PRAGANDE

Využití

Dusitanová směs Praganda (takzvaná rychlosůl) se používá k nakládání a předúpravě masa určeného pro další zpracování do masných výrobků, konzerv a polokonzerv. Zajišťuje stabilitu vybarvení a chuťových vlastností masných výrobků.

Jedlá sůl je nejdůležitější pomocnou surovinou v masném průmyslu, kde je používána z chuťových a technologických důvodů. Z technologického hlediska je aplikace soli významná především pro svůj vliv na vaznost masa a tím na výtěžnost masné výroby a na konzistenci výrobku. Sůl má také konzervační účinek. Samotná sůl se ale používá jen u malé části výrobků, které jsou již tradičně šedé (například tlačenka, jitrnice, bílé klobásy). Většinou se přidává ve směsi s dusitanem sodným jako solicí dusitanová směs.

Dusitan se používá v případech, kdy je solené maso zpracováno v krátké době, nejvýše několik dnů po zasolení. Přispívá ke zvýšení údržnosti výrobku, podílí se na vytvoření chuti a vůně masných výrobků, chrání tuky přítomné v mase a masných výrobcích před oxidací a zajišťuje vznik typického růžového zbarvení nakládaných masných výrobků. Bez něj by maso při tepelném opracování získalo šedohnědé zbarvení, jako je tomu například při běžném vaření masa.

Rychlosůl se používá v masném průmyslu k přímému solení masa nebo jako součást používaných nakládacích láků. V případě přímého solení masa se kusy masa před naložením, kutrováním nebo masírováním posypou sypkou solicí dusitanovou směsí. V případě nasolení masa za použití láku se solicí dusitanová směs rozpouští spolu s dalšími ingrediencemi ve vodě a vzniklým lákem se předem nasolené maso, které bude dále skladováno (naloženo), zalije nebo se připravený lák přímo do masa vstříkne. Tento postup se standardně používá při výrobě šunek, uzených mas a specialit, které se pak zpracovávají vařením nebo uzením.

V posledních letech se velmi rozšířilo používání jódované soli a jódované solicí dusitanové směsi v masné výrobě. Četné odborné studie prokazují, že použití jódované solicí směsi neovlivňuje negativně chuť, vůni a vzhled hotových masných výrobků. Vzhledem k množství masných výrobků konzumovaných českými spotřebiteli lze používáním solicí dusitanové směsi s jódem jednoduše a efektivně zajistit přísun tohoto významného prvku do lidského organismu.

V současné době se ale na Pragandu díváme i optikou zdravého stravování. Informace o Pragandě a podobných výrobcích jsou bez potíží k dohledání. V některých pramenech se uvádí, že dusitan sodný může být karcinogenní. Proto je věcí každého dospělého, jestli se rozhodne Pragandu do svých domácích uzenářských výrobků přidávat, anebo ne. Právě tak nákup a konzumace uzenin, u nichž je použití dusitanů vyznačeno kódem E250, je jen volbou každého.

Lékaři před dusitany varují. Vážou se na hemoglobin a zjednodušeně řečeno ve vyšších, trvale podávaných dávkách mohou způsobit otravu krve. Uzeniny by vůbec neměly konzumovat malé děti do tří let. Pokud by malé dítě jedlo denně salámy a párky, může příjem dusitanů způsobit chudokrevnost.

Zdroj: článek Rychlosůl Praganda

Návod na použití

Cílem nakládání masa na uzení je hlavně konzervace a změkčení masa, ale též získání nových smyslových kvalit uzeného masa a uzenin. Na rychlost prosolení má vliv teplota, velikost nasolovaných kusů, druh prosolované tkáně, složení soli (směsi) na nakládání.

Vyšší teplota nasolení urychluje (teplota musí být do 5 °C, lépe 4 °C), ale hrozí větší riziko pokažení láku.

Větší kusy (šunky, rolády) se prosolují pomalu a zvláště u kosti je nebezpečí, že se bude maso kazit.

Vazivové (masové) tkáně se prosolují rychleji, naproti tomu u tukových částí (bůček, slanina) je pronikání soli pomalejší.

Starší postupy nakládání masa na uzení využívaly pouze kuchyňskou sůl (NaCl) a dlouhý čas nasolení (až 6 týdnů). Později se do soli přidával v malém množství takzvaný salnytr, což je dusičnan draselný nebo sodný (KNO3, NaNO3). Rychlost prosolení zvyšoval málo, ale barva masa po něm byla krásně červená. Později – a vlastně až do dneška – se používaly k nakládání masa na uzení takzvané rychlosoli, z nichž je nejznámější Praganda. Jejím použitím docílíme nejenom vybarvení masa, ale čas potřebný na naložení se zkracuje na 14 dnů. V Pragandě jsou totiž obsaženy kromě soli, dusičnanu draselného a cukru v malém množství i dusitanové soli (jedovaté). Tyto způsobují narušení svalových vláken a následné rychlé proležení a prosolení masa.

Složení soli: kompletní směs se skládá ze soli, dusičnanu a cukru (na 1 kg soli pouze 30 g dusičnanu (KNO₃) a 30 g práškového cukru.

Krátkodobé solení na sucho

Používá se na solení masa do uzenářských výrobků (párky, klobásy, čabajky a salámy). Jeho účelem je též zachování vaznosti masa.

Maso vychlazené na 4 °C nakrájíme na kousky 2 x 2 cm anebo nameleme na strojku s otvory 15–20 mm. Na vepřové používáme 2,2–2,5 % solicí směsi na hmotnost masa a na hovězí a skopové dáváme 2,5–2,7 % na hmotnost masa. Tedy na 10 kg masa dáváme 220–250 g kompletní solicí směsi u vepřového a 250–270 g kompletní solicí směsi u hovězího a skopového. Vepřové, hovězí a skopové nakládáme každé zvlášť.

Po zamíchání odváženého množství soli maso napěchujeme do hrnce a uložíme na 1–3 dny do chladničky, po uležení má být na řezu růžové.

U salámů s výraznou mozaikou (kousky masa velikosti 0,5–5 cm) používáme též k nasolení těchto kousků uvedenou kompletní solicí směs. Množství solné směsi v uzeném mase do 2,5 % je ještě v přijatelných mezích, v rozmezí 2,5–3 % je již přesolené, jen málokdo má rád uzené, ve kterém přemíra soli přetluče jemnou uzenou chuť a koření.

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Rychlosůl Praganda

Má smysl se Pragandě vyhnout?

Ano, zvláště pokud trpíte vysokým tlakem, migrénami, ledvinovými onemocněními nebo se snažíte jíst čistší stravu. Moderní kuchyně dokáže velmi chutně vařit i bez chemických dochucovadel.

Zdroj: článek Praganda a její škodlivost

Které látky v Pragandě mohou být problém?

Glutamát sodný (E621)

Glutamát zvyšuje chuť jídla a způsobuje intenzivní „umami“ efekt. Zkušenosti lidí i nutričních terapeutů poukazují na to, že u části populace může způsobovat bolesti hlavy, nevolnosti, bušení srdce či zhoršení migrén.

Vysoký obsah soli

Většina starších směsí obsahovala 40–60 % soli. Dlouhodobé nadměrné solení je spojováno s vysokým krevním tlakem, zatížením ledvin a vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění.

Fosforečnany a regulátory kyselosti

Fosforečnany se používají ke stabilizaci potravin a zlepšení struktury masných výrobků. Nadměrná konzumace však může narušovat rovnováhu vápníku v těle a dlouhodobě zatěžovat ledviny. Někteří lékaři upozorňují, že zvýšený příjem fosforu může zhoršit osteoporózu.

Konzervanty a barviva

Některé verze staré Pragandy obsahovaly dusitany, které se mohou v těle měnit na nitrosaminy – látky považované za potenciálně karcinogenní. U citlivých osob mohou barviva a konzervanty vyvolávat alergické reakce nebo kožní problémy.

Zdroj: článek Praganda a její škodlivost