Smilitalský je známý také pod názvem italské maggi či kari bylinka, v anglickém jazyce se nazývá curry plant. Bylina je nejaromatičtější po dešti. Možná znáte smil i ze suchých vazeb, v nichž doslova svítí jeho žluté květenství. Díky tomu, že si po usušení zachovává nepoškozený vzhled a barvu, se mu říká i nesmrtelka. Tato rostlina z čeleď hvězdicovité má keřovitý, kompaktní a mírně převislý vzrůst a její stříbřité zbarvení stonků i listů ji doslova předurčuje k dekorativním účelům. Kvůli chuti připomínající kari se zase smil využívá při přípravě orientálních pokrmů. Koření se jím rýže, velmi vhodný je do jídel z drůbeže a ryb, do grilovacích marinád, majonéz, polévek, omáček, zeleninových i masitých pokrmů. Celoročně lze přidávat jeho čerstvé či usušené lístky do řady pokrmů, oblíbený je zejména do polévek místo maggi. Provoní také brambory. Má podobně hořkou chuť jako pelyněk nebo šalvěj.
V naší poradně s názvem SMIL ITALSKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ema.
Dobrý den, Smilitalský pěstuji asi tři roky, je bezvadný čerstvý i sušený do mnoha jídel, nahrazuje kupované Maggi. Keřík je už dost velký, máte někdo zkušenost se stříháním-úpravou keře? Radili mi na jaře ho úplně setřihnout, že znovu obrazí.Prosím, poraďte. děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Helichrysum italicum je skutečně úžasná rostlina. Když je umístěna na místě, kde může přijímat sluneční svit alespoň 6 hodin denně, tak bujně roste a může dorůst až 60 cm na výšku a šířka keře může dosáhnout až 90 cm. Nezřídka může tato rostlina přerůst původní očekávání a je třeba ji trochu prostříhat. Střih proveďte před sezónou podle libosti. Rostlina obrazí s novými výhony.
Smilitalský má nejraději suchá, slunečná místa s písčitou půdou, která by měla být dobře propustná. Nevadí mu ani kyselejší půdy. Pokud jej budeme vysazovat na záhon nebo do skalky, měla by být vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami alespoň 30 cm. Někdy se doporučuje smil pěstovat raději v květináčích, abychom ho mohli na zimu schovat před mrazem. Odolá totiž teplotám jen do -10 °C, poté promrzají i kořeny a rostlina odumírá. Pří mírnější zimě postačí rostlinky na záhoně přikrýt. Zálivku vyžaduje smil pravidelnou, ale mírnou, je totiž velmi háklivý na přemokření, v takovém případě jej napadá plíseň šedá. Jedná se o bylinku (magi).
Ve svém příspěvku SMIL ITALSKÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ema.
Dobrý den, Smilitalský pěstuji asi tři roky, je bezvadný čerstvý i sušený do mnoha jídel, nahrazuje kupované Maggi. Keřík je už dost velký, máte někdo zkušenost se stříháním-úpravou keře? Radili mi na jaře ho úplně setřihnout, že znovu obrazí.Prosím, poraďte. děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Hloupej?Honza.
"P.S." - ne rada, ale prosbička : jestli zbylo / zbude pár kousků "ze střihu" přidej prosím do "pytlíku od rohlíků" vlhkej pap. ubrousek / kapesník /"hajzlpap." a obětuj "pár k" na obálku a známku, a pošli dopisem na J. Alter, Bradné E4, 33901 Čachrov i s mail adr. = když "se chytí", tak máš "k dispozici "víkend? na Šumavě" - detaily prozradím :-) mailem :-) - díky i za snahu :-)
Sušit houby můžete jak v horkovzdušné, tak v plynové nebo elektrické troubě. Houby je zpočátku vhodné sušit v troubě vyhřáté jen na 20-30 °C, pouze tak se čerstvé houby zpočátku nezapaří. Zhruba v polovině sušení už můžete teplotu zvýšit na 50-70 °C. Pro sušení hub v troubě je vhodné pořídit si speciální mřížky na sušení. Oproti klasickému plechu jimi totiž proudí vzduch a sušení je tak efektivnější. V případě, že se rozhodnete zvolit klasickou variantu, tedy plech, vyložte ho napřed pečicím papírem, aby se houby nepřilepily. Při sušení hub v troubě nechte dvířka mírně pootevřená, aby vzniklá pára měla kam unikat. Pro správné usušení je také nutné houby pravidelně obracet.
Sušení v elektrické troubě
Ingredience: houby, pečicí papír
Postup: Hříbky očistíme suchým hadříkem nebo ubrouskem a nakrájíme je na půlcentimetrové plátky. Na rošt do elektrické trouby položíme pečicí papír a plátky hub na něj rozložíme. Troubu vyhřejeme na 50 °C a vložíme rošt s houbami (můžeme použít i plech). Troubu necháme pootevřenou asi na 10 cm, pokud se zavírá, zajistíme dvířka vhodným předmětem. Sušíme cca 12 hodin. Usušené houby musí chrastit a lámat se. Uchováváme v suchu, v uzavřené nádobě. K sušeným houbám vložíme jeden bobkový list a kuličku nového koření.
Sušení v horkovzdušné troubě
Postup: V horkovzdušné troubě se houby nakrájené na plátky začínají sušit na 45 °C a postupně se teplota zvyšuje asi do 80 °C, ne víc. Houby je nutno neustále hlídat, aby se neupekly, a také je potřeba je častěji obracet.
Sušení v plynové troubě
Postup: Plech vyložte pečicím papírem, houby se vám tak nebudou lepit. Zpočátku houby sušte za nižší teplotu, ideálně okolo 20-30 stupňů Celsia. Ke konci sušení teplotu zvyšte, a to maximálně na 70 stupňů. Houby alespoň dvakrát obraťte a suchou utěrkou je zbavujte vlhkosti, aby se vám nezapařovaly. Aby vznikající vlhkost mohla unikat, je dobré nechat trochu pootevřená dvířka trouby nebo pustit větrák. Po usušení nechte houby vychladnout a až poté je dejte do sklenice. Teplé houby by se vám ve sklenici zapařily a dříve či později by zplesnivěly.
Sušení hub v mikrovlnce
Postup: Plochý talíř vyložte papírem nebo papírovým ubrouskem (kuchyňskou papírovou utěrkou), na něj rozložte omyté osušené houby, seshora přikryjte opět papírem a sušte 3 minuty při výkonu 850&n
V naší poradně s názvem SKLIZEŇ A SUŠENÍ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jarmila.
Prosím o sdělení co se používá ze sklizené saturejky.Zda se používají jen listy nebo i nať. Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Ze saturejky se používají především mládé listy a měkké části nati. Ostatní části rostliny je možné nadrtit a macerovat 3 týdny v oleji pro získání saturejkového oleje.
Sušení potravin je nejjednodušší a nejpůvodnější konzervační metoda, kterou lidé praktikují už celá tisíciletí. Dnes mnohde upadlo sušení potravin v zapomnění, i když právě tímto šetrným způsobem můžeme zachovat důležité účinné i aromatické látky. Pouze vitamín C se při sušení odbourává, musíme ho tedy získat z jiné stravy.
Sušením se stávají potraviny nejen trvanlivějšími, ale jsou i lehčí a zmenší se jejich objem, takže pro jejich uskladnění potřebujeme málo místa. Spotřeba energie při sušení potravin je poměrně malá, zejména tehdy, když využíváte jen tepelné zdroje, které máte po ruce. Pokud chcete sušit větší množství potravin, vyplatí se pořídit si sušičku. Potraviny se takto konzervují bez jakýchkoliv přísad (v protikladu ke koupeným sušeným plodům), takže je konzumujeme přírodně čisté.
Bez vody nemůže existovat život – přesně tento princip se při sušení využívá. Sušeným potravinám se během hodin nebo dní odebírá za kontrolovaných podmínek voda, takže v nich nakonec žádné mikroorganismy nemohou žít. K sušení se nejlépe hodí ovoce, zelenina, houby a bylinky. Ideální teplota pro proces sušení je mezi 30 až 70 °C, přičemž je třeba se starat o pravidelné větrání, abychom se zbavili odpařené vlhkosti. Nejšetrnější je sušení při co možná nejnižší teplotě, protože pak zůstanou zachovány důležité živiny. Čím je vyšší teplota sušení, tím více živin se zničí.
Ovoce musíte pečlivě vybrat, umýt, dobře osušit a odstranit stopky. Peckovité ovoce se vypeckuje. Jádrové ovoce se zbaví jádřinců a dužina se pokrájí na kousky nebo kolečka. Vcelku se suší jen třešně, švestky a bobule. Všechno ostatní ovoce se krájí na nepříliš velké kusy, řezy nebo kolečka.
Druhy ovoce se světlou dužinou ponořte před sušením krátce do slané nebo citrónové vody nebo je postříkejte zředěnou kyselinou citrónovou, aby nezhnědly. Můžete je také blanšírovat v horkém cukerném roztoku s trochou citrónové šťávy, čímž se zvýrazní jejich sladká chuť. Ze zeleniny se hodí k sušení především kořenová a cibulová zelenina, ale v poslední době jsou vyhledávaná i sušená rajčata k rozmanitému použití v kuchyni. Zelenina se očistí, umyje a kuchyňsky připraví. Tvrdá zelenina se před sušením blanšíruje (to později zkrátí čas vaření).
Houby se jen přeberou a očistí, v žádném případě se neumývají. Otlačená nebo červavá místa velkoryse vykrojte. Houby, které už ne
Ve svém příspěvku PLÍSEŇ A SKLIZENÉM ČESNEKU, se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Kuchyňka .
Sousedka nám polila schválně česnekové palice při sušení.
Česnek začala plesnivět, ne všechen, ostatní paličky mají pachuť plísně.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Lali.ja.
Zdravím, máte asi dobrou sousedku jako mám já, stříká mi na keře, které jsou u mě, tedy na mém pozemku nějakým jedem, větvičky jsou na koncích černé, ohnuté a bez života, rostliny mi po dvou letech hynou. Nevím, co s ní. S babou zlou. Na to, abych postavila plný plot nemám peníze a s předchozími sousedy to bylo OK, nic se nemuselo řešit. Jednou ten česnek oželíte, ale co dál? Zákony jsou na takové lidi krátké.
Účinky: Vnitřně se smil využívá v podobě čaje proti křečím, a to především při menstruačních obtížích. Obsažené hořčiny pak podporují tvorbu žluči a stimulují činnost jater. Konzumace čaje rovněž pomáhá při migrénách a neuralgiích, doporučuje se i na odhlenění při kašli.
Suroviny: menší hrst listů smilu, 250 ml vroucí vody
Postup: Čerstvé listy zalijte vroucí vodou, přikryjte a nechte louhovat po dobu 10 minut.
V naší poradně s názvem SUŠENÝ ČESNEK VYLOUPANÝ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jitka hurná.
Prosím o radu jestli se dají stroužky česneku nakrájet na plátky a usušit. Nestratí česnek sušením aroma??? Děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča .
Při sušení česnek vždy ztratí část svého aroma asi o 50%. Dá se to pak dohnat tím, že ho v sušeném stavu spotřebujete více.
Nakrájený česnek na plátky se suší nejlépe. Můžete ho sušit běžně na vzduchu nebo v horkovzdušné sušičce na ovoce.
Smil je rovněž známá léčivka. Inhaluje-li se, pomáhá při bronchitidě, čaj ze smilu se užívá k pročištění průdušek. Používá se také při přípravě koupelových a masážních olejů vhodných zejména při únavě, nespavosti a stresu.
Ve svém příspěvku AUTO se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Denny.
Na ty autolaky to zní docela dobře. Chtěl bych teď prodávat auto, ale lak vypadá bohužel strašně. Je tedy možné docílit nano pěnou lesku, jako když byl lak nový? Myslím, že by to docela zvedlo kupní cenu auta, protože jinak je v dobrém stavu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Petr.
Nebojte se toho. Já takhle loni s červenou Nanopěnou na auta rozleštil běhěm hodiny starou felicii tak, že mě kupující podezíral, že jsem ji nechal přestříkat. Vtip byl v tom, že jsem to vzal dvakrát hned po době (každý kousek hned po přetření ještě jednou) a ani to nebylo moc práce, asi jako normálně jenom kvalitní umytí (bez sušení, vosku a pod.). Když jsem přijel k novému majiteli, tak jsem se zhrozil mušek, co jsem nasbíral cestou, ale stačilo je jedním tahem setřít kapesníkem. Funguje to dobře, až jsem koukal, akorát na novém autě mám nano na dva roky, tak to teď neřeším vůbec.
Ve svém příspěvku SKLIZEŇ ČESNEKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Eva nováková.
dobry den,sázime česnek náš nebo koupeny od pěstitelu-?-na stánku,odrudu neznám,ale už druhym rokem když nat zasichá už je totálne zhnily,při zelene zkroucene stopce je jako nedozrálej a taky už má tendenci plesnivět.Co dělat???nebo kde koupit kvalitni sazbu ?Děkuji moc za odpověd
,
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naďa.
Česnek nemá rád častou zálivku, proto plesniví. Sklizeň je nejlepší v době, kdy se ty prostřední zkroucené stonky narovnají
Efektivní je také navlečení hub na nit a jejich následné zavěšení na vhodné místo. Takto se nemusí samozřejmě otáčet, je jen potřeba dávat pozor na to, aby se nepřilepily k sobě. Na vzduchu trvá sušení obvykle 3 dny.
Sušení hub na novinách
Sušení hub na novinách se nedoporučuje. Na sušení se hodí houby pokud možno suché, ty s přemírou vody určitě ne, protože většinou při sušení zplesniví. Pro sušení je dobré houby krájet na plátky přibližně 3 mm silné. Kvůli estetickému dojmu je pěkné zachovat tvar houby, to znamená krájet i s nožičkou či její částí, pokud houba není příliš velká. Houby nikdy nesušte na novinách, protože se do nich nasákne tiskařská čerň. Lepší je houby klást v jedné vrstvě na síta nebo na pečicí papíry položené na plechy.
Jak již bylo popsáno, bylinka se využívá jak v kuchyni k dochucení pokrmů, tak v léčitelství. Z účinných látek se ve smilu vyskytují především silice (pineny, eugenol, geraniol), dále hořčiny a flavonoidy.
V současné době se zapomíná na využití této bylinky k léčbě, což je velká škoda. Vnitřně pomáhá proti křečím, zvláště při menstruačních obtížích. Vzhledem k obsahu hořčin podporuje tvorbu žluči a stimuluje činnost jater. Dále rovněž uklidňuje při migrénách a neuralgiích. Čaj ze smilu se doporučuje i na odhlenění při kašli.
Důležitý je také zevní účinek, a to jednak antibakteriální, fungicidní a protizánětlivý při artritidě a revmatismu, jednak hojivý na hematomy, popáleniny a jizvy. Zklidňuje i rozpraskanou kůži.
Používá se i při přípravě koupelových a masážních olejů vhodných při únavě, nespavosti a stresu. Regenerační účinky olejů obsažených v květech smilu našly své využití v kosmetice. Květy pomáhají proti volným radikálům i tvorbě vrásek. Jejich destilací se získává jeden z nejdražších esenciálních olejů, který prý pomohl zregenerovat tělo i ducha už antickému hrdinovi Odysseovi.
Účinky: Regenerační účinky olejů obsažených v květech smilu se využívají v kosmetice, přičemž pomáhají proti volným radikálům i tvorbě vrásek. Jejich destilací se získává jeden z nejdražších esenciálních olejů.
Recept: Čistý esenciální olej ze smilu italského (Helichrysum italicum) je velmi vzácný a cenný - destilací květů se ho získá pouze 0,05 %. Vzhledem k různorodým a uznávaným účinkům je velmi účinné mít ho s sebou na cestách - působí protizánětlivě, má uvolňující, antialergické, antimykotické, antiekzematické a antioxidační účinky, působí jako expektorans a chrání pokožku i cévy. Doma olej nelze připravit, můžete si jej ale koupit ve specializovaných prodejnách, například zde: https://www.biokosmetika-ruze.cz/katalog/esencialni-olej-smil-italsky/
Rozmarýn a tymián patří mezi trsnaté druhy bylinek. Velikost nádoby volte podle toho, co v ní chcete pěstovat. Do truhlíku o délce asi 30 cm se vejdou 3 slaběji rostoucí bylinky (jako jsou pažitka, kopr, petržel, tymián, rozmarýn), do nádoby o délce zhruba 60 cm vysaďte 4 bujněji rostoucí (oregano, šalvěj, libeček, smilitalský). Některé bylinky lze přezimovat, a to nejlépe v chladné a světlé místnosti, s omezenou zálivkou. Platí to například o tymiánu a rozmarýnu, tyto bylinky neseřezávejte.
Jako druhý podnik v řadě po slavném Café Imperial otevřel Zdeněk Pohlreich italskou restauraci Divinis. Je to malý, útulný italský wine bar, který večer nabízí pravé italské menu, založené na kvalitních a hlavně sezónních ingrediencích. Interiér podniku je velmi netradiční. Navrhl jej italský architekt Luciano Belcapo. Kombinuje originální interiér starobylého domu v Týnské ulici s moderními dekoracemi a doplňky. Kromě krátkého stálého jídelního lístku nabízí vždy celou řadu sezónních lahůdek, které překvapí. Cenová kategorie restaurace je definitivně vyšší než standard. Restauraci a wine bar Divinis najdete v centru Prahy, v Týnské ulici. Šéfkuchařem a majitelem je zde Zdeněk Pohlreich. Divinis nabízí mnohem víc než jen dobré jídlo z kvalitních a čerstvých surovin. Je to také velmi obsáhlý vinný lístek, kde si na své přijdou milovníci především zahraničních vín. Kuchyně Divinis se specializuje zejména na italskou kuchyni, těstoviny a masa připravovaná na olivovém oleji.
Focaccia, česky řečeno fokáča, je italský druh chleba, dříve též označovaného jako chléb chudých.
Tento chlebový výrobek je podobný pizze, ochucuje se olivovým olejem, solí a jako další ingredience se mohou přidávat bylinky, cibule, sýr a maso.
Focaccia se podává jako příloha k hlavním jídlům nebo jako sendvič. Připravuje se ve tvaru čtverce. Těsto je vyrobeno z mouky, oleje, vody, soli a droždí. Do těsta se přidává více droždí, proto je výsledný produkt hodně nakynutý (nadýchaný). Někteří pekaři těsto propichují nožem, aby zamezili tvoření bublin na povrchu. Často se na povrchu ještě nepečeného těsta dělají prsty důlky. Kvůli zachování vlhkosti se těsto ještě před kynutím a pečením potře olivovým olejem.
Focaccia má ve 100 g tyto nutriční hodnoty: 249 kcal, 8 g tuků, 561 mg sodíku, 114 mg draslíku, 36 g sacharidů, 9 g bílkovin, 35 mg vápníku, 3,2 mg železa a mnoho dalších minerálních látek a vitamínů.
Ciabatta je italský bílý chléb, který je podlouhlý, poměrně plochý a široký. Připravuje se z hladké pšeničné mouky, droždí, olivového oleje a jako další ingredience se mohou přidávat olivy a rajčata. Tento druh chleba se podává jako příloha k hlavním pokrmům.
Ciabatta má ve 100 g tyto nutriční hodnoty: 341 kcal, 2,2 g tuků, 69,2 g sacharidů, 8,3 g bílkovin a mnoho dalších minerálních látek a vitamínů.
Tato sušička ovoce má plynulou regulaci teploty sušení od 35 do 70 °C, dále ventilátor pro rovnoměrné sušení, 9 sít o velikosti 31,3 x 25 cm, součástí je i pojistka proti přehřátí.
Toto zařízení disponuje plynulým regulátorem teploty sušení v rozmezí 35–70 °C. Vestavěný ventilátor zaručí rovnoměrné sušení všech surovin ve všech patrech sušičky. Sušička Concept SO-1060 je v základu vybavena 9 kusy sít o velikosti 31,3 x 25,5 centimetrů a tato síta je dále možno rozšířit až na 10 kusů, které hravě vystačí pro vysušení vašich surovin.
Hlučnost celého zařízení je 46 dB, tím pádem vás nebude příliš rušit, ani když ho budete mít umístěné například na kuchyňské lince. Samozřejmostí je pojistka proti přehřátí. Sušička pracuje s příkonem 245 W a napětím 220–240 V. Další možnosti pak přináší digitální časovač pro nastavení doby sušení.
Sušičku ocení nejen nadšení houbaři pro sušení svých úlovků, ale i ostatní lidé, kteří se zajímají například o v poslední době moderní způsob stravování – vitariánství. Navíc se svým hranatým tvarem hodí do různých koutů a nezabere tak příliš mnoho místa.
Kromě velikosti a designu se sušičky liší řadou parametrů. Velmi důležitá je možnost nastavení teploty a přítomnost zadního ventilátoru, který napomáhá rovnoměrnému vysoušení, aniž by bylo nutné posouvat jednotlivá síta a střídat tak jejich umístění. Kvalitní sušičky proto využívají sušicí systémy s horizontálním prouděním vzduchu a nastavitelný termostat. Většina sušiček však bývá konstruována tak, že teplý vzduch stoupá pouze směrem nahoru, tácy (síta) je tak nutné stále prohazovat.
Pokud jde o nastavení teploty, měli byste mít možnost vybrat si aspoň ze tří stupňů intenzity sušení, případně mít provedení s termostatem. Ten se nastavuje zpravidla v rozpětí přibližně od 30 do 70 °C. Sušička vám pak uchová to nejlepší z potravin téměř v nezměněném stavu (obsah a stav vitamínu včetně chuti je velice podobný jako u čerstvých potravin).
Při výběru sušičky potravin (ovoce a hub) je potřeba se zaměřit na čtyři základní věci – výkon, velikost, funkce a cena. Vše ostatní je u sušičky potravin (ovoce) téměř zbytečné a nedůležité.
Výkon – obvykle se u sušiček potravin (ovoce a hub) pohybuje v rozmezí 200–700 W. Ve výjimečných případech (u profesionálních sušiček) kolem 1 000 W. I když je výkon důležitý, je nutné u sušičky potravin (ovoce) využívat možnosti regulace teploty, která se obvykle pohybuje od 30°C do 70 °C. U všech potravin je nutné, aby prošly pozvolným sušením při správné teplotě (při rychlém a intenzivním sušení nebude výsledek co do chuti a obsahu vitamínů přijatelný).
Velikost – pro menší rodinu je ideální sušička potravin (ovoce a hub) se sedmi platy (tácy). Na trhu jsou však k dostání sušičky potravin se třemi až patnácti platy (ta je ideální, pokud máte v sušení potravin zálibu a využíváte sušené potraviny častěji).
Funkce – u sušiček potravin (ovoce) nenajdete mnoho rozmanitých funkci, a to z jednoho prostého důvodu: nejsou zde téměř zapotřebí. Nejdůležitější je termostat s dostatečným rozsahem regulace teploty (ideálně 30 °C až 70 °C) a časovač, který umožní uživateli sušičky potravin jednoduché nastavení času, po který má proces sušení potravin (ovoce) vykonávat.
Cena – u úplně nejjednodušších přístrojů se pohybuje cca okolo 1 000 Kč. U výkonnějších, praktičtějších a spolehlivějších sušiček ovoce může cena přesáhnout i 10 000 Kč. Záleží jen na vás, pro jakou variantu se rozhodnete, ale můžete si být jisti, že sušička ovoce za 10 000 Kč se při pravidelnějším užívání určitě vyplatí.
Nejlépe hodnocenou sušičkou potravin je Sedona SD-P9000. Jedná se o sušičku ovoce, která je vybavena digitálním měřičem teploty, zachovává stálou teplotu, umožňuje zachování živin a vitamínů, poskytuje horizontální proudění vzduchu, má průhledné skleněné dveře. Rozdíl mezi běžnými sušičkami potravin a sušičkou Sedona spočívá především v horizontálním proudění vzduchu místo svislého. Směr proudění vzduchu zezadu dopředu zajišťuje rovnoměrné sušení ovoce, zeleniny i bylin. Navíc nabízí možnost výroby ovocných koláčků, zeleninových tyčinek a dalších sušených produktů.
