Vinice v teplém slunci, vinná réva plná sladkých hroznů. Obraz, který se mnohým lidem vybaví, když si dopřejí sklenku vína. Jenže práce vinaře není tak úplně idylická, protože dokud se víno ve sklenici nezajiskří, je potřeba tvrdá práce. Jaká práce je na vinici nezbytná přináší náš kalendář postřiků vinné révy, ve kterém je uvedeno nejen jak provádět postřik vinné révy v srpnu a ošetření vinné révy v červnu a v červenci, ale i péče o vinohrad po celý rok ve všech ostatních měsících.
Červen
V poslední polovině června, po odkvětu hroznů, začíná intenzivní fáze zelených prací:
Vylamování nebo zaštipování mladých výhonků.
Dlouhé výhonky mezi dráty zapleteme tak, aby se mohly přichytit a nezlomil je vítr.
Zelené hnojení nebo mulčování: Tráva, jetel, slunečnice, vikve atd., které rostou mezi řadami vinné révy, se posekají a nechají se ležet. Tento zelený odpad pokrývá půdu vinice a půdními organismy je pomalu zpracováván na humus. Tím se zlepšuje kvalita půdy. Voda může být navíc při silných deštích lépe absorbována a ukládána půdou.
V období kvetení révy je důležité u odrůd náchylných na plíseň révy včas zařadit do systému ochrany také fungicidní ošetření proti této chorobě. Šedá hniloba (plíseň šedá, botrytida) napadá hrozny již po odkvětu až do úplné zralosti.
Ošetření vinné révy v červnu
Proti plísni révy
V lokalitách, kde nebyly zjištěny první výskyty plísně révy a v minulém období nebyly splněny podmínky pro primární infekci, je možno použít kontaktně a preventivně působící fungicidy: Areva Combi, Cabrio Top, Folpan 80 WG, Pergado F, Polyram WG. K naplnění podmínky náhrady organických fungicidů také i měďnaté přípravky lze použít: Cuprocaffaro Mickro, Cuproxat SC, Defender, Flowbrix, Funguran-PRO, Champion 50 WG, Kocide 2000. Přípravky s účinnou látkou folpet: Areva Combi, Folpan 80 WG, Pergado F aj. zpevňují pletiva a zvyšují odolnost proti padlí, omezují výskyt šedé hniloby květenství a neomezují populace dravého roztoče Typhlodromus pyri. Při silném infekčním tlaku je vhodnější aplikovat kombinované déle působící fungicidy: Cassiopee 79 WG, Melody Combi 67,5 WG nebo fenylamidů Fantic F. Použít je možno i ostatní léčebně působící fungicidy při respektování doby kurativního působení: Forum Star, Profiler, Tanos 50 WG, Valis M, které při doporučené dávce zajistí dlouhou dobu účinnost a dobrou ochranu nově narůstajících částí (systémové nebo hloubkové působení).
Proti padlí
Na padlí révy je vhodné pro ošetření rizikových porostů (náchylná odrůda, pravidelný výskyt, silnější výskyt v minulém roce) použít na počátku kvetení při teplotách nad 15 °C především přípravky na bázi elementární síry: Flosul, Kumulus WG, Sulfonac 80 WG, Sulfurus, Thiovit Jet. Přípravky na bázi elementární síry současně omezují i výskyt hálčivce révového. Pokud už byl zjištěn výskyt padlí, bude vhodné použít organické fungicidy: Collis, Domark 10 EC, Dynali, Luna Experience, Luna Max, Prosper, Sercadis, Spirox D, Vivando, případně i další: Karethane New, Talendo Extra, Talent, Topas 100, EC, včetně jejich kombinací. Interval mezi ošetřeními by neměl ani při ošetření intenzivními přípravky u rizikových porostů překročit 10–12 dnů.
Začátkem července již bobule dorostly do velikosti hrášku a trsy visí na vinné révě. Kolem poloviny července začínají dlouhé výhony vrcholit. Provádí se osečkování, to znamená, že výhony, které vyrůstají za drátěnou mříží, se zkracují strojově nebo ručně. Zejména mezi červencem a srpnem vyrůstá silná zástěna z listů, která se udržuje v přiměřeném tvaru nejen zkracováním a vylamováním výhonů, ale také přichycováním révy.
Na citlivých odrůdách v lokalitách, kde choroby a škůdci pravidelně škodí, pokračujte podle potřeby v ošetření proti plísni révy, padlí révy, obalečům - obalečíku jednopásému, obaleči mramorovanému a případně i šedé hnilobě hroznů révy. V teplých letech se na různých pěstovaných plodinách mohou ve větší míře projevit příznaky nedostatku přijatelného vápníku - abiotikóza, která se u révy vinné vyskytuje jako fyziologické ochrnutí stopek hroznů.
Postřik vinné révy v červenci
Proti nedostatku vápníku
Vhodná je aplikace přijatelného vápníku na listy a hrozny ve formě speciálního hnojiva, např.: Agroleaf, Calcinit, Campofort Garant Ca, Folit Ca, Harmonie Vápník, Lamag Ca, Wuxal Kalcium. Případně i chlorid či ledek vápenatý v 0,5–1% koncentraci. Tato hnojiva můžete přidat do postřiku proti chorobám a škůdcům v období maximálního růstu plodů (červenec, srpen). Ošetření se opakuje třikrát až pětkrát v intervalu 10–14 dnů. Začínáme s nižšími koncentracemi, tyto pak postupně zvyšujeme až do období před sklizní. Velmi důležitá jsou zejména poslední dvě ošetření před sklizní. Aplikace listových hnojiv se zvýšeným obsahem vápníku současně omezuje na plodech výskyt slunečního úžehu. Nebezpečí poškození úžehem snižuje i optimální hustota listů.
Proti chloróze
Pokud na rizikových lokalitách dojde k projevu fyziologické poruchy - vrcholové chlorózy révy (kalcióza), je třeba postižené porosty co nejdříve a opakovaně ošetřit (2–4× v intervalu 10–14 dní) speciálními prostředky nebo listovými hnojivy s obsahem železa, nejlépe v chelátové vazbě. K ošetření lze použít přípravky: Campofort Special Fe, Ferosol, Fytovit, Harmonie - Železo, Tenso Fe, případně i další. Opakovaně je možno použít i roztok zelené skalice v koncentraci 0,2–0,4 % + 0,04–0,08 % kyseliny citronové.
Proti obalečům
Proti obalečům použijte přípravky: Coragen 20 SC, Exirel, Gazelle, Harpun, Mospilan 20 SP, NeemAzal-T/S, SpinTor, Steward, Voliam Targo. Možno použít i biologické přípravky na bázi Bacillus thuringiensis: Lepinox Plus, či na bázi viroidů: Madex TOP. Jde o přípravky povolené i pro ekologické zemědělství. Ošetření podle signalizace, první aplikace před líhnutím housenek, další aplikace v intervalu 6–14 dnů.
Dům si zpravidla pořizujeme jen jednou za život. Jeho pořizovací cena mnohonásobně převyšuje cenu výrobků, u nichž si neváháme za to, že spotřebují méně energie, připlatit. U domů to již takovou samozřejmostí není, pečlivě zvažujeme návratnost každé zvýšené investice, která nám přináší úsporu budoucích provozních nákladů. Přitom jde obvykle ruku v ruce i se zvýšením kvality bydlení.
O energetické náročnosti domů se v současné době hodně mluví, mluvíme o domech energeticky úsporných, nízkoenergetických, pasivních, s téměř nulovou spotřebou energie. Obecně je vnímáme jako domy dobře zateplené, které potřebují méně energie na vytápění. Zateplení je však pouze jeden z faktorů ovlivňujících energetickou náročnost domu, vytápění je jen jedna položka výdajů za spotřebovanou energii na provoz domu. Chystáme-li se stavět či rekonstruovat dům, měli bychom se o jeho budoucí energetické nároky zajímat komplexně a včas, abychom později nebyli nemile překvapeni. Energetickou náročnost domu zásadně ovlivňuje již samotný koncept a návrh domu. Tedy v prvé řadě velikost domu a jeho tvar. Dům neúměrně velký vzhledem k počtu jeho obyvatel je již a priori energeticky neúsporný. Na zvýšených účtech za vytápění se podepíše i členitost domu, protože složitější tvar zvětšuje celkovou ochlazovanou plochu jeho „obálky“. Vikýře, arkýře, výklenky a jiné tvarové rozmanitosti tak mají negativní vliv na energetickou bilanci domu, a navíc i v samotné realizaci stavbu komplikují, přinášejí větší riziko závad, vzniku tepelných mostů a samozřejmě ji i prodražují. Naopak pozitivně může prospět orientace domu ke světovým stranám tak, aby dovolila do vytápění zapojit i sluneční paprsky pronikající do interiéru. V tomto případě hovoříme o pasivních tepelných ziscích. Orientace a velikost okenních otvorů ovlivní i spotřebu energie na osvětlení. O energetické náročnosti domu rozhoduje hlavně samotná konstrukce, zejména kvalita obvodových stěn, oken, podlah a střechy. Nezáleží ani tak na materiálu, ale na výsledných tepelně-izolačních vlastnostech jednotlivých prvků konstrukce a na těsnosti takzvané obálky domu. A v neposlední řadě bude záležet na vybavení technologiemi, především na zvoleném způsobu vytápění a větrání. Zajistit dostatečné větrání úsporných domů je mimořádně důležité, protože u dobře utěsněných domů nedochází k přirozené výměně čerstvého vzduchu netěsnostmi.
Pro každý nově postavený rodinný dům s podlahovou plochu nad 50 m2 a pro větší rekonstrukce musí být vypracován průkaz energetické náročnosti budovy (PENB), který vypracuje energetický specialista. Ten podle dané metodiky zařadí dům do určité kategorie od A do G.
Průměrná spotřeba elektřiny v domácnosti se 2 až 3 členy, která elektřinou netopí ani neohřívá vodu či nenabíjí elektromobil, činí okolo 2 200 kWh za rok.
Pro zjištění přibližné spotřeby elektrické energie vaší domácnosti je třeba si odpovědět na několik základních otázek:
Kolik osob sdílí domácnost?
Jaká je rozloha vašeho bytu, domu?
Používáte elektřinu k vaření (indukční sporák, spotřeba spotřebičů)?
Používáte elektřinu k vytápění nebo ohřevu vody?
Pokud výše zmíněné údaje shrneme, můžeme předpokládat následující spotřebu elektrické energie...
Použití elektřiny v domácnosti – odhad vaší spotřeby (průměrné údaje):
osvětlení a elektrospotřebiče – přibližně 1 100 kWh za osobu ročně;
vaření – přibližně 200 kWh za osobu ročně;
ohřev vody – přibližně 1 000 kWh za osobu ročně;
vytápění – přibližně 110 kWh za metr čtvereční ročně (nutné přizpůsobit regionu, ve kterém žijete, izolaci, vašim zvykům).
Online kalkulačka provádí výpočet spotřeby a ceny elektrické energie. Stačí zadat příkon nebo spotřebu elektřiny daného přístroje. S její pomocí se dá vypočítat například spotřeba elektřiny lednice.
Spotřeba elektřiny v Česku loni meziročně vzrostla o 0,2 procenta na 73,9 terawatthodiny (TWh). Je to nejvyšší hodnota od roku 1981, odkdy jsou údaje k dispozici. Výroba loni stoupla o 1,1 procenta na 88 TWh. Největší podíl (43 %) připadal na hnědouhelné elektrárny.
Tlak ve vodárně je vhodné kontrolovat alespoň dvakrát ročně, ideálně na jaře a na podzim.
Tlaková nádoba přirozeně ztrácí vzduch a bez kontroly vzniká short cycling. Pokud tlak nekontrolujete, zvyšuje se počet startů a zatížení čerpadla. Pravidelná kontrola trvá několik minut a výrazně prodlužuje životnost systému.
Kolik startů čerpadla denně je ještě v normě?
Za běžných podmínek je normální přibližně 10–30 startů denně.
Pokud počet přesáhne 60 startů, je vhodné zkontrolovat tlak vzduchu a nastavení. Hodnota 100+ signalizuje short cycling. Vysoký počet startů výrazně zatěžuje čerpadlo a zkracuje jeho životnost.
Jak snížit spotřebu elektřiny u domácí vodárny?
Spotřebu snížíte omezením častého spínání a správným nastavením systému.
Short cycling znamená více startů a vyšší spotřebu. Správný tlak v tlakové nádobě a čistý filtr snižují zatížení čerpadla. Stabilní provoz vede k nižším nákladům a delší životnosti.
Kolik stojí zanedbaná údržba za několik let?
Zanedbaná údržba může během pěti let znamenat výměnu čerpadla a vyšší účty za elektřinu.
Ignorování short cyclingu zvyšuje počet startů a zatížení čerpadla. Výměna může stát tisíce korun. Pravidelný roční servis domácí vodárny je výrazně levnější.
Jak poznám, že je tlak vzduchu v nádobě nízký?
Nízký tlak se projeví častým spínáním a rychlým poklesem tlaku.
Pokud čerpadlo spíná často, je vhodné zkontrolovat tlakovou nádobu. Nízká vzduchová rezerva způsobuje short cycling a zvyšuje opotřebení systému.
Mám provádět servis i když vodárna funguje?
Ano, preventivní servis je důležitý i při zdánlivě bezproblémovém provozu.
Domácí vodárna může fungovat, ale postupně ztrácet vzduch. Pravidelný roční servis odhalí skryté problémy dříve, než způsobí poruchu čerpadla.
Jak často měnit nebo čistit filtr?
Filtr kontrolujte každé tři měsíce.
Zanesený filtr snižuje tlak a zvyšuje zatížení čerpadla. Pravidelná údržba domácí vodárny zabraňuje poklesu výkonu.
Může mráz poškodit domácí vodárnu?
Ano, mráz může ovlivnit tlak vzduchu i potrubí.
Pokud je domácí vodárna v nevytápěné místnosti, je nutná izolace. Nízká teplota může změnit tlak v tlakové nádobě a způsobit nestabilitu systému.
Jak poznám zanesený ventil?
Zanesený ventil se projeví poklesem tlaku bez odběru.
Pokud tlak přes noc klesá, může být problém ve zpětném ventilu. Nečistoty způsobují kolísání tlaku a časté spínání čerpadla.
Může krátké spínání zničit čerpadlo?
Ano, časté spínání výrazně zkracuje životnost motoru.
Short cycling znamená vysoký počet startů a zvýšené zahřívání. Pokud čerpadlo spíná každých pár sekund, je nutné systém upravit.
Mnoho lidí si klade otázku, zda je provoz domácí vodárny ekonomicky výhodný. Ve většině případů je odpověď jednoznačně ano. Pokud má dům vlastní studnu, může být využívání studniční vody výrazně levnější než odběr vody z veřejného vodovodu.
Spotřeba elektřiny domácí vodárny není příliš vysoká. Moderní čerpadla mají příkon přibližně 600 až 1000 wattů. Protože však čerpadlo běží pouze občas, celková roční spotřeba elektřiny bývá poměrně nízká.
Následující tabulka ukazuje orientační náklady na provoz domácí vodárny.
Položka
Roční náklad
Spotřeba elektřiny
500 – 1200 Kč
Výměna filtru
200 – 500 Kč
Servis čerpadla
500 – 1000 Kč
Celkové roční náklady se tak obvykle pohybují v řádu několika stovek až jednotek tisíc korun. Ve srovnání s cenou vody z vodovodu je to velmi výhodné řešení.
Rajčata obsahují především vodu (92 %), ale kromě toho skoro všechny vitamíny: A, C, D, F, K a celý soubor skupiny B. Dále spoustu minerálních látek: vápník, draslík, železo, měď, fosfor, kobalt, hořčík, mangan, nikl a podobně. Rovněž v nich najdeme značné množství kyseliny citrónové, jablečné a dalších.
Plody účinkují lehce močopudně, projímavě, antitoxicky. Jsou zásadotvorné. Ve 100 g rajčat je pouze 113 kJ (27 kcal) čili jsou neocenitelné při odtučňovacích kúrách. Doporučují se diabetikům, dále při ledvinových a srdečních chorobách a také při zácpě. Kosmetikové tvrdí, že mají rajčata příznivý vliv na pokožku a omlazují. Zvláště když jich jíme hodně, ale také když rajčatové plátky používáme například jako pleťovou masku na obličej a výstřih. Rajčata podporují krvetvorbu, prospívají kůži, vlasům i nehtům. Chrání srdce a posilují imunitu, značné jsou i jejich antibakteriální účinky.
Psychiatři doporučují rajčata nervově nemocným, poněvadž obsahují bróm, který má zklidňující účinky. Rajčata rovněž povzbuzují činnost žlázek v žaludeční sliznici, což je pro většinu osob velmi prospěšné, ale ne zrovna vhodné pro ty, jejichž organismus má přebytek žaludečních šťáv. Podle jedné teorie však špetka cukru přidaná k rajčatům tyto účinky obvykle neutralizuje. Rajčata, zvláště oloupaná, jsou velmi vhodná také pro děti. Rajčatové listy vydají silnou vůni, která odhání hmyz, proto ve venkovských domech leckdy zavěšují ke stropu svazeček těchto listů, aby tak zahnali komáry, mouchy, moly, a dokonce i blechy.
Pozor, nezralé (zelené) plody rajčete mohou způsobit otravu organismu.
Plody aronie mají blahodárný vliv na krevní oběh, snižují hladinu cholesterolu v krvi i krevní tlak. Doporučují se proto při arteroskleróze.
Prospěšné jsou dokonce i při cukrovce, obsahují totiž přírodní sorbit, což je sladidlo vhodné i pro diabetiky.
Komplex účinných látek rovněž podporuje náš imunitní systém a celkově posiluje organismus.
Cenný je nejen obsah vitamínů, ale také bioflavonoidů a rutinu, který se z plodů i extrahuje k výrobě léčiv, a dále železa, jódu, fluoru, manganu a dalších mikroelementů, jež jsou nezbytné pro pevné zdraví a vitalitu.
Výhodou při sklizni a zpracování plodů je jejich velká trvanlivost. Na stromě je můžete ponechat téměř do prvních mrazíků, i když sklízet je lze i mnohem dříve (v průběhu září). Měly by však být dokonale vyzrálé a sladké. Po sklizni vydrží plody v dobrém stavu i dva měsíce, pokud je uschováte na chladném místě.
Plody mají až 60 % šťávy. Tato šťáva se dá poměrně úspěšně použít na přibarvování světlých vín, různých nápojů, šťáv a na výrobu biologicky aktivního potravinářského barviva. Z plodů jsou výborné kompoty, zavařenina, džem, vína, šťávy. Plody lze také sušit, nepodléhají snadno plísni, kvasinkám ani bakteriální hnilobě.
Přírodní šťáva a plody aronie se doporučují jako léčebný prostředek při arteroskleróze, vysokém krevním tlaku a anacidních gastritidách. Je ověřeno, že šťáva aronie snižuje hladinu cholesterolu v krvi nemocných aterosklerózou. A zároveň zvyšuje rychlost proudění krve, což je vhodné při léčení hypertenze. Veškeré výrobky z aronie projevují aktivitu i při zpevňování kapilár. Zjistilo se, že se působením plodů a šťávy jeřábu černoplodého vyrovnávají procesy vzruchu a útlumu v mozku a snižuje se emocionální nerovnováha. Šťáva z jeřabin má podle výzkumu izraelských vědců z ovocných šťáv nejvyšší vliv na imunitní systém a stejný účinek můžeme očekávat také u aronie. Kdo tedy považuje tyto stromy jen za okrasné, dělá velkou chybu.
V dnešní době syntetických sirupů a nápojů je šťáva z aronie vítanou změnou pro přípravu nápojů. Prodávané džusy se zvýšeným podílem aronie nebo černého rybízu po zředění se stolní nebo pramenitou vodou (1 : 1) představují nápoj, který lze doporučit dětem i dospělým, kteří se bez přislazovaných nápojů dosud nedokážou obejít. Naštěstí dnes již mnozí výrobci sirupů přistupují k tomu, že své výrobky přibarvují biologicky aktivním barvivem s výtažkem z černého bezu nebo právě aronie.
Na zahradě můžeme mít nejrůznější druhy jezírek (výjimkou nejsou ani jejich kombinace, například může být koupací jezírko spojené s okrasným či chovným atd.)
a) Koupací jezírka
Tato jezírka jsou přírodní (a výrazně hezčí) variantou bazénů. Výhodou tohoto typu jezírka je, že nejen ovlivňuje a zvlhčuje vzduch v zahradě, ale hlavně není pro jeho provoz potřebná žádná chemie. Navíc na rozdíl od bazénů, které jsou určeny jen ke koupání, tyto jezírka mají i relaxační účinek a estetickou funkci. Koupací jezírka by měla mít plochu nejméně 30 m2 (místy by měla být hloubka minimálně 1,2 m). Tato jezírka by neměla být nijak chemicky čištěna (voda v bazénu je tedy čistější, ale voda v koupacím jezírku zas pomáhá tělu zvýšit jeho obranyschopnost). I voda v jezírku je ale čistá, jen ne chemicky. K čištění mohou být použití filtry, čerpadla. Velký vliv na čistotu této vodní plochy mají také rostliny, ale ty nedokážou vše, a tak jim právě pomáhají již zmíněná čerpadla a filtry. Nevýhodou koupacího jezírka opět na rozdíl od bazénu je, že péče o něj vyžaduje specifické znalosti, navíc by se v něm neměli koupat lidé namazaní opalovacími krémy (nebo ošetřeni jinými kosmetickými přípravky), došlo by tak ke znečištění vody.
b) Jezírka určená k chovu ryb
Při stavbě tohoto specifického jezírka je důležité si hned na začátku promyslet, kolik a jaké ryby budeme v rybníčku chovat. To se totiž odráží na typu, hloubce a velikosti jezírka. Hloubka jezírka musí mít minimálně 1,2 m (nejvhodnější je hloubka 1,8 m). Tato hloubka by měla rybám zajistit, že teplota v jezírku přes zimu bude alespoň 4 °C, a tím jim zajistí šanci k přežití. Nevýhodou tohoto jezírka je, že ryby způsobují, že v jezírku je více živin, a tím pádem musí být lepší filtrace jezírka. Kvůli rybám je potřeba hodně řešit umístění fontán, vodopádů a dalších vodních her, aby ryby nijak neomezovaly a nedej bože jim nějak neublížily. Správně zvolit se musí i jezerní rostlinky.
c) KOI jezírka
Jedná se o jeden z velmi oblíbených typů jezírek určených k chovu ryb. Koi kapříci jsou původem z Japonska a dožívají se dokonce až 30 let věku (výjimkou není ale ani vyšší věk). Průměrná délka této ryby je kolem 30 – 70 cm. Pro KOI kapry je potřeba jezírka s rozlohou minimálně kolem 15 – 20 m2 s proměnlivou hloubkou (ta by měla místy být až 2 m). Na krajích jezírka se doporučuje menší hloubka třeba kolem 80 cm. U těchto jezírek mohou být zasázeny rostlinky, ale KOI kapři k nim nesmí mít přístup, protože jinak by je ničily a rozrývaly kvůli nim i dno.
I přes široký výběr kultivarů existují dvě hlavní rodičovské rostliny.
Berberis darwinii, původem z Chile a Argentiny, je vzpřímený, stálezelený a má malé, ostnaté listy, žluté květy následované modrými bobulemi.
Berberis thunbergii je japonský dřišťál s jasně červenými podzimními listy.
Pěstuje se v dobře odvodněné půdě. Mohou být vysazeny samostatně jako dekorativní keře a také tvoří dobré formální nebo neformální živé ploty, přičemž ostnaté listy pomáhají odradit vetřelce.
Při výsadbě sazenic dřišťálu vykopejte dostatečně velkou jamku, přidejte trochu hnojiva a mykorhizní houby, zasypte ji a důkladně zalijte.
Dřišťál se obecně množí polozralými řízky, odebranými koncem léta nebo začátkem podzimu. Dřišťál se může také rozmnožovat prostřednictvím ptačího trusu a na některých místech tak může být invazivní.
Při pěstování dávejte pozor na malé housenky, které jsou larvami pilatky berberis. Ty mohou rychle zbavit rostlinu listů, což může být pro živý plot z dřišťálu zničující. Kontrolujte rostliny od dubna do října, a pokud zaznamenáte napadení, jsou k dispozici organické a neekologické postřiky, které však bývají účinnější na mladé larvy.
Stálezelené nebo polostálezelené odrůdy dřišťálu vysazené jednotlivě potřebují pouze jednou ročně mírný řez, aby si udržely svůj tvar. Pokud je dřišťál vysazen jako formální živý plot, může být stříhán dvakrát ročně. Pokud se však po odkvětu zastřihnou, keře nebudou produkovat bobule, takže pokud si chcete plody ponechat, zastřihujte je jen na zimu. Opadavé dřišťály lze v zimě prořezávat tak, že střídavě stonky řežeme až k základně, nebo zcela zakopáváme. To bude stimulovat nový růst v následujícím jaře, ale kvetení se může o rok zpozdit.
Oblíbené druhy
Berberis darwinii 'Compacta' – kompaktní kultivar s drobnými červenobronzovými listy, které zrají do zelena, s bohatými zlatožlutými květy, po nichž následují jedlé modré bobule. Je ideální pro pěstování ve smíšeném nebo keřovém lemu a vytváří dobrý nízký živý plot.
Berberis x lologensis 'Apricot Queen' – s meruňkově oranžovými květy na dlouhých hroznech, krásný jarní keř. Nejlépe se pěstuje na smíšeném okraji s prostorem pro přirozené šíření. Královská zahradnická společnost mu udělila prestižní ocenění za zásluhy o zahradu.
Berberis thunbergii f. atropurpurea – dobrý keř pro celoroční radost, se světle žlutými květy uprostřed jara a tmavě červenofialovými listy, které se na podzim zbarvují do zářivě červené.
