Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

PEČENÝ KRÁLÍK NA DIVOKO

Králík na divoko

Suroviny:

  • králík
  • sůl
  • 2 lžíce sádla
  • 1/2 l vody
  • 1 lžička pepře, mleté sladké papriky, kmínu a majoránky
  • 2 bobkové listy, 2 kuličky jalovce, 2 hřebíčky
  • 5 stroužků česneku

Postup:

Do vody vložte koření a česnek a společně povařte cca 10 minut. Králíka dobře očistěte, odblaňte, opláchněte vodou a naporcujte. Takto připravené porce jednotlivě osolte, zalijte nálevem z koření a česneku a nechte do druhého dne v chladu odležet. Druhý den pečte maso pod pokličkou i s nálevem doměkka. Změklé králičí maso odkryjte, přidejte sádlo a dopečte dorůžova. Vhodnou přílohou jsou vařené nebo opečené brambory a kompot či zeleninový salát.

Zdroj: Recepty na králíka

Diskuze: léčení prašiviny u králíků

Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).

Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.

Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.

Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.

Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.

Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.

Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.

Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.

Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.

Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.

Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.

Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.

Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.

Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.

Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.

Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.

Zdroj: diskuze Léčení prašiviny u králíků
Počet odpovědí: 0

Pečený králík

Suroviny:

  • králík
  • grilovací koření
  • sůl
  • 5 stroužků česneku
  • vývar nebo voda na podlití
  • 2 ks cibule
  • 80 g slaniny

Postup:

Králíka omyjte a vytrhejte vnitřní sádlo. Do stehen a hřbetu našpikujte slaninu. Králíka dobře osolte jak zevnitř, tak zvenku. Maso vložte do pekáče, cibuli, česnek a zbytek slaniny nakrájejte na tenké plátky a položte na králíka. Vše posypte grilovacím kořením. Mírně podlijte vodou nebo vývarem. Králíka vložte do trouby a pečte doměkka. Během pečení králíka otáčejte, podlévejte a přelévejte vypečenou šťávou, dokud nebude maso měkké. Tradičního pečeného králíka můžete podávat s vařenými brambory či s bramborovou kaší.

Zdroj: Recepty na králíka

Játrová omáčka na divoko

Ingredience: 500 g kuřecí játra, 1 cibule, 1 l vývaru, 2 lžíce hladké mouky, 200 ml smetany, pažitka, sůl, mletý pepř, divoké koření (celý černý pepř, nové koření, bobkový list a jalovec), sušené houby

Technologický postup: Kuřecí játra pokrájíme, osmažíme na cibulce, zalijeme vývarem a dusíme doměkka spolu s houbami. Osolíme, opepříme, přidáme divoké koření, zahustíme moukou a zjemníme smetanou. Nakonec přidáme nasekanou pažitku, kterou nešetříme. Podáváme s houskovým knedlíkem nebo rýží.

Zdroj: Játrová omáčka

Pečený čaj – videorecept

Pokud se pro výrobu pečeného čaje rozhodnete v domácím prostředí, zde se můžete podívat na přesný postup jeho výroby.

Zdroj: Pečený čaj

Jak dlouho vydrží pečený čaj

Trvanlivost pečeného čaje je určitě 1 rok v uzavřené sklenici. Příští rok si upečete novou várku. Pokud sklenici načnete, je lepší skladovat ji v lednici a spotřebovat do 14 dnů.

Pečený čaj si samozřejmě můžete i koupit, ale nejen že je poměrně drahý, navíc si nemůžete být jisti, že neobsahuje nějaké zbytečné přídavné látky a konzervanty. Zato ten domácí je výborný, bez chemie a hotový prakticky raz dva. Máte-li své vlastní ovoce ze zahrádky, pusťte se do jeho výroby. V zimě jako když ho najdete.

Zdroj: Pečený čaj

Pečený bůček s kostí

Ingredience:

  • 1 kg vepřového bůčku s kostí
  • 1 cibule
  • 5 stroužků česneku
  • kmín
  • sůl

Postup:

Bůček omyjte, osušte, pokrájejte na plátky podél žeber, potřete prolisovaným česnekem, osolte a okmínujte. Cibuli nakrájejte na plátky a posypte jimi připravené plátky bůčku. Vložte do trouby předehřáté na 150 °C a pečte asi 1 a půl hodiny. Průběžně otáčejte a podlévejte výpekem. Podávejte například se dvěma druhy knedlíků a zelím.

Zdroj: Pečený bůček

Pečený čaj s medem

Ingredience: 2 kg hrušek, 13 dkg čerstvého zázvoru, půl velké sklenice medu

Postup: Hrušky nakrájíme na kostičky a oloupaný zázvor nahrubo nastrouháme, smícháme s medem a pečeme asi 45 minut na 180 °C. Ještě horké plníme do skleniček, které otřeme čistým lihem a zavřené otočíme dnem vzhůru. Pak dáme do skleničky 2 lžičky pečeného čaje a zalijeme horkou vodou, kdo chce, může ještě přidat šťávu z citronu.

Zdroj: Pečený čaj

Pečený losos na másle

Ingredience: 2 plátky lososa, sůl, citronová šťáva, mletý kmín, čerstvý tymián, máslo, hladká mouka

Postup: Čisté a osušené rybí plátky pokapeme citronem a necháme 10 minut odpočinout, mezitím si nadrobno nasekáme čerstvý tymián. Poté rybí plátky osolíme, okmínujeme a obalíme v mouce s tymiánem. Filé opečeme na másle z obou stran a podáváme. Losos na másle je výborný s bramborovou přílohou.

Zdroj: Pečený losos

Králík na smetaně s houbami

Ingredience: 500 g zadního králičího masa, sůl, mletý pepř, olej, 1 cibule, 200 g žampiónů, masový vývar, 1,5 dl bílého vína, hladká mouka, 1 zakysaná smetana

Postup: Králičí maso vykostíme, nakrájíme na menší kousky, osolíme a opepříme. Opečeme v rozpáleném oleji, přidáme nakrájenou cibuli, očištěné a nakrájené houby a dusíme pod pokličkou. Podlijeme vínem, vývarem a dusíme doměkka. Když je maso měkké, šťávu necháme vysmažit, zaprášíme moukou, podlijeme, povaříme a scedíme. Přidáme zakysanou smetanu a prohřejeme. Tento recept je jemný a jako příloha se hodí například dušená rýže.

Zdroj: Králík na smetaně

Staročeský králík na smetaně

Ingredience: 800 g králičího hřbetu a kýty, sůl, 1 lžička mletého zázvoru, olej, cibule, 20 g hladké mouky, 200 ml smetany, citrónová šťáva, mandle, máslo

Postup: Králíka nasekáme na porce, osolíme, posypeme mletým zázvorem a lehce opečeme na oleji s nakrájenou cibulí. Vše zaprášíme moukou, osmahneme, rozmícháme, zalijeme vodou a dusíme doměkka. Před koncem dušení přidáme smetanu, ochutíme citrónovou šťávou a krátce povaříme. Mandle spaříme ve vařící vodě, oloupeme, nakrájíme na nudličky, osmahneme na másle a při podávání jimi posypeme porce králíka. Tento recept je českou klasikou a příprava zabere cca 80 minut.

Zdroj: Králík na smetaně

Králík na česneku

Suroviny:

  • králík
  • 0,5 kg uzeného bůčku
  • 20 dkg slaniny
  • sůl
  • kmín
  • 10 celých pepřů
  • 2 nová koření
  • 1 bobkový list
  • 10 stroužků česneku
  • lžíce plnotučné hořčice
  • špetka tymiánu
  • voda

Postup:

Králíka prošpikujte slaninou, osolte, pokmínujte a potřete hořčicí. Takto připraveného jej vložte do pekáčku s uzeným bokem, přidejte koření a nasekaný česnek, podlijte vodou a přiklopené pečte asi 1,5 hodiny na 200 °C. Posledních cca 20–30 minut dopékejte maso odkryté. Ze šťávy sesbírejte tuk, zaprašte ji moukou, orestujte a nechte chvilku provařit. Posbíraný tuk vraťte zpátky do šťávy a můžete servírovat. Jako příloha se doporučuje špenát a bramborový knedlík.

Zdroj: Recepty na králíka

Pečený losos s citronem

Ingredience: 2 filety lososa, sůl, plátek citronu, citronová šťáva z jednoho citronu, voda

Postup: Z filetů odřízneme kůži a zbavíme je zbývajících kostí. Kosti najdeme tak, že po filetách přejíždíme prsty. Tvrdé kousky (kosti) vytahujeme pinzetou. Filety opláchneme, osolíme a v zapékací nádobě polijeme z obou stran citronovou šťávou. Na každou porci položíme plátek citronu a podlijeme vodou. Přiklopíme a asi 20–30 minut pečeme ve středně horké troubě. Dle potřeby podléváme. Podáváme s bramborami, které polijeme citronovou šťávou z lososa.

Zdroj: Pečený losos

Pečený bůček v remosce

Ingredience:

  • 1 kg vepřového bůčku bez kosti a kůže
  • 5 stroužků česneku
  • 50 ml oleje
  • grilovací koření
  • pepř
  • sůl

Postup:

Maso očistěte, omyjte a osušte. Nakrájejte na tenčí plátky. Z grilovacího koření, oleje a prolisovaného česneku si připravte marinádu, kterou potřete jednotlivé plátky. Bůček vložte do remosky a opékejte po obou stranách. Průběžně maso polévejte nebo potírejte zbylou marinádou. Pečte na plný výkon asi 1 hodinu. K takto pečenému bůčku se hodí smažené či vařené brambory, dušená zelenina a různé zeleninové saláty.

Zdroj: Pečený bůček

Králík na česneku

Ingredience: 4 králičí stehna, 1 palička česneku, 2–3 lžíce dijonské hořčice, kostka cukru, sádlo, vývar, 100 ml smetany ke šlehání, sůl, jíška na zahuštění vypečené šťávy

Postup: Maso osolíme a v kastrolu zprudka opečeme na sádle dohněda. Vypneme plotýnku a do výpeku přidáme dijonskou hořčici, kostku cukru, půl paličky nastrouhaného a půl paličky nasekaného česneku. Necháme česnek rozvonět, podlijeme vývarem nebo vodou a vhodíme rozdrobenou masoxovou kostku. Vložíme do trouby rozehřáté na 200–220 °C a pečeme nejméně hodinu přikryté a nejméně půl hodiny odkryté. Maso hlídáme a podléváme. Měkké maso vyjmeme, vypečenou šťávu dochutíme, seškrábeme do ní všechny přípečky ze stran kastrolu a zahustíme jíškou. Na závěr tohoto receptu přidáme do omáčky trochu šlehačky.

Zdroj: Králík na smetaně

Pečený losos s bylinkami

Ingredience: 1 porce lososa, 1 česnek (nadrobno nakrájený), bazalka (pár lístků nadrobno nakrájených), hladkolistá petržel (pár lístků nadrobno nakrájených), šťáva z 1/2 citronu, sůl, pepř, několik lžic olivového oleje (cca 0,5 dl)

Postup: Rybu osolte, opepřete a pomažte olivovým olejem z obou stran. Dejte smažit na rozpálenou pánev. Mezitím si v misce smíchejte olivový olej, bylinky, špetku soli, česnek, citronovou šťávu a větší množství pepře. Nechte odpočívat. Do bylinkové omáčky můžete přidat ještě rukolu. Rybu osmahněte z obou stran. Jakmile je hotová, pokryjte vršek bylinkovou omáčkou a můžete podávat na čerstvém salátu.

Zdroj: Pečený losos

Pečený losos s bramborem

Ingredience: steak z lososa, citron, rozmarýn, olivový olej, sůl, pepř, brambory

Ingredience na bazalkový dip: lístky bazalky, 3 lžíce ricotty, 2 lžíce bílého jogurtu, sůl, pepř, citronová šťáva

Postup: Steak z lososa omyjeme a osušíme. Přendáme ho na alobal, opepříme, dáme snítku rozmarýnu, kolečko citronu, zakápneme kapkou olivového oleje a zabalíme. Pečeme v troubě na 180 stupňů, cca 15 minut. Brambory uvaříme ve slupce v osolené vodě. Scedíme a přidáme trošku másla. Nakrájíme na kolečka.

Na dip smícháme ricottu s bílým jogurtem, vmícháme nasekanou bazalku, osolíme, opepříme a doladíme citronovou šťávou.

Zdroj: Pečený losos

Pečený losos na medu

Ingredience: 3 svazky ředkviček, 1 lžička medu, 1 lžíce koriandru, trocha drceného pepře, 1 feferonka, 4 plátky lososa, trocha soli, 1 limetka, 1 lžička másla, trochu olivového oleje, cukru a vinného octa

Postup: Ředkvičky očistíme a nakrájíme. V misce smícháme med, nasekaný čerstvý koriandr, drcený pepř a nakrájenou feferonku bez jadérek. Lososa osolíme, pokapeme šťávou z limetky, potřeme směsí a 30 minut marinujeme. Na pánvi rozpustíme máslo s trochou oleje a přidáme ředkvičky. Lehce je pocukrujeme a krátce podusíme. Lososa opečeme na oleji po obou stranách. Ihned podáváme, a aby ředkvičky neztratily barvu, pokapeme je vinným octem.

Zdroj: Pečený losos

Pečený losos v celku v troubě

Ingredience: losos, sůl, pepř, 3 cibule, 5 stroužků česneku, olivový olej

Postup: Lososa umyjeme a osušíme. Poté jej osolíme, opepříme a potřeme olivovým olejem. Dáme na plech nebo pekáč, podlijeme malým množstvím oleje a pečeme odkrytého. Přidáme na kolečka nakrájenou cibuli a na kousky nakrájený česnek a podlijeme malým množstvím vody.

Jako přílohu si můžeme připravit dušenou zeleninu: Na pánvi rozpálíme olej, přidáme na kolečka nakrájený pórek, fazolové lusky, houby (můžeme použít i mraženou zeleninu, například „Čínskou směs“). Vše osmahneme a poté chvíli podusíme. Osolíme, opepříme a přidáme trochu sójové omáčky. Lososa podáváme s chlebem a podušenou zeleninou.

Zdroj: Pečený losos

Králík na smetaně

Suroviny:

  • králík
  • 50 g uzené slaniny
  • sůl, mletý pepř
  • 2 lžíce octa
  • 1 lžíce cukru
  • 1 cibule, 1 petržel, 4 mrkve, 1 celer
  • bobkový list, nové koření, celý pepř
  • 80 g sádla
  • 2 lžíce hladké mouky
  • šťáva z citronu
  • moučkový cukr
  • 1 lžička plnotučné hořčice
  • 250 ml zakysané smetany

Postup:

Králíka naložte den předem. Maso omyjte, osušte, vložte do pekáče, osolte, opepřete a obložte ho plátky slaniny. Přidejte nakrájenou zeleninu a cibuli, koření, ocet a cukr. Maso nechte v chladu odležet. Druhý den přidejte sádlo a za neustálého podlévání maso pečte, dokud nezměkne. Potom maso vyjměte, vyberte koření a zeleninu propasírujte. Do této šťávy přilijte smetanu, zahustěte ji moukou a chvíli povařte. Hotovou omáčku trochu oslaďte, okyselte citronovou šťávou a nakonec přidejte lžičku hořčice. Podávejte nejlépe s knedlíky.

Zdroj: Recepty na králíka

Králík na paprice

Ingredience: 1 odblaněný králík, 150 g slaniny (paprikovaného bůčku), 80 g i více cibule, 1,5 lžičky sladké mleté papriky, 40 g hladké mouky, 1/2 lžičky soli, šlehačka, 2 střední mrkve, 1 menší petržel, 1 plátek celeru, 3–4 bobkové listy, 4 kuličky nového koření, malá hrstička celého pepře, 3/4 kostky masoxu, 1 větší stroužek česneku

Postup: Na rozpálený olej s kostičkami osmažené slaniny dáme na kolečka nakrájenou cibuli, mrkev a petržel, přidáme na kostičky nakrájený celer, bobkové listy, nové koření a pepř a opékáme za častého míchání cca 15 minut. Přidáme na čtvrtky (i na jiné části) naporcovaného králíka, zasypeme paprikou a zhruba 4–6 minut necháme maso za obracení dost zprudka opéct. Zalijeme vřelou vodou, přidáme masox, rozmačkaný česnek a dusíme doměkka (v papiňáku 50–60 minut). Měkké maso vyndáme a obereme od kostí. Do šťávy přidáme šlehačku, ve které jsme rozmíchali trochu hladké mouky (nebo mouku rozmícháme zvlášť v trošce studené vody), a necháme za častého míchání 5–10 minut povařit (pro barvu i chuť můžeme přidat i trochu kečupu). Přecedíme, dochutíme solí, citrónem), přidáme maso, prohřejeme a podáváme. Jako příloha se doporučuje houskový knedlík, brambory nebo rýže.

Zdroj: Králík na smetaně

Pečený bůček na paprice

Ingredience:

  • 1 kg vepřového bůčku
  • 2 cibule
  • 5 stroužků česneku
  • 50 g sádla
  • 1 feferonka
  • paprika sladká mletá
  • kmín
  • pepř
  • sůl

Postup:

Cibuli a česnek očistěte, nakrájejte na plátky a dejte do pekáče. Maso omyjte a osušte, kůži pokrájejte na plátky nebo na mřížku, osolte, opepřete, posypte sladkou paprikou a kmínem a vetřete pokrájenou feferonku. Zbytek feferonky dejte do pekáče k cibuli a česneku, kam také přidejte asi 50 g vepřového sádla a připravený bůček. Troubu si vyhřejte na 180 °C, bůček zakryjte alobalem a vložte do trouby. Pečte asi 80 minut, poté odstraňte alobal a dopečte ještě asi 20 minut, aby kůrka byla pěkně opečená. Takto upečený bůček podávejte buď teplý s houskovým či bramborovým knedlíkem a zelím, nebo studený s chlebem a hořčicí.

Zdroj: Pečený bůček

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jana Válková

Nina Vinšová

Mgr. Michal Vinš


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU