Facebook Síť X Pinterest email tisk

Téma

NEDOSTATECNOST ZLUTEHO TELISKA


Zajímáte se o téma NEDOSTATECNOST ZLUTEHO TELISKA? Tak právě pro vás je určen tento článek. Hrachová kaše je klasický staročeský pokrm, který přetrval až do současné české kuchyně. Kaše je připravována vařením hrachu ve vodě a k její přípravě lze použít jak hrách zelený, tak žlutý, a jak sušený, tak (řidčeji) čerstvý.


Hrachová kaše ze žlutého hrachu

Ingredience: 10 g špeku, 500 g půleného žlutého hrachu, 1 cibule, lžíce hladké mouky, 50 g tuku, mléko, sůl, mletý pepř

Technologický postup: Hrách připravíme podle návodu na obalu. Uvařený hrách prolisujeme nebo rozmixujeme. Jemně nakrájenou cibuli rozdělíme na dvě půlky. Jednu zpěníme na tuku, přidáme mouku a poté rozředíme mlékem. Vmícháme prolisovaný hrách, povaříme a dochutíme solí a pepřem. Je-li kaše příliš hustá, zředíme ji mlékem. Druhou polovinu cibule osmažíme s nadrobno pokrájeným špekem. Hrachovou kaši ze žlutého hrachu rozdělíme na talíře a přelijeme špekem s cibulí. Ke kaši podáváme uzené maso, ale může být i opečený levný salám či párek. Kyselá okurka je ke hrachové kaši taky výborná. Bez špeku a masa je pokrm vhodný pro vegetariány.

Zdroj: článek Hrachová kaše

Tvarohový krém bez másla

Ingredience na krém: 100 g oranžového melounu, 20 g mandlových lupínků, 300 g měkkého tvarohu, 200 g zakysané smetany, 80 g cukru moučka

Ingredience na ozdobu: 100 g oranžového melounu, 100 g vodního červeného melounu, 100 g žlutého melounu

Postup: Tvaroh utřeme s cukrem moučka a zakysanou smetanou dohladka. Oranžový meloun oloupeme, pečlivě zbavíme semínek a dužninu nakrájíme na malé kostičky, které přidáme do tvarohového krému, a vše zlehka promícháme. Formičky (malé misky s kulatým dnem) vypláchneme studenou vodou a naplníme tvarohovou hmotou. Povrch posypeme mandlovými lupínky a do středu zapíchneme plastové lžičky. Uložíme do mrazáku a necháme zamrazit. Z červeného, oranžového i žlutého melounu vykrájíme kuličky. Zmrzlinu vyklopíme na talířky a ozdobíme barevnými melounovými kuličkami. Tvarohový krém s melounem podáváme jako osvěžující dezert.

Zdroj: článek Tvarohový krém do dortu

Padlí révové na oleandru

Nejvýraznějším příznakem padlí na oleandru je výskyt bílé, práškové látky na povrchu listů, stonků a květů. Postižené části oleandru mohou mít žluté listy, ale také hnědé nebo černé, případně se mohou kroutit a předčasně opadávat.

Co způsobuje padlí na žlutém oleandru? Plísňové spory. Toto onemocnění je primárně způsobeno různými kmeny hub řádu Erysiphales. Tyto spory se snadno šíří větrem, vodou a hmyzem.

Jak léčit padlí na žlutém oleandru?

Bez pesticidů

  • Prořezávejte napadené části: Prořezávejte a odstraňujte napadené listy, stonky nebo květy, abyste zabránili šíření na zdravé části.
  • Zlepšete cirkulaci vzduchu: Podporujte lepší cirkulaci vzduchu kolem rostlin vhodným rozestupem a prořezáváním, čímž snížíte vlhkost, což je příznivé prostředí pro houby.

S pesticidy

  • Aplikujte fungicidy: V případě závažných infekcí použijte schválené fungicidy, jako je síra, hydrogenuhličitan draselný nebo zahradnické oleje.

Jak se bránit padlí na žlutém oleandru?

  • Výběr rostlin
    Pro výsadbu vyberte rezistentní odrůdy nebo kultivary žlutého oleandru.
  • Pravidelné monitorování
    Pravidelně kontrolujte rostliny, abyste včas odhalili příznaky onemocnění a mohli včas zasáhnout.
  • Čistota
    Udržujte prostor kolem rostlin čistý, abyste minimalizovali zdroje infekce houbami.
  • Správné techniky zavlažování
    Vyhněte se zalévání shora, abyste snížili vlhkost listů, která podporuje růst plísní. Zalévejte raději ráno, aby listy během dne uschly.

Kdy je padlí na žlutém oleandru nejaktivnější?

Padlí je nejaktivnější za vyšších teplot a vysoké vlhkosti, obvykle od pozdního jara do začátku podzimu.

Je padlí nakažlivé? Vysoce! Vzhledem ke své povaze přenosné vzduchem a širokému spektru hostitelů se padlí může rychle šířit na sousední rostliny, zejména za příznivých podmínek.

Zahyne oleandr s padlím? I když není tato choroba pro oleandr přímo smrtelná, dlouhodobá nebo závažná infekce může vést k významnému zhoršení zdraví a dokonce k úhynu žlutého oleandru tím, že brání fotosyntéze.

Zdroj: článek Choroby oleandru

Elektrická horní fréza

Horní frézka má různý příkon, vždy záleží na daném modelu. Elektrická horní fréza se používá k odpracování dřeva, plastu, kovu nebo podobného materiálu.

Otáčky horní frézy se pohybují v rozmezí 11 000–30 000 za minutu. Maximální hloubka řezu se pohybuje kolem 55 mm. Opět záleží na konkrétním modelu.

Elektrická fréza se využívá pro domácí, hobby a profi účely.

Fréza má tyto základní součásti: rukojeť, měřítko, omezovač hloubky řezu, regulátor otáček, přívodní kabel, vypínač, spodní kryt hřídele, pojistný šroub rovnoměrného vodítka, základna frézky, upínací matice nástroje, rovnoběžné vodítko, nástavec k odsávání prachu, pojistný šroub omezovače hloubky frézování, zajišťovací páka, omezovač, speciální pouzdro, krycí šroub, tlačítko zarážky hřídele, zajišťovací tlačítko.

Horizontální frézky slouží pro rovinné opracování. Můžete opracovávat buď pomocí šablon, vodítek, nebo přímo od ruky. Zkvalitnění opracovávání napomáhá hliníková základna a nástavce na odsávání prachu.

Srdcem všech typů horních frézek (kompaktních i dvoudílných) je pohonná jednotka s vysokootáčkovým elektromotorem s příkonem od 500 do 1 600 W. Hřídel rotující dvanácti až třiceti tisíci otáček za minutu je zakončena kleštinou. Do ní se upínají malé stopkové frézy nebo brusná tělíska, jimž se dříve říkalo „cigárka“ nebo tyblíky, nejnověji však diamantové „bity“, které si poradí i s nejtvrdšími materiály.

S pohonnou jednotkou dvoudílných frézek vybavenou držadly lze pracovat v jakékoliv poloze ručně, obvykle je ale upnuta do vodicích saní. Saně klouzáním po povrchu opracovávaného materiálu umožňují přesnější vyřezávání vnitřních pravoúhlých i obloukových a kruhových výřezů, nebo profilování okrajů desek z nejrůznějších materiálů.

Mnohem přesnější truhlářské práce zvládnou zatím nejrozšířenější kompaktní horní frézky, jejichž pohonná jednotka (říká se jí „frézovací koš“) je vedena kluznými ocelovými nebo hliníkovými saněmi. K nim je fréza připojena párem vodicích sloupků, které zajišťují její přesné výškové nastavení vůči opracovávanému materiálu. Po nastavení a zafixování výšky (obvykle s přesností lepší jednoho milimetru) lze pak vést frézku oběma rukama mírným přítlakem do řezu podle rysky, nebo s pomocí paralelního vodítka, u kruhových řezů a výřezů pomocí kružidlového ramene. Frézovací koš je vytlačován pružinami na sloupcích na doraz nahoru, tlakem proti pružinám se nastavuje hloubka záběru, která se pohybuje kolem 50 mm u hobby nářadí. Výkonnější profesionální horní frézky zvládnou hloubku až 80 mm.

Vzhledem k vysokým otáčkám se do kleštinového pouzdra nesmí upínat nástroje s průměrem nad 40 mm. Kleštiny dovolují upnout nástroje o průměru stopky 6, 6,4, 8, 10 nebo 12 mm obvykle použitím jediného klíče, vřeteno lze přitom jednoduše aretovat stisknutím aretačního knoflíku či páčky. Optimální řezná rychlost se volí podle průměru frézy a opracovávaného druhu materiálu, kterým nemusí být vždy jen dřevo.

Kromě dřeva lze odpovídajícími stopkovými nástroji (frézami, rašplemi) opracovávat fóliované nábytkové desky MDF, lehké a barevné kovy, plasty, akrylátové a sádrokartonové desky.

Zdroj: článek Horní frézka

Autoři uvedeného obsahu

 Mgr. Michal Vinš

 Mgr. Světluše Vinšová


něco z vaječných bílků
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
nedostatek bílých krvinek u dětí
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo dvacetsedm.