SLANINOU a nejen to se dozvíte v tomto článku. Růžičková kapusta patří mezi košťálovou zeleninu. Kapustičky jsou bohaté na základní živiny a především obsahují velké množství vitamínu C.
Recept na kapustičky se slaninou
Ingredience: 400 g růžičkové kapusty, 100 g anglické slaniny, 2 lžičky másla, sůl, mletý pepř, špetka estragonu
Technologický postup: Očištěné kapustičky vložíme do osolené vařící vody a vaříme do částečného změknutí cca 4–6 minut. Necháme je okapat na sítu. Mezitím si na pánvi osmahneme na kostičky nakrájenou anglickou slaninu, aby pustila tuk, a máslo. Když dostane slanina sklovitou barvu, přisypeme kapustičky a restujeme, až se na některých z nich začne objevovat béžová barva. Máme hotovo. Kapustičky servírujeme okamžitě. Pokud to máme rádi, přelijeme slaninou a máslem z pánve. Osolíme, opepříme a přidáme špetku estragonu.
Ingredience: 100 g anglické slaniny, 200 g čočky, 1 cibule, 1 mrkev, 1,5 l vody, 1 petržel, česnek, mletý pepř, sůl, majoránka, olej
Technologický postup: Čočku přebereme a necháme asi 3 hodiny namočenou ve studené vodě. Mezitím si oloupeme cibuli a nakrájíme ji na kostičky. Dále očistíme mrkev a petržel, které posléze nastrouháme na širším struhadle. Anglickou slaninu také nakrájíme na kostičky. Do hrnce, ve kterém budeme polévku vařit, nalijeme olej a orestujeme na něm cibuli se slaninou. Poté přidáme nastrouhanou zeleninu. Podlijeme trochou vody, aby se obsah nepřipaloval, a dusíme asi 5 minut. Slijeme přebytečnou vodu z namočené čočky. Čočku přidáme do hrnce a zamícháme. Osolíme, opepříme a zalijeme asi litrem vody. Za občasného míchání vaříme, dokud není čočka měkká. Až je polévka uvařená, přidáme oloupaný česnek utřený se solí a majoránkou.
Ingredience: 2 kg srnčí plece, 300 g anglické slaniny, celý černý pepř, rozmarýn, sůl, jalovec, cibule, máslo
Ingredience na nálev: 0,7 l červeného vína
Postup: Plecko dobře naporcujeme, aby se vešlo do pekáče. Pečlivě odblaníme, jinak bude cítit, a to každý nemusí. Prošpikujeme dobrou slaninou. Na dno pekáče nakrájíme plátky másla a poházíme zbylou slaninou. Navrch vložíme připravené plecko, na které ještě poklademe plátky másla. Potom osolíme, posypeme kuličkovým pepřem, jalovcem a rozmarýnem. Takto připravené srnčí plecko dáme do rozehřáté trouby péct na 220 °C a necháme cca na 20 minut péct, aby se maso zatáhlo. Plecko pak polijeme láhví kořeněného vína (například chilská frankovka Tarapaca), pekáč přiklopíme a necháme v troubě podusit přibližně 1 hodinu. Dobu dušení můžeme prodloužit podle kvality srnčího masa. Že je srnčí hotové nejlépe poznáme, když lehce vykroutíme kost z masa. Do masa nepícháme, ztratilo by šťávu! Po vyndání z trouby necháme maso na půl hodiny odpočinout, aby natáhlo zpět šťávu. Jako příloha k srnčímu plecku na červeném víně je ideální bramborový knedlík s cibulkou a červené zelí.
Ingredience: 1 mladá nutrie, 100 g slaniny, 2 velké cibule, 2 větší mrkve, 1 petržel, větší kousek celeru, palička česneku, hrst tymiánu, vrchovatá lžíce jalovčinek, sůl
Postup: Nutrii stáhneme, pečlivě vypereme a naporcujeme. Oloupeme celou paličku česneku, česnek namačkáme, smícháme se solí, tymiánem a jalovcem utlučeným nahrubo v hmoždíři. Čerstvou zeleninu nakrájíme na kolečka a hrubší kousky a zamícháme do ní na drobné kostičky nakrájenou slaninu. Všechny kousky masa pečlivě potřeme směsí koření, klademe na pekáč a prosypáváme směsí zeleniny se slaninou. Poté uložíme na dva dny do lednice. Směs je vhodné minimálně jednou obrátit a přeskládat. Maso pečeme pod pokličkou, podlité trochou vody, v troubě vyhřáté na vyšší teplotu. Po jedné hodině pokličku sejmeme a dopékáme do měkka, aby se vytvořila kůrka a odpařila se přebytečná voda.
Tipy: Zeleninu servírujeme na talíř společně s masem a výpekem, výsledkem je skutečně šťavnatý a velmi chutný pokrm. K masu je ideální servírovat sterilovanou zeleninu, čalamádu, okurky nebo čerstvý zeleninový salát. Budeme-li nutrii chystat celou v běžných domácích podmínkách, nevejde se nám do klasického plechového "pekáče". V tom případě použijeme obě jeho poloviny, které přikryjeme pro vlastní pečení alobalem. Vhodnější je nutrii již předem naporcovat na menší kusy, lépe se s nimi manipuluje a dobře se uleží. V případě, že má nutrie vnitřní sádlo, nakrájíme ho zasyrova na menší kousky a vmícháme ho společně se slaninou do zeleniny - slanina není v pokrmu nutná z hlediska tučnosti, ale kvůli chuti a vůni výpeku. Uvedený pokrm je velmi vhodný jako vynikající doplněk k přátelskému pánskému posezení u sklenice vychlazeného piva. Podáváme s čerstvým pečivem, eventuálně s vařeným bramborem.
Ingredience: 500 g vepřové panenky, 2 lžíce másla, 3 lžíce hladké mouky, 1 lžíce mletého pepře, 200 ml vepřového vývaru, 200 ml smetany ke šlehání, 100 g anglické slaniny, olej
Technologický postup: Maso nakrájíme na plátky a pomocí kloubů je lehce naklepeme. Maso osolíme a osmahneme na pánvi (na malém množství oleje). Pak plátky vyndáme, obalíme je slaninou a dáme stranou. V hrnci si rozehřejeme máslo, přidáme lžíci pepře, zasypeme moukou, poté přidáme vývar a nakonec smetanu. Mícháme, dokud omáčka nezhoustne. Poté maso se slaninou, které jsme dali stranou, vložíme do zapékací mísy a přelijeme ho omáčkou. Dáme péci do trouby předehřáté na 210 °C a pečeme asi 30 minut. Jako přílohu můžeme použít hranolky, krokety nebo americké brambory.
Ingredience: 200 g pórku, 200 g brambor, 6 plátků anglické slaniny, 1 cibule, kousek másla, 350 ml zeleninového vývaru, 200 g smetany, sůl, pepř
Postup: Plátky anglické slaniny podélně přepůlíme a na rozpuštěném kousku másla opečeme. Část opečené slaniny dáme stranou. Cibuli nakrájíme nadrobno, brambory na drobné kostičky (dobře je propláchneme), pórek nakrájíme na kolečka. V pánvi se slaninou osmahneme cibuli, aby zesklovatěla. Přidáme pórek a brambory. Promícháme, zakryjeme a dusíme na mírné teplotě asi 5 minut. Občas promícháme, aby se nic nepřichytlo na dno pánve. Přilijeme vývar a přivedeme k varu. Zakryjeme a vaříme 20 minut, aby zelenina změkla. Necháme mírně vychladnout, přelijeme do kastrolu a pak tyčovým mixerem směs rozmixujeme dohladka. Zahřejeme. Přilijeme smetanu. Dochutíme solí a pepřem. Takto připravená krémová polévka se doladí slaninou a dalamánkem.
A jaký máte vy tip na zaručeně nejlepší pórkovou polévku s bramborem? Podělte se o své recepty a postřehy s ostatními čtenáři.
Králíka prošpikujte slaninou, osolte, pokmínujte a potřete hořčicí. Takto připraveného jej vložte do pekáčku s uzeným bokem, přidejte koření a nasekaný česnek, podlijte vodou a přiklopené pečte asi 1,5 hodiny na 200 °C. Posledních cca 20–30 minut dopékejte maso odkryté. Ze šťávy sesbírejte tuk, zaprašte ji moukou, orestujte a nechte chvilku provařit. Posbíraný tuk vraťte zpátky do šťávy a můžete servírovat. Jako příloha se doporučuje špenát a bramborový knedlík.
Maso prošpikujte slaninou, pokapejte citronovou šťávou, osolte a nechte asi půl hodiny odležet v chladu. Mezitím si na oleji rozpusťte cukr, přidejte očištěnou a na kostičky nakrájenou kořenovou zeleninu, cibuli a vše opečte dozlatova. Potom směs zalijte pivem a povařte. Následně do této směsi vložte porce králíka, chvíli duste a nakonec zahustěte nastrouhaným perníkem. Jakmile maso změkne, vyjměte jej, směs rozmixujte a vložte do ní švestky i podušené maso. Ještě chvíli povařte a můžete servírovat.
Vejce lze samostatně připravovat jako vařená na tvrdo, na měkko, na hniličku, jako míchaná vejce (na cibulce nebo se slaninou), sázená vejce (volská oka), ztracená vejce (vařená v osolené octové vodě), jako vaječné omelety (s přídavkem zeleniny, uzenin, hub, sýrů a podobně). Vejce jsou důležitou součástí piškotových, kynutých, třených i odpalovaných těst, je to jedna za složek známého trojobalu, zalévají se jimi zapékané pokrmy, přidávají se do nádivek, knedlíků, lívanců, palačinek, svítků. Ve studené kuchyni se používají na obložené mísy, chlebíčky, jednohubky, pomazánky, saláty. Bílky se pak používají ke spojování mletých mas, potírání koláčů před tím, než se dají do trouby, připravuje se z nich sníh a polevy. Čerstvé žloutky se používají ke zjemňování polévek a omáček, připravuje se z nich majonéza a dressingy a šodó. My se dnes v našem článku zaměříme pouze na vajíčkovou pomazánku a nabídneme i tradiční recept na vajíčkový salát.
Kapustu povaříme v osolené vodě do měkka. Do mísy dáme mleté vepřové maso, umletou nebo nakrájenou vařenou kapustu, nadrobno nakrájenou cibuli, prolisovaný česnek, sůl, pepř, majoránku a vejce. Pokrájenou slaninu si osmahneme na pánvi a poté přidáme do směsi. Přidáme tolik strouhanky, aby se nám daly vytvarovat karbanátky, a vše dobře promícháme. Vytvarované obalujeme ve strouhance a smažíme na oleji z obou stran dozlatova. Podáváme s bramborovou kaší, bramborem nebo čerstvým pečivem.
Sušené houby namočte nejméně na 1 hodinu do 200 ml vody, cibuli a slaninu nakrájejte na drobné kostičky. V kastrolku zpěňte cibulku se slaninou, poté přidejte houby i s vodou, špetku soli, kmín a duste, dokud nebudou houby měkké. Poté odstavte. V míse umíchejte nastrouhané syrové brambory, jedno rozšlehané vejce, špetku soli a mouku. Vytvořte kompaktní těsto a tvarujte z něj menší knedlíky, které po částech vhazujte do vroucí osolené vody. Když knedlíky vyplavou, vařte je ještě asi 8 minut (dle velikosti). Poté je vyjměte, nechte dobře okapat, vložte do mísy a do tepla. Jakmile budete mít uvařeny téměř všechny knedlíky, dokončete houby. Vyduste z nich případnou vodu, teprve pak vmíchejte 4 rozšlehaná vejce a smažte, dokud nezhoustnou. Případně ještě ochuťte solí. Hotové houby promíchejte v míse s knedlíky a ihned podávejte na stůl.
Uvařte těstoviny dle návodu. Oloupejte rajčata, kdo neví jak, stačí naříznout na horní části do kříže a vložit na chvíli do vařící vody, pak půjdou loupat lehce a bez zbytečných ztát. Nakrájejte cibuli na drobno a dejte na rozpálenou pánev s olivovým olejem, nechte zpěnit. K cibuli přidejte pokrájená rajčata na kousky, chilli papričku a nechte dusit. Až se rajčata rozvaří do husté omáčky, přidejte prolisovaný česnek, sůl a nechte krátce povařit. Na závěr vmíchejte do směsi uvařené těstoviny a nasekanou bazalku, dochuťte a můžete podávat.
Penne arrabiata se slaninou
Ingredience:
200 g těstovin penne v suchém stavu
150 g slaniny
8 rajčat
1 cibule
2 stroužky česneku
1 chilli paprička
olivový olej
bazalka
sůl
strouhaný parmazán
Postup:
Uvařte těstoviny dle návodu. Oloupejte rajčata – stačí naříznout na horní části do kříže a vložit na chvíli do vařící vody, pak půjdou loupat lehce. Poté nakrájejte cibuli a slaninu na drobno a dejte na rozpálenou pánev s olivovým olejem, nechte zpěnit. K cibuli přidejte pokrájená rajčata na kousky, chilli papričku a nechte dusit. Až se rajčata rozvaří do husté omáčky, přidejte prolisovaný česnek, sůl a nechte krátce povařit. Na závěr vmíchejte do směsi uvařené těstoviny a nasekanou bazalku, dochuťte. Před podáváním posypte strouhaným parmazánem.
Penne arrabiata z konzervovaných rajčat
Ingredience:
200 g těstovin penne v suchém stavu
2 plechovky konzervovaných rajčat
1 cibule
2 stroužky česneku
1 chilli paprička
olivový olej
petrželka
sůl
strouhaný parmazán
Postup:
Uvařte těstoviny dle návodu. Nakrájejte cibuli na drobno a dejte na rozpálenou pánev s olivovým olejem a prolisovaným česnekem, nechte zpěnit. K cibuli přidejte konzervovaná rajčata, chilli papričku a nechte chvíli dusit. Až se rajčata rozvaří do husté omáčky, přidejte sůl, uvařené těstoviny a nasekanou petrželku, dochuťte. Před podáváním posypte strouhaným parmazánem.
Ingredience: 300 g bílých fazolí, 250 g anglické slaniny, 1 cibule, 1/2 lžičky sladké papriky, mrkev, celer, petržel, sůl, pepř, 1 masox, 1 rajčatový protlak, cukr, 4 párky, petrželka
Postup: Fazole přes noc namočíme ve 2 litrech vody a pak je spolu se slaninou 1 hodinu vaříme. Přidáme nakrájenou cibuli, zeleninu, sůl, pepř, papriku, masox, rajčatový protlak a trochu cukru. Vaříme 10–20 minut. Pak přidáme párky a vaříme ještě 20 minut. Vyjmeme slaninu a párky, nakrájíme je a vrátíme do polévky, kterou ještě jednou okořeníme pepřem a sladkou paprikou. Nakonec přidáme usekanou petrželku. Podáváme nejlépe s bílým pečivem.
Hovězí maso z polévky nakrájejte na menší kousky. Kapustu omyjte, zbavte košťálu, rozčtvrťte a uvařte v osolené vodě. Vychladlou kapustu pomelte. Žloutky utřete se solí a s půlkou másla, přidejte muškátový květ, posekanou zelenou petrželku, prolisovaný česnek a pomletou kapustu. Tuto směs zahustěte strouhankou navlhčenou mlékem a nakonec vmíchejte ušlehaný tuhý sníh ze tří bílků. Pekáček vymažte tukem, vysypte strouhankou a přidejte půlku kapustové směsi, tu přikryjte masem, které znovu zakryjte druhou částí kapusty. Takto připravené vložte do vyhřáté trouby a nechte cca 30 minut zapékat. Zapečenou kapustu na talíři dle chuti posypte osmaženou slaninou. K tomuto pokrmu se nejvíce hodí vařené brambory.
Historie knedlíku sahá v podstatě až do středověku. V této době ale knedlík znamenal něco jiného, nazývala se tak malá kulička nebo šištička smíchaná z masa, máčené housky a případně i jiných přísad (bylinek, koření) a oproti dnešku se tyto „knédle“ smažily na ohni. Mouka se do nich začala přidávat teprve v 17. století. Tehdy se knedlíky podobaly spíše buchtám, zadělávaly se z mouky, vajec, kvasnic, soli a pekly se. Hostům se polévaly máslem nebo se v rozpuštěném másle máčely. Kdy se začaly knedlíky vařit ve vodě nebo kdy se do nich začalo přidávat ztvrdlé pečivo, není přesně známo.
Knedlíky se těšily stále větší oblibě a s rozvojem obchodu se začaly z rakouských a bavorských zemí šířit také do českých zemí. Název knedlík se u nás uchytil v dobách národního obrození v 19. století, kdy byl odvozen z německého slova „knödel“, které označovalo pokrm připravující se z krájené housky, vajec a bílé mouky.
V 19. století byly knedlíky hlavním pokrmem, ne přílohou jako dnes. A asi proto, aby gurmánům nezevšedněly, objevila se tehdy spousta zajímavých variant. Postupně tak vznikly knedlíky tvarohové, špekové, žemličkové, krupicové se smetanou a jiné. K přípravě knedlíků se mimo jiné mohla používat i rýže. Také dnešní česká kuchyně se může pyšnit mnoha druhy kyprých knedlíků. Variací na nejrozšířenější houskový knedlík je například knedlík karlovarský, jehož chuť zvýrazňují bylinky a zároveň je zjemněn vaječným sněhem. Mezi časté přílohy patří i knedlík bramborový, oblíbený je také knedlík chlupatý, kdy se s moukou mísí nastrouhané syrové brambory. Zapomenout nemůžeme ani na knedlíky plněné, ať už slané či sladké. Slané se obvykle plní špekem, slaninou nebo uzeným masem. Sladké knedlíky se plní ovocem, marmeládou, tvarohem či mákem.
Česká tradiční kuchyně je založena na surovinách, které se u nás hojně vyskytují – brambory, česnek, petržel, celer, mrkev, maso, luštěniny, obilniny, chmel, ... Za dva pilíře české tradiční kuchyně lze považovat polévky a omáčky servírované s masem, k nejoblíbenějším patří vepřové, kuřecí, hovězí a zvěřina. Omáčky jsou zpravidla velmi hutné, jejich důležitou ingrediencí je smetana, máslo nebo mouka.
Svíčková, i když ne v pravém slova smyslu omáčka, je zmiňována ve slavné knize a první kuchařce u nás – v Domácí kuchařce vydané roku 1826, kterou napsala Magdalena Dobromila Rettigová, česká buditelka rané fáze Národního obrození, spisovatelka a autorka příruček do kuchyně. O zásadním významu této publikace hovoří její téměř stoleté nepřetržité reedice.
Název svíčková vznikl v dobách, kdy hovězí maso bylo méně kvalitní a kdy se k přípravě tohoto jídla skutečně používala pravá svíčková, která se protýkala slaninou, a někdy dokonce i přes noc marinovala, neboli nakládala do mořidla (pajcu). Později, když se kvalita hovězího masa zlepšila a cena pravé svíčkové stoupla, byla hlavně v restauracích pravá svíčková nahrazena falešnou svíčkovou nebo prostě hovězím masem z kýty. Toto maso, relativně málo odleželé a málo prorostlé tukem, bylo špikováno a většinou rovněž nakládáno do octového nálevu s kořenovou zeleninou, který masu dodal jednak chuť, jednak maso poněkud tenderizoval (změkčoval).
Postupem času vzniklo několik receptů na přípravu tohoto jídla, ale ať již bylo maso marinováno, nebo ne, technika jeho úpravy byla vždy téměř stejná.
Když se říká „pečeně“, tak se maso napřed na trošce tuku ze všech stran prudce opeče (orestuje), aby se v něm uzavřely šťávy. Opečené maso se pak vloží do pekáče na orestovaný zeleninový základ. Přidá se koření a sůl, případně půlka citronu, podlije se vodou, případně troškou marinády, a pokud nebylo maso marinované v octovém nálevu i ocet, a dusí se do měkka. Dušené maso se vyndá a před krájením se nechá chvíli uležet. Mezitím se dokončí omáčka. Na zbylý základ v kastrole se nalije vývar nebo voda a vše se přivede do varu. Po chvilce se základ zahustí světlou jíškou a zalije smetanou smíchanou s troškou mouky (kvásek), aby se omáčka takzvaně nezdrcla. Omáčka se pak rozšlehá ponorným mixerem nebo se propasíruje přes jemný cedník, trochu se povaří, navrch se dá kousek másla, aby se neudělal škraloup a aby omáčka dostala glanc.
Svíčková by se pak měla podávat na horkém talíři, zpravidla ve dvou plátcích přelitých horkou zlatohnědou omáčkou a se čtyřmi nebo pěti plátky knedlíků šindelovitě položenými na levou stranu od masa. Na maso se někdy pokládá plátek citronu (citronový terč), který se pokrývá brusinkami a případně šlehanou smetanou.
V receptu jde tedy především o nachystání si masa prošpikováním špekem, orestování masa a zeleniny s kořením (celý černý pepř, nové koření, bobkový list), dochucení základu (octem, hořčicí, cukrem), po změknutí masa se vypečená šťáva zahustí jíškou, přidá se propasírovaná použitá zelenina, omáčka se zjemní smetanou a je hotovo.
