Chlór není neškodná látka, která může být při nesprávném použití nebezpečná jak pro lidi, tak pro životní prostředí. Při nesprávném použití představuje chlór pro lidi a životní prostředí tato rizika:
Je vysoce žíravý, takže s chlórem byste nikdy neměli manipulovat bez rukavic a/nebo vhodného oblečení.
Výpary chlóru dráždí a napadají dýchací cesty.
Prostředek zanechává škody nejen na plevelech, ale často i na sousedních rostlinách.
Kvůli špatné dávkovatelnosti by se chlór měl na zahradě používat jen s velkou opatrností.
Působí Savo protiplevelům a jak by se měl používat? Chlór působí velmi dobře protiplevelům, ale sousední rostliny jsou často silně zasaženy a vykazují známky otravy. Množství účinné látky, se kterou si rostliny poradí, se liší. Bohužel, často se stává, že pěstované rostliny se většinou ukáží jako méně odolné než plevel, kterému vyhlásíte válku s chlórem.
Kaput lze použít k odstranění nežádoucí vegetace na chodnících, parkovištích, hřbitovech, skladovacích plochách, v areálech podniků a ostatních plochách.
Přípravek se aplikuje pozemně postřikem schválenými postřikovači. Zásah proti vytrvalým a hluboko kořenícím plevelům je úspěšný v době, kdy již vytvořily dostatečnou listovou plochu, při současném zajištění jejího dostatečného smočení. Aby bylo dosaženo při hubení vytrvalých plevelů nejvyšší účinnosti, má být aplikace přípravku provedena v době plného růstu plevelů, od nasazení poupat do odkvětu rostliny. Postřik na pýr se provádí v době, kdy má obrostlý pýr 3–4 nové listy, to znamená, že dosáhne výšky 15–25 cm.
Sunomono je japonský okurkový salát, který se připravuje z japonských okurek nakrájených na tenounké plátky. Japonské okurky samozřejmě v Čechách neseženete, ale jako náhražku můžete použít dlouhé salátové okurky (hadovky), které mají minimum zrníček.
Sunomono je velmi jednoduché jídlo, které se podává jako příloha k mnoha asijským pokrmům nebo jako samostatný osvěžující pokrm. V překladu sunomono (vyslovovat sú-nó-mó-nó) znamená rychle naloženou japonskou zeleninu (syrovou, nebo uvařenou) v octě.
Hlavní látkou Sava je chlór. Tato chemická látka je pronikavě páchnoucí, žlutozelený plyn. Působí silně toxicky na živé bytosti a zabíjí rostliny, ale i mikroorganismy, jako jsou řasy, plísně nebo bakterie. Chlór je jedním z nejčastěji používaných dezinfekčních prostředků a zajišťuje vodu bez bakterií například v bazénech.
Chlór se v přírodě vyskytuje také jako chlorid ve formě vodného roztoku. Při nadměrném zásobení rostlin chlórem dochází k příznakům otravy. Množství chlóru, které rostliny snášejí, se liší podle druhu rostliny, ale téměř všechny rostliny si dokážou poradit s chlórem až do hodnoty 0,3 miligramu na litr, aniž by utrpěly trvalé poškození.
Plevel na zahradě lze celkem efektivně odstranit chlórem, tento proces však není ekologický, protože může poškodit sousední rostliny na záhonech. Měly by být preferovány jiné metody, jako je mechanické odplevelení, likvidace plevele párou nebo zakrytí záhonů protiplevelům.
Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia) je rychle rostoucí a výnosná meziplodina pro využití na píci a na zelené hnojení. Skýtá více živinného humusu než vytrvalého a procesy tlení reziduí u ní probíhají rychleji než u ostatních rostlin na zelené hnojení.
Je využívaná jako meziplodina z hlediska boje protiplevelům. Ranější výsev (počátek července) po 70 dnech poskytuje 67,4 t na 1 ha hmoty a pozdější (počátek srpna) 164,5 t na 1 ha veškeré hmoty.
Mezi včelaři je svazenka oblíbená jako vynikající medonosná plodina. V poslední době nachází uplatnění také na svažitých pozemcích jako protierozní plodina, která se přes zimu ponechá na poli a na jaře se do ní vysévají zrniny nebo kukuřice na siláž.
Sklizeň zelené hmoty je možná již za 60 dnů po vysetí a skončit by měla nejpozději 10 dnů po začátku kvetení, protože v té době se již prudce zhoršuje kvalita píce. Píce svazenky má dobrou nutriční hodnotu a je ceněna pro vysoký obsah popelovin. Je doporučována jako vhodná meziplodina po okopaninách od poloviny srpna.
Svazenka se seje do hloubky 1,5 až 2 cm, hustota setí je 200 až 500 g na 100 m2.
Velká města mají pro vyčištění pouliční dlažby osvědčený postup: nejdříve ji celou postříkají speciálním chemickým roztokem a za několik dní přijedou znovu, tentokrát s těžkou čisticí technikou. Stejný postup můžete uplatnit i vy, jen vybrání suchého plevele budete muset nejspíš provést ručně. Na trhu najdete i přípravky určené právě pro úporné prorůstající plevele a jedna aplikace vás zbaví starostí na 2–3 měsíce.
Herbicidy se používají k likvidaci nežádoucích rostlin, například plevelů nebo invazních rostlin. Herbicidy je vhodné používat při slunném počasí, aby stihl plevel kapalinu vstřebat, případný okamžitý déšť by mohl způsobit zhoršený výsledek. Tyto selektivní herbicidy nejsou škodlivé pro ostatní plodiny. Další skupinou herbicidů jsou herbicidy širokospektrální či takzvané totální postřiky protiplevelům, tedy herbicidy, které většinou likvidují veškeré rostliny. Při aplikaci takovýchto herbicidů je nutné dodržovat odstup od rostlin, které nechceme zlikvidovat. Pro nejlepší výsledek aplikujeme opět při slunném počasí.
Zastřihování rozmarýnu můžeme provádět celý rok. Rozmarýnový keřík můžete tvarovat dle vlastní fantazie. Prořezávání není pro zdraví rostliny nezbytné, ale keře rozmarýnu mají tendenci narůst celkem velké a zabírat hodně místa na zahradě. Každé jaro přistřihněte větvičky o několik centimetrů, abyste jim pomohli udržet si tvar. Jeho vonící úzké listy propůjčují svou vůni masovým jídlům (jehněčí, vepřové, kuřecí, telecí), omáčkám i polévkám. Větvičky rozmarýnu uchováme na chladném, suchém místě. Rozmarýn můžeme také zmrazit a skladovat v mrazáku, uchovat v octě nebo použít k ochucení oleje a výborného másla. Moderní studie prokázaly blahodárné účinky rozmarýnu například při trávení, vylučování žluči a moči, je účinný také při nadýmání nebo nízkém krevním tlaku. Má antibakteriální i antimykotické účinky, podněcuje aktivitu centrálního nervového systému, dýchacích cest, rozmarýnový olej stimuluje krevní oběh pokožky, působí proti křečím, a dokonce předchází rozvoji některých typů rakoviny. Je třeba ale dávat pozor, protože konzumace velkého množství rozmarýnu může zdraví naopak škodit.
Postřik Dominátor je neselektivní herbicidní postřik určený k hubení plevelů a ostatní nežádoucí vegetace na orné půdě před setím a po sklizni. Dále jej lze použít i v sadech, vinicích, na loukách a travnatých porostech či v lesních školkách (s výjimkou modřínu). Účinný je proti pýru plazivému i vzešlým vytrvalým jednoletým plevelům.
Protože přípravek přijímají rostliny pouze zelenými částmi a cévními svazky a odtud je pak rozváděn do celé rostliny až po kořen, je nutné postřik aplikovat přímo na list. Je tedy zapotřebí, aby byla nežádoucí rostlina již vzrostlá. Účinek se také urychluje použitím v příznivém slunečném počasí. Za teplého a vlhkého počasí je přípravek „deštivzdorný“ po 2 hodinách (v případě chladného a suchého počasí po 3–5 hodinách). Působením přípravku postupně dochází k odumírání rostliny v nadzemní i podzemní části. Přípravek Dominátor nemá půdní reziduální účinnost a nepůsobí na semena.
Dochází ke žloutnutí až hnědnutí, postupně uvadá celá rostlina. Výsledky jsou viditelné během 2–4 dnů a u vytrvalých plevelů za 7–10 dnů. Pokud bude vládnout venku chladné a vlhké počasí, účinky budou zpomalené, takže se doporučuje aplikace za teplého a bezmračného počasí.
Provensálské koření je směs bylinek, ať už čerstvých, nebo sušených, které běžně rostou v Provence. Tato asi nejznámější a nejoblíbenější bylinková směs obvykle obsahuje rozmarýn, bazalku a tymián, někdy také majoránku, dobromysl, saturejku, estragon, v americké variantě se přidává i levandule. Přesné složení provensálského koření bylo definováno v roce 1970 obchodníky s kořením (například firma Ducros). Koření může být pro větší trvanlivost naloženo v oleji nebo v octě. Používá se zejména pro ochucení dušené zeleniny, grilovaného masa (kuřecího, králičího, jehněčího a skopového), ryb, omáčky, těstovin, sýrů, do hořčic, jídel z rajčat a tak dále. Provensálské koření se hodí na veškeré úpravy masitých i bezmasých pokrmů. Provensálské bylinky zjemní a zvýrazní chuť pomazánek připravených na máslovém, sýrovém či tvarohovém základu.
Česnek můžete skladovat na suchém a chladném místě několik měsíců. Můžete ho skladovat v keramické dóze určené pro skladování česneku nebo například ponechat na česneku suché listy a ty splést do copu, který bude plnit jak užitkovou, tak dekorativní úlohu. Takový upletený cop může viset ve vaší spíži nebo v kuchyni. Česnek můžete skladovat i v oleji nebo octě, ale musí být uložený v lednici, aby se předešlo tvorbě bakterií. Tento způsob není určen k dlouhému skladování, česnek je třeba rychle spotřebovat. Také mrazák bývá oblíbený skladovací způsob jak uchovat česnek. Očištěné stroužky česneku se dají do čisté skleničky s uzávěrem a uloží se do mrazáku. Pak se česnek postupně po stroužcích odebírá, nechá se rozmrznout a je tak vždy po dlouhou dobu jako čerstvý. Nezapomeňte si také schovat pěkné paličky česneku k sadbě na příští rok, abyste je nemuseli kupovat v obchodě.
Podzimní péče o trávník je druhé nejdůležitější roční období v jeho údržbě. Hned po jaru, kdy jsme trávník nastartovali, obnovili, opravili, případně založili nový. Přečkali jsme léto za stálého sečení, hnojení a závlahy. A na podzim si vše musíme zopakovat, abychom připravili trávník na zimu, a na jaře jsme jej mohli opět nastartovat. Na podzim je možné založit i nový trávník. Operací, agrotechnickými zásahy, je toho velmi mnoho. Začneme novým trávníkem a následně se podíváme na regeneraci stávajících. Pusťme se do toho a připravme je na dobré přezimování.
V září lze velmi úspěšně likvidovat plevele v trávníku. Je ještě dostatečná teplota pro účinnost přípravků protiplevelům a můžeme bezpečně provést i dosev trávníku. Pro postřik protiplevelům použijeme selektivní přípravky. Nejčastěji se používají Bofix, Dicotex, Travin. Je také možné použít Agrofit-kombi, Starane nebo Lontrel. Aplikujeme vždy na suchý trávník. Postřik provádíme postřikovači, dbáme na přesné dávkování. Po postřiku, aby se nesnížila účinnost, by nemělo alespoň čtyři hodiny pršet. Účinek je patrný většinou do 5–7 dní.
Na podzim je důležitá výživa trávníku. Abychom jej dostali do výborné kondice před zimou, od září až do poloviny listopadu (dle vývoje počasí) aplikujeme speciální podzimní trávníková hnojiva, jež mají upravený poměr živin pro jeho podzimní výživu. Na podzim již nepotřebujeme, aby se trávník táhl do výšky, ale zaměřujeme se na posílení kořenového systému rostliny a její odolnosti proti stresovým situacím. Podzimní trávníková hnojiva mají snížený obsah dusíku (N) a naopak zvýšený obsah draslíku (K2O) a minimum fosforu. Draslík je prvek podporující odolnost trávníku vůči stresovým situacím, jako je sucho, vymrzání či choroby, řídí a posiluje buněčnou stavbu rostlin. Podzimní trávníková hnojiva mají tyto výhody – zaručují dobré přezimování trávníku, odolnost proti vymrzání, prevenci proti houbovým chorobám, schopnost trávníku lépe čelit nepříznivým povětrnostním vlivům.
Trávu i na podzim sečeme v pravidelných intervalech, a to až do listopadu s ohledem na vývoj počasí. Před zimou nenecháváme trávník příliš vysoký. Vysoká tráva přitahuje plíseň sněžnou. Posečenou trávu odstraňujeme, jelikož její zbytky přitahují choroby. Průběžně odstraňujeme spadané listí. Důležitá je prevence, proto, jak již bylo uvedeno výše, trávník na podzim vertikutujeme, zbavíme biologických zbytků a spadaného listí. A přihnojíme podzimním trávníkovým hnojivem. Jako prevenci zejména proti plísni sněžné je vhodné trávník před zámrazem postříkat přípravky proti chorobám. Velmi účinná a v odborné literatuře doporučená je účinná látka azoxystrobin. Obsahuje ji například přípravek Ortiva. Vhodné jsou i účinné látky benomyl, iprodion, mancozeb, thiophanat-methyl aj. Jako prevenci lze úspěšně použít postřik přípravkem Polyversum. Plíseň sněžnou přímo nehubí, jelikož ta se objevuje při nižších teplotách a Polyversum lze použít pouze při teplotách nad 10 °C. Při opakované podzimní aplikaci preventivně likviduje původce této choroby a tím výrazně snižuje a omezuje napadení trávníku plísní sněžnou.
Plevel je důležité odstranit i s kořeny. Pokud necháte kořeny v zemi a vytrhnete pouze nadzemní část, kořeny regenerují a za čas vyroste plevel znovu. Některých se dá zbavit mechanicky (sedmikráska, smetánka), ale jsou i takové, které se odstraňují těžko jako třeba jetelíček. Na ten je potřeba použít chemii.
Chemie je nejúčinnější v květnu a červnu a pak v srpnu a září, kdy jsou plevele nejslabší a chemie nejvíce působí. Prostředek hubící pouze dvouděložné plevele se v podobě trávníkářského písku nebo postřiku nanese na postižená místa. Přípravek aplikujte na vlhký trávník nebo za rosy, lépe se uchytí na stéblech a listech plevelů. Poté se nechá týden působit a během této doby se na trávník nesmí vstupovat, přípravek by se setřel. Dávejte pozor hlavně na vaše zvířecí miláčky, kterým by mohl přípravek přivodit zdravotní problémy. Po týdnu trávník posekejte sekačkou se sběrným košem, popřípadě ještě umyjte od přípravku. Pokud plevel „přežil“, je dobré proceduru po nějakém čase opakovat. POZOR, během působení přípravku může mít trávník jiné zbarvení – není to špatné znamení. Přípravek nanášejte přesně podle pokynů výrobce.
Plevelům se nedá nikdy úplně ubránit. Můžete jim ale ztížit podmínky pro rozmnožování. Vertikutací na jaře a na podzim se oddělují nízkolisté plevele od země a někdy i umírají. Častým sekáním během roku se velice ztěžuje život jednoletým plevelům. A nakonec nenechte plevele vyloučit a vysemenit se, stačí často sekat a květy sbírat do sběrného koše sekačky. Na likvidaci plevele budete potřebovat hlavně chemický prostředek. Při nanášení je nutné mít na rukou gumové rukavice, gumové boty a nejlépe respirátor na obličeji (přípravky jsou sypké). K mechanickému odstraňování použijte vypichovadla (nebo starý šroubovák).
Mnoho malých kožních nádorů se odstraňuje pomocí laseru, který využívá intenzivní světelný paprsek k odstranění nežádoucí tkáně. Léčení závisí na velikosti, typu, hloubce a umístění nádoru. U většiny lidí je nutné přistoupit k operaci – obvykle menšího rozsahu – aby se nádor odstranil.
Biologická terapie se zaměřuje na posílení přirozené ochrany organismu v boji proti nádoru. Využívá látku interferon, která stimulujíce imunitní systém, a tumor nekrotizující faktor, který se získává z určitého typu buněk schopných usmrcovat nádorové buňky.
Je také známa léčba rakoviny kůže pouze vodou a jedlou sodou bikarbonou (nikoliv práškem do pečiva). Je možné smíchat organický, za studena lisovaný kokosový olej s jedlou sodou do husté pasty. Kokosový olej má regenerační účinek na kožní buňky a je tak účinným doplňkem jedlé sody. Neroztírá se, ale pouze se nanáší na místo postižené rakovinou, kde se nechá působit. Na podporu lze použít antibiotikum Polysporin Triple 3, které se aplikuje přes noc. Je možné použít i jinou antibiotickou mast jako prevenci bakteriální infekce, která by se mohla objevit v otevřené ráně po mizejícím nádoru. Mastičku nebo jakékoliv jiné vybrané antibiotikum je dobré přestat užívat, jakmile se otevřená rána uzavře. Přes den se pokračuje v aplikaci jedlé sody a kokosového oleje a celé místo se přelepí náplastí s kouskem vaty namočeným v octě, který pomáhá průniku jedlé sody do kořenů nádoru pod povrchem kůže. Pro tento účel existuje ještě vhodnější rozpouštědlo: DMSO. Po pravidelné aplikaci by nádor měl zmizet. Tento postup je vhodný například pro bazaliom.
Plevelům se na povrchu té nevyhnojené půdy tolik dařit nebude, zatímco réva bude mít lepší podmínky. Musí se sazenice na výsadbu nějak připravit?
Záleží na tom, jak je připravená z révové školky. Sazenice při vyorávání ze školky mají dlouhé kořeny a na vrcholu dobře vyzrálý delší letorost – jak to nařizuje vyhláška o sadbě. Některé školky však pro zákazníky sazenice předem částečně upravují tak, že výhon zakrátí nanejvýše na dvě viditelná očka a celou vrchní část sazenice včetně místa srůstu podnože a roubu zaparafínují. To pak umožní výsadbu tzv. „na vysoko“, kdy místo srůstu bude trvale nad povrchem půdy a nebudou se tak vyvíjet rosné kořeny. Ty je totiž nutné v prvních letech odstraňovat nůžkami, aby se nestalo, že sazenice „zpravokoření“. Tím by se eliminovala ochranná funkce podnože před mšičkou révokazem, jak jsme o tom mluvili v lednu. Odstraňování rosných kořenů se odborně nazývá „ramování“.
Pokud sazenice ze školky zakrácené a naparafínované nejsou, musí se odstřihnout na dvě očka před výsadbou a musíme je vysadit hlouběji, aby místo srůstu (parafínem nechráněné) nevysychalo. Pak se ovšem ramování nevyhneme. Kořeny se zakracují tak, aby se bez problémů vešly do jamky a neměly tendenci se obracet nahoru – pak by nerostly. Obvykle je to na šířku dlaně, tady asi na 8 – 10 cm. Tyto úpravy se dělají bezprostředně, nejvýše den před výsadbou, a sazenice se pak na několik hodin, nejlépe přes noc, namočí, aby nasály vodu.
Jakmile oschne vrchní vrstva půdy, můžeme začít s nezbytnými pracemi, které probudí trávník ze zimního spánku. Začínáme důkladným úklidem povrchu trávníku. Z trávníku odstraníme všechno napadané nebo naváté listí, větve, případně kameny.
Ostřejšími, a ještě lépe vertikutačními hráběmi vyhrabeme/prořežeme stávající drn do hloubky 3–5 mm. Tímto zásahem trávník provzdušníme, odstraníme mech a vznikající plst. Trávník bude jako znovuzrozený. Pro sběr vyčesané hmoty můžeme použít travní sekačku. Sebranou hmotu kompostujeme.
Žloutnoucí nebo hnědavý travní porost je následek velkého utužení půdy nebo jejího přemokření, či nevyhovujícího výživného stavu, někdy i působení houbových chorob. Proto musíme provést aerifikaci s následným rovnoměrným rozhozením ostrého křemičitého písku (1 000 g/m2).
Nesmíme také zapomínat na správnou výživu travního drnu, nejlépe aplikací plného kombinovaného hnojiva (30 g/m2). Musíme si uvědomit, že velké množství sečí ve vegetačním období odčerpá z půdy množství živin, které pro úspěšný růst trávníku musíme do půdy zpátky dodat a průběžně udržovat. Pro rychlou regeneraci poškozených travních rostlin můžeme pravidelně rozhodit i malou dávku ledku vápenatého (10 g/m2). Další neméně podstatnou věcí je závlaha trávníku. Všeobecně platí, že by na jaře, kdy stoupají teploty, měla být neustále vlhká a tomu se doporučuje přizpůsobit četnost zavlažování.
V případě silně poškozených míst v trávníku je vhodné provést přísev travní směsí použitou při založení trávníku nebo travní směsí určenou k dosévání, která rychle poškozená místa v trávníku zaplní.
Trávník, který je poškozen z více než padesáti procent, je nejlépe obnovit celý. Koncem jara provedeme chemickou nebo mechanickou cestou zásah proti širokolistým plevelům, které do okrasných nebo zátěžových trávníků rozhodně nepatří.
Pravidelné kosení zelený koberec zahušťuje a posiluje. Tráva totiž vytváří nové boční výhonky, listy a odnože a ty se lépe rozvíjejí, když jsou travní stébla pravidelně zkracována. Pravidelné sečení zároveň potlačuje traviny, které nesnášejí kosení.
Půdopokryvné růže budou užitečným a krásným pomocníkem vaší zahrady. Jejich dlouhé bujné výhonky nedávají šanci plevelům a zabraňují erozi, jedná se v podstatě o plazivé růže. Množství květů, které nepřetržitě nakvétají v mohutných květenstvích, vytvoří na záhoně doslova barevný kvetoucí koberec. Výborně se proto hodí nejen do soukromých zahrad, ale i do veřejné zeleně. Mezi větvemi půdopokryvných růží mohou hnízdit ptáci a schovat se tu před kočkami v létě i zimě. Odrůd těchto růží již bylo vyšlechtěno mnoho, liší se buď tvarem keře, nebo tvarem, barvou a velikostí květů. Odrůdy s velmi dlouhými šlahouny jsou krásné na svazích a zídkách, které promění v barevnou podívanou. Zde se bude vyjímat například růžová varianta.
Půdopokryvné růže se vyznačují kompaktním nízkým růstem. Výhony zprvu sice mohou být vzpřímené, ale brzy se rozprostřou do plochy a někdy vytvoří i delší poléhavé šlahouny. Celková výška porostu by po několika letech neměla přesahovat 80 až 100 cm. Květy půdopokryvných neboli pokryvných růží (jak se také někdy označují) jsou poměrně malé, pokud jsou plně rozevřené, mají v průměru kolem 5 cm, ale nalezneme i odrůdy s menšími nebo většími květy, zpravidla od 2 do 8 cm. Dnes se pěstují převážně odrůdy s květy plnými, které mají 15 a více okvětních plátků. Květy bývají většinou ve velmi početných bohatých, různě uspořádaných květenstvích a mnohdy zcela překrývají listy a vytvářejí ucelenou barevnou plochu.
Muchovník se rozmnožuje výsevem na jaře, dělením a nebo štěpováním. Muchovník se štěpuje snadno. Roubování se s úspěchem provádí na další rostlinné druhy, jako jsou hloh (Crataegus) a jeřáb (Sorbus). Ve vašem případě si můžete obstarat některou z těchto rostlin, která je již zakořeněná a na ni po posledních mrazech naroubovat odstřižený muchovník. Nebo můžete sazenice rozpůlit v jejich kořenovém balu.
Délka řízků při množení ptačího zobu je okolo 10 cm. Není třeba přikrývat řízky v květináčích, stačí jen udržovat vlhké. Připravil jsem ke shlédnutí výběr video návodů na množení ptačího zobu. Pokud máte zájem, můžete se podívat, jak to dělají ostatní, zde: https://www.youtube.com/res…
Pravdou je, že ve většině případů vaše malé okurky umírají na rostlině, protože nebyly opyleny. To malé zduření za samičím květem se nazývá vaječník a ještě není skutečnou okurkou. Samičí květ vyžaduje opylení od samčího květu, aby vaječníky nabobtnaly, rostly a staly se z nich okurky.
Mám asi 10 sazenic muchovníku - nevím jaký druh. Dá se množit řízkováním? Kdy se mají řízky odřezat a pak zasadit ?
Děěkuji za zprávu,
Jindřich Soukup.
Společenství vlastníků, Olomouc, Karafiátová 292/2; předseda : Vladimír Buk ing.
Dotaz k množení ptačího zobu řízkováním.
Jaká je doporučená délka řízků pro množení a jaké je vhodné přikrytí provedených řízku vložených do malých květináčkůl :
Děkuji za odpověď
Listy vinné révy svinuté na okrajích a zkroucené nebo zakrnělé mohou být příznakem náhodné kontaminace hormonálním přípravkem na hubení plevele aminopyralidem. Nejčastěji se k rostlině dostane v kompostu ve kterém je ošetřená biomasa a nebo je v něm hnůj zvířat krmených ošetřenou plodinou.
Aminopyralid se objevuje v koňském, kravském a slepičím hnoji, lejnu/podestýlce pro malá zvířata, kompostu ze zeleného odpadu, slámě, senu, trávě a některých značkových kompostech z obchodů. Je to potenciální problém pro každého pěstitele. Kontaminovaný kompost se začne rozpadat při kontaktu s půdními bakteriemi a šíření herbicidu skončí přibližně po 12 až 15 měsících.
Dobrý den,
mám velký problém s vinnou révou. Zasazena před 4 roky, loni měla bohaté, velké střapce vína, na každé větvi řadu, bohatý nárůst, vynikající chuť. Těšili jsme se na letošní úrodu. Na jaře začala velice narůstat, roztáhla se do tří metrů a byla úplně planá střapců hroznů. Po nějaké době se začaly listy kroutit do sebe. Viz snímek. Ptal jsem se odborníka vinaře a ten mi řekl, že je to nedostatek výživy. Že to chce nadělat dokola hluboké díry a tam nalít rozpuštěné draslo a NPK. Udělal jsem to přesně tak, rozpustil jsem v 10l. konvi draslo a v dalším
NPK. Po dvou dnech jsem to naléval do všech otvorů. Nic se nezměnilo a má réva pomalu odchází. Několik střapečků vína zakrnělo a obávám se, že je to konec. Díval jsem se na stránky, ale nikde jsem neviděl ony pozkrucované listy, jak mám. Pokud může někdo poradit, poraďte, prosím. velmi děkuji
Bývalo dobrým pravidlem hned na začátku předváděni produktu uvádět cenu. To je za prvé. Za duhé: Předvést produkt ve své podstatě a principu funkčnosti. Jen podvodník se právě tomuto vyhýbá a jen slibuje a slibuje.
Nahraďte révu za odolnější odrůdu, která vydrží plodit zdravé hrozny déle než dva roky. Vysledujte v okolí úspěchy ostatních vinařů a zjistěte názvy odrůd. Někteří vám třeba i namnoží na příští rok.
Tůje si můžete užívat klidně dál, neboť jejich přítomnost révu nijak neovlivňuje.
Dobrý den.Kazdy rok mi před dozráním začnou hrozny černat.strikam to před tím 2x proti padlým ale stejně to nezabírá.prvni 2 sklizně byly krásné.reva je stará asi 15 let.nedaleko asi pět metrů máme túje.bude to tím?děkuji za radu
