Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

PRIMULE PRIMULA OBCONICA POPIS

Primule Primula obconica foto

Zde si můžete prohlédnout fotografie zachycující druh Primula obconica.

Zdroj: Primule

Primule Primula obconica

Do Evropy se tento typ primulky dostal z Číny v roce 1879. Pro dnešní sortiment této primule má klíčový význam objev růžového odstínu, který se vyštěpil z původní světle fialové barvy a byl firmou Sutton v roce 1895 uveden poprvé na trh pod jménem Primule obconica rosea. Na listech této primule jsou drobné chloupky. Tato primule kvete bílými až růžovými květy v průběhu celého roku. Této primulce vyhovují nižší teploty bez přímého slunečního světla. Půda pro tyto rostliny by měla obsahovat dostatek živin a měla by být stále vlhká. Tento druh se množí semeny, poté vás odmění celoročním květenstvím.

Zdroj: Primule

Primule foto

Zde se můžete podívat na rozličné barevné variace tohoto druhu.

Zdroj: Primule

Primule množení

Množení primulí vyséváním se v domácím prostředí provádí těžce, protože je k tomu nutná vysoká a stabilní vlhkost. Primule se dají snadno přesazovat z květináčů na zahrádky. Vybírejte jim ale místa stinná nebo polostinná, poblíž jezírek nebo na skalkách. Půda je potřeba výživná, udržovaná vlhká a neuškodí, pokud se občas přihnojí. Primule však mívají problémy s mrazem, což se ale řeší přikrytím chvojím, které by jako ochrana mělo stačit.

Zdroj: Primule

Je primule jedovatá?

Prvosenka jarní obvykle pěstovaná u nás jedovatá není. Účinky rostliny ale nejsou zanedbatelné, protože se využívá jako léčivka. Léčivé látky jsou v primuli obsaženy jak v květu, tak v listech, tak i v kořenu.

Primule jak udržet barvu

Proto, aby vám primule krásně kvetla a udržela si svou původní barvu, je potřeba vypěstovat a udržet silnou rostlinu. Ideální je pro ni světlé místo, ovšem bez přímého slunce. Dařit se jí bude ale i v mírném polostínu. Důležitou věcí je teplota – rozhodně květináč neumísťujte nad topení; raději má nižší teploty kolem 12–16 °C, hodí se tedy třeba na chodby. Některé primule se v obchodech zalévají vodou, která obsahuje potravinářské barvivo, čímž se změní právě barva květu.

Zdroj: Primule

Rostlina primule

Z volné přírody zná většina z nás původní odrůdu petrklíče – prvosenku jarní, která se vyznačuje dlouhou stopkou a žlutými kvítky. Je populární jako léčivka. Léčivé jsou nejen květy, ale i oddenek s kořeny, a tak jsou její porosty čím dál vzácnější. Na záhonech se však většinou pěstuje prvosenka bezlodyžná, která se vyznačuje barevnými květy vyrůstajícími nízko mezi listy.

Zdroj: Primule

Jedle ojíněná popis

Jedle ojíněná je oblíbený rychle rostoucí jehličnan, který v dospělosti může dosahovat 20–25 m výšky. Růst stromu je kuželovitý. Jehlice jsou šedivé až namodrale zelené. Vyžaduje dobře propustnou písčitou a hlinitou půdu. Ze všech jedlí snáší nejlépe letní přísušky, v zimě je plně mrazuvzdorná. Vhodné použití je jako solitér i do skupinových výsadeb.

Jedle ojíněná foto

Zde můžete vidět, jak vypadá jedle ojíněná.

Zdroj: Jedle

Calocephalus popis

Calocephalus neboli krásnohlávek či drátovec je malý, hustě spletitý, stálezelený keř s jehlicovitými listy směřujícími dolů. Krásnohlávek má větve velmi blízko u sebe. Má stříbřitou barvu. Snese mořskou vodu a slaný vzduch. Calocephalus v Česku pěstujeme jako pokojovou rostlinu, přenosnou rostlinu anebo jako zahradní jednoletku, protože je citlivý na mráz. Dobrou zprávou ale je, že pohledově atraktivní zůstává krásnohlávek i dávno po tom, co uschne nebo umrzne, takže se z něj venku můžeme těšit prakticky celou zimu. Kromě nádob a závěsných košů je vhodný do obrub a na skalku.

Zdroj: Krásnohlávek

Jedle bělokorá popis

V České republice roste jedle bělokorá ve všech okrajových i vnitrozemských pohořích. Jedle bělokorá je strom dorůstající výšky 55–60 m s průběžným přímým kmenem, který může mít až 2 m v průměru, a s pravidelným přeslenitým větvením. Koruna je zpočátku kuželovitá, později válcovitá, ve stáří s vrcholem nezřetelným, jakoby uťatým. Větve odstávají rovnovážně téměř v pravém úhlu. Větvení druhého řádu bývá úplně ploché. Borka je hladká, bělošedá, ve stáří podélně rozpukaná. Jedle má výrazný kůlový kořen a také z postranních kořenů vysílá hluboko sahající upevňovací kořeny, proto je dobře zakotvena v půdě. Letorosty světle šedé, tmavošedě chlupaté, pupeny vejcovité, světle hnědé, nepryskyřičnaté. Jehlice jsou ploché, 2–3 cm dlouhé, na líci tmavě zelené, lesklé, na rubu se 2 bílými proužky. Samčí šištice jsou žlutavé, samičí zelené, později nafialovělé, při dozrávání dřevnatí. Šišky jsou vzpřímené, válcovité, až 25 cm dlouhé, rozpadavé.

Jedle bělokorá foto

Zde můžete vidět, jak vypadá jedle bělokorá.

Zdroj: Jedle

Hrách setý popis

Hrách setý (Pisum sativum), lidově nazývaný hrášek, patří do skupiny plodin označovaných jako luskoviny. Jde o hospodářsky významnou jednoletou popínavou rostlinu z čeledi bobovitých (Fabaceae). Kvete bíle se žlutým nebo zeleným nádechem. Plody jsou lusky, které obsahují dužnatá semena – hrášky.

Hrách pochází z východního Středomoří a Malé Asie, nyní roste od jižní Evropy až po jihovýchodní Asii a Afriku. Starší odrůdy byly s drobným zrnem, až později se začal pěstovat hrách velkozrnný. Zejména v 17. a 18. století byl hrách jako pamlsek labužníků dostupný pouze vyšším vrstvám obyvatel. Teprve v 19. století se stal běžnou luštěninou.

V současnosti mohou hlavně sportovci, děti ve vývinu a těžce fyzicky pracující lidé čerpat z této zdravé luštěniny energii, neboť její výživná hodnota je vysoká zejména pro vysoký obsah proteinů. Tato hospodářsky významná luštěnina se pěstuje nejen na zahrádkách, ale i na polích. Jako krmivo je hrách vhodný pro všechny druhy hospodářských zvířat.

Zdroj: Hrách setý

Jak zjistím, co vlastní někdo jiný

Co vlastní někdo jiný, je možné zjistit nahlížením do katastru nemovitostí, ale musíte zadat k vyhledávání přesné údaje, například číslo parcely, stavby, jednotky, práva stavby, řízení, mapy, LV a katastrálního území. Poté se vám načtou potřebné údaje. Katastr nemovitostí České republiky je veřejným souborem údajů o nemovitostech v České republice, zahrnující jejich popis, soupis, geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitostem. Řídí se zákonem č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon). Jeho součástí je evidence vlastnických, jiných věcných práv a dalších zákonem stanovených práv k těmto nemovitostem. Katastr nemovitostí je zdrojem informací, které slouží k ochraně práv k nemovitostem, pro daňové a poplatkové účely, k ochraně životního prostředí, zemědělského a lesního půdního fondu, nerostného bohatství, kulturních památek, dále pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské a statistické a pro tvorbu dalších informačních systémů. Je veden jako informační systém o území České republiky převážně počítačovými prostředky. Problematika zápisu věcných práv do katastru nemovitostí a zásady, kterými se katastr řídí, jsou součástí nového občanského zákoníku.

Zdroj: Nahlížení do katastru podle jména

Popis podle receptu Kluci v akci

Kluci uvádějí, že na 5 až 6 porcí budete potřebovat:

  • 2 velké cibule
  • 6 stroužků česneku
  • 2 lžíce sladké mleté papriky
  • kohoutí, slepičí, kuřecí vývar nebo vodu
  • 1 kohouta
  • sůl
  • snítku rozmarýnu
  • 1 lžičku mleté papriky
  • 250 ml 33% smetany
  • 1 kapii nebo červenou papriku
  • 4 žampiony
  • slunečnicový olej

Postup

Kluci v akci nejprve na oleji orestují do sklovata na kostičky nakrájenou cibuli, přidají česnek, zarestují, pak zapráší mletou paprikou, krátce osmahnou, zalijí vývarem, osolí a přivedou k varu.

Části naporcovaného kohouta Kluci v akci na straně kůže naříznou, osolí, opečou na oleji ze všech stran dozlatova, přihodí snítku rozmarýnu, během opékání lehce popráší mletou paprikou, poté maso vyjmou (olej uchovají i se snítky rozmarýnu) a vloží do základu na omáčku, přiklopí, dusí do měkka, na závěr zalijí smetanou, nechají přejít varem a podávají.

Na oleji po opečeném mase Kluci v akci orestují papriku na krájenou na nudličky a na větší kousky nakrájené žampiony. Papriku s žampiony kladou na každou porci kohouta, navrch ozdobí snítkou opečeného rozmarýnu.

Jako přílohu doporučují Kluci v akci špecle, bramborové noky, knedlíky nebo rýži.

Zdroj: Jak dělají kuře na paprice Kluci v akci

Jedle kavkazská popis

Jedle kavkazská (Abies nordmanniana) je vždyzelený jehličnan, který byl pojmenován podle svého objevitele, finského botanika Alexandera Nordmanna. Jedle kavkazská je jehličnatý strom pocházející z Turecka a Kavkazu. Zde vyrůstá až do výšky 60 m. V Evropě vyroste maximálně do 30m výšky. U mladších stromů je koruna úzká a kuželovitá, později sloupovitější. Vrchol je výrazně zašpičatělý. Ve středu koruny jsou hustší a zároveň vodorovně odstávající větve. V horní části stromu pak více směřují vzhůru, ale méně než u jedle bělokoré. Mladé stromy mají matně šedou a hladkou borku. Staré stromy pak mají borku rozpraskanou. To způsobuje, že na kmenu vznikají nepravidelně velká políčka připomínající šupiny na rybě. Velmi husté, čárkovité, dvouřadě rozložené, dopředu směřující a zřetelně rýhované jehlice jsou 2–3 cm dlouhé. Svrchní strana je tmavozelená a lesklá, spodní se pak vyznačuje dvěma bílými řadami průduchů. Při rozmělnění v dlani vykazují výrazné aroma po ovoci. Samičí šištice rostou pouze v oblasti vrcholu stromu, v době zralosti dosahují až 15 cm. Jako u jiných jedlí jsou válcovité. Mladší šištice jsou bledě zelené, později nahnědlé.

Zdroj: Jedle

Popis byliny

Jaterník podléška je nízká, 5 až 25 cm vysoká vytrvalá bylina s plazivým oddenkem, ze kterého vyrůstají přízemní, dlouze řapíkaté, hluboce vykrojené celokrajné listy, listová čepel je rozdělena na tři vejčité laloky. Jsou tmavozelené, naspodu světlejší a jemně plstnaté, ve stáří jsou kožovité a lysé. Staré listy přezimují, mladé vyrůstají až po odkvětu. Jaterník podléška je lesní bylina kvetoucí modře brzy na jaře. Květy vyrůstají na chlupatých červenohnědých květonosných stvolech, kterých je na jedné rostlině až devět. Květy jsou podepřeny třemi podpůrnými listeny, které připomínají kalich, jsou oboupohlavné, většinou blankytně modré nebo fialové, vzácněji růžové nebo bílé, okvětních lístků bývá 5 až 10. Pestíky a tyčinky, kterých je velké množství, jsou umístěné na široce kuželovitém květním lůžku. Jaterník je opylován hmyzem, v případě potřeby je i samosprašný. Květy jaterníku se k večeru a při dešti sklánějí dolů a zavírají se. Během osmidenní doby kvetení se květní plátky prodlužují na dvojnásobek své původní délky. Jaterník kvete od dubna do května. Plodem je zobovitá nažka, na bázi s masíčkem s olejovitou kapalinou, která láká mravence. Rostlina je totiž myrmekochorní, to znamená, že šíření semen zabezpečují právě mravenci.

Zdroj: Jaterník podléška

Jedle korejská popis

Jedle korejská je velice ceněná odrůda jedle, která je už jako mladá rostlina obdařená úžasnými, vzpřímeně rostoucími modravými šiškami. Jedle korejská vyžaduje polohu na plném slunci nebo polostín. Dorůstá do výšky 8 metrů. Koruna je široce kuželovitá, hustě větvená, ve stáří na vrcholu tupá. Borka je v mládí hladká, světle šedá s purpurovým nádechem, s výraznými pryskyřičnými puchýřky, později hluboce rozbrázděná, uvnitř červenohnědá. Letorosty jsou mělce rýhované, našedlé až žlutavé, později načervenalé, zprvu jemně chlupaté, později olysalé. Pupeny jsou kulaté, kryté hnědými šupinami, silně pryskyřičnaté. Jehličí je husté, na vrchu kryje větvičku, vespod je rozestálé. Jehlice jsou 10 až 20 mm dlouhé, 2–2,5 mm široké, směrem k vrcholu se rozšiřují, na konci vykrojené, vzácně zaoblené nebo špičaté. Na vrchní straně je jehličí lesklé, tmavě zelené s výraznou rýhou, vespod s velmi nápadnými křídově bílými pruhy, které mohou splývat v souvislou plochu. Samčí šištice vyrůstají na konci větviček, jsou tmavě nachové. Šišky jsou krátce stopkaté, válcovité, 4–7 cm dlouhé, 2,5–2,8 cm široké, před dozráním mají fialově purpurovou barvu. Semenné šupiny jsou 15–20 mm široké, ledvinovité, podpůrné šupiny jsou delší, vyčnívají ze šišky, jsou zpět ohnuté. Semena jsou včetně křídla 10–12 mm dlouhá, tmavě fialově purpurová. Strom roste v jižní části Korejského poloostrova ve výškách 1 000–1 850 m. n. m. Do Evropy byl poprvé dovezen v roce 1908, do ČR až v roce 1934, kde byl první známý exemplář v Průhonicích. Ve své domovině roste tento strom v horských oblastech s chladným vlhkým klimatem, na mělkých kamenitých půdách chudých na humus, na rulovém a žulovém podloží.

Jedle korejská foto

Zde si můžete prohlédnout fotografie jedle korejské.

Zdroj: Jedle

Příbalový leták

Popis – plné znění příbalové informace

Forfemina:

  • pomáhá odstraňovat přebytečnou vodu z těla;
  • pomáhá udržet normální tělesnou hmotnost;
  • přispívá k detoxikaci organismu;
  • brání vzniku otoků dolních končetin a rozvoji celulitidy.

Existuje mnoho důvodů zadržování vody v těle, ale většina z nich je spojena s nevyváženou stravou, hormonálními poruchami, užíváním antikoncepce a nedostatkem pohybu.

Forfemina přirozeně napomáhá odstranění přebytečné vody z těla, to také přispívá k udržení zdravé váhy tím, že přípravek poskytuje optimální podmínky pro odstranění toxických látek z těla.

Extrakt z klikvy velkoplodé pomáhá k udržení zdraví močového ústrojí, přispívá ke zdraví močových cest, má příznivý vliv na močový systém, pomáhá eliminovat patogenní bakterie z močového ústrojí.

Extrakt z kopřivy je nápomocný při léčbě zánětlivých onemocnění dolních močových cest a je pomocnou látkou při prevenci a léčbě ledvinového písku a kamenů. Dále podporuje vylučovací funkci ledvin, pomáhá posilování pohybového aparátu a udržení pružných svalů, kloubů a šlach.

Jablečný ocet působí jako remineralizér a tonikum, pomáhá udržovat normální chuť k jídlu a spalovat přebytečný tuk.

Zinek přispívá k normálnímu metabolismu sacharidů a normální syntéze mastných kyselin a proteinů.

Dávkování a způsob užití

1 tabletu denně zapít vodou. Přípravek je určen pro dospělé.

Příznaky a potíže

Detoxikace a čištění organismu.

Složení

Složení 1 kapsle:

  • 80 mg prášku z brusinek (klikvy velkoplodé);
  • 50 mg extraktu z kopřivy;
  • 50 mg prášku z jablečného octa;
  • 12 mg zinku (*120 % doporučené denní dávky).

Tento produkt je registrovaný jako doplněk stravy. Nemá schválené léčivé účinky a nejedná se o lék. Není určen jako náhrada pestré stravy. Nepřekračujte doporučené dávkování. Ukládejte mimo dosah dětí.

Kontraindikace

Známá přecitlivělost na některou složku přípravku.

Vedlejší účinky

Vedlejší účinky nejsou dosud známy.

Údaje o firmě

www. zdrovit.cz; www.naturprodukt.cz

Zdroj: Forfemina - příbalový leták

Liška obecná Vulpes vulpes

Popis

Tělo lišky obecné je štíhlé s dlouhým huňatým ocasem a špičatýma ušima. Je podobná menšímu psovi. Délka těla dosahuje až 90 cm. Ocas je dlouhý zhruba půl metru a vyniká zejména v zimě. Celková délka těla je tedy asi 140 cm. V kohoutku je liška vysoká 30–40 cm. Její hmotnost se pohybuje v rozmezí 8–13 kg. Liška má rezavou barvu srsti na většině těla. Dolní část obličeje, konec ocasu a břicho má žlutobílé. Černá barva se vyskytuje jen na nohách a konečcích uší. Liška obecná existuje samozřejmě i v jiných barvách, jako je stříbrná a černá, ale to opravdu jen málokdy. V tlamičce skrývá 42 zubů. Lišku obecnou si je možné splést se šakalem obecným, ale rozeznáme je podle délky nohou, které má šakal delší než liška.

Chování

Liška se dokáže pohybovat jako pes, to znamená rychlostí 40 km/h. Svůj revír si značkuje trusem s pachem žláz.

Liščí nory

Liščí nora je obydlí, které slouží lišce jako úkryt a k ochraně mláďat. Vyhrabává si ji nejčastěji ve svahu kopce, strouhách, propadlinách a také v opuštěných lidských stavbách. Do nory se skrývá za špatného počasí, jinak se zdržuje převážně venku v hustých křovinách. Lišky nory používají i několik desetiletí, ale pokud se zde vyskytne svrab neboli prašivina, okamžitě ji opouštějí, pravděpodobně aby zabránili jejímu šíření. Nora se skládá z několika chodeb a na konci je komůrka, která může být 0,5–2,5 m pod zemí. Chodba může měřit až 17 m, ale nejčastěji se vyskytují o délce 5–7 m.

Rozmnožování

Liška obecná se rozmnožuje v období jara. Tak zvané kaňkování, to je liščí říje, probíhá během ledna až března. Lišky se projevují typickým voláním, protáhlým chraptivým štěkotem a lišáci je hledají podle charakteristického pachu krve, kterou lišky zanechávají na cestě. Páření probíhá uvnitř nory. Než se narodí liščata, trvá to 52–53 dní. Rodí se jich průměrně 4 na vrh, někdy i více. Liščátka jsou 12–15 dní slepá, porostlá šedou srstí, která je chrání před predátory. Mezitím se lišák stará o potravu pro lišku a ta zase zaopatřuje mláďata mlékem, a když jim zpevní chrup, což je tak ve 4. měsíci, tak i masitou potravou. V tomto období také nejvíce škodí na domácí drůbeži a mladé zvěři. V květnu už liščata skotačí před norou, hrají si na slunci a zdokonalují se v loveckých hrách. Pokud liška zjistí nebo usoudí, že byla nora odhalena člověkem, přenese liščata do jiné nory. V zimním období už nepoznáte mladé lišky od rodičů.

Zdroj: Šelma liška obecná

Popis jednotlivých druhů

Azalka

Azalka je jarní kvetoucí keř. Je velmi podobná rododendronu, ale je menšího vzrůstu a má menší květinové trsy než rododendron. Květenství azalky je nápadné zářivými barvami, které se vyskytují v mnoha variantách a velikostech. Květy kontrastují s tmavě zelenou barvou listů keře.

  • Botanický název: Rhododendron
  • Doba kvetení: brzy na jaře
  • Velikost: 40 cm, v závislosti na kultivaru
  • Květy: bílé, žluté, oranžové a červené
  • Světlo: polostín
  • Pěstování: při zasazování je nutné přidat mulčovací substrát ke spodní části keře

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět azalku.

Jírovec

Jírovec vytváří kouzlo v každé zahradě. Můžete si ho pořídit jako malý strom nebo keř. Není náročný na údržbu, má výrazné listy a nápadné květy.

  • Botanický název: Jírovec
  • Doba kvetení: jaro
  • Velikost: 3 m až 15 m a široký 9 m, v závislosti na kultivaru
  • Květy: červená, bílá, krémová, růžová nebo zelenožlutá
  • Světlo: plné slunce i polostín
  • Pěstování: tento keř je vhodný do větších zahrad, k rozmnožování slouží plody jírovce – kaštany, které se sází 1 až 2 cm hluboko do substrátu po dvou nebo po třech semenech.

Zde je několik fotografií, na nichž můžete vidět jírovec.

Kamélie

Kamélie miluje zimu, v tomto období většina zahradních rostlin odpočívá, ale kamélie se teprve zahřívá. Kamélie je evergreenem podzimního, zimního a brzkého jarního období. Je vhodná pro terénní úpravy okrasných zahrad, kdy vytváří krásné květy ve tvaru růží. Kamélie byly pěstovány několik let na Dálném východě, který je jejich rodným krajem. V současné době existuje více než 3 000 druhů těchto keřů.

  • Botanický název: Camellia
  • Doba kvetení: podzim, zima a brzy na jaře, v závislosti na odrůdě
  • Velikost: 0,8 m až 6 m
  • Květy: červená, růžová a bílá
  • Světlo: polostín
  • Pěstování: keř je nutné chránit před sluncem, studeným a silným větrem. Keř není vhodné vysazovat do úplného stínu, který sníží květenství rostliny.

Zde je několik fotografií zachycujících kamélii.

Lýkovec

Lýkovec je keř s intenzivní vůní květů, což je hlavní důvod, proč se vysazuje do okrasných zahrad. Květy vavřínu jsou jemné bílé, růžové a fialové květy a existuje mnoho odrůd keřů. Vavřín je univerzálním keřem, který se v okrasné zahradě používá jako půdopokryvný prvek.

  • Botanický název: Daphne
  • Doba kvetení: od jara do podzimu, v závislosti na odrůdě
  • Velikost: 0,5 m až 12 m
  • Květy: čtyřlaločnaté trubkovité květy v bílé, růžové nebo lila barvě
  • Světlo: slunné stanoviště až polostín
  • Pěstování: tento keř je náchylný na přesazování, takže nejlepší volbou při sázení je výsadba přímo z kontejnerů

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět lýkovec.

Forsythia

Zlatice je charakterizována jako keř, který jako první ohlašuje příchod teplejšího počasí na jaře formou svého květenství. Jejím typickým znakem jsou bohaté drobné žluté květy, které se objevují na keři bez listů. Tyto sytě žluté květy lahodí oku. Forsythii je nutné pravidelně zastříhávat. Stříhají se nejstarší větve dole u země s cílem podpořit nové výhonky na příští rok. Pro severnější oblasti by pěstitelé měli vybrat odrůdy, které jsou vytrvalé.

  • Botanický název: Forsythia
  • Doba kvetení: brzy na jaře
  • Velikost: 0,8 m až 4 m vysoký a 3 m až 7 m široký
  • Květy: různé odstíny žluté barvy
  • Světlo: slunné stanoviště
  • Pěstování: Forsythia vyžaduje větší prostor v okrasné zahradě vzhledem ke své objemnosti

Zde je několik fotografií, které ukazují forsythii.

Hortenzie

Při vyslovení názvu hortenzie se většině z nás vybaví vzpomínka na babiččinu zahradu. Tento nápadný keř je po desetiletí oblíbeným keřem všech zahradníků. Hortenzie je snadno udržovatelná, má velmi originální květy. Existuje velké množství odrůd, ideálních pro mírné podnebí.

  • Botanický název: Hortenzie
  • Doba kvetení: v létě
  • Velikost: 0,3 m až 1 m vysoký
  • Květy: různé odstíny růžové, bílé a modré barvy, ve tvarech bambulí, nebo s plochým shlukem květů
  • Světlo: polostín
  • Pěstování: zasazujeme keř do dostatečně velkého otvoru, který zalijeme vodou a kořenový bal do otvoru vložíme a zasypeme rašelinou

Zde je několik fotografií, na nichž je možné vidět hortenzii.

Šeříky

Keře šeříků mají svou charakteristickou sladkou vůni, která se mísí s přílivem teplého jarního počasí. Tento keř původně pochází z jihovýchodní Evropy a východní Asie. V Severní Americe právě charakteristická vůně květu předurčila tento keř jako nejoblíbenější kvetoucí keř v této lokalitě. Nejznámější barvou šeříku je barva lila. Květenství se u tohoto keře objevuje nejdříve po 4 až 5 letech od výsadby, což vyžaduje značnou trpělivost pěstitele. Důležité je i pravidelné odstříhávání odkvetlých květů a vyřezávání planých větví, což zaručí charakteristickou vůni šeříku pro další roky. Šeříky jsou odolné proti škůdcům.

  • Botanický název: Syringa vulgaris
  • Doba kvetení: pozdní jaro
  • Velikost: 1,2 m až 8 m vysoký a minimálně 1,5 m široký, v závislosti na druhu
  • Květy: malé trubkovité květy uspořádané ve shlucích, sladké vůně; barva lila, bílá, růžová, různé odstíny modré
  • Světlo: slunné stanoviště
  • Pěstování: zasazování keře do velkého otvoru v dostatečném prostoru pro zdravý růst keře

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět nejhezčí šeříky.

Rododendron

Nápadné květy pěnišníku se vyskytují v široké škále barev. Vzhledem k možnostem pěstování je tento keř velmi populární. Alpská růže neboli rododendron se přirozeně hodí do neformálních lesních zahrad i jako vzorek do městských krajin, které ozvláštní svou směsicí barev v podobě nádherného květenství.

  • Botanický název: Rhododendron
  • Doba kvetení: pozdní jaro
  • Velikost: 2,4 m až 3 m vysoký a široký
  • Květy: barvy bílé, krémové, žluté, meruňkové, růžové, červené a fialové
  • Světlo: polostinné stanoviště
  • Pěstování: lehce zastíněné stanoviště s ochranou před prudkým sluncem a silným větrem; keř vyžaduje kyselou půdu, která dobře odvádí vlhkost

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět rododendron.

Ibišek

Jedná se o pozdně kvetoucí keř, čekání na květenství se opravdu vyplatí. Ibišek se vyznačuje krásnými trubkovitými květy, kterými je obalen celý keř. V bílém provedení působí tento keř při plném květenství jako svatební kytice. Květenství ibišku je od pozdního léta až do poloviny podzimu, a to až do období, kdy mnohé rostliny a keře v okrasných zahradách jsou již odkvetlé.

  • Botanický název: Hibiscus syriacus
  • Doba kvetení: pozdní léto až do poloviny podzimu
  • Velikost: 2,5 m až 3,8 m vysoký a 1,6 m až 2,4 m široký
  • Květy: barvy růžové, fialové a bílé
  • Světlo: polostín
  • Pěstování: lehce zastíněné stanoviště s ochranou před přímým sluncem a větrem; keři se daří ve vlhké půdě

Zde je několik fotografií, na nichž můžete spatřit ibišek.

Kalina

Kalina je nejoblíbenějším malým okrasným keřem. Kalina má tři hlavní důvody, proč je tak vyhledávaná: jedná se o keř, který je krásný, univerzální a snadno se pěstuje. A nadto má i tři položky, které přispívají ke kráse kaliny: květy, listy a barevné plody, kterými svého pěstitele potěší. Kalina přispívá k ozvláštnění a zkrásnění každé okrasné zahrady. Existuje mnoho variant tohoto kvetoucího keře. Listy keře jsou lesklé, kožovité struktury, které se během vegetace z tmavě zelené barvy mění na žlutooranžovou nebo červenofialovou barvu v podzimním období, což je charakteristický a vzhledově jedinečný znak kaliny.

  • Botanický název: Viburnum
  • Doba kvetení: pozdní jaro a začátek léta
  • Velikost: 1,2 m až 3 m vysoká
  • Květy: barvy růžové, fialové a bílé
  • Světlo: slunné a polostinné stanoviště
  • Pěstování: dostatek konzistentní vlhkosti, to znamená asi centimetr vody týdně v průběhu vegetačního období

Zde je několik fotografií, na kterých je možné vidět kalinu.

Zdroj: Nejhezčí kvetoucí keře

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Gabriela Štummerová

Mgr. Jana Válková


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

SiteMAP

RSS

NABÍDKA OBCHODU

Sunfood Arame 50 g

Sunfood Arame 50 g

Cena: 115 Kč