Vyhláška 50 byla po desítky let jedním z nejdůležitějších pojmů v elektrotechnice. Elektrikáři, údržbáři, technici i zaměstnavatelé se podle ní orientovali v tom, kdo smí pracovat na elektrických zařízeních, v jakém rozsahu a s jakou odpovědností. Pro mnoho lidí byla „padesátka“ symbolem oprávnění, bez kterého se k elektřině jednoduše nesahalo.
Od roku 2022 už vyhláška 50 formálně neplatí, přesto se o ní mluví dál. Důvod je jednoduchý: její logika, terminologie i způsob myšlení o odpovědnosti zůstaly v praxi zachované. Když dnes někdo řekne, že má vyhlášku 50, většinou tím nemyslí konkrétní právní předpis, ale obecně odbornou způsobilost k práci s elektřinou podle současných pravidel.
Vyhláška 50 paragraf 6 – co přesně znamenal
Paragraf 6 vyhlášky 50 umožňoval samostatnou práci na elektrických zařízeních, dnes je jeho význam nahrazen jiným systémem odborné způsobilosti.
Paragraf 6 vyhlášky 50 byl spojen se samostatnou prací na elektrických zařízeních. V praxi šlo o jeden z nejrozšířenějších paragrafů vůbec.
Držitel paragrafu 6 mohl vykonávat práce na elektrických zařízeních bez přímého dozoru, ale vždy v rozsahu, který mu byl určen. Neznamenalo to automaticky oprávnění ke všem činnostem, jak se někdy mylně předpokládalo.
Paragraf 6 vyhlášky 50 – samostatná činnost
Samostatná činnost znamenala, že pracovník byl schopen posoudit rizika, zvolit bezpečný postup a nést odpovědnost za provedenou práci. Typicky šlo o elektrikáře v údržbě, montážníky nebo servisní techniky.
Jaké práce byly se §6 skutečně povolené
Rozsah prací se odvíjel od druhu zařízení a interních předpisů zaměstnavatele. Problém často vznikal tehdy, když se tento rozsah nejasně definoval nebo se v praxi postupně „rozšiřoval“.
Nejčastější omyly kolem paragrafu 6
Jedním z nejčastějších omylů bylo přesvědčení, že paragraf 6 opravňuje ke všemu. Ve skutečnosti byl vždy omezen konkrétními činnostmi, a jeho překročení znamenalo reálné riziko.
Ve svém příspěvku KRBOVÁ KAMNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Markus.
Docela dlouhý, ale zajímavý článek, rád jsem si ho přečetl. V dnešní době se hodně domácností vrací k topení dřevem, protože úspora při jeho spalování je značná. Já si dřevo těžím sám už dlouhá léta. Nejdříve jsem ho přikládal do kotle na TP a nyní do krbových kamen. Jsou s výměníkem a s přehledem ohřejí 8 radiátorů a 2 otopné žebříky Koralux. Chce to jen mít motorovou pilu, vozík za auto, prostor na skladování a chuť do práce.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Paragraf8 se týkal řízení činností a odpovědnosti za ostatní pracovníky. Šlo o zásadní roli, která byla často podceňována.
Vedoucí pracovník s paragrafem 8 nesl odpovědnost nejen za sebe, ale i za to, jak pracují lidé pod jeho vedením. V praxi to znamenalo dohled, organizaci práce a kontrolu dodržování bezpečnostních postupů.
Odpovědnost vedoucího elektrotechnika
Odpovědnost byla komplexní a zahrnovala jak technickou stránku, tak organizaci práce. Při úrazu nebo kontrole se role paragrafu 8 posuzovala velmi přísně.
§8 v každodenní realitě firem
V mnoha firmách byl paragraf8 spíše formální. Problémy se objevily až ve chvíli, kdy došlo k mimořádné události.
Typické chyby a selhání
Nejasné rozdělení odpovědnosti, nedostatečný dohled a spoléhání na „zkušenosti“ místo pravidel patřily mezi nejčastější chyby.
V naší poradně s názvem USKLADNENI CESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jana.
Dobry den,muzete poradit?
Cesnek jsem oloupala a protlacila lisem.Dala do sklenicek se soli.Ulozila do lednicky a zanedlouho zezelenal.Jinak ma krasnou cesnekovou vuni bez viditelneho poskozeni.
Dekuji za vysvetleni priciny,Jana
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Důvod zezelenání rozmačkaného česneku je jednoduchý - příliš nízká teplota při uskladnění. Když se česnek dostane do teploty nižší než 8 nebo 5 stupňů, tak začne klíčit. A právě toto klíčení doprovází produkce chlorofylu, díky čemu váš česnek zezelenal. Rozmačkaný česnek se solí skladujte ve vakuové misce, v temnu při teplotě 15°C (+- 3°C).
Vyhláška 50 už oficiálně neplatí, protože byla zrušena v roce 2022 a nahrazena novým systémem odborné způsobilosti.
V praxi se ale pojem vyhláška 50 stále používá jako zjednodušené označení oprávnění k práci na elektrických zařízeních. Když dnes někdo řekne, že má vyhlášku 50, obvykle tím myslí, že splňuje aktuální požadavky na odbornou způsobilost, i když už nejde o původní právní předpis.
Co dnes znamená, když někdo říká, že má „vyhlášku 50 paragraf 6“?
Paragraf 6 vyhlášky 50 byl historicky spojen se samostatnou prací na elektrických zařízeních bez přímého dozoru.
Dnes tento výraz lidé používají neformálně pro označení pracovníka, který má odpovídající znalosti, praxi a oprávnění vykonávat určité práce samostatně. Právně už paragraf 6 neexistuje, ale jeho význam se přenesl do nového systému odborné způsobilosti.
Je staré osvědčení podle vyhlášky 50 stále platné?
Staré osvědčení samo o sobě už nestačí, protože vyhláška 50 byla zrušena.
V praxi ale záleží na tom, zda bylo osvědčení plynule nahrazeno nebo aktualizováno podle nových pravidel. Kontroluje se hlavně skutečná odborná způsobilost, rozsah práce a to, zda jsou splněny aktuální požadavky na bezpečnost a přezkoušení.
Musím mít „vyhlášku 50“, když dělám jen drobné práce?
U drobných prací záleží na jejich charakteru a míře zásahu do elektrického zařízení.
Obsluha nebo jednoduché úkony mohou spadat do jiné kategorie než opravy nebo zásahy do rozvodů. Právě tady vzniká nejvíce šedých zón, protože lidé často podceňují odpovědnost a riziko spojené i s relativně jednoduchým zásahem.
Kdo nese odpovědnost při práci s elektřinou – zaměstnanec nebo zaměstnavatel?
Odpovědnost je vždy rozdělená mezi zaměstnance a zaměstnavatele.
Zaměstnavatel odpovídá za vytvoření podmínek, školení a vymezení práce. Zaměstnanec ale nese odpovědnost za to, že vykonává pouze činnosti, ke kterým má odbornou způsobilost. Při úrazu nebo kontrole se posuzuje role obou stran.
Jak je to u OSVČ, které pracují s elektřinou?
U OSVČ přechází veškerá odpovědnost na samotného pracovníka, což je zásadní rozdíl oproti zaměstnanci.
OSVČ musí sama zajistit odbornou způsobilost, přezkoušení i správné vymezení činností. Při kontrole nebo pojistné události se neřeší „kdo to povolil“, ale zda byla práce vykonávána v souladu s oprávněním.
Existuje něco jako „nová vyhláška 50“?
Oficiálně žádná „nová vyhláška 50“ neexistuje, i když se tento pojem často používá.
Jde o lidové označení současného systému odborné způsobilosti v elektrotechnice. Princip zůstal podobný – znalosti, praxe, odpovědnost – změnila se pouze
V naší poradně s názvem BUKSUS se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Maruška.
Máme na zahrádce asi 8 buksusů. Je jim asi 15 let, manžel se o ně stará, stříhá je do tvaru koule. Problém je v tom, že nám je za tuto zimu všechny občůral náš pes, který si jich do teď nevšímal. Obrazí, když ty spálené větvičky ostříhám? Děkuji za odpověď. Maruška
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Spálené větvičky buksusu je třeba ostříhat a počkat až znovu obroste. Pokud bude řez hluboký, tak dorůstánì bude zdlouhavé a bude potřeba zřejmě změnit i tvar rostlin. Růst můžete trochu podpořit dusíkatými hnojivy.
Základem vyhlášky 50 byl systém paragrafů, který rozděloval pracovníky podle úrovně znalostí a odpovědnosti. Každý paragraf představoval konkrétní rozsah oprávnění, nikoli obecné „razítko“.
Nižší paragrafy se týkaly poučených osob a obsluhy zařízení, vyšší paragrafy už znamenaly samostatnou práci, řízení činností nebo revize. V praxi se nejčastěji setkávalo s paragrafy 6 a 8, protože právě ty odpovídaly běžné realitě elektrikářů a vedoucích pracovníků.
Důležité je pochopit, že paragraf neurčoval jen to, co člověk smí dělat, ale také to, za co nese odpovědnost. A právě odpovědnost byla a je klíčovým tématem i dnes.
V naší poradně s názvem CHOROBA PERENOSPORA VÍNA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiřina Nejezchlebová.
Prosím o radu,jestli mohu provádět postřik modrou skalicí,když svítí slunce a jakou koncentrací roztoku skalice.Děkuji předem za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Modrá skalice se používá na postřik proti plísním a má stejné účinky jako Kuprikol nebo Champion. Modrá skalice se aplikuje v kombinaci s jedlou sodou nebo hašeným vápnem, tvoří se takzvaná jícha. Postřik je lepší aplikovat v podvečerních nebo ranních hodinách. Za plného slunce hrozí popálení listů. Zde jsou dva návody, jak postřik připravit:
Burgundská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody. V druhé nádobě se rozpustí 140 g krystalické sody také v pěti litrech vody. Oba roztoky se těsně před použitím smísí tak, že se roztok skalice přilévá do roztoku se sodou, ne naopak. Pak se směs neboli burgunská jícha hned aplikuje na list postřikem.
Bordeauaxská jícha 1%
100 g modré skalice se rozpustí v pěti litrech vody a v jiné nádobě se rozpustí 150 g hašeného vápna také v pěti litrech vody. Po vychladnutí se oba roztoky smísí přiléváním skalice do vápna. Po tomto smísení je potřeba změřit pH vzniklého roztoku lakmusovým papírkem. PH musí být mírně zásadité kolem hodnoty 8. Zásaditost se zvýší přidáním vápna. Správně připravená jícha je modrá a po usazení je čirá. Musí se spotřebovat do 24 hodin. Při přípravě i při aplikaci se používají nekovové nádoby. Postřik se nesmí dostat na švestky, které spálí.
V naší poradně s názvem NEMOC OSTRUŽIN se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Růžena.
Dobrý den,
děkuji Vám za odpověď, ale postřik Sumithion super, který uvádíte jako vhodný na roztočíka malinového již nevyrábějí.
V dnešní době je mnoho postřiků, ale jaký je ten pravý.
Děkuji Vám a přeji hezký den.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Jako náhradu za Sumithion můžete použít systémový insekticid Mospilan a nebo insekticid Vertimec 1.8 EC.
Vyhláška 50 už dnes neplatí, protože byla zrušena a nahrazena novým legislativním rámcem.
V praxi se ale tento pojem stále používá jako zjednodušené označení odborné způsobilosti. Kontrolní orgány však hodnotí pouze to, zda máte aktuální osvědčení odpovídající konkrétní činnosti, nikoli to, jak ho nazýváte.
Co dnes lidé myslí, když říkají, že mají „vyhlášku 50“?
Většinou tím myslí, že mají odbornou způsobilost k práci na elektrickém zařízení.
Jde o zvykové označení, které přežilo změnu legislativy. Právně ale neexistuje žádný paragraf 6 nebo 8, hodnotí se jen rozsah skutečné způsobilosti.
Musím mít osvědčení, když dělám jen drobnou údržbu?
Záleží na tom, co přesně pod pojmem údržba myslíte.
Jednoduché úkony bez zásahu do zařízení mohou spadat do jiného režimu než práce, které už vyžadují odbornou způsobilost. Právě špatné vyhodnocení „drobnosti“ je častou příčinou problémů při kontrole.
Stačí mi staré osvědčení podle vyhlášky 50?
Samotné staré osvědčení nestačí, pokud neodpovídá dnešní legislativě a vaší aktuální práci.
Může sloužit jako doklad o historii a praxi, ale rozhodující je, zda máte aktuálně platnou způsobilost podle současných pravidel.
Kdo nese odpovědnost při práci s elektřinou?
Odpovědnost se vždy posuzuje konkrétně.
Zaměstnavatel odpovídá za nastavení systému a vymezení práce, zaměstnanec za to, že vykonává jen činnosti, ke kterým je způsobilý. U OSVČ je odpovědnost soustředěna na jednu osobu.
Jak často se musí způsobilost obnovovat?
Způsobilost není doživotní a musí se pravidelně ověřovat.
Interval závisí na typu činnosti, změnách v práci a vývoji techniky. Přezkoušení slouží k ověření, že znalosti odpovídají současné praxi, ne jen minulým zkušenostem.
Co když se mi změní náplň práce?
Jakákoliv změna náplně práce je důvodem k novému posouzení způsobilosti.
To, co bylo v pořádku u jedné činnosti, nemusí platit u jiné. Přechod na náročnější nebo rizikovější práci bez aktualizace způsobilosti je častým prohřeškem.
Hrozí mi postih, když pracuji bez odpovídající způsobilosti?
Ano, a nejde jen o pokutu.
Při úrazu nebo škodě se posuzuje, zda jste měli odpovídající způsobilost. Pokud ne, může dojít k problémům s pojištěním i k osobní odpovědnosti.
Je osvědčení přenositelné mezi zaměstnavateli?
Osvědčení je vázané na osobu, ale jeho použitelnost závisí na druhu práce.
Nový zaměstnavatel musí vždy posoudit, zda odpovídá jeho konkrétním podmínkám a činnostem.
Co je nejčastější chybou lidí v praxi?
Nejčastější chybou je spoléhat se na „papír“ místo na reálný rozsah práce.
V naší poradně s názvem BEZTRNÝ OSTRUŽINÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Parýzek, ing..
Prosím o radu. Kdy je nejvhodnější doba ke hřížení šlahounů. Hřížím matiční šlahouny, nové rostliny mi vzejdou, ale nechám si poradit. Jestli matiční šlahouny už letos nebo až druhý rok, kdy už budou mít plody.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník .
Nejvhodnější doba pro hřížení ostružin je na jaře a na podzim. Výsledky jarního hřížení můžeme oddělit ten samý rok na podzim. Ty podzimní až následující rok na jaře. K hřížení se používají jednoleté výhony.
K vegetativnímu množení ostružin můžete také použít i další postupy, které jsou vhodnější. Je to například množení kořenovými řízky. Vhodné části kořenů získáváme na podzim. U matečné rostliny odkryjeme z jedné strany kořeny, aby je bylo dobře vidět a ostrým nožem je od rostliny oddělíme. Řízky mají být dlouhé 8-10 cm a v průměru 8-10 mm. Horní konec seřízneme kolmo na osu řízku, spodní část mírně šikmo. Pracovat musíme pozorně. Řízek vysazený obráceně neroste. Řízky zakládáme přes zimu v mrazuprosté místnosti do písku s rašelinou. V dubnu je vysazujeme na záhony s lehčí kompostní zeminou. Na záhoně vyhloubíme rýžku asi 10 cm hlubokou, která má jednu stěnu kolmou. Na tuto stěnu stavíme řízky asi 10 cm od sebe, zasypeme zeminou a navršíme 3 cm vysoký hrůbek. Po výsadbě zalijeme, kypříme, odstraňujeme plevele a přihnojujeme. Řízky je nezbytné ošetřit stimulátorem růstu.
Získání vyhlášky 50 znamenalo absolvování odborného školení, složení zkoušky a pravidelné přezkušování. Dotaz „jak získat vyhlášku 50“ je dodnes jedním z nejčastějších, i když se dnes řeší jiným způsobem.
Lidé tím obvykle nemyslí konkrétní paragraf, ale obecně cestu k tomu, aby mohli legálně a bezpečně pracovat s elektřinou.
Nový stavební zákon v tomto mluví velmi jasně: pokud pergola dle § 103 zákona č. 183/2006 Sb. nepřesáhne zastavěnou plochu 25 m² a výšku 5 m, není pro tuto stavbu nutné stavební povolení ani zrychlené řízení v podobě ohlášení stavby. V případě, že pergola splní podmínku stavby, pro kterou není třeba územní souhlas nebo rozhodnutí, platí v tomto případě, že „stavba do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.“
V případě, že některý z bodů není splněn, musíte zažádat o územní souhlas nebo rozhodnutí. Územní souhlas je ošetřen § 96 zákona č. 183/2006 Sb. Tento paragraf obsahuje i výčet dokumentů, které jsou k vydání územního souhlasu potřeba:
doklady prokazující vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem; anebo souhlas podle § 86 odst. 3;
souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě rozhodnutí podle § 169 odst. 3 a 4;
stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem;
souhlasy osob, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu; souhlas se nevyžaduje v případech stavebních záměrů uvedených v § 103, pokud nejsou umístěny ve vzdálenosti od společných hranic pozemků menší než 2 m;
jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy.
Ve vyhlášce není rozveden důležitý pojem „příslušné výkresy“, který však rozvádí příloha č. 7 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Jedná se o žádost o územní souhlas, který je třeba vyplnit a odnést na stavební úřad, ale také podrobnější seznam příloh, které jsou spolu s žá
Otázka jak daleko od sousedova pozemku mohu sázet túje nemá v českých zákonech jednu přesně danou odpověď v metrech.
Občanský zákoník vychází z obecné zásady, že vlastník pozemku nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat souseda.
Neřeší tedy konkrétní čísla, ale skutečné dopady výsadby na okolí.
Novinkou posledních let není nový zákon, ale zpřísněný výklad tohoto principu v praxi.
Obecní úřady, stavební odbory i soudy dnes živé ploty a túje posuzují výrazně přísněji než dříve.
Hodnotí se zejména výška, hustota, stínění, vysušování půdy a dlouhodobý vliv na sousední pozemek.
⚠️ Důležité upozornění – aktuální změna v praxi:
Přestože zákon nestanovuje přesnou vzdálenost, v praxi se dnes stále častěji uplatňuje zásada, že
živý plot nebo túje vyšší než cca 2 metry by neměly stát těsně u hranice pozemku,
pokud negativně ovlivňují souseda.
Úřady běžně považují za problematické výsadby blíže než 50–100 cm,
u vyšších tújí pak doporučují 1,5–2 metry odstupu, pokud neexistuje souhlas souseda.
Nejde o nový paragraf, ale o nově prosazovaný výklad, který má reálné dopady.
Doporučené vzdálenosti podle úřední praxe
túje do cca 2 metrů – obvykle alespoň 0,5–1 m od plotu
túje nad 2 metry – doporučeno minimálně 1,5–2 m
výsadba přímo na hranici pozemku je vysoce riziková bez souhlasu souseda
posuzuje se obdobně jako otázka jak daleko se smí vysadit strom od souseda
Starší osvědčení vydávané podle vyhlášky 50/1978 Sb. mělo poměrně jednotnou a dobře rozpoznatelnou podobu. Obsahovalo označení paragrafu, rozsah oprávnění, datum vydání, dobu platnosti a podpis odpovědné osoby. Pro většinu elektrikářů představovalo hlavní doklad, kterým prokazovali způsobilost při kontrole nebo u zaměstnavatele.
Dnes už se osvědčení podle vyhlášky 50 nevystavuje, ale princip dokladu o odborné způsobilosti zůstal zachován. Změnila se legislativa, terminologie i forma, nikoli samotný účel – tedy prokázat, že konkrétní osoba má potřebné znalosti, praxi a je schopna bezpečně pracovat na elektrických zařízeních.
Jak dnes vypadá osvědčení o odborné způsobilosti
Současné osvědčení už obvykle neobsahuje označení paragrafem, jak tomu bylo u vyhlášky 50. Místo toho je vystaveno jako osvědčení o odborné způsobilosti v elektrotechnice podle aktuálně platné legislativy.
Typicky na něm najdete:
identifikaci osoby (jméno, datum narození),
vymezení druhu a rozsahu činností, ke kterým je osoba způsobilá,
odkaz na platné právní předpisy,
datum vydání a dobu platnosti,
identifikaci organizace nebo osoby, která osvědčení vystavila.
Podoba dokladu se může lišit podle poskytovatele školení, ale obsahově musí vždy splňovat zákonné požadavky.
Kdo dnes osvědčení vystavuje a kde ho získat
Osvědčení dnes nevydává státní úřad, ale oprávněné školící a vzdělávací subjekty, případně zaměstnavatel, pokud splňuje podmínky pro zajištění odborné způsobilosti vlastních zaměstnanců.
Nejčastěji jde o:
specializované vzdělávací společnosti v oblasti BOZP a elektrotechniky,
školící střediska zaměřená na odbornou způsobilost,
větší zaměstnavatele s vlastním systémem školení a přezkoušení.
Důležité není logo na papíře, ale to, zda školení a přezkoušení odpovídá platným právním požadavkům a je správně zdokumentováno.
Jaké je dnes požadované vzdělání a praxe
Požadavky na vzdělání a praxi se dnes posuzují podle druhu činností, které má osoba vykonávat. Neexistuje jeden univerzální „paragraf“, ale kombinace vzdělání, praxe a ověření znalostí.
Obecně platí, že:
základem je odborné vzdělání v elektrotechnickém oboru,
u složitějších činností je vyžadována delší praxe,
praxe musí odpovídat typu zařízení a rozsahu práce,
znalosti musí být pravidelně ověřovány přezkoušením.
U zaměstnanců je povinnost zajistit splnění těchto podmínek na zaměstnavateli, u OSVČ přechází celá odpovědnost přímo na samotného pracovníka.
Na co si dát pozor při kontrole nebo sporu
Při kontrole se dnes neřeší, zda má osoba „vyhlášku 50“, ale zda má prokazatelnou odbor
Stručně: Osvědčení už nemá paragraf, ale má jasně vymezený rozsah činností a odpovědnosti.
Staré osvědčení podle vyhlášky 50 mělo jednotnou strukturu a jasnou terminologii. Dnešní doklady vypadají různě, ale jejich význam je stejný: prokázat odbornou způsobilost ke konkrétním činnostem.
Zmizely paragrafy, ale přibylo důrazu na popis skutečné práce. To znamená, že osvědčení dnes obvykle obsahuje:
identifikaci osoby,
vymezení rozsahu činností,
vazbu na platnou legislativu,
dobu platnosti,
identifikaci subjektu, který způsobilost ověřil nebo potvrdil.
Forma se může lišit podle toho, kdo osvědčení vystavuje, ale obsahové náležitosti musí odpovídat realitě. Při kontrole se neřeší grafická podoba, ale soulad mezi dokladem a vykonávanou činností.
Zásadní změnou oproti minulosti je větší důraz na aktualizaci. Osvědčení není doživotní dokument uložený v šanonu, ale živý doklad, který musí reflektovat vývoj techniky, změnu práce i časový odstup od posledního přezkoušení.
Stručně: Vyhláška 50 už neplatí, ale odpovědnost, kterou řešila, nezmizela – jen se přesunula do jiného právního rámce.
Vyhláška 50/1978 Sb. byla po desetiletí základním pilířem bezpečnosti práce v elektrotechnice. Neřešila jen znalosti, ale hlavně to, kdo smí co dělat a kdo za to nese odpovědnost. Díky paragrafům byl systém relativně přehledný – každý věděl, jaký má „stupeň“ a co z něj vyplývá.
Když byla vyhláška v roce 2022 zrušena, spousta lidí to vnímala jako konec jednoho světa. Ve skutečnosti ale nezmizela logika systému, jen se změnila jeho forma. Problém je, že jazyk praxe zůstal stejný. Lidé dál říkají „mám paragraf 6“, „potřebuju osmičku“, i když tyto pojmy už právně neexistují.
Rozdíl mezi tím, jak se o věcech mluví, a tím, jak se hodnotí při kontrole nebo úrazu, je dnes zásadní. Kontrolní orgány ani pojišťovny nezajímá, jak to nazýváte, ale zda máte prokazatelnou odbornou způsobilost pro konkrétní činnost. A právě to je důvod, proč už dnes nestačí spoléhat na starý pojem „vyhláška 50“.
Červotoč je velmi zákeřný hmyz, kterému zachutná snad vše, v čem je alespoň kousek dřeva. Může jít o zahradní nábytek, dřevěné balkony, parapety, interiérový nábytek, trámy či celé stavby. Nebezpeční nejsou jen dospělí jedinci, ale především larvy, které se dřevem prokousávají skrz naskrz až do slabé vrstvy pod povrchem. Postupně tak dřevo rozruší natolik, že se z něj stane drolící se „perník“. Na povrchu se však objevují jen takzvané výletové chodbičky, které prokousal již dospělý hmyz. Jakmile se tyto otvory objeví, znamená to, že byla destrukce materiálu dokončena. Skutečný rozsah poškození dřeva však není na první pohled patrný.
Červotoči jsou malí či středně velcí brouci s protáhlým válcovitým a svrchu zploštělým tělem. Mají 8- až 11článková tykadla a tmavohnědé nebo načervenalé zbarvení těla. Larvy jsou bílé a srpovitě ohnuté. Téměř všichni dřevokazní červotoči se řadí do podčeledi Anobiidae, která se dále dělí na 8 rodů a ty následně na několik desítek druhů. K těm nejčastějším druhům u nás řadíme červotoče proužkovaného a umrlčího. Jednotlivé druhy se mohou lišit podle toho, jestli napadají čerstvé, nebo už zabudované dřevo, zda dávají přednost jehličnanům, či ovocným stromům. Dřevokazný hmyz potřebuje k životu dřevo o vlhkosti nejméně 10 % a nejvíce 80 %.
Brouci se po vylíhnutí z kukly dokážou prokousat vším možným, dokonce i obaly potravin z papíru, plastu či hliníkovou fólií. Dospělý brouk nepřijímá potravu, škodí jen larva, která se živí všemi produkty, které obsahují škroby. Konkrétně to znamená, že larvy požírají staré pečivo, nudle, rýži, těstoviny, sušenky, polévkové kostky, psí suchary, papír, sušené rostliny, kůži a podobně. Larva vydrží hladovět až 8 dnů, zatímco dospělý brouk potravu nepřijímá vůbec. Některé druhy červotočů požírají dřevo, ale nikoliv čerstvé, nýbrž dřevo zabudované ve stavbě již několik let. Usídlují se na střešních trámech, v podlahových prknech, požírají konce trámů v místě uložení do venkovních stěn. Nejvíce napadají dřevo, které je vystaveno silným mrazům.
Červotoč pronikavý
Červotoč pronikavý je 2,5 až 5 mm dlouhý hnědý až tmavohnědý brouk. K hromadnému rojení brouků dochází v dubnu až červenci. Brouci jsou patrioti, většina z nich zůstává na místě, kde se vylíhli, nebo alespoň poblíž. Samička brouka klade obvykle do starých výletových otvorů, štěrbin ve dřevě, nebo na rovný, ale drsný povrch asi kolem čtyřiceti vajíček.
Patří k obávaným škůdcům veškerého zpracovaného dřeva. Brouci se objevují v létě, samičky kladou do míst, kde se vyvinula předchozí generace. Mimo lidská obydlí se vyvíjí v suchém jehličnatém i listnatém dřevě.
Jako toust (toast) se označují plátky bílého chleba a pšeničné veky opečené na elektrickém opékači, na grilu nebo na pánvi.
Při přípravě toastů (či toustů) se plátek chleba opeče nebo griluje a následně se obloží různými surovinami, případně se již obložený toast jen lehce zapeče. U toastů dominuje světlý chleba.
Recept na toastový chléb
Ingredience: 250 g hladké pšeničné mouky, 150 g plnotučného mléka, 26 g rozpuštěného másla, 20 g cukru, 1 vejce, 5 g soli, 3 g instantního droždí
Technologický postup: Začněte ve velké míse se všemi sypkými surovinami – prosejte mouku, přidejte cukr, sůl, kvasnice a pečlivě promíchejte. Udělejte v mouce důlek a přidejte do něj máslo, mléko a vejce. Poté všechno smíchejte vařečkou (nebo hákem v robotu), dokud vám nevznikne velká lepivá koule. V robotu pak můžete pokračovat v míchání hákem při střední rychlosti, dokud nebude těsto víc hebké a dokud se nezačne odlepovat od stěn mísy. Pokud na to půjdete rukama, vyklopte si základní lepivou hmotu na pomoučený vál a těsto hněťte a překládejte ručně tak dlouho, dokud nebude dostatečně hladké (cca 10 poctivých minut). Správně uhnětené těsto lepí, jen když do něj zaboříte prst. Na povrchu je ještě trochu vlhké, vláčné a rozhodně nesmí připomínat pružný suchý tenisák. Pokud je těsto stále lepivé, můžete si samozřejmě pomoci moukou. Pro první kynutí si připravte mísu a uvnitř ji vymažte trochou oleje. Těsto do ní dejte, jednou dvakrát otočte, zakryjte potravinovou fólií a dejte na teplé místo kynout. Cílem je, aby těsto přibližně zdvojnásobilo svůj objem. Zabere to něco přes hodinku. Po prvním kynutí těsto vyndejte a pěkně z něj pěstí vymačkejte většinu nabytého objemu. Těsto je potřeba na formu správně vytvarovat, proto si z něj při mačkání zkuste udělat obdélník, nebo alespoň placku, která k němu nemá úplně daleko. Aby vám chlebík krásně vyběhl (při kynutí i při pečení), je potřeba využít jedné „tvarovací finty“, při níž těsto postupně napínáte na povrchu. Zní to složitě, ale jde jen o to přehnout několikrát okraje tak, aby se pěkně vyboulily, a pak utěsnit vzniklý svár. Formu si vymažte olejem a zárodek bochníčku do něj uložte ke druhému kynutí (tentokrát pod utěrkou). Cílem je opět dostat se zhruba na dvojnásobek objemu. V půli druhého kynutí už můžete pomalu roztápět troubu na 180 °C. S nakynutým těstem je teď už potřeba opravdu opatrně. Poslední finální úprava spočívá v potření povrchu těsta vajíčkem pro krásnou barvu a lesk. Jakmile bude teplota tak akorát, dejte bochník do středu trouby. Peče se asi 45 minut, klíčová je však vnitřní teplota 87 °C, kt
Azalka je jarní kvetoucí keř. Je velmi podobná rododendronu, ale je menšího vzrůstu a má menší květinové trsy než rododendron. Květenství azalky je nápadné zářivými barvami, které se vyskytují v mnoha variantách a velikostech. Květy kontrastují s tmavě zelenou barvou listů keře.
Botanický název: Rhododendron
Doba kvetení: brzy na jaře
Velikost: 40 cm, v závislosti na kultivaru
Květy: bílé, žluté, oranžové a červené
Světlo: polostín
Pěstování: při zasazování je nutné přidat mulčovací substrát ke spodní části keře
Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět azalku.
Jírovec
Jírovec vytváří kouzlo v každé zahradě. Můžete si ho pořídit jako malý strom nebo keř. Není náročný na údržbu, má výrazné listy a nápadné květy.
Botanický název: Jírovec
Doba kvetení: jaro
Velikost: 3 m až 15 m a široký 9 m, v závislosti na kultivaru
Květy: červená, bílá, krémová, růžová nebo zelenožlutá
Světlo: plné slunce i polostín
Pěstování: tento keř je vhodný do větších zahrad, k rozmnožování slouží plody jírovce – kaštany, které se sází 1 až 2 cm hluboko do substrátu po dvou nebo po třech semenech.
Zde je několik fotografií, na nichž můžete vidět jírovec.
Kamélie
Kamélie miluje zimu, v tomto období většina zahradních rostlin odpočívá, ale kamélie se teprve zahřívá. Kamélie je evergreenem podzimního, zimního a brzkého jarního období. Je vhodná pro terénní úpravy okrasných zahrad, kdy vytváří krásné květy ve tvaru růží. Kamélie byly pěstovány několik let na Dálném východě, který je jejich rodným krajem. V současné době existuje více než 3 000 druhů těchto keřů.
Botanický název: Camellia
Doba kvetení: podzim, zima a brzy na jaře, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,8 m až 6 m
Květy: červená, růžová a bílá
Světlo: polostín
Pěstování: keř je nutné chránit před sluncem, studeným a silným větrem. Keř není vhodné vysazovat do úplného stínu, který sníží květenství rostliny.
Lýkovec je keř s intenzivní vůní květů, což je hlavní důvod, proč se vysazuje do okrasných zahrad. Květy vavřínu jsou jemné bílé, růžové a fialové květy a existuje mnoho odrůd keřů. Vavřín je univerzálním keřem, který se v okrasné zahradě používá jako půdopokryvný prvek.
Botanický název: Daphne
Doba kvetení: od jara do podzimu, v závislosti na odrůdě
Velikost: 0,5 m až 12 m
Květy: čtyřlaločnaté trubkovité květy v bílé, růžové nebo lila barvě
