OCTOVÉ VÝPLACHY je téma, které bylo inspirací k napsání tohoto článku. Aviváže představují pro přírodu obrovskou ekologickou zátěž. Vedle toho je řada těchto prostředků i nebezpečná pro naše zdraví, protože obsahují látky, které v prádle zůstávají a způsobují různé kožní problémy. První aviváže přišly na svět tehdy, když se zjistilo, že hrubší prádlo při použití pracích prostředků hrubne, jemné se začne „lepit“ na tělo a na syntetických tkaninách vzniká elektrostatický náboj. A tak se dnes aviváže přidávají nejen k prádlu ze syntetických vláken, aby snížily elektrostatický náboj, ale i k běžnému bavlněnému prádlu, aby ho zjemnily, dodaly mu vůni a usnadnily žehlení.
Princip změkčování prádla
Účelem přidávání „změkčovadla“ na konci pracího procesu je neutralizovat velmi malé množství detergentů v textilu, a tím zabránit statické elektřině. Během máchacího cyklu praní se detergenty ředí 1.000 až 10.000krát, takže koncentrace detergentů ve vodě z posledního máchání se pohybuje kolem 0,1%–0,01% koncentrace v počáteční době praní. Nejjednodušší způsob, jak tomuto stavu předejít, je neutralizovat pH na hodnotu mezi 6,5 a 7,5 pomocí přidání malého množství kyseliny octové. Pro tkaniny s vysokým obsahem syntetických vláken je nutné přidat malé množství kationtové povrchově aktivní látky, která neutralizuje, čímž zabrání statické elektřině. Někdy změkčovadla obsahují také malé množství parfému, který poskytuje příjemnou vůni.
Vejce lze samostatně připravovat jako vařená na tvrdo, na měkko, na hniličku, jako míchaná vejce (na cibulce nebo se slaninou), sázená vejce (volská oka), ztracená vejce (vařená v osolené octové vodě), jako vaječné omelety (s přídavkem zeleniny, uzenin, hub, sýrů a podobně). Vejce jsou důležitou součástí piškotových, kynutých, třených i odpalovaných těst, je to jedna za složek známého trojobalu, zalévají se jimi zapékané pokrmy, přidávají se do nádivek, knedlíků, lívanců, palačinek, svítků. Ve studené kuchyni se používají na obložené mísy, chlebíčky, jednohubky, pomazánky, saláty. Bílky se pak používají ke spojování mletých mas, potírání koláčů před tím, než se dají do trouby, připravuje se z nich sníh a polevy. Čerstvé žloutky se používají ke zjemňování polévek a omáček, připravuje se z nich majonéza a dressingy a šodó. My se dnes v našem článku zaměříme pouze na vajíčkovou pomazánku a nabídneme i tradiční recept na vajíčkový salát.
Ingredience: Těsto: 2 žloutky, 200 g mouky, 80 g másla, špetka soli, 3 polévkové lžíce studené vody
Náplň: 200 g creme fraiche, 250 g kysané smetany, 2 hrsti medvědího česneku, 2 polévkové lžíce rozinek, 100 g strouhaného sýra, 2 vejce, 2 bílky, pepř, sůl, muškátový oříšek
Postup: Mouku smícháme se solí a na kousky nakrájeným máslem. Přidáme 2 žloutky a studenou vodu. Vypracujeme křehké těsto a natlačíme je do zapékací formy. Horkovzdušnou troubu rozehřejeme na 170 °C. Medvědí česnek opereme, osušíme a nakrájíme. Vejce smícháme s bílky, přidáme kysanou smetanu, creme fraiche, nakrájený medvědí česnek. Vmícháme rozinky, kdo nechce, může je vynechat, vmícháme nastrouhaný sýr, ideální by byl parmazán, ale může být i jiný. Osolíme, opepříme, přidáme špetku muškátového oříšku a promícháme. Tuto směs nalijeme na připravené těsto a pečeme asi 40 minut. Forma se nemusí vymazávat. Použijete-li dortovou formu, vyložte dobře pečicím papírem, náplň je řídká. Zhoustne až pečením.
Bramborový guláš s medvědím česnekem
Ingredience: 1 kg moučných brambor, hrst nebo více medvědího česneku, 2–3 polévkové lžíce papriky, 4 větší cibule, 250 ml vývaru, 1–2 lžíce octa, sůl, pepř, majoránka, olej, špekáčky
Postup: Brambory oloupeme. Medvědí česnek opereme a nakrájíme. Máme-li z lesa, opereme v octové vodě. Cibuli oloupeme, nakrájíme na kostky a orestujeme na oleji. Přidáme papriku a ocet a zalijeme vývarem. Nasypeme brambory, medvědí česnek a ostatní koření. Za častého míchání vaříme asi 20 minut. Špekáčky nakrájíme na kolečka, orestujeme, přidáme do guláše a ještě chvíli povaříme. Kdo chce, může na talíři ozdobit lžičkou kyselé smetany. Podáváme s čerstvým chlebem.
Tinktura z medvědího česneku
Natrhaný, omytý, osušený česnek nakrájíme nadrobno nebo pomeleme na kaši. Do připravené litrové láhve (třeba zavařovací láhve s širším otvorem) vložíme nakrájený česnek a zalijeme alespoň 40% lihem (vodka, slivovice – co máme, můžete použít i 80% konzumní líh, ale tady pozor, u 80% lihu se musí před požitím vždy ředit). Láhev uzavřeme a takto připravené necháme cca 1 měsíc louhovat při pokojové teplotě a v temnu. Po uplynutí 1 měsíce tekutinu slijeme do láhve a uzavřeme víčkem. Tinkturu můžeme užívat vždy naředěnou s vodou po celý rok.
Salát s medvědím česnekem
Ingredience: ledový salát, kedlubna, naklíčené mungo a adzuki, rajčata, sladká červená paprika a čerstvé listy medvědího česneku
Postup: Salát, kedlubnu, rajčata a papriku nakrájíme dle libosti, aby se nám to líbilo, promícháme, posypeme klíčky munga
Buřty alias špekáčky se nejlépe loupu, když jsou čerstvé, maximálně dva dny po vyuzení. Čím jsou buřty starší, tím ztrácejí vlhkost a jejich kůžička se stává tvrdá a nepoddajná. Abyste mohli oloupat i starší buřty, tak je namočte do octové vody. Nechte chvíli (hodinu) koupat a pak oloupejte. Nařízněte je u špičky a stáhněte kůži nejdříve z jedné poloviny a potom z té druhé.
Je to vlastně vejce naměkko bez skořápky, které se vaří v octové vodě. Používá se do salátů nebo polévek a vypadá opravdu velmi lákavě. Do vroucí vody nalijte ocet, rozmíchejte a rozklepněte doprostřed hrnce vajíčko. Vajíčko lžící zlehka oválejte ve vodě tak, aby bílek obalil žloutek. Teplota vody by neměla být přehnaná! Po třech minutách zastřené vejce vyndejte sítkem. Když rozříznete bílek, vyteče z něj žloutek.
Po kvašení se kysané zelí dá uchovat v chladnu, kde vydrží několik měsíců až do nové sklizně. Díky zkysání lze zelí konzumovat po celý rok.
Nebo ho můžete nandat do sklenic a po sterilaci uchovat několik let. Ovšem zavařování kvašeného zelí zničí mnoho, co je na kysaném zelí zdravé.
Kvašené zelí pro lepší zdraví
Obsah vitamínu C je v kysaném zelí dokonce vyšší než v čerstvém, což je důsledek činnosti bakterií mléčného kvašení. Již 200 g kysaného zelí pokryje u člověka denní potřebu vitamínu C. Dostatečné množství vitamínu C zvyšuje imunitu a je velice potřebné ke tvorbě hormonů.
Kromě toho při kvašení vzniká kyselina mléčná, která je nejenom chuťově lahodná, ale také zdravá, což se o kyselině octové, používané ke konzervaci, říct nedá.
Zelí působí také proti depresím díky obsahu vitamínu B12, který je dobrý pro nervovou soustavu.
Tyto dva vitamíny ale nejsou jediná pozitiva, v kvašeném zelí najdeme také draslík, železo, vápník a zinek.
Zavařování kvašeného zelí ho udrží déle použitelné, ovšem tímto procesem se veškerý přínos kysaného zelí ztrácí.
Tím nejjednodušším receptem, jak nejlépe uchovat kvašené zelí, je po vykvašení umístit nádobu do chladné místnosti a jednou za dva až tři týdny kontrolovat, zda je zelí pod vodou a zda je ve žlábku pod víkem zeláku stále voda, aby k zelí nemohl vzduch.
Základem celého receptu je bílé zelí. Směs může obsahovat kromě zelí také najemno nakrájenou cibuli. Zelí nasypeme do nádoby vhodné ke šlapání (plastový dřez nebo dětská plastová vanička).
Ingredience: Na 1 kg zelí přidáváme 1,5 dkg soli a kmín. Zde záleží na vaší chuti, na 17 kg zelí cca 1 balení drceného českého kmínu (70 g).
Postup: Směs pořádně promícháme a přibližně 20 minut šlapeme, aby pustilo co nejvíce šťávy.
Poté zelí i s vymačkanou tekutinou plníme do kameninového hrnce. Je velmi důležité zelí v hrnci pořádně upěchovat a nakonec zatížit buď žulovou kostkou (vyvařenou v octové vodě), nebo tvrdým dřevěným prkénkem.
Kameninový hrnec nakonec uzavřeme pokličkou a do žlábku kolem ní nalijeme vodu. Tím zajistíme vzduchotěsnost.
Zelí pokaždé pustí trochu jiné množství vody. Po celou dobu kvašení však musí být ponořené v tekutině. Průběžně jej tedy kontrolujeme a v případě potřeby přiléváme převařenou mírně slanou vodu.
Zelí kvasí cca 3 týdny. Pak už můžete z hrnce postupně vytahovat kyselou pochoutku, a po celou zimu tak budete mít skvělý zdroj vitamínů.
