Téma: 

rozchodník prudký


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

SEDUM - ROZCHODNÍK

Rozchodník ostrý

Rozchodník ostrý je synonymem pro rozchodník prudký, viz tedy více o tomto druhu v podkapitole o rozchodníku prudkém.

Zdroj: Sedum - rozchodník
Zveřejněno: 22.12.2014

SEDUM - ROZCHODNÍK

Rozchodník prudký

Rozchodník prudký (Sedum acre) je také známý pod českým jménem rozchodník ostrý. Toto pojmenování se vztahuje k jeho ostré, palčivé chuti, kterou se liší od ostatních u nás rostoucích druhů. Je to drobná bylina, která dorůstá při květu výšky kolem 10 cm. Má vystoupavé lodyhy dvojího druhu, a to kratší nekvetoucí, hustě střechovitě listnaté a delší řídce listnaté, kvetoucí. Listy jsou válcovité, cca 3 mm dlouhé, po odumření bělavé. Květenství se skládá ze 2 až 3 vijanů jasně žlutých květů, kterých bývá kolem pěti. Tato vytrvalá, trsnatá rostlina kvete v červnu a červenci. Plody jsou měchýřky. Druh je velice proměnlivý, rozdíly jsou patrné ve tvaru listů i vzhledu trsů. Rozchodník prudký roste dost hojně na slunných stráních, skálách, písčinách, mezích a chudých půdách od nížin po podhůří. Často je pěstován i v kultuře jako houževnatá skalnička. V minulosti byl používán také jako léčivka. Pozor, jedovatá šťáva je obzvlášť nebezpečná pro oči!

Zde se můžete podívat na nádherné žluté květenství tohoto rozchodníku prudkého.

Zdroj: Sedum - rozchodník
Zveřejněno: 22.12.2014

SEDUM - ROZCHODNÍK

Rozchodník kamčatský

Rozchodník kamčatský (Sedum kamtschaticum) je nenáročná skalnička se sytě zelenými, dužnatými, lesklými listy pilovitého tvaru. Vykvétá během léta zářivě žlutými kvítky. Rostlina je půdokryvného, poléhavého vzrůstu, 10–20 cm vysoká, plně mrazuvzdorná.

Také tento rozchodník má rád propustnou půdu, snáší velké sucho a přímé slunce. Je vhodný do skalek, na zídky, do kamenných koryt či na okraje záhonů.

Na těchto fotografiích se můžete podívat, jak žlutě září kvítky rozchodníku kamčatského.

Zdroj: Sedum - rozchodník
Zveřejněno: 22.12.2014

SEDUM - ROZCHODNÍK

Rozchodník nádherný

Rozchodník nádherný (Sedum spectabile) dorůstá do výšky 30–50 cm, jeho stonky jsou vzpřímené, nevětvené, listy má vejčité, šedozelené, kvete velkým plochým květenstvím v růžové, červené i bílé barvě, a to v srpnu až září.

Nepotřebuje moc péče, ale vyžaduje plné slunce, spíše písčitou zem a na živiny chudou půdu. V dobrých a vlhkých půdách nebo na stinném místě se rostliny vytahují, stonky jsou slabé, květy malé a málo barevné. Rozchodník nemusíte pravidelně přihnojovat, zalévat či chránit před jarním úpalem. Nejlépe mu bude ve společnosti jiných rozchodníků, vyšší druhy trvalek by ho utiskovaly a stínily mu.

Zde se můžete podívat, jak rozmanitě rozchodník nádherný kvete.

Zdroj: Sedum - rozchodník
Zveřejněno: 22.12.2014

SEDUM - ROZCHODNÍK

Rozchodník skalní

Rozchodník skalní (Sedum reflexum) je asi 7–12 cm vysoká vytrvalá bylina. Habitus v podstatě připomíná smrkovou větvičku. Pěstuje se jako půdopokryvná rostlina se vzpřímenou polohou stonků. Listy má našedlé, květy žluté, měchýřek (plod) se otevírá pouze za deště. Tento rozchodník také roste na suchých, slunečných místech, na skalkách. Kvete od června do července. Je mrazuvzdorný.

Rozchodník skalní obsahuje vitamín C, třísloviny, slizy, kyselinu jablečnou a vinnou, draslík a další látky. Má jemně nakyslou chuť, lze ho použít při přípravě salátů, polévek nebo pomazánek. Působí močopudně a stimuluje činnost střev. Některé rozchodníky vyrostou v novou rostlinu i z části stonku nebo z listu.

Zde se můžete přesvědčit, že lístky rozchodníku skalního opravdu vypadají jako jehličí.

Zdroj: Sedum - rozchodník
Zveřejněno: 22.12.2014

SEDUM - ROZCHODNÍK

Rozchodník velký

Rozchodník velký (Sedum telephium) je až 70 cm vysoká vytrvalá bylina, má hlízovitý kořen, lodyhy dužnaté, v horní části větvené. Listy jsou dužnaté, lžícovitě prohnuté. Kvete drobnými, světle žlutozelenými květy ve vrcholičnatém květenství, a to od července do září. Plodem je měchýřek, který se otevírá jen za deště. Roste ve světlých lesích s mělkou, kamenitou, suchou půdou, dále ve skalních štěrbinách, na štěrkových náspech, někdy i v příkopech či na orné půdě. Vyskytuje se roztroušeně. V minulosti se používal v lidové medicíně, zejména jako bylina na rány. Občas se pěstuje také v zahradách, využívá se především v jejich přírodně koncipovaných částech.

Zde si můžete prohlédnout nenápadnou krásu tohoto rozchodníku velkého.

Zdroj: Sedum - rozchodník
Zveřejněno: 22.12.2014

SEDUM - ROZCHODNÍK

Rozchodník nachový

Rozchodník nachový (Hylotelephium telephium) rozkvétá na konci léta a kvete růžovými až purpurově červenými, hvězdovitě otevřenými květy v plochých vrcholičnatých květenstvích. Svou výškou 40–60 cm se řadí mezi rostliny středního až vyššího vzrůstu a patří mezi známé podzimní květiny. Uplatní se ve skalkách, stepních partiích, v kamenných korytech, předzahrádkách vystavených slunci a je vhodný i pro kombinovanou výsadbu. Je to nenáročná okrasná trvalka, která stejně jako jiné druhy rozchodníků dokáže ve svých dužnatých listech zadržovat vodu. Roste v hustých trsech, listy má ovální, holé, lesklé a přisedlé. Plodem je měchýřek.

Vyžaduje propustnou, písčitou, hlinitou půdu, plné slunce a mírnou zálivku. Květy jsou medonosné, dekorativní k řezu, k sušení. Jeho květy se řežou do vázy nebo používají do suchých vazeb. Je vhodný jako součást skalek a stepních partií, záhonů i v nádobách. Jeho květy vydrží ve váze dlouhou dobu.

Na těchto fotografiích se můžete podívat, jak vypadá rozchodník nachový.

Zdroj: Sedum - rozchodník
Zveřejněno: 22.12.2014

RANUNCULUS

Je pryskyřník jedovatý

Druhy R. acris (pryskyřník prudký), R. repens (pryskyřník plazivý), P. flammula (pryskyřník plamének), P. sceleratus (pryskyřník litý) a R. bulbosus (p. hlíznatý) patří mezi jedovaté rostliny. Na pokožce a sliznici se může projevit podráždění.

Zdroj: Ranunculus
Zveřejněno: 28.5.2018

RADY JAK NA HOREČKU

Nutnost návštěvy lékaře při horečce

  • časté močení, pálení při močení nebo krev v moči;
  • bolest soustředěná do jednoho místa v krajině břišní;
  • prudké bolesti hlavy a zvracení;
  • prudký vodnatý průjem trvající déle než čtyřiadvacet hodin;
  • otoky žláz nebo vyrážka.

Zdroj: Rady jak na horečku
Zveřejněno: 2.9.2013

RADY JAK NA HOREČKU

Nebezpečnost horečky

  • u lidí trpících onemocněním srdce a cév – horečka nutí srdce pracovat rychleji a silněji, což může způsobit poruchy srdečního rytmu a srdeční záchvat;
  • při onemocnění plic;
  • v prvních třech měsících těhotenství – prudký výkyv teploty může způsobit poškození plodu;
  • dlouhotrvající vysoké horečky mohou být příčinou dehydratace a poškození mozku;
  • vysoká horečka u kojenců a malých dětí může způsobit křeče.

Zdroj: Rady jak na horečku
Zveřejněno: 2.9.2013

BATOLECÍ VĚK

Charakteristika batolete

Batoletem označujeme dítě od jednoho roku do tří let. V tomto období dochází k zajímavému rozvoji. Dítě začíná lézt, chodit, mluvit, začíná rozeznávat blízké osoby. Odliší od sebe tvary, obrázky i hračky. Jeho myšlení se posune od senzoricko-motorického k symbolickému. Nastává prudký rozvoj řeči – zatímco po prvních narozeninách batole používá obrazných slov jako haf-haf či bum-bum, ve třech letech se dítě naučí mluvit natolik, že zvládá skloňování, časování a dokáže sestavit jednoduchou větu.

Zdroj: Batolecí věk
Zveřejněno: 11.5.2015

TIPY A TRIKY JAK ZVÝŠIT NÍZKÝ KREVNÍ TLAK

Přejídání a nízký krevní tlak.

Při přejídání se vlivem přeplnění žaludku a započetí intenzívního trávicího procesu soustředí mnoho krve v břiše, což může vyvolat prudký pokles krevního tlaku. V takovém případě pomůže si lehnout na záda, volně dýchat a za chvilku zvednout nohy, pokrčit je v kolenou a udělat několik šlápnutí, jakoby do pedálů na kole. Pak zase chvíli odpočívat a znovu to opakovat, než potravu strávíte a stav se stabilizuje. Proto se pro udržení zdravého krevního tlaku nepřejídejte.

Zdroj: Tipy a triky jak zvýšit nízký krevní tlak
Zveřejněno: 10.9.2012

HNIS

Hnis v krku

Hnis v krku doprovází nejčastěji angínu, tedy prudký a bolestivý zánět mandlí. Angína se projevuje právě hnisem na mandlích, kdy jsou viditelné bílé kousky v krku, a bolestí v krku, která zesiluje při polykání. Nemocný má pocit hrudek v krku (vyskytuje se hnis, který vytéká z mandlí), má problémy s polykáním jak tuhé, tak i tekuté stravy, a proto nadměrně sliní. Objevuje se též vysoká teplota a huhňání při mluvení. Pokud absces zužuje dýchací cesty, může hnis působit i dýchací obtíže.

Zdroj: Hnis
Zveřejněno: 6.10.2015

VYHŘEZLÁ PLOTÉNKA V BEDERNÍ PÁTEŘI

Příčiny

Výhřez meziobratlové ploténky se nejčastěji vyskytuje v bederní oblasti. Je provázen velmi silnou bolestí, protože je utlačována mícha. Nastává porucha hybnosti i citlivosti, bolest často vystřeluje do nohy. Vyvolávajícím momentem je většinou prudký pohyb (například při tenise) nebo zvedání těžkých břemen na stavbách apod. Potíže mohou přijít náhle nebo se déle vyvíjet.

Pokud se jedná o vyhřeznutí ploténky v bederní oblasti, pak se vyskytují tyto příznaky:

  • bolest vystřelující do kostrče, nohou a chodidel; bolest zad může i nemusí být přítomna;
  • necitlivost nebo mravenčení v nohách nebo chodidlech;
  • oslabení svalů;
  • nemožnost močení.

Zdroj: Vyhřezlá ploténka v bederní páteři
Zveřejněno: 26.1.2016

SEDUM - ROZCHODNÍK

Pěstování rozchodníku

Rozchodníky jsou běžně pěstované trvalky a skalničky. Nízké, plazivé a polštářové druhy se používají na skalkách či suchých zídkách. Rozchodníky patří i mezi nejvhodnější rostliny do tak extrémních stanovišť, jako jsou zelené zahrady na střechách budov. Některé druhy rozchodníků se hodí rovněž do závěsných nádob. Vyšší druhy najdou uplatnění také v trvalkových záhonech nebo solitérně vysazené v trávníku. Obvykle pětičetné květy rozchodníků jsou oblíbenou pastvou pro včely, čmeláky a motýly. Okrasná hodnota rozchodníků spočívá nejen v různobarevných květech, ale i v dužnatých listech různých barev (světle a tmavě zelené, červené, hnědé, bíle nebo žlutě panašované).

Rozchodníky vyžadují slunná místa, písčité a propustné půdy. Snášejí úpal a sucho, takže pokud zapomenete občas na zálivku, nic se neděje. Množí se pomocí řízků a dělením na jaře. Pokud jde o choroby a škůdce, mohou je napadnout háďátka, šedá plíseň či padlí.

Zdroj: Sedum - rozchodník
Zveřejněno: 22.12.2014

ZASTYDLÁ RÝMA

Příčiny sinusitidy

Jako u mnoha jiných onemocnění i u sinusitid může být průběh akutní, nebo chronický. K zánětu dochází nejčastěji přestupem infekce z dutiny nosní při rýmě (rhinitida). Dále mohou vznikat při zánětu zubního lůžka, takto se mohou infikovat dutiny horní čelisti, které leží v bezprostřední blízkosti kořenů horních předních zubů (špičáky, třenové zuby, 1. stoličky). K tomu dochází například při neléčeném zubním kazu. Kost mezi kořenem a vlastní dutinou je zde velice tenká a zánět tudy snadno prostoupí. Tyto infekce mohou mít velice prudký průběh s bolestmi, vysokou teplotou a otoky obličeje. Speciální formou jsou takzvané letní sinusitidy, které vznikají typicky při vodních radovánkách. Jde o to, že pokud ve vodě uděláte stojku nebo kotrmelec, hrozí riziko, že se vám voda dostane nosem do dutin. Tyto infekce bývají typické po koupání v bazénech nebo přírodních koupalištích a mívají velmi prudký průběh. Ke vzniku sinusitid dochází také často ve spojitosti s alergiemi. Vzácnější je postižení dutin při zánětu jinde v těle, kdy se patogen může do dutin dostat krevní cestou a sinusitida je pak komplikací původního onemocnění. V poslední řadě je dobré zmínit ještě infekci traumatickou, kdy se infekce do dutiny dostává po poranění obličeje, nosu nebo oka.

Zdroj: Zastydlá rýma
Zveřejněno: 8.1.2014

VYKAŠLÁVÁNÍ ZELENÝCH HLENŮ PO RÁNU

Příčiny vykašlávání zeleného hlenu po ránu

Mechanismus kašle začíná hlubokým nadechnutím, poté se uzavře hrtanová příklopka, která tak sevře hlasovou štěrbinu a tlak v plicích stoupá. Následuje prudký výdech při uzavřené hlasové štěrbině, která se náhle otevře a proud vzduchu vynese do úst obsah dýchacích cest. Je-li kašel suchý, dráždivý a trvá-li déle, nejde již o reflex užitečný a je vhodné jej tlumit, protože opotřebovává plicní elasticitu. Sputum (zmnožený výměšek dýchacích cest) je látka, která se vykašle, je to takzvaný sekret bronchiálních žláz.

Vykašlávání hustého zeleného hlenu je nejčastěji způsobeno vážnou bakteriální infekcí, například bronchitidou. Může se také jednat o chronické záněty dýchacích cest (mimořádně odolné bakterie pseudomonázy Pseudomonas aeruginosa).

Zdroj: Vykašlávání zelených hlenů po ránu
Zveřejněno: 27.12.2016

KAŠTANOVÁ MAST

Alternativní recept na kaštanovou mast

Z jara, kdy teprve kaštany kvetou, se dá kaštanová mast vyrobit z mladých listů kaštanu jírovce. K tomu budeme potřebovat jen dvě ingredience: kokosový olej a listy jírovce. Kokosový olej je vhodný, protože tuhne při pokojové teplotě, ale snadno taje při tělesném teple. Ve vodní lázni opatrně rozehřejeme kokosový olej, aby se roztekl. Udržujeme olej při teplotě 60*C a přidáme do něj nasekané čerstvé zelené listy jírovce. Až budou listy v oleji hnědé a nebude na nich žádný náznak zelené barvy, tak je přecedíme a olej necháme ještě pak stát v teplé vodní lázni, aby se na dno usadily i jemné kousky a zbytky vody, které nesmějí být ve finální masti přítomné. Pak tekutý olej opatrně hadičkou přečerpáme do vhodné skleničky, ve které ho teprve necháme ztuhnout. Pozor, listy se musí v oleji jemně vyluhovat, ale ne smažit! Prudký žár zničí nebo změní léčivé složky v rostlinách i v oleji. Tato mast velmi dobře účinkuje na křečové žíly a metličkové žilky na nohách i tvářích.

Zdroj: Kaštanová mast
Zveřejněno: 24.9.2012

TRÁPÍ MĚ ZASTYDLÁ RÝMA

Zkušenosti se zastydlou rýmou

Vedlejší nosní dutiny neboli sinusy jsou vzduchem naplněné dutiny v lebečních kostech, které jsou propojené s nosní dutinou. Při otoku nosní sliznice snadno dojde k uzavření dutin, v nichž může vzplanout bakteriální infekce, čímž vzniká zánět dutin zvaný sinusitida. Akutní sinusitida je bolestivé onemocnění provázené horečkou a celkovými příznaky infekce.

K zánětu dutin dochází nejčastěji přestupem infekce z dutiny nosní, tedy při rýmě (rhinitida). Dále mohou vznikat při zánětu zubního lůžka, takto se mohou infikovat dutiny horní čelisti, které leží v bezprostřední blízkosti kořenů horních předních zubů (špičáky, třenové zuby, 1. stoličky). K tomu dochází například při neléčeném zubním kazu. Kost mezi kořenem a vlastní dutinou je zde velice tenká a zánět tudy snadno prostoupí. Tyto infekce mohou mít velice prudký průběh s bolestmi, vysokou teplotou a otoky obličeje. Speciální formou jsou takzvané letní sinusitidy, které vznikají typicky při vodních radovánkách především u dětí. Jde o to, že pokud se ve vodě udělá stojka nebo kotrmelec, hrozí riziko, že se voda dostane nosem do dutin. Tyto infekce bývají charakteristické po koupání v bazénech nebo přírodních koupalištích a mívají velmi prudký průběh, který se vyznačuje jako bolest dutin na čele nebo zánět nosních dutin bez rýmy.

Ke vzniku sinusitid dochází také často ve spojitosti s alergiemi. Vzácnější je postižení dutin při zánětu jinde v těle, kdy se patogen může do dutin dostat krevní cestou a sinusitida je pak komplikací původního onemocnění.

Zánět dutin doprovází tlak nebo bolesti hlavy v čele, pod očima, v dutinách; dále pocit plnosti ve tváři; bolest, která se zhoršuje při předklonu; citlivost krajiny nad dutinami; obtížné dýchání nosem. Sinusitida se také projevuje větším množstvím hlenu či hlenohnisu na stěně hltanu, žlutohnědou sekrecí z nosu, bolestí zubů a zvýšenou teplotou.

Zdroj: Trápí mě zastydlá rýma
Zveřejněno: 7.12.2016

BABSKÉ RADY NA BOLEST V KRKU

Příčiny

Nejčastějšími příčinami bolesti v krku jsou bakteriální a virové infekce, svou roli hraje i alergie, znečistěné ovzduší, suchý vzduch a tabákový kouř. Viry vyvolané nachlazením napadají sliznici v hrdle přímo, v případě alergie vzniká bolest v krku následkem přítomnosti většího množství hlenu a otoku sliznic. Při virové infekci bývá nástup bolestí prudký, ale bolest v krku také rychleji odchází a její průběh je mírnější. Bakteriální infekce je vždy těžší, způsobuje silnou bolest v krku, obtíže při polykání a je provázena horečkou.

Častokrát je bolest v krku způsobena virovou infekcí:

  • nachlazení;
  • infekce hlasivek;
  • mononukleóza (virová infekce, která má tendenci způsobit přetrvávající bolest v krku);
  • jiné virové infekce, například příušnice nebo chřipka.

Bakteriální infekce způsobující bolest v krku:

  • zánět nebo infekce mandlí (angína);
  • zánět epiglottis (epiglititida);
  • zánět čípku;
  • ve vzácných případech může být způsobena pohlavně přenosnými chorobami (kapavka nebo chlamydie).

Mezi další příčiny bolesti v krku patří dráždivé poranění, které trvá déle než týden:

  • podráždění hrdla z důvodu nízké vlhkosti, kouření, znečištění ovzduší, křiku nebo vysušení nosní dutiny;
  • dýchaní ústy, zejména při alergii nebo při ucpaném nosu;
  • pálení žáhy;
  • poranění zadní části krku;
  • chronický únavový syndrom (onemocnění, které způsobuje extrémní únavu).

Zdroj: Babské rady na bolest v krku
Zveřejněno: 24.1.2016

RANUNCULUS

Ranunculus acris

Tento druh je hojně rozšířený v celé Evropě kromě nejsevernější a nejjižnější části a západní Sibiře. U nás je pryskyřník častý na celém území od nížin až po podhorský stupeň. V horách se vyskytuje zřetelně vzácněji. Má rád vlhčí travinné porosty, jako jsou louky, pastviny, okraje cest, bez ohledu na podklad.

Ranunculus acris je vytrvalá bylina, vysoká 20–100 cm, s velmi krátkým, do 1 cm dlouhým oddenkem. Lodyha je přímá, lysá nebo v dolní polovině přitiskle řídce až hustě chlupatá. Přízemní listy dlouze řapíkaté, čepel dlanitě 3–7klanná, listové úkrojky cca do 2/3 nebo až k bázi zastřihované, čárkovitě kopinaté, 0,3–0,8 mm široké; lodyžní listy jsou podobné přízemním. Květní stopky vcelku oblé, přitiskle chlupaté. Korunní lístky jsou žluté a lesklé, kališní lístky poměrně přitisklé ke koruně, krátce až dlouze chlupaté; nitky tyčinek jsou lysé. Nažky mají okrouhle vejcovitý tvar, jsou lysé s hákovitě zahnutým zobánkem. Kvete od května do srpna.

Na našem území se mohou objevit dva další poddruhy pryskyřníku prudkého, lišící se širšími úkrojky listů a oddenky až 10 cm dlouhými. Západoevropský pryskyřník prudký Friesův (R. acris subsp. friesianus (Jordan) Rouy et Fouc.) občas zplaňuje v parcích a zahradách, má listy měkké, na rubu hustě přitiskle chlupaté, na okrajích úkrojků s četnými hustými zuby. V Bílých Karpatech se vyskytují rostliny velmi blízké poddruhu R. acris subsp. strigulosus (Schur) Hyl. (pryskyřník prudký hřebílkatý), který má listy tuhé, řídce štětinaté, na okrajích úkrojků jen s řídkými zuby, a nitky tyčinek řídce pýřité; vyskytuje se ve východní a jihovýchodní Evropě. Oba poddruhy nejsou příliš vyhraněné, existuje mnoho přechodných typů k nominátnímu poddruhu.

Druh je jedovatý, obsahuje toxický protoanemonin, který má silně dráždivé účinky a u citlivých jedinců může vyvolávat na pokožce puchýře. Jméno pryskyřník je odvozeno ze staročeského slova pryskýř – puchýř. Tato látka způsobuje rovněž odpornou palčivou chuť, kvůli níž dobytek rostlinu nežere. Sušením se jedovatost ztrácí. Zde můžete vidět, jak vypadá tento jedovatý druh, který běžně naleznete na našem území.

Zdroj: Ranunculus
Zveřejněno: 28.5.2018