Naposledy upraveno
Kdy má řízkování buku a habru smysl
Řízkování buku, habru se používá hlavně tehdy, když chcete získat několik nových rostlin ze zajímavého živého plotu, barevné odrůdy nebo mladé sazenice. U habru bývá zakořeňování poměrně reálné, zatímco buk zakořeňuje obtížněji a část řízků často uhyne. Proto je rozumné připravit více kusů, než skutečně potřebujete.
Největší šanci mají mladé, pružné výhony, které už nejsou úplně měkké, ale ještě nezdřevnatěly. Rozhoduje rychlost práce, čisté nářadí, vzdušný substrát a stálá vlhkost. Při správné péči mohou řízky vytvořit kořeny během několika týdnů až měsíců, ale na přesazení do zahrady je lepší počkat do další sezóny.
Jak na řízkování buku a habru krok za krokem
Postup je u obou dřevin podobný. U buku však počítejte s nižší úspěšností a připravte alespoň dvojnásobný počet řízků. Nejvhodnější jsou mladé mateční rostliny, protože jejich výhony si lépe zachovávají schopnost vytvářet nové kořeny.
Krok 1: Vyberte vhodnou mateční rostlinu
Řízky odebírejte pouze ze zdravého buku nebo habru bez skvrn na listech, zaschlých konců a napadení mšicemi. Nejlépe se osvědčují mladé rostliny, pravidelně stříhané živé ploty nebo výmladky rostoucí u spodní části kmene.
- Vybírejte letošní výhony silné přibližně jako tenká tužka.
- Nepoužívejte větve, které už mají tvrdou, popraskanou kůru.
Krok 2: Odeberte řízky ve správnou dobu
Výhony stříhejte brzy ráno, kdy jsou dobře zásobené vodou. Každý řízek by měl být dlouhý přibližně 8 až 12 cm a měl by mít alespoň dvě až čtyři očka. Spodní řez proveďte těsně pod očkem, protože právě v této části se kořeny tvoří nejčastěji.
- Řízky ihned vložte do vlhkého sáčku nebo nádoby s trochou vody.
- Nenechávejte je ležet na slunci ani na větru.
Krok 3: Upravte listy a spodní část řízku
Ze spodní poloviny řízku odstraňte všechny listy. Nahoře ponechte dva až tři listy, které můžete u velkolistých odrůd zkrátit přibližně na polovinu. Tím snížíte odpařování vody a řízek nebude tak rychle vadnout.
- U báze můžete opatrně seříznout tenký proužek kůry dlouhý asi 1 cm.
- Do dřeva neřežte hluboko, protože poškozený řízek snadno zahnívá.
Krok 4: Použijte stimulátor zakořeňování
Spodní konec řízku lehce navlhčete a ponořte do práškového nebo gelového stimulátoru určeného pro polodřevité řízky. Přebytečný prášek oklepejte. Silnější vrstva stimulátoru nepomáhá, naopak může spodní část řízku poškodit.
- Pro habr obvykle stačí běžný stimulátor pro dřeviny.
- U buku je vhodnější přípravek určený pro hůře kořenící dřevité řízky.
Krok 5: Připravte vzdušný substrát
Dobře funguje směs jednoho dílu jemné rašeliny nebo kokosového vlákna a jednoho dílu perlitu, hrubšího písku či drobného vermikulitu. Substrát musí udržet vlhkost, ale po zalití z něj nesmí vytékat kalná voda ani zůstávat rozbahněný.
- Použijte nádoby s dostatečnými odtokovými otvory.
- Substrát před výsadbou navlhčete a lehce přitlačte.
Krok 6: Řízky zasaďte
V substrátu udělejte tužkou nebo kolíkem otvor, aby se stimulátor při zasouvání nesetřel. Řízek zapíchněte přibližně 3 až 4 cm hluboko a zeminu kolem něj jemně přitlačte. Jednotlivé listy by se neměly dotýkat substrátu ani sousedních řízků.
- Do květináče o průměru 12 cm dejte nejvýše tři až čtyři řízky.
- Nesázejte je příliš hluboko, spodní část by mohla zahnívat.
Krok 7: Udržujte vysokou vzdušnou vlhkost
Nádobu zakryjte průhledným sáčkem, plastovým víkem nebo vložte do malého množárenského boxu. Kryt nesmí ležet přímo na listech. Řízky postavte na světlé místo bez přímého poledního slunce, kde se vnitřek nádoby nebude přehřívat.
- Jednou denně krátce vyvětrejte a setřete přebytečnou kondenzaci.
- Substrát zalévejte až tehdy, když jeho povrch začíná lehce osychat.
Krok 8: Kontrolujte tvorbu kořenů
Za řízky netahejte každý týden. První známkou zakořenění bývá nový růst nebo odpor při velmi jemném zatažení. U habru se kořeny mohou objevit během šesti až deseti týdnů, u buku může proces trvat déle a část řízků vytvoří pouze hojivý zával bez kořenů.
- Po zakořenění začněte kryt postupně otevírat.
- Úplné odvětrání rozložte alespoň do jednoho týdne.
Krok 9: Přesaďte mladé rostliny
Zakořeněné řízky přesaďte do menších samostatných květináčů s běžným zahradnickým substrátem promíchaným s perlitem. První zimu je chraňte před silným mrazem a studeným větrem. Do volné půdy je vysazujte až po vytvoření pevného kořenového balu.
- První rok nehnojte vysokými dávkami dusíku.
- Nové výhony zaštipujte až po dobrém zakořenění rostliny.
Čtěte dále a dozvíte se:
Nejčastější chyby při množení buku a habru
Většina neúspěchů nevzniká kvůli samotnému druhu dřeviny, ale kvůli nevhodně zvoleným výhonům nebo špatnému režimu vlhkosti. Řízek bez kořenů nedokáže doplňovat vodu tak rychle jako běžná rostlina, a proto reaguje na každé přeschnutí velmi citlivě.
- Příliš staré dřevo: Silné, plně vyzrálé větve buku a habru zakořeňují podstatně hůře než mladé letošní výhony.
- Přímé slunce: Pod plastovým krytem se může teplota během několika minut zvýšit natolik, že se listy spaří.
- Přemokřený substrát: Trvale mokrá zemina vytlačí vzduch a spodní část řízku začne černat nebo měknout.
- Příliš mnoho listů: Velká listová plocha odpařuje více vody, než řízek bez kořenů dokáže přijmout.
- Časté vytahování řízků: Kontrolováním snadno poškodíte právě vznikající jemné kořínky.
- Předčasné přesazení: Jeden nebo dva krátké kořínky ještě nestačí k bezpečnému přesunu do běžného substrátu.
Pokud řízek začne shazovat jeden starší list, nemusí to ještě znamenat neúspěch. Horším signálem je měkká, tmavnoucí báze, zápach nebo rychlé vadnutí všech listů. Takový kus vyjměte, aby se hniloba nepřenášela na ostatní.
Doporučuji také podívat se na článek Množení řízkováním: růže, levandule, túje i réva.
Tipy z praxe, které zvyšují šanci na zakořenění
Pěstitelé, kteří množí dřeviny pravidelně, se nespoléhají na jediný řízek. U habru připravují několik kusů z různých částí rostliny a u buku klidně deset až dvacet řízků. Rozdíly mezi jednotlivými matečními rostlinami bývají překvapivě velké.
- Osvědčený tip: Nejlépe často koření postranní výhony ze spodní a stinnější části mladé rostliny. Jsou méně vyzrálé než vrcholové větve.
- Zkušenost: Habr odebraný z pravidelně stříhaného živého plotu obvykle koření ochotněji než výhon ze starého volně rostoucího stromu.
- Hack: Květináč postavte do světlé přepravky s průhledným víkem. Snadno udržíte vlhkost a můžete větrat celý box najednou.
- Co se neosvědčilo: Nechat řízky ve sklenici s vodou. Často vytvoří hojivý zával, ale kořeny bývají slabé nebo se nevytvoří vůbec.
- Praktická kontrola: Zapíchněte do substrátu dřevěnou špejli. Po vytažení poznáte, zda je směs uvnitř stále vlhká.
Výrazně pomáhá spodní teplo. Pokud nádoba stojí na místě s teplotou substrátu kolem 20 °C a listy zůstávají v mírně chladnějším vzduchu, kořeny se často tvoří rychleji. Nádobu však nepokládejte přímo na horký radiátor.
Za přečtení také stojí článek Habr obecný – carpinus betulas.
Varianty množení buku a habru
Řízkování není jedinou možností. U obyčejného zeleného habru nebo buku bývá někdy praktičtější výsev, zatímco cenné okrasné odrůdy se množí hřížením, roubováním nebo řízky, aby si zachovaly původní vlastnosti.
Varianta pro začátečníky
Začněte habrem a připravte více letních polodřevitých řízků. Habr snáší drobné chyby lépe než buk a rychleji ukáže, zda zvolený substrát a vlhkost fungují.
Varianta pro pokročilé
Použijte množárenský box se spodním ohřevem, jemným rosením a směsí perlitu s rašelinou. U buku můžete vyzkoušet i řízky s patkou, tedy s malým kouskem staršího dřeva utrženým z mateční větve.
Nejrychlejší řešení
Potřebujete-li několik rostlin běžného habru pro živý plot, je rychlejší koupit prostokořenné sazenice. Řízkování se vyplatí hlavně tehdy, když máte dost času nebo chcete rozmnožit konkrétní rostlinu.
Nejlevnější řešení
Při množení většího počtu běžných rostlin lze na podzim sesbírat semena. Výsev však nezaručuje stejné vlastnosti jako mateční rostlina a semenáče mohou růst různě rychle.
- Řízkování: Zachovává vlastnosti mateční rostliny, ale vyžaduje pečlivou kontrolu vlhkosti.
- Hřížení: Výhon zakořeňuje ještě připojený k rostlině, takže riziko vyschnutí je menší.
- Výsev: Je levný a vhodný pro běžné druhy, ale trvá déle.
- Roubování: Používá se hlavně u vzácnějších převislých, sloupovitých nebo barevnolistých odrůd buku.
U starého buku, ze kterého nelze získat vhodné mladé výhony, bývá řízkování velmi nejisté. Pomoci může silnější zpětný řez jedné vedlejší větve, po kterém rostlina vytvoří mladé výmladky vhodnější k odběru v následující sezoně.
Kdy odebírat řízky buku a habru
Nejlepší výsledky obvykle přinášejí letní polodřevité řízky. Výhon je v této době stále pružný a zelený, ale jeho spodní část už začíná být pevnější. Přesný termín se může podle počasí a polohy zahrady posunout o několik týdnů.
- Červen: Vhodný pro měkké až mírně vyzrálé řízky z mladých rostlin. Vyžadují velmi vysokou vzdušnou vlhkost.
- Červenec: Nejčastější termín pro polodřevité řízky habru i buku. Výhony jsou pevnější a méně náchylné k vadnutí.
- Srpen: Použít lze stále pružné výhony, ale zakořenění musí proběhnout před ochlazením.
- Podzim a zima: Tvrdé dřevité řízky mají u buku i habru obvykle nižší úspěšnost než letní řízkování.
- Jaro: Lze odebírat velmi mladé výhony, které jsou však citlivé na vyschnutí a zahnívání.
Řízky kontrolujte každý den během prvních dvou týdnů a později alespoň třikrát týdně. Větrání provádějte denně. Zálivku neurčujte podle kalendáře, ale podle skutečné vlhkosti substrátu.
Co budete potřebovat
Pro několik řízků nepotřebujete drahé vybavení. Většinu pomůcek najdete doma nebo v běžném zahradnictví. Vyplatí se však použít čisté nádoby a nový substrát, protože mladé řízky jsou citlivé na houbové choroby.
- ostré zahradnické nůžky nebo roubovací nůž
- líh nebo dezinfekce na očištění čepele
- mladé výhony buku nebo habru
- práškový či gelový stimulátor zakořeňování
- rašelina nebo kokosové vlákno
- perlit, vermikulit nebo hrubší praný písek
- květináče s odtokovými otvory
- průhledný plastový sáček, víko nebo množárenský box
- rozprašovač s čistou vodou
- jmenovky s datem a názvem rostliny
Nůžky před odběrem i mezi jednotlivými matečními rostlinami očistěte. Pokud zkoušíte více způsobů, označte si nádoby například jako habr bez stimulátoru, habr se stimulátorem a buk s patkou. Po několika týdnech snadno poznáte, která metoda u vašich rostlin fungovala nejlépe.
Jak řízkování vypadá v praxi
Na fotografiích si všimněte hlavně délky řízků, množství ponechaných listů a hloubky zasazení. Užitečné jsou zejména ukázky polodřevitých výhonů a způsobu zakrytí nádoby. Fotografie řízkování habru a mladých výhonů
U buku porovnejte měkké vrcholové řízky s pevnějšími výhony ze spodní části koruny. Obrázky řízků buku a vhodného sadebního materiálu
Video pomůže při úpravě spodního řezu, odstraňování listů a nanášení stimulátoru. I když některé ukázky pracují s jinými listnatými dřevinami, základní technika je stejná. Videa o množení habru řízky
Pro pochopení množení hůře kořenících dřevin vyhledejte také postupy s vysokou vlhkostí a spodním teplem. Videa o řízkování buku a listnatých dřevin
FAQ – nejčastější otázky k řízkování buku a habru
Je jednodušší řízkování habru, nebo buku?
Habr se zpravidla množí řízky snadněji než buk, zejména pokud odeberete mladé letní výhony z pravidelně stříhaného živého plotu. Buk patří mezi dřeviny, které vytvářejí kořeny pomaleji a méně spolehlivě. U buku proto připravte větší počet řízků a počítejte s tím, že některé vytvoří pouze hojivý zával. Pro první pokus je vhodnější habr, na kterém si ověříte správnou vlhkost, substrát a způsob zakrytí.
Jak dlouho trvá, než řízek habru zakoření?
Při teplotě kolem 18 až 22 °C a vysoké vzdušné vlhkosti může habr vytvořit první kořeny přibližně za šest až deset týdnů. Chladnější prostředí nebo příliš dřevnatý výhon dobu zakořeňování prodlouží. Nový list ještě nemusí znamenat, že je řízek bezpečně zakořeněný, protože může čerpat zásoby uložené ve stonku. Před přesazením počkejte na více pevných kořenů, které drží substrát pohromadě.
Lze dát řízky buku nebo habru zakořenit do vody?
Zakořeňování ve vodě není u buku ani habru nejspolehlivější metoda. Řízky mohou dlouho zůstávat zelené a vytvořit světlý hojivý zával, ale kořeny se často neobjeví nebo jsou velmi křehké. Po přesazení z vody do zeminy navíc snadno odumírají. Lepší výsledky přináší vzdušný substrát z rašeliny či kokosového vlákna a perlitu, ve kterém má spodní část řízku zároveň dostatek vlhkosti i kyslíku.
Proč řízky po zasazení vadnou?
Vadnutí způsobuje hlavně rychlá ztráta vody přes listy. Řízek zatím nemá kořeny a nedokáže odpařenou vodu doplnit. Zkraťte velké listy a zvyšte vzdušnou vlhkost průhledným krytem. Nádobu přesuňte z přímého slunce do světlého stínu. Vadnutí může způsobit také hniloba báze, zejména v přemokřeném substrátu. Pokud stonek měkne nebo černá, postižený řízek odstraňte a ostatní více větrejte.
Je nutné použít stimulátor zakořeňování?
Habr může za dobrých podmínek zakořenit i bez stimulátoru, ale stimulátor obvykle zvýší počet úspěšných řízků a urychlí tvorbu kořenů. U buku je jeho použití ještě vhodnější, protože jde o hůře kořenící dřevinu. Prášek nanášejte pouze v tenké vrstvě na spodní část stonku. Příliš mnoho stimulátoru nepomůže a může poškodit pletiva. Nejlepší je porovnat několik řízků se stimulátorem a několik bez něj.
Mohu řízky vysadit rovnou do zahrady?
Čerstvé řízky nevysazujte přímo do běžné zahradní půdy. Venkovní zemina rychle mění vlhkost, obsahuje zárodky hub a často je příliš těžká. Řízky nejprve zakořeňte v nádobě se vzdušným substrátem a poté je přesaďte do samostatných květináčů. Do zahrady je vhodné sázet až rostliny s pevným kořenovým balem. Bezpečnější je ponechat je v nádobách do následujícího jara a první zimu je chránit před prudkým mrazem.
Jak přezimovat zakořeněné řízky buku a habru?
Mladé rostliny mají malý kořenový systém a v květináči mohou snadno promrznout. První zimu je umístěte do studeného skleníku, pařeniště nebo chráněného kouta u domu. Květináče můžete zapustit do země a obsypat listím nebo mulčem. Substrát nesmí úplně vyschnout, ale zalévejte jen mírně. Teplý obývací pokoj není vhodný, protože rostliny potřebují zimní klid a v suchém vzduchu raší předčasně.
Závěrečné doporučení pro úspěšné zakořenění
Pokud chcete nejlepší výsledek:
- odebírejte mladé polodřevité výhony v červnu nebo červenci, ideálně brzy ráno;
- připravte více řízků, protože zejména u buku bývá úspěšnost proměnlivá;
- použijte čisté nářadí, stimulátor a velmi vzdušný rozmnožovací substrát;
- udržujte vysokou vzdušnou vlhkost, ale substrát nepřelévejte;
- vyhněte se přímému slunci, průvanu a častému vytahování řízků;
- pravidelně kontrolujte hnilobu, kondenzaci a vlhkost substrátu;
- zakořeněné rostliny otužujte postupně a první zimu je chraňte před silným mrazem.