Model LC 247 S: Sekačka s vlastním pohonem pro snadné a pohodlné sečení, s kterou získáte perfektně vypadající trávník. Ke komfortním pracovním podmínkám přispívají vlastnosti jako ergonomicky řešená rukojeť, snadné nastavení výšky sečení, sběrný koš, nepropouštění prachu, podvozek z kompozitního materiálu, odolný proti korozi. Záběr sekačky je 47 cm. Výšku sečení lze nastavit od 2 do 7,5 cm.
Model LC 153 S: Univerzální a robustní sekačka s vlastním pohonem kol, určená pro větší plochy. Je vybavena širokým, pevným ocelovým skeletem a ergonomickou rukojetí s měkkým držadlem. Pohání ji silný motor Briggs & Stratton. Mezi ostatní technické prvky patří TrioClip, centrální nastavení výšky sekání a robustní kolečka uložená v kuličkových ložiskách. Záběr sekačky je 53 cm. Výšku sečení lze nastavit od 3,2 do 9,5 cm.
Model LC 140 S: Sekačka s vlastním pohonem, se kterou se velmi snadno seká, je vhodná pro menší zahrady. Má robustní ocelové žací ústrojí, měkkou rukojeť, jednoduché centrální nastavení výšky sečení a kola v kuličkových ložiskách. Záběr sekačky je 40 cm. Výšku sečení lze nastavit od 2,5 do 7,5 cm.
Motorové sekačky jsou ideální volbou pro údržbu středně velkých trávníků, třeba i s členitějším terénem. Umožňují efektivně sekat i vyšší a hustší travní porosty. Benzínová sekačka je výborným pomocníkem tam, kde není v dosahu přívod elektrické energie anebo tam, kde se při práci nechcete omezovat přívodním elektrickým kabelem. Moderní čtyřtaktní motory se vyznačují dlouhou životností a snadnou obslužností. Jsou šetrné k životnímu prostředí a splňují náročné hlukové normy stanovené Evropskou unií.
Motorová sekačka bez problémů zvládne posekat i vyšší a hustší travní porost a posekanou trávu posbírá do koše. Pokud nebudete chtít trávu sbírat a někde na zahradě skladovat, můžete mulčovat – dovnitř sekačky je totiž možné vsunout mulčovací vložku. Kombinovaně lze střídat mulčovaní a sběr do koše nebo výhoz dozadu.
Sekačka se dá nastartovat buď pomocí navíjecího startéru, který je připevněn k horní části sekačky (startuje se zatažením za lano). Nebo jsou některé sekačky vybaveny elektrickým startováním, které funguje tak, že jednoduše zmáčknete tlačítko start.
Nastavení výšky sečení se ovládá pomocí páčky, která pohybuje výškou nastavení koleček od země. Rozmezí je různé od 2 cm do 9 cm výšky, záleží na výrobci. Šíře sečení je závislá na modelu a šíři žacího nože.
Motorová sekačka funguje na benzínový motor, do kterého se doplňuje benzín Natural 95 a do motoru olej určený pro zahradní techniku, například Garden 4T 10W-30. Pravidelně kontrolujte stav oleje. Na víčku s měrkou je vyznačena maximální a minimální hladina oleje (platí při zašroubovaném víčku). Sekačka musí být při zjišťování hladiny oleje na vodorovné ploše a minimálně 30 minut po provozu.
Spouštění žacího nože se provádí pomocí vrchní páky, která se přitiskne k rukojeti.
Některé sekačky mají vlastní pohon, který se ovládá pákou před držadlem zepředu. Některé modely jsou vybaveny ještě rychlostí pohonu – zpravidla mají dvě rychlosti (pomalá a rychlá).
Sběrný koš je součástí každé sekačky a liší se pouze objemem. Sběrný koš se vyprázdní tak, že uchopíte sběrný koš za rukojeť a zvednete jej přímo nahoru. Zadní kryt se otočí kolem tyče zadního krytu mimo sběrný koš a sejmete sběrný koš z adaptéru na koš na sekačce. Zatímco budete držet rukojeť, zvednete nahoru zadní část sběrného koše a vysunete koš směrem dozadu. Při nasazování sběrného koše na sekačku zpět, se ujistěte, zda horní část sběrného koše dosedá na opěrnou tyč mezi rukojeťmi.
V motoru je nutné kontrolovat předepsané množství motorového oleje dle návodu. Pečlivě si přečtěte a dodržujte uvedené pokyny. V normálních podmínkách provádějte údržbu vzduchov
Samotnému zakládání trávníku musí předcházet podrobné naplánování všech maličkostí a aspektů důležitých pro budoucí vývoj trávníku. Mezi prvními by se měla objevit otázka velikosti travní plochy. Celoroční údržba je totiž časově náročná a nenahraditelná.
Základem je dále dokonalá zahradnická příprava půdy před výsevem osiva. Odstraníme kameny a jiné nežádoucí předměty a pozemek urovnáme tak, abychom mohli následně půdu řádně prokypřit do hloubky 100–150 mm, případně ji můžeme vylehčit středně jemným pískem. Aplikujeme zásobní hnojení fosforem a draslíkem do půdního profilu. V předseťové přípravě rovněž zapravíme potřebné živiny v dávce 30–50 g/m2. Po následném vzejití plevelů provedeme mechanické nebo chemické odplevelení pozemku, které je vhodné při opětovném vzejití opakovat.
Vhodný výběr travní směsi určuje vlastnosti a charakter budoucího trávníku. Proto výběr travní směsi v žádném případě nepodceňujeme. Vysévat můžeme od jara až do konce října s přihlédnutím k půdním a klimatickým podmínkám. Osivo vyséváme secím strojkem nebo ručně – na široko. Před výsevem je vhodné osivo travní směsi promíchat a rozdělit na dva stejné díly. První díl osiva vyséváme podélně a druhý díl kolmo na první. Tím docílíme rovnoměrného výsevu. Po výsevu osivo lehce zapravíme hráběmi do hloubky 2–3 mm, povrch půdy utužíme například zahradním válcem. Jemně zavlažujeme až do vzejití travních rostlin. Dle zvolené travní směsi osivo vzchází za 20–35 dní. Výsevek travní směsi se pohybuje v rozmezí 10–30 g/m2 v návaznosti na kvalitě přípravy půdy, druhu travní směsi a technice výsevu.
Během vzcházení nově založeného travního porostu je třeba vrchní vrstvu půdy udržovat stále vlhkou, až do vzejití travních rostlin. Vytvoří-li se v průběhu vzcházení půdní škraloup, je nutné ho opatrně rozrušit hráběmi nebo rýhovaným válcem. Při závlaze dbáme na to, abychom vyseté osivo nevyplavili proudem vody, proto používáme zahradní rozstřikovač s jemným rozstřikem. Závlahu provádíme intenzivně, nejlépe v ranních či večerních hodinách.
Sečení nově založeného trávníku provádíme při výšce cca 80–100 mm, a to zásadně ostrými nástroji (kosa, srp, žací nůž). Výšku snižujeme maximálně o jednu třetinu z celkové délky rostlin. První sečí zlikvidujeme více než 90 % jednoletých plevelů, které vzejdou současně s osivem trav (plevele z půdní zásoby). Po třetí seči nově založený trávník můžeme kosit již na požadovanou výšku. Další sečení opakujeme dle typu trávníku a přírůstku travní hmoty v průměru 1–2krát týdně.
Pravidelné sečení a úklid travní hmoty. Cílem těchto úkonů je udržení travního porostu v požadované výšce a podpora odnožování trav. Odstraněním posečené travní hmoty bráníme tvorbě plsti a úhynu jemných travních komponentů. Pravidelnost sečí závisí na typu trávníku a průběhu vegetace.
Hnojení organickými a anorganickými hnojivy. Travnaté plochy jsou vysokým konzumentem živin z důvodu dynamického růstu biomasy několikrát v průběhu jednoho vegetačního období. Hnojení má zásadní vliv na regeneraci trav po seči, rozvoj a aktivitu kořenového systému a zvyšuje rezistenci proti chorobám travních porostů. Nadbytek či nedostatek živin se projevuje poškozením travních ploch dočasně nebo trvale.
Závlaha trávníků. Vysoké nároky trávníků na vodu vyplývají z celé řady faktorů, jako je vysoká evapotranspirace – odpařování vody či teplota vzduchu. Závlaha travnatých ploch je důležitá i po každé seči nebo po každé aplikaci hnojiv. Nejideálnější formou je jemný postřik. Množství vody je rozdílné pro trávníky do jednoho měsíce od výsevu a pro trávníky starší.
Likvidace plevelů a ochrana proti chorobám. Plevele se v trávnících vyskytují z půdní zásoby, substrátu, větrem, vodou, mechanizací i člověkem. Jednou z příčin výskytu plevelů mohou být i neposekané nebo špatně posekané krajinné trávníky, z nichž se šíří semena plevelných druhů. Likvidace jedno- a dvouděložných plevelů v trávnících by měla být kombinací aplikace herbicidních přípravků, mechanických zásahů (například aerifikace), přizpůsobení výšky seče travního porostu, aby nedošlo k tvorbě semen a vysemenění plevelů, hnojením podle výsledků půdních rozborů. Výskyt chorob je nejčastěji způsoben změnami teplot v zimních měsících v závislosti na sněhové pokrývce, nadměrným či nedostatečným hnojením a zavlažováním, přenosem z okolních ploch, použitím nevhodných odrůd trav pro danou lokalitu. Ochrana proti chorobám může být preventivní, kdy již správným založením trávníku na správném profilu, substrátu atp. minimalizujeme možné výskyty chorob stejně jako správně prováděné ošetřování trávníku. Pokud se některá choroba vyskytne, jako například plíseň sněžná po zimě, je dobré rozpoznat ji v začátku a souborem opatření (postřik, vertikutace, úprava závlahy...) zlikvidovat.
Válení. Přiměřeně zhutňujeme překypřený povrch půdy zejména u nově založených trávníků, přitiskneme po seči povytažené rostliny a srovnáme drobné nerovnosti. Zásah je nutné dobře uvážit.
Hrabání listí. Zásah nezbytný hlavně na podzim a na jaře. Pod listy se drží vlhkost a tato místa jsou napadána chorobami.
Zarovnání okrajů trávníku. Provádíme tam, kde není trávník od dláždění či parkové cesty oddělen například o
Podzimní péče o trávník je druhé nejdůležitější roční období v jeho údržbě. Hned po jaru, kdy jsme trávník nastartovali, obnovili, opravili, případně založili nový. Přečkali jsme léto za stálého sečení, hnojení a závlahy. A na podzim si vše musíme zopakovat, abychom připravili trávník na zimu, a na jaře jsme jej mohli opět nastartovat. Na podzim je možné založit i nový trávník. Operací, agrotechnickými zásahy, je toho velmi mnoho. Začneme novým trávníkem a následně se podíváme na regeneraci stávajících. Pusťme se do toho a připravme je na dobré přezimování.
V září lze velmi úspěšně likvidovat plevele v trávníku. Je ještě dostatečná teplota pro účinnost přípravků proti plevelům a můžeme bezpečně provést i dosev trávníku. Pro postřik proti plevelům použijeme selektivní přípravky. Nejčastěji se používají Bofix, Dicotex, Travin. Je také možné použít Agrofit-kombi, Starane nebo Lontrel. Aplikujeme vždy na suchý trávník. Postřik provádíme postřikovači, dbáme na přesné dávkování. Po postřiku, aby se nesnížila účinnost, by nemělo alespoň čtyři hodiny pršet. Účinek je patrný většinou do 5–7 dní.
Na podzim je důležitá výživa trávníku. Abychom jej dostali do výborné kondice před zimou, od září až do poloviny listopadu (dle vývoje počasí) aplikujeme speciální podzimní trávníková hnojiva, jež mají upravený poměr živin pro jeho podzimní výživu. Na podzim již nepotřebujeme, aby se trávník táhl do výšky, ale zaměřujeme se na posílení kořenového systému rostliny a její odolnosti proti stresovým situacím. Podzimní trávníková hnojiva mají snížený obsah dusíku (N) a naopak zvýšený obsah draslíku (K2O) a minimum fosforu. Draslík je prvek podporující odolnost trávníku vůči stresovým situacím, jako je sucho, vymrzání či choroby, řídí a posiluje buněčnou stavbu rostlin. Podzimní trávníková hnojiva mají tyto výhody – zaručují dobré přezimování trávníku, odolnost proti vymrzání, prevenci proti houbovým chorobám, schopnost trávníku lépe čelit nepříznivým povětrnostním vlivům.
Trávu i na podzim sečeme v pravidelných intervalech, a to až do listopadu s ohledem na vývoj počasí. Před zimou nenecháváme trávník příliš vysoký. Vysoká tráva přitahuje plíseň sněžnou. Posečenou trávu odstraňujeme, jelikož její zbytky přitahují choroby. Průběžně odstraňujeme spadané listí. Důležitá je prevence, proto, jak již bylo uvedeno výše, trávník na podzim vertikutujeme, zbavíme biologických zbytků a spadaného listí. A přihnojíme podzimním trávníkovým hnojivem. Jako prevenci zejména proti plísni sněžné je vhodné trávník před zámrazem postříkat přípravky proti chorobám. Velmi účinná a v odborné literatuře doporučená je účinná látka azoxystrobin. Obsahuje ji například přípravek Ortiva. Vhodné jsou i účinné látky benomyl, iprodion, mancozeb, thiophanat-methyl aj. Jako prevenci lze úspěšně použít postřik přípravkem Polyversum. Plíseň sněžnou přímo nehubí, jelikož ta se objevuje při nižších teplotách a Polyversum lze použít pouze při teplotách nad 10 °C. Při opakované podzimní aplikaci preventivně likviduje původce této choroby a tím výrazně snižuje a omezuje napadení trávníku plísní sněžnou.
Postřik se aplikuje pozemně pomocí postřikovače na listy. Dvě hodiny po aplikaci by nemělo pršet či byste neměli zavlažovat, aby účinek byl 100%. Plevel je zasažen komplexně včetně kořenů a rostlina začíná ihned odumírat. Každý druh rostliny usychá jinak rychle, proto se může zdát i za několik dní, že postřik neúčinkoval. Obvykle to není pravda, musí se jen déle počkat, než se na rostlině odumírání projeví zřetelně. Zasažený plevel nevytrhávejte, nechte ho přirozeně odumřít, kdybyste ho vytrhli, je zde velká šance, že uvolněné místo v trávníku rychleji než tráva zaplní jiný plevel nebo plevelná tráva. Když dvouděložný plevel necháte zetlít v trávníku, postupně se zmenšuje a okolní tráva následně jeho místo pozvolna zaplňuje, až jej zcela obsadí. Aplikace by se měla provádět 1x za měsíc.
Příprava koncentrace přípravku k aplikaci závisí na tom, zda se jedná o trávník nově založený (40 ml na 4 l vody), nebo o stávající trávník (40–60 ml na 4 l vody).
Postřik by se neměl aplikovat 2 dny po sečení, aby měl trávník čas se „vzpamatovat“.
Pozor na úlet postřikové kapaliny při provádění ošetření v blízkosti pěstovaných dvouděložných rostlin.
Postřikem nesmí být zasaženy sousední porosty. Mimořádně citlivými jsou réva vinná a chmel. V blízkosti vinic a chmelnic je tedy možné ošetřovat Bofixem jen za vhodných podmínek (bezvětří, nižší teploty). Za vysokých teplot (nad 25 °C) mohou být citlivé plodiny poškozeny i výpary přípravku. Abyste zabránili vzniku rezistence, neaplikujte tento přípravek stále po sobě bez přerušení ošetřením jiným herbicidem s odlišným mechanismem účinku. Vzhledem k charakteru přípravku nelze v případě nedostatečného vypláchnutí použitého aplikačního zařízení vyloučit poškození následně ošetřovaných rostlin zbytky přípravku Bofix. Z důvodu možného rizika fytotoxicity nepoužívejte Bofix při vysokých teplotách (nad 25 °C) a vysokém slunečním svitu.
Žací nůž v sekačce, jak by se mohlo zdát, neplní pouze funkci sečení, ale fungují také jako závaží při běhu motoru. Žací nože by se tak měly pravidelně brousit a vyvažovat. Spousta lidí dělá velkou chybu v broušení nožů, čímž výrazně zkracuje životnost motoru. Další velkou chybou je sváření či rovnání žacích nožů a další jiné úpravy. V případě opotřebení či poškození žacího nože je potřeba nůž ihned vyměnit. V případě, že žací nůž nevyměníte, vzniknou vibrace, které zapříčiňují samovolné odpadávání jednotlivých dílů z vašeho stroje.
Žací nože navíc plní funkci „vháněče“ posečené trávy do sběrného koše, a to pomocí lopatek na konci nože. Tyto lopatky roztočí posečenou trávu a vženou ji otvorem do sběrného koše.
Jakmile oschne vrchní vrstva půdy, můžeme začít s nezbytnými pracemi, které probudí trávník ze zimního spánku. Začínáme důkladným úklidem povrchu trávníku. Z trávníku odstraníme všechno napadané nebo naváté listí, větve, případně kameny.
Ostřejšími, a ještě lépe vertikutačními hráběmi vyhrabeme/prořežeme stávající drn do hloubky 3–5 mm. Tímto zásahem trávník provzdušníme, odstraníme mech a vznikající plst. Trávník bude jako znovuzrozený. Pro sběr vyčesané hmoty můžeme použít travní sekačku. Sebranou hmotu kompostujeme.
Žloutnoucí nebo hnědavý travní porost je následek velkého utužení půdy nebo jejího přemokření, či nevyhovujícího výživného stavu, někdy i působení houbových chorob. Proto musíme provést aerifikaci s následným rovnoměrným rozhozením ostrého křemičitého písku (1 000 g/m2).
Nesmíme také zapomínat na správnou výživu travního drnu, nejlépe aplikací plného kombinovaného hnojiva (30 g/m2). Musíme si uvědomit, že velké množství sečí ve vegetačním období odčerpá z půdy množství živin, které pro úspěšný růst trávníku musíme do půdy zpátky dodat a průběžně udržovat. Pro rychlou regeneraci poškozených travních rostlin můžeme pravidelně rozhodit i malou dávku ledku vápenatého (10 g/m2). Další neméně podstatnou věcí je závlaha trávníku. Všeobecně platí, že by na jaře, kdy stoupají teploty, měla být neustále vlhká a tomu se doporučuje přizpůsobit četnost zavlažování.
V případě silně poškozených míst v trávníku je vhodné provést přísev travní směsí použitou při založení trávníku nebo travní směsí určenou k dosévání, která rychle poškozená místa v trávníku zaplní.
Trávník, který je poškozen z více než padesáti procent, je nejlépe obnovit celý. Koncem jara provedeme chemickou nebo mechanickou cestou zásah proti širokolistým plevelům, které do okrasných nebo zátěžových trávníků rozhodně nepatří.
Pravidelné kosení zelený koberec zahušťuje a posiluje. Tráva totiž vytváří nové boční výhonky, listy a odnože a ty se lépe rozvíjejí, když jsou travní stébla pravidelně zkracována. Pravidelné sečení zároveň potlačuje traviny, které nesnášejí kosení.
