Téma: 

ryba tolstolobik


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

TOLSTOLOBIK - RECEPTY

Prodej a cena

Oba výše zmiňované druhy patří k chutným rybám z čeledi kaprovitých. Jemné bílé maso tolstolobika najdete v prodeji chlazené (kuchaná ryba, podkovy či filety) i mražené. Má více tuku než maso jeho příbuzných, díky tomu výborně chutná uzené, jinak se dá upravit podobně jako kapr či amur – je vhodné k dušení, vaření, pečení, grilování, smažení a fritování. Lze ho použít na rybí ragú, do rybích karbanátků nebo do salátů se zeleninou, dále dusit na zelenině, na paprice, s bylinkami či na víně. Nejchutnější jsou menší ryby, jimž není potřeba stahovat kůži.

Tolstolobik nebo tolstolobec se dají koupit v některých supermarketech nebo specializovaných rybích prodejnách, jejich cena se pohybuje od 80 korun za kilogram.

Detail odstavce: Prodej a cena
Zdroj: Tolstolobik - recepty
Zveřejněno: 5.9.2016

TOLSTOLOBIK - RECEPTY

Pečený tolstolobik

Ingredience: 1 kg tolstolobika, sůl, mletý pepř, 50 g másla, 20 g hladké mouky, 1 citron, zelená petrželka

Technologický postup: Naporcovaného tolstolobika osolíme, opepříme, obalíme v mouce a dáme péct na pánev s rozpáleným máslem. Během pečení pokapáváme citronem a potíráme máslem. Dočervena opečeného tolstolobika podáváme s vařeným bramborem nebo opečeným pečivem a posypaného sekanou petrželkou.

Detail odstavce: Pečený tolstolobik
Zdroj: Tolstolobik - recepty
Zveřejněno: 5.9.2016

TOLSTOLOBIK - RECEPTY

Tolstolobik po pražsku

Ingredience: 800 g tolstolobika, 80 g oleje, 40 g rajského protlaku, tymián, saturejka, pepř, sůl, lžička cukru, červené víno

Technologický postup: Porce ryby osolíme, opepříme, posypeme jemně tymiánem a saturejkou a opečeme na oleji. Hotové vyjmeme, do základu přidáme protlak, trochu cukru a nakonec zastříkneme červeným vínem, krátce povaříme. Omáčku přelijeme na porce ryby.

Detail odstavce: Tolstolobik po pražsku
Zdroj: Tolstolobik - recepty
Zveřejněno: 5.9.2016

TOLSTOLOBIK - RECEPTY

Tolstolobik na másle

Ingredience: 1 kg tolstolobika, 100 g másla, 80 g strouhanky, majoránka, pepř, petrželová nať, sůl, 1 l vývaru

Technologický postup: Osolenou rybu necháme odležet, pak ji v okořeněné vodě uvaříme. Na másle opražíme strouhanku, posypeme pepřem, majoránkou a sekanou petrželkou. Zalijeme masovým vývarem a vaříme tak dlouho, dokud nevznikne omáčková konzistence. Pak jí polijeme rybu a na povrchu zdobíme petrželovou natí. Jako příloha jsou vhodné vařené brambory.

Detail odstavce: Tolstolobik na másle
Zdroj: Tolstolobik - recepty
Zveřejněno: 5.9.2016

TOLSTOLOBIK - RECEPTY

Tolstolobik na grilu

Ingredience: 1 kg tolstolobika, himálajská sůl, pepř, rozmarýn, citron, 50 g cherry rajčátek, 5 g kremžské hořčice

Technologický postup: Naporcované řízky čerstvého tolstolobika osolíme, opepříme, pokapeme čerstvou citronovou šťávou, nezapomeneme na nezbytný mletý rozmarýn a na grilu osmahneme z každé strany (po dvou minutách). Servírujeme rychle za tepla s cherry rajčátky, které rybě dodají dostatek šťávy. Pro zvýšení chuti i ohřívajících účinků přidáme ještě kremžskou hořčici. S jejím množstvím to ale nepřeháníme, byla by škoda přebít přirozeně jemnou a lahodnou chuť masa.

Detail odstavce: Tolstolobik na grilu
Zdroj: Tolstolobik - recepty
Zveřejněno: 5.9.2016

TOLSTOLOBIK - RECEPTY

Uzený tolstolobik

Ingredience: 3 kg tolstolobika, 8 stroužků česneku, sůl

Technologický postup: Tolstolobika nakrájíme na podkovy, pak ho důkladně nasolíme, potřeme rozetřeným česnekem a necháme 2 hodiny marinovat. Udírnu rozehřejeme na 50 °C, porce ryby zavěsíme na provázky tak, aby provázek byl veden pod žeberními kostmi, a dáme do udírny. Udíme, přičemž zvedáme teplotu velmi pomalu na 70–80 °C, což by mělo trvat zhruba 1 hodinu, po hodině držíme teplotu udírny na 80 °C a rybí maso udíme dalších 20 minut.

Detail odstavce: Uzený tolstolobik
Zdroj: Tolstolobik - recepty
Zveřejněno: 5.9.2016

TOLSTOLOBIK - RECEPTY

Smažený tolstolobik

Ingredience: 800 g tolstolobika, 4 stroužky česneku, hladká mouka, strouhanka, 1 vejce, olej, sůl, mléko

Technologický postup: Z rybích porcí odstraníme břišní část těsně pod žebry, neboť zde se u tolstolobika usazuje tuk. Upravené porce ryby osolíme trochu víc, než je obvyklé u jiného masa, potřeme lisovaným česnekem a necháme hodinu odpočinout. Odleželého tolstolobika obalíme v hladké mouce, ve vejci rozšlehaném s trochou mléka a ve strouhance, kterou podle chuti můžeme smíchat v poměru 1 : 1 s drcenými kukuřičnými lupínky. Na pánvi mírně rozehřejeme vyšší vrstvu oleje a rybí porce zvolna z obou stran osmažíme do zlatova. Hotové rybí řízky podáváme s jakoukoliv úpravou brambor.

Detail odstavce: Smažený tolstolobik
Zdroj: Tolstolobik - recepty
Zveřejněno: 5.9.2016

TOLSTOLOBIK - RECEPTY

Tolstolobik na zelenině

Ingredience: 600 g tolstolobika, 120 g žluté papriky, 120 g sušených rajčat, 100 g cherry rajčat, 100 g cibule, 40 g škrábaného parmazánu, 2 g bazalky, 2 g oregana, 2 g rybího koření, 3 lžíce červeného vína, 2 lžíce balzamikového octa, olivový olej, cukr, sůl

Technologický postup: Tolstolobika očistíme a nakrájíme na kostky 2 x 2 cm, okořeníme, osolíme a zprudka opečeme na oleji, pak rybí maso vytáhneme a uchováme v teple. Do výpeku přidáme proužky papriky, kolečka cibule, rajčata a zeleninu, mírně osolenou ji orestujeme, zalijeme vínem, balzamikovým octem, osolíme a dle chuti osladíme. Rybí kostky poklademe na zeleninu posypanou parmazánem a krátce zapečeme v troubě vyhřáté na 200 °C. Tolstolobika se zeleninou můžeme dozdobit čerstvými bylinkami.

Detail odstavce: Tolstolobik na zelenině
Zdroj: Tolstolobik - recepty
Zveřejněno: 5.9.2016

TOLSTOLOBIK - RECEPTY

Tolstolobik bílý

Tolstolobik bílý je velká kaprovitá ryba pocházející z řek od Amuru až po jižní hranici Číny. Jako hospodářsky významná ryba byl vysazen na mnoha místech světa včetně Evropy. K nám byl dovezen v roce 1965 a zpočátku chován v rybnících. Teprve později byl vysazen i do sportovních revírů. Očekávalo se od něj, že zvýší produkci našeho z velké části kaprového rybníkářství a případně se stane zajímavým objektem sportovního rybolovu. Bohužel jeho význam v žádném z těchto dvou bodů dodnes nedosahuje možností, jakých by mohl. V případě produkčního chovu není po této rybě na trhu dostatečná poptávka a z hlediska lovu udicí se jedná o obtížně lovitelný druh.

Poznat tolstolobika není těžké. Velká hlava s nízko posazenýma očima umožňuje záměnu pouze s tolstolobcem pestrým. Na rozdíl od této tmavě mramorované ryby je tělo tolstolobika stříbrné nebo šedé, s šedými nebo šedožlutými ploutvemi. Na břiše se nachází ostrý kýl táhnoucí se po celé délce břicha až k řitnímu otvoru. V přední části je tolstolobik pokryt šupinami, vzadu je holý. U tolstolobce je tento kýl kratší – pouze od břišních ploutví dozadu.

Tento druh roste pomaleji než amur nebo tolstolobec a 60 cm délku (cca 3 kg váhy) překračuje v 5. až 7. roce života. Vzhledem k tomu, že se může dožít až 20 let, má i tak možnost výrazně překročit délku 1 metru a hmotnost 20 kg. Úlovky stále větších ryb na mnoha našich vodách tomu nasvědčují. Jistým problémem je, že občas dochází právě k záměně s rychleji rostoucím tolstolobcem.

Způsobem výživy je tolstolobik jedinečnou rybou, která využívá nejdostupnější potravu ze samého základu potravní pyramidy a prakticky nekonkuruje jiným druhům. Díky tomu, že její potrava neprochází dalšími články potravního řetězce, vykazuje její maso nejnižší obsah škodlivin ze všech našich druhů ryb. Příjem potravy je u tolstolobika enormní, v teplém období může dosáhnout až 20 % hmotnosti těla. Naproti tomu v zimě, kdy je planktonu nedostatek, bývá příjem potravy zastaven.

Tolstolobika je možné připravit různými druhy tepelné úpravy, ať je to vaření, dušení, smažení, či uzení. Ryba má výborné jemné maso. Při tepelných úpravách se spotřebovává téměř celá, tedy filety i kosti.

Alfou a omegou při využití masa z tolstolobika je břicho. Dá se srovnat s naším pašíkem v chlívku, neboť břicho tolstolobika je přesně jako bůček u vepře. Už dvoukilový tolstolobik je pěkně tučný, natož tří- až čtyřkilogramové kusy, které jsou běžně v prodeji. Pokud si tolstolobika koupíme, nakrájíme z něj krásné řízky a usmažíme jako kapra, dočkáme se často nemilého překvapení. Při zakousnutí do břišní části nám po bradě začnou stékat pramínky tuku. Tolstolobik má velmi kvalitní, jemné a bílé maso, ale na smažení se hodí jedině tehdy, když celé břicho ryby odřízneme. Je to úplně čisté „sádlo“ bez svaloviny, potažené kůží, což je viditelné pouhým okem. Proto je vhodnější ho připravovat pečením, kdy se část rybího tuku vytaví do výpeku a nemusíme tedy používat tolik tuku při úpravě pokrmu. Pokud budeme chtít tolstolobika dusit, tak pouze opět po odříznutí břicha. Polévku raději zvolíme z jiných ryb.

Detail odstavce: Tolstolobik bílý
Zdroj: Tolstolobik - recepty
Zveřejněno: 5.9.2016

TOLSTOLOBIK - RECEPTY

Tolstolobec pestrý

Tolstolobec pestrý je ryba vyskytující se původně v řekách střední a jižní Číny. Jako druh vhodný pro rybniční chov byl vysazen v mnoha oblastech světa. Na naše území byl dovezen v roce 1964 z území tehdejšího SSSR a v 70. letech byl chov doplněn jedinci pocházejícími z Maďarska. Dodnes je chován jako doplňková ryba v kaprových rybnících a místy i vysazován do sportovních vod.

Tolstolobce poznáme snadno podle jeho ohromné, někdy až neforemné hlavy s nízko posazenýma očima a velkým svrchním ústním otvorem. U dospělých kusů je obvyklé tmavé skvrnité zbarvení boků doplněné tmavými ploutvemi, které obvykle postačí k odlišení od příbuzného tolstolobika bílého. Dalším znakem je ostrý kýl na břiše mezi břišními ploutvemi a ploutví řitní.

Pro sportovní rybáře je tolstolobec díky svým rozměrům atraktivním druhem, úlovky ale nejsou příliš časté.

Tolstolobec pestrý je druh, který se přizpůsobil konzumaci hrubšího planktonu. Jeho filtrační aparát není tak jemný jako u tolstolobika bílého, a tak zachycuje jen rozměrnější objekty. Na prvním místě je to živočišný plankton, rostlinný plankton však konzumují tolstolobci také a v době nedostatku živočišného planktonu může rostlinná složka i převážit. V některých obdobích bývá v trávicím traktu tolstolobců nalezen i detrit. Na rybnících ochotně přijímají i předkládané krmivo, které nejraději sbírají z hladiny.

Pohlavně dospívají při délce kolem 70 cm, což je ve 3. až 8. roce života, u nás by se jednalo spíše o vyšší hodnoty z tohoto rozmezí. Výtěr probíhá v místech původního výskytu při teplotě 20–25 °C v proudící vodě u dna. Podle zeměpisné šířky k němu dochází buď jednou, nebo až třikrát do roka. Samice může mít až 1,5 milionu jiker. V našich podmínkách nebyl přirozený výtěr dosud zaznamenán a veškerá násada pochází z umělého výtěru, který se v případě rybničního chovu provádí koncem května nebo v červnu.

Tolstolobec pestrý je velmi rychle rostoucí ryba, jejíž přírůstky jsou do značné míry závislé na teplotě vody a množství potravy. Tříletá ryba odchovaná na našem území tak může vážit 0,6 kg, ale třeba i 3,5 kg. V tropických nebo subtropických vodách mají tří- až čtyřleté ryby roční přírůstky 4–6 kg a v osmém roce života překračuje jejich hmotnost 30 kg.

Tolstolobce je možné připravit různými druhy tepelné úpravy, ať už je to vaření, dušení, smažení, nebo uzení. Ryba má výborné jemné maso. Při tepelných úpravách se spotřebovává téměř celá.

Detail odstavce: Tolstolobec pestrý
Zdroj: Tolstolobik - recepty
Zveřejněno: 5.9.2016

PANGASIUS - RECEPTY

Pangasius a zdraví

Podle některých zdrojů je pangasius ryba, jejíž maso v minulosti obsahovalo škodlivé látky (malachitovou zeleň – kancerogenní přípravek k hubení parazitů na tělech ryb, či různé druhy hormonů).

Co se týče nutričních hodnot, není pangasius pro lidský organismus nikterak výrazně přínosný.

Účinky na zdraví ovlivňují chovy na farmách, a to tím, čím ryby krmí.

Detail odstavce: Pangasius a zdraví
Zdroj: Pangasius - recepty
Zveřejněno: 30.5.2017

PANGASIUS - RECEPTY

Pangasius na másle

Ingredience: 2 ks pangasia, 1 cibule, 2 lžíce másla, mletá sladká paprika, mletý kmín, sůl, citron

Technologický postup: Cibuli oloupeme a nakrájíme na tenké měsíčky. Osmahneme ji na másle. Pangasia mezitím omyjeme, osušíme a položíme na cibuli, zprudka orestujeme, podlijeme trochou vody, osolíme, okmínujeme a přidáme trochu mleté sladké papriky. Pár minut dusíme, ryba je velmi rychle hotová. Pangasia na másle podáváme s různě upravenými brambory nebo zeleninovým salátem.

Detail odstavce: Pangasius na másle
Zdroj: Pangasius - recepty
Zveřejněno: 30.5.2017

TILÁPIE - RECEPTY

Tilápie s pečenými brambory

Ingredience: 600 g vařených brambor ve slupce, 3 cibule, 600 g tilápie (filetů), 2 lžíce másla, 1 lžíce hladké mouky, olej, 1 lžička mleté sladké papriky, 2 lžíce petrželové nati, sůl, 1 lžička koření na ryby, mletý pepř

Technologický postup: Filety osolíme a obalíme v mouce smíchané s paprikou, kořením na ryby a čerstvě mletým pepřem. Na pánvi z obou stran upečeme do křupava. Studené brambory vařené ve slupce oloupeme, nakrájíme na plátky a na polovině množství másla opečeme. Oloupanou cibuli nakrájíme na kolečka a opečeme ji dorůžova na druhé polovině másla. Pak ji smísíme s opečenými bramborami. Nakonec vmícháme sekanou petrželku a dosolíme, případně dopepříme. Na talíři se ryba bohatě posype petrželkou.

Detail odstavce: Tilápie s pečenými brambory
Zdroj: Tilápie - recepty
Zveřejněno: 30.5.2017

RECEPTY NA PLATÝSE

Co je to platýs

Platýs obecný je největší z platýsovitých ryb. Žije ve větších hloubkách hlavně v Severoatlantickém oceánu, při norském, islandském a grónském pobřeží. Tělo má zploštělé, podlouhlého tvaru, se zašpičatělou hlavou a spodní část hlavy přečnívá. Vrchní strana je stejnoměrně šedohnědá, někdy až černě zabarvená, spodní strana je bílá. Je to velmi žravá dravá ryba, dosahuje délky až 3 m a váhy 100 kg i více. Na trh se ovšem dostává v průměrné váze 2 až 50 kg. Tře se v únoru až dubnu. Maso platýse obecného (halibuta) je velmi ceněno pro znamenitou chuť. Obzvláště uzený je lahůdkou. Játra jsou bohatá na vitamíny. Tepelně se upravuje porcovaný všemi způsoby.

Detail odstavce: Co je to platýs
Zdroj: Recepty na platýse
Zveřejněno: 13.5.2015

STUDENÉ PŘEDKRMY

Studené předkrmy

Studené předkrmy představují malou porci lehkého jídla a podávají se před samotnou konzumací hlavního jídla. Účelem není zasytit, nýbrž povzbudit smysly a zejména vyvolat větší chuť. Zintenzivňuje se jimi zážitek z následně podávaného pokrmu.

Studený předkrm následuje po aperitivu, tvoří ho často paštika, ryba nebo salát. Poté následuje polévka. Po polévce se před hlavním chodem podává předkrm teplý.

Studené předkrmy připravujeme z vajec, ryb, korýšů, měkkýšů, masa, salátů, máslových paštiček, pochoutkových másel, sýrů, zeleniny.

Předkrmy se jedí povětšinou vidličkou. Při servisu s větším počtem příborů se pro studený předkrm používá vidlička na samém okraji.

Studené předkrmy mají vážit asi 80 g, měly by být dobře proležené a vychlazené. Studený předkrm nesmí být příliš kořeněný.

Detail odstavce: Studené předkrmy
Zdroj: Studené předkrmy
Zveřejněno: 31.5.2017

TRESKA TMAVÁ – RECEPTY

Treska na másle

Ingredience: 2 filety tmavé tresky (800 g), 100 g másla, hladká mouka, čerstvě mletý pepř, sůl, olivový olej

Postup: Filety tresky naporcujeme. Ideálně na porce tvaru kostky. Každou porci z obou stran osolíme a opepříme a jen velmi lehce pokapeme olivovým olejem. Rozehřejeme troubu na maximální teplotu a na plech položíme pečicí papír, na který naskládáme jednotlivé porce tresky, které velmi opatrně a minimálně poprášíme hladkou moukou a na každou porci položíme kousek másla. Jelikož filety jsou bez kůže, není nutno porce při pečení obracet. Jakmile bude ryba lehce zlatavá a začne se na dotek rozpadat na „masové lupínky“, je hotová. Vhodnou přílohou je bramborová kaše obohacená vmíchanou hrstí najemno nasekané čerstvé pažitky.

Detail odstavce: Treska na másle
Zdroj: Treska tmavá – recepty
Zveřejněno: 11.10.2016

RECEPTY NA PLATÝSE

Filetování platýze

Z tak malé ploché ryby, jako je platýs, je možné získat 2 široké nebo 4 úzké filety, z většího kusu pak i 4 větší filety.

Postup

  • kůži podél okraje, kde má ryba kůstky ploutví, nařízneme;
  • další řez vedeme kolem hlavy a ještě jeden hluboký řez až ke kosti rovně napříč středem ryby od hlavy k ocasu;
  • nůž na rybu naplocho téměř položíme, filet postupně opatrně odkrajujeme od hlubokého středního řezu směrem od hlavy k ocasu;
  • rybu otočíme a stejným způsobem odkrojíme filety i na druhé straně;
  • zkontrolujeme, zda ve filetech nejsou kosti, a případně je odstraníme
  • filety zbavíme kůže tak, že je položíme masem nahoru, u ocasu pevně přidržíme prsty a směrem od ocasní části nožem položeným co nejvíce naplocho maso opatrně odřízneme

Zde můžete vidět přesný postup filetování platýse.

Detail odstavce: Filetování platýze
Zdroj: Recepty na platýse
Zveřejněno: 13.5.2015

PAELLA

Co je to paella

Středomořská kuchyně patří k vůbec nejzdravějším. Rozhodně je přinejmenším nejbohatší na vitamíny – vzhledem k podnebí tu není nouze o čerstvé ovoce a zeleninu (oblíbené jsou artyčoky, česnek, fazolky, lilek, rajčata...), základ většiny jídel tvoří olivový olej.

Jednou z nejdůležitějších surovin jsou ryby a další mořští živočichové; používá se hlavně doráda a makrela. Ať už kupujete jakoukoli rybu, vždy se snažte sehnat co nejčerstvější a spotřebujte ji pokud možno ještě týž den. Čerstvá ryba má být jen lehce cítit rybinou, nesmí nijak zapáchat, měla by mít lesklé oči a jasně červené žábry.

Jedná se o takzvané španělské rizoto. Tento pokrm se připravuje na velké nízké pánvi nad otevřeným ohněm. Časem se paella (název vychází z pánve zvané paellera) začala podávat při rodinných sešlostech a oslavách – právě proto, že ji lze servírovat v jedné velké pánvi. Postupně se do ní dostaly i další suroviny, jako plody moře či kuřecí kousky, a stala se symbolem španělské kuchyně.

Detail odstavce: Co je to paella
Zdroj: Paella
Zveřejněno: 2.5.2016

TILÁPIE - RECEPTY

Co to je tilápie

Tilápie nilská neboli okounovec nilský (Oreochromis Niloticus) je sladkovodní ryba pocházející původně z Afriky, díky dobré přizpůsobivosti a malým nárokům na chov se však vyskytuje na všech kontinentech. Počet ryb chovaných v akvakulturách však výrazně převyšuje přirozený výskyt. Nejvýznamnějším producentem je Čína, část tuzemského trhu pokrývá také Polsko a Brazílie, farmové chovy však existují i v České republice.

Tilápie má mírně diskovitý tvar těla, pro něž je charakteristická nepřerušená hřbetní ploutev a výrazně vyvinuté prsní a řitní ploutve. Šupiny jsou zbarveny do šedohněda, u samců je zbarvení nápadnější. Dospělí jedinci dorůstají do délky 60 cm a mohou vážit až 4 kg. Tilápie špatně snáší chlad a preferuje teplejší mělké vody, jejichž teplota se pohybuje v rozmezí 20–30 °C. Živí se výhradně rostlinnou potravou, zejména planktonem.

Tilápie poskytuje pevné bílé maso s lehce nasládlou chutí, které je oblíbené i pro absenci kostí. Obsahuje o něco více tuku než jiné bílé ryby, díky tomu si však i po tepelné úpravě zachovává šťavnatost a chuť. V kuchyni ji lze využít na bezpočet způsobů – filety se mohou smažit v trojobalu nebo těstíčku, opéct na pánvi i pošírovat. Hodí se k přípravě zapečených pokrmů a rybích polévek. Upéct nebo grilovat se dá i celá ryba – pak se často před úpravou plní různými ingrediencemi, jako je citron, čerstvé bylinky nebo najemno nakrájená zelenina. Tilápii lze ochutit různými druhy koření – od jemnějších až po výrazné či ostré. Při podávání se často doplňuje omáčkami inspirovanými asijskou kuchyní, stejně tak dobře obstojí i ve společnosti jemnějších variant na bázi smetany či másla.

100 g tilápie obsahuje 26 g bílkovin a 3 g tuku, dále pak mimo jiné obsahuje fosfor, niacin, selen, B12 a draslík.

Tato ryba je výborná z přirozeného prostředí, její chuť z farem je již ta tam. Ryby konzumujeme i pro jejich olej, ale tato ryba má s užitečným rybím olejem pramálo společného. Obsahuje jen nízkou úroveň omega-3 a 6 mastných kyselin, ale o to více nezdravého tuku. Na rozdíl od divoké tilápie má ta farmářská pouze 0,5 g omega-3 kyselin ve 100 g masa.

Tilápie zebrovaná se řadí mezi akvarijní ryby, v přírodě dorůstá maximální velikosti do 40 cm. Jedná se o velmi agresivní a teritoriální druh. Délka nádrže by měla být minimálně 150 cm. V nádrži nemá smysl vysazovat žádné rostliny, protože ty jsou rybami považovány za potravu a brzy je zlikvidují. Naopak je vhodné rozbít prostor většími kameny a kořeny tak, aby se vytvořily různé úkryty, ale přitom zůstalo dost volného prostoru pro plavání. Samec je v dospělosti výrazně větší než samice, jiné rozdíly mezi nimi nejsou. V mládí mají ryby sedm až osm velmi výrazných pruhů, které se ve stáří ztrácejí. Jedná se o velmi žravou rybu, která přijímá veškerou potravu. Preferována je spíše ta s vysokým podílem rostlinné složky. Vzhledem k velké spotřebě potravy je nutné zajistit v akváriu výkonnou filtraci a pravidelnou částečnou výměnu vody.

Tilápií je několik druhů, v našich podmínkách se v potravinářském průmyslu zpracovává pouze nilská, ostatní druhy jsou spíše akvarijní.

Detail odstavce: Co to je tilápie
Zdroj: Tilápie - recepty
Zveřejněno: 30.5.2017

ZDRAVÁ VEČEŘE – RECEPTY

Základní pravidla

Poslední jídlo dne představuje večeře, která by měla pokrýt asi 15–20 % denního energetického příjmu. Stejně jako odpolední svačina i večeře by měla být dostatečně objemná a přitom méně energeticky vydatná. Nemusí být také v každém případě teplá, ale měla by být kaloricky nejméně vydatným jídlem z celého dne.

Večeře by měla obsahovat tyto složky:

  • 1. Zeleninu – co nejčerstvější syrovou nebo šetrně upravenou tak, aby se v ní zachovalo co nejvíce vitamínů, minerálů a dalších cenných látek (nejlépe v páře).
  • 2. Proteiny – jsou tráveny pomalu, tudíž zasytí na delší dobu a organismus z nich čerpá dostatek materiálu na opravy buněk, svalů a podobně, zejména pokud jsme byli odpoledne sportovat.
  • 3. Sacharidy – jsou důležité pro pálení energie večer a v noci. Pokud večeře neobsahuje dostatek sacharidů, organismus bude na „noční provoz“ čerpat energii ze svalů (bude jich ubývat).
  • 4. Tuky – pokud večeře obsahuje tuky, měly by to být výhradně tuky zdravé, tedy nenasycené, například lžička olivového oleje v salátu, troška semínek pro oživení přílohy či mořská ryba.

Správná volba večeře:

  • Zeleninový salát se sýrem a pečivem
  • Těstovinový salát s jogurtovým dressingem
  • Chléb s tvarohem a řeřichou
  • Chléb s pomazánkou, tvrdým sýrem nebo šunkou
  • Zelenina

Špatná volba večeře:

  • Sladká kaše
  • Sladké pečivo
  • Knedlíky s omáčkou
  • Sladké druhy ovoce – banány, hroznové víno
  • Mléčné dezerty – pudinky, slazený tvaroh a podobně

Večeří se 2 až 3 hodiny před spaním! Toto pravidlo si uchovejte v paměti.

Detail odstavce: Základní pravidla
Zdroj: Zdravá večeře – recepty
Zveřejněno: 29.9.2016

PANGASIUS - RECEPTY

Co je to pangasius

Díky jemnému bílému nebo lehce narůžovělému masu bez typického rybího pachu a drobných kostí se tato ryba prosadila v jídelníčcích mnoha zemí. A chutná i těm, kteří ryby jinak odmítají. Pochází výhradně z intenzivních chovů v jihovýchodní Asii.

Pangasius dolnooký obývá velké řeky, jeho domovem jsou povodí řek Mekong a Chao Phraya v jihovýchodní Asii. Introdukován byl i do dalších oblastí. Tento druh může dosáhnout velikosti až 130 cm s hmotností převyšující čtyřicet kilogramů. Tělo má podlouhlé, ze stran zploštělé a bez šupin. Zbarvení na hřbetní straně těla je tmavomodré, na bocích přechází v tmavě šedou. U mladých ryb jsou na bocích patrné dva černé pruhy. Břišní strana je stříbrnošedá. Starší a větší jedinci bývají zbarveni šedě. Ploutve jsou tmavě šedé až černé. Hřbetní ploutev se nachází blízko za hlavou, ryba tak vzdáleně připomíná žraloka a můžeme se někdy setkat i s názvem sumeček žraločí (zejména v akvaristické literatuře). Ocasní ploutev je dobře vyvinutá, silně vykrojená, řitní ploutev je dlouhá, pangasius má i tukovou ploutvičku (malá ploutvička v zadní části hřbetu). Kolem ústního otvoru jsou dva páry vousů. Je to všežravý druh, v přírodě se živí různou potravou od ryb přes bezobratlé živočichy až po rostliny, které tvoří velkou část potravy hlavně u velkých jedinců.

Tato ryba v průběhu posledních přibližně deseti letech doplnila spektrum druhů, které jsou produkovány ročně v objemu vyšším než 1 milion tun.

Tržní hmotnost pangasia se pohybuje v rozpětí od 900 do 1 500 g. Takto velké ryby jsou z farem dopraveny živé ke zpracování do velkých hal, kde jsou usmrceny a ručně zpracovány do podoby filet bez kůže. Filetováním ryb je získávána rybí svalovina (maso) zpravidla bez kůže a kostí, hlavy a ploutví. Zpracovávají se podélným řezem, který oddělí boční partie těla od páteře. Další variantou je zbavení ryb vnitřností, oddělení hlavy a ploutví a dodávání takzvaného opracovaného trupu.

Významnější problém s pangasiem spočívá v jeho kvalitě z hlediska lidského zdraví. Tato ryba má více méně smysl jen pro ty, kteří se jinak rybího masa ani nedotknou a díky ní se postupně seznámí i s dalšími zdravějšími druhy (maso má jen naprosté minimum chuti, takže ani nepáchne tolik neoblíbenou rybinou a nejsou v něm kosti). Jinak je tato ryba hodně tučná, přičemž obsah toho nejdůležitějšího, co nás u rybího masa zajímá, tedy omega-3 kyselin, je v porovnání s naprostou většinou jiných druhů minimální.

Obliba tohoto masa vychází z jeho chuti a cenové nabídky. Jedná se o levnou surovinu (filety) s jednoduchou úpravou bez kůže a kostí. Maso je světle růžové, bez rybí vůně a chuti. Podle některých zjištění jeho konzum v Evropě dnes nahrazuje nedostatkové, dříve běžně dostupné ryby s výrazně bílou svalovinou (treska, nilský okoun). Rovněž vyhovuje obecně se prosazujícímu konzumentskému transferu od celých ryb (pstruh, makrela) k filetům bez kostí a bez výraznějšího rybího aroma (chuť se dodává kuchyňskou úpravou, kořením). Pangasius bývá i obvykle první rybou zakoupenou zákazníky, kteří předtím ryby nenakupovali (mladé rodiny, domácnosti s nízkými příjmy). Opravdový boom pak zažil pangasius ve veřejném stravování, a to především kvůli své nízké ceně. Nespornou výhodou je i fakt, že filety jsou bez kostí.

Chov této ryby je v asijském podání ryze průmyslová činnost. Výhodné podmínky velkých řek jako Mekong umožňují průmyslový chov v rybích farmách, kde se tísní ryby po tisíci kusech. O tom, jak jsou krmeny, se můžeme jen dohadovat – důležitý je váhový přírůstek za co nejkratší čas. O kvalitě vody, ve které ryby žijí, lze rovněž diskutovat. Nezapomínejme, že průmyslová výroba v Asii v okolí velkých řek není vyhlášená zrovna přehnanou péčí o životní prostředí.

Detail odstavce: Co je to pangasius
Zdroj: Pangasius - recepty
Zveřejněno: 30.5.2017