POPIS CHODIDLA

Škůdci

Hálčivec révový (Calepitrimerus vitis)

• popis: žlutobíle až béžově zbarvený roztoč o velikosti 0,15 mm, samičky přezimují ukryté v prasklinách kůry, rozvíjející se populace poškozují rašící očka a mladé letorosty, nejčastěji se vyskytují 3–4 generace, šíří se více za střídavého počasí a za průměrných teplot
• příznaky: čepele mladých listů jsou skvrnité, kadeřavé, zasychají postižené listy i květenství, růst letorostů se zpomaluje, silně postižené keře postupně metlovatí, slábnou a hynou
• ochrana: prostředky biologické a biotechnické ochrany: introdukce dravého roztoče Typhlodromus pyri, zásah selektivním akaricidem, postřik sirnými přípravky
• fotografie tohoto škůdce najdete mimo jiné tady: hálčivec révový foto.

Vlnovník révový (Colomerus vitis)

• popis: žlutobíle až světle růžově zbarvený roztoč, samičky přezimují za šupinami pupenů, na jaře opouštějí úkryt a sají na mladých letorostech, po rozvinutí listů sají téměř výhradně na spodní straně listů
• příznaky: napadeny bývají jen ojedinělé listy, silné napadení vyvolá zmenšení a svinování čepelí listů, na spodní straně puchýřů je typický plsťovitý porost bělavé, později béžové až hnědé barvy
• ochrana: použít akaricidní postřik v kombinaci s organosilikonovým smáčedlem, například postřikový přípravek k ochraně rostlin proti fytofágním roztočům OMITE 570E W. Lze ho zakoupit v balení od 100 ml do 5 l, postřik se opakuje po 14 a 28 dnech
• fotografie tohoto škůdce najdete mimo jiné tady: vlnovník révový foto.

Svilušky (Tetranychidae)

• popis: nejčastěji škodí sviluška ovocná a chmelová, k přemnožení dochází za teplého a suchého počasí; škodlivé výskyty souvisí s intenzivní chemickou ochranou (zničení přirozených predátorů) a intenzivním hnojením
• ochrana: použít akaricidní postřik v kombinaci s organosilikonovým smáčedlem, například postřikový přípravek k ochraně rostlin proti fytofágním roztočům OMITE 570E W. Lze ho zakoupit v balení od 100 ml do 5 l, postřik se opakuje po 14 a 28 dnech
• fotografie tohoto škůdce najdete mimo jiné tady: sviluška foto.

Obaleč mramorový (Lobesia botrana)

• popis: housenky obaleče jednopásého jsou až 10 mm dlouhé, hnědočervené s hnědočernou hlavou. Housenky obaleče mramorovaného jsou zelenohnědé se světlejší, žlutozelenou hlavou. Motýli mají délku těla asi 5–6 mm, rozpětí křídel 10–12 mm, zbarvení pestře mramorované (obaleč mramorovaný), respektiva žluté s širokým černým pruhem napříč křídel (obaleč jednopásý). Housenka je velmi pohyblivá; 1. generace vyžírají kvítky, starší sežírají květenství, housenky 2. a 3. generace vyžírají bobule. Dospívají po 3 týdnech, přezi

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Choroby a škůdci vinné révy

Choroby a škůdci borůvek

Borůvky jsou oblíbeným ovocem známým pro svou lahodnou chuť a řadu zdravotních benefitů. Stejně jako každá plodina jsou však náchylné k různým chorobám a škůdcům, kteří mohou ovlivnit jejich výnos a kvalitu. Pochopení těchto problémů je zásadní pro efektivní hospodaření a zajištění zdravé sklizně borůvek.

Běžné choroby

Nemoc mumie plodů

• Příčina: Houbový patogen Monilinia vaccinii-corymbosi.
• Příznaky: Napadené květy vedou ke scvrklým, mumiovitým bobulím. Listy a výhonky mohou také vypadat zvadlé a zbarvené.
• Opatření: Odstraňte a zničte mumifikované bobule; v obdobích ohrožení aplikujte fungicidy.

Plíseň šedá (Botrytis)

• Příčina: Houba Botrytis cinerea.
• Příznaky: Plíseň šedá na květech a plodech, která vede k hnilobě.
• Opatření: Zajistěte dobrou cirkulaci vzduchu, vyhněte se zalévání zhora a v případě potřeby aplikujte fungicidy.

Antraknóza

• Příčina: Houba Colletotrichum acutatum.
• Příznaky: Oranžové hromady spor na zralých bobulích, které vedou k měknutí a hnilobě.
• Opatření: Používejte rezistentní odrůdy, odstraňujte napadené bobule a aplikujte fungicidy během květu.

Hniloba kořenů Phytophthora

• Příčina: Vodní plíseň Phytophthora cinnamomi.
• Příznaky: Zpomalený růst, vadnutí a hniloba kořenů.
• Opatření: Zlepšete odvodnění půdy, vyhněte se podmáčení a zvažte rezistentní podnože.

Běžní škůdci

Listokaz japonský

• Popis: Kovově zelení brouci, kteří se živí listy.
• Škody: Vytvářejí kostru listů, čímž snižují fotosyntézu a vitalitu rostlin.
• Hubení: Ručně sbírejte brouky, používejte pasti a v případě potřeby aplikujte insekticidy.

Mšice

• Popis: Malý hmyz s měkkým tělem, který saje rostlinnou mízu.
• Škody: Způsobuje kroucení listů a přenáší rostlinné viry.
• Hubení: Podporujte přirozené predátory, používejte insekticidní mýdla a aplikujte neemový olej.

Octomilka skvrnitá

• Popis: Malá octomilka, která klade vajíčka do zrajícího ovoce.
• Škody: Larvy se vyvíjejí uvnitř plodu, což způsobuje, že se stává měkkým a neprodejným.
• Kontrola: Často sklízejte, používejte pasti k monitorování a zvažte aplikaci insekticidů.

Integrovaná ochrana proti škůdcům a chorobám

Efektivní ochrana proti chorobám a škůdcům borůvek zahrnuje integrovaný přístup, který kombinuje kulturní, biologické a chemické metody. Zde je několik obecných strategií:

• Kulturní postupy: Udržujte správné rozestupy, prořezávejte pro dobrou cirkulaci vzduchu a odstraňujte nepořádek a spadané plody, abyste snížili výskyt chorob a škůdců.
• Biologic

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Kanadské borůvky

Stavební povolení

Nový stavební zákon v tomto mluví velmi jasně: pokud pergola dle § 103 zákona č. 183/2006 Sb. nepřesáhne zastavěnou plochu 25 m² a výšku 5 m, není pro tuto stavbu nutné stavební povolení ani zrychlené řízení v podobě ohlášení stavby. V případě, že pergola splní podmínku stavby, pro kterou není třeba územní souhlas nebo rozhodnutí, platí v tomto případě, že „stavba do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umisťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci.“

V případě, že některý z bodů není splněn, musíte zažádat o územní souhlas nebo rozhodnutí. Územní souhlas je ošetřen § 96 zákona č. 183/2006 Sb. Tento paragraf obsahuje i výčet dokumentů, které jsou k vydání územního souhlasu potřeba:

• doklady prokazující vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem; anebo souhlas podle § 86 odst. 3;
• souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě rozhodnutí podle § 169 odst. 3 a 4;
• stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem;
• souhlasy osob, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být záměr uskutečněn; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu; souhlas se nevyžaduje v případech stavebních záměrů uvedených v § 103, pokud nejsou umístěny ve vzdálenosti od společných hranic pozemků menší než 2 m;
• jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy.

Ve vyhlášce není rozveden důležitý pojem „příslušné výkresy“, který však rozvádí příloha č. 7 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Jedná se o žádost o územní souhlas, který je třeba vyplnit a odnést na stavební úřad, ale také podrobnější seznam příloh, které jsou spolu s žá

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Stavba pergoly