RILLETTES V POMALÉM HRNCI bylo téma, které nás inspirovalo k vytvoření tohoto článku. Rillet nebo rillettes je masová pomazánka, která patří mezi francouzské delikatesy. Její příprava je jednoduchá, ale časově náročná.
Recept na rillettes z vepřového masa
Ingredience: 1 kg vepřového plecka, 1 kg vepřové krkovice, 1,5 kg syrového sádla, 750 ml bílého vína, 6 g pepře, 30 g hrubé mořské soli
Technologický postup: Sádlo nakrájíme na kostky cca 3 x 3 cm. Maso na kostky o něco větší. Sádlo vložíme do hrnce a na velmi mírném plameni pomalu rozpouštíme a mícháme, dokud lehce nezezlátne. Po částech, za stálého míchání, vložíme maso. Poté zalijeme vínem, promícháme, na středním plameni a za občasného zamíchání necháme probublávat. Za hodinku zmírníme plamen na minimum, promícháme, hrnec uzavřeme poklicí a necháme bublat 3 hodiny. Máte-li pocit, že se maso začíná smažit, můžete lehce podlít vodou nebo vínem. Mezitím si připravíme nádoby, do kterých přendáme hotové rillettes. Nádoby vypláchneme vařící vodou a vysušíme. Po 3 hodinkách přidáme sůl a máme-li, tak i kosti a kůži, které dodají pokrmu tu správnou chuť. Opět dobře promícháme a necháme bublat další 3 hodinky, a to bez pokličky. Ke konci vaření přidáme pepř, promícháme, vypneme zdroj tepla a necháme odpočinout. Místo vaření je vhodné obdobně i rillettes péct v troubě při teplotě 80–100 °C. Děrovanou naběračkou důkladně odstraníme kosti a kůže a necháme asi hodinku vychladnout. Poté posbíráme tuk, který si uchováme ve sklenici. Rozvařené maso několik minut promícháváme a pak děrovanou naběračkou rozdělíme do připravených nádob. Pokud se nám maso nespojilo, je možné je rozmixovat tyčovým mixérem. Necháme chvilku odstát a rillettes zalijeme částí odebraného tuku. Tím se povrch uzavře. V chladné místnosti necháme vychladnout a druhý den můžeme zakrýt voskovým papírem a uchovat jeden až dva týdny v lednici. Rillettes je také možno zamrazit, ale nejlépe až po dvou dnech v lednici. Rillettes z lednice vyjmeme asi 30 minut před konzumací. Nejlépe chutná na opečeném chlebu.
V naší poradně s názvem ZAVAŘOVÁNÍ MASA DO SKLENIC V TROUBĚ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Nadja.
Citát: "Nejprve si připravíme mělký plech, na nějž sklenice postavíme. Plech pak zalijeme vodou do výšky 2 až 3 centimetrů."
- Mělký plech bývá tak 1 cm vysoký, takže do něj 2-3cm vody nenalijeme.
- Plech pak zalijeme vodou - zaléváme asi sklenice uložené na plechu, nikoliv plech, to bychom vodu lili přímo do trouby.
-----------------
Nesrovnalosti:
Zavařování masa na dovolenou (v hrnci):
"Maso můžete do sklenic napěchovat a následně zalít vepřovým vývarem až po okraj"
Zavařování masa do sklenic v mikrovlnce:
"Sklenice neplníme až po okraj, ale pod víčkem musí zůstat mezera, což je stejné, jako při zavařování v hrnci."
Dotaz: TAKŽE PLNÍME AŽ PO OKRAJ, NEBO S MEZEROU?
------------------
Při zavařování v mikrovlnce doporučuji sklenice podložit talířem s trochu zvýšeným okrajem - pokud tekutina vyteče, aby se nerozlila po celé troubě.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Při zavařování se sklenice plní s okrajem. Mezi víčkem a obsahem musí být mezera alespoň půl centimetru. Je to proto, že při zavařování se vlivem zvýšené teploty zvetšuje objem obsahu a ten by mohl vytékat. Samotné vytékání nevadí, ale hrozí, že se s tekutinou může pod víčko dostat i pevná struktura, třeba svalové vlákno, které pak způsobí neťesnosti a zkažení obsahu.
Je to masová pomazánka, která se připravuje nejčastěji z vepřového bůčku, dá se ale použít i jiné tučnější maso, jako například kachna, husa, králík, losos a podobně.
Maso na rillettes se krájí na kostky o velikosti 2–3 cm, které se dají do pekáče, kde se osolí, opepří a podlijí bílým vínem. Podle chuti se mohou přidat i jiné ingredience (česnek, rozmarýn, tymián, bobkový list, jalovec, ...). Maso se vloží do trouby, kde se pomalu peče až osm hodin, dokud se nerozpadne a nevytvoří kompaktní hmotu. Takto upečené maso se nechá vychladnout a podává se s bílým pečivem. Někdy je lepší maso pro jemnější strukturu rozmělnit vidličkou nebo tyčovým mixérem.
Recept pochází z oblasti Touraine ve střední Francii, místní rillettes mají chráněné zeměpisné označení původu. První zmínka o nich pochází z roku 1480, název vznikl jako zdrobnělina výrazu rille, označujícího podlouhlý špalíček sádla.
Rillet se někdy také nazývá jako rillettes, rijet, grillons, cretons, u nás známé jako masová pomazánka.
Tato francouzská specialita je sice jednoduchá, ale velmi dlouhá na přípravu. Jedná se o pokrm pro labužníky.
Na dobré rillettes potřebujeme dobré vepřové maso. Nejlépe směs několika druhů. Nejoptimálnější je používat plecko, krkovici, kotlety.
Obecně platí, že na 1 kg masa se přidává 0,25 l tekutin (sádlo se nepočítá).
V naší poradně s názvem MY MADAGASCAR TUBIFLORA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva.
Ráda bych věděla, jak o tento druh pečovat a jestli kvete. Má někdo zkušenosti? Děkuji.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Madagascar tubiflira neboli kalanchoe vytváří malý shluk květů, uspořádaný na stopkách. Ke kvetení nedochází pravidelně a někdy nemusí kvést vůbec. V případě, že se rozhodne kvést, tak se tak stane na začátku teplého ročního období. Kakanchoe mají malé šedavé květy podobné levanduli. Po odkvětu, hlavní rostlina umírá a přichází čas ke znovuzrození přes malé rostlinky, které s umřelou rostlinou můžou klesnout k zemi a růst všude tam, kde přistanou. To je důvod, proč je nejlepší, aby se kalanoche pěstovala v samostatných květináčích.
Kalanoche potřebuje teplotu 16° až 24° C. Potřebuje minimálně čtyři hodiny slunečního svitu denně. Dá se pěstovat i venku, ale je třeba ji uklidit před prvními mrazy, a to postupně, protože náhlé změně teploty můžou rostlině způsobit stress. Kalanchoe poroste na přímém slunci, nebo v jasném světle ve stínu. Zalévá se pouze tehdy, když je půda suchá. K zálivce se používá voda o pokojové teplotě. V zimním období je zapotřebí, aby se půda nechala vyschnout mezi jednotlivými zálivkami. Kalanchoe potřebuje zeminu pro kaktusy. Pokud používáte standardní zeminu pro pokojové rostliny, tak přidejte písek nebo perlit pro lepší propustnost. Kalanchoe se přesazuje brzy na jaře, ale pouze tehdy, když rostlina přeroste svůj květináč. Nový květináč vyberte o něco větší než byl ten původní. Přesazování je možné každý měsíc, mezi březnem a zářím. Následně se pak použije tekuté hnojivo naředěné na polovinu, než je doporučováno. Kalanchoe nemá ráda vysokou vzdušnou vlhkost. Průměrná vlhkost v místnosti moderních bytů je ideální pro tuto rostlinu. K rozmnožování je třeba vybrat některé z rostlinek z okrajů listů. Množení se provádí v mělkém hrnci, do kterého se nasype hlína pro kaktusy. Hrnec nemusí být hluboký, protože kořeny zde neporostou moc dlouho. Malé rostlinky se rozmístí na povrch půdy, hrnec se zakryje průhlednou igelitovou fólií a umístí se na slunném místě. Půda se při množení udržuje vlhká, ale ne přemokřená. Když jsou rostliny dostatečně vysoké a lehce se dotýkají plastu, tak se odstraní plastový obal a přesadí se do většího květináče.
Pomalé vaření patří v současné době k novým trendům přípravy pokrmů. Pomalým vařením jídla získávají nové výraznější chutě, přestože se připravují pouze s malým množstvím koření, soli a bez tuku. Největší výhodou vaření v elektrickém „Pomalém hrnci“ je úspora času při vaření a nízká spotřeba elektrické energie. V tomto hrnci je odpar tekutin podstatně nižší, a proto se zde pokrm nepřipaluje. Hrnec má dva stupně vaření (pomalé 6–8 hodin nebo rychlé 4–6 hodin), pokrmy se připravují v keramické nádobě, která je součástí vybavení.
Rilettes připravené v pomalémhrnci:
Ingredience: 1 kg vepřové krkovičky, 700 g vepřového sádla, 16 g mořské soli, 150 ml francouzského bílého vína, pepř
Technologický postup: Maso nakrájíme na malinké kostičky o hraně cca 1 cm. Pomalý hrnec předvolíme na stupeň „low“ a vložíme maso, které osolíme a promícháme. Necháme ho zbělat a poté přilijeme roztavené sádlo. Přiklopíme a občas zkontrolujeme. Asi po třech hodinách přilijeme víno, promícháme, dosolíme, opepříme a dusíme dál. Celkově by si maso mělo v hrnci pobýt 8–10 hodin. Před uložením do skleniček s víčkem měkké maso ještě rozmělníme vidličkou. Podáváme odležené na čerstvém chlebu nebo jiném pečivu dle chuti.
V naší poradně s názvem MARINÁDA NA UZENÍ DRŮBEŽE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ministr Ladislav.
Jak připravit marinádu na uzení drůbeže?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Osvědčený recept na uzení drůbeže je tento:
1 celé kuře
3 litry vody (nebo dostatečně na to, abyste úplně ponořili celé kuře)
3/4 šálku soli
1 šálek cukru
1 lžíce pepře
1 polévková lžíce kajenského pepře
Přiveďte k varu vodu v hrnci dostatečně velkém, aby pojmul jak marinádu, tak i kuře. V horké vodě rozpusťte cukr a sůl a nechte vychladnout. Pak přidejte zbylé ingredience a nakonec i kuře a vše dejte do chladničky na 10 hodin. V této době si připravte dřevo na uzení. Nejlepší je dřevo z vlašského ořechu, které rozemelte ve štěpkovači a na dvě hodiny namočte do vody.
Jak dlouho udit: uzení kuřecího masa probíhá v udírně při teplotě do 75°C přibližně 4 hodiny. Doba uzení záleží na velikosti kuřete. Po celou dobu uzení musí být drůbeží maso neustále mazáno marinádou na potírání. Uzené kuřecí maso se podává s rýží.
Husu omyjeme a pořádně nasolíme, nakmínujeme a podlijeme asi 1,5 dl vody.
Pomalý hrnec nastavíme na stupeň č. 1 a na 7 hodin. Husa podle velikosti může být měkká už za 6 hodin. Poté rozpalte troubu a půl hodiny husu opékejte bez pokličky a pěkně podlévejte tím, co se vyškvařilo, aby se udělala křupavá kůrčička.
Doporučení: Husa v pomalémhrnci se dělá sama a nevysuší se, ale když chcete kůrčičku, tak ji musíte dopéct v troubě. Pečení v pomalémhrnci přináší oproti klasické troubě značnou úsporu. Příkon je max. 200–250 W za hodinu, podle typu. A teď se podívejte na sporák, jaký má příkon na plotýnkách a v troubě za hodinu. Zase záleží na značce, ale stoprocentně je to víc. Není to žádná lživá reklama, běžný sporák má příkon až 7 kW!
Ve svém příspěvku MILÁNSKÉ ŠPAGETY ORIGINÁLNÍ RECEPT se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivka.
Za našich dětských let (tj. v 80. letech minulého století) nám dělali ve školní jídelně milánské špagety, jaké jsem nikde jinde nejedla. Bohužel mě jako dítě nikdy nenapadlo zeptat se na recept... Do dnes cítím v puse tu báječnou chuť. Pokud si ale vzpomínám, tak kečup, sojová omáčka či parmazán u nás snad nebylo možné ani koupit a na ovoce a zeleninu se stály fronty, takže předpokládám, že naše kuchařky ve škole používaly rajčatový protlak. Špagety ale nebyly zalévané omáčkou až na talíři - byly promíchány s omáčkou již v hrnci, takže byly hezky růžové a byly na nich kousky mletého masa, nedorozvařené cibule a mám dojem, že i nějakého rozpuštěného sýra (byly to takové bílé měkké krupičky). Takto byly nandavány na talíř a posypány strouhaným "červeným" (tj. dnešním 30%) eidamem. O boloňských špagetách jsme tenkrát nic neslyšely, ale předpokládám, že rozdíl mezi nimi je hlavně v tom, že do boloňských se dává různá zelenina. Nepamatuji si ani to, že by se špagety dělaly doma. U nás tedy určitě nikdy nebyly a nevybavuji si ani to, jestli se daly v obchodě běžně koupit - těstoviny se dělaly většinou doma a kupovala se jen kolínka (jiný druh tenkrát také snad ani nebyl). A kdo neuměl (nebo nechtěl) dělat domácí nudle, strouhání do polévky a fleky, tak se daly také koupit.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Ingredience: 700 g hovězího zadního masa, 100 g slaniny, 1 lžíce oleje, 1 mrkev, 1 cibule, 1 lžíce hladké mouky, 250 ml červeného silného vína, 100–150 ml hovězího vývaru, 100 g žampionů, 1 lžíce rajčatového protlaku, 2 stroužky česneku, 1 malá lžička tymiánu, 1 malá lžička rozmarýnu, 1 bobkový list, 1 lžíce másla, 2 lžíce koňaku, sůl, pepř.
Technologický postup: Omytou cibuli nakrájíme na kolečka, osmahneme ji na trošce oleje a vložíme do pomalého hrnce. Na pánvi poté osmahneme kousky česneku, nakrájenou slaninu a přidáme k ní na kostky nakrájené osolené a opepřené maso, aby se zatáhlo. Zaprášíme hladkou moukou, necháme chvíli osmahnout a vše vložíme na cibuli v pomalémhrnci. K masu v hrnci přidáme na kolečka nakrájenou mrkev, bobkový list, rajčatový protlak, tymián a rozmarýn. Maso podlijeme vývarem a červeným vínem. Pomalý hrnec zapneme na I. stupeň na 8–9 hodin, nebo na II. stupeň na 4,5–5 hodin. Asi půl hodiny před koncem vaření osmahneme na másle na plátky nakrájené žampiony a přidáme je k masu. Omáčku dochutíme koňakem, solí a pepřem. Pokud je potřeba, dohustíme omáčku hladkou moukou, ale čím méně mouky, tím lépe. Omáčku zjemníme kouskem másla. Jakmile je vše měkké, podáváme s bramborovou kaší či opečeným bramborem, nebo s pečivem.
Ve svém příspěvku ZAVAŘOVÁNÍ UZENÉHO MASA DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Dobrý den , prosím na kolik stupnů a jak dlouho se zavařuje uzené maso v elektickem hrnci. děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zdeňka Rektoříková.
Zavařuji na 100 stupňů jeden den a druhý den opakuji, když jsou sklenice vychladlé. Zavařuji do sklenic Omnia se zamačkávacím víčkem omnia, šrouubovacím sklenicím moc nevěřím, akorát teď sklenice Omnia nejde sehnat.
Úspěšné zavařování, zdraví rektoříková
100 g žampionů nakládaných nebo čerstvých, nebo sušené houby
1 cibule
2,5 dcl smetany ke šlehání
½ kostky hovězího bujónu
hladká mouka na obalení roštěnek
sůl, pepř
Postup:
Plátky hovězího masa opláchněte, osušte, po obvodu na několika místech nakrojte a z obou stran naklepejte. Osolte, opepřete a obalte v mouce. Pokud chcete připravovat plátky dietně, tak je takto připravené vložte do keramické nádoby pomalého hrnce a přidejte žampiony. Jestliže budete používat houby sušené, nechte je předem namočené asi hodinu ve vodě. Vodu poté slijte a houby přidejte k masu. Ke směsi přisypte na jemno nakrájenou cibuli, rozdrobte ½ kostky hovězího bujónu a vše zalijte smetanou ke šlehání. Dobře promíchejte. Roštěnky můžete před dušením v pomalémhrnci i zprudka opéct z obou stran na pánvi v oleji, aby získaly barvu. Tento postup samozřejmě nedoporučujeme při přípravě dietního pokrmu. Keramickou nádobu vložte do pomalého hrnce a vařte na I. stupni asi 8 hodin nebo na II. stupni 4 až 5 hodin. Jako přílohu doporučujeme například vařené brambory.
Ve svém příspěvku ZAVAŘOVÁNÍ HOTOVÝCH JÍDEL DO SKLENIC se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel.
Jak dlouho zavařování segedínský guláš z bůčku a jak dlouho vydrží v mrazáku
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jan.
Při zavařování čehokoliv v mikrovlnce, nikdy neutahuji šroubovací víčko silou, neboť zahříváním na vysokou teplotu hrozí, že se ze sklenice stane granát, který je schopen nejen způsobit prasknutí sklenice, ale i zdemolovat dvířka mikrovlnky. Víčko se dotahuje tzv. na doraz, ihned po ukončení sterilizace. To by ale mělo platit při sterilizaci i troubě, zavařovacím hrnci, apod.
Ingredience: vepřové maso – bůček, plecko; sůl (na kávovou nebo čajovou lžičku se vejde 6–15 g, takže raději 1,5 % soli; to znamená na 1 kg masa 15 g soli), zavařovací sklenice a víčka (narážecí Omnia, šroubovací Twist)
Víčka, to je problém, všude se dočtete, že se mají používat narážecí víčka Omnia s červeným těsněním, ale na nich je napsáno nepoužívat na potraviny s olejem a tukem. Vhodnější jsou Twisty s bílým těsněním. Gumička je s vroubkem.
Varianta 1
Postup: Syrové maso nakrájet na kostky, vložit do sklenic. Přidat nahoru 1,5 % soli. Nepřidávat vodu nebo přidat jen trochu vody. Maso vodu pustí, tak ať vám to nepřeteče do hrnce, ve kterém budete vařit, pak je vše mastné. Můžete přidat cca 50 ml vody.
Vařit v hrnci s vodou do 3/4 sklenic 2–3 hodiny. Sklenice nechat stát při pokojové teplotě. Za 48 hodin vařit 1–2 hodiny. Proč vařit 2x a ještě s odstupem 2 dnů? První vaření ničí bakterie, druhé vaření ničí bakterie, které přežily to první vaření; dělá se to vlastně jen kvůli jedné bakterii Clostridium botulinum.
Pozor, maso (živočišná bílkovina a živočišný tuk) není zelenina nebo ovoce (sacharidy), ty lze sterilovat snadno.
Skladujte ideálně do 10 °C. Možno i v lednici.
Varianta 2
Postup: Maso péct 7 hodin při 130 °C nebo vařit v pomalémhrnci, případně pomalu vařit v tlakovém hrnci. Potom zavařit. Ve druhé variantě je více sádla než ve variantě č. 1. Maso se peklo přikryté, jen ve vodě, kterou pustí po posolení.
Proč zavařovat maso? Pro někoho je to vzpomínka na dětství – když byla u babičky zabijačka a maso se dávalo do plechovek a do sklenic. Jiný je rád, že má opravdovou masovou konzervu – 98,5 % masa s 1,5 % soli. Hlavně je to ale chuťovka – dlouhým vařením ve skle získává maso (syrové i předtím upečené) zcela jedinečnou, zesílenou chuť a je důkladně sterilované.
No a co uvařit z takové vepřové konzervy? Zkuste například rizoto nebo stačí maso pouze ohřát a doplnit knedlíkem a špenátem. Nebo si ho jen namažte na čerstvý chleba.
Zavařování vás samozřejmě musí bavit a musíte na něj mít čas. Podobnou věc si dnes můžete i koupit (ale určitě ne na každém rohu). V některých obchodních řetězcích lze pořídit dobré maso ve sklenici za velmi dobrou cenu.
Ingredience: 500 g prorostlého vepřového boku s kostí, 1 polévková lžíce rozmarýnu, 1 bobkový list, 1 stroužek česneku, ¼ lžičky hřebíčku, mletý černý pepř, sůl, sádlo dle potřeby
Postup: Zd. Pohlreich v malé misce smíchá rozmarýn, česnek a hřebíček se solí a pepřem. Maso vloží do velké nádoby s víkem, zasype směsí a rukama upěchuje. Dózu uzavře a nechá maso 24 hodin odležet v lednici. Následující den Zd. Pohlreich předehřeje troubu na 150 ° C. Přesune maso do hrnce, přidá bobkový list a zalije 250 ml vroucí vody. Hrnec pevně utěsní alobalem, přiklopí pokličkou a nechá v troubě při nízké teplotě dusit cca 3 hodiny nebo dokud není maso měkké a nezačne téměř odpadávat od kosti.
Dle Zd. Pohlreicha se maso nesmí během dušení vysušit, proto jej kontroluje a případně podlije vodou. Vytáhne hrnec z trouby, sesbírá tuk plovoucí na povrchu šťávy a odloží stranou. Nakonec vyklopí maso i se šťávou do sítka položeného na míse, zakryje a nechá vychladnout. Pokud ve šťávě zůstalo moc tuku, sebere ho lžící a přidá k odloženému tuku. Šťávu dá taky stranou. Jakmile je maso vychladlé, odřízne kůži a kosti a vyhodí je. Maso položí na prkénko.
Maso Zd. Pohlreich natrhá pomocí dvou vidliček, které obrátí zadní stranou k sobě, poté je napěchuje do sterilizované sklenice a přilije odloženou šťávu. Sklenici uzavře, označí a po vychladnutí skladuje v ledničce, kde vydrží asi jeden měsíc. Po otevření se ale musí spotřebovat do 2 dnů. Rillettes podle Pohlreicha je geniálně jednoduchá pomazánka, kterou si určitě zamilujete.
Ingredience: 2 kg kachny, 1 kg vepřového sádla (na škvaření), 2 dl suchého bílého vína, sůl, pepř, bobkový list, tymián
Technologický postup: Sádlo nakrájíme na 2cm kostky, vyškvaříme, škvarky vytáhneme. Z kachny stáhneme kůži, naporcujeme ji na díly, vložíme do hrnce i s kostmi. Zalijeme sádlem a vínem, aby maso bylo úplně potopené, vložíme bylinky, osolíme, opepříme a zakryjeme kůží. Dáme konfitovat do trouby 5–8 hodin na 80–100 °C. Občas promícháme a popřípadě dolijeme trochou vody. Oddělíme veškeré maso od kostí do misky, přidáme trochu sádla z výpeku a maso rozmačkáme vidličkou, až vznikne jemná pomazánka. Vložíme do sklenic nebo misek, dolijeme výpekem a dáme vychladit.
Základním a víceméně jediným zásadním procedurálním rozdílem mezi zavařováním a nakládáním je, že v případě nakládání nedojde po vložení ingrediencí do sklenic (nádob na uchování) a jejich uzavření k dalšímu zahřívání těchto sklenic a jejich obsahu, zatímco u zavařování ano. Jinými slovy, když zavařujeme, tak poté, co vše dáme do sklenic, nebo jiných nádob a zavřeme je, tak tyto již naplněné sklenice ještě musíme po nějakou dobu zahřívat v horké vodě, na páře či v troubě.
Zavařování
Pro zavařování je ideální speciální hrnec na zavařování s mřížkou, na které sklenice v hrnci stojí. Postačí však i dostatečně velký běžný hrnec, na jehož dno umístíme látkovou utěrku, aby sklenice nestály přímo na dně a nepopraskaly. Sklenice vkládáme do vlažné vody a pamatujme na to, že se v hrnci nesmí dotýkat. Poté zvýšíme teplotu přibližně na 85 °C. Teplotu kontrolujeme na zavařovacím teploměru. Voda v hrnci nikdy nesmí vařit.
Po uplynutí potřebné doby (dle receptu) začneme sklenice opatrně vyndávat zavařovacími kleštěmi. Pokládáme na podložku, která nesmí být studená, aby sklenice nepraskaly. Šroubovací víčka nyní dotáhneme. Sklenice lze také pozvolna zchlazovat již v hrnci přiléváním studené vody, kterou ale nesmíme lít přímo na sklenice. Po vychladnutí obrátíme sklenice dnem vzhůru, abychom se ujistili, že vše těsní. Při pohledu na sklenici by víčka měla být vtažena mírně dovnitř.
Hotové zavařeniny uchováváme v suchu, chladu a temnu.
Červenou řepu je nutné před samotným zavařováním uvařit. Platí přitom, že maximální množství živin, minerálů a dalších prospěšných látek zachováme, jestliže ji uvaříme vcelku ve slupce. Vaříme ji doměkka. Podle velikosti bulvy to může trvat až hodinu. Teprve poté ji oloupeme a nakrájíme či nastrouháme. Krájet můžeme bulvu do libovolných tvarů – hranolky, plátky, kostky. Nejčastější a nejoblíbenější je však krájení na zhruba 1 centimetr velké kostky.
Nakládání
Nakládání je oproti zavařování rychlejší a o něco málo pracnější, je ovšem potřeba počítat s tím, že trvanlivost je výrazně kratší a že je potřeba uchovávat takto zpracovanou řepu v ideálním případě v lednici. Postup jako takový je prakticky totožný se zavařováním s tím rozdílem, že se po naplnění a uzavření sklenice už nebude nic sterilovat ve vodní lázni ani troubě.
Neoloupané bulvy červené řepy uvaříme doměkka, necháme vychladnout, oloupeme a nakrájíme na menší kousky. Nálev připravíme tak, že vložíme všechny ingredience do vody, tu přivedeme k varu a necháme vychladnout. Připravené sklenice naplníme řepou, zalijeme nálevem, řádně uzavřeme víčkem a vložíme do lednice.
Postup: Maso pokrájíme na drobné kousky a vložíme do hrnce, posypeme pepřem a kmínem, promícháme. Vodu svaříme a v horké rozpustíme kostku čirého vývaru, vmícháme oba sáčky sypkých ingrediencí a nakonec vešleháme hladkou mouku. Nalijeme na maso, promícháme a vaříme High 3–4 hodiny, až je maso měkké a omáčka krásně hladká. Pokud je příliš hustá, tak ji rozředíme vlažnou vodou a ještě 30 minut povaříme. Podáváme s houskovým knedlíkem.
Technologický postup: Krůtí maso nakrájíme na velké kostky a zprudka ho orestujeme na ghíčku (máselný tuk, který se získává z přepuštěného másla). Když je maso zatažené, vyjmeme ho a na výpeku orestujeme cibulku pěkně dozlatova. Poté přidáme nakrájené jarní cibulky a kostičky červené řepy. Společně ještě chvilku restujeme a pak zalijeme sekanými rajčaty. Přidáme prolisovaný česnek, majoránku, uzenou papriku, kmín, sůl a pepř. Dobře promícháme i s masem, přemístíme do pomalého hrnce a podlijeme vodou (asi půl hrnku). Hrnec nastavíme na stupeň LOW a vaříme přibližně 8 hodin (nejlépe přes noc). Ráno vyjmeme maso a zbytek obsahu rozmixujeme na hladkou omáčku. Můžeme ještě dochutit nebo lehce zahustit, ale není to potřeba.
Ingredience: 1,5 kg švestek, 3 skořice, 3 badyány, 6 hřebíčků, šťáva z citronu, až 750 g cukru (množství záleží na zralosti švestek – čím zralejší, tím méně cukru)
Postup: Omyté a vypeckované švestky dejte do pomalého hrnce. Přidejte ostatní přísady a na stupeň 1 vařte 7–8 hodin. Nakonec vše rozmixujte tyčovým mixérem a naplňte do sklenic vymytých horkou vodou. Můžete i zakápnout troškou rumu.
Čerstvé špenátové lístky nejsou příliš vhodné k přímé konzumaci, používáme je spíše jen jako dekoraci do salátu. Naopak velké špenátové listy jako příloha k masu nebo k těstovinám či jako náplň do různých těst jsou tím pravým. Nejšetrnější je příprava čerstvého špenátu vařením v páře, kdy se jeho objem příliš nezmenší a zelenina ani neztratí výživné látky. Špenát je vhodný pro zapékání, například do štrúdlu či do lasagní.
Postup: Listový špenát omyjeme, zalijeme vroucí vodou a cca 5 minut ho necháme ponořený. Poté ho scedíme, necháme okapat a nakrájíme na dílky. Česnek utřeme se solí a vmícháme do špenátu a pokapeme olivovým olejem. Podáváme s vařeným bramborem.
Postup: Do hrnce dáme trochu oleje, přisypeme cibulku, česnek a necháme zpěnit. Zalijeme hrníčkem mléka a vložíme špenát, občas promícháme, dokud nepovadne. Přidáme 4 polévkové lžíce polohrubé mouky. Hrubou mouku pomalu přisypáváme za stálého míchání, aby nevznikly hrudky. Přidáme sůl dle chuti a necháme probublat. Že je špenát, jak má být, poznáte podle toho, že se začne lepit na vařečku.
Špenát se smetanou
Ingredience: 1/2 kg listového špenátu, sůl, muškátový oříšek, 1 stroužek česneku, 1/8 l šlehačky, 1 lžíce mouky
Postup: Listy špenátu dusíme 10 minut. Poté je necháme okapat. Okapané listy vložíme na pánev a zahustíme moukou a šlehačku. Necháme přejít varem a odstavíme ze zdroje tepla a necháme stát ještě 5 minut. Směs ochutíme solí, utřeným česnekem a nastrouhaným muškátovým oříškem.
Špenátová polévka
Ingredience: 700 g čerstvých špenátových listů nebo 500 g mraženého listového nebo sekaného špenátu (rozmrzlého), sůl na dochucení, 3 lžíce másla, 1 menší cibule nakrájená nadrobno, 500 ml hovězího vývaru, 250 ml plnotučného mléka nebo smetany, špetka muškátového oříšku, 5 lžic čerstvě nastrouhaného parmazánu, osmažené kostičky chleba k podávání
Postup: Čerstvý špenát důkladně propláchněte ve studené vodě, aby na něm nezůstaly zbytky hlíny. Nechte ho zlehka okapat, vložte do hrnce, přidejte sůl, zakryjte pokličkou a na střední teplotě povařte do změknutí asi pět minut. Mražený špenát rozmrazte v mikrovlnce, případně v troše vody v hrnci, a osolte. Po vychladnutí z něj vymačkejte tekutinu a nasekejte ho. V polévkovém hrnci rozpusťte máslo a osmahněte na něm cibuli tak, aby získala světle zlatou barvu.
Sklenice i víčka umyjeme saponátem, a to i ta nová, poté je vyvaříme a necháme okapat. Nikdy je neutíráme. K umytí lze využít i myčku na nádobí.
Sklenice naplníme příslušným produktem (ovoce, zelenina) a víčko upevníme hlavicí nebo zašroubujeme, ale nedotahujeme!
Na chráněné dno hrnce vyskládáme sklenice a zalijeme je nejméně do čtvrtiny, nejvíce do poloviny vodou. Použijeme-li teplý nálev, může být voda v hrnci horká. Hrnec přiklopíme poklicí a vodu rychle uvedeme do varu. Sledujeme teplotu a čas podle příslušných receptů.
Po ukončení sterilace sklenice vyskládáme na podložku, která nesmí být studená. Můžeme je také ochladit doléváním studené vody do hrnce, ta však nesmí přijít na sklenice, protože by nám praskly. Sklenice se šroubováním ihned dotáhneme.
Po zchlazení sklenice obrátíme dnem vzhůru, čímž zjistíme, zdali víčka těsní. Poklepem by měla vydávat dutý zvuk. Sklenice opatříme štítkem s názvem a hlavně datem výroby a uložíme je v suchu, chladnu a temnu.
Další varianta je zavařování v páře
Do zavařovacího hrnce nalijeme tolik vody, aby sahala asi 2 cm pod dřevěnou mřížku (stojan v hrnci, na kterém leží jednotlivé sklence), sklenice tak nejsou ponořeny ve vodě. Hrnec přiklopíme poklicí a přivedeme vodu do varu.
Pára proudící kolem sklenic steriluje jejich obsah.
