Informace od profesionálů

MENU

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

SNĚHOVÉ PUSINKY

OBSAH

Videorecept na sněhové pusinky

Zde se můžete podívat na spoustu videonávodů, jak lze připravit sněhové pusinky.

Zdroj: Sněhové pusinky z bílků

Sněhové pusinky foto

Na těchto fotografiích si můžete prohlédnout rozmanité podoby sněhových pusinek a nechat se jimi inspirovat.

Zdroj: Sněhové pusinky z bílků

Jak uskladnit sněhové pusinky

Pokud chcete, aby vám sněhové pusinky vydržely co nejdéle křupavé a přitom se rozplývaly na jazyku, doporučujeme dobře upečené/usušené cukroví nejprve nechat pořádně vychladnout. Teprve poté můžete pusinky naskládat do krabice (například od bot – samozřejmě do čisté a vyvětrané). Nejprve vyložte její dno a okraje pečicím papírem, opatrně naskládejte pusinky, přikryjte je jemným papírovým ubrouskem a nakonec krabici dobře uzavřete víkem. Uchovávejte ji v suchu, ale ne v chladu, protože při přenesení ze studena do tepla by cukroví mohlo navlhnout.

Rozumné je také nepéct sněhové pusinky moc brzy před Vánocemi, přece jen jsou nejlepší čerstvé, ale jestliže se vám bílky v ledničce hromadí, raději je do tří dnů spotřebujte. Vždyť až budou další, můžete připravit novou várku pusinek – možná už ty první ani nenajdete.

Zdroj: Sněhové pusinky z bílků

Sněhové pusinky kokosové

Suroviny:

  • 4 bílky
  • 200 g strouhaného kokosu
  • 200 g cukru krupice

Postup:

V suché a čisté míse si z bílků vyšlehejte tuhý sníh. Potom pomalu za stálého šlehání přisypávejte krupicový cukr. Nakonec zlehka metlou pomalým mícháním rukou přisypávejte kokos. Hotovou hmotou naplňte zdobicí sáček a na pečicí papír nastříkejte pusinky. Kokosové pusinky se pečou asi 10 minut v troubě vyhřáté na 150 °C. Po vyjmutí z trouby opatrně nadzvedněte pečicí papír a kokosky po jedné sundejte na připravený tác či talíř.

Zdroj: Sněhové pusinky z bílků

Sněhové pusinky v troubě

Když už jste bílky s cukrem vyšlehali do tuhé pěny, čeká vás další důležitý krok – jak správně pusinky upéct, nebo spíše usušit. Plech s pečicím papírem, na který jste zdobičkou nastříkali malé pusinky (spirálka do špičky), vložte do trouby předem vyhřáté na 100 °C, jen krátce je pečte, po chvíli zmírněte teplotu na 50 °C a sušte. Nelze přesně říct, jak dlouho musíte pusinky sušit, ale určitě to nebude méně než hodinka. Většinou jde o dobu kolem 1,5 hodiny a více. Dvířka trouby by měla být při pečení mírně pootevřená (záleží však na typu vaší trouby), pomožte si třeba vařečkou. Hotové pusinky poznáte podle toho, že budou krásně bílé, půjdou lehce sundat z plechu a při rozlomení krásně křupnou.

Zdroj: Sněhové pusinky z bílků

Recepty na sněhové pusinky

Suroviny:

  • 350 g krupicového cukru
  • 5 bílků
  • 30 g loupaných mandlí
  • pečicí papír, nebo tuk na vymazání plechu

Postup:

Z bílků, které by měly mít pokojovou teplotu, ušlehejte tuhý sníh, buď ručně, nebo můžete použít i elektrický šlehač (nejprve zvolte menší rychlost). Do sněhu po lžících zašlehávejte polovinu cukru, poté metlu vyndejte a stěrkou lehce vmíchejte druhou polovinu cukru. Kornout/zdobičku naplňte tuhou hmotou a na plech potřený tukem (či vyložený pečicím papírem) vytlačujte jednotlivé pusinky a jejich povrch posypte nasekanými mandlemi. Pečte ve velmi mírně vyhřáté troubě (spíše pečivo sušte). Hlídejte, aby vám pusinky nezhnědly.

Zdroj: Sněhové pusinky z bílků

Sněhové pusinky s krémem

Suroviny:

  • 5 bílků
  • 300 g krupicového cukru
  • 1 polévková lžíce instantní kávy
  • 1 hořká čokoláda 70%
  • 1 polévková lžíce smetany ke šlehání (šlehačky)

Postup:

V míse ušlehejte bílky, ale ne úplně dotuha. Hotový sníh poznáte podle toho, že se za metlou tvoří „špička“. A v tuto chvíli začněte zašlehávat krupicový cukr. Nádobu vložte do hrnce s vařící vodou a šlehejte dál, dokud se hmota nestane tvárnou. Pak dejte naopak do studené lázně a ještě chvíli šlehejte. Sněhovou hmotu dejte do sáčku a na plech nastříkejte stejnoměrné hrudky (pusinky dle své fantazie a zručnosti). Pečte na 100 °C, respektive sušte asi 30 minut, poté teplotu stáhněte asi na 90 °C a sušte dalších 30 minut. Mezitím si můžete připravit krém, kterým budete pusinky spojovat. Rozpusťte hořkou čokoládu ve vodní lázni, přidejte k ní lžíci kávy, promíchejte a poté opatrně vmíchejte lžíci smetany (měla by mít pokojovou teplotu), aby se krém nesrazil. Polotuhým krémem pak spojujte „podstavou“ vždy jednu a jednu upečenou vychladlou pusinku k sobě.

Zdroj: Sněhové pusinky z bílků

Recept, jak udělat sněhové pusinky

Aby se vám podařilo udělat vynikající sněhové pusinky, je nejdůležitější správně našlehat sníh. Zde tedy několik rad, jak na to:

  1. Platí zásada, že lepší jsou menší čerstvá vejce. V těch velkých je totiž bílek o něco víc nasycený vodou, což pro šlehání sněhu není zrovna nejlepší. Z bílků menších vajec se sníh daleko lépe šlehá a krásně tuhne.
  2. Při oddělování bílků od žloutků se vám nesmí do bílků dostat ani kousek žloutku.
  3. Cukráři doporučují bílky oddělit večer, nechat je odležet v zakryté nádobě do druhého dne a šlehat až druhý den. Před šleháním je nechte asi 20 minut stát v pokojové teplotě.
  4. Mísa na šlehání musí být dokonale čistá. Sebemenší mastná nečistota vám pokazí výsledek a sníh se nepodaří ušlehat. Cukráři doporučují vytřít mísu před šleháním citronem.
  5. Bílky je vhodné šlehat se špetkou soli a začít na střední výkon, rychlost přidávat plynule a postupně.
  6. Do bílkového sněhu používejte extra jemný krupicový cukr, který je vhodnější než cukr moučkový, ve kterém bývají stopy příměsí, které brání správnému vyšlehání do požadované hustoty.
  7. Až na samotný závěr do sněhu vmíchávejte mleté ořechy, mandličky, čokoládu či kokos. Zapracovávejte je do sněhové hmoty velmi opatrně, aby vám sníh nespadl. Nejlépe to jde širokou vařečkou.

Zdroj: Sněhové pusinky z bílků

Indiánci z Vitacitu

Ingredience: 6 bílků, 200 g cukru krupice, 1 jahodový Vitacit, piškoty a čokoláda na polití (namáčení)

Postup: Sníh ušleháme nad parou, během šlehání zašleháme cukr smíchaný s Vitacitem a šleháme dále cca 15 minut. Zdobičkou poté tvoříme pusinky na piškoty, po zaschnutí poléváme čokoládou.

Zdroj: Indiánek

Péče o trávník v zimě

Trávníky přezimujeme mírně obrostlé. Stařina (odumřelá travní hmota) musí být před nástupem zimy z trávníků odstraněna, jinak hrozí v průběhu zimy silná infekce houbovými chorobami. Při déletrvajících mrazech bez sněhové pokrývky po trávnících nechodíme ani je jinak nezatěžujeme z důvodu silného poškození travních rostlin. Při oblevě rovněž na travní plochu nevstupujeme, neboť hrozí vyšlapání nerovností ve změklé půdě.

Zdroj: Péče o trávník

Výhody zavařeného kuřete

  • Ideální zásoba do spíže.
  • Je to skvělé opatření pro připravenost na výpadek proudu. Někdy, během silné bouřky nebo sněhové vánice, když ztratíte energii na několik hodin nebo i dnů, začnete přemýšlet o tom, kolik potravin budete muset vyhodit ze našich mrazáků. To se netýká zavařeného kuřecího masa.
  • Je to ideální konzerva pro rychlá a snadná jídla. Například, když nejste zrovna dobří v plánování jídel a někdy zapomenete rozmrazit věci na večeři včas. To je jeden z hlavních důvodů, proč si zamilujete své kuřecí zavařené ve sklenicích – není potřeba žádné rozmrazování.
  • Šetří to místo v mrazáku.

Zdroj: Jak na zavařování kuřecího masa

Hrnková prošívaná deka

Ingredience na tmavé těsto: 0,5 hrnečku oleje, 3 lžíce kakaa, 1 hrneček cukru krupice, 2 hrnečky polohrubé mouky, 1 balíček prášku do pečiva, 4 vejce, 0,5 hrnečku vody

Ingredience na tvarohové těsto: 1 balíček pudinkového prášku, 1 sklenice tvarohu, 1 balíček vanilkového cukru, 1 vejce, mléko, cukr krupice

Ingredience dle potřeby: tuk na vymazání, mouka na vysypání

Postup: Nejprve si připravíme tvarohové těsto. Smícháme tvaroh, pudink, vanilkový cukr, vejce a mléko a osladíme podle chuti. Máme-li tvaroh ve vaničce, tak mléko není potřeba. Na tmavé těsto smícháme všechny ingredience a vylijeme na vymazaný a vysypaný plech. Namíchaný tvaroh dáme do tvořítka na pusinky nebo do sáčku a dávkujeme ve tvaru prošití deky. Připravenou prošívanou deku vložíme do trouby a už jen upečeme asi na 175 °C stupňů.

Zdroj: Koláč prošívaná deka

Marináda na hovězí steak

Pokud neodoláte a recepty na steaky vás inspirovaly na marinovaný hovězí steak, tak se pojďte podívat, jak lze naložit hovězí steak...

Ingredience: 2 ks hovězího steaku, 1 lžička čerstvého rozmarýnu, 50 g másla

Ingredience na marinádu: 2 stroužky česneku, 3 lžíce oleje, 1 lžíce worcestru

Ingredience podle chuti: sůl, kečup, mletý černý pepř, strouhaný sýr

Ingredience na přílohu: 2 vejce, anglická slanina

Postup: Maso očistíme, opepříme a naložíme do marinády (alespoň na 3 hodiny).

Postup – marináda: Česnek oloupeme a prolisujeme. Smícháme s olejem a worcestrem.

Postup – bylinkové máslo: Lístky rozmarýnu jemně nasekáme. Změklé máslo utřeme se solí a vmícháme bylinky. Sáčkem na zdobení utvoříme malé pusinky, které necháme v lednici ztuhnout.

Steaky vyjmeme z marinády a na malém množství oleje opékáme z každé strany 2–3 minuty. Potom pánev odstavíme, maso zakryjeme pokličkou a uchováme v teple. Z vajec a nakrájené slaniny připravíme dvě omelety, které podle chuti potřeme kečupem a přeložíme na půlky. Marinované hovězí steaky obložíme slaninovou omeletou, posypeme strouhaným sýrem, na maso položíme bylinkové máslo a ihned podáváme. Vhodnou přílohou k marinovanému hovězímu steaku jsou vařené nebo opékané brambory a čerstvá zelenina.

Zdroj: Naložení hovězího steaku

Zazimování bonsají

Pokud se rozhodnete bonsaje ponechat i přes zimu ve venkovním prostředí, tedy na zahradě před domem, stačí je i s miskou zahrabat do půdy. Volně nad povrchem ponecháte pouze nadzemní část, tedy větvičky. Pokud je mráz venku příliš velký, zakryjte nadzemní část chvojím, případně použijte netkanou ochrannou textilii.

Lze použít i další způsob: Bonsaj umístěte i s miskou do připravené bedýnky. Poté ji obalte velkým množstvím listí, které tak bude působit jako ochrana před mrazem. Další postup je stejný, v případě tuhé zimy opět použijte krycí tkaniny na horní část bonsaje. Bednu s bonsají pak umístěte nejlépe někam ke zdi či do závětří, kde nebude průvan.

Bonsaje lze zazimovat také ve studeném skleníku. V tomto případě je výhodné, že rostlina není vystavována vrtochům počasí, tedy sněhové nadílce a větru. Máte také usnadněnou práci tím, že se dá lépe kontrolovat stav bonsaje během celého zimního období.

Je téměř jedno, zda připravujete na zimu listnatou, nebo jehličnatou bonsaj. Rozdíl spočívá pouze v tom, že jehličnaté bonsaje vyžadují pravidelnější kontrolu, neboť je u nich větší náchylnost na výskyt škůdců. Zároveň je nutné jehličnaté bonsaje také více zalévat. Zemina nikdy nesmí zcela vyschnout.

Zazimování bonsají je velmi jednoduché. Důležité je ale správné načasování, musí se ideálně vyčkat, až opadají její listy (v případě listnaté bonsaje). Během zimy je pak potřeba provádět pravidelnou zálivku a také kontrolu, zda se na rostlině nemnoží škůdci.

Zdroj: Jak zazimovat zahradu

Magnolia Soulangeana

Magnolia Soulangeana je nejoblíbenější a nejčastěji pěstovaná magnolie u nás. Česky se jmenuje šácholan Soulangenův nebo také magnolie Soulangenova. Byla vyšlechtěna z magnolie Liliflora a magnolie Denudata, a to v 19. století ve Francii. Prohlédněte si fotografie tohoto kultivaru.

A proč je Magnolia Soulangeana velmi oblíbeným keřem? Především pro její krásné a velmi voňavé květy. Prvních květů se dočkáte asi 6 až 8 let po vysazení, pak už její kvetení bude pravidelné. Pokvete vám hned na jaře asi od poloviny dubna, a to ještě před olistěním. Květy mají z vnější strany krásně růžovou barvu, uvnitř jsou sněhově bílé, okvětní lístky mají oválný tvar a jsou střechovitě uspořádány.

Jen co Magnolia Soulangeana odkvete, začnou se na keři objevovat první lístky sytě zelené barvy, které se postupně rozšiřují a dorůstají do délky kolem 10 centimetrů. Vrchní strana těchto lístků je hladká, zatímco rubová strana je chlupatá.

Jak pěstovat Magnolii Soulangeana

Magnolia Soulangeana má ráda slunné až polostinné místo. Nepotěšíte ji však určitě tím, že ji vystavíte častému větru. Vzhledem k tomu, že kvete v hodně brzkých měsících, kdy ještě teploty klesají pod nulu, nechcete-li mít květy omrzlé, zvolte stanoviště alespoň trochu chráněné, ale na druhou stranu, bude-li to moc teplé místo, vyraší květy příliš brzy a zmrznou dřív, než stačí rozkvést. Při výsadbě také pozor na to, že vám z malého keře vyroste dvou- až čtyřmetrový strom, takže jej zasaďte tak, aby měl dostatek místa na rozrůstání. Magnolii můžete a nemusíte zastřihovat, chcete-li upravit do požadovaného tvaru, proveďte to nejlépe hned po odkvětu.

U magnolie byste neměli zapomínat na zalévání, nemá ráda přeschnutí, a to ani v zimním období, proto nebude-li mrznout ani sněžit, je dobré si na ni jednou za čas vzpomenout a trochu vody jí dopřát.

Zdroj: Druhy kvetoucích keřů magnólia

Proč opadává listí

Každoroční opad listů je součástí životní strategie většiny listnatých stromů rostoucích v našich klimatických podmínkách.

Zima představuje pro většinu živých organismů náročné období. Musí vynakládat mnohem více energie na vlastní přežití (nezmrznutí) i na získání potravy/vody. Rostliny musí zůstat stát na tom svém stanovišti a jsou vystaveny všem povětrnostním vlivům – mrazu, větru, sněhové pokrývce, námraze. A samozřejmě nedostatku klíčového zdroje – vody. Tím, že strom na podzim shodí listy, se tomu všemu snaží čelit. Holé větve také znamenají menší plochu, na které se může držet sníh a námraza, a navíc nekladou tak velký odpor větru. Riziko polámaných větví je tak významně nižší než v olistěném stavu. Tím hlavním důvodem, proč stromům každoročně listí opadává, je však uchování vlhkosti.

Pokud je půda zmrzlá, je voda pro stromy takřka nedostupná. Strom si proto nemůže dovolit ztrácet ani kapku. Možná to není běžně známo, ale v období, kdy má strom listy, dochází k obrovským ztrátám vody právě skrze listy, respektive skrze listové průduchy, jimiž uniká vodní pára do okolního prostředí. Protože ale listy obsahují řadu důležitých látek, hlavně dusík a uhlík, strom, jako řádný hospodář, si je před opadem odčerpá a ve formě bílkovin uloží ve vnitřních pletivech. Na jaře je pak použije na tvorbu nových listů a květů. Naopak do uvadajících listů uloží odpadní látky.

Vlastní mechanismus opadu listů se připravuje už od jara. V místech, kde řapík listu přisedá na větvičku (stonek), se už v době intenzivního růstu začnou vytvářet vrstvičky buněk, které lze od sebe navzájem oddělit. Jejich dočasná soudržnost je dána pouze přítomností růstového hormonu auxinu, který se tvoří v listech a vrcholových částech stonku a putuje rostlinou směrem dolů. Ke konci vegetace, na podzim, produkce auxinu klesá a úměrně tomu se oslabuje i jeho vliv na soudržnost buněk. V okamžiku, kdy síla gravitace překoná sílu auxinu, list upadne.

Sezónní shazování listí je ovládáno kombinací krátkého dne a nízkých teplot. Když poměr denního světla, tmy a chladu dosáhne kritického bodu, odpoví na to typický širokolistý strom vytvořením přehrádky zvláštních korkových buněk v místech, kde je řapík listu připojen k větvi. List pak pomalu odumírá, protože byl izolován od cévních svazků. Spoj se oslabuje, až list ze stromu spadne. Drobnou jizvu, která zůstala po opadu listu, zacelí další vrstva specializovaných buněk – ta chrání strom proti ztrátě vlhkosti a proti vniknutí hub.

Z listnáčů neopadávají pouze listy kožovité či ostnité. Příkladem neopadavého keře je cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium), pěstovaná v mnoha parcích.

Zdroj: Proč na podzim žloutne a opadává listí


Autoři obsahu

Mgr. Jana Válková

Mgr. Světluše Vinšová

Nina Vinšová

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Jiří Dvořák


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP