na těsto: 400 g hladké mouky, 100 g cukru moučka, 100 g rozpuštěného másla, 1 vejce, trochu mléka, 1/2 prášku do pečiva
na náplň: 1,5 kg jablek, 12 lžic pískového cukru, 3 sáčky vanilkového pudinku
Postup: Z uvedených ingrediencí vypracujeme těsto, které necháme v chladu 2 hodiny odpočinout. Poté jej rozdělíme na 2 části, vyválíme dvě stejné placky ve velikosti plechu a první z nich za pomoci válečku přeneseme na vymazaný a moukou vysypaný plech. Na tuto placku stejnoměrně rozvrstvíme náplň, kterou jsme připravili nakrájením jablek na plátky a smícháním s cukrem a pudinkovým práškem. Cukr s pudinkem je dobré smíchat s pokrájenými jablky na poslední chvíli, protože nestačí pustit vodu. Opět za pomoci válečku přeneseme druhou vyválenou placku a přikryjeme jí jablečnou náplň. Koláč dáme do předehřáté trouby a pečeme při 170 °C dorůžova. Výše uvedené těsto se dá též použít na pečení jablečného závinu. Množství postačí na 3 záviny.
Ve svém příspěvku FILTR NA VODU DISKUZE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Aleš.
Já pořídil minulý rok filtr na vodu Berkey. A můžu říct, že je to fakt kvalitní filtr a aspoň vím, že teď piju vodu bez sajrajtů.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Bisule.
Máme doma filtr berkey a jsme moc spokojeni. Výměna filtrové vložky je jednoduchá a velice rychlá. Také je šikovné to, že ho převážíme i na chalupu, kde nemáme pitnou vodu.
Ingredience: 200 g polohrubé mouky, 180 g cukru krupice (krystal), ½ hrnku oleje, ½ hrnku mléka, ¾ prášku do pečiva, 3 vejce, špetka soli, 2 vaničky zakysané smetany, skořicový nebo vanilkový cukr, dle chuti 1 lžíce tmavého kakaa, 1 l mléka, 3 balíčky vanilkového pudinku, 6 až 7 lžic cukru
Postup: Všechny suroviny smícháme a vyšleháme elektrickým ručním šlehačem. Těsto vlijeme na vymazaný a vysypaný plech. Na těsto rovnoměrně rozlijeme uvařený pudink. Na ten budete potřebovat 1 l mléka, 3 balíčky vanilkového pudinku a 6–7 lžic cukru. I s pudinkem dáme péct na 180 °C asi 20–30 minut. Horkou buchtu rovnoměrně pomažeme dvěma vaničkami (kelímky 250 g) zakysané smetany. Posypat můžeme skořicovým nebo vanilkovým cukrem, kakaem, čokoládovými lupínky a podobně. Tento pudinkový koláč je výborný, i pokud do těsta přidáte lžíci kakaa. Pudink uvaříte z čokoládového pudinku. Buchtu pak posypete grankem nebo nastrouhanou čokoládou. Stejně tak lze do těsta přidat 3 lžíce nastrouhaných ořechů. Pak použijete karamelový pudink. Fantazii se meze nekladou.
V naší poradně s názvem ŠKŮDCI NA SPODNÍ STRANĚ LISTŮ VINA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Standa.
Takové prhledné kapky nebo co to je mám na spodní staně listů a stoncích vinné révy.Velikost se liší tak půl až 1 mm.nevíte někdo co to je a jak se to dá zničit. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Vaše fotografie ukázala, že se nejedná o révu vinnou, ale o rostlinu s latinským názvem Parthenocissus tricuspidata, česky Přísavník trojcípý, lidově řečeno "psí víno". Sice patří do čeledí Vitaceae, ale s révou vinnou má společného jen málo. To, co nacházíte na listech, jsou s největší pravděpodobností exudáty (výpotky), které se u tohoto druhu mohou objevovat často. Souvisí s dobrou výživou a s dostatečnou zálivkou. Takže se tím nemusíte znepokojovat. Pokud by šlo o nějaká vajíčka, nebyla by tak roztroušena po ploše listu, ale nacházela by se v kupkách. Navíc ani profesionální rostlinolékařové málokdy rozpoznají škůdce jen podle vajíček.
Myslím, že se Vaším nálezem nemusíte znepokojovat.
Ještě malou připomínku ke způsobu vedení. Tato rostlina se přísavkami přichytává na zdi či jiné opory. Pokud se tedy rozhodnete k tomuto způsobu vedení, je dobré na jaře (ještě v bezlistém stavu) všechny výhony značně zkrátit. To vyprovokuje vytváření přísavek.
Postup: Mouku s práškem do pečiva smícháme s cukrem a pudinkovým práškem. V jiné misce smícháme mléko, olej a vidličkou rozšlehané vejce. Vše přilijeme k sobě a promícháme. Vylijeme na vymazaný a vysypaný plech s vyšším okrajem. Ve vyhřáté troubě upečeme. Možno polít čokoládovou polevou a posypat kokosem, mletými oříšky či jakýmkoli koupeným cukrářským zdobením.
Ve svém příspěvku KDYŽ NECHCE JÍST GEKONČÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka Urbančiková.
Prosím o radu Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Gabča Benešová.
Ahoj, přicházím tu s dotazem ohledně gekončíka nočního, který mi přestal jíst (sameček). Mám ho něco málo přes půl roku a s krmením nikdy problém nebyl, akorát jsem ho musela krmit z pinzety (byl nemotorný a nebyl většinou schopný si cvrčka či švába ulovit sám). Pravidelně mu dávám vitamíny a vodu měním denně či obden. Už nejí cca 7 dní a potřebovala bych poradit jak mám dál jednat (někdo tvrdí, že sedm dní je v pořádku, ale už si všímám tenčího ocásku a o jídlo ani nezavadí pohledem). Včera jsem ho přemístila do "karanténního boxu", abych zabránila rozšíření případné nemoci (mám v teráriu ještě dvě samičky) a mohla vybrat trus, který pošlu na rozbor. Ještě bych chtěla dodat, že jsem v teráriu našla nestráveného moučnýho červa (nevím jestli ho vyloučil přirozenou cestou či vyzvracel a ani nevím jestli to bylo od toho samečka), taky jsem si všimla, že místo nebo někdy s močí vylučuje světle bílou až průhlednou tekutinu s malými kulatými částečkami. (vypadá to jak malinké vajíčka - pro upřesnění) a to jsem doposud v teráriu neviděla, tak nevím jestli to s tím nějak souvisí. Předem děkuji za jakoukoliv odezvu a pomoc. Přikládám fotku terária. Gabča. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
na náplň: 1 plechovka kompotovaných jahod nebo 1 plechovka čerstvých jahod, 3 čokoládové pudinky, litr mléka, 6 lžic moučkového cukru, 250 g tvarohu, špetka másla na zjemnění
Postup: Piškot připravíme tak, že nejprve rozpálíme troubu cca na 170 °C. Poté oddělíme žloutky od bílků. Bílky vyšleháme dotuha, přidáme cukr, znovu vyšleháme, pak přidáme žloutky a zamícháme (vařečkou). Nakonec přidáme mouku a těsto vymícháme dohladka. Plech vyložíme pečicím papírem a naneseme těsto. Pečeme cca 15–17 minut, před vytažením z trouby vyzkoušíme, zda se těsto nelepí na špejli. Na vychladlý plát poskládáme nakrájené a okapané jahody. Pudink uvaříme podle návodu, jen s tím rozdílem, že místo 1,5 litru mléka dáme jen litr, aby byl pudink hustý. Až pudink trošku vychladne (pár minut), vmixujeme špetku másla a tvaroh, případně ještě dosladíme podle chuti. Necháme vychladnout, náplň ztuhne a můžeme podávat. Moučník se dá připravit s jakýmkoliv ovocem, případně udělat kakaový piškot a navrch dát náplň z vanilkového pudinku, fantazii se meze nekladou.
Ve svém příspěvku PŘEVISLÝ JAHODNÍK-MNOŽENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Leitner.
Dobrý den,dostal jsem radu,že je nutné výhony na šlahounech přihrnout zeminou,nechat jemně zakořenit a poté odstřihnout a zasadit jako novou rostlinku.To chápu,ale jak postupovat,když jsou šlahouny převislé v závěsném květináči.´? A kdy je možno jahodník rozmnožovat,Po odkvětu,či po sklizni ? Děkuji J.L.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Jana Válková.
Dobrý den,
jahodník lze množit v podstatě vždy, když vám vyrostou šlahouny s výhonky a zakoření, nezáleží tedy na tom, zda rostlina v tu dobu kvete, nebo plodí. Pokud už máte na jahodníku krásné šlahouny, ale bez kořenů, zkuste ještě chvilku počkat, jestli se přece jen neobjeví. Nebo zkuste šlahouny s novými rostlinkami odstřihnout a namočit do vody s přípravkem k lepšímu zakořenění.
Je však potřeba počítat také s tím, že rychlejší a vyšší sklizně dosáhnete zasazením již předpěstovaných sazenic od zahradníka.
na těsto: 5 žloutků, 200 g moučkového cukru, 1 vanilkový cukr, 200 g polohrubé mouky, 1 prášek do pečiva, 100 ml oleje, 100 ml studené vody, sníh z 5 bílků
na pudink: 800 ml mléka, 2 vanilkové pudinky, 3 lžíce cukru, vanilkový pudink
na potření: 700 g zakysané smetany a trošku cukru dle chuti
na posypání: trochu granka a asi 2 lžíce kakaa do těsta
Postup: Nejprve si připravíme pudink dle návodu a dáme jej trochu zchladnout. Piškotové těsto připravíme standardním způsobem. Zvlášť ušleháme žloutky s cukrem a bílky. Poté promícháme žloutkovou směs s ostatními surovinami na piškot a lehce zamícháme sníh. Asi 3/4 těsta nalijeme na vymazaný a vysypaný plech. Do zbylého těsta přidáme kakao, promícháme a nalijeme „cikcak“ na světlé těsto. Ještě na syrové těsto dáváme po lžicích vlažný pudink, opět jen neuspořádaně, jak to vyjde. Dáme péct asi na 20 minut podle těsta. Pečeme na 200° Celsia. Samozřejmě trouba musí být předehřátá. Po upečení ještě na teplou buchtu rozetřeme zakysanou smetanu a povrch posypeme grankem. Takto připravený moučník necháme řádně ztuhnout.
V naší poradně s názvem ANTURIE PĚSTOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Dobrý den,mám dotaz.Před 3 lety jsem dostala anturii,která od té doby stále kvete.Starý květ odejde a hned raší nové.Potřebovala by přesadit,mám ale strach,abych rostlině neublížila.V květinářství mi řekli,přesadit po odkvětu.Má někdo prosím zkušenost s přesazováním?Děkuji za radu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Anturie nepotřebuje moc často přesazovat. Stačí jednou za pět let přesadit do o 3 cm většího květináče s velkým otvorem na odtok vody a se substrátem založeným na rašelině s trochou písku. Přesazování se provádí na jaře, bez ohledu na stav květů. Když budete při přesazování opatrná, tak anturie bude kvést stále dál i po přesazení. Květinu po přesazení osprchujte a oroste vodní mlhou každý den 1 měsíc. Pak zahajte přihnojování každé dva týdny hnojivem s vysokým obsahem fosforu, které ale zřeďte dvojnásobným množstvím vody, než je uvedeno na obalu. Hnojí se od jara do podzimu. Substrát udržujte stále vlhký, ale rostlinu nenechte stát ve vodě. Úplně ideální je široká miska naplněná štěrkem a na štěrku postavený květináč s antůrií. Rostlina má ráda rozptýlené světlo. V zimě ocení, když ji umístíte někam k lampě nebo na ní namíříte halogenovou bodovku, abyste jí prodloužili denní světlo.
Postup: Zpracujeme suroviny na kakaovou a tvarohovou část zvlášť, z té kakaové si necháme necelý hrnek stranou (přijde nahoru). Do pekáče vyloženého pečicím papírem nalijeme větší část kakaového těsta, na něj opatrně (lije se přes lžíci) nalijeme tvarohovou část a navrch „cikcak“ pocákáme zbytkem kakaového těsta. Pečeme cca 40 minut (podle trouby) asi na 170–180 °C. Po upečení můžeme posypat cukrem. Vyšleháme tvarohovou náplň – možná se vám bude zdát řídká, ale necháme chvíli odležet a pudinkový prášek lehce nabyde. Tvarohovou náplň postupně lijeme na těsto, pomalu, přes lžíci. Náplní pokryjeme celý povrch. Hotový moučník můžeme posypat na povrchu moučkovým cukrem.
Ve svém příspěvku LÉČENÍ PRAŠIVINY U KRÁLÍKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Anežka.
Kokcidiosa je nakažlivé onemocnění, které působí králíkářům největší ztráty. Stejnou metlou, jako je pro lidstvo tuberkulosa, je pro králíky kokcidiosa. Nemoc je vyvolávána choroboplodnými zárodky tak zvanými kokcidiemi a sice druhem kokcidium oviforme, dnes zvaným Eimeria Stiedae. Zárodky tyto se nacházejí ve žlučovodech a ve sliznici střevní člověka a hlavně králíků. Nakažení děje se obyčejně potravou (zelenou pící, trávou atd.), v níž nalézají se tyto choroboplodné zárodky. Nemocní králíci jsou s počátku smutní, téměř ničeho nežerou, mají vysokou horečku, dech jejich stává se rychlým a krátkým, slábnou, hubnou, až konečně v poměrně krátké době hynou. Někdy se při tom nadýmají, silně slintají, aneb dostávají průjmy. Léčení bývá málokdy úspěšným, protože nemoc se úžasně rychle šíří a téměř celý chov vymírá. Zvláště zhoubně řádí choroba mezi králíky mladými; když některý z nich nemoc přečká, zdá se býti zdravým a bývá obyčejně v chovu používán dále. Uzdravení takového zvířete bývá však toliko zdánlivé, neboť stává se vlastně trvalým nositelem a rozšiřovatelem této nákazy. Při pitvě mrtvého králíka nalézáme dosti často na játrech bílé nebo nažloutlé uzlíky v různém množství a v různých velikostech. Jindy pouhým okem nenalezneme vůbec žádných změn a v těch případech doporučoval bych odbornou prohlídku zvěrolékařem, který mikroskopickým rozborem králičího trusu stanoví přesnou diagnosu. Nákaza šíří se velmi rychle po celém okolí, králíkárna bývá pak choroboplodnými zárodky tak zamořena, že v ní bez nebezpečí není možno dále králíky chovati. Jediným bezpečným prostředkem k zabránění nového vypuknutí nákazy je spálení mrtvých králíků, steliva a celé králíkárny. Pouze tam, kde choroba netrvala dlouho, kde králíkárna je kusem vyšší hodnoty, je možno ohroženou králíkárnu úzkostlivou desinfekcí zachrániti. Z léků, které jak jsem podotkl nemají valného úspěchu, užívá se nejčastěji slabého roztoku kreolinu (každý druhý den vnitřně podati jednu kávovou lžičku), glycerinu, chininu, směsi sirného květu a kalomelu (jednu lžičku denně).
Nadmutí vyskytuje se nejvíce u králíků mladých, ale i starších a bývá příčinou častého uhynutí. Onemocnění pozná se snadno dle toho, že břicho králíka je nápadně nafouklé a králík se sotva pohybuje. Tvrdívalo se, že příčinou nadmutí je krmení čerstvé zelené píce, hlavně jetele, dnes však víme, že není to pouze jetel, nebo zelená píce, ale že to bývá mnohem častěji zatuchlá nebo plesnivá sláma, namrzlé nebo nahnilé brambory, změněné obilniny, zvadlá a kvasící potrava atd. Následkem chybného kvašení vytváří se v žalludku a ve střevech veliké množství plynů, které silně stěny jejich napínají, takže může dojíti k prasknutí jich a náhlé smrti. Léčení: jakmile zpozorujeme nadmuté břicho u králíka, musíme ihned břicho králíka tříti, volně vypustiti na dvůr a přinutit k pohybu. Vnitřně podáváme mu vodu s několika kapkami čpavkového lihu, heřmánkový odvar, vápennou vodu (jednu lžičku), aloe na slabou špičku nože.
Slintavka objevuje se u králíků tehdy, je-li na ně přenesena od nemocných krav nebo vepřů a projevuje se nakažlivým zánětem sliznice ústní neobyčejně rychle se rozšiřujícím. Nemocnému zvířeti neustále vytéká z tlamy lepkavá tekutina, která slepuje srst na krku, prsou a na předních nohách. Králík je při tom smutný, nežere, posedává v tmavých místech a nezakročí-li se včas, pak rychle hyne. Nemoc je celkem zdlouhavá, nepříjemná, léčení samo je dosti namáhavé a spočívá v desinfekci tlamy a srsti. Nejjednodušším prostředkem je narůžovělý roztok hypermanganový, chlorová voda, kterou si připravíme tím způsobem, že jednu lžíci chlorového vápna rozpustíme ve třičtvrtě litru vody. Roztokem tímto nasákneme malou hubku a tou vytíráme 5-6kráte denně až do vyléčení tlamu a slepená místa srsti.
Ušní svrab vyvolávají rychle se rozmnožující drobní roztoči, kteří napadají ušní boltce králíků. Nemocní králíci potřásají neustále hlavou a škrábou se v uších. Bližší prohlídkou boltců zjistíme, že nalézají se v nich četné strupy a sedliny krve, v nichž nachází se tisíce roztočů, jimiž se nemoc roznáší. Zastaralé a dlouho trvající onemocnění může přivoditi smrt králíka, naproti tomu choroba včas zjištěná může se během několika dnů vyléčiti. Vnitřek uší natírá se papírkem nebo štětcem namočeným v 10proc. kreolínové masti anebo v tabulovém oleji a to tak často a tak dlouho, až jsou boltce zdravé. Výborně působí též směs glycerinu a kyseliny karbolové. Strupy je nutno vždy spalovati, neboť jimi se nákaza šíří.
Sněť slezinná je nejnebezpečnější a nejprudší nakažlivou chorbou králičí, která se však na štěstí poměrně zřídka vyskytuje. Nemocní králíci nežerou, dostávají třesavku, vysokou horečku, zrychlený a krátký dech, křeče, po nichž následuje ochrnutí celého těla a smrt. Upozorňuji, že nemoc tato je přenosná také na člověka a proto doporučuji co největší opatrnost, aby se králíkář nenakazil. Nemocní králíci se vůbec neléčí, naopak všichni churaví králíci musí býti utraceni a spálení. Králíkárna má býti vždy spálena a nikdy nemá býti použita pro další chov.
Mimo nakažlivé nemoce, které jsem zhruba dosud popsal, je ještě dlouhá řada chorob více nebo méně nebezpečných, z nichž mnohé mohou způsobiti hojně škod chovatelům. K nejběžnějším nemocem patří zácpa, průjmy, křeče, ochrnutí, tubrkulosa, chřipková rýma, nemoc pohlavní, prašivina a favus.
Zácpa je nejběžnější chorobou či příznakem choroby, která se vyskytuje hlavně u králíků krmených převážně krmivem suchým a u králíků málo se pohybujících. Mívají velká břicha, nepokojně pobíhají a špatně žerou. Proti zácpě králíků se nejlépe osvědčuje krmení zelené a šťavnaté píce v létě, v zimě nevařené mrkve a řípy, kalomel, teplé mléko s přimíšeným sirným květem.
Průjmy vznikají nesprávným krmením a nevhodnou vadnou potravou. Výkaly mohou se státi až vodnatými, často k nim bývá přimíšena také krev, králící rychle vysilují a hynou. Průjem nemusí přirozeně pocházeti z chyb dietetických, nýbrž může býti toliko příznakem řady jiných chorob: jako tuberkulosy, kokcidiosy atd. Léčení spočívá předně na změně potravy, krmí se píce výhradně suchá, dobré seno, chléb, zrní, vařená rýže nebo oves. Výborným prostředkem je svatojánský chléb, černý žitný chleb, sušený celer a vrbová kůra, která se podává buď jako čerstvé vrbové větvičky, anebo jako vařená kůra ve vodě. Stejně dobře působí také tinktura opiová, nebo živočišné uhlí.
Křeče vyskytují se dosti často u králíků jako poruchy nervové, rheumatické, anebo jako příznaky jiných chorob. Králíci nemohou se pohybovati a válí se doslova z místa na místo. Doporučoval bych vtírati do těla nemocného zvířete nějaké lihové mazání a dáti jej bezpodmínečně do tepla. Stává se někdy, že králík za křečovitého svíjení se rychle nám před zraky hyne, třebaže ještě před půl hodinou byl vesel a zdráv. Při takovém křečovitém záchvatu končícím okamžitou smrtí jedná se buď o mrtvici, o otravu jedovatými rostlinami v potravě, aneb o otravu uměl. hnojivy.
Ochrnutí napadá nejčastěji velké odrůdy, na příklad: belgické obry, strakáče, ale i menší stříbřité králíky, kteří jsou chováni v tmavých a dusných kotcích. Příčinou ochrnutí je téměř vždycky choroba ledvin. Nemocný králík nejistě se pohybuje, potácí se a nakonec se po zemi pouze plazí. Doporučuji masírovati měkčím kartáčem vícekráte denně nemocného králíka kafrovým lihem a umístění jeho ve vzdušné a teplé králíkárně.
Chřipková rýma je běžným nakažlivým onemocněním podporovaným nachlazením. Nemocný králík frká, kýchá a při tom vytéká mu hojně hlenu z nosu. Hlen tento je nakažlivý a jím přenáší se choroba na zdravá zvířata. Churavý králík má se ihned odděliti, do teplé místnosti přenésti, vlažnou vodou má se nos vícekráte za den očistiti a zaprašovati balonkem práškovou kyselinou borovou.
Tuberkulosa začíná většinou katarem horních cest dýchacích a projevuje se kašlem suchým a krátkým, který bývá provázen výtokem z nozder a z tlamy králíka; králík ztrácí chuť k žrádlu, dýchá namáhavě a často dostává průjem, což svědčí o zachvácení. Onemocnění toto je absolutně nezhojitelné a králíky je nutno pozabíjeti, při čemž nesmí se zapomenouti na příslušnou desinfekci.
Nemoce pohlavních ústrojů vyskytují se nyní poměrně velice často, ačkoliv před pěti až šesti léty nebylo o nich téměř ničeho slyšeti. Onemocnění projevuje se zánětem, zvředovatěním pohlavního ústrojí a hisavým výtokem a je způsobováno choroboplodným zárodkem t. zv. Spirochaetou cuniculi, který je velmi blízkým pžíbuzným spirochaet, jež vyvolávají syfilis nebo-li příjici lidí. Nemoc napadá jak samce, tak samice, chorá zvířata špatně žerou, zvolna hubnou a slábnou, až konečně za jeden až dva roky hynou. Stává se často, že při této chorobě nelze prostým okem zjistiti žádných změn a nemoc lze prokázati teprve krevní zkouškou, jako u člověka. Doba, která uplyne mezi vniknutím zárodku do zdravého těla a mezi objevením se prvních příznaků choroby obnáší dva až čtyři měsíce. Léčení: v prvním stupni nemoce omezujeme se na desinfekci, která se provádí tím způsobem, že se pohlavní ústrojí důkladně vymyje 3% roztokem kyseliny borové a zvředovatělá místa se potřou jodovou tinkturou; pokročilejší choroba se léčí roztokem resorcínu a dávkami benzolu ostrušíkového dle živé váhy králíka vypočtenými. U velmi cenných kusů s úspěchem se v poslední době používá injekcí neosalvarsanových.
Prašivina počíná obyčejně na hlavě, rozšiřuje se na krk, hruď, přední nohy a může postihnouti celý povrch zvířete. Srst na místech postižených vypadává, tvoří se malé puchýřky hnisem vyplněné, které praskají a zasychají ve strupy anebo mokvají. Nemocné zvíře je vždy nutno odděliti, isolovati, králíkárnu je nutno vřelým louhem sodným vymýti a po uschnutí vybíliti hašeným vápnem. Při počátcích choroby potírají se strupy vaselinou, glycerinem, aby změkly a pak je pomocí mazlavého mýdla a teplé vody opatrně odstraňujeme. Poté potíráme zachvácená místa kartáčkem neb pírkem po 3 dny 2krát denně směsí stejných dílů petroleje a lněného oleje, za týden se králík vykoupe, v teple osuší a v případě potřeby se totéž léčení opakuje. Dobře se také osvědčilo seslabené vídeňské dehtové mazání, jehož hlavní součástí je dehet, líh a sirný květ.
Favus, čili moučnivka je rovněž kožní chorobou králíků, vyvolávanou plísní, zvanou Achorion Schoenleini. Na postiženém místě tvoří se v srsti zaokrouhlené, přesně omezené větší neb menší skvrny, v jejichž středu srst vypadává a později pokrývá se bělavým práškem (jako moukou), který pochází z výtrusů plísně. Nemoc zůstává obyčejně omezena na hlavy, na nohy, někdy ovšem zachvacuje celé tělo. Nákaza tato vyskytuje se nejčastěji u králíků ve stáří do 3 měsíců, jakmile dosáhnou stáří 5 měsíců, pak náhle sama zmizí. Někdy dosahuje však takového stupně, že zvířata hynou seslábnutím. Léčení spočívá v potírání chorých míst vatou, namočenou ve slabém roztoku sublimátu, kyseliny karbolové, kreolinu. Králíci obyčejně uzdraví se do týdne. Upozorňuji zase, že choroba tato je přenosná na člověka a proto je třeba velké opatrnosti. Nakažlivé nemoce králíků jsou velmi nebezpečné už proto, že nákaza se rychle přenáší na všechny kusy v králíkárně. Abychom tomu zabránili, musíme králíky občas prohlížeti a zpozorujeme-li u některého známku nemoci, pak musíme jej ihned bez odkladu léčiti. Správná diagnosa a vhodný způsob léčení je ovšem důležitý. Když zjistíme, že některý králík málo žere a sedí skrčený, máme jej hned z králíkárny odebrati, dáti do nějaké prázdné a od králíkárny více vzdálené bedny. Tam jej máme delší dobu pozorovati a léčiti, jakmile poznáme, jakou nemocí je postižen. Včasným odstraněním churavého králíka zabrání se často nakažení a vyhynutí celého chovu.
Všeobecně o léčení možno říci, že nejlépe je králíky těžce nemocné nebo nápadně již vyhublé neléčiti vůbec, lépe je takové kusy z chovu odstraniti, aby se předešlo ještě větší škodě. Pro králíkáře platí, že lépe je nemocem předejíti, nežli je namáhavě léčiti. Když jsou králíci pak krmeni vydatnou a zdravou potravou, zamezí se mnohým chorobám. Nutno dbáti, aby chovní králíci nepocházeli z chovů zamořených nějakou nemocí, nebo zdegenerovaných pokrevní plemenitbou. Koupení králíci buďtéž vždy dobře prohlédnuti a delší dobu pozorováni, jestli snad nejsou nemocní. Pouze úzkostlivou čistotou a opatrností podaří se nám králíky udržeti zdravé.
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
na těsto: 1 hrnek mléka, 1 lžíce rumu, 2 vejce, „větší půlka“ hrnku oleje, 13 lžiček krystalového cukru, 600 g polohrubé mouky, větší špetka soli, 2 lžičky instantního droždí
na náplň: 100 g hořké čokolády, vanilkový pudink, olej na potření buchet
Postup: Suroviny na těsto vložíme v uvedeném pořadí do pekárny a necháme vypracovat těsto (nebo vymícháme ručně). Mouku nedáváme hned všechnu, radši méně a podle potřeby přidat. Uvaříme si hustší vanilkový pudink. Z vykynutého těsta oddělujeme kousky a roztáhneme na placičky. Na každou položíme kousek čokolády, hromádku pudinku a zabalíme. Buchty klademe spojem dolů na vymazaný plech a každou ze všech stran potřeme olejem. Na plechu necháme ještě asi 15 minut kynout. Poté vložíme do vyhřáté trouby a upečeme dorůžova. Ihned po vytažení z trouby potřeme povrch buchet olejem. Přikryjeme utěrkou a necháme vychladnout. Před podáváním pocukrujeme.
V naší poradně s názvem TRÁVNÍK se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Dáša.
Prosím o radu - co nám to roste v trávníku? Plocha těchto nevzhledných trsů se rozrůstá. Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Na fotografii je vidět jeden z nejhorších plevelů v trávníku s názvem paspal (Paspalum dilatatum). Patří mezi lipnicovité trávy a původem je z Uruguaye a Argentiny. Plevel paspal prospívá v písčitých nebo jílovitých půdách. Miluje dusíkaté hnojivo a roste dvakrát rychleji než ušlechtilé trávníkové trávy. Trsy mohou vytvářet překážky pro golfisty, nebezpečí pro atletické pole a nevzhledné chomáčky pro majitele domu. Zničení tohoto plevele je opravdu náročné, protože neexistuje selektivní herbicid ničící jen tuto rostlinu. Plevel můžete vykopávat, ale bohužel za nedlouho na stejném místě vyroste nová stejná rostlina, protože se množí i z kořenů. Nejúčinější je koupit neselektivní herbicid, rozředit ho podle návodu a roztok naplnit do láhve od saponátu s rozprašovačem. Pak s tímto nástrojem postříkejte jednotlivé rostliny plevelu. Bohužel při tomto postupu zahyne i okolní trávník. Buďte proto připravena co nejdříve dosít semínka nového trávníku bez plevelu. Za několik měsíců se vše srovná. Postarejte se, aby tato plevelná rostlina nevykvetla v blízkosti vaší zahrady, aby se k vám nedostaly znovu semínka s plevelem.
Ingredience: 350 ml mléka, 2 lžíce cukru krupice, 1 vanilkový pudinkový prášek, 250 g marmelády, 500 g listového těsta, 1 vejce, cukr moučka
Technologický postup: Nejprve připravíme pudink, který uvaříme z pudinkového prášku, mléka a cukru, po uvaření necháme asi hodinu chladnout. Troubu rozehřejeme na 220 °C. Dále vyválíme listové těsto a nakrájíme ho na čtverečky. Na každý dáme kávovou lžičku pudinku a kávovou lžičku marmelády. Spojíme rohy a zabalíme do šátečku, dáme ne plech a potřeme rozšlehaným vejcem. Listové šátečky s pudinkem dáme péct do vyhřáté trouby a pečeme asi 15–20 minut. Hotové šátečky s pudinkem a marmeládou necháme vychladnout a před podáváním je podle chuti sypeme moučkovým cukrem.
Ve svém příspěvku DENDROBIUM NOBILE PŘESAZOVÁNÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lenka.
Dobrý den mám problém nevím jak mám přesadit tuto orchidej,má od stonku kořeny s výhonkama.Děkuji:)
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dana.
Koupila jsem si v OBI nadhernou metrovou Dracenu,ktera byla v akci kolem 300Kc.Pravda mela nektere listy viditelne odstranene ze stredu ruzice a jine zase meli nevzhledne ustrizene spicky,dokonce i celou polovinu listu.Coz jsem tolik nevnimala,nebot radost z toho,ze si muzu splnit muj sen mi vyradila z provozu rozum.Podvedomi se mi,ale asi na sekundu restartovalo,protoze jsem si to i s Dracenou namirila k prodavaci s otazkou,jest-li mi Dracena neuhyne a vzpamatuje se.Odpovedel ze ano a pridal dalsi rady ohledne pece.Asi po 3 tydnech se zacala moje "botanicka zahrada" menit na ..... ani nemam slov.Zpozornela jsem...aaaa do prdele puklice....hlavou mi letel rozhovor s prodavacem....vzapeti si nadavam do "bububu" ....jasne,ze se vzpamatuje...psychologie prodeje,na co jsem ji studovala?....proc rikam dceri: nez si neco koupis dobre si to prohlidni... kam jsem cumela ja?....na ten silnej kmen a jak je krasne vysoka....blbo uzavrela debatu sama se sebou.Co slo jsem ostrihala,celej zarostlej strop vodenkou strhla a kdyz jsem zkoncila rozbrecela se.Tolik let piplani a radost z kazdeho noveho listecku a ted holy klacky :-( Rady z internetu nepomahali,za to prazdne kvetinace se mi mnozili.Az jsem nasla navod na vetsinu skudcu.Obycejny slupky z cibule,cim.vic tim lip a 2 dny je louhovar ve srudeny vode,pak vsechny kytky postrikat.Dalsi dny plne nadeje a ocekavani....HURAAA...JASAM A MAM SNAD JESTE VETSI RADOST,NEZ KDYZ JSEM SI "SPLNILA MUJ SEN".ZADNE DALSI NOVE NAPADENE LISTY A TO NA ZADNY KYTCE.PRO JISTOTU PO TYDNU OPACKO S POSTRIKEM.. .KYTKY SE ROZRUSTAJI A "MOJE BOTANICKA" NA KTEROU SE CHODIL KOUKAT CELEJ BARAK VCETNE NAVSTEV NAJEMNIKU BUDE BRZY JAKO DRIV A V OBI UZ NEKOUPIM NIKDY NIC!!!
Na potření: 2 lžíce cukru, 600 ml mléka, 2 balíčky pudinku
Postup: Do misky nasypeme hrnek hladké a hrubé mouky, přidáme 3 vejce, půl hrnku oleje, 3/4 hrnku mléka, 2 lžičky jedlé sody, hrnek cukru a vše dohromady vymícháme a vylijeme na plech na pečicí papír. Na pudink si odměříme si 600 ml mléka, část si necháme v hrnku a část vlijeme do rendlíku, přidáme cukr a necháme zavařit. Do mléka v hrníčku vsypeme 2 sáčky pudinku a vlijeme do vařícího mléka. Zavaříme a horkým pudinkem polijeme syrové těsto na plechu. Buchtu dáme do předehřáté trouby a pečeme 20 minut při 180 °C.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJE S.O.S. se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Monika.
Dobrý den, děkuji za radu. Přípravek ACTARA 25 WG jsem si hned objednala dnes mi přišel,ale bohužel jsem bezradná,protože nevím jak mám určit dávkování.V návodu je jen dávka 70-80g na 1 ha brambor.A nevím zda mám orchideje přípravkem prolít nebo postříkat listy. Děkuji předem za radu Příhodová
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Přípravek Actara rozřeďte v poměru 1,5 gramu na 5 litrů vody. S tím pak rostlinky postříkejte, a s tím co zbyde, je můžete zalít. Actara vám tak vystačí na mnoho let. Můžete ji bez obav použít každý rok jako prevenci na všechny pokojové rostliny. Nejvíce to prospěje těm rostlinám, které dáváte na léto ven. Jednou je ošetříte na začátku sezóny a jednou těsně před koncem. Přeji hodně zdaru.
V míse vyšlehejte sníh z bílků, poté přidejte cukr a mouku. Dejte upéct na vymazaný plech. Pečte v předehřáté troubě na 180 stupňů do zlatova. Mezitím si připravte jahodový krém. Uvařte jahodový pudink společně s jahodami a cukrem. Nechte vychladnout. Do vychladlého pudinku všlehejte máslo a takto připraveným krémem potřete vychladlou placku. Poslední vrstvou bude ušlehaná šlehačka s trochou cukru. Tu rozetřete nahoru na jahodový krém. Dobrou chuť.
V míse ušleháme vejce s cukrem, přidáme olej a poté mouku, prášek do pečiva, kakao, kávu a mléko. Vše pořádně společně zamícháme v hladké těsto, které poté nalijeme na vymazaný plech nebo na plech s pečicím papírem. V další míse připravíme tvarohovou náplň, a to tak, že smícháme tvarohy, vejce, cukr, vanilkový cukr, mléko a vyšleháme hladkou náplň. Tu nanášíme nepravidelně lžící na těsto. Vidličkou pak lehce promícháme, aby vzniklo mramorování. Pečeme v předem vyhřáté troubě na 180 °C cca 30 minut dozlatova.
Nejprve připravíme rebarboru do buchty. Stonky rebarbory oloupeme a nakrájíme na malé kousky. Dáme na hlubokou pánev nebo do kastrůlku, přidáme cukr a vodu. Vaříme na mírném ohni zhruba 15 minut a mezitím si připravíme těsto. Ušleháme máslo s cukrem, postupně přidáme vejce, poté mouku a prášek do pečiva. Nakonec přidáme do těsta povařenou scezenou rebarboru a zamícháme. Těsto nalijeme na vysypaný plech a pečeme ve vyhřáté troubě na 180 stupňů přibližně 30 minut. Šťávu z povařené rebarbory si ponecháme na polevu. Tu připravíme tak, že šťávu na pánvi znova ohřejeme, přidáme bílé víno a lžíci cukru. Za stálého míchání vznikne sirup, kterým upečený koláč pocákáme. Nakonec posypeme moučkovým cukrem a můžeme podávat.
Na vás je jen vybrat ten správný recept na pudinkovou buchtu, jíž později potěšíte nejen sebe, ale i svou rodinu nebo přátele. Věřím, že se alespoň jeden z níže uvedených receptů stane vaším oblíbeným a vy se k němu budete s chutí vracet.
Do mísy dáme vejce, přisypeme cukr a našleháme. Potom přidáme olej, mouku, prášek do pečiva a mléko. Vše pořádně zamícháme a takto připravené těsto vylijeme na vymazaný a vysypaný plech. Dále dle návodu na obalu uvaříme pudink a nalijeme ještě teplý „klikatě“ do těsta. Buchtu pečeme do zlatova v předem vyhřáté troubě na 160 °C zhruba 30 minut. Vychladlou buchtu potřeme zakysanou smetanou smíchanou s trochou moučkového cukru a nakonec posypeme skořicovým cukrem. Dáme vychladit na chvilku do lednice a můžeme podávat.
Postup: Vajíčka oddělíme. Bílky vyšleháme do tuha. Žloutky vyšleháme s cukrem do pěny v druhé misce. Postupně vmícháme mouku s práškem do pečiva a olej. A nakonec sníh z bílků. Už jen zlehka vařečkou promícháme. Těsto vylijeme na plech, který jsme vyložili pečicím papírem, a dáme péct do předem vyhřáté trouby na 170 °C. Pečeme na malém plechu 25 cm x 37 cm nebo v dortové formě.
Pudink uvaříme podle návodu. Necháme jej vychladnout a stáhneme škraloup. Máslo vyšleháme a postupně do něj přidáváme po lžičkách pudink. Dobře dohladka vyšleháme. Hotový krém natřeme na vychladlé těsto a povrch poklademe ovocem.
Rovněž želatinu připravíme dle návodu na obalu. Poté jí polijeme ovoce a povrch koláče. A to tak, že postupně nejdříve nalijeme 10 lžic a necháme želatinu ztuhnout, poté znovu dáme pár lžic a necháme ztuhnout a tak dále až do vyčerpání želatiny. Pokud bychom nalili želatinu najednou, velmi dlouho by tuhla a mohlo by se stát, že by prosákla na dno formy.
Ingredience na spodní těsto: 300 g polohrubé mouky, 100 g moučkového cukru, 0,5 balíčku prášku do pečiva, 80 g kokosu, 2 lžíce kakaa, 200 g másla nebo Hery, mléko (je-li třeba)
Ingredience na náplň: 800 ml mléka, 2 kokosové pudinky (nebo vanilkový pudink a kokos), 4 lžíce cukru krupice
Postup: Smícháme všechny ingredience na spodní těsto, řádně prohněteme v hladkou hmotu, kterou dle potřeby můžeme trochou mléka zvláčnět. Těsto rovnoměrně rozválíme nebo namačkáme na dno vymazaného a vysypaného plechu (vysypat můžeme i kokosem).
Z mléka, cukru a pudinku uvaříme pudink, který ještě teplý nalijeme na spodní těsto, rozetřeme a polijeme vrchním těstem.
Vrchní těsto: Žloutky vyšleháme s cukrem, přidáme olej, vodu a ještě promícháme. Pak přidáme všechny sypké ingredience, zamícháme a nakonec přidáme i tuhý sníh z bílků.
Koláč pečeme zvolna v předehřáté troubě. Zda je hotový, poznáme tak, že se okraje oddělí od plechu a vrchní těsto přestane lepit. Upečený koláč necháme vychladnout, nakrájíme a podáváme. Můžeme ještě posypat moučkovým cukrem.
