Naposledy upraveno
Proč řešit množení přísavníku pětilistého
Přísavník pětilistý množení se hodí ve chvíli, kdy chcete rychle zazelenit plot, pergolu, zídku, starou zeď nebo nehezký kout zahrady. Tato popínavá rostlina roste silně, dobře obrůstá opory a na podzim krásně červená. Právě proto si ji mnoho zahrádkářů raději namnoží z vlastní rostliny než kupuje více sazenic.
Množení není složité, ale vyplatí se znát rozdíl mezi řízkováním přísavníku, hřížením a přesazením zakořeněných výhonů. Každý způsob má jinou úspěšnost, rychlost a nároky na péči. Když zvolíte správný termín a nenecháte mladé řízky přeschnout, získáte za jednu sezonu několik silných rostlin.
Jak množit přísavník pětilistý krok za krokem
Než začnete, podívejte se na mateční rostlinu. Pro množení vybírejte jen výhony, které jsou zdravé, bez skvrn, bez zaschlých konců a bez viditelného poškození. Nejlépe se pracuje s mladými pružnými výhony, které už nejsou úplně měkké jako čerstvý jarní přírůstek.
Krok 1: Vyberte vhodný výhon
Najděte dlouhý výhon, který má pěkně vyvinutá očka a listy. U přísavníku pětilistého se osvědčují polovyzrálé výhony, tedy takové, které se ještě dají ohnout, ale nejsou vodnaté a křehké. Slabé konce většinou odstraňte, protože špatně drží vlhkost.
- Ideální řízek má obvykle dvě až tři očka.
- Spodní listy odstraňte, aby část stonku mohla přijít do substrátu.
- Řízek nestříhejte tupými nůžkami, protože roztřepený stonek hůře zakořeňuje.
Krok 2: Připravte řízky do zeminy
Řízky zapíchněte do lehké, vlhké a propustné zeminy. Dobře funguje směs zahradní zeminy, kompostu a písku, případně běžný substrát odlehčený perlitem. Spodní očko by mělo být v zemině, protože právě z této části nejčastěji vyrůstají nové kořeny.
- Substrát před výsadbou navlhčete, ale nerozbahněte.
- Řízky sázejte šikmo nebo rovně, vždy tak, aby dobře držely.
- Květináč postavte do polostínu, ne na rozpálené polední slunce.
Krok 3: Udržujte vlhkost bez přemokření
Největší práce není samotné ustřižení řízku, ale péče po výsadbě. Zemina má být stále mírně vlhká. Když přeschnou první dny po zapíchnutí, řízky často zvadnou a už se nevzpamatují. Naopak trvale mokrý květináč může způsobit hnilobu.
- Kontrolujte vlhkost prstem, ne jen podle povrchu zeminy.
- V horku pomůže průhledný kryt, ale každý den krátce větrejte.
- Jakmile řízek začne rašit, neznamená to vždy jisté zakořenění, buďte trpěliví.
Krok 4: Zkuste hřížení pro vyšší jistotu
Hřížení je pro přísavník pětilistý velmi praktické. Dlouhý výhon ohnete k zemi, v jednom místě ho přichytíte drátkem, háčkem nebo kamenem a zasypete zeminou. Konec výhonu necháte venku. Mateční rostlina ho dál vyživuje, takže má mnohem lepší šanci vytvořit kořeny.
- Výhon přitlačte k půdě v místě, kde má očko.
- Zasypané místo udržujte vlhké celou sezonu.
- Novou rostlinu oddělte až tehdy, když drží v půdě vlastními kořeny.
Krok 5: Přesaďte mladou sazenici na trvalé místo
Jakmile má mladý přísavník dost kořenů, můžete ho přesadit. Na trvalém stanovišti mu připravte kyprou zeminu a první rok ho občas zalijte. Starší rostlina už bývá odolná, ale mladá sazenice ještě potřebuje pomoct, hlavně při suchém létě.
- Po výsadbě zeminu přišlápněte jen lehce, aby se kořeny nepoškodily.
- K rostlině dejte oporu nebo ji nasměrujte k plotu či zdi.
- První zimu můžete kořenový krček chránit vrstvou listí nebo mulče.
Čtěte dále a dozvíte se:
Nejčastější chyby při množení přísavníku
Přísavník pětilistý je houževnatá rostlina, ale mladé řízky umí být citlivější, než lidé čekají. Nejčastěji selže množení kvůli špatnému výběru výhonu, suchu nebo příliš mokré zemině. Kdo množil muškáty nebo rybíz, často předpokládá, že přísavník zvládne stejné zacházení. Jenže u popínavých výhonů rozhoduje hlavně správná vlhkost a trpělivost.
- Chyba 1: Řezání příliš měkkých konců výhonů. Ty rychle vadnou, špatně drží vodu a bývají náchylné k zahnívání.
- Chyba 2: Umístění řízků na ostré slunce. Listy odpaří víc vody, než si řízek bez kořenů dokáže vzít ze substrátu.
- Chyba 3: Příliš časté zalévání. Mokrá těžká zemina bez vzduchu dusí spodní část řízku a kořínky se netvoří.
- Chyba 4: Brzké přesazení. Řízek může nahoře obrazit, ale pod zemí ještě nemusí mít pevný kořenový systém.
- Chyba 5: Výsadba přímo do suchého kouta u zdi. U zdí bývá dešťový stín, takže mladá rostlina trpí suchem i tehdy, když na zahradě prší.
Dobrá pomůcka je jemné zatažení za řízek po několika týdnech. Když klade odpor, pravděpodobně už začíná kořenit. Netahejte však silou. Mladé kořínky jsou křehké a při neopatrné kontrole je snadno utrhnete. U hřížení se vyplatí počkat déle, klidně do dalšího jara.
Doporučuji také podívat se na článek Psí víno.
Tipy z praxe, které opravdu fungují
Zahrádkáři, kteří přísavník množí pravidelně, se často shodují na jednom: nejméně práce je s hřížením a nejrychlejší množství sazenic dá řízkování. Pokud máte jen jednu mateční rostlinu a chcete dvě nové sazenice k plotu, zvolte hřížení. Pokud chcete osázet delší úsek, připravte více řízků najednou, protože ne každý musí vyjít.
- Osvědčený tip: Řízky dávejte po více kusech do jednoho většího květináče. I když část nezakoření, obvykle vám několik sazenic zůstane.
- Zkušenost: Lépe se ujímají řízky ponechané v polostínu u domu nebo pod keřem než řízky na plném slunci.
- Hack: Přes květináč můžete dát průhledný sáček podepřený špejlemi. Vznikne vlhčí prostředí, ale listy se nesmí dotýkat mokré fólie.
- Co se neosvědčilo: Dlouhé řízky s mnoha listy. Vypadají silně, ale rychle vadnou, protože odpařují příliš vody.
- Praktická zkušenost: Přísavník množený hřížením často po oddělení roste rychleji než slabý řízek z malého kelímku.
Pokud chcete sazenici darovat sousedovi, nechte ji nejdřív pořádně zakořenit v květináči. Mladý přísavník s malým kořenovým balem se při přenosu snáz ujme než čerstvě ustřižený výhon zabalený do mokrého ubrousku. Před darováním ho zalijte, ale nenechávejte květináč stát ve vodě.
Varianty množení přísavníku pětilistého
Existuje několik cest, jak přísavník rozmnožit. Každá se hodí pro trochu jinou situaci. Někdo chce jednu jistou sazenici, jiný potřebuje zaplnit celý plot. Rozhoduje i to, zda máte rostlinu u země, nebo starý přísavník vysoko na zdi, odkud se výhony odebírají hůř.
Varianta pro začátečníky
Začátečníkům se nejvíc vyplatí hřížení. Výhon zůstává spojený s mateční rostlinou, takže neuvadá tak rychle jako ustřižený řízek. Stačí ho přichytit k půdě, zasypat a zalévat. Oddělení proveďte až po zakořenění.
Varianta pro pokročilé
Pokročilejší pěstitelé mohou zkusit řízkování do sadbovače nebo květináčů. Připraví se více stejně dlouhých řízků, spodní listy se odstraní a nádoby se umístí do chráněného polostínu. Výhodou je větší počet sazenic z jedné rostliny.
Nejrychlejší řešení
Nejrychlejší bývá využít zakořeněný výhon, pokud ho rostlina sama vytvořila u země. Takovou mladou část opatrně vyryjte s kořínky a přesaďte. První týdny ji zalévejte, protože přerušení spojení s mateční rostlinou je pro ni stres.
Nejlevnější řešení
Nejlevnější je množení bez kupovaného stimulátoru, jen do vlastní lehké zeminy. Přísavník obvykle zakořeňuje ochotně, pokud má vlhko, vzdušný substrát a není vystavený úpalu. Stimulátor může pomoci, ale není nutný.
- Řízkování: vhodné, když chcete více sazenic najednou.
- Hřížení: nejlepší pro jistotu a pro méně zkušené pěstitele.
- Přesazení odkopku: rychlé, pokud rostlina už sama zakořenila u země.
- Množení ze semen: možné, ale pro běžného zahrádkáře pomalejší a méně praktické.
Pro běžnou zahradu je nejpraktičtější kombinace hřížení a řízků. Jeden výhon si nechte zakořenit přímo u rostliny jako jistotu a z dalších připravte několik řízků. Tím zvýšíte šanci, že se množení povede, i když část řízků zaschne nebo shnije.
Kdy množit přísavník a jak často ho kontrolovat
Nejvhodnější doba záleží na zvoleném postupu. Řízkování se nejčastěji dělá od konce jara do léta, kdy má rostlina dost mladých výhonů. Hřížení lze provádět během vegetace, kdy jsou výhony pružné a dají se ohnout k zemi. Přesazování zakořeněných částí je šetrnější na jaře nebo na podzim.
- Ideální čas pro řízky: konec jara až léto, když jsou výhony zdravé a polovyzrálé.
- Ideální čas pro hřížení: jaro až léto, aby měl výhon čas vytvořit kořeny.
- Oddělení hřížené sazenice: nejlépe po dobrém zakořenění, často až na podzim nebo další jaro.
- Kontrola vlhkosti: u řízků pravidelně, v horku klidně každý den.
- Výsadba na trvalé místo: na jaře nebo začátkem podzimu, mimo horké suché týdny.
U řízků se neřiďte jen tím, že vyraší nový list. Někdy řízek obrazí ze zásob, ale kořeny ještě nemá. Lepší je počkat, až začne viditelně přirůstat a při jemném doteku drží v substrátu. U hřížení kontrolujte hlavně vlhkost místa, které je zasypané zeminou.
Co budete potřebovat k množení
Na množení přísavníku nepotřebujete drahé vybavení. Důležitější než speciální pomůcky je čistý řez, vhodný substrát a místo, kde řízky nebudou vysychat. Když použijete špinavé nůžky nebo těžkou jílovitou zem, zbytečně si snížíte úspěšnost.
- Ostré zahradnické nůžky: na čistý řez bez rozdrcení stonku.
- Lehký substrát: směs zeminy, kompostu a písku nebo substrát s perlitem.
- Květináče nebo sadbovač: ideálně s odtokovými otvory.
- Voda v konvi s jemnou růžicí: aby se řízky po zalití nevyplavily.
- Drátek, háček nebo kámen: pro hřížení výhonu u země.
- Mulč nebo listí: na ochranu mladé sazenice po výsadbě.
- Jmenovka: hodí se, pokud množíte více popínavých rostlin najednou.
Stimulátor zakořeňování můžete použít, ale není povinný. Mnoho pěstitelů si vystačí s běžným substrátem a pečlivou zálivkou. Pokud ho použijete, stačí malé množství na spodní část řízku. Přehnané dávkování úspěch nezaručí a často jen zbytečně komplikuje jednoduchou práci.
Jak vypadá množení přísavníku v praxi
Než začnete stříhat, pomůže podívat se, jak vypadá zdravý přísavník, jeho výhony, listy a způsob uchycení na opoře. Pro rozpoznání rostliny a správného typu výhonu se hodí obrazová inspirace: fotografie přísavníku pětilistého, výhonů a listů pro množení
U hřížení je dobré vidět, jak se výhon pokládá k zemi a zasypává. Podobný princip se používá i u jiných popínavých nebo keřových rostlin: obrázkové ukázky hřížení popínavých rostlin krok za krokem
Pro rychlé pochopení řízkování se hodí videa s praktickou ukázkou práce s řízky, substrátem a vlhkostí: video návody na množení přísavníku pětilistého řízkováním
Pokud nenajdete přesné video na přísavník, sledujte obecné řízkování okrasných dřevin a hřížení. Princip vlhkého substrátu, odstranění spodních listů a ochrany před sluncem je velmi podobný: praktická videa, jak hřížit rostliny na zahradě
FAQ – Často kladené otázky k množení přísavníku
Jak se nejlépe množí přísavník pětilistý?
Odpověď: Nejjistější je hřížení přísavníku, protože výhon zůstává napojený na mateční rostlinu a během zakořeňování neuvadá. Stačí ho ohnout k zemi, přichytit, zasypat v místě očka a pravidelně zalévat. Pro více sazenic je praktičtější řízkování přísavníku pětilistého, kdy si připravíte několik kratších řízků a zapíchnete je do lehké vlhké zeminy. Pokud chcete nejvyšší úspěšnost, zkombinujte oba způsoby.
Kdy odebírat řízky z přísavníku?
Odpověď: Řízky se nejčastěji odebírají od konce jara do léta, kdy má rostlina dost nových výhonů. Nejlepší jsou polovyzrálé výhony, které nejsou úplně měkké, ale ještě se dají ohnout. Příliš mladé špičky rychle vadnou a staré dřevnaté části mohou kořenit pomaleji. Po ustřižení řízky hned zasaďte nebo je krátce uchovejte ve vlhku, aby nezaschly řezné plochy a listy.
Dá se přísavník pětilistý množit ve vodě?
Odpověď: Někdy to možné je, ale pro běžnou praxi je lepší množení v substrátu. Řízky ve vodě mohou pustit jemné kořínky, jenže po přesazení do zeminy se často hůř přizpůsobují. V lehkém vlhkém substrátu si rostlina vytváří kořeny rovnou pro půdní prostředí. Pokud zkusíte vodu, měňte ji, nenechávejte listy ponořené a přesazujte opatrně, jakmile se objeví kořínky.
Jak dlouho trvá zakořenění přísavníku?
Odpověď: U řízků počítejte obvykle s několika týdny, ale přesná doba záleží na teplotě, vlhkosti, stáří výhonu a substrátu. Nové listy nejsou jistý důkaz zakořenění, protože řízek může krátce rašit ze zásob. U hřížení bývá lepší nespěchat a oddělit novou rostlinu až po pořádném zakořenění, často na podzim nebo další jaro. Silnější kořenový bal znamená méně problémů po přesazení.
Kam mladý přísavník po namnožení vysadit?
Odpověď: Přísavník pětilistý vysaďte k opoře, plotu, pergole, zdi nebo jiné konstrukci, po které může růst. Mladá sazenice potřebuje hlavně přiměřenou vlhkost a trochu péče první rok po výsadbě. U zdí myslete na dešťový stín, protože půda tam bývá suchá. Rostlinu po výsadbě zalijte, zamulčujte a výhony nasměrujte k opoře, aby se nezačaly plazit nežádoucím směrem.
Je přísavník pětilistý vhodný na plot?
Odpověď: Ano, na plot se hodí velmi dobře, hlavně pokud chcete rychlé zelené zakrytí. Přísavník je silně rostoucí popínavá rostlina, proto mu dejte dost prostoru a počítejte s občasným řezem. Na pletivovém plotě se dobře proplétá, u zdí a pevných ploch se může přichytávat přísavnými terčíky. Pravidelně kontrolujte, aby neprorůstal do okapů, střechy nebo míst, kde ho nechcete.
Závěrečné doporučení pro úspěšné množení
Pokud chcete nejlepší výsledek:
- dělejte množení z pevných, zdravých a částečně vyzrálých výhonů, ne ze slabých koncových špiček;
- vyhněte se ostrému slunci, těžké přemokřené zemině a brzkému přesazování nezakořeněných řízků;
- pravidelně kontrolujte vlhkost substrátu, hlavně v prvních týdnech po výsadbě;
- pro jistotu použijte hřížení, pokud vám stačí jedna nebo dvě nové sazenice;
- pro větší počet rostlin připravte více řízků, protože část se nemusí ujmout;
- mladé sazenice první rok zalévejte, zejména pokud rostou u zdi, plotu nebo na suchém stanovišti.
Přísavník pětilistý se množí poměrně snadno, když mu dáte vlhký vzdušný substrát, polostín a čas. Největší jistotu dává hřížení, nejvíce sazenic zase řízkování. Pro domácí zahradu je ideální udělat obojí: jeden výhon nechat zakořenit u mateční rostliny a několik dalších řízků připravit do květináče.