STŘÍBRNÝ KAPR je jedno z témat, o kterém bychom vás rádi informovali v tomto článku. Smrk je velmi náročný na čistotu prostředí, neprospívá mu tudíž smog a další negativní vlivy. Kultivary jsou z hlediska pěstování odolnější. Ideálními místy pro všechny druhy dřevin jsou zahrady nebo dostatečně hluboké nádoby. Též vězte, že nestačí pouhý posyp v podobě navážky. Uvedené skutečnosti nepodceňujte a snažte se vytvořit smrku co možná nejpřirozenější prostředí. On se vám za to odvděčí zdravým vzhledem.
Smrk stříbrný zakrslý
Smrk stříbrný zakrslý je špatné označení, správně se tento strom nazývá smrk pichlavý (Picea pungens). Zakrslý smrk pichlavý je obvykle keřovitého růstu, dosahuje výšky 1–1,2 m. Jedná se o neobyčejně přizpůsobivou dřevinu, jež není náročná na půdu (snáší suché i vlhké půdy) a jíž nevadí ani znečištěné ovzduší nebo vyšší nadmořské výšky. Vyžaduje pouze plné slunce. Nejen pro své husté větvičky se smrk pichlavý řadí k oblíbeným „doplňkům‟ menších i velkých zahrad a parků. Tento smrk je dokonce nejrozšířenějším smrkem v evropských parcích a zahradách. Smrk pichlavý vynikne ve skupinové výsadbě i jako solitéra. Ročně povyroste o cca 20 cm. Velmi cenné jsou jeho kultivary.
Zde můžete vidět smrk pichlavý.
Smrk pichlavý je odrůda vyšlechtěná v roce 1937. Původní druh pochází ze západní části Severní Ameriky. Roste ve výškách 2000–3300 m nad mořem obvykle roztroušeně na březích horských řek nebo na bažinatých stanovištích.
Jak již bylo řečeno, zakrslý pichlavý smrk je většinou keřovitého vzrůstu, avšak silnější rostliny mají tendenci tvořit hlavní výhon (terminál), v důsledku čehož mají starší stromy nepravidelně kuželovitou korunu. Větve smrku se hustě větví, jsou vodorovné až mírně vystoupavé a tvoří poměrně výrazná patra. Jehlice jsou tuhé, dlouhé, čtyřhranné, ostře špičaté a bodavé a měří 15–20 mm. Mají modrostříbrnou barvu. Smrk většinou neplodí. Strom dosahuje ve 20. roku výšky 1–1,2 m a šířky 1,5–1,8 m. Rostliny s terminálním výhonem dorůstají v tomto věku do výšky 2–2,5 m a šířky 1,5–2 m. Pakliže chcete rostlinu nízkou (keřovitou), musíte u starších rostlin pravidelně odstraňovat nové terminály.
Smrk pichlavý nevyžaduje zvláštní druh půdy, postačí půda běžná, vlhčí. Potřebuje pouze dostatek slunečního světla, nikoli však úpal, který vysušuje. Smrk je zcela mrazuvzdorný a velmi tolerantní k prašnému a suchému prostředí.
Jedná se o vděčnou a žádanou odrůdu, jež se hodí do barevných skupin jehličnanů. Uplatnění najde i v mobilních nádobách.
Zdroj: článek Smrk
Co jsou to Vánoce?
V Česku je za vrchol Vánoc považován především Štědrý den, tedy 24. prosinec, coby předvečer samotné slavnosti, do Vánoc je někdy zahrnována i doba adventní, která Vánocům předchází. K Vánocům se pojí nejrůznější tradice, k nimž se řadí vánoční stromek, jesličky (betlém), vánoční dárky, které nosí Ježíšek, či vánoční cukroví; některé z těchto tradic pocházejí již z předkřesťanských dob a souvisí s oslavou slunovratu, který na tyto dny též připadá. V současné době se však původní, náboženský význam Vánoc vytrácí a Vánoce se považují i za jeden z nejvýznamnějších občanských svátků. Většina českých rodin si na Vánoce pořídí vánoční stromeček, který ozdobí skleněnými koulemi, třpytivými řetězy, vločkami, nebo slaměnými a jinými ozdobami. Na Štědrý den lidé podle tradice nesmí celý den nic jíst, aby viděli Zlaté prasátko. Ke štědrovečerní večeři se většinou podává smažený kapr nebo řízek s bramborovým salátem. Po večeři zazvoní zvoneček, a pokud jsme byli celý rok hodní, pod stromečkem najdeme dárky od Ježíška.
Zdroj: článek Nejlepší recepty na vánoční cukroví
Prodej a cena
Oba výše zmiňované druhy patří k chutným rybám z čeledi kaprovitých. Jemné bílé maso tolstolobika najdete v prodeji chlazené (kuchaná ryba, podkovy či filety) i mražené. Má více tuku než maso jeho příbuzných, díky tomu výborně chutná uzené, jinak se dá upravit podobně jako kapr či amur – je vhodné k dušení, vaření, pečení, grilování, smažení a fritování. Lze ho použít na rybí ragú, do rybích karbanátků nebo do salátů se zeleninou, dále dusit na zelenině, na paprice, s bylinkami či na víně. Nejchutnější jsou menší ryby, jimž není potřeba stahovat kůži.
Tolstolobik nebo tolstolobec se dají koupit v některých supermarketech nebo specializovaných rybích prodejnách, jejich cena se pohybuje od 80 korun za kilogram.
Zdroj: článek Tolstolobik - recepty
Vařená kukuřice na ryby
Jako návnada a nástraha patří k nejuniverzálnějším při chytání kaprovitých a bílých ryb. Je nepoměrně levnější alternativou k boilie, například při lovu větších kaprů. Přestože boilie má selektivnější charakter (to znamená, že je možné velikostí a úpravami omezit záběry menších ryb), na některých vodách je kukuřice dlouhodobě úspěšnější nástrahou. Je to zřejmě dáno její snadnější dostupností a masivnějším užíváním při vnadění.
I když můžeme v obchodech zakoupit kukuřici již konzervovanou a upravenou (naložená, zavařená, sladká, barvená a podobně), pro dlouhodobé používání si ji můžeme vhodně upravit sami. Zralou a patřičně vyschlou (vydrolenou z klasů) kukuřici můžeme skladovat po delší dobu v suchu. Možných způsobů úprav kukuřice je hned několik.
Kukuřice máčená
Potřebnou dávku kukuřice nasypeme do nádoby a zalijeme ji dvojnásobným množstvím studené vody. Ponecháme ji 24–48 hodin v klidu do doby, než kukuřice nabobtná. Protože i pak zůstane velmi tuhá a bez vůně, pro menší ryby není atraktivní, lovci kaprů ji proto občas používají k vnadění. Nelze to ale doporučit jednoznačně. Ryba je totiž tvor studenokrevný a průběh trávení tedy závisí na teplotě vody. Jestliže je kapr plný tvrdé kukuřice (nebo jiné luštěniny, kupříkladu hrachu) a dojde k prudkému ochlazení vody třeba vlivem studeného deště a větru, trávení se okamžitě zpomalí. To společně s vlivem kvašení může způsobit potíže.
Kukuřice mírně předvařená
Po zhruba 24 hodinách bobtnání slijeme vodu, kukuřici nasypeme do sklenice s uzávěrem, náplň zalijeme vařící vodou, uzavřeme nádobu a vše necháme odstát. Pak vodu slijeme a totéž opakujeme ještě nejméně 2x. Takto získáme návnadu již poněkud měkčí, ale stále jen na povrchu. Pozor, při slévání vody přicházíme o vyloučené látky včetně škrobů. Tato kukuřice ještě nemá typické silné aroma. Jednou z nejúčinnějších nástrah je vařená kukuřice. Vzhledem ke své vydatnosti je vhodná obzvláště na podzim. Ryby sbírají zásoby na zimu a nástrahy „lehkého typu“, kupříkladu křupky, ztrácejí díky nedostatku výživných látek na atraktivitě.
Kukuřice vařená
Po zhruba 24 hodinách bobtnání kukuřici i s vodou nasypeme do nádoby, ve které ji budeme vařit (větší hrnec, hodně času ušetříme například použitím staršího papiňáku). Počítejte s tím, že kukuřice nabude až dvojnásobný objem, proto nádobu vybírejte dostatečně velkou. Dolijeme dvojnásobek vody a vaříme až do okamžiku, kdy některá zrna začínají pukat, rozevírat se. Nádobu odstavíme a kukuřici necháme v původní vodě. Takto připravená kukuřice je skvělou návnadou i nástrahou, je měkká a krásně voní.
Další úpravy kukuřice
Mohou se týkat barvy, v
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Vařená kukuřice
Calocephalus silberdraht
Nejde o variantu druhu Calocephalus, ale o jiné, synonymní označení krásnohlávku používané v některých evropských zemích, jak je zřejmé ze slova silbedraht: silber = stříbrný; draht = drát.
Zde se můžete podívat, že jde opravdu o náš krásnohlávek - Calocephalus silberdraht foto.
Zdroj: článek Calocephalus brownii alias krásnohlávek nebo také drátovec
