Vzrostlá rostlina rukoly je podobná řepce olejce s bílými kvítky. Sklízí se záhy po vyklíčení, kdy vytvoří mladé šťavnaté lístky. Rukola (lat. Rucola selvatica) se v zahraničí pěstuje pod názvem Wild rucola. U nás seženete její semínko jen stěží. Mají i jinou chuť než listy rokety seté. Rukola je někdy zaměňována s roketou. Ve starší gastronomické literatuře se mnohdy pod pojmem roketa skrývá rukola. Jejich chuť i účinky jsou stejné, a tak to nevadí.
V příběhu VINNÁ RÉVA NEMOCI se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivan Mezník.
Na hroznech odrůdy mopr praskají ještě nezralé bobule. Prosím o radu, co učinit
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Ivana Šiklová.
Dobrý den, můžete mi poradit, o jakou chorobu/škůdce na připojené fotce se jedná? Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
V příběhu CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zdeněk.
Zdravím. Toto někdo znáte? Je to škůdce? Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Listy maliníku i ostružiníku jsou často poškozovány i různými druhy roztočů, jako je sviluška ovocná, hlávčivec višňový, vlnovník maliníkový a vlnovník ostružiníkový.
Jak se pozná
Popsaní škůdci způsobují různé skvrny a deformace listů. Pouze vlnovník ostružiníkový způsobuje částečné nevyzrávání plodů, přičemž některé peckovičky zůstávají červené.
Do pěstování rukoly se může pustit i naprosto nezkušený zahradník, dokonce nemusí ani vlastnit pozemek. Není náročná na péči – může růst na záhonech, v truhlíku, anebo v zimních měsících na parapetu na podloží z vaty nebo buničiny. V obchodech se semenářskými produkty se její semínka dají koupit buď sypaná, nebo na takzvaných výsevových páscích, což je velmi praktické, protože tak zamezíme shlukování semínek, z nichž pak vyrazí trs rostlinek. Protože rukola roste rychle, je vhodná jako první předjarní zelenina (v období, kdy je lidský organismus vyčerpán zimními měsíci a trpí avitaminózou, která způsobuje „jarní únavu“). Připravíme si mělkou podložku, která se vejde na okenní parapet (užší tác nebo plastovou misku pod květináč), a vyložíme ji navlhčenou vatou nebo buničinou. Na podklad nasypeme rovnoměrně semínka, lehce je přitlačíme a opatrně zalijeme, aby neplavala. Semínka rukoly vzejdou asi po týdnu, po čtrnácti dnech je možné lístky sklízet (odštipovat). Má-li rostlinka dobrou péči (zálivku a mírné teplo), může na vatovém základu obrážet až šest týdnů. Pro tento druh pěstování se hodí druh rukola planá (Diplotaxis tenuifolia).
Pěstování na záhonu
V případě mírného jara (když teploty dovolí a nehrozí sněžení či mráz) vyséváme rukolu ven, a to buď do balkonového truhlíku, nebo na slunný záhon. V zemině (substrátu) se jí daří lépe než na vatě, vyroste asi do 20 centimetrů. Jestliže „vyžene do květu“, bude vyšší. Proto při výsevu dodržujeme vzdálenost mezi řádky přibližně 20 centimetrů. Máme-li úzký truhlík, budeme se muset spokojit s jednou řadou, anebo semena rovnoměrně rozptýlíme, aby rukola měla dost místa. Když semínka vzejdou, je třeba rostliny vyjednotit (protrhat). Během růstu jí věnujeme obvyklou péči – jemně ji okopáváme, zaléváme a plejeme.
Sklizeň
Rukolu sklízíme průběžným odštipováním lístků. Je nutné činit tak opatrně, abychom nepoškodili matečnou rostlinu. Odtrhávání lístků ji nutí k bujnějšímu obrůstání. Podle zkušeností pěstitelů ji lze na záhonu pěstovat i jako víceletou rostlinu, její kořeny na jaře znovu obrostou. Jestliže vykvete, sama se vysemení a rozmnoží. Na balkoně ovšem asi vymrzne.
V naší poradně s názvem CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Takto vypadá sluneční úžeh plodů vinné révy. Příčina je vysoká teplota v kombinaci s nevhodně načasovaným nebo rychlým odlistěním a vystavením hroznů přímému slunku. Sluneční úžeh révy vzniká jako poškození infračerveným zářením. V podstatě lze mluvit o poškození hroznů vysokými teplotami. Tepelné záření, které může způsobit sluneční úžeh, se odvíjí od kombinace teploty, slunečního záření a proudění větrů. V bobulích, exponovaných ke slunečnímu záření, může být teplota vyšší až o 10°C, než je aktuální teplota vzduchu. Při teplotách okolo 35°C, může být teplota bobulí kolem 45°C, což může být destruktivní nejenom pro slupku, dužninu bobule, ale také pro enzymatický systém. Zcela destruktivně proto může být ovlivněná tvorba látek obsažených v bobulích a tím také kvalita hroznů. Vliv tepelného záření na bobule se zesiluje, zejména za bezvětří nebo minimálního proudění vzduchu.
Určitě znáte z vlastní zkušenosti velmi intenzivní, sálavé teplo, které je možné pozorovat při vysokých teplotách, při intenzivním slunečním záření a za bezvětří ve vinici. Právě toto teplo má destruktivní vliv na bobule.
Proudění větru může snižovat riziko vzniku slunečního úžehu. Proudění větru má ochlazující vliv a teplota bobulí se může výrazně snižovat. Může být na stejné úrovni, jako je aktuální teplota vzduchu nebo i nižší.
Poškození na hroznech se objeví většinou do 24 hodin a po 5–10 dnech působení těchto extrémních podmínek může dokonce dojít až k odumření třapiny. Jakmile překročí teplota vzduchu 35 °C, lze předpokládat, že úplná exponovanost hroznů je výrazně škodlivá.
Napadení bobulí je typické propadáním slupky bobule, která se zbarvuje do hnědé až fialové barvy. Při silnějším napadení dochází k scvrkávání bobulí. Postupně může dále docházet k zasychání bobulí. Takto extrémně poškozené bobule již nejsou vhodné ke zpracování na víno. Jelikož jsou často poškozené pouze části exponovaných hroznů, bylo by velice obtížné a časově náročné hrozny třídit ve vinici. Je proto třeba hrozny co nejšetrněji vylisovat a minimalizovat jakýkoliv delší kontakt poškozených hroznů s moštem. Mohlo by docházet k extrakci hořkých látek do moštu a vína.
Na poškození jsou náchylnější větší bobule. Poměr mezi slupkou bobulí a objemem bobule je poměrně malý a vrstva kutikuly je většinou tenká. Nejcitlivější jsou právě stolní odrůdy, kam patří i odrůda Prim, a dále moštové odrůdy s větší bobulí.
S blížícím se termínem zaměkání je proto také třeba změnit strategii odlistění. Odlistění zóny hroznů, prováděné v tuto dobu, by mělo být pouze jednostranné. Při směru řad sever-jih by se mělo odlistění provádět pouze z východní strany listové stěny. Při jiném směru řad, vždy z takové strany, kde svítí ranní slunce. Bobule jsou také odolnější ke slunečnímu úžehu, pokud bylo odlistění provedené brzy po odkvětu révy vinné.
Jestliže je některá vinice výrazněji odlistěná a zároveň hrozí poškození vysokými teplotami a sluncem, je možné aktuálně provést postřik kaolinem v 5% koncentraci. Kromě zpevnění slupky bobule má kaolin další pozitivní vlastnosti, ve vztahu k růstu a vývoji révy vinné.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Honza.
Vážený pane Zahradníku, velmi Vám děkuji za rychlou a obsáhlou odpověď a vysvětlení!
Moucha je protivný dotěrný hmyz, který leze po veškerých potravinách, ale často otravuje i nás. K pohybu mouchy používají jeden pár křídel, místo druhého páru křídel mají jeden pár štíhlých, takzvané haltery. Moucha se vyvíjí od vajíčka přes kuklu, larvu až je z ní nakonec dospělý jedinec. Občas se jejím larvám říká červi. Některé mouchy jsou býložravé a živí se kořennými listy a šťávami z rostlin. Jiné se živí krví živočichů a někdy i tou naší. Mnohé druhy much jsou škůdci zeleniny a ovoce, jiné druhy přenášejí choroby, jako například malárii, žlutou zimnici nebo spavou nemoc.
V příběhu CHEMICKÉ PŘÍPRAVKY PRO VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.
Zdravíčko,
existují postřiky (chemikálie / EKO), které jsou kombinované pro více chorob najednou? Např. pro peronosporu a zároveň pro padalí ... nebo musím ošetřovat proti každému zvlášť?
Pokud musím ošetřovat zvlášť, jaké nechat prodlevy mezi jednotlivými postřiky?
Dík za odp., Petr
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Eduard.
Mám plíseň na hroznovém víně ,poradíte jaký postřik,mám ho u pergoly,tak vápno být nemůže,dá se ještě zachránit.
A na listech jsou takové puchýře,co je to prosím za nemoc
Dekuji
Aksamitníky nejsou napadány žádnými chorobami, ze škůdců si na mladých rostlinách pochutnají slimáci. Afrikáni fungují jako odpuzovače škodlivého hmyzu a dokážou blokovat vývoj parazitických půdních háďátek. Mají typické, ne vždy příjemné aroma.
V naší poradně s názvem CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Honza.
Dobrý den, na odrůdě Prim jsem objevil problém. Dokázal by někdo poradit, co to je a popř. co s tím? Děkuji. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Takto vypadá sluneční úžeh plodů vinné révy. Příčina je vysoká teplota v kombinaci s nevhodně načasovaným nebo rychlým odlistěním a vystavením hroznů přímému slunku. Sluneční úžeh révy vzniká jako poškození infračerveným zářením. V podstatě lze mluvit o poškození hroznů vysokými teplotami. Tepelné záření, které může způsobit sluneční úžeh, se odvíjí od kombinace teploty, slunečního záření a proudění větrů. V bobulích, exponovaných ke slunečnímu záření, může být teplota vyšší až o 10°C, než je aktuální teplota vzduchu. Při teplotách okolo 35°C, může být teplota bobulí kolem 45°C, což může být destruktivní nejenom pro slupku, dužninu bobule, ale také pro enzymatický systém. Zcela destruktivně proto může být ovlivněná tvorba látek obsažených v bobulích a tím také kvalita hroznů. Vliv tepelného záření na bobule se zesiluje, zejména za bezvětří nebo minimálního proudění vzduchu.
Určitě znáte z vlastní zkušenosti velmi intenzivní, sálavé teplo, které je možné pozorovat při vysokých teplotách, při intenzivním slunečním záření a za bezvětří ve vinici. Právě toto teplo má destruktivní vliv na bobule.
Proudění větru může snižovat riziko vzniku slunečního úžehu. Proudění větru má ochlazující vliv a teplota bobulí se může výrazně snižovat. Může být na stejné úrovni, jako je aktuální teplota vzduchu nebo i nižší.
Poškození na hroznech se objeví většinou do 24 hodin a po 5–10 dnech působení těchto extrémních podmínek může dokonce dojít až k odumření třapiny. Jakmile překročí teplota vzduchu 35 °C, lze předpokládat, že úplná exponovanost hroznů je výrazně škodlivá.
Napadení bobulí je typické propadáním slupky bobule, která se zbarvuje do hnědé až fialové barvy. Při silnějším napadení dochází k scvrkávání bobulí. Postupně může dále docházet k zasychání bobulí. Takto extrémně poškozené bobule již nejsou vhodné ke zpracování na víno. Jelikož jsou často poškozené pouze části exponovaných hroznů, bylo by velice obtížné a časově náročné hrozny třídit ve vinici. Je proto třeba hrozny co nejšetrněji vylisovat a minimalizovat jakýkoliv delší kontakt poškozených hroznů s moštem. Mohlo by docházet k extrakci hořkých látek do moštu a vína.
Na poškození jsou náchylnější větší bobule. Poměr mezi slupkou bobulí a objemem bobule je poměrně malý a vrstva kutikuly je většinou tenká. Nejcitlivější jsou právě stolní odrůdy, kam patří i odrůda Prim, a dále moštové odrůdy s větší bobulí.
S blížícím se termínem zaměkání je proto také třeba změnit strategii odlistění. Odlistění zóny hroznů, prováděné v tuto dobu, by mělo být pouze jednostranné. Při směru řad sever-jih by se mělo odlistění provádět pouze z východní strany listové stěny. Při jiném směru řad, vždy z takové strany, kde svítí ranní slunce. Bobule jsou také odolnější ke slunečnímu úžehu, pokud bylo odlistění provedené brzy po odkvětu révy vinné.
Jestliže je některá vinice výrazněji odlistěná a zároveň hrozí poškození vysokými teplotami a sluncem, je možné aktuálně provést postřik kaolinem v 5% koncentraci. Kromě zpevnění slupky bobule má kaolin další pozitivní vlastnosti, ve vztahu k růstu a vývoji révy vinné.
Nejčastějšími škůdci na paprikách jsou mšice, zejména mšice řešetláková (pozor – je velmi odolná proti přípravku Pirimor). Mšice škodí rostlinám především sáním a přenosem ostatních viróz. Rostliny můžete ochránit přípravky Actellic 50 EC, Dursban 480 EC, Mospilan 20 SP a Tribute Trigger.
Svilušky
Dalšími častými škůdci jsou svilušky, konkrétně sviluška chmelová, která vytváří na paprikách jemné pavučinky. Pro ochranu rostlin před napadením lze použít přípravky Omite 30, Omite 570 EW nebo Talstar 10 EC.
Molice
Velmi těžko hubitelným škůdcem paprik jsou molice. Jsou také označovány jako „bílé mušky“. V současné době je možné proti nim aplikovat pouze přípravek Applaud 25 WP.
Deformace plodů
Příčinou deformace plodů bývají nejčastěji genetické poruchy nebo potíže s opylením. Ty může vyvolat buď chladné počasí (nedostatek opylovačů, neprášivý pyl) nebo velké teplo v době květu (zasychání blizen).
Bradavice na paprikách
Pokud objevíte na plodech paprik drobné bradavičky (většinou umístěné na spodní straně listů poblíž listových žilek), jedná se o tzv. intumescenci. Její příčinou je především nadměrná zálivka nebo příliš vlhký vzduch.
Virus mozaiky okurky (CMV)
Následkem viru mozaiky okurky jsou plody paprik menší a deformovanější. Listy mají hnědé skvrny. Choroba se objevuje na rostlinách ve druhé polovině léta.
Paprikám škodí nebezpečná bronzovitost rajčete
Nebezpečná je virová bronzovitost rajčete, která je příčinou zpomaleného růstu až úhynu rostlin, na plodech způsobuje různobarevné, většinou rozptýlené skvrny. Všechny virózní rostliny je třeba okamžitě likvidovat.
Hniloba kořenů nebo kořenového krčku
Hniloba kořenů nebo kořenového krčku je příčinou fytoftorové hniloby nebo fusariového vadnutí. V obou případech je základem ochrany důsledné střídání plodin, včasné a důkladné odstraňování napadených rostlin a posklizňových zbytků, vyrovnaná výživa, případně vhodná dezinfekce půdy.
V naší poradně s názvem CHOROBY A ŠKŮDCI VINNÉ RÉVY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel iason.
prosím o identifikaci choroby a způsob zákroku. ty kuličky na listech se vyskytly náhle a na všech listech. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kuličky na listech vyvolává drobný, pouhým okem neviditelný roztoč, který saje na spodní straně listů. Na horní straně čepelí listů jsou nápadně vypouklé, různě velké a utvářené, zeleně nebo červeně zbarvené puchýře.
Možnosti ochrany
Preventivní postřik révy v době rašení sirnatými přípravky (KUMULUS WG, SULKA K) nebo krátce po vyrašení přípravky určenými na předjarní postřik ovocných dřevin a révy (Oleo-Ekalux, Pyrilux).
Akutní postřik jakýkoliv přípravek proti žravým a savým škůdcům aplikovaný hlavně na spodky listů.
Biologická likvidace je zatím neúčinná. Ptáci se tímto hmyzem moc neživí (pravděpodobně kvůli vysokým úrovním toxických alkaloidů, které produkují larvy). Jiní přirození nepřátelé zatím fungují jen v laboratorních podmínkách, ale v praxi doposud žádných uspokojivých výsledků dosaženo nebylo. I v původní Asii má larva málo přirozených nepřátel.
Moli připomínají nevzhledné můry nebo motýli. Velikost mola je 4–8 milimetrů. Mol je zvláštní tím, že nepotřebuje pít. Většina z nás si myslí, že škůdcem je dospělý jedinec, ale to je omyl, protože nejvíce škodí larvy molů, které se živí keratinem. Ten je obsažen v mnoha přírodních materiálech, což je třeba vlněný svetr, šátky z hedvábí a jiné. Většina druhů tohoto hmyzu se vyskytuje v suchých, ale i vlhkých místech, kde je tma, například pod šatníky a pod kobercem.
Největším nepřítelem orchidejí je paradoxně voda – myšleno její množství (ale o tom více v kapitole o správné zálivce). Dále pak přímé slunce a v neposlední řadě škůdci. Jinak se ale dá konstatovat, že orchideje jsou méně náročné než mnohé jiné pokojové rostliny.
Co se týká škůdců, orchideje nejčastěji napadají svilušky, třásněnky, mšice, červci, puklice a molice. Nejúčinnější ochranou pro napadené rostliny je samozřejmě okamžité odstranění škůdců vlhkým jemným hadříkem (případně vatovou tyčinkou), následovat by mělo omytí napadených částí mýdlovou vodou a postřik účinným insekticidem.
Další nepříjemností jsou choroby. Mezi ně patří různé hniloby a houbové choroby, které jsou většinou způsobeny přílišnou zálivkou nebo zaléváním na noc, případně působením vody v paždích listů nebo růstové růžici. Na tyto choroby se doporučuje fungicid Qadris. Při větším napadení je potřeba odstranit napadenou tkáň a zatřít přímo koncentrátem tohoto přípravku. Po zaschnutí ještě raději postříkat celou rostlinu. Následně dodržujte zásady správného zalévání orchidejí.
Objeví-li se na listech orchidejí skvrny a listy jsou měkké, jde o příznak houbové choroby. Nejčastěji rostliny napadají houby zvané Phythium a Phytophora, které na listech způsobují hnědé a černé skvrny. Části rostlin napadené houbovými chorobami je nutné okamžitě odstranit.
Pokud si neumíte představit, jak vypadají túje, když trpí suchem nebo různými škůdci (Didymascella thujina, Kabatina thujae, molovkou), tak si níže prohlédněte naši fotogalerii.
Jedním z důvodů, proč česnek neprospívá, může být napadení háďátky, což jsou drobné, asi 2mm hlístice. Podle toho, na které části rostliny se vyskytují (a které poškozují), je dělíme na háďátka kořenová, stonková a listová. U česneku poškozuje háďátko zhoubné podpučí, takže dochází k odumírání kořenů. Napadené rostliny zastavují růst a často dosahují výšky pouze několika centimetrů nad zemí, kroutí listy a ztrácejí chlorofyl (zelené barvivo), takže jejich zbarvení bývá světle zelené až žlutavé. Česnek brzy odumírá.
Velmi nepříjemným škůdcem je molík česnekový. Kromě česneku napadá cibuli a pór. V dospělosti je to drobný motýlek velký asi jen 15 mm. Je zbarvený tmavohnědě až šedavě a na předních křídlech může mít bělavou svítivou skvrnu. Samice kladou vajíčka v květnu, většinou jednotlivě nebo jen v několika kusech na spodní stranu listů rostoucích u země. Vyhledávají skrytá místa. Z vajíček se líhnou housenky, které na rostlinách vyžírají chodbičky a způsobují poškození zvané minování. Napadené listy jsou zevnitř poškozovány a postupně odumírají nebo v určitých částech zasychají. Obvyklé je jejich zlomení, pokud škůdce poškodí cévní svazky silněji v jednom místě. Molík česnekový se kuklí na vnější straně listů, opět skrytě. Tento škůdce může vyvinout v našich podmínkách průměrně tři generace. Nejcitlivější bývá česnek rašící na jaře.
Octomilky nás obtěžují převážně v jarním a podzimním období. Je to typický malý hmyz zbarvený od světle žluté až po černou. Ve většině případů mají vzor na křídlech. Jejich tělíčko je dlouhé asi 2–4 milimetry. Octomilka se řadí se mezi dvoukřídlý hmyz, který zahrnuje až 1 500 druhů podle chování, vzhledu a způsobu rozmnožování. Můžeme se s nimi setkat na celém světě, nejčastěji pak v tropických oblastech. Často se vyskytují na pouštích, v tropických deštných pralesích, ve městech, v močálech i ve vysokohorských zónách. Většina druhů se vyvíjí v houbových materiálech včetně ovoce, kůry a hub.
Šváb domácí patří mezi nejprimitivnější a nejstarší létající hmyz. Má asi 3 000 druhů a v celé České republice se vyskytuje zhruba 5 druhů. Velikost švába je od 6 do10 milimetrů. Živí se rozmanitými látkami včetně klihu. Ukrývají se pod kůrou nebo pod kamenem a ze svých úkrytů vylézají jen v noci. Pokud jsou ohroženi, snaží se utéct nebo uletět. Jejich larvy neboli nymfy se líhnou dva týdny, nebo až dokonce tři měsíce. Některé druhy, než dorostou v dospělého jedince, se svlékají 6x až 8x. Vývoj trvá až půl roku.
Mám plíseň na hroznovém víně ,poradíte jaký postřik,mám ho u pergoly,tak vápno být nemůže,dá se ještě zachránit.
A na listech jsou takové puchýře,co je to prosím za nemoc
Dekuji
máme samosprašnou mandloň a dělají se dírky na listech a na plodech klejotok.Co to může způsobovat a jak proti tomu zasáhnout ? Děkuji za odpověď. Jarmila
Dobrý den , nevím jestli jsem na správném místě a jestli mi někdo bude vůbec chtít odpovědět. Mám borůvku šestý rok Je asi120 cm vysoká a dost bohatá , ale už druhý rok mi květy něco okouše. Když jsem loni zjistila , že skoro polovina květů je pryč,ptala jsem se v zahradnictví a tam mi řekli ,že je to pravděpodobně sviluška ale ,že je to divné ,protože borůvka většinou škůdci netrpí . Dali mi postřik, který jsem aplikovala , ale stejně mi zbylo jen pár květů. Letos jsem hlídala pečlivě, až začnou poupátka a hned jsem opět aplikovala postřik .Jenže za tři dny jsem přišla a opět polovina květů pryč. Opět jsem našla několik pavoučků živých a veselých ! Prosím -neví někdo co s tím? Jaký postřik použít a jak se té potvory zbavit?Budu vděčná za každou radu ! Děkuji vám. Zdravím -Mařatková
zjistila jsem na révě ve skleníku na listech i na větvičkách drobná zrníčka připomínající krupici jde to lehce prstem setřít. Jsem začátečník a nevím jestli je to normální nebo je to nějaký škůdce Dík za odpovědˇ
mám sadbu rajčat ,která jinak dobře prospívá.Až teď se na listech objevila jakoby virážka?lehce vypouklá.živý škůdci tam nejsou.co s tím poradí mi někdo?