ROMADUR ZDRAVÍ je jedno z témat, o kterém se můžete dočíst v našem článku. Romadur je sýr s výraznou pikantní chutí a vůní, oblíbený ve všech fázích svého zrání. Zralý sýr je pokrytý narůžovělým mazem, na řezu je sametově bílý. Konzistence je měkká až tužší s mírně znatelným tvarohovým jádrem. Romadur se uchovává odděleně od ostatních potravin nebo v uzavřené nádobě, případně pod skleněným víkem. Splňuje požadavky bezlepkové diety.
Romadur a zdraví
Romadur je v Česku jedním z reprezentantů měkkých sýrů, který navíc zraje pod mazem. Do výrobníku, jehož objem je dělen přepážkami pro postupné zpracovávání mléka s cílem semikontinualizace výrobního procesu, se napouští postupně pasterované mléko o tučnosti 1 %, ohřáté na teplotu přibližně 30 °C. Do mléka se přidá zvolená smetanová kultura a syřidlo. Po 60 minutách se vytvoří gel, který je sýrařskými harfami krájen a promícháván při zvolené teplotě. Vzniklé sýrové zrno se vypouští na odkapní pohyblivý pás a sýrová sraženina, zbavená částečně syrovátky, se plní do skupinových perforovaných forem, kde se dále zbavuje syrovátky odkapáváním při převracení forem. Sýry jsou z forem vyklepávány na nerezové rošty. Rošty jsou stohovány a celé stohy se sýry jsou ponořeny do solné lázně. Po prosolení, které trvá přibližně 6–8 hodin, a následném oschnutí jsou sýry postříkány suspenzí obsahující bakterie produkující maz. Následně jsou sýry na roštech v paletách umístěny ve zracích sklepích s řízenou teplotou 16 až 18 °C a vlhkostí 90 %. Po době zrání, která trvá přibližně 3–4 týdny, jsou sýry baleny a expedovány.
První písemné doklady o výrobě českého sýra pocházejí z 10. století, na sklonku 19. století existovalo v Čechách okolo 150 menších sýráren, do 50. let u nás vyráběly sýry především menší soukromé nebo družstevní sýrárny, respektive mlékárny, skutečná velkovýroba začala až po úplném znárodnění průmyslu po komunistickém převratu v roce 1948. Po roce 1989 do původně socialistických podniků vstoupil často mezinárodní kapitál.
Romadur je významným zdrojem řady důležitých živin. Především to jsou bílkoviny (převážně kasein), jejichž obsah v sýrech kolísá podle jejich druhu. V závislosti na obsahu sušiny a tuku se obsah bílkovin pohybuje od 6 % do téměř 30 %. Mléčné bílkoviny řadíme mezi bílkoviny plnohodnotné, protože obsahují všechny esenciální aminokyseliny v dostatečném množství. Sýry obsahují relativně menší množství syrovátkových bílkovin (0,4–0,5 %) a laktózy (0,3–0,4 %) ve srovnání s ostatními mléčnými výrobky. Zřejmě z těchto důvodů můžeme předpokládat, že konzumace sýra vede k menšímu vzestupu inzulinémie, tedy plazmatické hladiny inzulinu, než při příjmu stejného množství jiného mléčného výrobku. Další důležitou živinou, kterou sýry obsahují, je vápník. Obsah vápníku v sýrech závisí zejména na obsahu sušiny, do určité míry i na použité technologii. Zvláště důležitý je příjem vápníku u dětí. Dostatečný přísun vápníku má také velký význam u starších lidí, kteří často trpí osteoporózou – chorobou nedostatečného
Pivo a tenhle pikantně čpavý sýr tvoří nerozlučnou dvojici. Romadur bývá zákuskem sám o sobě. Kromě vychlazeného piva si rozumí také s čerstvým chlebem, máslem a mletou paprikou. Ale výtečný je rovněž v teplé kuchyni, kde většině jídel dodá velice zajímavou chuť.
Technologický postup: Romadur nakrájíme, posypeme kmínem, paprikou, vložíme do sklenice, zalijeme pivem, aby byl sýr potopený, a dáme na okenní parapet (na teplo a světlo) uležet na 3 až 5 dní. Pak Romadur vyndáme na talířek a podáváme s pečivem namazaným máslem a s dobře vychlazeným pivem.
Sýr Romadur sýraři vyrábějí z mléka o tučnosti 2,6 % a toto mléko se zpracovává na výrobní lince. Výrobní technologický proces začíná o den dříve, kdy je naléváno standardizované mléko do zásobního tanku. Druhý den se napouští do sýrařských van, kde prokysává. Dále se vzniklá sýřenina krájí, míchá, vytužuje a odpouští se syrovátka. Vzniklé sýrové zrno se přečerpá na odkapní pás a následně se formuje do připravených tvořítek. Štosy s tvořítky se zcela automaticky pohybují a v pravidelných intervalech se obracejí na odkapní dráze, kde dochází k odkapu zbývající syrovátky. Druhý den se sýry nasolí v solné lázni, následně se z tvořítek vyklopí na nerezové rošty a odvezou se do zracích sklepů. Ve zracích sklepích zrají nejméně 14 dní a projdou si kvasným, zracím a chladným sklepem. Poté jsou sýry připraveny k balení. Zrací sklepy jsou vybaveny technologií, která při zrání automaticky hlídá parametry, jako je vlhkost, teplota a proudění vzduchu. Veškerá výměna vzduchu ve sklepích probíhá přes filtry. Při zrání sýrů samozřejmě dochází k jejich ošetřování, a to ve čtyřdenním intervalu. Balení sýrů se děje téměř bez dotyku lidské ruky. Obsluha automatu přemístí zralý sýr z nerezového roštu na vstupní dopravník baličky. Dále proces probíhá plně v režii automatických baliček, které mají na začátku zařazeny detektory kovů a na konci automatické popisovací zařízení pro značení data. Takto zabalený sýr je převezen pomocí manipulační techniky do chlazených prostor expedice.
Technologický postup: Vidličkou rozmačkáme Romadur. Přidáme pomazánkové máslo a řádně promícháme. Základ ochutíme Harrisou nebo paprikovou pastou (pikantní). Podle potřeby pomazánku osolíme. Do pomazánky přidáme jednu menší cibuli, nakrájenou nadrobno. Můžeme ihned mazat na chleba nebo topinky a hojně zapíjet pivem.
Technologický postup: Tyčovým mixérem rozmixujeme změklé máslo s tvarohem, Romadurem a taveným sýrem. Podle chuti přidáme prolisovaný česnek, tímto je pomazánka hotová. Romadurovou pomazánku mažeme na oblíbené pečivo.
Ingredience: 2x sýr romadur, 250 ml piva, 100 g másla, půlka cibule
Postup: Sýry dáme do sklenice, zalijeme pivem, uzavřeme a necháme při pokojové teplotě uležet minimálně 5 dní. Když sýry změknou, slijeme nálev z piva a sýry přendáme do mísy. Rozmačkáme je vidličkou a vymícháme s máslem do hladka. Přidáme nadrobno nakrájenou cibuli a promícháme. Mažeme na pečivo, nejlépe na čerstvý chléb.
Pomazánka s kuřecím a uzeným masem
Ingredience: 200 g vařeného nebo pečeného kuřecího masa, 50 g vařeného uzeného masa, 2 lžíce ochucené majonézy, například tatarské omáčky, 1 lžičku kremžské hořčice, 4 rajčata, 2 sterilované okurky, 100 g pomazánkového másla, nadrobno nasekaný kopr, sůl
Postup: Kuřecí a uzené maso umeleme na masovém mlýnku a dáme je do mísy. Přidáme máslo, hořčici, sterilované okurky nastrouhané nahrubo, majonézu a sůl podle chuti. Z připravených surovin vymícháme hladkou pomazánku. Pomazánka skvěle chutná na opečených plátcích pečiva. Před podáváním posypte sekaným koprem a ozdobte kolečky čerstvých rajčat.
Sýrová pomazánka s tuňákem
Ingredience: 1 konzerva tuňáka v oleji, 120 g taveného sýra, 150 g rostlinného másla, 100 g nastrouhaného uzeného sýra, 1 lžičku hořčice, mletý pepř, pažitka na ozdobení
Postup: Část oleje z konzervy slijte, aby pomazánka nebyla příliš mastná. Tuňáka vyklopte do mísy. Cibuli nakrájejte nadrobno k rybímu masu a přidejte ji spolu s ingrediencemi k rybímu masu. Pomazánku důkladně promíchejte a nechte v lednici alespoň půl hodiny. Mažte na pečivo a ozdobte pažitkou.
Balkánská pomazánka
Ingredience: 200 g balkánského sýra, 180 g pomazánkového másla, sůl, 2 stroužky česneku, 1 lžíce olivového oleje, 6 sušených rajčat
Postup: Balkánský sýr rozdrobíme a smícháme s pomazánkovým máslem, přidáme najemno nasekaná sušená rajčata a lžíci olivového oleje, najemno nasekaný česnek a sůl, tu nemusíme. Řádně promícháme a natíráme na pečivo. Zdobíme sušenými rajčaty.
Ředkvičková pomazánka
Ingredience: 2 svazky ředkviček, 1 svazek naťové cibulky, 3 cm čerstvého křenu, 250 g polotučného tvarohu, sůl, pepř
Postup: Ředkvičky omyjeme a nastrouháme na hrubém struhadle, dobře vymačkáme přebytečnou vodu. Cibulku nasekáme najemno i s natí. Křen nastrouháme, všechnu zeleninu smícháme s tvarohem. Nakonec pomazánku osolíme a opepříme. Podáváme s pečivem, můžeme ozdobit kolečky ředkvičky a pažitkou.
Prunus domestica Italica, běžně známá jako slivoň renklóda nebo ryngle, nabízí díky bohatému obsahu vitamínů, minerálů a antioxidantů několik zdravotních výhod. Mezi tyto výhody patří zlepšené trávení, potenciální snížení rizika kardiovaskulárních onemocnění a podpora zdraví kostí.
Zdraví trávicího systému
Švestky, včetně rynglí, jsou dobrým zdrojem vlákniny, která může pomoci regulovat stolici a zmírnit zácpu.
Kardiovaskulární zdraví
Antioxidanty, zejména polyfenoly, které se nacházejí v rynglích, mohou pomoci snížit krevní tlak a hladinu cholesterolu, a tím snížit riziko srdečních onemocnění.
Zdraví kostí
Ryngle mohou přispívat ke zdraví kostí díky obsahu vitamínu K a antioxidačním vlastnostem. Ty mohou pomoci předcházet úbytku kostní hmoty a podporovat zdravou hustotu kostí.
Antioxidační ochrana
Ryngle jsou bohaté na antioxidanty, včetně polyfenolů a antokyanů, které pomáhají chránit buňky před poškozením způsobeným volnými radikály a mohou snižovat riziko chronických onemocnění.
Regulace hladiny cukru v krvi
Ryngle mohou pomoci s kontrolou hladiny cukru v krvi díky obsahu vlákniny a potenciálu zvýšit hladinu adiponektinu, hormonu zapojeného do regulace hladiny cukru v krvi.
Další potenciální výhody
Některé studie naznačují, že ryngle mohou mít také pozitivní vliv na kognitivní funkce a záněty.
Specifické vlastnosti rynglí:
Ryngle jsou dobrým zdrojem draslíku, který pomáhá vyrovnávat hladinu tekutin v těle.
Poskytují také vitamín C, který je důležitý pro podporu imunitního systému.
Vláknina v rynglích přispívá ke zdravému trávení.
Stručně řečeno, ryngle nabízí řadu zdravotních výhod, včetně podpory trávení, zlepšení kardiovaskulárního zdraví, podpory zdraví kostí a antioxidační ochrany, což z ní činí cenný doplněk zdravé stravy.
Ochranným pásmem elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob. Tento prostor je jednak určen k zajištění ochrany zařízení pro výrobu a rozvod elektřiny před účinky vnějších vlivů a tím ke zvýšení spolehlivosti jejich provozu a jednak vytváří podmínky pro bezpečnost osob a jejich majetku nacházejícího se v blízkosti elektrických zařízení.
Ochranná pásma v energetických odvětvích jsou stanovena zákonem. Ochranné pásmo venkovního vedení elektrické energie je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení od krajních vodičů a mění se podle napětí:
nad 1kV do 35 kV je ochranné pásmo 7 m;
nad 1kV do 35 kV (závěsná kabelová vedení v izolaci) je ochranné pásmo 1 m;
nad 35 kV do 110 kV je ochranné pásmo 12 m;
nad 35 kV do 110 kV (vodič s izolací) je ochranné pásmo 5 m;
nad 110 kV do 220kV je ochranné pásmo 15 m;
nad 220 kV do 440 kV je ochranné pásmo 20 m;
nad 440 kV je ochranné pásmo 30 m.
V ochranném pásmu venkovního vedení je zakázáno zřizovat stavby, umisťovat konstrukce, uskladňovat hořlavé a výbušné látky, vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad 3 m, v ochranném pásmu podzemního vedení vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanismy o celkové hmotnosti nad 6 tun.
U podzemních elektrických vedení je vymezeno ochranné pásmo svislou rovinou po obou stranách krajního kabelu ve vzdálenosti:
do 110 kV: 1 m;
nad 110 kV: 3 m.
V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno provádět bez souhlasu zemní práce, zřizovat stavby a umisťovat konstrukce, které by znemožňovaly přístup k vedení, vysazovat trvalé porosty a přejíždět mechanismy nad 3 tuny.
Při výstavbě a provozu nadzemního přenosového vedení elektrické energie lze předpokládat výskyt přímých a nepřímých vlivů na obyvatelstvo. V daném případě přichází v úvahu zejména vliv elektromagnetického pole a vlivy hluku v důsledku dopravního provozu. Z přímých vlivů se jedná o působení elektrického a magnetického pole, vyvolaného provozem silnoproudých elektrických vedení, na zdraví obyvatel. Přípustné hygienické limity pro elektrická a magnetická pole a elektromagnetická záření s frekvencí od 0 Hz do 1,7x1015 Hz stanovuje nařízení vlády č. 1/2008 Sb. v platném znění (ve znění pozdějších předpisů nařízení vlády z 29. března 2010 platné od 1. 5. 2010), ve znění zákona č. 1/2008 Sb., o ochraně zdraví před&nb
Borůvky, jahody, maliny a ostružiny, bohaté na antioxidanty a vitamín C, které mohou pomoci v boji proti stresovým hormonům a chránit před poškozením buněk způsobeným stresem.
Špenát: velmi výživný, obsahuje vitamíny A, C a K, železo a hořčík.
Mangold: druh řepy, podobný čínskému zelí.
Kapusta: listová zelenina s vyšším obsahem vlákniny.
Kadeřávek: tmavě zelený listový kel, bohatý na vitamíny a minerály.
Řeřicha: velmi zdravá, má vysoký obsah živin.
Další druhy: celer listový, petrželka (nať), chřest, kadeřávek, merlík, mizuna, portulák (šrucha), šťovík a lebeda.
Ořechy a semínka
Nabízejí zdravé tuky, bílkoviny a hořčík, o kterém je známo, že hraje roli při snižování stresu.
Mandle: jsou bohaté na vitamín E, hořčík a zdravé tuky a jsou známé tím, že podporují zdraví srdce a pomáhají regulovat hladinu cukru v krvi.
Vlašské ořechy: jsou vynikajícím zdrojem omega-3 mastných kyselin a mohou pomoci snížit cholesterol a riziko srdečních onemocnění.
Kešu ořechy: jsou dobrým zdrojem hořčíku, železa a zinku, které jsou důležité pro imunitní funkce a celkové zdraví.
Pistácie: obsahují řadu vitamínů a minerálů, včetně vitamínu B6 a mědi, a jsou také dobrým zdrojem antioxidantů.
Para ořechy: Zásobárna selenu, minerálu, který hraje zásadní roli ve funkci štítné žlázy a imunitním zdraví.
Lněné semínko: se svým vysokým obsahem vlákniny a ALA omega-3 mastných kyselin může pomoci zlepšit trávení, snížit cholesterol a potenciálně snížit riziko srdečních onemocnění.
Chia semínka: jsou vynikajícím zdrojem vlákniny, omega-3 mastných kyselin a různých minerálů, jako je vápník, železo a hořčík. Mohou podporovat zdraví kostí a zubů.
Dýňová semínka: obsahují hořčík, zinek a antioxidanty, které jsou prospěšné pro zdraví krvinek a celkovou pohodu.
Slunečnicová semínka: bohatá na vitamín E, hořčík a selen, mohou přispívat ke zdravému imunitnímu systému a chránit před poškozením buněk.
Sladké brambory
Obsahují komplexní sacharidy, které mohou pomoci stabilizovat hladinu cukru v krvi a poskytnout trvalou energii, což potenciálně snižuje dopad stresu.
Avokádo
Dobrý zdroj zdravých tuků a draslíku, které mohou pomoci regulovat krevní tlak a potenciálně snižuje úzkost související se stresem.
Kurkuma
Obsahuje kurkumin, antioxidant, který může pomoci tělu adaptovat se na stres.
Koření
Některá koření, jako je zázvor nebo skořice, lze přidat pro dochucení a mohou nabídnout účinky zmírňující stres.
Společná konzumace hrášku a mrkve přináší lepší zdravotní přínosy, protože kombinuje vlákninu z hrášku s vysokým obsahem beta-karotenu a dalších karotenoidů z mrkve, které jsou klíčové pro zdraví očí, imunitní systém a zdravou pokožku. Tato kombinace také nabízí kompletní balíček antioxidantů z obou druhů zeleniny, které chrání buňky před poškozením, spolu s rostlinnými bílkovinami a dalšími vitamíny a minerály, které podporují trávení a celkovou pohodu.
Zlepšený zrak a zdraví pokožky
Mrkev je bohatá na alfa- a beta-karoten, které tělo přeměňuje na vitamín A, nezbytný pro zrak a zdravou pokožku. Hrách přispívá luteinem a zeaxanthinem, antioxidanty, které filtrují škodlivé modré světlo a chrání před očními chorobami souvisejícími s věkem, jako je makulární degenerace a katarakta.
Lepší trávení
Hrášek i mrkev jsou vynikajícím zdrojem vlákniny, která podporuje zdravé trávení a celkové zdraví střev.
Silnější imunitní systém
Kombinace hrášku a mrkve poskytuje bohatý zdroj antioxidantů, včetně vitamínu C, které pomáhají budovat imunitní systém a chránit buňky před poškozením způsobeným volnými radikály.
Rostlinné bílkoviny a železo
Hrášek významně přispívá k příjmu rostlinných bílkovin a železa, které jsou důležité pro hladinu energie a zdraví svalů.
Esenciální minerály
Toto duo dodává životně důležité minerály, jako je draslík, který hraje roli v regulaci krevního tlaku.
Ochrana buněk
Různé karotenoidy a antioxidanty v hrášku a mrkvi působí jako silné chrániče vašich buněk a snižují oxidační stres.
Synergické účinky
I když se nejedná o dramatický příklad synergie dvou potravin, tak je třeba vyzdvihnout absorpci vitamínu C a železa. Doplňkové nutriční profily hrášku a mrkve také vytvářejí komplexnější balíček živin než jejich samostatná konzumace.
Hrášek s mrkví společně nabízejí rozmanitou škálu vitamínů, minerálů a antioxidantů, které podporují více tělesných systémů, což z nich činí velmi výživnou volbu pro vyváženou stravu.
Vrba jíva (Salix caprea) je náchylná k různým škůdcům a chorobám. Mezi běžné škůdce patří mšice, housenky a červci, kteří mohou způsobit poškození listů, změnu barvy a zpomalený růst. Plísňová onemocnění, jako je rez, rakovina a padlí, mohou také ovlivnit zdraví rostliny a vést ke skvrnitosti listů, odumírání větví a možnému opadávání listů. Kromě toho mohou vrbám jívám způsobit škody tesařík asijský a bekyně velkohlavá.
Škůdci
Mšice
Tento hmyz sající mízu může způsobit zpomalený růst, stočené listy a může přitahovat sazovité černé plísně v důsledku vylučování medovice.
Housenky
Různé larvy můr a pilatek se živí listy, což může vést k opadávání listů.
Červci
Tento hmyz se může přichytit na stonky a listy, vysát mízu a způsobit změnu barvy a zpomalený růst.
Mandelinka dvacetitečná
Larvy a dospělci se živí listy a mohou je okusovat.
Tesařík asijský
I když vrba jíva vykazuje určitou odolnost, může být stále hostitelem a potenciálním rezervoárem tohoto čínského brouka.
Bekyně velkohlavá
Housenky této můry mohou napadat listy vrby.
Pilatky
Larvy různých druhů pilatek mohou způsobovat škody na listech nebo způsobit jejich opadání.
Roztoči
Svilušky se také mohou živit listy a způsobovat žloutnutí a skvrnitost.
Nemoci vrby jívy
Rez: Plísňová rez, jako je Melampsora caprearum, může způsobit oranžové nebo prašné skvrny na listech, což ovlivňuje fotosyntézu a může vést k opadaní listů.
Rakovina a gummóza: Tato onemocnění mohou způsobit léze kůry, vytékání mízy a odumírání větví.
Strupovitost vrby: Patří mezi plísňové choroby a může způsobit poškození listů a větví, což může vést k odumírání listů.
Padlí: Plísňové onemocnění, které může způsobit bílý, práškový povlak na listech.
Skvrnitost listů: Plísňová onemocnění listů mohou způsobit skvrny a žloutnutí listů, což může vést k odumírání listů.
Hniloba kořenů: Nesprávná zálivka a půdní podmínky mohou vést k hnilobě kořenů, což ovlivňuje celkové zdraví stromu.
Vodní znaménko: Bakteriální onemocnění, které může způsobit odumírání větví a červené listy.
Péče
Pravidelně kontrolujte rostlinu, zda nevykazuje známky škůdců a chorob. Odstraňujte postižené větve, abyste zabránili šíření chorob. Zajistěte správnou zálivku a dobře propustnou půdu, abyste zabránili hnilobě kořenů. K hubení škůdců používejte vhodné metody, jako je chemický postřik, insekticidní mýdlo nebo neemový olej. V případě houbových chorob zvažte použití vhodných fungicidů. V některých případech může být prospěšné pro výsadbu vybrat odrůdy vrb odolné vůči rzi. Dodržováním těchto preventivních opatření a prováděním vhodných ošetření v případě potřeby můžete pomoci udržet zdraví a vitalitu vaší vrby na hodně dlouho.
