Řekne-li se slané pečivo, napadne mnohé z nás preclík. Preclík (německy Brezel) je tradiční druh pečiva rozšířený již od středověku především v jižním Německu, severní Francii, Švýcarsku a v zemích někdejšího Rakousko-Uherska. Je to bílé pečivo vytvarované z tenké, na koncích zúžené těstové tyčky, stočené do kroužku a ukončené překřížením konců, nebo vytvarované do tvaru srdíčka či osmičky. Sype se hrubě krystalickou kuchyňskou solí, mákem nebo kmínem. Ovšem doba pokročila a v současnosti je k mání nepřeberné množství slaného pečiva.
Recept na nejlepší slané pečivo
Ingredience: 150 g nivy, 100 g Hery, 100 ml šlehačky, 200 g hladké mouky, 1 špetka soli, pepř. Na potření 1 žloutek, na posypání sladká paprika, kmín
Postup: Sýr rozmačkáme nebo nastrouháme, přidáme mouku, šlehačku, tuk, sůl, pepř a zpracujeme hladké těsto. Těsto dáme do chladna odpočinout. Potom vyválíme na tenkou placku, vykrajujeme formičkou různé malé tvary, klademe na vymaštěný plech, natíráme žloutkem a sypeme kmínem nebo mletou paprikou. Pečeme při 170 °C asi 10–15 minut. Jedná se o výborné slané pečivo k vínu.
Slané pečení z listového těsta
Ingredience: 1 listové těsto, 1 vejce, 1 balení nastrouhaného sýru, sůl, koření na pizzu, jemný kečup, 100 g šunky
Postup: Rozválíme pláty listového těsta, potřeme kečupem, posypeme kořením na pizzu, poklademe salámem, nastrouhaným sýrem i jinými ingrediencemi (dle vaší chuti a fantazie). Těsto stočíme a rozkrájíme na kousky asi 2 cm velké. Poklademe na plech (nejlépe na pečicí papír), potřeme vejcem a posypeme solí. Dáme péct do vyhřáté trouby a dozlatova pečeme. Vhodné k vínu, pivu, k televizi.
Slané velikonoční pečení
Ingredience: 400 g hrubé mouky, 1 lžička soli, 250 ml mléka, 1 lžička cukru, 40 g droždí, 20 g másla, 1 vejce
Postup: Mouku smícháme se solí. Ve vlažném mléce rozmícháme cukr, rozdrobené droždí, necháme nakynout a přidáme do mouky spolu s rozpuštěným máslem. Vypracujeme hladké těsto, přikryjeme utěrkou a necháme vykynout. Na pomoučené desce těsto rozdělíme na několik částí, z každé vyválíme váleček a upleteme rozmanité tvary. Naskládáme na vymazaný plech, potřeme vejcem rozšlehaným se solí a pečeme v předehřáté troubě při 180 °C asi 20 minut. Podáváme k zakousnutí hodovníkům.
Slané pečivo plněné
Ingredience na náplň: 1 cibule, pepř, 1 paprika, 320 g sterilovaného zelí, 1 vejce, 150 g šunky, sůl, 200 g uzeného masa, 100 g sýru
Ingredience na těsto: 250 ml mléka, 150 ml oleje, 1 kostka droždí, 1 lžička soli, 1 lžičk
Ingredience: 2x sýr romadur, 250 ml piva, 100 g másla, půlka cibule
Postup: Sýry dáme do sklenice, zalijeme pivem, uzavřeme a necháme při pokojové teplotě uležet minimálně 5 dní. Když sýry změknou, slijeme nálev z piva a sýry přendáme do mísy. Rozmačkáme je vidličkou a vymícháme s máslem do hladka. Přidáme nadrobno nakrájenou cibuli a promícháme. Mažeme na pečivo, nejlépe na čerstvý chléb.
Pomazánka s kuřecím a uzeným masem
Ingredience: 200 g vařeného nebo pečeného kuřecího masa, 50 g vařeného uzeného masa, 2 lžíce ochucené majonézy, například tatarské omáčky, 1 lžičku kremžské hořčice, 4 rajčata, 2 sterilované okurky, 100 g pomazánkového másla, nadrobno nasekaný kopr, sůl
Postup: Kuřecí a uzené maso umeleme na masovém mlýnku a dáme je do mísy. Přidáme máslo, hořčici, sterilované okurky nastrouhané nahrubo, majonézu a sůl podle chuti. Z připravených surovin vymícháme hladkou pomazánku. Pomazánka skvěle chutná na opečených plátcích pečiva. Před podáváním posypte sekaným koprem a ozdobte kolečky čerstvých rajčat.
Sýrová pomazánka s tuňákem
Ingredience: 1 konzerva tuňáka v oleji, 120 g taveného sýra, 150 g rostlinného másla, 100 g nastrouhaného uzeného sýra, 1 lžičku hořčice, mletý pepř, pažitka na ozdobení
Postup: Část oleje z konzervy slijte, aby pomazánka nebyla příliš mastná. Tuňáka vyklopte do mísy. Cibuli nakrájejte nadrobno k rybímu masu a přidejte ji spolu s ingrediencemi k rybímu masu. Pomazánku důkladně promíchejte a nechte v lednici alespoň půl hodiny. Mažte na pečivo a ozdobte pažitkou.
Balkánská pomazánka
Ingredience: 200 g balkánského sýra, 180 g pomazánkového másla, sůl, 2 stroužky česneku, 1 lžíce olivového oleje, 6 sušených rajčat
Postup: Balkánský sýr rozdrobíme a smícháme s pomazánkovým máslem, přidáme najemno nasekaná sušená rajčata a lžíci olivového oleje, najemno nasekaný česnek a sůl, tu nemusíme. Řádně promícháme a natíráme na pečivo. Zdobíme sušenými rajčaty.
Ředkvičková pomazánka
Ingredience: 2 svazky ředkviček, 1 svazek naťové cibulky, 3 cm čerstvého křenu, 250 g polotučného tvarohu, sůl, pepř
Postup: Ředkvičky omyjeme a nastrouháme na hrubém struhadle, dobře vymačkáme přebytečnou vodu. Cibulku nasekáme najemno i s natí. Křen nastrouháme, všechnu zeleninu smícháme s tvarohem. Nakonec pomazánku osolíme a opepříme. Podáváme s pečivem, můžeme ozdobit kolečky ředkvičky a pažitkou.
Ingredience: 1 kelímek tvarohu, 1 větší cibule, 5 stroužků česneku, 1 lžička vegety, 150 ml majonézy, mletá paprika, sůl
Postup: Cibuli a česnek očistíme. Cibuli nakrájíme nadrobno, česnek prolisujeme. V misce smícháme tvaroh s majonézou, cibulí a česnekem, dochutíme vegetou, mletou paprikou a dle chuti osolíme. Mažeme na pečivo a obložíme čerstvou zeleninou.
Postup: Pomazánkové máslo rozšleháme v míse s tavenými sýry, pomalu přimícháme prolisovaný česnek a nastrouhaný eidam. Osolíme dle chuti a mažeme na kolečka rohlíků nebo nakrájené bagety. Ozdobíme podle fantazie šunkou, kouskem sýra, vlašským ořechem, mandarinkou, kuličkou hroznového vína. Pomazánka je výborná v kombinaci s ananasem.
Česneková pomazánka
Ingredience: 2 pomazánková másla bez příchuti, 4 kostky taveného sýra, 4 stroužky česneku, 1 malý rajčatový protlak
Postup: Máslo a sýr dobře promícháme. Přidáme rajský protlak a rozmačkaný česnek. Opět dobře promícháme. Hotovou pomazánku mažeme na pečivo. Zdobíme čerstvou zeleninou.
Ostrá nivová pomazánka
Ingredience: 200 g nivy, 6 stroužků česneku, 100 g majonézy, 1 lžíce másla, ořechy na ozdobení
Postup: Nivu nastrouháme na jemném struhadle, česnek prolisujeme a spojíme změklým máslem a majonézou. Mažeme na tmavé pečivo a ozdobíme ořechem.
Jako pečivo označujeme druh jídla, který se připravuje pečením, případně smažením (například koblihy, lívance, palačinky). Vyrábí se z různých druhů těsta s obsahem obilné mouky v závislosti na druhu, který se připravuje. Ingrediencí, jichž se k pečení využívá, je obrovské množství – lze použít prakticky všechny. Mezi nejčastější pak patří: mouka, voda, cukr, vejce, tuk, mléko, ořechy.
Existuje několik možností, jak lze pečivo členit. Mezi nejčastější patří na sladké a slané pečivo.
Sladké pečení od Lenky
Ingredience: 5 banánů, 100 ml vody, 300 g polohrubé mouky, 200 g cukru, 2 vejce, 150 g másla, 1 lžička jedlé sody, ½ lžičky soli, 1 prášek do pečiva, 100 g kokosu, cukr na posypání, 1 zakysaná smetana, cukr, kakao
Postup: Banány rozmačkáme s vodou a potom přimícháme ostatní suroviny. Vymícháme hladké těsto, které nalijeme na vymazaný a vysypaný plech a pečeme cca 35 minut. Potřeme zakysanou smetanou a posypeme kakaem.
První poznatky o pečení pocházejí z doby 10 000 let př. n. l. Kváskový chléb byl vynalezen až 6 000 let př. n. l. v Egyptě. Na proces kvašení přišli zřejmě náhodou, když zapomněli těsto delší dobu na slunci a ono jim vykynulo. Chlebu se pak po celá staletí dostávalo náležitých poct a platil za základní potravinu ve všech koutech světa. Bohatí Řekové ho namáčeli v medu a víně. Ve starém Římě měl dokonce politický význam – Caesar rozdával chléb lidu, aby si zajistil jeho přízeň. V českých zemích hrál důležitou roli při korunovaci králů a jeho význam se stavěl nad zlato.
Na našem území se našla nejstarší pec na pečení chleba v Bylanech u Olomouce a její stáří se odhaduje na 6600 až 6800 let. Pro naše předky byla starost o obilná pole a zajištění zásob mouky od nepaměti prioritní záležitostí, jelikož pouze jejich dostatek byl základní podmínkou přežití. Z obilí se pekly placky na rozžhavených kamenech, později po vynálezu pece, a tím pádem využití vysoké teploty a rovnoměrného propečení, vznikaly první bochníky chleba. Obilí z původních, zřejmě planých trav se postupně šlechtilo a pečení procházelo neustálým vývojem.
Slovo pečení, pec, pekárna v nás asociuje chleba. Chléb má pro nás Slovany historicky vžitou hodnotu, společně se solí je od dob starých Slovanů tradicí a symbolem vítání hostů. Obiloviny jsou základem a nezbytnou součástí našeho jídelníčku, těžko si naši kuchyni dokážeme bez chleba a dalšího pečiva představit. Vůni čerstvě upečeného chleba a pečiva miluje snad každý z nás, ovšem nad některými dnešními výtvory by se naše babičky zřejmě hodně podivovaly.
Až do středověku si lidé v Čechách pekli chléb doma a teprve potom přešel tento úkol zcela do rukou pekařů, kteří se stávali váženými měšťany. Ještě v 18. století podléhalo řemeslo přísným předpisům a v případě jejich nedodržení byl například v Praze pekař potápěn v pytli nebo ve velkém koši do Vltavy. V 19. století se pravidla uvolnila a pečení chleba a pečiva se díky postupujícímu technickému rozvoji začalo měnit ve výrobu průmyslového charakteru. Na začátku 20. století vznikaly ve velkoměstech velké moderní pekárny, zatímco na venkově přetrvávala tradiční výroba. Postupem času se otvíraly hlavně rodinné pekárny, které však byly v 50. letech bohužel postupně znárodňovány. V 70. letech bylo postaveno několik krajských a okresních kombinátů, po roce 1989 přichází privatizace, obnovuje se řemeslná výroba, aplikují se nové technologické postupy a sortiment se rychle rozšiřuje.
V současné době každodenní a dlouhodobá konzumace kupovaného
Na vál prosejeme mouku, přidáme vejce, jogurt, sůl, nakrájenou kostku Hery a vše zpracujeme. Těsto dáme odpočinout do chladu a připravíme si náplň smícháním strouhané nivy, pokrájené šunky a smetany. Těsto rozválíme a vykrájíme z něj větší kolečka. Doprostřed každého kolečka dáme lžičku náplně, přehneme napůl a okraje pořádně přitiskneme k sobě, aby náplň při pečení nevytékala. Skládáme na lehce vymazaný plech nebo na pečicí papír, potřeme vejcem a pečeme při 170 °C asi 60 minut. Podáváme teplé nebo studené.
Ingredience: 8 ks rohlíků, 5 vajec, 200 g hrubé mouky, 400–500 ml mléka, 4 lžíce zelené posekané petrželky, 3 špetky muškátového květu, dle chuti bílý pepř a sůl
Postup: Starší pečivo (cca 1–2 dny uložené v pytlíku, aby neztvrdlo) nakrájet na kostky a lehce opražit v troubě. Do jedné míchací misky oddělit bílky a do druhé míchací misky odlít žloutky. Dále do misky ke žloutkům přidat nasekanou petrželku (nebo sušenou), mléko, vmíchat mouku, osolit, přidat muškátový květ a bílý pepř. Promíchanou zálivku nalít do mísy s nakrájeným a upraženým pečivem a jemně promíchat tak, aby se pečivo příliš nerozpadlo. Takto připravenou směs nechat asi 10–15 minut odležet. V první míchací misce ušlehat sníh z bílků dotuha a vmíchat do odstáté směsi pečiva – a těsto na karlovarský knedlík je hotové. Aby se knedlík nerozpadal a měl hezký tvar, naplníme z jedné strany zavázaný igelit na tlačenku (průměr cca 13 cm) hotovým těstem. Po naplnění zavážeme také druhou stranu provázkem tak, aby se nám výsledná šiška vešla do hrnce. Jinou možností je zabalit šišku do olejem vymazaného alobalu nebo do potravinové fólie. Hotovou šišku (šišky) pak budeme asi 20–25 minut vařit. Při vaření je knedlík na hladině, takže je potřeba jej asi po 10 minutách otočit. Cca po 10 minutách vaření je potřeba propíchnout igelit na tlačenku, aby tlak uvnitř igelitu nerozvázal provázek. Knedlík krájejte buď keramickým nožem, nebo režnou nití.
Nutrie patří k poměrně nenáročným býložravcům. Původně osídlovaly Paraguay, Brazílii a Argentinu, kde žijí dodnes volně kolem velkých vodních toků, u nichž tvoří početné rodiny a velké kolonie. Odtud pak byly rozšířeny do celého světa. U nás se nejvíce chovaly v 70. a 80. letech, především jako kožešinová zvířata. V dnešní době se chovají pro velmi kvalitní a dietní maso.
Potrava nutrií – přes léto je základem krmné dávky zelená píce (nejkvalitnější je vojtěška). Při krmení sekanou travou je potřeba dávat pozor na zapaření. Nutrie rády okusují kukuřičné klasy, neopovrhnou pařenými brambory s travní řezankou, které zaprášíme šrotem a přidáme vitamíny a minerály. Nadměrné dávky okopanin a zeleniny u nich způsobují průjmová onemocnění a záněty žaludku. Z jadrných krmiv se nejčastěji zkrmuje pšenice, ječmen, kukuřice a oves, a to celé nebo jako sešrotovaná zrna či otruby. K okusu předkládáme dřeviny, nejoblíbenější dřevinou nutrií jsou větvičky maliníku, mladé výhony dubu i břízy. Dobře přijímají větvičky ovocných stromů, naopak bez povšimnutí minou větévky jehličnanů a černého bezu. Doplňkem stravy jsou minerály a sůl. Jako přídavek dáváme suché pečivo. Velmi důležitá je hygiena krmení. Pečivo ani zelenina nesmí být plesnivé či nahnilé. Krmnou řepu a mrkev je lépe oprat od hlíny. Protože jsou nutrie od přírody vázány na vodu, chtějí se v napájecích nádobách koupat, lze proto použít kolíkové napáječky. Denní krmná dávka pro dospělou samici (včetně ohryzu) by neměla přesáhnout 1,2 kg. U nutrií je hlavním místem trávení slepé střevo (zde se u nich projevila cekotrofie – zvířata požírají natráveninu z vlastního tlustého a slepého střeva bohatou na živiny a vitamíny, prvotní výkaly projdou znovu celým zažívacím traktem), kde probíhá mikrobiální fermentace vlákniny. Nutrie špatně tráví krmiva s vysokým obsahem vlákniny, jako je vojtěška.
Nutrie dorůstá běžně hmotnosti 5 až 10 kg (výjimečně až 15 kg) a celkové délky 80 až 90 cm, z čehož 25 až 40 cm připadá na ocas. Je přizpůsobena k vodnímu způsobu života, a to zejména kvalitní hustou srstí a plovacími blánami na zadních končetinách. Její téměř lysý a ke konci se zužující ocas je na průřezu kulatý. V poměru k celkové tělesné velikosti má nutrie malé oči a boltce. Rty nutrie se uzavírají až za řezáky, což jí umožňuje hlodání potravy i pod vodou. Zcela ojedinělé je umístění 4 až 5 párů mléčných bradavek vysoko na bocích v přední části těla, díky čemuž dokáže kojit mláďata i ve vodě. Řezáky jsou silné a zpředu svítivě oranžové, stoličky mají velmi vysoké korunky. Pravým životním prostředím nutrie jsou močály, bažiny a podmáčené břehy vodních toků či nádrží.
Populace nutrií se zvětšuje nebo zmenšuje podle počasí, je-li příliš krutá zima, nutrie trpí omrzlinami a hynou, je-li však zima mírná, nutrie se množí a zvětšují svůj areál rozšíření směrem k severu.
Ingredience: 1,5 kg bůčku, 1 kg laloku, 1 vepřová hlava, 1,5 kg sleziny a plic, 2,3 kg veky, 0,5 kg jater, 130 g soli, 1 lžíce mletého pepře, 1 lžíce mletého nového koření, 1 lžíce majoránky, ½ lžičky mletého zázvoru, 5 stroužků česneku, 2 l masového vývaru, tenké střevo
Technologický postup: Masité části a vnitřnosti (kromě jater) nakrájíme na stejné kousky a každé zvlášť předvaříme doměkka. Uvařené vnitřnosti umeleme, masité části posekáme nožem nebo kolébkou. Rozetřený česnek umeleme se syrovými játry. Nakrájené bílé pečivo krátce namočíme do vody, vymačkáme, smícháme s játry a česnekem, přidáme vnitřnosti a rozsekané maso. Nakonec přidáme tolik vývaru, aby vznikla přiměřeně hustá kašovitá hmota. Připravený prejt plníme do střívek, zašpejlujeme a jaternice vkládáme do vařící vody. Potom udržujeme po dobu asi 15 minut teplotu vody mezi 70–80 °C. Uvařené jitrnice, které vyplují navrch (pískají), sbíráme sítem a oplachujeme nebo dáváme do studené vody. Potom je rozložíme v jedné vrstvě na čistou podložku v chladné místnosti tak, aby se vzájemně nedotýkaly. Asi po 15 minutách je obrátíme. Skladujeme při 0 °C. Spotřebujeme do 3 dnů. Zbylý prejt můžeme sterilizovat ve sklenicích pod víčky nebo zmrazit nebo ihned upéct. Během pečení nemícháme, jakmile se vytvoří kůrčička, prejt vyjmeme a necháme vychladnout. Bílé pečivo do jaternic se peče den před zabijačkou, aby bylo čerstvé a tuhé. Na pečení se používá výhradně hrubá mouka, kvasnice, trocha cukru na kvásek, sůl a voda.
