Téma: 

pražský flamendr


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

VEPŘOVÝ FLAMENDR

Co je to flamendr

Jedná se o pikantní pokrm z vepřového masa charakteristický tím, že se maso krájí na nudličky. Pokrm je připravován minutkovou tepelnou úpravou. K masu se přidává cibule, paprika, kapie, žampiony, lišky a koření dle chuti. Maso by se mělo marinovat.

Detail odstavce: Co je to flamendr
Zdroj: Vepřový flamendr
Zveřejněno: 20.1.2016

VEPŘOVÝ FLAMENDR

Recept na pražský flamendr

Ingredience: 400 g vepřové krkovice, 200 g červené nebo zelené papriky, 200 g cibule, 150 ml světlého piva, 3 stroužky česneku, 3 lžíce sádla, 1 lžíce kečupu, 1 lžička mleté papriky, ½ lžičky mletého kmínu, sůl, pepř

Technologický postup: Maso očistíme, opláchneme pod tekoucí vodou, osušíme a nakrájíme na kostky. Papriky omyjeme, zbavíme semen a nakrájíme na nudličky. Cibuli oloupeme a nakrájíme nadrobno. Na rozpáleném sádle dozlatova opečeme dvě třetiny nakrájené cibule, vložíme nakrájené maso, osolíme, opepříme a ze všech stran osmahneme. Vmícháme mletou papriku, oloupaný prolisovaný česnek, mletý kmín a kečup. Podlijeme trochou piva a pod pokličkou dusíme. Za občasného promíchání podle potřeby podléváme pivem, až je maso téměř měkké. Ke konci dušení přidáme zbytek nadrobno pokrájené cibule, nakrájenou papriku a zvolna dodusíme doměkka. Podáváme například s pečivem nebo zapečenými brambory.

Detail odstavce: Recept na pražský flamendr
Zdroj: Vepřový flamendr
Zveřejněno: 20.1.2016

VEPŘOVÝ FLAMENDR

Vepřový flamendr s křenem

Ingredience: 750 g vepřového masa, 3 lžíce sádla, 1 ks cibule, 1 sklenice čalamády, 2 lžičky mleté papriky, 2 lžičky kari, 1 lžíce strouhaného křenu, sůl, pepř

Technologický postup: Vepřové maso očistíme a nakrájíme na nudličky. Kousky masa podusíme na rozpáleném sádle a podlijeme trochou vody. Mezitím oloupeme cibuli a nakrájíme ji na proužky. Připravíme si čalamádu. K podušenému masu přidáme cibuli, mletou papriku, kari a čalamádu. Promícháme a přidáme lžíci křenu, sůl a pepř. Pokud máme rádi pálivé, můžeme přidat křenu i více. Pokrm podusíme doměkka. Hotový flamendr posypeme na talíři čerstvě nastrouhaným křenem a podáváme s přílohou podle vlastní chuti.

Detail odstavce: Vepřový flamendr s křenem
Zdroj: Vepřový flamendr
Zveřejněno: 20.1.2016

VEPŘOVÝ FLAMENDR

Recept na kuřecí flamendr

Ingredience: 600 g kuřecích prsou, 2 ks cibule, 2 lžíce kečupu, 1 lžíce hladké mouky, 1 lžíce oleje, 3 ks papriky, špetka chilli, pepř, petrželová nať, sůl, 3 lžíce worcesterské omáčky

Technologický postup: Maso nakrájíme na nudličky, osolíme, opepříme a poprášíme moukou. Na pánvi rozehřejeme olej a opečeme na něm prudce maso ze všech stran. Přidáme nahrubo pokrájenou cibuli, na nudličky pokrájené papriky, podlijeme malým množstvím vody, přikryjeme pokličkou a dusíme doměkka. Ke konci dušení dochutíme worcesterskou omáčkou a kořením chilli. Do hotového podle chuti vmícháme kečup a na talíři posypeme petrželkou. Takto připravený pokrm podáváme s celozrnným pečivem, bramboráčky nebo hranolky.

Detail odstavce: Recept na kuřecí flamendr
Zdroj: Vepřový flamendr
Zveřejněno: 20.1.2016

VEPŘOVÝ FLAMENDR

Recept na půlnoční flamendr

Ingredience: 750 g krkovice, 150 g cibule, 100 g oleje, 3 stroužky česneku, 150 g žampionů, 75 g rajčatového protlaku, 80 g sterilovaných kapií, sůl, pepř, 15 g mleté papriky, drcený kmín, špetka chilli, 3 dl vývaru

Technologický postup: Maso nakrájíme na nudličky a promícháme s česnekem utřeným se solí, pepřem, zakápneme olejem a necháme nejlépe přes noc odležet. Odleželé maso orestujeme v horkém oleji, přidáme na kostičky nakrájenou cibuli, na plátky nakrájené žampiony, zarestujeme, přidáme mletou papriku, zpěníme, zalijeme vývarem, přidáme protlak, drcený kmín, chilli koření. Krátce podusíme, vložíme kapii a prohřejeme. Přílohou může být chléb, brambory, hranolky či bramboráčky.

Detail odstavce: Recept na půlnoční flamendr
Zdroj: Vepřový flamendr
Zveřejněno: 20.1.2016

VEPŘOVÝ FLAMENDR

Flamendr z hovězího masa

Ingredience: 400 g hovězího masa (zadní), 100 g paprikového salámu, 200 ml světlého piva, 1 lžíce worcesterské omáčky, 2 lžíce oleje, 2 ks párků, 2 stroužky česneku, 1 ks červené papriky, 1 ks zelené papriky, 1 ks žluté papriky, 1 ks feferonky, 1 ks pórku, mletý pepř, sůl

Technologický postup: Hovězí maso zbavíme blan, omyjeme, osušíme, nakrájíme na nudličky, osolíme a opepříme. Papriky omyjeme, semínka se stopkami vyjmeme a nakrájíme na proužky, očištěný pórek i očištěnou feferonku nakrájíme na kolečka, oloupaný česnek na tenké plátky, paprikový salám na nudličky a párky na kolečka. Na rozpáleném oleji opečeme ze všech stran na nudličky nakrájené maso, pak přidáme nakrájené papriky, pórek, feferonku, česnek, salám, párky, promícháme a krátce osmahneme. Směs dochutíme worcesterem, zalijeme pivem a pod pokličkou dusíme doměkka. Podáváme s dušenou rýží nebo pečivem.

Detail odstavce: Flamendr z hovězího masa
Zdroj: Vepřový flamendr
Zveřejněno: 20.1.2016

VEPŘOVÝ FLAMENDR

Flamendr v bramboráku

Ingredience: 600 g vepřové krkovice, 3 ks větší cibule, 10 ks žampionů, 1/2 červené papriky, 1/2 zelené papriky, 3 stroužky česneku, 3 cm zázvoru, 4 lžíce kečupu, 1 lžička majoránky, pepř, sůl, olej, 20 g hladké mouky

Technologický postup: Maso si nakrájíme na kostičky, dáme do misky, osolíme, přidáme jeden prolisovaný stroužek česneku a lžíci oleje. Promícháme a dáme na 2 hodiny uležet do lednice. Cibuli nakrájíme na půlkolečka, papriky na proužky a žampiony na tenké plátky. Česnek prolisujeme, zázvor nakrájíme na tenké nudličky. Pánev si rozpálíme, osmahneme na ní maso, přidáme cibuli a necháme zesklovatět. Poté přidáme papriky, zázvor a žampiony zalijeme vodou a dusíme 10 minut. Poté přidáme česnek a kečup, osolíme a opepříme a necháme chvilku povařit. Zahustíme moukou rozmíchanou v trošce vody a ještě chvilku povaříme. Nakonec zamícháme majoránku. Takto připravenou směsí plníme bramboráky.

Detail odstavce: Flamendr v bramboráku
Zdroj: Vepřový flamendr
Zveřejněno: 20.1.2016

VEPŘOVÝ FLAMENDR

Recept na vynikající flamendr

Ingredience: 4 plátky krkovice, 1 velká červená paprika, 2 ks cibule, 4 stroužky česneku, lišky (cca dvě hrsti), 1 ks pikantní klobásy, 3 lžíce kvalitního kečupu, grilovací koření, olej, 1 lžíce másla, 10 lístků bazalky, sůl, pepř, 40 g Solamylu

Technologický postup: Plátky masa mírně naklepeme, nakrájíme na drobné nudličky. Takto připravené nudličky posypeme grilovacím kořením, solí, pepřem a Solamylem, vše důkladně promícháme a necháme hodinu odpočinout. Na pánvi rozehřejeme olej, maso zprudka opečeme, přidáme na proužky nakrájenou papriku, cibuli a česnek, kolečka klobásy, orestujeme, dáme kečup, mírně podlijeme a dusíme doměkka. Na závěr vmícháme jemně natrhané lístky bazalky a případně dochutíme solí a pepřem. Lišky očistíme, osolíme a podusíme je na másle doměkka. Protože lišky pouští celkem málo vody, můžeme je trochu podlít, aby se nespálily. Dusíme je cca 15–20 minut. Hotové lišky rozdělíme přímo na talíře na jednotlivé porce masa. Podáváme s různě upravenými brambory nebo s chlebem.

Detail odstavce: Recept na vynikající flamendr
Zdroj: Vepřový flamendr
Zveřejněno: 20.1.2016

OBLOŽENÉ CHLEBÍČKY

Odkdy známe obložené chlebíčky

Obložený chlebíček zhruba v dnešní podobě uvedl na scénu na počátku 20. století pražský lahůdkář Jan Paukert (lahůdkářství Jan Paukert fungovalo až do února 2015), a to na popud rodinného přítele malíře Jana rytíře Skramlíka, kterému nevyhovovaly v té době k malému pohoštění podávané jednohubky. S chlebíčkem o velikosti mezi jednohubkou a obloženým chlebem byl spokojen, stejně jako zákazníci lahůdkářství, ve kterém se tyto výrobky vzápětí začaly prodávat. Původní velikost byla o něco menší než dnes, tak na dvě tři kousnutí, během dvou následujících let se osvědčil rozměr větší – v této podobě si získaly oblibu a dělají se tak dodnes. Do nabídky patřily chlebíčky s humry, s paštikou a lanýži, s kaviárem, se salátem z raků nebo s králičí paštikou. Praha si je zamilovala. Paukertovo lahůdkářství si postupně oblíbilo mnoho známých osobností, jako například Hugo Haas, Ema Destinnová, Oldřich Nový nebo Vlasta Burian, vlastně nakonec nejen kvůli chlebíčkům, ale i salátům, paštikám, kremrolím a jiným lahůdkám.

Jen pro zajímavost, Československé státní normy (ČSN) pro výrobky studené kuchyně popisují skoro sto druhů obložených chlebíčků. Většina chlebíčků v ČR se konzumuje studená, výrobci proto musí plnit hygienické předpisy, aby prostřednictvím těchto tepelně neupravených potravin nedocházelo k šíření nemocí.

Jak již bylo uvedeno, obložený chlebíček je naše národní specialita. Zatímco ve světě svádí mezi sebou bitvy obložené bagety a sendviče, u nás se dobré lahůdkářství pozná podle obloženého pečiva, které nemůžete jen tak přikusovat po cestě do práce, ale ke kterému si musíte chvíli sednout, zapomenout na počasí za okny a nechat se unést mistrovskou kombinací přítomných chutí, případně také okomentovat kvalitu a čerstvost majonézy.

Detail odstavce: Odkdy známe obložené chlebíčky
Zdroj: Obložené chlebíčky
Zveřejněno: 24.5.2018

PLETENÍ POMLÁZKY

Význam pomlázky

Tradice velikonoční pomlázky je velice stará. Zmiňuje se o ní už pražský kazatel Konrád Waldhauser žijící ve 14. století. O Velikonočním pondělí a úterý se prý šlehali manželé a milenci a ospalci i lenivci se časně zrána házeli do vody nebo alespoň polévali, aby se probrali.

Pomlázka je svazek spletených vrbových proutků, který slouží jako nástroj ke šlehání. Při šlehání se recitují nebo zpívají koledy.

Do různě velkých pomlázek z různého počtu vrbových proutků (3, 4, 6, 8, 9, 10, 12) se vplétala červená stuha. Malé pomlázky se nosily stočené v kapse, se středně velkými se chodilo na koledu a těm téměř dva metry dlouhým se říkalo obřadní.

O Velikonočním pondělí vstávali chlapci a muži časně zrána, aby vyšli s pomlázkou na koledu. Šlehali děvčata, aby byla zdravá, pilná a veselá po celý rok, předávali jim tím svěžest, mladost, ohebnost a zdraví mladého proutku. Svobodná děvčata jim za to zavěšovala na pomlázky barevné stuhy. Vdané ženy koledníci vyšlehali proto, aby z nich vyhnali zlý jazyk. Nechodili však do domů sousedů, s nimiž nebyli zadobře.

Také hospodář vyšlehal čeládku, aby nebyla líná, krávu, aby se brzy otelila, a ovocné stromky, aby se probudily ze zimního spánku k další úrodě.

Dříve se šlehalo pomlázkou i další den, o takzvaném „odplatném úterý“, kdy děvčata oplácela hochům. Někde se místo pomlázky ujímala úkolu „pomladění“ studená voda. Tomuto zvyku se říkalo „oblévačka“. Říkávalo se, že „prašivý bude ten, kdo nebyl politý vodou“.

Slovo pomlázka vzniklo pravděpodobně od slova pomladit a šlehání dívek symbolizuje předání svěžesti a pružnosti, síly a zdraví mladého jarního prutu.

Různé názvy pomlázek: binovačka, vinovačka, dynovačka, hodovačka, houdovačka, korbáč, kyčka, mrskačka, pamihod, sekačka, šlahačka, tatar, tatarec.

Anglicky se pomlázka řekne easter whig.

Dochovanou tradicí také zůstává uvázání barevné pentle na pomlázku. Každá barva má nějakou symboliku. Červená stuha – náklonnost a láska, modrá – naděje, žlutá – odmítnutí, zelená – chlapec je u dívky oblíbený.

Detail odstavce: Význam pomlázky
Zdroj: Pletení pomlázky
Zveřejněno: 29.9.2016

MASOPUST

Masopustní tradice, zvyky a historie

Masopust není církevní svátek, ale byl zařazen do církevního kalendáře, takže jeho termín se určuje podle Velikonoc. Přípravou na masopust býval čtvrtek před masopustní nedělí, nazývaný „tučný čtvrtek“. Panovalo přesvědčení, že v tento den má člověk jíst a pít co nejvíce, aby byl celý rok při síle.

Masopust začíná 6. ledna svátkem Tří králů a vrcholí o masopustním pondělí a úterý čtyřicet dní před velikonočními svátky. Tehdy chodí obcemi nebo městy fašankový průvod masek, který končí masopustní zábavou. Posledním dnem tohoto období je Škaredá neboli Popeleční středa, začátek půstu. Masopustní dny tedy trvají až do doby, kdy končí nadvláda zimy a jaro je za dveřmi.

Hlavní masopustní zábava začínala o „masopustní neděli“ (49 dní před Velikonocemi). Také toho dne byl oběd bohatý, ale netrval příliš dlouho, protože se všichni chystali do hospody k muzice. Někdy se tancovalo přímo na návsi a tanec se často protáhl až do rána. Také masopustní pondělí probíhalo ve znamení zábavy a tance. V mnoha vsích se konal „mužovský bál“, kam neměla přístup svobodná chasa; tancovali jen ženatí a vdané.

Vyvrcholením masopustu bylo úterý (47 dní před Velikonocemi). Toho dne procházely vesnicemi průvody maškar, hrála se masopustní divadelní představení, secvičená obvykle žáky. Obchůzky masek neměly závazná pravidla; záleželo na vtipu a pohotovosti účinkujících, jaké taškařice budou provádět. Masky byly všude pohoštěny něčím k zakousnutí a především pálenkou a pivem, které ještě zvyšovaly rozpustilost a veselí. Bývalo však i několik tradičních masek, které se objevovaly každoročně. Mezi ně patří například medvěd, někdy vedený na řetězu medvědářem. Jinou tradiční maskou bývala takzvaná klibna (šiml, kobyla, koníček), skrývající často dvě osoby. Objevovala se i maska s jezdcem na koni, žid s pytlem nebo rancem na zádech, bába s nůší, kominík se žebříkem, kozel a mnoho dalších.

Maškary a tanec měly pro naše předky kdysi mnohem hlubší smysl, a to zvláště hospodářský. Tanec maškar s medvědem a koníčkem, nejoblíbenějšími maskami, kterým byla přikládána plodonosná moc, měl přinést kromě plodnosti bohatou úrodu na polích a prosperitu dobytka. Masopustní koledování v dřívější době mělo význam i pro chudší lid, kdy už se skromné zásoby v domácnosti značně ztenčily.

Masopust je ve srovnání s ostatními svátky poněkud zvláštní. Možná proto, že se jej nikdy nepodařilo přizpůsobit liturgickým předpisům. Oblíbily si ho všechny vrstvy obyvatel, od nejchudších až po panovníky. Na šlechtických sídlech se pořádaly karnevalové zábavy v maskách, které pronikly i na panovnické dvory. Čeští králové zvali na bohaté hostiny šlechtu a později i zástupce městského stavu, nejprve na Pražský hrad a po třicetileté válce na císařský dvůr do Vídně. Zde se příslušníci šlechtických rodů bavili v maškarních převlecích. Zřejmě tomu tak bylo i na dalších zámcích.

Ve městech i na venkově se od středověku organizovaly taneční zábavy a průvody masek. V masopustních průvodech se často objevovalo parodování neoblíbených úředníků, některých profesí i lidských vlastností směšnými maskami. Vzpouru proti spořádanému životu dokládala účast bláznů a fantastických postav. Lidé prostě chtěli slavit masopust svobodně a bez zábran a nenechali si toto právo vzít.

Mluvčím průvodu masek je takzvaný „strakatý“, ten žádá o povolení obec i každého majitele domku, kam masky zavítají. Dále mezi tradiční masopustní postavy patří také rasové, turci, kominíci, kobyly, medvěd, ale i židi či osoba slaměného. Na závěr masopustní obchůzky dochází k obřadu poražení kobyly a zastřelení medvěda, poté následuje veselý tanec masek a všech, kteří se chtějí k veselí připojit, ale jen do půlnoci.

Téměř všude končila masopustní zábava přesně o půlnoci. Tehdy zatroubil ponocný na roh a rychtář či někdo z radních všechny vyzval, aby se v klidu rozešli domů, protože nastala středa a s ní předvelikonoční půst. Někde zakončili o půlnoci muziku „pochováním basy“ (symbol toho, že v postu si hudebníci nezahrají), jinde o půlnoci pochovávali Baccha. Lidé věřili, že pokud budou o masopustu tancovat přes půlnoc, objeví se mezi nimi ďábel, často jako cizinec v zeleném kabátě.

V životě mnoha lidských generací hrál masopust důležitou úlohu jako zlomový bod na rozhraní dvou ročních etap. Jednalo se o dobu poměrného hospodářského klidu. Dokončovaly se ještě drobné práce z předešlého hospodářského roku (draní peří, přástky, mlácení obilí), ale zároveň se všichni připravovali na blížící se jaro, počátek nové hospodářské sezóny. Souvisela s tím i řada symbolických magických úkonů a pověr, majících zajistit jednak blahonosný a plodonosný účinek, jednak ochránit usedlost před zlými silami a nepříznivými vlivy.

Základy oslav masopustu lze hledat již ve starořeckých a římských bakchanáliích – oslavách boha Dionýsa. Časem nabyly oslavy masopustu jiného smyslu a podoby, charakteristické rysy se však dochovaly až do dnešní doby. I když jsou stěsnané povětšinou jen na konání plesů, karnevalů a tanečních zábav, pečení koblih a jiných pamlsků, místně někdy i na konání maškarního průvodu.

Tak jako proti všem podobným svátkům s tancem, množství jídla, pití a přemírou bujnosti vystupovala katolická církev i proti masopustu. Zákazy však byly zbytečné a ani středověké pokusy přemístit alespoň část oslav do kostelů a klášterů se nezdařily. Nicméně se podařilo zahrnout masopustní dny mezi církevní svátky a určovat jejich termín. V poslední masopustní den se později, hlavně v době baroka, chodili věřící vyzpovídat do kostela ze svých hříchů. Dostali rozhřešení a byli očištěni před nadcházejícím půstem. A to bylo to hlavní, na co se církevní preláti nakonec soustředili, když už se jim nepodařilo lidové veselice omezit: aby věřící nezapomínali, že po masopustu začíná postní doba.

O masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány písemné zprávy již ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data. Od středověku mravokárci vystupovali proti rozpustilostem, které se o masopustu děly, lidem to však nijak neubíralo na dobré náladě. Kolem 18. století se začaly pořádat zvláštní taneční zábavy, takzvané reduty. Zpočátku byly přístupné jen vyšším vrstvám, později všem zájemcům. První reduta v Praze se konala v roce 1752.

Detail odstavce: Masopustní tradice, zvyky a historie
Zdroj: Masopust
Zveřejněno: 18.6.2016