Téma

OCHRANNÉ PÁSMO TRAFOSTANICE


Ochranné pásmo je pojem, se kterým se setká téměř každý, kdo staví dům, řeší přípojky nebo kupuje pozemek. Přesto právě ochranná pásma patří k nejčastějším důvodům, proč se stavba zdrží, prodraží nebo vůbec nepovolí. Stručně řečeno: ochranné pásmo není automatický zákaz stavby, ale soubor omezení, která se liší podle typu vedení, napětí, tlaku nebo účelu stavby. Kdo zná konkrétní vzdálenosti a pravidla, vyhne se problémům se stavebním úřadem i provozovateli sítí.


FAQ – Často kladené otázky

Co je ochranné pásmo a kdy vzniká?

Ochranné pásmo vzniká automaticky ze zákona kolem vedení, zařízení nebo stavby technické infrastruktury.

Nezáleží na tom, zda je zakreslené v katastru nemovitostí nebo v územním plánu. Ochranné pásmo platí vždy a omezuje stavební činnost, terénní úpravy i výsadbu podle typu sítě.

Mohu stavět v ochranném pásmu, když získám souhlas?

V některých případech ano, ale nikdy automaticky.

U vodovodu, kanalizace nebo telekomunikací lze někdy získat písemný souhlas provozovatele. U plynu, VN, VVN a trafostanic je povolení výjimečné a často zcela nemožné.

Jak daleko se může stavět od trafostanice?

Minimální ochranné pásmo trafostanice jsou 2 metry od obvodové stěny objektu.

V tomto prostoru nelze bez souhlasu umisťovat stavby, ploty ani skladovat materiál. Někteří provozovatelé mohou požadovat i větší odstup.

Jaké je ochranné pásmo vedení VN 22 kV?

U nadzemního vedení VN 22 kV je ochranné pásmo 7 metrů od osy krajního vodiče.

U podzemního kabelového vedení VN činí ochranné pásmo zpravidla 2 metry od osy kabelu. V pásmu jsou omezeny stavby, výkopy i výsadba stromů.

Platí ochranné pásmo i pro elektrickou přípojku?

Ano, i elektrická přípojka má ochranné pásmo.

U vedení NN do 1 kV činí ochranné pásmo 1 metr na každou stranu od osy vedení nebo kabelu. Toto pásmo se často porušuje při stavbě plotů a zpevněných ploch.

Jaké je ochranné pásmo plynovodu?

Ochranné pásmo plynovodu závisí na tlaku plynu.

U nízkotlakého plynu je to 1 metr, u středotlakého 2 metry a u vysokotlakého plynovodu 4 až 7 metrů od osy potrubí. V pásmu jsou přísná bezpečnostní omezení.

Jaké je ochranné pásmo vodovodu a kanalizace?

Vodovod i kanalizace mají ochranné pásmo 1,5 metru od osy potrubí.

V tomto pásmu nelze bez souhlasu provádět stavby, zakládat pevné konstrukce ani jezdit těžkou technikou.

Jaké je ochranné pásmo studny?

Ochranné pásmo studny závisí na jejím typu.

U kopané studny se obvykle stanovuje minimálně 5 metrů, u vrtané studny minimálně 12 metrů. U zdrojů pitné vody mohou být vymezena pásma I. a II. stupně s výrazně přísnějšími pravidly.

Platí ochranné pásmo i když není zapsané v katastru?

Ano, platí vždy.

Ochranné pásmo není vázáno na zápis do katastru nemovitostí. Neznalost ochranného pásma nechrání vlastníka před sankcemi.

Co hrozí při porušení ochranného pásma?

Hrozí pokuty, zastavení stavby i odstranění objektu.

Provozovatel sítě může požadovat uvedení pozemku do původního stavu. V některých případech může dojít i k ohrožení bezpečnosti nebo přerušení dodávek.

Jak postupovat před koupí pozemku?

Vždy si nechte vytyčit inženýrské sítě.

Ověřte typ vedení, ochranná pásma a konzultujte záměr se stavebním úřadem i provozovateli sítí. Tím předejdete nejčastějším a nejdražším chybám.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Příběh

Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO PODZEMNÍHO VEDENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Božena Vesecká.

Dobrý den
V textu výše je uvedeno, že v ochranném pásmu není dovoleno vysazovat trvalý porost. Tzn, že hned za hranicí můžu vysadit strom??? Ochranné pásmo by mělo zůstat asi bez kořenů. Jak je tento "detail" řešen v normách resp vyhláškách? Poradíte ?
B.Vesecká

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Josef.

Mám dotaz, zdaly je možno nad plynovodem /hlavní rozvodová síť/ je možno naplánovat přeložku elektrické sítě vysokého napětí. Sloupy tohoto vedení jsou naplánovány bezprostředné nad tímto vedením. Jeden stožár je naplánován bezprostředně u kontrolního místa,kde se kontroluje únik plynu. Vlastníci pozemku pod vedením, s touto stavbou nesouhlasí, ani nepodepsali souhlas s umístěním stavby. Děkuji za odpově0.

Zdroj: příběh Ochranné pásmo podzemního vedení

Ochranné pásmo trafostanice

Trafostanice jsou samostatné elektrické objekty, které mají vlastní ochranné pásmo nezávislé na vedení.

Ochranné pásmo trafostanice činí:

  • 2 metry od obvodové stěny objektu trafostanice.

V tomto pásmu není dovoleno umisťovat stavby, ploty ani skladovat hořlavé materiály. Častý dotaz zní: Jak daleko se může stavět od trafostanice? Odpověď je jednoduchá – minimálně 2 metry, pokud provozovatel nestanoví jinak.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Příběh

Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO U SOUSEDSKÉ HRANICE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Luboš Pařízek.

Dobrý den ,
chtěl bych se touto cestou zeptat , jaké je ochranné pásmo od sousedské hranice pro různou výsadbu jako jsou třeba ovocné stromy , vrby nebo túje a různé
listnaté dřeviny které se používají jako živý plot . Na fotce vidíte rozrostlou
okrasnou vrbu , živí plot z listnáčů a za ním těsně u hranice zasadila sousedka ještě třešeň a ta až bude v kondici , tak nám jednak bude clonit na pozemek , jednak se o tyto dřeviny absolutně nestará v období střihání a jednak mám na pozemku na podzim hromady listí . O dřeviny se ze střiháním musím starat já ze svého pozemku jinak bych se snad už asi nedostal s autem do garáže . Budu rád když mi pomůžete a napíšete jaká je ta vzdálenost od hranice ( pokud tedy nějaká existuje) a jaké jsou povinnosti když mě voda ze střechy jejího kotce na psa teče
přímo na můj pozemek a podmáčí nám základy garáže .
Předem děkuji za Vaší odpověď
S pozdravem Pařízek

e-mail parizeklubos@seznam.cz

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.

Reagovat

Zdroj: příběh Ochranné pásmo u sousedské hranice

Ochranné pásmo vodovodu, kanalizace a studní

Vodovodní a kanalizační vedení mají ochranná pásma menší než elektro nebo plyn, ale o to častěji se porušují při stavbě plotů, přípojek nebo zpevněných ploch.

Ochranné pásmo vodovodu a kanalizace:

  • vodovodní potrubíochranné pásmo 1,5 metru na každou stranu od osy potrubí,
  • kanalizační potrubíochranné pásmo 1,5 metru.

Zcela samostatnou kapitolou je ochranné pásmo vodního zdroje, tedy studní.

Ochranné pásmo studny:

  • kopaná studna – minimálně 5 metrů,
  • vrtaná studna – minimálně 12 metrů,
  • u zdrojů pitné vody mohou být stanovena i rozsáhlá pásma I. a II. stupně.

V ochranném pásmu studny je zakázáno umisťovat žumpy, septiky, hnojiště nebo chemické sklady.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Příběh

Ve svém příspěvku JAK DALEKO OD PLOTU ZASADIT TÚJE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dana Dostálová.

Mám zasazené tuje ve vzdálenosti 90cm od svého plotu. Sousedka myslí, že vzdálenost je malá. Kde získám informace o skutečně nutné minimální vzdálenosti?
Děkuji za odpověď.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Mirek.

Ochranné pásmo sousedních pozemků pro výsev rostlin není zákonem upraveno. Obecně se v těchto případech postupuje podle Občanského zákoníku. Občanský zákoník jako základní pravidlo pro všechny vlastníky pozemků (domů) stanoví, že vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (prorůstání kořenů, zábor místa, znečištění opadáváním) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Takže, když soused nesouhlasí s výsadbou, tak raději ustupte o něco dále, protože jinak se na to soused bude soustředit a určitě alespoň jednu podmínku z výše uvedeného výčtu jednoho dne porušíte. Určitě to bude stín, kořeny a když nebudete stříhat, tak i prorůstání rostliny za hranici vašeho pozemku. Klidné sousedské vztahy ovlivňují kvalitu vašeho bydlení, proto by jejich udržení mělo mít vždy nejvyšší prioritu.

Zdroj: příběh Jak daleko od plotu zasadit túje

Ochranné pásmo plynovodů a plynárenských zařízení

Ochranná pásma plynovodů patří mezi nejpřísněji kontrolovaná, protože porušení může mít přímé bezpečnostní následky. Rozsah ochranného pásma závisí na tlaku plynu a typu zařízení.

Základní ochranná pásma plynovodů:

  • nízkotlaký plynovodochranné pásmo 1 metr od osy potrubí,
  • středotlaký plynovodochranné pásmo 2 metry,
  • vysokotlaký plynovodochranné pásmo 4 až 7 metrů podle tlaku.

Samostatná pravidla platí pro regulační stanice plynu, kde je ochranné pásmo 3 až 10 metrů podle typu zařízení.

V ochranném pásmu plynu není dovoleno bez souhlasu provozovatele:

  • provádět zemní práce,
  • umisťovat stavby a základy,
  • vysazovat stromy,
  • jezdit těžkou mechanizací.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Ochranné pásmo vedení velmi vysokého napětí (VVN)

Vedení velmi vysokého napětí (VVN) zahrnuje typicky napětí 110 kV, 220 kV a 400 kV. Jedná se o páteřní energetické trasy s nejpřísnějšími omezeními.

Ochranná pásma VVN jsou stanovena takto:

  • 110 kVochranné pásmo 12 metrů od osy krajního vodiče,
  • 220 kVochranné pásmo 15 metrů,
  • 400 kVochranné pásmo 30 metrů.

V těchto pásmech je zpravidla zcela zakázána výstavba obytných i hospodářských objektů. Výjimky jsou možné pouze ve zcela specifických případech a po složitém schvalovacím procesu.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Příběh

Ve svém příspěvku OCHRANNÉ PÁSMO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk Hron.

V ochranném vodním pásmu 1. a 2. stupně se nesmí používat Roundup a přípravky s glyfosáty.
Psi znečistijí nejen Prahu zapachem. Psi moc smrdí hlavně Roundupem, protože psi lezou do postříkaných ploch.
V celé ČR ve městech v supermarketech jsou puštěné dveřní clony, které topí. Je už teplo nemusely by topit už vůbec, nebo topit méně na nižší teplotu. Jde z nich nepříjemný vzduch, který je cítit Roundupem a prachem. Postřik smrdí i na podlaze v prodejně, hlavně u vchodů do budov. Nosí ho sem pravděpodobně lidé, zákazníci na botech z venkovního prostředí parkoviště. Lidé také stříkají Roundup před garáže bytové domy, chodníky domků. Někteří lidé stříkají i městské chodníky Roundupem. Neumí ho ani naředit. Používají silné koncentrace roztoku. Chodník je od toho zalepený, špinavý ještě příští rok. Neměl by se Roundup a přípravky jemu podobné prodávat jen naředěný v poměru 1:10 pro běžné spotřebitele? Účinnost postřiků méně naředěných není vyšší.Do Roundupu lezou i psi. Psi s Roundupem v sobě potom močí na stromy, ty pak často usychají. Žloutne od nich i trávník. Loňský postřik ještě smrdí více než rok..Lepší je ho vůbec neprodávat. Hubit plevel třeba vařící vodou, nebo horkým vzduchem.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeněk Hron.

Hubení plevele horkým vzduchem.
Plevel se musí ořrat horkým vzduchem, tak aby vypadala jako opatřená vařící vodou.Plevel potom za pár dní uschne.

Zdroj: příběh Ochranné pásmo

Ochranné pásmo elektrického vedení nízkého napětí (NN)

Elektrické vedení nízkého napětí (NN) do 1 kV patří mezi nejčastější sítě na soukromých pozemcích. Typicky jde o přípojky k rodinným domům, garážím nebo hospodářským stavbám.

Ochranné pásmo vedení NN je stanoveno následovně:

  • u nadzemního vedení NN je ochranné pásmo 1 metr na každou stranu od osy krajního vodiče,
  • u podzemního vedení NN je ochranné pásmo 1 metr od osy kabelu.

V praxi to znamená, že v tomto pásmu nelze bez souhlasu provozovatele provádět výkopy, zakládat stavby ani vysazovat hluboce kořenící stromy.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Rozdíl mezi zákonným ochranným pásmem a smluvním omezením

V praxi se velmi často pletou dva různé pojmy: zákonné ochranné pásmosmluvní omezení.

  • Zákonné ochranné pásmo – vyplývá přímo ze zákona nebo vyhlášky a platí automaticky.
  • Smluvní omezení – vzniká na základě smlouvy, nejčastěji jako věcné břemeno (služebnost).

Zákonné ochranné pásmo platí vždy, i když o něm vlastník pozemku neví. Smluvní omezení se zapisuje do katastru, ale může být přísnější než zákonné minimum.

Typický omyl: „Na pozemku nemám žádné břemeno, tak můžu stavět.“ Ve skutečnosti může ochranné pásmo existovat i bez jakéhokoliv zápisu.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Poradna

V naší poradně s názvem KROUCENÍ LISTŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana Klimečková.

Vloni jsem nasadila blumku, měla již několik plodů, letos silně kvetla, je obalená plody, ale zakroutily se jí všechny listy. Postříkala jsem ji Mospilanem proti mšicím, některé listy, hlavně ty na koncích větviček se již narovnaly, ale mnoho jich je stále zavinutých. Sousedka má tentýž problém, ale mšice v listech nenašla. Je to nějaká mykóza? Nebo stromkům něco chybí? Co s tím máme dělat?
Dík za radu.

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Kroucení listů u blum a švestek je skutečně nejčastěji zapříčiněno mšicemi a dokazuje to i vámi uváděné zlepšení stavu listů po aplikaci Mospilanu, což je kontaktní jed na mšice. Aplikujte postřik Mospilanem znovu po 14 dnech a dbejte na důkladné pokrytí i zespodu listů a dovnitř záhybů a nezapomeňte postříkat kmen i větve.
Proti houbovým chorobám je dobré stromy blum i švestek stříkat preventivně každý rok v tomto sledu:
1. postřik aplikovat po spadání 50% listů.
2. postřik aplikovat v době zimního klidu.
3. postřik aplikovat na jaře, když opadávají ochranné skořápky budoucích plodů.
K postřiku použijte některý z těchto fungicidů:
ARVEMUS 80 WG
CAPTAN 80 WG
FLINT PLUS
KOLLIN 80 WG
MERPAN 80 WG
MERPLUS
SCAB 480 SC
SCAB 80 WG

Zdroj: příběh Kroucení listů

Ochranné pásmo elektrického vedení VN 22 kV

Vedení vysokého napětí VN, nejčastěji 22 kV, představuje výrazně vyšší riziko než NN a tomu odpovídají i větší ochranné vzdálenosti.

Ochranné pásmo vedení VN 22 kV činí:

  • 7 metrů na každou stranu od osy krajního vodiče u nadzemního vedení,
  • 2 metry na každou stranu od osy kabelu u podzemního vedení.

Ochranné pásmo VN se vztahuje nejen na stavby, ale i na terénní úpravy, skládky materiálu nebo parkování těžké techniky.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Poradna

V naší poradně s názvem MOSPILAN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Pavel Bohatý.

Může mi někdo vysvětlit proč na internetu nenajdu ředění postřiků a jsem odkázán na příbalový leták který už nemám? Připadám si jako debil ......

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

Nejlepší databáze postřiků je na adrese https://www.agromanual.cz/
Tam najdete podle účinné látky poměry ředění i ochranné lhůty.

Zdroj: příběh Mospilan

Co je ochranné pásmo a proč existuje

Ochranné pásmo je prostor kolem technického zařízení, vedení nebo stavby, ve kterém platí zvláštní omezení. Smyslem ochranného pásma je ochrana života, zdraví, majetku a samotného provozu sítě.

Ochranná pásma se zřizují zejména kolem:

  • elektrických vedení a trafostanic,
  • plynovodů a regulačních stanic plynu,
  • vodovodů, kanalizací a studní,
  • telekomunikačních sítí,
  • silnic, dálnic a železnic.

Důležité je pochopit, že ochranné pásmo nevzniká rozhodnutím úřadu, ale automaticky ze zákona nebo technických předpisů. Nezáleží na tom, zda je zakreslené v katastru nebo v územním plánu.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Poradna

V naší poradně s názvem PĚSTOVÁNÍ VINNÉ RÉVY PRO ZAČÁTEČNÍKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vladimír Neumann.

Vážení, přeji Vám pěkný den.
Prosím o radu, o jakou se jedná chorobu vína ve skleníku. Je- li to způsobeno
letošími extrémně vysokými teplotami, v loňském roce to bylo v naprosté pohodě.
přikládám foto 1 a foto 2 z druhého dne.
Co doporučujete s tím udělat (spálit) ? A jak postupovat pro příští rok.
Děkuji Vám za odpověď.

Zdravím: Vladimír Neumann Olešnice na Moravě

Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.

V polovině léta si pěstitelé vinné révy často všimnou, že s jejich hrozny není něco v pořádku a že některé bobule hnijí. Existuje několik různých chorob, které mohou infikovat ovoce, ale podle vaší fotografie za to může buď sluneční úžeh a nebo černá hniloba.

Černá hniloba se nejprve projevuje jako hnědé skvrny na listech a to nejen na listech vinné révy, příklady výskytu na listech různých rostlin můžete vidět zde: https://www.google.com/imag… Skvrny na listech jsou obecně o průměru několika milimetrů, s tmavými okraji kolem lézí. Tyto léze pak produkují spory, které infikují hrozny.
Infekce hroznů se projevuje asi v době, kdy jsou bobule napůl vyrostlé a nejprve se objevují jako malé světle hnědé skvrny. Příklady můžete vidět tady: https://www.google.com/imag… Jak nemoc postupuje, napadené bobule hnijí a pak se scvrknou do tmavých mumií, které obvykle zůstávají na hroznu.

Černá hniloba přezimuje v lézích dřeva a úponků a také v ovocných mumiích. Obzvláště problematické jsou právě ovocné mumie, protože tvoří druh spor, který může urazit značné vzdálenosti. Proto je nesmírně důležité během zimy, ne-li dříve, z vinice odstranit veškeré napadené ovoce a spálit. Během prořezávání v období vegetačního klidu odstraňte výhony s lézemi a pokud je to praktické, odstraňte i infikované úponky z opory. Černé hnilobě vyhovuje teplé vlhké počasí, zejména během květu. Pokud se na révě objeví pouze několik poškozených listů, odstraňte a spalte jen tyto listy, jakmile je objevíte.

Většina evropských odrůd hroznů nejsou odolných vůči černé hnilobě. Existuje však několik dovozových, které určitou odolnost mají. Například Marquette je plně rezistentní. Valiant má jen mírnou náchylnost, zatímco Frontenac a Brianna jsou středně citlivé a LaCrescent je hodně citlivá odrůda.

Ochranné postřiky proti černé hnilobě by měly začít začátkem června. Není příliš mnoho fungicidů určených k použití na hrozny, které by byly snadno dostupné drobným pěstitelům. Jedním takovým s účinnou látkou myclobutanil je víceúčelový fungicid TALENT. TALENT pomůže omezit černou hnilobu, ale musí být aplikován brzy, když na jaře začínají růst nové výhonky, a poté každé dva týdny, pokud jsou na listech nebo plodech pozorovány příznaky onemocnění. TALENT nemůže být použit do 14 dnů před sklizní a aplikace by měla být do té doby ukončena.

Zdroj: příběh Hroznové víno ve skleníku

Ochranné pásmo telekomunikačního vedení a sítí

Telekomunikační vedení zahrnuje kabely pro internet, telefon, datové přenosy a optické sítě. Přestože nepůsobí tak rizikově jako elektro nebo plyn, mají také ochranná pásma.

Ochranné pásmo telekomunikačního vedení činí:

  • 1 metr na každou stranu od osy podzemního kabelu,
  • u nadzemních vedení se posuzuje individuálně podle typu konstrukce.

Nejčastější problém vzniká při výkopech bez vytyčení sítě. Poškození optického kabelu může znamenat vysoké náhrady škody i přerušení služeb pro celé okolí.

Typ sítě Ochranné pásmo Co je zakázáno
Plyn 1–7 m stavby, výkopy, stromy
Vodovod 1,5 m základy, těžká technika
Kanalizace 1,5 m stavby, zpevněné plochy
Studna 5–12 m žumpy, septiky
Telekomunikace 1 m výkopy bez souhlasu

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Závěr

Ochranné pásmo není formalita, ale zásadní technické a právní omezení, které může rozhodnout o tom, zda stavbu vůbec uskutečníte. V praxi se nejčastěji chybuje při podcenění skutečné polohy sítí, nepochopení rozdílu mezi nadzemním a podzemním vedením a při mylném přesvědčení, že když není nic zapsáno v katastru, žádné omezení neexistuje.

Každý typ inženýrské sítě má jiné ochranné vzdálenosti, jiný režim povolování a jinou míru rizika. Zatímco u vodovodu nebo telekomunikací lze často najít kompromisní řešení, u plynovodů, vedení VN a VVN nebo trafostanic je ochranné pásmo v praxi téměř nepřekročitelné.

Nejlepší ochranou proti problémům je vždy včasné zjištění skutečného stavu, vytyčení sítí a komunikace s provozovateli ještě před koupí pozemku nebo zahájením projektování. To, co se na začátku jeví jako drobná administrativní formalita, může později rozhodnout o statisících korun i o možnosti stavět.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Tabulka: přehled ochranných pásem elektrických vedení

Následující tabulka shrnuje základní vzdálenosti ochranných pásem elektrických zařízení.

Typ vedení Napětí Ochranné pásmo Měření
Nadzemní NN do 1 kV 1 m od osy vodiče
Podzemní NN do 1 kV 1 m od osy kabelu
Nadzemní VN 22 kV 7 m od osy krajního vodiče
Podzemní VN 22 kV 2 m od osy kabelu
VVN 110–400 kV 12–30 m od osy vedení
Trafostanice 2 m od stěny objektu

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Jak se ochranné pásmo měří v praxi

Jedna z nejčastějších otázek zní: odkud se vlastně ochranné pásmo měří? Odpověď není vždy stejná a závisí na typu sítě.

  • u nadzemního vedení se měří od osy krajního vodiče,
  • u podzemního vedení se měří od osy kabelu,
  • u trafostanic od obvodové stěny objektu,
  • u plynovodů od osy potrubí,
  • u studní od vnějšího pláště studny.

Vždy je nutné znát přesnou polohu vedení. Orientační zakreslení v mapě často nestačí a při stavbě může vést k porušení ochranného pásma.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Ochranná pásma inženýrských sítí – základní přehled

Inženýrské sítě mají rozdílné ochranné vzdálenosti podle druhu média a technického provedení. Následující tabulka slouží jako základní orientační přehled.

Typ sítě Ochranné pásmo Měří se od
Elektrické vedení NN 1 m osy vedení
Elektrické vedení VN 22 kV 7 m osy krajního vodiče
Elektrické vedení VVN 12–30 m osy vedení
Plynovod nízkotlaký 1 m osy potrubí
Vodovod 1,5 m osy potrubí
Kanalizace 1,5 m osy potrubí

Tento přehled je pouze úvodní. V dalších kapitolách budou jednotlivé typy ochranných pásem rozebrány detailně, včetně výjimek a praktických příkladů.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Co lze a nelze stavět v ochranném pásmu

Jedna z nejčastějších praktických otázek zní: co se vlastně smí a nesmí stavět v ochranném pásmu. Odpověď není univerzální a vždy závisí na typu sítě, ale existují jasná pravidla, která se v praxi opakují.

Bez souhlasu provozovatele sítě zpravidla nelze v ochranném pásmu:

  • stavět rodinný dům, garáž ani hospodářskou stavbu,
  • zakládat pevné betonové základy,
  • provádět hluboké výkopy,
  • vysazovat stromy s hlubokým kořenovým systémem.

Podmíněně lze (po dohodě nebo s písemným souhlasem):

  • oplocení (nejčastěji drátěné nebo lehké ploty),
  • pergoly bez pevných základů,
  • zpevněné plochy ze zámkové dlažby,
  • dočasné stavby.

V praxi platí jednoduché pravidlo: čím rizikovější síť, tím přísnější omezení. Zatímco u vodovodu nebo telekomunikací lze výjimky získat relativně snadno, u plynu, VN a VVN je povolování výrazně složitější.

Typ stavby NN VN / VVN Plyn Voda / kanalizace
Rodinný dům ne ne ne výjimečně
Plot ano výjimečně výjimečně ano
Pergola výjimečně ne ne ano
Zpevněná plocha ano výjimečně ne ano

Každá stavba v ochranném pásmu by měla být konzultována předem. Dodatečné povolování je složité a často neúspěšné.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Jak na to: postup při stavbě v blízkosti ochranného pásma

Tento praktický postup shrnuje, jak minimalizovat rizika ještě před zahájením stavby.

  1. Zjistěte přesnou polohu sítí Nechte si provést vytyčení všech inženýrských sítí na pozemku.
  2. Ověřte typ a rozsah ochranného pásma Rozhoduje napětí, tlak, provedení vedení i typ zařízení.
  3. Kontaktujte provozovatele sítě Získejte písemné stanovisko nebo podmínky pro stavbu.
  4. Konzultujte záměr se stavebním úřadem Úřad posoudí soulad s předpisy i územním plánem.
  5. Stavbu zahajte až po vyřešení všech souhlasů Vyhnete se pokutám, zastavení stavby i nutnosti odstranění objektu.

Dodržení tohoto postupu je nejjednodušší cestou, jak se vyhnout sporům, zdržení a zbytečným nákladům.

Zdroj: článek Ochranné pásmo – přehled, vzdálenosti a pravidla pro stavby

Autor obsahu


slepice na paprice bez smetany
<< PŘEDCHOZÍ PŘÍSPĚVEK
navod na raglanový strih
NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVEK >>
novinky a zajímavosti

Chcete odebírat naše novinky?


Dokažte, že jste člověk a napište sem číslicemi číslo dvacetsedm.