Téma

SLIVOVICE

Bezinkový likér se slivovicí z květů

Ingredience

(na 2,5 litru likéru)

1 litr vody,
1 litr slivovice,
0,5 litru jablečného moštu,
10 g kyseliny citronové,
15 kusů pěkných, zdravých a hlavně nepraných květů bezu (celá květenství),
cca 400 g cukru.

Postup

Originalita tohoto receptu spočívá v louhování jablečné šťávy s vodou a květy alespoň po dobu 24 hodin. Do této scezené tekutiny se přilévá slivovice, cukr a kyselina citronová. Směs se nechává odležet asi týden, poté už můžete ochutnat.

A co závěrem? Už jedna sklenička likéru před spaním vám urovná trávení, pročistí krev a podpoří krvetvorbu. Bezinkový likér vydrží dlouho, několik měsíců (i let), v podstatě do doby, než jej spotřebujete. Uchovávejte v chladu, ve spíži, ve sklepě a podobně. Dávkování je na vás, když je venku pořádná zima, mrzne, nalijte si stopečku bezinkového likéru a nejenže se zahřejete, ještě si pochutnáte. A pokud si jej dáte před spaním, budete spát jako dudci. Jaký je nejlepší recept na domácí likér? Přeci ten vyzkoušený.

Zdroj: článek Bezinkový likér s rumem

Recepty s medvědím česnekem

Tarte s medvědím česnekem

Ingredience: Těsto: 2 žloutky, 200 g mouky, 80 g másla, špetka soli, 3 polévkové lžíce studené vody

Náplň: 200 g creme fraiche, 250 g kysané smetany, 2 hrsti medvědího česneku, 2 polévkové lžíce rozinek, 100 g strouhaného sýra, 2 vejce, 2 bílky, pepř, sůl, muškátový oříšek

Postup: Mouku smícháme se solí a na kousky nakrájeným máslem. Přidáme 2 žloutky a studenou vodu. Vypracujeme křehké těsto a natlačíme je do zapékací formy. Horkovzdušnou troubu rozehřejeme na 170 °C. Medvědí česnek opereme, osušíme a nakrájíme. Vejce smícháme s bílky, přidáme kysanou smetanu, creme fraiche, nakrájený medvědí česnek. Vmícháme rozinky, kdo nechce, může je vynechat, vmícháme nastrouhaný sýr, ideální by byl parmazán, ale může být i jiný. Osolíme, opepříme, přidáme špetku muškátového oříšku a promícháme. Tuto směs nalijeme na připravené těsto a pečeme asi 40 minut. Forma se nemusí vymazávat. Použijete-li dortovou formu, vyložte dobře pečicím papírem, náplň je řídká. Zhoustne až pečením.

Bramborový guláš s medvědím česnekem

Ingredience: 1 kg moučných brambor, hrst nebo více medvědího česneku, 2–3 polévkové lžíce papriky, 4 větší cibule, 250 ml vývaru, 1–2 lžíce octa, sůl, pepř, majoránka, olej, špekáčky

Postup: Brambory oloupeme. Medvědí česnek opereme a nakrájíme. Máme-li z lesa, opereme v octové vodě. Cibuli oloupeme, nakrájíme na kostky a orestujeme na oleji. Přidáme papriku a ocet a zalijeme vývarem. Nasypeme brambory, medvědí česnek a ostatní koření. Za častého míchání vaříme asi 20 minut. Špekáčky nakrájíme na kolečka, orestujeme, přidáme do guláše a ještě chvíli povaříme. Kdo chce, může na talíři ozdobit lžičkou kyselé smetany. Podáváme s čerstvým chlebem.

Tinktura z medvědího česneku

Natrhaný, omytý, osušený česnek nakrájíme nadrobno nebo pomeleme na kaši. Do připravené litrové láhve (třeba zavařovací láhve s širším otvorem) vložíme nakrájený česnek a zalijeme alespoň 40% lihem (vodka, slivovice – co máme, můžete použít i 80% konzumní líh, ale tady pozor, u 80% lihu se musí před požitím vždy ředit). Láhev uzavřeme a takto připravené necháme cca 1 měsíc louhovat při pokojové teplotě a v temnu. Po uplynutí 1 měsíce tekutinu slijeme do láhve a uzavřeme víčkem. Tinkturu můžeme užívat vždy naředěnou s vodou po celý rok.

Salát s medvědím česnekem

Ingredience: ledový salát, kedlubna, naklíčené mungo a adzuki, rajčata, sladká červená paprika a čerstvé listy medvědího česneku

Postup: Salát, kedlubnu, rajčata a papriku nakrájíme dle libosti, aby se nám to líbilo, promícháme, posypeme klíčky munga

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Medvědí česnek - pěstování a účinky

Švestky

Pod pojem slivoně/švestky zahrnujeme takzvané pravé švestky (zašpičatělé modré), slívy (kulovité modré), mirabelky (zlatožluté a velké jen jako třešně) a renklódy (kulaté zelenožluté nebo červenomodré až hnědé). Všechny představují výtečné chuťové obohacení našeho jídelníčku i zdroj drahocenných složek.

Švestky patří k oblíbenému ovoci pozdního léta. Nejsou náročné, rostou ledaskde, dají se koupit za přijatelné peníze. Navíc se kromě skvělé chuti a pestrého využití v kuchyni mohou pyšnit i širokým léčebným působením.

Švestky pocházejí z Předního východu a jihoevropských zemí. V antické době byly slivoně hojně pěstovány, avšak za léčivý prostředek pro lidské zažívání byly už tehdy považovány jen švestky pravé. Ty mají také nejdelší trvanlivost a jsou nejlépe skladovatelné. Pokud necháváme modré plody vyzrát na stromě co nejdéle a nepodtrhneme je, vytvoří si vlivem slunečního záření mnohem více vitamínů. Pro svoje vlastnosti zdomácněly slivoně brzy také v zemích střední Evropy. Ve střední Evropě má pěstování švestky domácí – stromovité dřeviny nižšího vzrůstu – dlouhou tradici. I v České republice jde o nejčastěji pěstovanou a hodně ceněnou dřevinu. Švestka bývá součástí ovocných sadů, snadno se množí, je spíše teplomilná, proto se jí daří v mírném podnebí. Švestky dozrávají ke konci léta, tělo před zimou doslova nabíjejí energií a množstvím nezbytných vitamínů a minerálů. Významnou složkou švestek jsou i antioxidanty, bojující proti volným radikálům.

Švestky jsou plody stromu slivoně švestky, který patří do čeledi růžovitých. Jedná se o peckovice modré až fialové barvy s jemně nasládlou chutí. Jejich použití je velmi široké. Mohou se konzumovat čerstvé, sušené, konzervované nebo kompotované, vyrábějí se z nich povidla, plní se jimi knedlíky, buchty nebo koláče a velmi oblíbené jsou pro výrobu slivovice. Kromě toho mají řadu zdravotních účinků, a to nejen na náš organismus, ale i pleť a vlasy.

Spousta lidí si plete slivoň se švestkou. Slivoň je označení celé skupiny ovocných dřevin, mezi které patří právě i švestky. Dále se sem řadí slívy, mirabelky, pološvestky, renklódy, myrobalány a špendlíky. Pravé švestky se od pološvestek liší svým vzhledem – mají oválné a protáhlé plody zašpičatělé na obě strany. Pološvestky nejsou ani tak protáhlé, ani zašpičatělé a mají měkčí dužinu. Další rozdíl je patrný při srovnání pecek – švestky jdou velmi dobře od pecky, která je placatá, protáhlá a stejně jako plody špičatá na obě strany. Pološvestky jdou od pecky hůře, pecka je oválnější, kulatější a u stopky není špičatá. Barva plodů je fialová až purpurová. Švestka má širší šedou běl a šedohnědé až červenohnědé jádro, mírně lesklé. Dřeňové paprsky jsou středně vidi

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Švestky

Léčivé účinky

Bezinky, respektive bobule z bezinek, obsahují vitamíny A, B a C, kyselinu jablečnou, rutin, selen, zinek, draslík, železo a další tělu prospěšné látky. Své využití tyto plody nacházejí v textilním a potravinářském průmyslu jako náhrada dražšího ovoce či jako barvivo.

Černý bez je vysoce ceněný také v lidovém léčitelství. Doma vyrobený likér z bezinek, obohacený o rum, nebo se dá použít slivovice nebo vodka s naloženými bezinkami jsou doslova vitamínovou delikatesou.

Bezinkové bobule fungují jako prevence proti skleróze, detoxikují organismus a pročišťují krev. Popíjení čaje uleví od bolesti hlavy a páteře, vyvolá pocení, poradí si se zánětem trojklaného nervu a mnohým uleví od migrény. Rutin, který je v plodech obsažený, zvyšuje pružnost cév a příznivě působí na křečové žíly. Sušené plody zastaví průjem.

Ale pozor! Čerstvé plody bezu jsou ve velkém množství jedovaté. Mohou vyvolat nevolnost, zvracení a průjem. Tepelnou úpravou nebo sušením tato negativní vlastnost mizí. Látky prospěšné pro organismus však zůstávají!

Samozřejmě že se dají použít i květy bezinek. Návod na přípravu takového likéru naleznete níže.