Svilušky, lidově nazývané taky červení pavoučci, jsou 0,5–0,7 mm velcí roztoči z kmene členovců. Dokážou se velmi rychle množit, při přemnožení pak způsobují značné škody a úhyn rostlin. Škodí na zelenině, ovocných stromech, jehličnanech, travinách, najít je můžeme nejen ve skleníku a na zahrádce, ale i doma na pokojových rostlinách. Rod zahrnuje více než 140 druhů, nejznámější jsou sviluška chmelová a sviluška ovocná. Svilušky škodí sáním především na spodní straně listů a k usnadnění pohybu si budují síť drobných, velmi jemných pavučinek.
Omite
Omite je insekticidní přípravek, který se používá k hubení roztočů, zejména svilušek a vlnovníků. Působí jako dotykový a fumigační jed, což znamená, že roztoče zabíjí při kontaktu s přípravkem a také uvolňují látky, které je zahubí později. Omite je účinný i proti roztočům, které vyvinuly rezistenci proti jiným insekticidům.
Omite se používá na různé plodiny, včetně peckovin, jahod a okrasných rostlin. Omite se aplikuje ve formě postřiku. Omite se vyrábí ve formě emulze (Omite 570 EW) a ve formě vodou rozpustného prášku (Omite 30 W).
Dávkování závisí na typu rostliny a druhu roztočů, ale obecně se doporučuje 3 g přípravku na 1,5-3 litry vody.
Omite nejlépe působí při teplotách nad 18 °C.
Omite cena
V současné době je přípravek Omite stažen z českého trhu a nelze jej koupit.
Je postřik Omite dnes legálně dostupný pro běžného zahrádkáře v Česku?
Krátká odpověď zní: ne, pro běžného hobby zahrádkáře není Omite dnes standardně dostupný. V praxi ho v kamenných hobby prodejnách ani běžných e-shopech neseženete.
Důvodem jsou změny v registracích a legislativě přípravků na ochranu rostlin. Omite se postupně přesunul mimo sortiment určený pro hobby použití a jeho dostupnost se omezila na profesionální segment. To znamená, že běžný zahrádkář musí hledat legální a dostupné alternativy, které odpovídají českým podmínkám.
Mohu použít staré balení Omite, které mám ještě doma?
Pokud máte doma staré balení, platí, že použití neregistrovaného přípravku je na vlastní odpovědnost. I když byl Omite dříve legální, jeho současný status se změnil.
Z praktického pohledu je potřeba zvážit rizika. Starý přípravek může mít sníženou účinnost, změněné vlastnosti a při kontrole se vystavujete problémům. Navíc u jedlých plodin hrozí i rezidua. Osobně považuji za rozumnější hledat aktuálně schválené alternativy, které jsou pro hobby zahradu určené.
Čím dnes Omite nejlépe nahradit při silném napadení sviluškami?
Při silném napadení je potřeba sáhnout po cíleném akaricidu určeném pro hobby použití. Univerzální insekticidy většinou nestačí.
V praxi se mi osvědčily přípravky, které mají jasně uvedené použití proti roztočům a sviluškám. Je nutné počítat s tím, že účinek bývá slabší než u Omite a druhá aplikace je téměř vždy nutná. Rozhodující je načasování a důslednost, ne jeden postřik.
Jak rychle po postřiku poznám, že zásah funguje?
První signály se obvykle objeví během 2–3 dnů po aplikaci. Svilušky přestanou být aktivní a nové pavučinky se netvoří.
Skutečné vyhodnocení ale přichází až mezi 7. a 10. dnem. Pokud se v této době neobjeví nové tečky ani pavučinky, zásah byl úspěšný. U slabších přípravků se často právě v tomto období projeví návrat, se kterým je potřeba počítat.
Stačí jeden postřik, nebo je nutné ošetření opakovat?
Ve většině případů jeden postřik nestačí. To platí zejména při silnějším napadení nebo ve skleníku.
Svilušky mají rychlý vývojový cyklus a část populace přežije první zásah. Druhá aplikace po 7–10 dnech je často klíčová. Kdo počítá jen s jedním postřikem, většinou řeší stejný problém znovu za pár týdnů.
Jsou šetrné a přírodní přípravky proti sviluškám opravdu účinné?
Ano, ale jen za určitých podmínek. Šetrné přípravky fungují hlavně při včasném zásahu, nikoli při masivním napadení.
V praxi mají smysl jako prevence nebo při prvních příznacích. Jakmile se objeví pavučinky a plošné poškození listů, jejich účinnost rychle klesá. Je potřeba počítat s
Metation E50 – insekticid používaný k postřiku proti škůdcům, zejména proti mšicím. Byl to silný a účinný přípravek.
Zolone 35 EC – hubil savé a žravé škůdce jako dotykový a požerový jed s výrazným hloubkovým účinkem.
Sumithion super – působil na hmyz kontaktně jako respirační a požerový jed s mimořádně rychlým působením.
Sumithion 50 EC je obchodní název pro insekticid na bázi fenitrothionu, který se používal k hubení hmyzu, zejména larev v lesních porostech a na vánočních stromcích. Je to kontaktní jed, který působí jako nervový jed.
Decis flow 2,5 – používal se proti volně žijícím broukům a motýlům a jejich larvám.
Calypso 480 SC – insekticidní přípravek ve formě suspenzního koncentrátu pro ředění vodou k ochraně jabloní, třešní, višní, slivoní proti žravým škůdcům, jádrovin a peckovin proti mšicím, brambor proti mandelince bramborové a k ochraně okrasných rostlin proti housenkám, broukům a mšicím.
Reldan 22 EC – insekticidní přípravek k hubení savých a žravých škůdců na ovocných dřevinách a k hubení skladištních škůdců.
Basudin 10 G – širokospektrální insekticid používaný k ochraně plodin před škůdci. Byl vysoce účinný proti mšicím, broukům a housenkám.
Magus 200 SC a Omite30W – Omite 570 EW a Omite 30 W byly postřikové přípravky k ochraně rostlin proti fytofágním roztočům, kam patří svilušky, vlnovník rybízový, vlnovníci a hálčivci v révě vinné. Nahrazen přípravky Sviluška STOP, Nissorun 10 WP, Vertimec 1,8 EC.
Soldep – postřikový emulzní přípravek, který byl určený k hubení žravých škůdců na rostlinách a k potlačování nežádoucí nadprodukce vodních bezobratlých a k terapii některých parazitárních onemocnění ryb.
Postřik Omite byl ve své době silným řešením, ale dnešní realita hobby zahrady v Česku je jiná. Omite už není běžně dostupný a jeho místo převzala kombinace slabších, ale použitelných alternativ.
Zkušenost mi ukázala, že nejde jen o volbu konkrétního přípravku. Rozhodující je včasnost zásahu, správné vyhodnocení situace a ochota postup opakovat. Kdo čeká na zázrak v jedné lahvi, většinou prohraje.
Pokud se ke sviluškám postavíš systematicky a přizpůsobíš řešení konkrétní situaci, dá se problém zvládnout i bez Omite. Ne snadno, ale reálně.
Omite byl specifický tím, že nešlo o běžný univerzální postřik. Byl to cílený akaricid, tedy přípravek určený přímo proti roztočům, mezi které svilušky patří. Právě tahle specializace z něj dělala silný nástroj v situacích, kdy selhávaly běžné insekticidy.
Z praktického hlediska byl Omite ceněný hlavně pro dvě věci. Zaprvé měl rychlý nástup účinku – svilušky po aplikaci přestávaly být aktivní během krátké doby. Zadruhé měl relativně dlouhý reziduální efekt, takže se problém nevracel hned po pár dnech.
Mezi zahrádkáři se o něm mluvilo jako o „těžším kalibru“. Používal se tehdy, když už bylo napadení silné a bylo potřeba zasáhnout razantně. Z dnešního pohledu je ale důležité říct, že šlo o přípravek, který nebyl určen pro lehkovážné nebo preventivní použití.
Aby bylo jasné, v čem je rozdíl mezi Omite a tím, co dnes může běžný zahrádkář koupit, dal jsem si práci s porovnáním konkrétních vlastností. Nejde o laboratorní test, ale o praktické zkušenosti z reálné zahrady.
Moje osobní zkušenost s Omite z doby, kdy byl dostupný
Omite jsem měl možnost použít ještě v době, kdy se dal sehnat bez větších problémů. Použil jsem ho na rybíz, který byl sviluškami doslova obsypaný. Listy byly zkroucené, matné a rostlina šla viditelně dolů.
Po aplikaci se změna projevila poměrně rychle. Už po několika dnech se šíření po listech zastavilo a nové přírůstky byly viditelně zdravější. Staré poškozené listy samozřejmě zázrakem nezmizely, ale rostlina se dokázala nadechnout a pokračovat v růstu.
Co bylo důležité – svilušky se nevrátily hned. Po dobu několika týdnů byl klid, což jsem u jiných přípravků nezažil. Právě tahle zkušenost způsobila, že jsem Omite dlouho považoval za etalon účinnosti, ke kterému ostatní řešení jen přibližně směřují.
Dostupnost Omite dnes: realita pro hobby zahrádkáře v Česku
Dnes je situace úplně jiná. Pokud se jako běžný zahrádkář pokusíte Omite sehnat, narazíte velmi rychle na problém. V hobby prodejnách ho běžně nekoupíte a většina e-shopů ho vůbec nenabízí.
Důvodem není nezájem trhu, ale kombinace legislativních omezení a změn v registracích přípravků. Omite se postupně přesunul do kategorie, která je dostupná spíše pro profesionální použití, případně není na českém trhu registrován vůbec.
V praxi to znamená jediné: běžný zahrádkář musí hledat funkční alternativy. A právě tady začíná být rozdíl mezi tím, co slibuje obal, a tím, co skutečně funguje na zahradě.
Svilušky se u mě objevily poprvé nenápadně. Šlo o jahody a jeden starší rybízový keř. Listy začaly ztrácet barvu, byly jakoby zaprášené a při bližším pohledu bylo vidět jemné tečkování. V té chvíli jsem ještě netušil, že jde o začátek problému, který se během dvou týdnů výrazně zhorší.
Největší chyba byla, že jsem situaci zpočátku podcenil. Říkal jsem si, že jde o sucho nebo výživový stres. Teprve když se objevily jemné pavučinky na spodní straně listů, bylo jasné, že jde o svilušky. V tu chvíli už nebyl prostor na experimenty.
Začal jsem hledat řešení, která by fungovala rychle a spolehlivě. V diskuzích, starších článcích i mezi zahrádkáři se pořád dokola objevovalo jedno jméno – Omite. Všichni ho popisovali jako „jistotu“, když už nic jiného nezabírá.
Ve chvíli, kdy mi došlo, že Omite už běžně neseženu, musel jsem změnit přístup. Přestal jsem hledat „jeden zázračný postřik“ a začal jsem řešit konkrétní situace. Svilušky se totiž nechovají vždy stejně a zásadní roli hraje, jak silné je napadení a na jaké rostlině se objeví.
Pokud byly svilušky jen na spodních listech a šlo o začátek problému, dávalo smysl jít cestou šetrnějších řešení. Jakmile se ale objevily pavučinky a listy se začaly deformovat, bylo jasné, že slabé prostředky ztrácejí čas.
Rozhodování jsem si zjednodušil tím, že jsem si položil vždy stejnou otázku: jde ještě o prevenci, nebo už o záchranu rostliny? Podle toho jsem volil další krok.
V této fázi už nemá smysl experimentovat s domácími výluhy. Svilušky jsou rozjeté a každé zdržení znamená další oslabení rostliny. Tady jsem sáhl po hobby akaricidech, které jsou sice slabší než Omite, ale při správném načasování dokážou situaci zlomit.
opakovaná aplikace v kratším intervalu,
důsledné ošetření spodní strany listů,
sledování vývoje po 5–7 dnech.
U silného napadení se mi potvrdilo, že jeden postřik většinou nestačí. Rozhodující je druhá aplikace, která zasáhne nově vylíhlé jedince.
Když chci řešit svilušky preventivně
Prevence dává smysl hlavně tam, kde se svilušky objevují opakovaně – typicky ve skleníku nebo na stejných keřích každý rok. Tady se mi osvědčilo kombinovat šetrnější přípravky a mechanická opatření.
Důležité je nečekat na viditelné poškození. Jakmile se objeví první tečky, je ideální čas zasáhnout. Preventivní řešení mají smysl jen včas.
Když pěstuji jedlé plodiny a řeším bezpečnost
U jahod, rybízu nebo okurek jsem byl vždy opatrnější. Nechtěl jsem používat nic, co by mělo dlouhou ochrannou lhůtu nebo zbytečně zatěžovalo plody chemií.
V těchto případech jsem volil přípravky určené přímo pro hobby použití a sledoval jsem hlavně to, jak rychle se svilušky vrací. Některé šetrnější varianty fungují jen krátce a je potřeba s tím počítat.
Rozdíl mezi skleníkem a venkovní zahradou
Ve skleníku je boj se sviluškami vždy těžší. Teplo a sucho jim svědčí a návrat bývá rychlejší. To, co venku zabralo na dva týdny, ve skleníku často vydrželo jen pár dní.
Venku naopak pomáhá počasí, déšť a přirození nepřátelé. I proto jsem si všiml, že riziko návratu svilušek je venku nižší než v uzavřeném prostoru.
Houbové choroby si ještě chvíli počkají na větší teplo, ale někteří škůdci již záškodnictví zahajují, ale objektivně řečeno, jde o přirozené projevy jejich života. Tito nepřátelé révy jsou tak malí, že je téměř nevidíme. Patří do řádu roztočů a jedním z nich je hálčivec révový (Calepitrimerus vitis), který způsobuje na listech změny, a my pak mluvíme o kadeřavosti. Roztoči nabodnou listovou plochu a sají. V nabodnutém místě dojde k nekrotizaci napadených buněk, což poznáme při prohlížení listů proti světlu, kdy jsou rozpoznatelné černé tečky – místa vpichů. Tato mnohočetná poškození mají za následek deformaci listů, které vypadají jako roztrhané – proto označení kadeřavost. Protože je hálčivec tak malý, musí přezimovat tak, aby to měl blízko ke zdroji potravy – na borce v okolí pupenů či pod jejich šupinami. A protože pouze saje, neumí si ukousnout, nejlépe mu vyhovují měkká, mlaďounká potrava, tedy listy na vrcholu vyrůstajícího letorostu. Pokud se více rozmnoží, může způsobit zpomalení nebo dokonce zastavení růstu. Tím se omezí listová plocha a v ní probíhající fotosyntéza, a slabé keře dokonce mohou odumřít. Zde je vidět poškození listu hálčivcem révovým:
Do téže skupiny patří další škůdce, zvaný vlnovník révový (Colomerus vitis), který na listech svým sáním způsobuje tzv. plstnatost, což vypadá ještě hůře než kadeřavost. Vystouplé hrbolky na lícové straně listů mohou být zpočátku zbarvené do žluta nebo do červena (podle toho, zda jde o bílou či modrou odrůdu). Ze spodní strany je k vidění zvláštní plstnatý porost, který by někdo mohl považovat za plíseň. Jde však o vychlípeniny pokožkových buněk, zvané erineum, kterými buňky listů reagují na dráždivé sání tohoto roztoče. V erineu se vlnovník dále rozmnožuje, a pokud je jeho výskyt silný, listy se mohou úplně svinout, a tím pochopitelně přestávají plnit svou funkci. Na rozdíl od škůdce předchozího se tento většinou vyskytuje sporadicky. Dobrou zprávou je, že oběma škůdcům jejich vitalita dlouho nevydrží a už v srpnu zalézají k zimnímu spánku. Zde je vidět poškození vlnovníkem révovým na lícové straně listu:
A zde je vidět poškození vlnovníkem révovým na rubu listu:
Třetím záškodníkem z této skupiny na jaře se vyskytujících škůdců jsou svilušky, přesněji sviluška ovocná (Panonychus ulmi), případně sviluška chmelová (Tetranychus urticae). Svilušky, jak jinak, také sají na listech. (Ty pak bývají načervenalé, miskovitě se svinují nahoru, a zoubky na listech černají. Později celé listy žloutnou a usychají.) A také se jim líbí na květenstvích, která se pak dále nevyvíjejí a mohou zasych
Svilušku může zabít česnekový postřik. Česnekový postřik se připraví tak, že se utře 5 stroužků česneku s dvěma lžičkami jemné kuchyňské soli. Po vzniknutí slizu se přidá postupně voda, aby se směs pěkně rozmíchala. Celkově se přidá jeden litr vody. Vzniklá směs se po chvíli míchání přecedí přes jemné sítko a nalije se do fixírky nebo zahradního postřikovače. Tento roztok z česneku svilušku může zabít při přímém zásahu. Česnekový postřik ale není spolehlivý zabiják svilušek, protože nehubí skrytá vajíčka.
Účinnou chemickou ochranu představuje ošetření akaricidy. Na seznamu registrovaných přípravků na ochranu rostlin jsou uvedeny tyto přípravky účinné proti sviluškám: Cascade 5 EC (0,15%), Magus 200 SC (0,05%), Nissorun 10 WP (0,07%), Omite 30 W (0,2%), Omite 570 EW (0,1%), Sanmite 20 WP (0,075%), Talstar 10 EC (0,02%).
Nejčastějšími škůdci na paprikách jsou mšice, zejména mšice řešetláková (pozor – je velmi odolná proti přípravku Pirimor). Mšice škodí rostlinám především sáním a přenosem ostatních viróz. Rostliny můžete ochránit přípravky Actellic 50 EC, Dursban 480 EC, Mospilan 20 SP a Tribute Trigger.
Svilušky
Dalšími častými škůdci jsou svilušky, konkrétně sviluška chmelová, která vytváří na paprikách jemné pavučinky. Pro ochranu rostlin před napadením lze použít přípravky Omite 30, Omite 570 EW nebo Talstar 10 EC.
Molice
Velmi těžko hubitelným škůdcem paprik jsou molice. Jsou také označovány jako „bílé mušky“. V současné době je možné proti nim aplikovat pouze přípravek Applaud 25 WP.
Deformace plodů
Příčinou deformace plodů bývají nejčastěji genetické poruchy nebo potíže s opylením. Ty může vyvolat buď chladné počasí (nedostatek opylovačů, neprášivý pyl) nebo velké teplo v době květu (zasychání blizen).
Bradavice na paprikách
Pokud objevíte na plodech paprik drobné bradavičky (většinou umístěné na spodní straně listů poblíž listových žilek), jedná se o tzv. intumescenci. Její příčinou je především nadměrná zálivka nebo příliš vlhký vzduch.
Virus mozaiky okurky (CMV)
Následkem viru mozaiky okurky jsou plody paprik menší a deformovanější. Listy mají hnědé skvrny. Choroba se objevuje na rostlinách ve druhé polovině léta.
Paprikám škodí nebezpečná bronzovitost rajčete
Nebezpečná je virová bronzovitost rajčete, která je příčinou zpomaleného růstu až úhynu rostlin, na plodech způsobuje různobarevné, většinou rozptýlené skvrny. Všechny virózní rostliny je třeba okamžitě likvidovat.
Hniloba kořenů nebo kořenového krčku
Hniloba kořenů nebo kořenového krčku je příčinou fytoftorové hniloby nebo fusariového vadnutí. V obou případech je základem ochrany důsledné střídání plodin, včasné a důkladné odstraňování napadených rostlin a posklizňových zbytků, vyrovnaná výživa, případně vhodná dezinfekce půdy.
popis: žlutobíle až béžově zbarvený roztoč o velikosti 0,15 mm, samičky přezimují ukryté v prasklinách kůry, rozvíjející se populace poškozují rašící očka a mladé letorosty, nejčastěji se vyskytují 3–4 generace, šíří se více za střídavého počasí a za průměrných teplot
příznaky: čepele mladých listů jsou skvrnité, kadeřavé, zasychají postižené listy i květenství, růst letorostů se zpomaluje, silně postižené keře postupně metlovatí, slábnou a hynou
ochrana: prostředky biologické a biotechnické ochrany: introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri, zásah selektivním akaricidem, postřik sirnými přípravky
popis: žlutobíle až světle růžově zbarvený roztoč, samičky přezimují za šupinami pupenů, na jaře opouštějí úkryt a sají na mladých letorostech, po rozvinutí listů sají téměř výhradně na spodní straně listů
příznaky: napadeny bývají jen ojedinělé listy, silné napadení vyvolá zmenšení a svinování čepelí listů, na spodní straně puchýřů je typický plsťovitý porost bělavé, později béžové až hnědé barvy
ochrana: použít akaricidní postřik v kombinaci s organosilikonovým smáčedlem, například postřikový přípravek k ochraně rostlin proti fytofágním roztočům OMITE 570E W. Lze ho zakoupit v balení od 100 ml do 5 l, postřik se opakuje po 14 a 28 dnech
popis: nejčastěji škodí sviluška ovocná a chmelová, k přemnožení dochází za teplého a suchého počasí; škodlivé výskyty souvisí s intenzivní chemickou ochranou (zničení přirozených predátorů) a intenzivním hnojením
ochrana: použít akaricidní postřik v kombinaci s organosilikonovým smáčedlem, například postřikový přípravek k ochraně rostlin proti fytofágním roztočům OMITE 570E W. Lze ho zakoupit v balení od 100 ml do 5 l, postřik se opakuje po 14 a 28 dnech
fotografie tohoto škůdce najdete mimo jiné tady: sviluška foto.
Obaleč mramorový (Lobesia botrana)
popis: housenky obaleče jednopásého jsou až 10 mm dlouhé, hnědočervené s hnědočernou hlavou. Housenky obaleče mramorovaného jsou zelenohnědé se světlejší, žlutozelenou hlavou. Motýli mají délku těla asi 5–6 mm, rozpětí křídel 10–12 mm, zbarvení pestře mramorované (obaleč mramorovaný), respektiva žluté s širokým černým pruhem napříč křídel (obaleč jednopásý). Housenka je velmi pohyblivá; 1. generace vyžírají kvítky, starší sežírají květenství, housenky 2. a 3. generace vyžírají bobule. Dospívají po 3 týdnech, přezi
Ostružiny nedozrávají nejčastěji kvůli napadení škůdci nebo nedostatku vody. Velmi častou příčinou je také vlnovník ostružiníkový, který poškozuje jednotlivé peckovičky plodu.
Pokud plody dozrávají jen částečně nebo zůstávají tvrdé, je dobré zkontrolovat především přítomnost škůdců. Nedozrávající ostružiny mohou být také důsledkem pěstování ve stínu nebo nedostatku živin. V některých letech hraje roli i počasí – zejména dlouhodobé sucho může způsobit, že plody ostružiníku nedozrají správně.
Proč ostružiny nedozrávají ani když jsou černé?
Ostružiny mohou vypadat zralé, ale přesto nedozrávají správně. Nejčastější příčinou je vlnovník ostružiníkový, který poškodí jednotlivé peckovičky plodu.
Typickým znakem je, že ostružiny jsou černé, ale tvrdé nebo kyselé. Některé části plodu zůstávají nevyvinuté. Tento problém se často objevuje na keřích, které nebyly ošetřeny proti roztočům. Pomáhá především jarní postřik proti roztočům a pravidelný řez keřů, který zlepšuje proudění vzduchu.
Co způsobuje zasychání ostružin ještě před dozráním?
Zasychání ostružin může být způsobeno nedostatkem vody, chorobami nebo oslabením rostliny. Velmi častou příčinou je dlouhodobé sucho během zrání plodů.
Pokud plody začnou tvrdnout a postupně sesychat, je dobré zkontrolovat zálivku a stav listů. Zasychající ostružiny mohou být také důsledkem houbových chorob nebo špatného větrání porostu. Pomáhá především pravidelná zálivka, odstranění napadených částí rostlin a zajištění dobrého proudění vzduchu mezi výhony.
Jaký je nejlepší postřik na choroby ostružin?
Nejlepší postřik na choroby ostružin závisí na konkrétním problému. Na houbové choroby se používají fungicidy, zatímco na roztoče jsou určeny akaricidy.
Například při napadení roztoči může pomoci Omite 570 EW. Pokud se objeví skvrny na listech způsobené houbami, používají se fungicidní postřiky. Důležité je aplikovat postřik včas, ideálně při prvních příznacích choroby.
Jak poznat vlnovníka ostružiníkového?
Vlnovník ostružiníkový způsobuje typické nedozrávání plodů. Některé části ostružiny zůstávají červené a tvrdé, zatímco zbytek plodu dozrává.
Tento škůdce je velmi malý a pouhým okem ho obvykle neuvidíte. Nejlepším vodítkem je proto nerovnoměrné dozrávání ostružin. Pokud se tento problém objevuje opakovaně, je vhodné použít postřik proti roztočům na začátku vegetace.
Co způsobuje červy v ostružinách?
Červi v ostružinách jsou nejčastěji larvy hmyzu nazývaného bejlomorka ostružiníková. Samice kladou vajíčka do květů nebo mladých plodů.
Larvy se vyvíjejí uvnitř plodu a živí se dužinou. Výsledkem jsou poškozené plody a nepříjemný nález při sklizni. Prevencí je především postřik před květem a pravidelné od
