Kroucení listů u rajčat
Kroucení listů rajčat může mít více příčin. Mohou je způsobovat škůdci jako mšice nebo svilušky. Další příčinou může být takzvaná abiotická porucha, způsobená jak nedostatkem vody v půdě, tak i přemokřením. Na této poruše se může podílet i nadbytek dusíku nebo draslíku, otrhání většího počtu listů najednou či velké kolísání denních a nočních teplot.
Kroucení listů však může zapříčinit také stolbur (Potato stolbur phytoplasma). Je-li rajče napadeno tímto parazitem, listy rostliny se začnou stáčet podle střední žilky směrem nahoru, jsou malé a předčasně vadnou.
Za kroucením listů stojí také některé virové choroby. Ale v jejich případě objevíme i další příznaky, jako jsou třeba skvrny na listech. V neposlední řadě kroucení způsobuje i degenerace listů.
Jelikož má kroucení listů u rajčat mnoho příčin, nelze uvést jeden konkrétní způsob ochrany. Objevíme-li škůdce, tak použijte fungicidní přípravky, domníváme-li se, že je důvodem špatná výživa, pak rostlinu pravidelně přihnojujeme a rovnoměrně zaléváme. Pokud jde o virové onemocnění, pak napadené rostliny zlikvidujeme. Někdy kroucení listů vznikne jen jako reakce na šok z přesazení (u malých sazenic), pak by měl problém po čase sám odeznít a nové listy již porostou normálně.
Zdroj: Kroucení listů
Co znamená kroucení listů u rajčat
Kroucení listů rajčat může mít více příčin. Jednak je mohou způsobovat škůdci jako mšice nebo svilušky. Další příčinou může být takzvaná abiotická porucha, způsobená jak nedostatkem vody v půdě, tak i přemokřením. Na této poruše se může podílet i nadbytek dusíku nebo draslíku, otrhání většího počtu listů najednou či velké kolísání denních a nočních teplot. Kroucení listů však může zapříčinit také stolbur (Potato stolbur phytoplasma). Je-li rajče napadeno tímto parazitem, který je menší než bakterie, ale větší než viry, listy rostliny se začnou stáčet podle střední žilky směrem nahoru, jsou malé a předčasně vadnou. V neposlední řadě stojí za kroucením listů také některé virové choroby. Ale v jejich případě objevíte i další příznaky, jako jsou třeba skvrny na listech. Tato virová onemocnění se nejčastěji přenášejí z příbuzných rostlin z čeledi lilkovité.
Jelikož má kroucení listů u rajčat mnoho příčin, nelze uvést jeden konkrétní způsob ochrany. Objevíte-li škůdce, tak použijte fungicidní přípravky, domníváte-li se, že je důvodem špatná výživa, pak rostlinu pravidelně přihnojujte a rovnoměrně zalévejte, zjistíte-li, že jde o virové onemocnění, pak napadené rostliny zlikvidujte. Někdy kroucení listů vznikne jen jako reakce na šok z přesazení (u malých sazenic), pak by měl problém po čase sám odeznít a nové listy již porostou normálně.
Zde najdete fotografie rajčat postižených tímto problémem: kroucení listů rajčat foto.
Zdroj: Choroby rajčat
Slovníček použitých odborných výrazů
- slzení – první aktivní projev vegetace, z řezných ran vytéká míza
- suchá vazba – vazba částí keřů (kmenů, ramen a hlavně tažňů před nástupem do vegetace
- aktivní teplota – průměrná denní teploty vyšší nežli 10°C (např. 10,1°C)
- suma aktivních teplot – součet číselných hodnot aktivních teplot za rok
- iniciace – zakládání zárodečných buněk pro květenství v následujícím roce
- „sprchlé“ hrozny – hrozny obsahující některé bobulky malé a nevyvinuté (ztráta výnosu)
- suma srážek – součet hodnot všech srážek za rok
- černý úhor – nakypřený povrch půdy bez rostoucích plevelů
- ozeleňování vinic – zeleň cíleně pěstovaná pod keři révy několik let
- zatravnění – travní směsi vyseté a udržované pod keři
- přirozené ozelenění – sekané porosty plevelných rostlin ponechávané v meziřadí
- výsevy směsek na ozeleňování – vyseté druhově pestré směsi bylin určených k obohacování půdního profilu
- zelené hnojení – pěstování vybraných druhů rostlin, produkujících biohmotu, která se následně zapravuje do půdy jako organické hnojivo
- bakteriální nádorovitost – vznik nádorů především na starších částech keře
- fytoplazmové žloutnutí nebo červenání listů révy – karanténní onemocnění stolbur brambor, vyskytující se u révy
- žilnatka vironosná – křís přenášející fytoplazmózu
Zdroj: Kalendář pro vinaře - březen
Stolbur
Na rajčeti se tato choroba projevuje nitkovitostí nadzemních částí, nadměrným větvením stonku a typickými deformacemi květů. Hlavními přenašeči (vektory) jsou některé druhy křísů, kteří šíří nákazu z volně rostoucích hostitelských rostlin. Stolbur se vyskytuje sporadicky v teplejších oblastech, a to především v letech se silnějším výskytem vektorů.
Stolbur se obvykle objevuje na bramborách a rajčatech, ale v některých letech není výjimkou ani na paprikách, kde může způsobit významné hospodářské ztráty. Stolburu neprospívá chladné a deštivé počasí, protože ho přenášejí křísi zejména v teplejších a sušších letech.
Stolbur jsou zjednodušeně řečeno mikroorganismy na vývojovém stupni mezi viry a bakteriemi. Podobně jako viry jsou typickými intracelulárními (vnitrobuněčnými) parazity rostlin, napadajícími zejména floém (lýko), ve kterém se šíří a způsobují celou škálu symptomů. Základním znakem, který je odlišuje od jiných chorob, je to, že velmi ojediněle způsobují odumření hostitele. Jejich průběh je charakteristický zejména zaostáváním v růstu a deformacemi, vznikem novotvarů a zvláštních útvarů (vzdušné hlízky), fylódií (zezelenáním), hromaděním antokyanu a jinými tvarovými změnami a dekoloracemi (ztrátou barvy).
Stolbur napadá kulturní rostliny zejména z čeledi Solanaceae (rajče, paprika, brambor) a desítky jiných planě rostoucích rostlin z různých čeledí (Euphorbiaceae, Daucaceae, Cuscutaceae). Na rajčeti vyvolává nápadné změny na všech nadzemních orgánech. Vrcholky rostlin jsou chlorotické, mají zhrublé stonky, zkrácená internodia a vyznačují se vertikálnějším vzrůstem. Listy jsou silně redukované, krní, tuhnou a okraje se stáčejí směrem nahoru, často mají abnormální postavení. Objevuje se na nich antokyanové zbarvení a dřevnatění pletiv. Charakteristické jsou též patologické změny květních orgánů. Celá soukvětí jsou výrazně vzpřímená, kalichy zvětšené až zlistnatělé, často srostlé. Plody se z takových květů nevyvíjejí. Když se na napadených rostlinách vytvoří plody, jsou zakrslé, zdřevnatělé a nedostatečně vybarvené. Semena krní a nedozrávají. Na paprice dochází ke vzniku podobných symptomů, ale nejtypičtější jsou změny tvaru a struktury plodů. Jsou buď znetvořené, nebo mají úplně jiný vzhled než příslušná odrůda, často jsou bizarních tvarů.
Stolbur není přenosný mechanicky ani semenem. V přírodních podmínkách ho přenášejí některé druhy křísů, nejvýznamnější je žilnatka vironosná (Hyalestes obsoletus). Inokulum v přenašečích není infekční hned po nasátí, ale po určitém inkubačním latentním období. U kříse Hyalestes obsoletus toto období trvá 2 až 7 dní. Zdroji infekce pro přenos na kulturní rostliny jsou nejčastěji svlačec rolní (Convolvulus arvensis) a jetele, případně jiné plevely a trávy na mezích, úhorech a rumištích.
Stolbur je hospodářsky významným činitelem v nejteplejších jižních oblastech Slovenska. Při posuzování škodlivosti je důležité období infekce – čím dřívější infekce, tím vyšší škodlivost, obvykle až 100%. Opatření proti výskytu stolburu jsou zejména likvidace plevelů, rezervoáru choroby (například svlačce), ničení přenašečů a pěstování odolnějších odrůd. Likvidace přenašečů insekticidy je problematická a často neefektivní, což vyplývá z dlouhého období jejich náletů. Křísi mohou totiž na rostliny nalétávat v celém vegetačním období a necílená insekticidní clona insekticidy aplikovanými každých několik dní by byla ekonomicky nezvládnutelná. Protože na Slovensku nejsou dostatečně rozpracované metody signalizace náletů křísů, jejich výskyt se musí pozorně sledovat, především v časnějších fázích (hlavně do období tvorby prvních plodů). Důraz na výskyt křísů je třeba klást hlavně za suchého a teplého počasí, zvlášť při vysokých až extrémních teplotách. Při chladném a deštivém počasí je výskyt a migrace křísů nízká a riziko přenosu stolburu je nižší. Aplikace insekticidů je efektivnější spíš při teplém a suchém počasí, když se v porostu zjistí vyšší výskyt křísů, kteří jsou pro pěstitele většinou méně známí a často je možné je pro nenápadné zbarvení a malé rozměry přehlédnout.
Vadnutí způsobené patogenními houbami (v případě rajčete i bakterií) je typické postupnou ztrátou turgoru a usycháním částí rostlin a později celého jedince. Projevuje se nejdříve uvedenými společnými symptomy pro všechny houby, tedy vadnutím, které ve večerních hodinách může ustupovat (takzvaný reverzibilní marasmus). Při vadnutí na rozdíl od stolburu nikdy nedochází k tvarovým změnám ani k deformacím, a naopak při stolburu nedochází k vadnutí a usychání. K nejvýznamnějším houbovým patogenům způsobujícím vadnutí rajčat, okurek a paprik patří Sclerotinia sclerotiorum a houby z rodu Verticillium, případně Fusarium (Fusarium oxysporum).
Ochranná opatření proti těmto houbám jsou komplikovaná. Ochrana prakticky začíná už dezinfekcí pěstitelského substrátu na předpěstování sadby. V polních podmínkách je potřeba dodržovat zásady střídání plodin a při vzniku infekce zařadit do osevního postupu méně napadané nebo nehostitelské plodiny. K nejfrekventovanějším hostitelům hub Fusarium oxysporum a Verticillium spp. patří brambory, řepa, chmel, jetel, sója, okurky, rajčata, křen, třešně, ořechy, rybíz, angrešt a různé okrasné rostliny včetně květů zahradních a lesních dřevin. Houba Sclerotia sclerotiorum má rovněž polyfágní charakter, ale víc preferuje plodovou a košťálovou zeleninu, dále slunečnici, kořenovou zeleninu, a to v polních i skladových podmínkách. Brambory, papriku, jetel či okrasné rostliny může taky napadat, ale v menší míře. Její polyfágnost má omezenější charakter než předcházející druhy. I symptomy jsou lépe určitelné než při tracheomykózních zástupcích. Z toho vyplývá obtížná realizace střídání hostitelských a nehostitelských rostlin hlavně při fuzarióze a verticilióze. Těžištěm ochrany je tedy předcházení hromadění infekčního potenciálu v půdě například sterilizací substrátu, střídáním plodin a odstraňováním napadených rostlin i s kořeny. Z chemických opatření je k dispozici zálivka rostlin, která však není dostatečně účinná. Při výskytu vadnutí je už jakákoli ochrana zbytečná.
Zdroj: Kroucení listů
Hnojení
Pomůže zelené hnojení?
To se ve vinicích také běžně používá. Vhodné jsou speciální směsky rostlin na zelené hnojení (určitě v nich nechybí rostliny z čeledi Bobovitých, jako například vikev, jetel nebo vičenec, protože na jejich kořenech žijí hlízkové bakterie, které umí vázat a dále zpracovávat vzdušný dusík). Obvykle se vysévají v druhé polovině vegetace, sekají se a ve druhém roce se zapravují do půdy tak, aby nebyly ve vinici v době, kdy už réva potřebuje dostatek vody, to znamená v době kvetení.
A co takové zahrádkářské využívání každého centimetru půdy, třeba tím, že pod keři révy se pěstuje zelenina, jahody nebo letničky? Je to možné?
Samozřejmě ano. Záleží na vlastním uvážení. Koneckonců každý správný zahrádkář dbá jak na hnojení, tak na zálivku, takže révě taková konkurence nebude vadit.
Zmiňovala jste se o polohách pro révu nevhodných, protože umožňují rozvoj houbových chorob. Co dál révě hrozí?
Kromě houbových chorob, jejichž výskyt se řeší buď preventivními opatřeními, nebo používáním prostředků na ochranu před nimi, můžeme rozpoznat také virové či bakteriální choroby. Virózám, houbovým chorobám a škůdcům se budeme věnovat později, až budou aktuální jejich příznaky.
Teď si povíme o dvou bakteriálních onemocněních révy, které se navenek projevují pomalu, protože v napadených rostlinách mohou přežívat v tzv. latentním stavu. Původci mohou být v rostlinách přítomni celé roky, ale onemocnění se projeví až tehdy, kdy jsou keře nějakým způsobem oslabené. Například po předchozích suchých letech, po mrazivých zimách, při poškozování částí keřů kroupami nebo jen při opakovaném přetěžování nadbytkem oček při řezu.
Prvním z těchto „nepřátel“ révy je Bakteriální nádorovitost, kterou způsobují dva druhy baterií: Agrobacterium tumefaciens a Agrobacterum vitis. Projevy obou druhů jsou stejné – na napadených keřích se při jejich oslabení mohou vytvářet nádory. Většinou se vyskytují na starém dřevě, tedy na kmenech a ramenech, ale také se mohou objevit na místě srůstu podnoží a roubů, a to i u nově vysazených sazenic. Nádory vypadají tak, jako kdyby se z vnitřku dřeva tlačilo na venek něco, co vypadá jako pukancová kukuřice nebo kousky polystyrenu. Malé nádory, zpočátku bílé, měkké, do konce vegetace zhnědnou a zdřevnatí. Keře postupně slábnou a mohou i uhynout. Prvotní nákaza se dostává do vinice s nákupem infikované sadby. Do dalších rostlin se dostává z půdy prostřednictvím řezných ran a dál se šíří cévními svazky. Napadené části keřů je proto nutné odřezat a ihned spálit mimo vinici, aby nedocházelo k dalšímu šíření půdou. Samozřejmě, že je lepší prevence než likvidace. Prevence spočívá v nákupu zdravé sadby u renomovaných školek. Zde se můžete podívat na odřezaný kmínek napadený Bakteriální nádorovitostí:
Druhým podobným „nepřítelem“ je tzv. Fytoplazmové žloutnutí nebo červenání listů révy, způsobované stejným původcem, který u brambor způsobuje stolbur – registrované karanténní onemocnění. U révy se tato fytoplazmóza projevuje komplexem příznaků: celé listy nebo části listů ztrácejí chlorofyl a zbarvují se do žluta (bílé odrůdy) nebo do tmavě červena (modré odrůdy). Pokud se toto onemocnění projevuje na částech listů, je hranice odbarvení dána nervaturou. Také může dojít ke ztrátě barviva u všech listů či u několika keřů. Mladé hrozny mohou zasychat, zaměkající hrozny často uvadají, keře slábnou a také mohou uhynout. Toto onemocnění se šíří s napadenou sadbou, ale také má přenašeče: tím je Žilnatka vironosná, případně další křísi, kteří sají na napadených rostlinách např. svlačce rolního, kopřivy dvoudomé a na rostlinách čeledi Lilkovitých. Podobně jako u předchozí nemoci je prevencí nákup zdravé sadby a dále odstraňování těchto plevelů. U takto nemocných keřů se doporučuje odstranění napadených částí. U mladých rostlin nebo u silně napadených keřů se dokonce doporučuje úplná likvidace. Toto onemocnění je rozšířeno především na Moravě, ale i v Čechách se mohou vyskytnout takto napadené keře.
V dubnu si povíme třeba to, jak se bránit proti svilušce, hálčivci a vlnovníku, a jak révu hnojit.
Text: © Hanka Synková a © Ludmila Svobodová
Zdroj: Kalendář pro vinaře - březen
