ORDINACE

Svrab u zvířat

Svrab je velmi nakažlivý a jeho prvním příznakem je intenzivní škrábání. Život parazita není vázán na roční období, proto je důležité chránit před ním zvíře po celý rok. Svrab způsobený parazitem Sarcoptes canis se vyskytuje převážně u psa, ale mezi jeho další hostitele patří spousta dalších psovitých šelem. Někdy se objevuje také u koček a je přenosný i na lidi. Svrab se nedoporučuje podceňovat, při pozdní nebo špatné diagnóze se následně léčí o to hůře a zdlouhavěji.

Dospělé zákožky žijí ve spodní vrstvě kůže, kde vrtají chodbičky a kladou vajíčka. Celý vývojový cyklus zákožek trvá 17 až 21 dní. Inkubační doba je velmi variabilní, může trvat několik dní až týdnů a závisí na množství přenesených roztočů. Onemocnění začíná malými, ale velmi svědivými lézemi, které se v důsledku neustálého drbání a lízání rychle rozšiřují a mění se na hluboký zánět kůže s druhotnou bakteriální infekcí. Kůže může na těchto místech zesílit a skládat se do záhybů. Mezi projevy napadení svrabem patří ztráta srsti a výskyt bezsrstých míst na těle, zarudnutí pokožky. Vlivem škrábání vznikají druhotné změny na kůži: povrchové krváceniny, prasklá kůže a bakteriální kontaminace. Ta může zastřít příznaky samotného svrabu a pes je pak mylně léčen na jiné onemocnění kůže. V pokročilejších stadiích se na kůži mohou vyskytnout zaschlé krusty po prasklinách kůže a srst se nachází pouze na ojedinělých místech. Diagnostika tohoto onemocnění není zrovna jednoduchá, zvláště v prvních stadiích. Je tedy nutné navštívit veterináře, který provede rozbor z kůže.

Rozlišuje se několik druhů svrabu, a to sarkoptový (zákožka svrabová), který napadá hlavně psy, dále notodektový, který napadá uši koček a jiných zvířat, která jsou s nimi v kontaktu, a v neposlední řadě trixacarusový, který se vyskytuje u morčat.

Svrab se přenáší velmi snadno přímým kontaktem. Svrab je často považován za nemoc ze špíny, ale mohou jím onemocnět i zvířata ve velmi dobré péči. Rizikem mohou být veterinární ordinace, salóny a další prostředí, ve kterých se zvířata mohou setkat s ostatními nakaženými. Takže i když chováte svého psa v hygienicky čistém prostředí, může i on chytnout svrab.

Sarcoptes canis je drobný parazit kulatého těla s osmi kuželovitými krátkými nohami. Samičky vyvrtávají chodby v kůži, kde nejen žijí, ale také kladou vajíčka a zanechávají trus. Vylíhnuté larvy vylézají na povrch kůže, kde hledají potravu v podobě tkáňového moku. Jedinci obvykle nepřežívají bez hostitele déle než 2 až 3 dny. Nejčastěji se vyskytují na řídce osrstěných místech, jako jsou slabiny, ušní boltce a další.

Zdroj: článek Svrab u zvířat

Co je zvlhčovač vzduchu

Zvlhčovač vzduchu je přístroj, který zlepšuje dýchání v topné sezoně, kdy vlhkost vzduchu výrazně klesá. Zvlhčovače vzduchu usnadňují dýchání a předcházejí zvýšené nemocnosti. Zvlhčovač je vhodné používat v prostorách, ve kterých relativní vlhkost vzduchu často klesá pod 40 %. Nízká vlhkost u většiny lidí totiž způsobuje vysoušení sliznic dýchacích cest, které vede k jejich podráždění, a také zvyšuje pravděpodobnost infekce nebo alergické reakce (včetně astmatického záchvatu). Vysušená nosní sliznice není schopna dostatečně zachycovat viry, bakterie a alergeny nebo prachové částečky. Ty pak snadněji pronikají hluboko do dýchacích cest. Tento stav vyčerpává imunitní systém a může způsobovat celkovou únavu. Často také dochází k vysoušení pokožky (riziko pro ekzematiky a psoriatiky) a praskání rtů. Potíže se obvykle dostaví do několika dnů poté, co se vzduch v místnosti vysuší. Zvlhčovače zmírní nejen vaše zdravotní problémy, ale také zlepší vaši obranyschopnost. Kromě zdravotního hlediska přispívají zvlhčovače vzduchu také k neustále příjemnému vzduchu ve všech ročních obdobích.

Zvlhčovače vzduchu jsou vhodné do těchto typů prostor: domácnosti, nejčastěji ložnice nebo obývací či dětské pokoje, kanceláře, ordinace lékařů.

Zvlhčovač vzduchu by měl být v provozu v uzavřené místnosti, aby vytvořená vlhkost oknem nebo dveřmi neunikala. Měl by být umístěn na zemi nebo blízko ní. Vlhkost vzduchu bychom se měli snažit udržovat na hodnotě kolem 50 %. Některé zvlhčovače za nás během provozu vlhkost hlídají, ty jsou označeny jako zvlhčovače s automatickou regulací. U ostatních přístrojů si vlhkost musíte hlídat jiným způsobem, nejčastěji pomocí vlhkoměru nebo meteostanice. Vlhkost vzduchu by během zvlhčování neměla opakovaně překračovat doporučovanou maximální hodnotu 60 %.

Zdroj: článek Zvlhčovač vzduchu