Zdrojem zvěřiny z České republiky, která je nabízena v obchodech, by měla být výhradně veterinárně řádně kontrolovaná lovená zvěř splňující všechny podmínky zdravotní nezávadnosti. Zpracování ulovených kusů podléhá přísným normám a maso je vždy prohlédnuto proškolenou osobou, a to členem mysliveckého sdružení. Pokud je zvíře v pořádku, myslivec vyplní prohlášení, bez něhož se maso nesmí prodávat.
Srnčí plec na červeném víně
Ingredience: 2 kg srnčí plece, 300 g anglické slaniny, celý černý pepř, rozmarýn, sůl, jalovec, cibule, máslo
Ingredience na nálev: 0,7 l červeného vína
Postup: Plecko dobře naporcujeme, aby se vešlo do pekáče. Pečlivě odblaníme, jinak bude cítit, a to každý nemusí. Prošpikujeme dobrou slaninou. Na dno pekáče nakrájíme plátky másla a poházíme zbylou slaninou. Navrch vložíme připravené plecko, na které ještě poklademe plátky másla. Potom osolíme, posypeme kuličkovým pepřem, jalovcem a rozmarýnem. Takto připravené srnčí plecko dáme do rozehřáté trouby péct na 220 °C a necháme cca na 20 minut péct, aby se maso zatáhlo. Plecko pak polijeme láhví kořeněného vína (například chilská frankovka Tarapaca), pekáč přiklopíme a necháme v troubě podusit přibližně 1 hodinu. Dobu dušení můžeme prodloužit podle kvality srnčího masa. Že je srnčí hotové nejlépe poznáme, když lehce vykroutíme kost z masa. Do masa nepícháme, ztratilo by šťávu! Po vyndání z trouby necháme maso na půl hodiny odpočinout, aby natáhlo zpět šťávu. Jako příloha k srnčímu plecku na červeném víně je ideální bramborový knedlík s cibulkou a červené zelí.
Aktuální ceny telecího masa můžete vidět tady: telecí maso cena.
Telecí svíčková – ceny telecí svíčkové začínají od 720 Kč /kg. Jedná se o opravdovou delikatesu. Často se také nazývá telecí panenka.
Telecí hřbet – cena se pohybuje okolo 400–450 Kč/kg. Jeho zpracování je velmi jednoduché, jen je důležité maso pořádně očistit od tuhé svrchní blány, její vinou by se i maso při pečení v celku kroutilo (blána je i po upečení tuhá).
Telecí líčka – cena této lahůdky se pohybuje kolem 390 Kč/kg. Úprava je velmi jednoduchá, ale zdlouhavá, líčka je nejlepší vařit pomalu ve vývaru anebo je upravit na červeném víně. Líčka se dají svázat anebo nakrájet na plátky. Svázaná líčka se pomalu táhnou nejlépe na cca 70–80 °C minimálně 10 hodin. Jde o to, že čím menší teplota, tím delší doba úpravy a výsledné maso křehčí a šťavnatější. Ale pokud si líčka děláte doma, je lepší je nakrájet na kousky. Maso bude hotové mnohem dřív.
Telecí hrudí – cena se pohybuje pouze okolo 190 Kč/kg, u nás se bohužel setkáme většinou s hrudím s kostí, ale není takový problém je vykostit, stačí jen ostrý tenký nůž a troška zručnosti. Po případném vykostění hrudí rozkrájejte nebo roztlučte paličkou na tenké pláty na roládu. Ořez, který vznikne při rozřezání a očištění, můžete použít k dalšímu zpracování. Rolády vyskládejte do plechu s trochou vody a dejte péct do trouby na 120–125 °C (potravinářská fólie vydrží teplotu cca do 135 °C). Maso se peče cca 3 hodiny, ale je dobré po každých 30 minutách zkoušet. Až bude maso měkké, vyndejte jej z trouby, nechte odležet, a až se bude s masem dát pracovat (kvůli teplotě), rozbalte je z alobalu a fólie. Roládu pak zabalte do nové potravinářské fólie a utáhněte. Maso se schladí a poté se dá krájet na hezké plátky a drží pevně v celku. Z výpeku lze připravit výbornou telecí šťávu, do které můžete přidat vývar z kostí (pokud jste měli hrudí s kostí) a tymián. Nebo můžete telecí hrudí péct v celku (velmi dlouho) a upéct ho stejně, jako když pečete vepřový bůček. Anebo jej konfitovat v sádle, a to 10 hodin cca na 80 °C (teplotu sádla je lepší nezvyšovat, jinak se maso vysuší).
Telecí kýta – cena telecí kýty je cca 335 Kč/kg a baby beef stojí cca 350 Kč/kg. Každopádně jak baby beef, tak telecí kýta se kromě masa krájeného na kostky a dušeného nebo na pečeného v celku jako rostbeef, případně jako roláda, používá i na telecí řízky. Baby beef je věkově něco mezi hovězím a telecím masem.
Telecí koleno – cena telecího kolena je cca 299 Kč/kg. Koleno na horní straně ořežeme okolo k
Srnčí hřbet s kostí či bez kosti: Jde o nejušlechtilejší část srnčího masa, která se hodí k pečení v celku i k přípravě grilovaných kotlet s kostí.
Srnčí kýta: Může se péct nebo dusit a je vhodná i na minutkovou úpravu.
Srnčí na pečení: Nejčastěji se peče v celku hřbet s kostí, a to v úpravě na smetaně. Výborně chutná také pečeně z kýty, kterou můžete den předem naložit do směsi vína, koření a kořenové zeleniny.
Srnčí na dušení: Při přípravě zvěřinových gulášů a jemných ragú se nejlépe uplatní srnčí plec, hrudí nebo pupek. K pomalému dušení vcelku je vhodná kýta bez zadního kolena a pánevní kosti.
Srnčí na minutky: Křehké medailonky připravíte z vykostěného srnčího hřbetu, na steaky se hodí také vrchní a spodní šál z kýty. Podávat je můžete s omáčkou z červeného vína, pepře nebo brusinek.
Před vlastní úpravou si uvědomte, že zvěřina vyžaduje především kvůli nízkému obsahu tuku nejen odlišnou úpravu proti ostatnímu masu (špikování), ale i odlišný způsob podávání a kombinace s přílohami. Nesnažte se tedy vnutit strávníkům například bažanta upraveného s knedlíkem a zelím jako oblíbené vepřové. Jako přílohu podáváme ke zvěřině obvykle rýži, brambory v různé úpravě (například krokety, hranolky, brambory americké, opečené, vařené, jemný bramborový knedlík), jemné knedlíky houskové, jemné pečivo (slané rohlíčky, houstičky a podobně).
Pokrmy ze zvěřiny vždy doplňujeme kompoty, z nichž upozorňujeme na brusinkový, broskvový, dušená jablíčka, hruškový, meruňkový. Výborné jsou i džemy a zavařeniny, například brusinková, šípková, malinová i z černého rybízu. Doplňkem mohou být různé druhy zeleninových salátů.
Z nápojů se ke zvěřině hodí nejlépe vína, ovocné a vinné mošty.
Celer, mrkev, petržel, cibuli a špek nakrájíme nadrobno, přidáme bobkový list, nové koření a pepř. Maso odblaníme, osolíme, prošpekujeme, obložíme zeleninou s kořením, zalijeme rozpuštěným máslem a necháme v chladu do druhého dne.
Níže uvedené ceny jsou pouze orientační a jsou za 1 kg masa:
Srnčí kýta bez kosti cca 380 Kč s DPH – vhodná na pečení, řízky a výborné omáčky.
Srnčí plec bez kosti cca 265 Kč s DPH – vhodná na pečení a dušení v celku, na ragú nebo guláš.
Srnčí na guláš cca 184 Kč s DPH – vhodné na guláš, mletí nebo ragú.
Srnčí hřbet bez kosti cca 690 Kč s DPH – vhodný na pečení v celku nebo přípravu roastbeefu a steaků.
Srnčí svíčková cca 690 Kč s DPH – má nejjemnější maso, vhodné na rychlou minutkovou úpravu.
Srnčí kosti cca 10 Kč s DPH – vhodné na vývary a polévky.
Plec bez kosti a bez kližky cca 292 Kč s DPH – níže uvádíme několik tipů na úpravu.
Hovězí kýta bez kosti – jak s ní pracovat a co z ní vařit
Hovězí kýta bez kosti je oblíbená především pro snadnou manipulaci a široké využití. Nejčastěji se používá na pečení, dušení, plátky na omáčkách nebo na rolády. Díky absenci kosti se maso rovnoměrněji propéká a lépe se porcuje.
Je však nutné počítat s tím, že jde o libové maso. Pokud se připravuje příliš rychle nebo bez dostatečného podlití, může vyschnout. Pomalá tepelná úprava je u hovězí kýty bez kosti téměř vždy jistota.
Části hovězí zadní kýty
Hovězí kýta patří v dělení hovězího masa mezi takzvané hovězí zadní, která je v 1. jakostní kategorii – tedy patří mezi dražší kousky. Hovězí kýta se skládá:
z ořechu,
vrchního a spodního šálu,
zadní kýty,
válečku,
květové špičky.
Jak je vidět, zadní kýta se skládá z několika částí, které se liší jemností i vhodným způsobem úpravy. Správná volba konkrétní části je klíčová pro výsledek receptu.
Hovězí kýtu je možné v dnešních podmínkách zakoupit již rozbouranou na jednotlivé šály nebo jejich části. V některých řeznictvích je možné zakoupit i kýtu v celku s kostí, ta se dá rožnit, ale je to velmi náročná úprava. Spíše si ji doma rozbouráte na jednotlivé šály nebo kusy.
Květová špička (rump steak)
Jde o nejlepší část zadního hovězího. Tohle velice jemné maso najdete v horní části kýty, upravit jej lze téměř jakkoli. Hodí se k pomalejší úpravě v celku (pečení), vynikající je také na minutky jako rump steak. Maso lehce potřete olivovým olejem, který můžete v závěru zjemnit lžičkou másla. Po grilování nebo smažení před konzumací maso nechte několik minut odpočinout na pánvi nebo grilu.
Hovězí zadní ořech (tip roast, tip steak, ball tip)
Je to libová část z přední části zadní kýty (předkýtí). Jde o pevnější část s výraznou masovou chutí. Skládá se ze tří částí svaloviny, které se od sebe oddělují. Vynikající je pečínka (peče se v celku), pokud je maso perfektně vyzrálé a odleželé, hodí se i na steak. Také se hodí na plátky na houbách, na cibuli, řízky nebo rychlé minutky.
Vrchní šál (top round steak)
Hovězí vrchní šál je libový kus z vnitřní části zadní kýty, má obvykle jemné tukové mramorování. Maso má jemnější svalové vlákno než maso ze spodního šálu, proto je i měkčí a křehčí. Vhodný je především pro pomalejší úpravy – dušení, pečení nebo gulášové recepty. Vyžaduje delší čas, ale odmění se plnou chutí. Vhodný je také ke grilování.
Spodní šál (bottom round steak)
Je to nejnamáhanější část zadní kýty, nemůže být tedy nejkřehčí a nejměkčí. Ovšem dobře zralý spodní šál se hodí i pro minutkovou úpravu. Spodní šál má hrubší sv
Nejčastější příčinou světlého guláše je málo cibule nebo její nedostatečné restování.
Cibule je hlavním zdrojem barvy i chuti. Pokud ji jen zesklovatíte, guláš zůstane světlý a chuťově plochý. Správná cibule musí být tmavě zlatá až lehce hnědá, než přidáte papriku. Barvu nelze dohnat paprikou ani protlakem, vznikne jen umělý dojem.
Proč je guláš hořký?
Hořkost v guláši téměř vždy způsobí spálená mletá paprika.
Paprika nesmí přijít na příliš horký tuk a nikdy se nesmí smažit dlouho. Jakmile zhořkne, nejde to opravit. Přidávání cukru nebo smetany jen maskuje chybu. Správný postup je paprika → rychlé promíchání → okamžité přidání masa nebo tekutiny.
Kolik cibule patří do vepřového guláše?
Základní poměr je cibule = maso, tedy zhruba 1 : 1.
Tento poměr zajistí správnou hustotu bez mouky a plnou chuť. Méně cibule znamená vodový guláš, více cibule vede k nasládlosti. Cibule musí být krájená najemno, aby se během vaření rozpadla a vytvořila omáčku.
Kdy přesně přidat papriku do guláše?
Paprika se přidává až ve chvíli, kdy je cibule hotová a teplota tuku není extrémní.
Ideální je stáhnout hrnec z plotny nebo výrazně snížit výkon. Paprika se jen krátce rozvoní v tuku a ihned se přidává maso. Jakékoli zdržení znamená riziko hořkosti a zničení chuti.
Jaké maso je nejlepší na vepřový guláš?
Nejlepší volbou je vepřové plecko, případně kombinace plecka a kýty.
Plecko obsahuje tuk a kolagen, který se při dlouhém vaření rozpadne a zajistí šťavnaté, měkké maso. Čistá kýta je příliš libová a často zůstává suchá. Guláš není dietní jídlo a tuk je jeho součástí.
Proč je maso v guláši tvrdé?
Tvrdé maso znamená jediné: nedostalo dost času.
Guláš se nedá uspěchat. Pokud maso po hodině není měkké, není to chyba, ale normální stav. Přidávání vody nepomůže. Pomůže jen další pomalé dušení při nízké teplotě, dokud se kolagen nerozpadne.
Má se guláš zahušťovat moukou?
Ne, pokud je správně připravený, guláš se moukou nezahušťuje.
Hustotu zajišťuje cibule a redukce. Mouka je nouzové řešení, které zakalí chuť a zhorší ohřívání. Guláš zahuštěný cibulí má čistší chuť a lepší strukturu, zejména druhý den.
Kolik vody nebo vývaru patří do guláše?
Tekutina má maso jen lehce zakrýt, nikdy ho neutopit.
Guláš se dusí, ne vaří. Voda se přidává postupně a po malých dávkách. Pokud přidáte příliš tekutiny najednou, ztratíte kontrolu nad chutí a konzistencí. Správný guláš se tvoří postupnou redukcí.
Proč chutná guláš druhý den lépe?
Druhý den je chuť guláše vyrovnanější a hlubší.
Během chladnutí a opětovného ohřevu se chutě propojí, tuk se stabilizuje a paprika s
Ingredience: 750 g srnčí plece, 200 g nakládaných hub, 100 g slaniny, 3 lžíce másla, 2 lžíce medu, 2 lžíce oleje, 1–2 lžíce solamylu (škrobové moučky na zahuštění), 1 lžíce nasekané petrželky kudrnky, 8 kuliček jalovce, 3 bobkové listy, 1 velká cibule, 1 mrkev, 250 ml červeného vína, mletý černý pepř, voda, sůl
Postup: Srnčí maso důkladně očistíme, omyjeme, osušíme a rozřízneme na plát, který po obou stranách dobře naklepeme, plecko osolíme, okořeníme pepřem. Houby scedíme a promícháme s nasekanou petrželkou, touto směsí potřeme připravený plát masa, opatrně zavineme a zajistíme provázkem. Roládu opečeme ze všech stran na rozpáleném oleji, pak ji přemístíme do pekáčku, přidáme máslo a na kostičky nakrájenou slaninu. V troubě vyhřáté na 200 °C pokrm pečeme asi 20 minut. Oloupanou cibuli s oškrábanou mrkví nakrájíme na kostičky a přidáme k masu spolu s kořením, dle potřeby vše podlijeme teplou vodou a v troubě vyhřáté na 190 °C dopečeme doměkka, což bude trvat asi 50 minut. Horkou roládu vytáhneme z pekáče, uchováme v teple, do výpeku nalijeme víno, promícháme a přivedeme k varu, zahustíme solamylem rozmíchaným v troše studené vody, omáčku krátce provaříme. Omáčku z výpeku ještě osolíme, dochutíme medem a mletým pepřem, vložíme do ní zpět roládu a vše ještě krátce prohřejeme. Roládu nakrájenou na plátky podáváme nejlépe s bramborovou kaší podlitou omáčkou z výpeku.
Seznam surovin je záměrně krátký. Guláš se nedělá z množství ingrediencí, ale z jejich správného zpracování. Jakákoli položka navíc zpravidla řeší chybu v postupu, ne potřebu chuti.
800 g vepřového masa (plecko nebo plecko s menší částí kýty)
800 g cibule
2 lžíce kvalitní sladké mleté papriky
1 lžíce vepřového sádla
Sůl podle chuti
Čerstvě mletý pepř
Horká voda nebo vývar podle potřeby
Poznámky k ingrediencím:
Cibule musí být běžná žlutá, žádné sladké nebo červené varianty.
Paprika musí být čerstvá, ne stará a zatuchlá.
Maso krájejte na větší kostky, aby se nerozpadlo příliš brzy.
Vepřový guláš nestojí na nejdražším mase, ale na správném. Libová kýta sice vypadá lákavě, ale často končí suchým výsledkem.
Plecko je ideální volba. Obsahuje tuk i kolagen, který se během dlouhého vaření rozpadne a vytvoří šťavnatou strukturu. Kombinace plecka a kýty funguje také, ale vyžaduje delší čas.
Pokud maso po hodině není měkké, neznamená to chybu. Znamená to, že potřebuje čas. Guláš se nedá přemluvit.
Doba pečení krůty závisí na její velikosti a způsobu přípravy. Obecně platí přibližně 45–60 minut na 1 kg masa. Při pomalém pečení při nižší teplotě může být doba delší, ale maso je výrazně šťavnatější.
Jak správně upéct krůtu, aby nebyla suchá?
Základem je pomalé pečení, pravidelné přelévání výpekem a zakrytí krůty v první fázi pečení. Doporučuje se také nechat maso po upečení alespoň 15–20 minut odpočinout.
Je lepší péct krůtu v celku, nebo porcovanou?
Pečená krůta v celku působí slavnostně, ale porcovaná krůta nebo jednotlivá stehna se pečou rovnoměrněji a rychleji. Volba záleží na příležitosti a počtu strávníků.
Jaká je ideální teplota pro pečení krůty?
Nejčastěji se doporučuje péct krůtu při 170–180 °C. U pomalého pečení lze začít i na 90–100 °C a teplotu zvýšit až v závěru.
Jaké přílohy se hodí k pečené krůtě?
Tradiční je pečená krůta se zelím, houskové nebo bramborové knedlíky, mlinci či bramborová kaše. Lehčí variantou jsou pečené brambory, rýže nebo zeleninové saláty.
Lze krůtu péct přes noc?
Ano, pomalu pečená krůta přes noc při velmi nízké teplotě je osvědčený způsob, jak dosáhnout maximální křehkosti masa. Ráno se krůta pouze dopeče dozlatova.
O krůtím mase se všeobecně tvrdí, že má devět druhů a zároveň i mnoho chutí. Běžný spotřebitel zná z obchodů většinou jen dva druhy krůtího masa a tím jsou prsa a stehýnka. Znalci však objevili i další lahůdky, jako je například opomíjený krůtí krk. V dřívějších dobách dávaly hospodyňky krůtí krk pouze do polévky či ho obíraly do rizota. Dnes se kupuje krk na vaření, ale i na pečení. Ano i na pečení, protože zákazníci, velcí labužníci, dobře vědí, že když se krůtí krk upeče, je to opravdová delikatesa. Upečenému šťavnatému masu s červenou křupavou kůžičkou totiž odolá jen málokdo.
K vůbec nejchutnějším masům krůty nepatří ani prsíčka ani krk, ale dvě malé kuličky nejjemnějšího masa, které se nacházejí u krůty pod páteří. Je to jen hrstka svalů, která se běžně v obchodech neprodává. Připravují se z nich vynikající, citlivě okořeněné medailonky, které jsou vyhledávanou pochoutkou kulinářských restaurací. Další znamenitou lahůdkou, určenou pro venkovní grilování je krocan nebo krůta vcelku.
Krůtí maso můžeme vařit, smažit, dusit i péct. Pečeme-li ale krůtu v celku, musíme dát pozor, aby pečeně nebyla příliš vysušená nebo naopak syrová u kosti. Na rozdíl od kuřecího je mladé krůtí i krocaní maso nejen jemné, ale hlavně vyzrálejší. Krůty jdou na jatka v 15. až 16. týdnu věku (váha 8,5–9,5 kg), krocani ve 21. až 22. týdnu (váha až 21 kg).
V obchodech se také můžeme setkat s takzvaným křehčeným masem. Křehčená krůtí prsa jsou injektována roztokem na přírodní bázi. Maso se při tepelném opracování okamžitě zatáhne a tak zůstane uvnitř šťavnaté (vhodné pro rožnění).
Krůtí maso můžeme koupit jak v celku, tak naporcované například na horní a dolní stehna či prsa, všechny varianty pak v čerstvém nebo zamrazeném stavu. Téměř 1/3 celé hmotnosti krůty tvoří prsa, která mají maso křehké, vzdáleně připomínající telecí. Zato maso ze stehen se chutí mírně blíží masu z divoké zvěře. Maso z křídel chutná něco mezi telecím a kuřecím, samotné letky s velkým podílem kůže jsou oproti jiné drůbeži dobře svalnaté a chutnají podobně jako maso kuřecí. Dlouhé maso z krku a boků zase obsahuje více tuku a hodí se do polévek. Ovšem nejtučnější částí krůty je samotný biskup, dobře upečený připomíná husí pečínku. Dalším lákadlem je maso malého bederního svalu vhodné na minutkovou přípravu, například šťavnatých medailonků. A nakonec droby, tedy játra a žaludek, ty přinášejí další chuťové variace v kuchyni upravené krůty.
Krůta má cca 70 % bílého masa a 30 % tmavého masa. Jednotlivé druhy masa se od sebe liší nutriční hodnotou. Bílé maso obsahuje méně tuků a je méně kalorické.
Zavařené pečené maso je už tradičním pokrmem pro trávení spokojené rodinné dovolené. Nestojí moc, jeho příprava nedá téměř žádnou práci a jde o 100% bezpečný postup, pokud dodržíte několik základních pravidel. Recepty jsou jednoduché. Maso lze zavařovat syrové, dušené i pečené. Nejčastěji se používá maso drůbeží nebo vepřové. Nemělo by být moc tučné, protože tuk by mohl při delším skladování dodat pokrmu nežádoucí pachuť. Pokud zavařujete dušené maso, nepoužívejte při přípravě cibuli, rychle kysne a maso tak dlouho nevydrží.
Jak na to
Syrové maso nakrájejte na menší kousky a zbavte přebytečného tuku. Při dušení masa se vyhněte použití cibule, ta dokáže velmi rychle zkysnout (ze stejného důvodu se nedává ani do marinád) a celý výrobek se díky ní zkazí. Maso mírně osolte a poduste do poloměkka. Koření můžete přidat podle chuti, například kmín, pepř, nové koření a podobně. Poctivě podlévejte, vzniklou šťávu použijete při zalévání masa ve sklenicích.
TIP: Šťávu předtím zavařováním přeceďte a odstraňte z ní všechny zbytky koření.
Maso pečené
Naložte ho v koření a rychle upečte v celku do poloměkka. Poté rozeberte na menší kousky (pamatujte si, že kosti do zavařování nepatří) a naskládejte do zavařovacích sklenic.
Jak dlouho vydrží zavařené maso
Dobře zavařené maso vydrží ve spíži bez potíží i více než rok.
T-bone steak: T-bone steak získal svůj název podle hřbetní kosti ve tvaru písmene T, která protíná dva svaly – pravou svíčkovou a nízký roštěnec. Jedná se tedy v podstatě o dva steaky vysoké kvality v jednom. Měl by vážit nejméně 400 gramů a jeho chuť dobře vynikne grilováním. Jeho variantou je steak porterhouse, který má stejný tvar, ale větší část masa je ze svíčkové, protože se krájí z místa blíže oháňce.
Příprava: Obecně pro všechny steaky platí, že méně je více. T-bone steak dochuťte pepřem, solí a olivovým olejem – vše pečlivě vmasírujte do masa. Pokud si rádi s masem pochutnáte i na jiných chutích, připravte si chutney, omáčku nebo vyzkoušejte balsamico.
Filet mignon steak: Filet mignon steak (v překladu malý) se připravuje z malého kousku masa v koncové části svíčkové. V restauraci se také můžete setkat s názvy tenderloin, tournedos nebo jednoduše filet či medailonky. Svíčková je díky svému umístění pod páteří téměř nepoužívaným svalem, tudíž je maso obzvlášť křehké, libové a zároveň také nejdražší ze všech částí hovězího. Chuť tohoto dílu není příliš výrazná. Ze svíčkové připravíte kromě steaku také skvělé carpaccio, rostbeef nebo tatarský biftek. Maso na tatarák ideálně naškrábejte ostrým nožem, rozdíl oproti mletí je znát.
Příprava: Nejvhodnější úpravou je propečení rare nebo medium rare. Pro zachování kulatého tvaru lze ovázat provázkem.
Rib eye steak a prime rib: Plátek masa oválného tvaru pochází z vysokého roštěnce, tedy přední části hovězího hřbetu. Zde je maso méně svalnaté a díky tomu i křehčí než z nízkého roštěnce. Charakteristické je bohaté mramorování včetně takzvaného tukového oka. Právě vysoký obsah tuku zajišťuje tomuto plátku masa vynikající chuť. Rib eye steak se prodává bez kosti. Maso z vysokého roštěnce s kostí, tedy žebrem, je označováno jako cote de boeuf a celý roštěnec nerozdělený na jednotlivé steaky se nazývá prime rib. Nejjemněji je maso mramorované mezi 9. a 12. žebrem, a naopak bohatě mramorované je maso od 6. do 8. žebra, kde se nachazí i rib eye steak.
Příprava rib eye: Chuť kvalitního masa je výborná sama o sobě, proto stačí dochutit rib eye steak jen solí, pepřem a olivovým olejem – pomocí opatrného vmasírování. Tato část masa se skvěle hodí na pánev i gril, který mu navíc dodá nezaměnitelnou kouřovou chuť.
Připrava prime rib: Obrovský prime rib se snad ani jinam než na gril nevejde. I při jeho úpravě znamená méně více. K soli a pepři ale můžete ještě přidat plnotučnou hořčici. Pomazané maso nechte klidně přes noc odpočívat. Na žhavém grilu se maso peče něco přes hodinu, dokud jeho vnitřní teplota nedosáhne 59 °C. Obyčejné, ale funkční teploměry na steak stojí jen pár korun,
Ingredience: 400 g vepřového masa v celku, 200 g hovězího masa v celku, 100 g cibule, 100 g řapíkatého celeru, 2 stroužky česneku, 1 ks vejce, 3 polévkové lžíce strouhanky, hladká mouka, 1 polévková lžíce másla, 1 dl mléka, sůl, pepř mletý, sušený česnek, 1 dl vývaru
Technologický postup: Maso nakrájíme na kostky, osolíme a lehce posypeme sušeným česnekem. Promícháme a necháme hodinu v lednici. Tím máme prozatím nakořeněno. Poté maso umeleme na mlýnku s běžným průměrem kotouče dle momentální potřeby. Umeleme celer, česnek a cibuli. Přidáme vejce, studené mléko, rozměklé máslo, strouhanku a pepř. Soleno máme předem. Vymícháme a necháme opět v lednici půl hodinky odležet. Vytvarujeme karbanátky, které obalíme v mouce a opečeme z obou stran na oleji, poté je podlijeme 1 dl vývaru. Pod poklicí na středním plameni je necháme dusit cca 5 minut z každé strany. Takto připravené karbanátky servírujeme přelité šťávou a s různě upravenými brambory.
Postup: V míse prošlehejte přísady na marinádu. Hrudí v celku osolte a opepřete a naložte je do marinády. Nechte v chladu marinovat přes noc, ale nejlépe 2 dny. Celer a jablko nakrájejte na tenké nudličky a promíchejte s citronem, aby nezhnědly. Smíchejte s majonézou, hořčicí a petrželkou a osolte podle chuti. Dejte do chladničky. Troubu předehřejte na 180 °C. Hrudí i s marinádou vložte do pekáče a pečte hodinu. Pak troubu ztlumte na 85 °C a pomalu pečte 6 hodin. Vyjměte hrudí z omáčky. V rendlíku na sádle opékejte mouku, až zpění a zbělá. Jíškou zahustěte omáčku z hrudí a provařte na sporáku asi 10 minut. Podle potřeby rozřeďte vodou. Hrudí naporcujte mezi kostmi a přelijte připravenou omáčkou. Podávejte s opečenou bagetou a salátem.
Technologický postup: Vepřovou kýtu omyjeme, osušíme papírovou utěrkou a připravíme si marinádu. Do mističky vlijeme olej, vmícháme česnekovou sůl, bylinkové grilovací koření a prolisovaný česnek. Marinádu dobře promícháme. Kýtu potřeme ze všech stran marinádou. Abychom maso ochutili dokonale, můžeme ji ve středu naříznout a potřít maso i jakoby zevnitř. Posypeme rozmarýnem a necháme pár hodin rozležet. Vepřovou kýtu vložíme do pekáčku a upečeme doměkka. Podle potřeby maso podlijeme slabým vývarem a během pečení občas přelijeme výpekem. Kýtu pečeme asi hodinu nebo déle, záleží, jakou máme troubu. Pečená kýta s rozmarýnem chutná s bramborovou kaší, ale dá se podávat i studená jako chuťovka. Před servírováním maso samozřejmě nakrájíme na plátky.
