STERILACE POVIDEL je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. V dřívějších dobách lidé řešili problém, jak své jídlo uchovat na delší dobu. Na přelomu 18. a 19. století byla ve Francii vyhlášena odměna tomu, kdo to dokáže. Úkolu se chopil kuchař a cukrář Nicolas Appert, který experimentoval se skleněnými lahvemi s korkovou zátkou, které byly navíc vyztuženy drátem a pečetním voskem a následně byly vkládány do horké lázně na různě dlouhé časové úseky. Jeho experiment trval celých 14 let a za tu dobu se mu podařilo sterilovat ovoce, zeleninu, marmeládu či polévky. V roce 1810 vydal knihu o zavařování.
Proč je dobré zavařovat
Hlavním účelem sterilace (neboli procesu konzervace teplem) je teplotní destrukce zdraví škodlivých mikroorganismů, které se docílí působením vyšších teplot než 100 °C. Zároveň se tím zajistí zdravotní nezávadnost a delší trvanlivost potravin. Sterilace potravin se provádí šetrnějšími postupy než například sterilace ve zdravotnictví, kde jsou kladeny vyšší nároky na usmrcení škodlivých mikroorganismů. Při sterilaci potravin je důležité, aby se pokrm zbavil již zmíněných škodlivin a zároveň si uchoval své výživové vlastnosti. Při výběru způsobu sterilace se zohledňují především vlastnosti potravin, které ovlivňují intenzitu růstu mikroorganismů (například kyselost) a tepelnou odolnost mikroorganismů. Suroviny by měly být před sterilací čisté a čerstvé, což celou sterilaci zefektivní a činí ji úspěšnou.
Sterilovat lze i v mikrovlnné troubě, a to velmi jednoduše. Čisté ovoce, zeleninu či houby naskládejte do sklenic, zalijte je cukerným roztokem nebo lákem, okraje sklenic osušte a uzavřete šroubovacím víčkem (nutné opravdu šroubovací víčko), ale nedotahujte příliš pevně. Do mikrovlnné trouby vložte zavřené sklenice po obvodu, ne na střed (pouze v případě, že zavařujete jen jednu sklenici, postavte ji doprostřed), a to maximálně 4 sklenice o obsahu do 0,7 l. Sklenici o tomto obsahu nechte v zapnuté mikrovlnce při jejím základním nastavení (výkon 700 wattů) 6 minut. Pozor, tato doba platí pouze pro jednu sklenici, čas sterilace se zvyšuje podle jejich počtu a naopak při vyšším výkonu mikrovlnné trouby se doba zavařování zkracuje. Například sklenice s objemem 0,3 litru se zavařuje při výkonu 700 W pouze 3 minuty.
Pro příklad uvádíme dobu sterilace 1 sklenice (0,7 l) při různých výkonech mikrovlnné trouby:
700 W = 6 minut
750 W = 5 1/2 minuty
800 W = 5 1/4 minuty
850 W = 5 minut
900 W = 4 1/2 minuty
Pokud zavařujete více sklenic, musíte dobu sterilace vynásobit počtem kusů. To znamená, že při výkonu 850 W budete 2 sklenice sterilovat 10 minut (2x 5), 3 sklenice 15 minut a 4 sklenice 20 minut a stejně tak postupujte u jiných výkonů své mikrovlnné trouby.
Po skončení sterilizace vyndejte sklenice z trouby, dotáhněte víčko, obraťte a na 5 minut nechte stát dnem vzhůru, aby se uvnitř vyrovnala teplota. Výhodou tohoto způsobu zavařování je jeho rychlost, dále to, že na 10 sklenic spotřebujete jen 1 KWh a že lze společně zavařovat například okurky i ovoce, v neposlední řadě také to, že můžete zavařit jen malé množství sklenic.
Postup: Jablka nakrájíme na malé kousky. Z domácí pekárny vyjmeme pečicí formu. Do formy s nasazenými míchadly vložíme 1 kilogram nakrájených jablek, přilijeme 2 decilitry vody a 1 lžíci octa. Formu vložíme zpět do pekárny, nastavíme program „Džem“ a pekárnu zapneme. Program zopakujeme ještě alespoň dvakrát. Povidla jsou hotová, když jsou dostatečně hustá.
Na rozdíl od marmelád a džemů se povidla tradičně vyrábějí bez přídavku cukru vařením ovoce až do zahuštění nebo vypékáním na pekáči. Původně se pro výrobu povidel používalo ovoce sušené. V některých oblastech se do švestkových povidel při vaření přidávaly zelené vlašské ořechy včetně slupek. Ovoce k výrobě povidel by mělo být zcela dozrálé, případně přešlé prvními nočními mrazíky, aby byl vyšší přirozený obsah cukrů. Povidla se používají jednak přímo jako sladká pomazánka na chleba či jiné pečivo, jednak jako sladká náplň do pečiva (buchet, koláčů, šátečků) a dalších pokrmů (například kynutých knedlíků). Jejich užívání bylo hojnější v minulosti, kdy trvanlivá povidla představovala jeden z mála způsobů, jak dlouhodobě uchovávat ovoce.
V domácí pekárně je možné připravovat nejen několik druhů chleba (bílý, tmavý, celozrnný, francouzský, bezlepkový), některé druhy koláčů, ale u některých typů pekáren právě i marmeládu či povidla.
Maso zavařujte bez kostí a raději libové, protože tuk se hůře steriluje a časem dostane nežádoucí příchuť. Někteří varují i před použitím cibule, která rychle kysne a může vám zničit vaše dílo. Přísady, jako je kmín, majoránka, česnek, nové koření a podobně, nesmějí být ničím znečištěny a doporučuje se raději je před zavařováním přecedit a k zavařenému masu do sklenic vůbec nepřidávat. Při zavařování masa je rovněž důležitá čistota rukou, surovin, nádob a všech ostatních pomůcek. Zavařujete-li do sklenic, umyjte sklenice i víčka v horké vodě se sodou a pak je dobře opláchněte pod tekoucí vodou. Gumové červené kroužky umyjte kartáčkem ve vodě se sodou, opláchněte je a pak je vypařte (nevařte) 10 minut nad vodou s jedlou sodou (na 12 kroužků 1 lžička sody na 1 l vody). Nechte uschnout na čisté utěrce. Maso si připravte tak, jak jste zvyklí, poté jím plňte čisté sklenice. Po naplnění pečlivě otřete okraje sklenic, nejprve čistou hadřičkou namočenou v teplé vodě, poté čistou suchou utěrkou (nebo lépe hadříkem namočeným v čistém lihu). Stejně ošetřete před uzavřením okraje víčka. Uzavřené sklenice dejte na plech s vodou tak, aby se nedotýkaly, a nechte sterilovat 4 hodiny v troubě vyhřáté na 80 až 90 °C. Pak troubu vypněte a nechte v ní stát sklenice do druhého dne. Po ukončení sterilace vyjměte sklenice z vody, zkontrolujte, zda víčka drží a pak sklenice uložte do chladna a temna. Nezapomeňte si na ně napsat datum sterilace. Zpočátku zavařeniny raději denně kontrolujte, později alespoň jednou za týden. Vadné zavařeniny buď ihned spotřebujte, nebo je zkuste ještě jednou převařit, a to 60 minut při 100 °C v plném varu. Před použitím vždy zkontrolujte obsah sklenice, jestli v ní nevidíte plynové bublinky, necítíte zápach či kyselost. Objevíte-li nějaké odchylky, je nutné celý obsah zničit.
Troubu nejprve předehřejeme na 80–90 °C, na horní i spodní sálání. Naplněné sklenice stavíme na dno trouby na suchý plech. Sklenice můžeme podložit nepotřebnou mokrou utěrkou. Někdo nestaví sklenice na suchý plech, ale na plech s vodou. Zavařovací sklenice nesmí být poskládány těsně vedle sebe, ale musí mít mezi sebou rozestupy, aby těmito mezerami mohl proudit volně vzduch a ohřívání bylo stejnoměrné. Po vložení ovoce v dobře uzavřených sklenicích sterilujeme stejnou dobu jako podle receptur na zavařování v klasickém zavařovacím hrnci.
Je pravda, že úplně přesnou dobu sterilace v troubě nelze přesně určit. Záleží totiž na elektrickém příkonu, na teplotě zálivky ve sklenicích, na množství a velikosti sklenic a v neposlední řadě na druhu ovoce, které zavařujeme. Měkké a choulostivé ovoce potřebuje k zavařování kratší dobu než tvrdé ovoce. Proto raději nejprve vyzkoušíme jednu sklenici a pak teprve naplníme celou troubu.
Zavařování v klasické plynové troubě
Plynové trouby s termostatem, kde lze přesně nastavit teplotu a tu udržovat ve stejné výši, nám umožňují provést konzervaci rychle a spolehlivě. Termostat nastavíme na nejnižší teplotu a sklenice podložíme azbestovou vložkou.
Zavařování ve sporákové troubě
Ve sporákové troubě bez regulace teploty zavařujeme jen z nouze. Mezi sklenice postavíme jednu prázdnou jen s vodou a teploměrem. Podmínkou je, aby trouba pekla po celé ploše stejně, což je největší kámen úrazu!
Zavařování v horkovzdušné troubě
Troubu nastavíme na 250 °C, na dno plechu dáme starou plenu nebo utěrku a zalijeme horkou vodou do výšky asi 2–3 cm, na plech pak vyskládáme skleničky a zavařujeme (lze použít jen skleničky s víčky na závit!). Například můžeme použít skleničky od „Kunovjanky“ – na plech se jich vejde 8 ks, zavařujeme je 8 minut na 250 °C se zapnutým horkým vzduchem. Velké „klasické“ zavařovací sklenice – na plech se jich vejde 6 ks – zavařujeme 10 až 12 minut se zapnutým horkým vzduchem. Dle potřeby doléváme horkou vodu. Všechny zavařeniny necháme do druhého dne vychladnout dnem vzhůru.
Zavařování v mikrovlnné troubě
Do trouby vložíme maximálně 4 sklenice o obsahu do 0,7 l a sterilujeme 10 minut při teplotě 70 W (rozmrazování) a 10 minut na 100 W. Tento novodobý způsob sterilace je vhodný zejména pro menší množství zavařovaných sklenic. Lze použít jak klasická zavařovací víčka, tak i uzávěry twist off. Nemusíte se bát, v mikrovlnné troubě tyto uzávěry nejiskří!
Bůček očistěte, omyjte a kůži pokrájejte na plátky či mřížku. Připravte si marinádu z oleje, medu, švestkových povidel, sójové omáčky, prolisovaného česneku a soli. Marinádu naneste na maso ze všech stran a vložte alespoň na 2 hodiny do lednice, nejlepší bude, když necháte maso naložené přes noc. Troubu si předehřejte na 180 °C, maso vložte do pekáčku či zapékací misky a buď ho přiklopte poklicí, nebo ho zakryjte alobalem, necháte-li ho péct volně, brzy se vám bude pálit, aniž by bylo hotové. Asi po 90 minutách by maso mělo být měkké, pak můžete pokličku odstranit a nechat bůček opéct do zlatova. Průběžně maso podlévejte vodou dle potřeby. Jako přílohu si můžete připravit například pečené brambory nebo čerstvé pečivo a zeleninový salát.
Ve velké míse smíchejte všechny sypké suroviny, přidejte rozpuštěné máslo, vejce, med, rum a mléko. Důkladně promíchejte. Hladké těsto přelijte do vymazaného a vysypaného plechu, těsto rovnoměrně rozetřete a pomocí lžičky rozmažte hrudky povidel po povrchu těsta. Vložte do trouby předehřáté na 180 °C a pečte asi 20 minut. Alespoň mírně prochladlý perník posypte moučkovým cukrem a můžete podávat.
Ingredience: 500 g listového těsta, 300 g švestkových povidel, 1 vejce, 2 skořicové cukry
Technologický postup: Pláty těsta nakrájíme na čtverce o hraně 6–7 cm. Doprostřed každého dáme lžičku povidel, přehneme do trojúhelníku a konce stiskněme k sobě. Přendáme na plech, potřeme vejcem, posypeme cukrem a při 180 °C pečeme 10 minut.
Zavařovat můžeme v elektrické nebo také v plynové troubě. Troubu nejprve předehřejeme na 80–90 °C, na horní i spodní topení. Naplněné sklenice postavíme na dno trouby na suchý plech. Sklenice můžeme podložit nepotřebnou mokrou utěrkou. Někdo nestaví sklenice na suchý plech, ale na plech s vodou. Zavařovací sklenice nesmějí být poskládány těsně vedle sebe, ale musejí mít mezi sebou rozestupy, aby těmito mezerami mohl proudit volně vzduch a ohřívání bylo stejnoměrné. Ovoce v dobře uzavřených sklenicích sterilujeme stejnou dobu jako podle receptur na zavařování v klasickém zavařovacím hrnci. Je pravda, že úplně přesnou dobu sterilace v troubě nelze přesně určit. Záleží totiž na elektrickém příkonu, na teplotě zálivky ve sklenicích, na množství a velikosti sklenic a v neposlední řadě na druhu ovoce, které zavařujeme. Měkké a choulostivé ovoce potřebuje samozřejmě k zavaření kratší dobu než tvrdé ovoce. Proto raději nejprve vyzkoušíme jednu sklenici a pak teprve naplníme celou troubu.
Plynové trouby s termostatem, kde lze přesně nastavit teplotu a tu udržovat ve stejné výši, nám umožňují provést konzervaci rychle a spolehlivě. Termostat nastavíme na nejnižší teplotu a sklenice podložíme azbestovou vložkou.
Horkovzdušnou troubu nastavíme na 250 °C, na dno plechu dáme starou plenu nebo utěrku a zalijeme horkou vodou do výšky asi 2–3 cm, na plech pak vyskládáme skleničky a zavařujeme, lze použít jen skleničky s víčky na závit. Na plech se jich vejde 6 až 8 ks, zavařujeme je 8 minut na 250 °C se zapnutým horkým vzduchem, tvrdší ovoce zavařujeme 10–12 minut se zapnutým horkým vzduchem. Dle potřeby doléváme horkou vodu.
Všechny zavařeniny necháme do druhého dne vychladnout dnem vzhůru.
Do mikrovlnné trouby vložíme maximálně 4 sklenice o obsahu do 0,7 l a sterilujeme 10 minut při teplotě 70 W (rozmrazování) a 10 minut na 100 W. Tento novodobý způsob sterilace je vhodný zejména pro menší množství zavařovaných sklenic. Lze použít jak klasická zavařovací víčka, tak i uzávěry twist-off. Nemusíte se bát, v mikrovlnné troubě tyto uzávěry nejiskří.
Zavařovat můžete prakticky všechno, od ovoce a zeleniny přes houby až po maso.
Pokud jde o ovoce, vybírejte nepotlučené a zdravé, nenahnilé plody.
Méně zralé ovoce má více pektinů, což napomůže k tomu, aby byly marmelády hustší.
Jestli chcete použít méně rafinovaného cukru, použijte zralé plody.
Větší ovoce s peckami, jako jsou broskve, švestky, meruňky a podobně, vypeckujte. Menší ovoce nebo to, které jde špatně vypeckovat, napřed trochu rozvařte, pak propasírujte přes cedník.
Správnou hustotu marmelády poznáte podle toho, že když ji kápnete na talířek, se kterým zahýbete, měla by zůstat v celku. V případě, že se rozteče, přidejte želírovací cukr nebo lžičku kyseliny citronové.
Pěnu tvořící se při vaření ovoce s cukrem průběžně sbírejte, může snížit trvanlivost zavařeniny, a navíc to nevypadá ve skleničce moc pěkně.
Sklenice a víčka vždy pečlivě umyjte a osušte.
Přesvědčte se, že víčka nejsou poškozená a že dobře těsní.
Nepoužívejte sklenice, které jsou naprasklé nebo mají odlomený kraj, špatně by těsnily.
Zavařujete-li něco tekutého, používejte při plnění sklenic přiměřeně velký trychtýř, který vám usnadní a urychlí práci.
Sklenice nevystavujte extrémním teplotním šokům, hrozí jejich prasknutí.
Po skončení sterilace je obvykle nutné sklenice vyndat z trouby nebo zavařovacího hrnce a nechat vychladnout, aby obsah sklenic nebyl dlouho vystaven teplu příliš dlouho, mohlo by pak dojít ke změně konzistence, tvaru i barvy zavařeniny.
Zavařeniny uchovávejte v chladu a na tmavém místě, nejlépe ve sklepě, nebo postačí i spíž či skříň na potraviny, kde se nevyskytují extrémně nízké nebo naopak vysoké teploty.
Po otevření skladujte vždy zavařeniny v chladničce a spotřebujte je v co nejkratší době.
Sterilace je konzervace, kterou se umrtví rozkladné mikroorganismy na kompotovaném ovoci, které skládáme do sklenic ve stavu syrovém. Při vaření uniká ze sklenice teplý vzduch a vzniká částečné vzduchoprázdno. Po zchladnutí vnější vzduch přitiskne víčko na gumový kroužek, víčko pevně drží na sklenici a kompoty se nekazí. Sterilovat můžeme přímo ve sterilačním hrnci s teploměrem, ale použít můžeme i hrnec obyčejný nebo sterilovat přímo v troubě. Po vyjmutí z horké vody sklenici zchlazujeme, ovoce si tím zachová lepší barvu a zbytečně neměkne dlouhým stáním v horkém nálevu.
Zavařeniny, které provařujeme přímo v hrnci, jako jsou marmelády, povidla a ovocné džemy, plníme rovnou do skleniček a po zavíčkování obracíme dnem vzhůru. Při chladnutí získáme stejný efekt jako při sterilaci, víčka se dobře uchytí a guma přilne těsně k okraji zavařovací sklenice. Tento starodávný způsob je označován jako švýcarský.
Recept
Suroviny: třešně, 1 l vody, 200 g cukru
Technologický postup: Třešně přebereme, otrháme stopky, propláchneme ve vodě a dáme na utěrku okapat. Umyjeme sklenice a dáme také odkapat. Víčka vyvaříme ve vodě se lžičkou soli a opláchneme nebo pokapeme rumem. Uvaříme cukerný roztok. Na 1 litr vody dáváme 200–300 g cukru. Do umytých, odkapaných sklenic třešně nasypeme, protřepeme a ještě doplníme. Sklenice zalijeme mírně vychladlým cukerným roztokem asi 2 cm pod okraj sklenice. Sklenice pečlivě uzavřeme a naskládáme do širšího kastrolu. Do kastrolu nalijeme vodu do necelé poloviny výšky sklenic a vaříme při 85 °C 20 minut. Sklenice ve vodě necháváme, dokud voda téměř nevychladne. Poté vyndáme, nejlépe položíme opět na utěrku dnem vzhůru, ať zjistíme, zda je sklenice dobře uzavřena. Skladujeme lépe v temnu.
Po kvašení se kysané zelí dá v chladnu nebo po sterilaci uchovat několik měsíců až do sklizně čerstvého zelí. Právě kysání umožňuje, že lze zelí konzumovat po celý rok. Obsah vitamínu C je v kysaném zelí dokonce vyšší než v čerstvém, což je důsledek činnosti bakterií mléčného kvašení. Již 200 g kysaného zelí pokryje u člověka denní potřebu vitamínu C. Kromě toho při kvašení vzniká kyselina mléčná, která je nejenom chuťově lahodná, ale také zdravá, což se o kyselině octové, používané ke konzervaci, říct nedá. Zelí působí také proti depresím a obsah vitamínu B12 je dobrý pro nervovou soustavu. Vysoké množství vitamínu C zvyšuje imunitu a je velice potřebné ke tvorbě hormonů. Tyto dva vitamíny ale nejsou jediná pozitiva, v kysaném zelí najdeme také draslík, železo, vápník a zinek. Sterilace udrží kysané zelí déle použitelné, ovšem tímto procesem se veškerý přínos kysaného zelí ztrácí. Tím nejjednodušším receptem, jak nejlépe uchovat kvašené zelí, je po vykvašení umístit nádobu do chladné místnosti a jednou za dva až tři týdny kontrolovat, zda je zelí pod vodou a zda je ve žlábku pod víkem zeláku stále voda, aby k zelí nemohl vzduch.
Ingredience na nálev na kukuřičky: 1 litr vody, 0,3 l 8% octa, 25 g soli, 120 g cukru
Postup: Očištěné kukuřičné klásky vložíme do vařící vody (10 g soli na 1 l vody) a vaříme mírným varem do změknutí (nabodnuté lehce sklouznou z vidličky). Potom je propláchneme studenou vodou, urovnáme do zavařovacích sklenic, proložíme kořením, na kolečka nakrájenou cibulí a zalijeme horkým nálevem. Sklenice uzavřeme víčky, dáme do zavařovacího hrnce s horkou vodou a sterilujeme. Po zahřátí na 90 stupňů sterilujeme 25 minut (sklenice 0,7–0,9 l), případně 20 minut (sklenice 0,3–0,5 l). Po ukončení sterilace ihned sklenice vyjmeme ze zavařovacího hrnce a necháme vychladnout.
O zavařování jídla v mikrovlnce se na internetu vedou dlouhé diskuze ohledně jeho škodlivosti. Mikrovlnná trouba dokáže například vysokou teplotou zničit bílkoviny, pokud se v ní potraviny ohřívají příliš dlouho. Žádná měření však neprokázala škodlivost mikrovln ani jejich únik mimo ohřívací prostor. Ani tím nejcitlivějším dozimetrem či multidetektorem nenaměříte 2 cm od dvířek nic.
Zavařování v mikrovlnné troubě představuje velmi moderní, rychlou a úspornou možnost, navíc je vhodné, když máte k zavaření jen několik sklenic. Pokud máte strach, že by víčka mohla v mikrovlnce jiskřit, použijte klasická víčka i uzávěry twist off. Nejdůležitější je neplnit sklenice až nahoru, nechat mezeru, ale to je stejné jako při zavařování v hrnci.
Postup sterilace je velmi snadný, naplněné sklenice, maximálně čtyři, postavíte na otočný talíř mikrovlnné trouby tak, aby se vzájemně nedotýkaly, a spustíte ohřívání na 700 W. Jedna sklenice o objemu 0,3 l se steriluje 3 minuty, sklenici s objemem 0,7 l je třeba ohřívat 6 minut. Tyto časy vynásobíte počtem sklenic a vyjde nám výsledná doba potřebná k zavaření. Pokud tedy zavařujete například 3 sklenice s obsahem 0,7 l, bude to trvat 18 minut.
V mikrovlnné troubě je možné sterilovat maso, polévky či jiné polotovary. Také zde je nutné nechat prostor mezi obsahem a víčkem alespoň 2,5 cm. Dobu sterilování na jednu sklenici zvýšíme u sklenic 0,7 l na 8–10 minut, u menších sklenic na 5–6 minut. Polotovary však nikdy nezahušťujeme moukou, tu doplníme až před použitím.
Výhodou tohoto zavařování je jeho rychlost, na 10 sklenic spotřebujete jen 1 kWh, můžete společně zavařovat okurky i ovoce a výhodně zavaříte i malé množství. Na otočný talíř lze naskládat 4 až 5 sklenic dokola, ne na střed, pokud máte jen jednu, dejte ji doprostřed. Nebojte se, nic nejiskří.
Výkon a čas pro sklenice o objemu 720 ml
Při zavařování v mikrovlnné troubě platí:
výkon 700 W = 6 min/1 ks
výkon 750 W = 5 1/2 min/1 ks
výkon 800 W = 5 1/4 min/1 ks
výkon 850 W = 5 min/1 ks
výkon 900 W = 4 1/2 min/1 ks
Tyto časy platí pro sterilizaci 1 sklenice. Pokud jich zavařujete více, čas musíte vynásobit počtem kusů. Například při výkonu mikrovlnky 700 W budete 2 sklenice ohřívat 12 minut (2x 6), 3 sklenice 18 minut a 4 sklenice 24 minut. Víc sklenic se do mikrovlnky nevejde. Sklenice 370 ml sterilizujte poloviční dobu!
Do mikrovlnné trouby vložíme maximálně 4 sklenice o obsahu do 0,7 l a sterilujeme 10 minut při teplotě 70 W (rozmrazování) a 10 minut na 100 W. Tento novodobý způsob sterilace je vhodný zejména pro menší množství zavařovaných sklenic. Lze použít jak klasická zavařovací víčka, tak i uzávěry twist-off. Nemusíte se bát, v mikrovlnné troubě tyto uzávěry nejiskří.
