Roštěná patří k nejoblíbenějším částem hovězího masa. Dělí se na vysoký a nízký roštěnec, oba poskytují jemně vláknité a dobře prorostlé šťavnaté maso. Vysoký roštěnec, obsahující 16 % tuku, se nachází za podplečím a má blíž k přednímu masu. Z jeho středu pocházejí oblíbené rib eye steaky, jejichž obvod lemuje tuk zaručující šťavnatost masa po tepelné úpravě. Vysoký roštěnec s kostí (côte de boeuf) se peče nebo griluje. Nízký roštěnec je libovější (10 % tuku), lze ho péct vcelku i rychle osmažit jako minutky.
Hovězí roštěná na česneku
Ingredience: 5 dkg slaniny, 4 ks hovězí roštěné, 3 stroužky česneku, 1 cibule, sůl, mletý pepř, olej nebo sádlo, voda nebo vývar
Postup:Roštěnky otřeme vlhkou utěrkou, odstraníme z nich tuk a blány. Na okraji třikrát nařízneme, tence naklepeme, osolíme a opepříme. Na rozehřátém oleji je po obou stranách rychle opečeme. Opečené roštěnky vyjmeme, vedle si v kastrolu rozpálíme slaninu se sádlem. Potom vmícháme část jemně utřeného česneku, vložíme roštěnky, dáme na ně zbytek utřeného česneku, podlijeme vývarem nebo horkou vodou a dusíme doměkka. Roštěnky můžeme připravit i v tlakovém hrnci. Opečené roštěnky podlijeme 2 dl vývaru nebo vody, uzavřeme a dusíme asi 35 minut. Roštěnky na česneku podáváme s vařeným bramborem nebo bramborovými knedlíky.
Každý z nás už nějaký ten steak jedl. Ale ne každý určitě ví, jaké druhy masa se na jeho přípravu používají. Maso na steak, chcete-li foneticky na stejk, musí být kvalitní a vyzrálé, čemuž odpovídá i jeho cena.
Flank steak: Je to steak z hovězího pupku, přesněji část spodního šálu. Používá se v mnoha jídlech. Flank steak můžete připravovat jak na grilu, tak na pánvi, nebo jej můžete podávat dušený. Steak je nejlepší, když má jasně červenou barvu. Slavný McDonald připravuje z tohoto kusu masa své tradiční hamburgery.
Rumpsteak: Tyto plátky steaku se krájí z vykostěné hovězí zadní kýty. Maso není tak jemné a křehké, ale je libové. Část kýty, ze které se steaky odřezávají, se česky nazývá vnitřní špalík. Pokud maso není dobře vyzrálé a odleželé, bude rumpsteak tužší. Lépe se hodí na pečení či dušení vcelku, případně na roštěnky.
Filet mignon: Nebo také filet de boeuf, je malý steak z konce svíčkové. Maso je velice jemné a křehké. Obvykle se steaky podávají jako středně či krvavě propečené. Obecně se jedná spíše o vepřové maso než maso hovězí, ale není to pravidlem.
Fillet: Též se nazývá tenderloin, a je to vlastně krásná, kulatá část z hovězí svíčkové. Sval není téměř vůbec aktivní, a proto je velmi jemný a libový. Díky tomu chutná zvláště ženám, muži spíše kritizují. Patří k těm dražším plátkům masa.
Porterhouse steak: Je plátek masa s kostí, kde se setkává jemná a šťavnatá svíčková a masitá roštěnka. V podstatě je to větší T-bone steak. Má silnější řez a mnohem více svíčkové oproti roštěnce. Bývá silný zhruba 3,5 až 7 cm, proto je vhodný pro velké jedlíky nebo dvě osoby.
T-bone steak: Je téměř stejný jako porterhouse steak, ale celkově je menší a krájený na tenčí plátky. Snad i díky tomu je o hodně měkčí, nehodí se však pro více osob kvůli menší porci. Steak je složený ze svíčkové, roštěnky a kosti. Část u kosti je považována za delikatesu.
Striploin steak: Je označován také jako New York strip, a jde o steak z nízkého roštěnce. Maso je velice libové, sval totiž za života zvířete není moc aktivní. Prorostlost tukem je někde mezi rib eye steakem a panenkou. Na rozdíl od svíčkové může být krájen na větší plátky.
Rib eye steak: Je hovězí steak z žeberní části, jedná se o plátek vysokého roštěnce. Je to jeden z nejlepších plátků hovězího masa díky tomu, že se nachází ve velmi pohyblivé části zvířete (na rozdíl od svíčkové). Je prorostlý tukem a hodí se tak na pomalé pečení.
U steaků [stejků] hraje důležitou roli i tepelná úprava.
Ingredience: 2 vyzrálé roštěnky, každá vysoká cca 2 cm, tedy kolem 230 g kus, sůl, čerstvě mletý pepř, 1 lžíce rostlinného oleje
Postup: Z masa odřežte vnější blány, má-li nějaké. Tence po obou stranách potřete olejem, osolte a opepřete. Odložte bokem na talíř, třeba až na půl hodiny. Maso se tak trochu vzpamatuje po pobytu v lednici, což mu výrazně prospěje. Osolené maso lépe zlátne a dělá lepší, křupavější a chutnější kůrku. Sůl se snoubí s masem a vytvoří při opékání novou chuť, zatímco maso osolené až po opékání už zůstane pouze masem a solí bez přidané hodnoty. Zde se postupy různí: někdo solí, někdo nesolí.
Troubu rozehřejte na 180 stupňů. Pánev, pokud možno se silným dnem a rozhodně ne teflonovou, zahřejte zprudka a nasucho. Zmírněte žár plotýnky na středně silný, digestoř spusťte na plný výkon a vložte do pánve maso. Mělo by začít prudce syčet, prskat a krásně vonět. Pokud ucítíte hořce spálené a uvidíte divný šedý kouř vycházející zpod masa, pánev i s masem chvíli odstavte a nechte trochu vychladnout, než ji vrátíte na plotýnku. Příště snižte rozehřívání pánve.
Maso opékejte 2-3 minuty z každé strany, po uvedené době by se mělo celkem snadno odlepit z pánve a být na spodní straně krásně zbarvené do živě hnědé, zlatavé barvy. Nyní je biftek propečený někde kolem stupně rare. Jestliže vám to tak stačí, máte hotovo. Jinak pokračujte.
Maso přendejte do malého pekáčku a vložte do trouby. Stupně medium tam dosáhne zhruba za 5-8 minut, well done za 12-15 minut. Nebojte se troubu otevírat a šťouchat do masa a nebojte se ani toho, že se napoprvé úplně netrefíte s propečením. Pokud si jste hodně nejistí, obětujte krásný vzhled jedné roštěnky, vyndejte ji na prkénko a zhruba centimetr odkrojte, tak hned uvidíte, kde si na stupni propečenosti zrovna stojíte. Nedopečené nakrojené maso klidně vraťte do trouby na dodělání.
Opečené a upečené maso musí ještě chvíli odpočívat, než ho rozkrojíte a naservírujete. Dopřejte mu 5-10 minut v teple pod alobalem - jednoduše zakryjte pekáček a nechte stát bez další pozornosti na prkénku. Mezitím si dokončete omáčky a přílohy a zbavte se špinavého nádobí.
Odpočaté maso můžete ostrým nožem nakrájet na několik kousků, nebo dokonce na tenké plátky, to aby vynikla vnitřní barva a kontrast s opečením. Stejně tak ho ale můžete nechat v celku, aby první zakrojení patřilo vašim strávníkům - v takovém případě jim zároveň dopřejte steakové nože, které jsou ostřejší, zubatější a lépe se jimi tento typ masa krájí. Ihned podávejte, přelité omáčkou a v doprovodu přílohy a zeleniny dle vaší volby.
Ingredience: 400 g nízké roštěnky, 1 l vývaru z kostí, 1 cibule, 40 g tuku, 20 g hladké mouky, sůl, pepř
Postup: Maso nakrájíme na 4 plátky, zlehka je naklepeme, okraje nařízneme, opepříme, poprášíme moukou a prudce osmahneme na rozpáleném tuku z obou stran. Opečené roštěnky vyndáme a uchováme v teple. Na stejném tuku zpěníme nadrobno nakrájenou cibuli, přidáme opečené maso, podlijeme vývarem, osolíme a za občasného míchání dusíme doměkka. Podáváme s vařenými nebo opečenými brambory a zeleninovou oblohou.
Cena přezkoušení podle§6 NV 194/2022 v Brně se obvykle pohybuje mezi 1 700 a 3 200 Kč.
Rozdíl závisí na rozsahu výuky, zkušenosti lektora a tom, zda je součástí ceny i opravný termín. Levnější kurz nemusí zahrnovat plnohodnotnou přípravu ani možnost konzultace. Před přihlášením si vždy ověřte, že cena obsahuje oficiální zkoušku a vydání dokladu. Bez úspěšného přezkoušení nemáte platnou odbornou způsobilost.
Je online kurz NV 194/2022 v Brně uznatelný?
Online výuka může být uznatelná, pokud je zakončena oficiálním přezkoušením.
Samotné absolvování online prezentace nestačí. Rozhodující je zkouška podle NV 194/2022 a vydání dokladu o odborné způsobilosti. Většina seriózních poskytovatelů kombinuje online přípravu s prezenčním testem. Pokud kurz nabízí pouze potvrzení o účasti, nejedná se o plnohodnotné přezkoušení. Pokud někdo nabízí plně online získání paragrafu bez fyzického ověření totožnosti a znalostí, je na místě zvýšená opatrnost. Zodpovědnost za odbornou způsobilost nese vždy držitel paragrafu, nikoli poskytovatel kurzu.
Jak dlouho platí osvědčení §6 nebo §7?
Platnost osvědčení je zpravidla 3 roky, pokud interní předpis nestanoví jinak.
Po uplynutí této doby je nutné absolvovat opakované přezkoušení. Práce s propadlým osvědčením je riziková a může mít právní následky. Doporučuje se sledovat datum platnosti a objednat se na kurz s předstihem, aby nedošlo k přerušení činnosti.
Stačí mi rekvalifikace místo přezkoušení podle NV 194/2022?
Ne, samotná rekvalifikace nenahrazuje paragraf podle NV 194/2022.
Rekvalifikační kurz vám může dát odborný základ, ale pro výkon samostatné práce potřebujete konkrétní paragraf, například §6. Bez oficiální zkoušky nemáte právně platnou odbornou způsobilost. Mnoho lidí tuto chybu podceňuje a následně musí absolvovat další kurz.
Musím jako OSVČ absolvovat přezkoušení stejně jako zaměstnanec?
Ano, OSVČ i zaměstnanec musí mít platné osvědčení, pokud vykonávají činnost vyžadující paragraf.
Rozdíl spočívá v odpovědnosti. Zaměstnavatel obvykle organizuje školení pro zaměstnance, zatímco OSVČ si vše zajišťuje sama. Absence platného paragrafu může znamenat sankci při kontrole nebo problém při řešení škodní události.
Co když kurz v Brně neobsahuje zkoušku?
Pokud kurz neobsahuje zkoušku, nejde o plnohodnotné přezkoušení.
Takový kurz může být užitečný jako příprava, ale bez testu a vydání dokladu nemáte paragraf. Potvrzení o účasti nenahrazuje osvědčení o odborné způsobilosti. Před přihlášením si vždy ověřte, zda kurz zahrnuje oficiální přezkoušení.
Cena školení a přezkoušení podle§6 NV 194/2022 se v Praze obvykle pohybuje mezi 1 800 a 3 500 Kč.
Rozpětí závisí na tom, zda je součástí pouze samotná zkouška, nebo i celodenní přípravné školení. Důležité je ověřit, že cena zahrnuje přezkoušení i vydání dokladu. Některé nabídky uvádějí jen výuku bez testu, což nestačí pro získání odborné způsobilosti. Před přihlášením si vždy nechte potvrdit, co je součástí ceny.
Jaký je rozdíl mezi §6 a §7 z hlediska kurzu?
§6 je určen pro samostatnou práci, zatímco §7 je pro vedoucí pracovníky s odpovědností za ostatní.
Kurz §7 obvykle klade větší důraz na organizaci práce, odpovědnost a dohled nad dalšími osobami. Cena může být vyšší a zkouška náročnější. Pokud řídíte tým nebo odpovídáte za bezpečnost provozu, je §7 správná volba. Volba nižšího paragrafu může znamenat nesoulad s reálnou odpovědností.
Mohu absolvovat školení §4, §6 nebo §7 během jednoho dne?
Ano, většina přezkoušení v Praze probíhá jako jednodenní kurz zakončený zkouškou.
Jednodenní forma je běžná zejména pro osoby s praxí. Dopoledne probíhá výklad nebo opakování legislativy, odpoledne test. Samotné absolvování dne nestačí – rozhodující je úspěšné složení zkoušky. Pokud neuspějete, je nutné absolvovat opravný termín.
Je rekvalifikace elektrikáře povinná pro získání §6?
Rekvalifikace není automaticky povinná pro získání §6 NV 194/2022, pokud splňujete vzdělání a praxi.
Pokud již máte odpovídající odborné vzdělání nebo dlouhodobou praxi, obvykle stačí přezkoušení. Rekvalifikace je určena spíše pro osoby bez předchozí kvalifikace. Záměna rekvalifikace a paragrafu je častá chyba, která vede ke zbytečným nákladům.
Stačí mi rekvalifikační kurz místo přezkoušení podle NV 194/2022?
Ne, samotná rekvalifikace elektrikáře nenahrazuje přezkoušení dle NV 194/2022 pro konkrétní paragraf.
Rekvalifikační kurz vám může dát širší odborné vzdělání, ale pokud potřebujete §6 nebo §7 pro samostatnou činnost, musíte absolvovat oficiální přezkoušení. Častá chyba je předpoklad, že po několikatýdenní rekvalifikaci máte automaticky i platný paragraf. Bez složené zkoušky a vydaného dokladu nemáte právní krytí výkonu práce, což může být problém při kontrole nebo úrazu.
Jak dlouho trvá platnost osvědčení po absolvování kurzu?
Platnost osvědčení je obvykle 3 roky, pokud není stanoveno jinak interními předpisy.
Po uplynutí této lhůty je nutné absolvovat opakované přezkoušení. Některé firmy mohou vyžadovat kratší interval podle charakteru práce. Vykonávání činnosti s propadlým osvědčením je rizikové a může mít právní následky.
Postup: Maso opláchneme, nakrájíme na plátky, nařízneme okraje, naklepeme paličkou, opepříme a osolíme. Do hrnce dáme tuk, na kterém roštěnky opečeme po obou stranách. Opečené maso vyjmeme a do tuku od opékání vložíme nadrobno nakrájenou cibuli, necháme ji zpěnit, přidáme kmín a zalijeme vlažnou vodou. Přidáme opečené maso, přikryjeme pokličkou a dusíme 1 hodinu doměkka, během dušení maso občas obracíme a podléváme vlažnou vodou. Houby, nasekané nadrobno, uvaříme v malém množství vody doměkka. Měkké maso vyjmeme a přendáme do čistého hrnce. Šťávu zaprášíme hladkou moukou, případně zředíme vlažnou vodou nebo vývarem a asi 30 minut povaříme. Hotovou omáčku přelijeme přes cedník na připravené maso, přidáme uvařené houby, dochutíme solí a pepřem a společně ještě krátce povaříme. Podáváme s knedlíkem nebo rýží.
Houbová omáčka s hovězím masem a se smetanou je klasický český pokrm a každá rodina má svůj osvědčený návod na jeho přípravu. Používají se například roštěnky, které se připravují v papiňáku, a omáčka se nakonec báječně zjemní smetanou.
Ingredience: 2 vyzrálé roštěnky vysoké 2 cm (každá kolem 230 g), sůl, čerstvě mletý pepř, 1 lžíce rostlinného oleje
Postup: Z masa odřežte vnější blány, má-li nějaké. Tence po obou stranách potřete olejem, osolte a opepřete. Odložte bokem na talíř, třeba až na půl hodiny. Maso se tak trochu vzpamatuje po pobytu v lednici, což mu výrazně prospěje. Osolené maso lépe zlátne a dělá lepší, křupavější a chutnější kůrku. Sůl se snoubí s masem a vytvoří při opékání novou chuť, zatímco maso osolené až po opékání už zůstane pouze masem bez přidané hodnoty. Uvádí se, že sůl vyhání šťávu z masa a biftek je pak méně šťavnatý nebo zbytečně tvrdý, je to úhel pohledu.
Troubu rozehřejte na 180 °C. Pánev, pokud možno se silným dnem a rozhodně ne teflonovou, zahřejte zprudka a nasucho. Zmírněte žár plotýnky na středně silný, digestoř spusťte na plný výkon a vložte do pánve maso. Mělo by začít prudce syčet, prskat a krásně vonět. Pokud ucítíte hořce spálené a uvidíte divný šedý kouř vycházející zpod masa, pánev i s masem chvíli odstavte a nechte trochu vychladnout, než ji vrátíte na plotýnku. Znamená to příliš rozehřátou pánev.
Maso opékejte 2–3 minuty z každé strany, po uvedené době by se mělo celkem snadno odlepit z pánve a být na spodní straně krásně zbarvené do živě hnědé, zlatavé barvy. Nyní je biftek propečený někde kolem stupně rare. Jestliže vám to tak stačí, přeskočte následující bod receptu.
Maso přendejte do malého pekáčku a vložte do trouby. Medium dosáhnete zhruba za 5–8 minut, well done za 12–15 minut. Nebojte se troubu otevírat a šťouchat do masa a nebojte se ani toho, že se napoprvé úplně netrefíte s propečením. Pokud si jste hodně nejistí, obětujte jeden plátek, vyndejte ho na prkénko a zhruba centimetr odkrojte – tak hned uvidíte, na jakém stupni propečenosti maso je. Nedopečené, i když nakrojené maso klidně vraťte do trouby na dokončení.
Opečené a upečené maso musí ještě chvíli odpočívat, než ho rozkrojíte a naservírujete. Dopřejte mu 5–10 minut v teple pod alobalem – prostě jen zakryjte pekáček a nechte stát bez další pozornosti na prkénku. V mezičase dokončete omáčky a přílohy.
Odpočaté maso můžete ostrým nožem nakrájet na několik kousků, nebo dokonce na tenké plátky, to aby vynikla vnitřní barva a kontrast s opečením. Stejně tak ho ale můžete nechat vcelku, aby první zakrojení patřilo vašim strávníkům – v takovém případě jim zároveň dopřejte steakové nože, které jsou ostřejší, zubatější a lépe se jimi tento typ masa krájí. Ihned podávejte, přelité omáčkou a v doprovodu přílohy a zeleniny dle vaší volby.
TIP: Dochucení není jen o černém pepři, zajímavá je směs sečuánského pepře, kardamomu a koriandru. Anebo drcených chilli papriček a červeného pepře. Vyhněte se hotovým steakovým nebo grilovacím směsím, které obsahují zvýrazňovač chuti typu glutamátu.
100 g žampionů nakládaných nebo čerstvých, nebo sušené houby
1 cibule
2,5 dcl smetany ke šlehání
½ kostky hovězího bujónu
hladká mouka na obalení roštěnek
sůl, pepř
Postup:
Plátky hovězího masa opláchněte, osušte, po obvodu na několika místech nakrojte a z obou stran naklepejte. Osolte, opepřete a obalte v mouce. Pokud chcete připravovat plátky dietně, tak je takto připravené vložte do keramické nádoby pomalého hrnce a přidejte žampiony. Jestliže budete používat houby sušené, nechte je předem namočené asi hodinu ve vodě. Vodu poté slijte a houby přidejte k masu. Ke směsi přisypte na jemno nakrájenou cibuli, rozdrobte ½ kostky hovězího bujónu a vše zalijte smetanou ke šlehání. Dobře promíchejte. Roštěnky můžete před dušením v pomalém hrnci i zprudka opéct z obou stran na pánvi v oleji, aby získaly barvu. Tento postup samozřejmě nedoporučujeme při přípravě dietního pokrmu. Keramickou nádobu vložte do pomalého hrnce a vařte na I. stupni asi 8 hodin nebo na II. stupni 4 až 5 hodin. Jako přílohu doporučujeme například vařené brambory.
Postup: Maso naklepeme, nařízneme okraje, osolíme, opepříme a z jedné strany potřeme hořčicí a posypeme křenem. Na plátky poklademe nudličky uzeného uvařeného masa, zavineme, spíchneme kovovými jehlami a obalíme v hladké mouce. V pánvi na oleji necháme zesklovatět jemně nakrájenou cibuli, přidáme maso a zprudka opečeme ze všech stran. Zasypeme mletou paprikou, podlijeme vodou nebo vývarem a dusíme pod pokličkou doměkka. Podáváme s dušenými fazolkami na česneku, sypané křenem.
Nízký roštěnec se používá pro přípravu proslulého rostbífu. Marinované maso o váze 1,5 kg se peče při 180 °C asi půl hodiny, aby zůstalo růžové a dokonale šťavnaté. Steaky z roštěné jsou vyhlášenou lahůdkou. Mezi nejznámější patří T-bone steak s palcem křehké svíčkové, rumpsteak s menším obsahem tuku a výrazným mramorováním. Plátky roštěnky se mohou dusit přírodně, na žampionech či s kořenovou zeleninou. Maso je třeba nejdříve zprudka opéct, aby se zatáhlo, poté se pozvolna dusí do změknutí.
Vysoká roštěná s kostí, takzvaná costata, je špičkové hovězí maso, které je vhodné pro přípravu šťavnatých a křehkých steaků na pánvi i grilu.
Entrecôte, hovězí vysoká roštěná, má intenzivní mramorování a vyšší tučnost a je ideální surovinou pro dokonalý biftek.
Kuskus můžete ochutit podle vaší fantazie a podle vašich chutí. Jeho variabilita je velmi široká. Dá se připravovat jak na slano, tak i na sladko. Po velmi rychlé přípravě kuskusu ho lze dále upravovat opékáním, marinováním, dušením s dalšími ingrediencemi, zapékáním.
Kuskus se zeleninou
Ingredience: 2 ks barevné papriky, 1,5 lžíce octa, 150 g eidamu (45%), 200 g kuskusu, 1 lžíce olivového oleje, 1/2 okurky, 1/2–1 lžička koření na kuskus, 1/2 kostky zeleninového bujonu
Postup: Kuskus vsypeme do misky a zasypeme půlkou rozdrobeného bujonu. Podle návodu zalijeme horkou vodou, přidáme lžíci olivového oleje a přikryjeme pokličkou. Necháme stát a bobtnat po dobu asi 15 minut. Zeleninu očistíme a nakrájíme na kostičky. Eidam (vcelku) rozkrájíme na kostky. Zeleninu promícháme s octem. K hotovému kuskusu přimícháme zeleninu, koření na kuskus a nakonec sýr. Kuskus se zeleninou a sýrem podáváme jako teplý i studený hlavní chod.
Kuskus na sladko
Ingredience: cca 60–70 g kuskusu, malou sklenici mléka, menší banán, polévkovou lžíci medu, čajovou lžičku másla nebo ořechů a podle chuti skořici
Postup: Kuskus uvaříte podle návodu, jen místo vody použijete mléko. Mléko i s kuskusem oslaďte medem, a až mléko přejde do varu, tak jej odstavte ze sporáku a pod pokličkou nechte odstát pár minut. Poté opět vraťte na sporák a s troškou másla povařte ještě tak minutu nebo dvě, je potřeba míchat, aby se kuskus nepřilepil. Potom už stačí jen přidat nakrájený banán nebo jakékoliv jiné ovoce, posypat troškou skořice a mletými oříšky, ty můžete na sucho opražit. Kuskus je také moc dobrý i s nastrouhaným jablkem.
Kuskus s kuřecím masem
Ingredience: 1–2 ks bílé papriky, 1 ks petržele, 2 ks cibule, 150 ml bílého vína, 4 porce kuskusu, 3–4 ks mrkve, 500 g kuřecího masa, 1/2 kostky vývaru z masoxu, 1/2 ks celeru
Marináda: 4–5 lžic olivového oleje, 1/2 balíčku koření Gyros, 3–4 stroužky česneku podle chuti, 100–150 g eidamu (30%)
Postup: Maso nakrájené na kousky naložíme do směsi olivového oleje, česneku a koření. Můžete si udělat i vlastní marinádu podle chuti. Maso dáme do lednice uležet na několik hodin, nejlépe však přes noc. Druhý den očistíme zeleninu a nakrájíme ji na malé kousky. Na rozehřátém olivovém oleji orestujeme dozlatova cibuli. Přidáme naložené maso, které zprudka smažíme, aby se zatáhlo. Vsypeme zeleninu, krátce orestujeme a zalijeme vodou tak, aby bylo vše jemně ponořené. Směs dusíme doměkka. Zatím si připravíme kuskus podle návodu na obalu pro 4 osoby a přidáme k němu masox. Když je zelenina ve směsi měkčí, přidáme bílé víno a dusíme doměkka. Až je maso hotové a zelenina měkká, přidáme hotový kuskus. Ten do sebe vtáhne přebytečnou šťávu. Kuskus odstavíme z ohně a vmícháme do něj nastrouhaný sýr. Zakryjeme poklicí a necháme rozpustit. Kuskus ihned podáváme. Jednotlivé porce kuskusu můžeme posypat sýrem a čerstvými bylinkami.
Jaké odrůdy vybrat? A jaké odrůdy jsou nejlepší pro malé pěstitele?
Dostáváme se k tématu, které tvoří náplň části vinohradnictví, zvané Ampelografie, což je obor zabývající se vlastnostmi jednotlivých odrůd. O ampelografii byla napsána řada odborných knih, které kromě popisu toho, jak keře vypadají, také uvádějí jejich požadavky na prostředí a na způsoby pěstování, a také charakteristiky jejich vín.
Kdybychom si chtěli udělat v odrůdách pořádek, mohli bychom je rozdělit např. podle barvy slupky na odrůdy bílé, červené a modré, nebo podle využití na odrůdy moštové a stolní. Ale mnohem zajímavější je podívat se na to, jak dlouho se pěstují na našem území a jak se k nám dostaly. Některé jsou u nás domovem již několik staletí. Patří k nim odrůdy z rodiny Burgundských (dnes podle legislativních dohod správně zvané odrůdy Rulandské), jež k nám opravdu dovezl Karel IV., kterému můžeme děkovat za rozšiřování vinohradnictví v Čechách. Jiné odrůdy se k nám v minulosti spontánně dostaly z dalších území Evropy; připomeňme si např. oblíbené odrůdy Sauvignon či Ryzlink rýnský. Všechno jsou to odrůdy velmi náročné na podmínky pěstování a zároveň jejich vína patří k nejkvalitnějším.
U řady odrůd není přesně znám původ, např. u odrůdy Neuburské. Navíc se v minulých dobách nevedla přehledná evidence popisů odrůd, takže ve starých literárních zdrojích se mohou najít tytéž odrůdy pod několika názvy. U nás byla první přehledná evidence zavedena v roce 1941, což se u odrůd, které zde byly mnohem déle, označuje jakožto rok „povolení odrůd“, přestože nikým jejich pěstování povolováno nebylo – na rozdíl od současných nových odrůd. Nežli se nové odrůdy zapíšou do seznamu povolených odrůd (a smí se z nich vyrábět a prodávat vína nebo hrozny), musí projít tzv. „uznávacím řízením“. To kupodivu není byrokratický akt, ale skutečné vysazení nových odrůd ve zkušebních vinicích a zhruba desetileté pozorování jejich vlastností na stanovišti. A také pochopitelně opakované zkoušení vín vyrobených z jednotlivých ročníků.
Čeští šlechtitelé révy vinné už několik desítek let nejenže udržují nejcennější keře z jednotlivých odrůd, (přemnožených do klonů), ale zabývají se také tzv. „novošlechtěním“, což je kreativní i náročná činnost, při které se vytvářejí nové odrůdy. Asi tak dvacet let trvá, než je nová odrůda povolena. Výsledkem jsou odrůdy, jako např. André, Olšava, Malverina, Veritas, Florianka, Erilon a řada dalších.
V minulém století k nám přicházely odrůdy z jiných zemí cíleně vyšlechtěné a tam registrované, které se vyznačovaly takovými pěstitelskými vlastnostmi a takovou kvalitou vín, že se postupně rozšířil
Kolik stojí odborná způsobilost podle NV 194/2022 v praxi?
Cena odborné způsobilosti se v praxi nejčastěji pohybuje v řádu jednotek tisíc korun, pokud jde o standardní kurz se zkouškou podle NV 194/2022.
Konkrétní částka závisí na formě přípravy, regionu a rozsahu služeb. Levnější bývají online kurzy, dražší prezenční školení s intenzivní přípravou. Do ceny je nutné započítat i čas, případné opakování zkoušky a obnovu oprávnění v budoucnu.
Je samostudium skutečně levnější než kurz?
Samostudium může být levnější pouze tehdy, pokud uspějete u zkoušky hned napoprvé a máte dostatečnou praxi.
V opačném případě se často prodraží. Opakovaná zkouška, další příprava a ztracený čas rychle převýší cenu kurzu. Samostudium se vyplatí hlavně lidem, kteří si jen obnovují oprávnění a přesně vědí, co se od nich očekává.
Jaký je cenový rozdíl mezi online a prezenčním kurzem?
Online kurzy bývají levnější než prezenční, rozdíl může být i několik tisíc korun.
Nižší cena je vykoupena menší podporou a vyšším nárokem na samostatnost. Prezenční kurz je dražší, ale snižuje riziko neúspěchu a je vhodnější pro lidi bez hlubší praxe nebo s obavami ze zkoušky.
Liší se cena odborné způsobilosti podle města?
Ano, cena se může lišit podle regionu, zejména podle dostupnosti kurzů a konkurence mezi poskytovateli.
V Praze a Brně je větší výběr termínů a často i lepší poměr cena/výkon. V menších městech může být nabídka omezenější, ale úsporu přináší kratší dojíždění a osobnější přístup.
Co všechno je obvykle zahrnuto v ceně kurzu?
Standardní cena kurzu obvykle zahrnuje přípravu, školení a samotnou zkoušku.
Ne vždy je v ceně vystavení certifikátu, studijní materiály nebo možnost opravy zkoušky. Je důležité číst podmínky a ověřit si, co přesně za své peníze dostanete, aby vás nepřekvapily další poplatky.
Jak často se musí odborná způsobilost obnovovat?
Odborná způsobilost se pravidelně obnovuje, nejčastěji v několikaletých intervalech podle interních předpisů a praxe.
Obnova znamená další náklady na školení nebo přezkoušení. Je dobré s tím počítat už při první volbě kurzu, protože levná varianta dnes nemusí být levná v dlouhodobém horizontu.
Vyplatí se investovat do dražšího kurzu?
Dražší kurz se vyplatí tehdy, pokud snižuje riziko neúspěchu a šetří čas.
Pro lidi bez praxe nebo s vyšší odpovědností je často rozumnější zaplatit víc a mít jistotu. Nejde o cenu samotnou, ale o to, kolik vás stojí případné chyby a opakování zkoušky.
Jak poznám, že je kurz kvalitní a ne jen „na papír“?
Kvalitní kurz má jasně popsaný obsah, konkrétní informace o zkoušce a uvedenou vazbu na NV
Je Zdeněk Pohlreich opravdu nejlepší kuchař v Česku?
Zdeněk Pohlreich je považován za nejlepšího kuchaře hlavně díky technické autoritě a vlivu na českou gastronomii.
V praxi ale „nejlepší“ neznamená univerzální. Je výborný tam, kde jde o kvalitu, techniku a disciplínu. Jakmile vstupují emoce, tradice a rodinná očekávání, jeho přístup přestává fungovat pro každého.
Dají se recepty Zdeňka Pohlreicha vařit doma bez úprav?
Recepty Zdeňka Pohlreicha se doma vařit dají, ale často vyžadují přizpůsobení.
Technický základ funguje, problém bývá v čase, ceně surovin a očekáváních rodiny. Bez úprav tempa a nároků může výsledek působit stroze nebo nepřijatelně. Překlad do domácí reality je klíčový.
Proč lidem vadí styl komunikace Zdeňka Pohlreicha?
Lidem vadí hlavně tvrdý jazyk a konfrontační styl, ne samotné názory.
Pro část publika je jeho přístup motivující a upřímný. Pro jiné demotivující a zbytečně agresivní. V domácím vaření, kde jde často o pohodu, může forma přebít obsah.
Je Pohlreich lepší kuchař než Kluci v akci?
Zdeněk Pohlreich je technicky silnější, Kluci v akci jsou praktičtější pro domácnosti.
Pohlreich učí disciplínu a kvalitu, Kluci v akci učí vařit v reálném čase a prostoru. Nejde o to, kdo je lepší, ale kdo víc odpovídá potřebám konkrétního kuchaře.
Proč svíčková podle Pohlreicha doma často neuspěje?
Svíčková podle Pohlreicha neuspěje hlavně kvůli rozporu s rodinnými očekáváními.
Je méně sladká, méně moučná a technicky čistší. Chuťově dává smysl, ale emočně může zklamat. Lepší technika nemusí znamenat větší spokojenost.
Je roastbeef podle Pohlreicha vhodný pro běžnou rodinu?
Roastbeef podle Pohlreicha je vhodný jen pro rodiny, které akceptují růžové maso.
Technicky je postup jednoduchý, ale psychicky náročný. Pokud rodina očekává propečené maso, výsledek bude odmítnut. Tady není chyba v receptu, ale v očekávání.
Co si z Pohlreicha vzít, pokud začínám vařit?
Začátečník by si měl vzít hlavně technické základy a respekt k surovinám.
Není nutné přebírat tlak, tvrdost ani absolutní nekompromisnost. Pokud se přístup zjemní, může být Pohlreich velmi dobrým učitelem základů.
Pro koho je styl Zdeňka Pohlreicha nevhodný?
Styl Zdeňka Pohlreicha je nevhodný pro lidi, kteří vaří hlavně podle emocí a tradice.
Pokud je cílem pohoda, klid a rodinná atmosféra, může jeho tlak na správnost vaření spíš škodit. Ne každý chce vařit jako profesionál.
Je Pohlreich víc kuchař, nebo mediální osobnost?
Zdeněk Pohlreich je v základu kuchař s mediálním přesahem.
Média jeho styl zesílila, ale nevytvořila. Odbornost existovala dřív než televizní popularita. Přesto platí, že část jeho obrazu dnes formuje hlavně televize.
