Rychlá odpověď: Afrikán vysévejte doma v březnu až dubnu nebo ven po oteplení, sazenice vysazujte až po mrazících. Funguje jako nenáročná květina na slunce, do truhlíku i mezi zeleninu. Největší pozor dejte na slimáky, přemokření a přehnaná léčivá tvrzení bez ověření.
Afrikány jsem dlouho bral jako obyčejné „smraďochy“ k chodníku, dokud jsem je nezačal dávat mezi rajčata, k okurkám a na okraje záhonů. Teprve tam se ukázalo, že nejde jen o levnou letničku, ale o rostlinu, která umí zahradu zpřehlednit, přilákat hmyz a někdy i odradit část problémů.
V článku najdete praktický postup od výsevu po sběr semen, rozdíly mezi nízkými a vyššími druhy, zkušenosti se slimáky, chorobami i tím, co si lidé často slibují od léčivých účinků. Nejde o přepsaný návod ze sáčku, ale o pohled ze zahrady, kde se afrikány opravdu vysévaly, přesazovaly, okopávaly i zachraňovaly po dešti.
Kdy sázet afrikány: výsev, setí a správné načasování v českých podmínkách
Nejčastější otázka zní: kdy sázet afrikány? V českých podmínkách se mi osvědčilo rozdělit si odpověď na dvě části. Výsev doma nebo ve skleníku dělám obvykle od března do dubna. Ven na záhon dávám sazenice až po odeznění silnějších jarních mrazíků, nejčastěji ve druhé polovině května. Přímé setí ven je možné, ale jen když už je půda teplejší a nehrozí, že malé rostlinky poškodí chlad a slimáci.
U afrikánů se nevyplatí spěchat za každou cenu. Jednou jsem měl sazenice krásné už začátkem května a vysadil je příliš brzy. Přišla chladná noc, listy ztmavly, růst se zastavil a rostliny pak skoro dva týdny jen přežívaly. Nezmrzly úplně, ale předběhly je později vysazené sazenice od sousedky. Od té doby se držím pravidla: lepší o týden později do teplé půdy než o dva týdny dřív do stresu.
Při předpěstování používám lehký výsevní substrát nebo prosátou zahradní zeminu s kompostem, pokud je opravdu jemná a nepřemokřená. Semena afrikánu jsou dlouhá, tmavá, s jemným světlým koncem. Vkládám je mělce, zhruba půl až jeden centimetr pod povrch, a substrát jen přitlačím. Nezalévám prudkým proudem, ale rosením nebo spodní zálivkou, aby se semena nevyplavila do rohů misky.
Druhý kritický rozhodovací moment je výsev. Právě tady vzniká hodně pozdějších problémů: příliš husté setí, málo světla, přemokření nebo slabé vytáhlé rostliny. Fotografie ukazuje správně řídký výsev afrikánů v sadbovači a rozdíl proti přehuštěné misce.
Fotografie znázorňuje ruce při výsevu afrikánů do sadbovače, vedle je pro srovnání přehuštěná výsevní miska s vytáhlými sazenicemi.
Klíčení bývá v teple rychlé. Když je doma kolem 20 °C a substrát nevyschne, první rostlinky se často ukážou během několika dnů. Jakmile vyklíčí, potřebují světlo. Tady vzniká častá chyba: lidé nechají misku v teple, ale v tmavším koutě. Rostliny se vytáhnou, zeslábnou a při přesazování se lámou. Já po vyklíčení dávám afrikány na co nejsvětlejší parapet a raději trochu snížím teplotu, aby rostly pevněji.
Přepichování není vždy nutné. Pokud vyséváte řídce, můžete mladé rostliny opatrně přesadit rovnou do menších květináčků nebo počkat, až zesílí. Pokud je výsev hustý, vyplatí se přepichovat ve chvíli, kdy mají rostlinky první pravé listy. Nedržte je za stonek, ale spíš za list nebo za kořenový bal s pomocí kolíku. Stonek mladého afrikánu se umí poškodit překvapivě snadno.
Jako optimální termín pro setí je uváděn v našich klimatických podmínkách přelom dubna a května a pak konec srpna a začátek září, protože v tomto období bývá větší množství srážek, ale při zajištění pravidelné závlahy lze sít trávník během celé doby vegetace. V posledních letech se díky teplým zimám osvědčily i zimní výsevy. Ty mají výhodu v lepším odnožování trav přes zimu a menším riziku zaplevelení. Výsev provádíme většinou ručně rozhozem osiva, u větších pozemků je vhodné jeho rozdělení na menší části s oddělením potřebného osiva – může se snadno stát, že se nám ho v závěru bude nedostávat. Výsevní množství se pohybuje od 12–25 g/m2, jen pro rychlejší zapojení porostu se doporučuje dávka vyšší. V každém případě je výsevné množství závislé na travních druzích obsažených v použité směsi. Měli bychom se přidržet doporučení výrobce osiva. Při rozdělení množství osiva počítejte s přídavkem na okraje trávníkové plochy, aby hned z počátku byly hustší. Pro rovnoměrný výsev lze použít i vysévací nádobu (s otvory ve dně), ta nám slouží zároveň jako odměrka pro správné osetí stanovené plochy. Vyseté osivo je nutné zapravit do půdy nejvýše do hloubky 1–2 cm. Nejčastěji sekavým pohybem pomocí hrábí nebo opatrným přehrabáním povrchové vrstvy, na větších plochách ježkovými válci. Po zapravení je nutné povrch utužit těžším válcem nebo nášlapnými prkénky připevněnými na obuv, jinak osivo pomalu a nepravidelně klíčí a snadněji jej vyzobou ptáci. U sestavovaných směsí můžeme využít dvoufázového setí, kdy sejeme nejprve hrubosemenné trávy, které zapravíme do půdy a pak na povrch dosejeme jemnosemenné trávy, ty již nezapravujeme, a povrch utužíme. Po výsevu by, pokud je to technicky možné, měla následovat zálivka, ta dokončí utužení povrchové vrstvy a značně urychlí klíčení. Zálivka nesmí být příliš intenzivní, aby se osivo nesplavilo, vzniknou tak snadno lysé a naopak příliš husté ostrůvky porostu. Vyschne-li povrchová vrstva půdy v průběhu klíčení, dojde zpravidla k úplnému zničení porostu a je nutné sít znovu. Pro rychlejší klíčení a udržení vlhkosti můžeme na menších plochách povrch pokrýt porofólií, jež chrání i před ptactvem.
Pro praktické pěstování jsou videa užitečná hlavně proto, že na nich uvidíte velikost semen, hustotu výsevu, vzhled sazenic a rozdíl mezi slabou a silnou rostlinou. Níže jsou vybraná videa, která pokrývají výsev, pěstování, ochrannou funkci afrikánů v zahradě i sběr semen. Stopáže berte jako orientační body, které má smysl při sledování kontrolovat, protože dostupné výsledky neumožnily ověřit přesný transkript každého videa.
Jak pěstovat afrikán, aksamitník jemnolistý ze semen
Toto video je vhodné hlavně pro začátečníky, protože se zaměřuje na pěstování afrikánu ze semen a vizuálně ukazuje vývoj rostlin. Sledujte zejména úvod kolem 0:00 až 1:30 kvůli přípravě, část kolem 1:30 až 4:00 kvůli výsevu a další pasáže, kde je vidět růst sazenic v čase.
Aksamitník neboli afrikán jako pomocník proti škůdcům
Tohle video se hodí k části o tom, proč se afrikány dávají mezi zeleninu a na okraje záhonů. Doporučuji všímat si pasáží kolem 0:00 až 2:00, kde bývá představen smysl rostliny v zahradě, a dále části kolem 2:00 až 5:00, kde se obvykle ukazuje praktické využití mezi plodinami.
Výsev aksamitníku jako ochránce zeleniny
Video vybírám kvůli přímému propojení výsevu a praktické ochranné funkce v zeleninové zahradě. Zaměřte se na začátek kolem 0:00 až 1:00, kde se vysvětluje důvod výsevu, a na střední část kolem 1:00 až 6:00, kde je důležitý samotný postup a hustota setí.
Afrikány pro Afriku: návod na výsev
Toto video je užitečné pro ty, kteří chtějí vidět jednoduchý školní nebo komunitní postup výsevu bez složité techniky. Sledujte úsek kolem 0:00 až 2:00 pro přípravu semen a nádob a část kolem 2:00 až 5:00 pro praktické setí a péči o mladé rostliny.
Jak vypadají semínka afrikánů a jejich sběr
Tohle video doplňuje podzimní část pěstování, protože sběr semen je u afrikánů snadný a vyplatí se ho umět. Důležité jsou pasáže kolem 0:00 až 1:30, kde se ukazuje vzhled odkvetlých hlaviček, a kolem 1:30 až 4:00, kde bývá vidět vyjmutí a třídění semen.
Postup: Kližku odblaníme a nakrájíme na menší plátky napříč vlákny. Opečeme na oleji dohněda a přidáme na plátky nakrájený česnek. Do opečeného masa rozdrobíme masox, opepříme a osolíme, přisypeme třetinu majoránky a podlijeme trochou vody. Dusíme v troubě pod pokličkou při občasném podlévání při 180 °C doměkka. Těsně před koncem dochutíme zbytkem majoránky (rozemneme v dlaních), solí a pepřem podle chuti a pro zjemnění přidáme plátek másla. Necháme 5 minut přikryté provonět a podáváme s bramborovou kaší či bramborovým knedlíkem.
Ingredience: 1 kg jeleního masa, 5 ks cibule, 100 g sádla, 3 plátky slaniny, 3 stroužky česneku, 1 lžička pepře, 1 lžička kmínu, 1 lžička celého nového koření, ½ lžičky celého jalovce, 5 listů bobkového listu, 1 lžička majoránky, 2 lžíce červené papriky, 1 lžíce cukru, 1 ks chilli papričky, 4 lžíce kečupu, 50 g hub, 2 ks sterilovaných okurek, citronová kůra ze ¼ citronu, 1 lžíce plnotučné hořčice, 5 lžic polohrubé mouky, voda
Technologický postup: Na sádle rozškvaříme 3 plátky slaniny, přidáme pokrájenou cibuli, kterou osmažíme do zlatohněda, přidáme lžíci cukru a necháme zkaramelizovat. Do tohoto základu dáme maso pokrájené na kostky a prudce restujeme, aby se zatáhlo, ale zatím nesolíme. Pak přidáme kečup a sladkou papriku, osolíme a dáme všechno koření, kromě majoránky. Podlijeme vodou a chvíli dusíme, asi za 20 minut přidáme houby, kdo má sušené, předem je namočí. Když je maso téměř měkké, zahustíme ho záklechtkou (polohrubá mouka rozšlehaná ve vodě) a vše řádně provaříme. Do téměř hotového guláše přidáme okurky nakrájené na kostičky, hořčici, utřený nebo prolisovaný česnek, majoránku a trošku strouhané citronové kůry z dobře omytého citronu. Podáváme s houskovým knedlíkem, ale je výborný i s chlebem.
Ingredience: 800 g telecích líček, 100 ml hovězí vývaru, 50 ml oleje, 1 ½ mrkve (a půl mrkve na ozdobu), 1 ½ celeru (a půl celeru na ozdobu), 1 cibule, 4 stroužky česneku, 4 větvičky majoránky (a pár lístků do hotové omáčky), 8 kusů na osminky nakrájených žampiónů, 300 ml červeného vína, 2 lžíce kvalitního rajského protlaku, 150 ml vína Marsala, 50 g na kostičky nakrájeného másla, 1 lžíce nasekané ploché petrželky, sůl, čerstvý mletý pepř, bramborová kaše jako příloha
Postup: V kastrolu rozpalte olej a zprudka na něm orestujte osolená a opepřená telecí líčka. Jakmile jsou dohněda ze všech stran, vyndejte je ven. Do kastrolu přidejte opět trochu oleje, vložte nakrájenou zeleninu a orestujte ji dotmava. Ke konci přidejte česnek a opečte ho. K základu přidejte protlak, zalijte červeným vínem Marsala a vařte, dokud se většina nevyvaří. Poté přidejte líčka, hovězí vývar a duste doměkka cca 4 hodiny. Jakmile jsou líčka měkká, vyndejte je z hrnce a odložte stranou. Vzniklou omáčku přeceďte a následně ji svařte na požadovanou hustotu. Přidejte chlazené, na kostičky nakrájené máslo, lístky majoránky a dle vlastní chuti dochuťte solí a pepřem. Líčka vraťte zpět do omáčky a prohřejte. Na pánvi opečte žampiony spolu se zbytkem mrkve a celeru. Poté vše promíchejte s nasekanou petrželí. Telecí líčka podávejte s opečenou zeleninou a bramborovou kaší.
Dušená telecí líčka
Ingredience: 4 telecí líčka, 300 g kořenové zeleniny, 100 g cibule, 200 ml červeného vína, 500 ml demi glace, 3 lžíce rajčatového protlaku, nové koření, bobkový list, rozmarýn, tymián, olej, máslo, sůl, pepř
Postup: V přiměřeně velkém kastrolu rozehřejeme olej a osolená a opepřená líčka na něm zprudka opečeme. Poté vyjmeme a na výpeku pozvolna orestujeme kořenovou zeleninu a cibuli. Přidáme rajčatový protlak, koření, opět zarestujeme a zalijeme červeným vínem. Necháme vyvařit, přidáme demi glace a opět přivedeme k varu. Do omáčky přidáme opečená líčka, přiklopíme a pozvolna dusíme asi tři hodiny (podle potřeby, záleží i na kvalitě masa, obecně platí, že telecí budou hotová dřív, hovězí spíš ještě později). Kastrol s ragú můžeme také vložit do trouby vyhřáté na cca 120 stupňů a pomalu péct. Měkká líčka vyndáme a omáčku propasírujeme, podle potřeby svaříme a zatáhneme máslem nebo naopak naředíme vývarem.
Ingredience: 400 g míchaného mletého masa, 1 nahrubo nastrouhaný celer, 1 cibule, 1 vejce, sůl, 5 lžic mléka nebo vody, 1 lžička papriky, 1–2 lžičky majoránky, 2–3 stroužky česneku, olej na smažení
Postup: Mleté maso dáme do mísy, přidáme mléko, vejce, hrubě nastrouhaný celer, jemně pokrájenou cibuli, osolíme a okořeníme dle chuti. Pokud chceme, můžeme použít místo česneku, majoránky, papriky i oblíbenou kořenicí směs (mletá masa, kari). Vše dobře promícháme a pak vytvoříme pomocí mokrých rukou buď karbanátky, nebo šišku sekané.
Karbanátky pečeme v rozpáleném oleji dozlatova z obou stran. Sekanou pečeme ve vymazaném pekáčku v předehřáté troubě cca na 190 °C dozlatova, přibližně 50–60 minut za občasného podlití vodou a přelití sekané výpekem. Podáváme s bramborovou přílohou nebo čerstvým pečivem, okurkovým salátem, hořčicí, nebo i po vychladnutí jako studenou chuťovku.
Maso nakrájejte na kostičky o velikosti cca 1,5 cm. Nejprve krájejte takzvaně po vlákně a pak napříč. Pro tuto úpravu je vhodné přední maso, které je šťavnaté a dobře se dělí. Na větší kousky si nakrájejte také oloupanou cibuli. V kastrolu se silnějším dnem zpěňte sádlo. Společně s cibulkou a kmínem vložte také maso a obojí krátce orestujte, než se maso takzvaně zatáhne a změní barvu z tmavě červené na světlejší. Do orestovaného základu přidejte protlak (kvůli barvě) a půl lžíce majoránky. Než ji přisypete, dobře ji promněte v dlaních. Teprve pak dochuťte sladkou paprikou a krátce, ne déle než 30 sekund, promíchejte. (Aby měla paprika krásnou barvu, kterou pak předá jídlu, je potřeba ji osmažit na tuku, ale ne dlouho, protože by paprika mohla zhořknout.) Poté zalijte vývarem a přiveďte k varu. Ochuťte ještě špetkou pálivé papriky, dle chuti i česnekem (ale jeho chuť by neměla z polévky příliš vystupovat) a vínem. Pozvolna nechte táhnout. Když už je maso skoro měkké (podle druhu masa to bude trvat zhruba hodinu), přidejte na kostičky nakrájené brambory. Ty uvařte do měkka, to je asi 15 minut. Polévku dochuťte a těsně před podáváním ještě přidejte zbylou majoránku, kterou opět pro lepší vůni rozetřete v dlaních, a zbytek vína. Takto připravenou polévku již není potřeba zahušťovat.
Pokud právě nemáte provensálské koření, můžete ho nahradit italským kořením, vlastní domácí směsí nebo kombinací jednotlivých bylin, jako je tymián, rozmarýn a oregano. Pro podobnější chuť zvažte přidání majoránky, saturejky a levandule do vaší náhražky.
Italské koření
Toto je snadno dostupná směs, která často obsahuje bazalku, oregano, tymián, rozmarýn a majoránku. Je to dobrý výchozí bod, ale může postrádat jemné květinové tóny levandule, které se někdy v provensálském koření vyskytují.
Domácí směs
Můžete si vytvořit vlastní směs s použitím sušeného tymiánu, rozmarýnu, oregana, saturejky, majoránky a levandule. Upravte množství podle svých preferencí.
Jednotlivé bylinky
Kombinace tymiánu, rozmarýnu a oregana může být dobrým základem. Poté můžete přidat majoránku, saturejku a špetku levandule, abyste se více přiblížili původní chuti.
Další možnosti
Lze použít i směs petrželky, pažitky, kerblíku a estragonu nebo svazek bylin, často obsahující petrželku, tymián a bobkový list.
Tipy pro nahrazení provensálského koření
Různé pokrmy mohou vyžadovat mírně odlišné kombinace bylinek. Například pečené maso může mít prospěch ze silné chuti rozmarýnu, zatímco polévky a dušená masa mohou být lepší s vyváženější směsí.
Nebojte se experimentovat s poměry bylinek, abyste zjistili, co vám nejlépe vyhovuje.
Bylinky přidávejte postupně a ochutnávejte pokrm za pochodu, abyste se ujistili, že jsou chutě vyvážené.
Rozmarýn lékařský pochází ze Středomoří, ale byl nejspíš známý již ve starém Egyptě. Je to bylinka mnoha možností – hezky voní a vypadá, lze ji tedy využít jako dekorativní rostlinku, ale zároveň má mnoho vlastností, které se uplatní v kuchyni, v bylinkářství i v kosmetice.
Význam rozmarýnu v provensálském koření je, že má dezinfekční a antiseptické účinky, povzbuzuje oběhový systém, zlepšuje prokrvení všech částí těla včetně mozku, čímž posiluje paměť a soustředění, uklidňuje a mírní nervové vyčerpání.
Bazalka
Bazalka pravá je jednoletá bylina, která patří do čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae), přičemž existuje asi 60 druhů. Původně pochází z tropů Afriky a Asie. Dorůstá do výšky 15 až 60 cm, sklízí se v období dubna až října, ale nejlepší je listy sklízet před rozkvětem, neboť po odkvětu jsou listy tuhé a trpké. Kvete v období července až září. Bazalka je velmi aromatická jednoletá bylina, která je díky svému všestrannému použití velmi oblíbená. Můžete ji používat v kuchyni, léčitelství anebo jen tak na okrasu.
Význam bazalky v provensálském koření je ten, že podporuje chuť k jídlu, má zklidňující účinky, snižuje hladinu glykémie. Kromě výborné chuti obsahuje bazalka také vitamíny, minerální látky a ostatní bioaktivní látky.
Tymián
Tymián patří mezi rostliny z čeledi hluchavkovité. Jeho název pochází z řeckého slova thymos, což znamená odvaha, síla, mužnost, případně kouřová oběť, kouření, či lidská duše. Starověcí Egypťané používali silici tymiánu k balzamování svých zesnulých. V Aténách ho pěstovali Řekové, kteří tvrdili, že tymián jim dodává sílu a osvěžení. Zároveň tymián využívali jako obětní bylinu do kadidel, která nepřetržitě hořela na oltářích chrámů. Římští vojáci si z něj připravovali koupel proto, aby získali odvahu a získali sílu. Významný římský básník Vergilius píše o tymiánu jako „o prostředku prodlužující trvanlivost masa“. Ve středověku se připravovali z tymiánu velmi lahodné omáčky, do jednotlivých pokrmů se přidával podrcený spolu se solí. Zároveň ho v tomto období považovali lidé za magickou rostlinu, a tak ji přidávali do kadidel a připravovali z ní posilující a povzbuzující nápoje. Dokonce věřili, že zažene noční můry a pomůže lidem spatřit a poznat skřítky. V tomto období nosili tymián na svých svršcích vysoce postavené ženy, které jím obdarovávali rytíře odcházející na křižácké výpravy.
Význam tymiánu v provensálském koření je ten, že je přírodním antibiotikem.
Majoránka
Majoránka zahradní je vytrvalá keřovitá rostlina až 20 cm vysoká, která kvete od července do září.
Steak z vepřové krkovice s lehce ovocnou marinádou
Šťavnatý steak z krkovičky z grilu s domácím chutney a bramborami opékanými na grilu: S naším receptem bude váš grilovací večer kulinářský úspěch!
Ingredience na 2 porce
Na grilované brambory:
500 gramů brambor;
1/2 lžíce řepkového oleje;
1 lžíce listů čerstvé majoránky.
Na rajčatové chutney:
300 g cherry rajčat;
1/2 červené papriky;
1/2 žluté feferonky;
1 1/2 jarní cibulky;
1/2 stroužku česneku;
1/2 stonku citronové trávy;
1/2 lžíce řepkového oleje;
20 ml červeného vína;
1/2 zarovnané lžičky plodů rohovníku obecného zvané karob nebo svatojánský chléb;
sůl;
pepř;
trochu medu.
Na steaky:
2 steaky z vepřové krkovice.
Marináda na krkovičku:
1 lžíce sirupu z granátového jablka;
1 1/2 lžíce řepkového oleje;
2 lžíce rajčatové šťávy;
1/2 stroužku česneku, jemně nasekaný;
1/2 lžičky čerstvých listů oregana.
Postup
Ingredience na marinádu smícháme, steaky z vepřové krkovice v ní marinujeme alespoň 2 hodiny nebo přes noc.
Na čatní nakrájíme rajčata a papriky na 1 cm kostičky, papriky zbavíme semínek a spolu s jarní cibulkou a stroužkem česneku nakrájíme nadrobno. Citronovou trávu nařízněte ostrým nožem.
V hrnci rozehřejte řepkový olej a opečte v něm zeleninu po dobu 2 minut, potom zalijte červeným vínem a vařte 2 minuty. Pomocí sítka přisypte karob a promíchejte. Dochuťte solí, pepřem a medem a horké plňte do sterilních sklenic nebo sklenic se šroubovacím uzávěrem.
Brambory uvařte ve slupce v osolené vodě doměkka, poté je rozpulte a smíchejte s olejem a lístky majoránky. Grilujte společně se steaky z vepřové krkovice na středním plameni asi 8 - 10 minut.
Cererit je kombinované bezchloridové granulované hnojivo se stopovými prvky určené k výživě ovoce, zeleniny, chmele a okrasných rostlin. Obsahuje základní živiny (dusík, fosfor, draslík), dále hořčík a stopové prvky (bór, molybden, zinek, měď). Svým složením patří Cererit ke komplexním hnojivům zajišťujícím rostlinám všechny důležité živiny potřebné pro jejich vývoj a růst. Z celého sortimentu průmyslových hnojiv je Cererit nejpoužívanější hnojivo mezi zahrádkáři a pěstiteli. Aplikuje se rozmetáním a zapracováním do půdy při její přípravě k setí nebo sázení a přihnojování během vegetace. Doporučuje se rozdělit dávku hnojiva v poměru 2/3 dávky před výsadbou (základní hnojení) a 1/3 dávky k přihnojení během vegetace. Po rozpuštění je vhodný k hnojení zálivkou.
Velmi účinné je toto hnojivo při hnojení košťálovin, kořenové zeleniny, plodové zeleniny, brambor a okrasných rostlin. U ovoce je vhodné pro jádroviny, peckoviny, drobné ovoce a chmel.
Existují 3 základní parametry, podle nichž můžeme orbu dělit:
1) doba orby
letní neboli strnisková, která se provádí po včas sklizených plodinách, jako jsou ozimé směsky, rané brambory, a před setím meziplodin;
podzimní, která slouží pro jarní plodiny, okopaniny, zvyšuje zásoby půdní vláhy, je zpracovaná mrazem, ničí plevel;
zimní, která se provádí výjimečně, a to jen tehdy, když nemůžeme provést podzimní orbu, její nevýhodou je, že ochuzuje půdu o vláhu, zvyšuje zaplevelení, opožďuje termín setí (sázení), půda je po ní nerovnoměrně slehlá; výhodou jedině to, že ji lze použít na mělkých půdách a svažitých pozemcích;
2) hloubka orby
ovlivňuje všechny vlastnosti půdy a dělíme ji na:
mělkou – do 18 cm, vhodná pro štěrkovité půdy;
středně hlubokou – do 24 cm, vhodná ke všem plodinám;
hlubokou – 24–30 cm, vhodná k okopaninám na těžších půdách;
velmi hluboká – nad 30 cm, používá se na velmi utužených půdách, střídá se hloubka orby;
3) způsob orby
závisí na tvaru a velikosti pozemku, na jeho svažitosti, jak je mokrý, dále na termínu orby a použité technice – dle těchto parametrů se pak volí mezi těmito dvěma základními typy:
záhonová orba – používá se na pravidelné pozemky, kdy se pozemek rozdělí na záhony, na nichž se pak provádí orba, a to buď do skladu nebo do rozoru:
do skladu – orba začíná od středu a končí u krajů obdělávaného pozemku, spočívá v tom, že se uprostřed pozemku začne takzvaným rozpichem a další jízdy přikládají půdu směrem ke středu pozemku, takže vzniknou jakési „sklady“;
do rozoru – začíná se orat od okraje obdělávaného pozemku a postupuje se do středu, kde vzniká takzvaný rozor;
orba do roviny – provádí se takzvanými pracáky, tedy pluhy obracecími (pomocí hydrauliky), pojezd je člunkový; orbu začínáme z kraje pozemku a končíme opět u kraje, ale protějšího, tato orba má spoustu pozitiv:
Při tomto způsobu hospodaření, který se také nazývá přímé setí, obdělávka půdy bez orby, drážkové obdělávání či drážková výsadba, se půda ponechává bez narušení od sklizně do osevu, s výjimkou dodání živin. Sadba či osev se provádí v úzkém seťovém lůžku nebo drážce vytvořené předradličkami, čističi řádků, diskovými či hrotovými otvírači. Regulace plevele se dosahuje v prvé řadě herbicidy. K nouzové regulaci plevele lze využít půdní obdělávky.
Tento bezorebný systém využívá dvou základních metod: hrůbkování a mulčování.
Hrůbkování
Půda se ponechává bez narušení od sklizně do osevu s výjimkou dodání živin. Výsadba se dokončuje v půdě připravené v hrůbcích pomocí šípových radliček, diskových otvíračů, předradliček nebo řádkových čisticích strojů. Zbytky se ponechávají na povrchu mezi hrůbky. Regulace plevelů se provádí herbicidy, obděláním půdy či oběma způsoby. Hrůbky se obnovují během obdělávání.
Mulčování
V zemědělství se termínem mulčování označuje rovnoměrné pokrytí plochy (pole), na které rostla sklízená rostlina, odpadem ze sklizně. Před výsadbou se půda naruší, k tomu se používá kultivační nářadí, jako jsou dlátové kypřiče, polní kultivátory, disky, šípové radličky nebo radlice. Regulace plevelů se pak provádí herbicidy, obděláním půdy či oběma možnými způsoby.
Orba se provádí pluhem. Pluh se řadí mezi nesené stroje a za traktor se připojuje na takzvaný tříbodový závěs. Největší část tvoří rám pluhu, který nese pracovní, nepracovní a pomocné části pluhu. Na pluhu se nachází také orební těleso (radlice), které je samozřejmě nejdůležitější a provádí samotnou orbu, dále podrývák, který slouží k rozšíření a kypření podbrázdí, další částí je předradlička, která slouží k zapravení hmoty do půdy a konečně krojidlo, které odřezává stěnu brázdové skývy.
Aby řízky dobře zakořenily, vysazujte je do kvalitního substrátu. Použít můžete například Substrát na řízkování 10 l od firmy Agro. Jde o vzdušný substrát s jemnou strukturou, nižším obsahem živin a stopových prvků. Obsahuje vybrané druhy rašeliny a křemičitý písek.
Vhodný je rovněž AGRO Substrát pro výsev a množení 20 l, jehož speciální struktura – rašelina, písek, upravená reakce, jemná struktura, nízký obsah živin – je určena pro klíčení semen, k přepichování mladých rostlin, k zakořeňování řízků, k předpěstování sadby květin i zeleniny a k vegetativnímu množení rostlin. Navíc obsahuje aktivátor zakořeňování.
Firma Forestina má ve své nabídce Substrát supresivní pro výsev a množení 5 l, který svým složením odpovídá nejvyšším nárokům hobby pěstitelů i profesionálů. Supresivní výsevní substrát je určen speciálně pro výsevy a množení rostlin. Je připraven ze směsi vytříděné světlé a tmavé rašeliny s upravenou pH reakcí a perlitem. Je vhodný jak k setí semen, tak k přepichování řízků rostlin. Substrát je obohacen hnojivem se základními i stopovými živinami v nezbytném rozsahu, což má vliv na bezproblémové zakořeňování řízků a klíčení výsevů. Supresivní substrát obsahuje 2 druhy hub, které potlačují původce významných houbových onemocnění a preventivně působí proti hmyzím škůdcům.
