Téma: 

svazenka vratičolistá výsev


Facebook Twitter Pinterest Google + email tisk

SVAZENKA VRATIČOLISTÁ

Výsev

Svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia) je rychle rostoucí a výnosná meziplodina pro využití na píci a na zelené hnojení. Skýtá více živinného humusu než vytrvalého a procesy tlení reziduí u ní probíhají rychleji než u ostatních rostlin na zelené hnojení.

Je využívaná jako meziplodina z hlediska boje proti plevelům. Ranější výsev (počátek července) po 70 dnech poskytuje 67,4 t na 1 ha hmoty a pozdější (počátek srpna) 164,5 t na 1 ha veškeré hmoty.

Mezi včelaři je svazenka oblíbená jako vynikající medonosná plodina. V poslední době nachází uplatnění také na svažitých pozemcích jako protierozní plodina, která se přes zimu ponechá na poli a na jaře se do ní vysévají zrniny nebo kukuřice na siláž.

Sklizeň zelené hmoty je možná již za 60 dnů po vysetí a skončit by měla nejpozději 10 dnů po začátku kvetení, protože v té době se již prudce zhoršuje kvalita píce. Píce svazenky má dobrou nutriční hodnotu a je ceněna pro vysoký obsah popelovin. Je doporučována jako vhodná meziplodina po okopaninách od poloviny srpna.

Svazenka se seje do hloubky 1,5 až 2 cm, hustota setí je 200 až 500 g na 100 m2.

Detail odstavce: Výsev
Zdroj: Svazenka vratičolistá
Zveřejněno: 10.3.2016

SVAZENKA VRATIČOLISTÁ

Pěstování

Svazenka vratičolistá pochází ze Severní Ameriky (Kalifornie), u nás je pěstována od konce 19. století a občas zplaňuje.

Patří do čeledi stružkovcovitých (Hydrophyllaceae). Žádný z druhů této čeledi není u nás původní. Rostlina je 20 až 80 cm vysoká, má hustý kořenový systém. Lodyha je přímá, pokud je větvená, pak jen v horní polovině, dole zůstává lysá, ale v horní části je žláznatě chlupatá. Listy jsou přisedlé až krátce řapíkaté, nepravidelně peřenosečné, u báze obvykle poloobjímavé, podél žilek a na okraji chlupaté. Květy jsou ve svinutých, 40–70květých dvouvijanech, mají modrofialovou až světle modrou nebo bělavou barvu, jsou pětičetné, kališní lístky chlupaté, zelené. Plodem je tobolka, která obsahuje 2 až 4 semena.

Svazenka vratičolistá je medonosná jednoletá rostlina, která má rychlý růst a vývoj. Vegetační doba je 50 až 60 dnů. Velmi dobře vzchází také za sušších podmínek. Mladé rostlinky většinou nepřežijí zimu (nezapleveluje půdu). Kvete od května do září.

Pěstuje se jako nektarodárná rostlina a krmná pícnina, občas i pro ozdobu na zahradách. Není náročná na půdu, stanoviště by mělo být slunné. Množí se semeny, která se vysévají přímo na venkovní stanoviště v dubnu, pokud chcete prodloužit dobu kvetení, vysévejte ji postupně od dubna až do června.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Svazenka vratičolistá
Zveřejněno: 10.3.2016

SVAZENKA VRATIČOLISTÁ

Prodej a cena svazenky

Tato výborná strnisková plodina a meziplodina svým množstvím kořenové a nadzemní hmoty významně obohacuje půdu humusem. Je tak osvědčeným přerušovačem obilních a osevních sledů, rostlinou dočasných protierozních pásů a rovněž včelařsky významnou rostlinou. Vhodná je pro letní i podzimní výsevy. Na trhu je k dostání v balení 0,25 kg, její vydatnost je na 50 m2. 3 kg mají vydatnost na 600 m2, 25 kg má vydatnost na 2 ha.

Cena se pohybuje kolem 110 korun za 1kg.

Detail odstavce: Prodej a cena svazenky
Zdroj: Svazenka vratičolistá
Zveřejněno: 10.3.2016

SVAZENKA VRATIČOLISTÁ

Svazenka jako zelené hnojení

Její píce je méně kvalitní (při zavadnutí hořkne), pěstuje se tedy na zelené hnojení, případně se může pěstovat k technickým účelům (přes zimu se nechává na poli). Silná pokryvnost jemných listů zajišťuje velmi dobrou odplevelovací schopnost. Dobře zastiňuje půdu a zabraňuje výparu. Zlepšuje výnosy následných plodin a strukturu půdy. V meziporostním období zabraňuje vyplavování živin. Je ideální plodinou pro pozemky postižené erozí. Pěstuje se také jako ozdoba na zahradách. Jako okrasné rostliny se pěstují spíše jiné druhy svazenek. Žádný druh čeledi stružkovcovitých však není u nás původní.

Osiva určená k zelenému hnojení umožní zvýšit obsah humusu v půdě (náhrada za nedostatek chlévského hnoje), zlepší fyzikální vlastnosti půdy, zvýší mikrobiologické aktivity včetně fytosanitárního účinku, zajistí odplevelení půdy a zlepší její celkovou úrodnost. Pro tento účel jsou nejvhodnější druhy a jejich směsi, které svým rychlým vývojem a nárůstem organické hmoty splňují biologické a agroekologické požadavky. Jedná se zejména o hořčici bílou, hrách setý, luskoobilní směsku, pelušku jarní, řepku ozimou, směs hořčice a řepky, jetel nachový a o právě popisovanou svazenku vratičolistou.

Ta se pěstuje hlavně jako hodnotná medonosná rostlina, po odkvětu se zaorává jako zelené hnojení. V menší míře se využívá také jako pícnina, avšak je nahořklá a navíc stonky dřevnatí, musí se sklízet ještě před květem, takže se už nedá využít k včelařským účelům. Bylo vypěstováno několik odrůd. Občas se používá do suchých vazeb. Díky své nenáročnosti a poměrně krátké vegetační době je zvláště vhodná k pěstování ve vyšších polohách. Má ráda slunná stanoviště.

Detail odstavce: Svazenka jako zelené hnojení
Zdroj: Svazenka vratičolistá
Zveřejněno: 10.3.2016

BUDDLEIA DAVIDII

Komule Davidova množení

Komuli rozmnožujeme nejčastěji řízkováním z dlouhých letorostů v období léta. Výsev semen je také možný, ale to se moc nepoužívá, protože úspěšnost je celkem nízká.

Detail odstavce: Komule Davidova množení
Zdroj: Buddleia davidii
Zveřejněno: 28.1.2015

PĚSTOVÁNÍ RAJČAT

Pěstování keříčkových rajčat

Keříčková rajčata jsou u nás nejznámější, protože mají málo zrníček a jsou sladce kořenitého aroma. Výsev keříčkových odrůd je možné provádět přímo na zahrádku, lepší je však rajčata předpěstovat. Výsev do truhlíku provádíme v únoru. Výsadbu keříčkových rajčat na stanoviště provádíme po 15. květnu. Rajčata bychom neměli vysazovat dřív, protože hrozí riziko přízemních mrazíků. Velmi důležitá je pravidelná závlaha a dostatečný přísun živin od začátku tvorby plodů. Rajčata hnojíme speciálním tekutým hnojivem pro plodovou zeleninu 1x týdně. Největší množství živin rostliny vyžadují při vývinu plodů. Plody sklízíme, když jsou dostatečně velké a zralé (mají červenou barvu). Rajčata obsahují vitamín C, beta-karoten (provitamin A), vitamíny řady B, PP, fosfor, železo a vápník.

Detail odstavce: Pěstování keříčkových rajčat
Zdroj: Pěstování rajčat
Zveřejněno: 8.5.2014

SLONÍ NOHA

Sloní noha semena

Výsev ze semen není obtížný, ale důležité je získat zdravá semena. Přesto se jedná o poměrně zdlouhavý proces. Jakmile však kmínky semenáčků dosáhnou velikosti třešně, je už zpravidla vyhráno. Rostlinky už mají určitou schopnost zásobit se vodou, takže snášejí v poněkud menším měřítku podobná pěstitelská příkoří jako v budoucnu dospělé rostliny.

Detail odstavce: Sloní noha semena
Zdroj: Sloní noha
Zveřejněno: 5.11.2014

HEUCHERA AMERICANA

Množení a přesazování

Starší rostliny se musí častěji přesazovat a dělit. Množíme je dělením z různých částí kořene. Výsev provádíme na jaře, stačí málo zasypat nebo lehce zatlačit. Rostliny potřebují slunce až polostín, nesnáší úpal, sucho. Vhodná je každá dobrá zahradní půda, propustná, může být i těžší.

Dlužicha je vhodná do skupinové výsadby, na výsadbu do kontejneru, na obruby, do skalek, do smíšených trvalkových záhonů, do podrostů keřů, můžeme ji i použít k řezu.

Detail odstavce: Množení a přesazování
Zdroj: Heuchera americana
Zveřejněno: 10.3.2016

ČERNÁ MAST NA ZÁNĚTY

Rizika u černé masti

Odborníci upozorňují na fakt, že místa potřená černou mastí není vhodné vystavovat slunci (nebo soláriu).

Méně častými nežádoucími projevy při aplikaci černé masti může být lehké svědění a pálení, které však po chvíli ustane. Vzácným nežádoucím účinkem je výsev drobné vyrážky nebo místní zduření. V takovém případě není vhodné mast používat a měla by následovat porada s kožním lékařem nebo s lékárníkem.

Detail odstavce: Rizika u černé masti
Zdroj: Černá mast na záněty
Zveřejněno: 25.9.2017

LOBELKA

Pěstování

Lobelka dobře pokvete na slunci a v polostínu, nesnáší mráz. Vyžaduje humózní půdu, mnoho živin a bohatou zálivku. Po kvetení se seřízne, čímž se podpoří kvetení. Pokud se přehnojí dusíkem, tak pozdě a málo kvete. Rostlina se množí semeny. Semena jsou velmi jemná, a proto se nezasypávají. Výsev se provádí do pařeniště, skleníku či truhlíku v bytě, a to v únoru až březnu. Přepichuje se po 3 až 5 kusech, poté se rostlinky dávají do truhlíků, květinových mís nebo na záhony.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Lobelka
Zveřejněno: 27.2.2018

AFRIKÁN

Kdy sázet afrikány

Afrikán je poměrně nenáročná letnička. Lépe je ji předpěstovat v březnu a dubnu v pařeništi. Semínka se vysévají jednotlivě do malých květináčků nebo sadbovačů (výsev, setí), nemusí se pak znovu přesazovat. Klíčí v teple, zeminu udržujeme stále vlhkou. Na stanoviště sadíme koncem května před květem. Vzdálenost záleží na druhu. Rostliny nesnášejí mráz, přesazování v době květu jim také neprospívá. Aksamitník kvete od května až do října. Na podzim lze snadno sbírat semena pro jarní výsadbu.

Detail odstavce: Kdy sázet afrikány
Zdroj: Afrikán
Zveřejněno: 28.2.2018

SICANA ODORIFERA

Pěstování

Rostlina kvete bílými nebo žlutými květy o velikosti přibližně 2 cm. Plodem je lesklá červená chutná okurka o velikosti až 60 cm, se žlutou sladkou dužinou, uvnitř vyplněná malými semeny, která v době své zralosti vydává velmi intenzivní sladkou vůni.

Rostlina má ráda humózní zeminu, pro pěstování jako trvalka vyžaduje vytápěný skleník, při pěstování venku slunné stanoviště.

Pro předpěstování sazenic vyséváme semena do propustného substrátu v březnu, výsadba sazenic do venkovních prostor by měla proběhnout v květnu. Přímý výsev semen na stanoviště se doporučuje v dubnu.

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Sicana odorifera
Zveřejněno: 3.6.2016

KONIFERY

Vhodný substrát pro konifery

V každé prodejně květin či hobby marketu si můžete koupit kromě semen i klasický substrát vhodný pro výsev. Rovněž si můžete substrát připravit tak, že ve stejném poměru smícháte písek, rašelinu a perlit. Takový výsevní substrát je lehký, ale zadržuje vodu, což je pro semena nezbytné. V případě, že využijete vámi připravený substrát, doporučuje většina odborníků preventivně použít systémový fungicid. Můžete použít například vodou mísitelný kapalný koncentrát Previcur, který se hodí k preventivní ochraně a hubení půdních i listových chorob, způsobených pravými plísněmi (Oomycetes).

Detail odstavce: Vhodný substrát pro konifery
Zdroj: Konifery
Zveřejněno: 30.10.2016

PODZIMNÍ ŘEZ VINNÉ RÉVY

Hnojivo pro vinnou révu

Vinná réva saje vodu z velkých hloubek doslova jako čerpadlo. Zalévat tedy révu vinnou nemusíme. O to náročnější je však vinná réva na živiny, především na fosfor (P), draslík (K), hořčík (Mg) a vápník (Ca). Při nedostatku kteréhokoli z těchto prvků rostlině žloutnou listy, neroste a špatně plodí či vůbec neplodí.

Mějte na paměti, že příprava pozemku pro pěstování vinné révy začíná na podzim. Před orbou pozemek urovnejte, odstraňte vše, co by mohlo vadit při orbě a škodit vysázené vinné révě. Následně proveďte orbu alespoň do hloubky 30 cm, díky tomu se dostanou živiny i do spodnějších vrstev a zároveň se tak zlepší vodní hospodaření v půdě. Pro zlepšení vlastností půdy můžete provést výsev zeleného hnojení, které na jaře posečete, namulčujete a zapracujete do půdy. Poté můžete výsev zeleného hnojení zopakovat. Než přijde následující podzim, je dobré si nechat provést půdní rozbor a na jeho základě při druhé podzimní orbě zapracovat scházející či málo zastoupené živiny do půdy. Půdu na jaře urovnejte a vytyčte za pomocí kolíků spon výsadby, je-li to třeba.

Detail odstavce: Hnojivo pro vinnou révu
Zdroj: Podzimní řez vinné révy
Zveřejněno: 28.10.2018

HRACHOVÁ KAŠE

Druhy hrachu na kaši

K přípravě hrachové kaše je možné použít hrách setý, žlutý, dřeňový a hrách zahradní. Dále můžeme využít hrách sušený i čerstvý.

Hrách je plodina nenáročná na půdu, nejlépe se mu daří v lehkých hlinitých půdách. Půdu přihnojujeme podle potřeby fosforečnými a draselnými hnojivy. Výsev hrachu provádíme brzy na jaře, nejlépe v druhé polovině března až začátkem dubna. Vyséváme na připravený pozemek do řádků vzdálených 15–30 cm, po jednotlivých zrnech 4–6 cm od sebe. Spotřeba osiva je 200–250 gramů na 10 m2. Sejeme do hloubky 5–7 cm. Po vzejití udržujeme porost v bezplevelném stavu. Ze škůdců hrachu je nejvýznamnější mšice.

Sklizeň zeleného hrášku probíhá zhruba od poloviny června až do poloviny července podle ranosti vysetých odrůd. Abychom dosáhli prodloužení sklizně, je vhodné vysévat několik odrůd s odlišnou vegetační dobou. Zvlášť vhodné je využít velmi rané velkozrnné odrůdy JUNOS, OSKAR v kombinaci s ranými odrůdami HAVEL, VLADAN a pozdní velkozrnnou odrůdou RADIM. Tím si prodloužíme sklizeň až na 4 týdny.

Máme-li k dispozici pouze jednu odrůdu, můžeme použít postupný výsev v termínech přibližně po 1 až 2 týdnech.

Detail odstavce: Druhy hrachu na kaši
Zdroj: Hrachová kaše
Zveřejněno: 4.3.2016

AEONIUM CILIATUM

Množení

Své první rostlinky Aeonia můžete získat výsevem semínek. Postup je stejný jako u ostatních kaktusů a sukulentů. Semínka vysévejte na jaře do dobře propustného, nejlépe sterilizovaného substrátu. Semínka rozprostřete na povrchu zeminy, nepřekrývejte je. Výsev umístěte na světlé stanoviště a udržujte v něm stálou vlhkost a teplotu. Po vzejití rostlinek nenechávejte substrát zcela proschnout, rostliny potřebují dostatek vláhy pro svůj vývoj. Stejně jako u dospělých rostlin, zavlažujte spíše podmokem. Až budou rostlinky dostatečně velké, přesaďte je do vhodných misek. Další rostliny Aeonia již můžete u mnoha druhů získat uříznutím části stonku a jejím zakořeněním.

Detail odstavce: Množení
Zdroj: Aeonium ciliatum
Zveřejněno: 21.3.2016

PĚSTOVÁNÍ MUŠKÁTŮ

Muškáty – množení

Množit muškáty lze dvěma způsoby, buď řízkováním, nebo výsevem semen. Vhodnější způsob je řízkování, které není tak časově náročné, jako výsev semen a následná péče o ně.

Množení muškátů semeny

Muškáty vyséváme v březnu až dubnu do plochých květináčů. Vhodným pěstebním substrátem je směs zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1/2. Semínka sejeme plošně, poté je mírně přihrneme zeminou a umístíme do teplého skleníku. Je vhodné výsev přikrýt tenkým sklem. Jakmile se objeví první klíčící rostlinky, odstraníme sklo. Když mají rostliny první pravé lístky, je potřeba je přepichovat (2–3 centimetry od sebe, přepichujeme do trojsponu). Po 2 až 3 týdnech je potřeba rostliny přesadit do květináčů o průměru 10 centimetrů. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 21–25 °C.

Množení muškátů řízkováním

Řízkování muškátů je velmi hojně používaný způsob jejich rozmnožování. Postačí, když z matečné rostliny, která musí být zdravá a silná, uříznete (můžete i ulomit) řízek dlouhý okolo 10–12 centimetrů. Řezná rána nemusí být přesná, na spodní části nového řízku mohou zůstat také listy. Takto připravený řízek namočíme do stimulátoru a můžeme zapíchnout do květináče nebo speciálních množárenských záhonů. Vhodným pěstebním substrátem je směs zeminy, kompostu a písku v poměru 2:1:1/2. Pěstební teplota by se měla pohybovat okolo 25 °C.

Detail odstavce: Muškáty – množení
Zdroj: Pěstování muškátů
Zveřejněno: 14.4.2014

KONIFERY

Rozmnožování a semena

Jde o poměrně zdlouhavý proces, při kterém se musíte obrnit trpělivostí. To je hlavní důvod, proč se výsev konifer doporučuje jen pro zkušené zahrádkáře, kteří si takto mohou namnožit především vzácné druhy jehličnanů, jako jsou jedle ojíněná (Abies concolor), korejská borovice (Pinus koraiensis), nebo třeba sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum).

Samotný výsev se liší podle velikosti semen. Například jedle má velká semena, která zamáčkneme po jednom lehce pod povrch. Menší semínka poházíme na substrát, nezamačkáváme, jen poházíme asi centimetrovou vrstvou písku. Přesný postup výsevu najdete na zadní straně sáčku se semínky, kde najdete také informace o nutnosti stratifikace. Jedná se o období působení chladných teplot, což je podmínkou klíčení mnoha druhů semen jehličnanů. Truhlík se semeny, která potřebují stratifikaci, dáme na chráněné stinné místo na zahradě. Truhlík můžeme přikrýt větvemi, aby nedocházelo k přehřívání zimním sluníčkem. Během této doby nevlhčíme, ale zaléváme vždy při vysušení substrátu.

Koncem léta můžeme semenáčky přesadit do květináčů s poloměrem 9 cm nebo je vysadit přímo na stanoviště. Jestli chcete semenáčky použít jako živý plot, použijte co největší sazenice. Pokud stromek zaštipujete již od malička, vypěstujete si krásnou bonsaj. Za dva roky budete mít asi 20 cm vysokou koniferu.

Detail odstavce: Rozmnožování a semena
Zdroj: Konifery
Zveřejněno: 30.10.2016

PÉČE O TRÁVNÍK

Výsev trávníku

Jako optimální termín pro setí je uváděn v našich klimatických podmínkách přelom dubna a května a pak konec srpna a začátek září, protože v tomto období bývá větší množství srážek, ale při zajištění pravidelné závlahy lze sít trávník během celé doby vegetace. V posledních letech se díky teplým zimám osvědčily i zimní výsevy. Ty mají výhodu v lepším odnožování trav přes zimu a menším riziku zaplevelení. Výsev provádíme většinou ručně rozhozem osiva, u větších pozemků je vhodné jeho rozdělení na menší části s oddělením potřebného osiva – může se snadno stát, že se nám ho v závěru bude nedostávat. Výsevní množství se pohybuje od 12–25 g/m2, jen pro rychlejší zapojení porostu se doporučuje dávka vyšší. V každém případě je výsevné množství závislé na travních druzích obsažených v použité směsi. Měli bychom se přidržet doporučení výrobce osiva. Při rozdělení množství osiva počítejte s přídavkem na okraje trávníkové plochy, aby hned z počátku byly hustší. Pro rovnoměrný výsev lze použít i vysévací nádobu (s otvory ve dně), ta nám slouží zároveň jako odměrka pro správné osetí stanovené plochy. Vyseté osivo je nutné zapravit do půdy nejvýše do hloubky 1–2 cm. Nejčastěji sekavým pohybem pomocí hrábí nebo opatrným přehrabáním povrchové vrstvy, na větších plochách ježkovými válci. Po zapravení je nutné povrch utužit těžším válcem nebo nášlapnými prkénky připevněnými na obuv, jinak osivo pomalu a nepravidelně klíčí a snadněji jej vyzobou ptáci. U sestavovaných směsí můžeme využít dvoufázového setí, kdy sejeme nejprve hrubosemenné trávy, které zapravíme do půdy a pak na povrch dosejeme jemnosemenné trávy, ty již nezapravujeme, a povrch utužíme. Po výsevu by, pokud je to technicky možné, měla následovat zálivka, ta dokončí utužení povrchové vrstvy a značně urychlí klíčení. Zálivka nesmí být příliš intenzivní, aby se osivo nesplavilo, vzniknou tak snadno lysé a naopak příliš husté ostrůvky porostu. Vyschne-li povrchová vrstva půdy v průběhu klíčení, dojde zpravidla k úplnému zničení porostu a je nutné sít znovu. Pro rychlejší klíčení a udržení vlhkosti můžeme na menších plochách povrch pokrýt porofólií, jež chrání i před ptactvem.

Detail odstavce: Výsev trávníku
Zdroj: Péče o trávník
Zveřejněno: 27.2.2015

MOCHNIČKA

Waldsteinia trifolia

Tato rostlina je u nás známá pod českým názvem mochnička trojčetná.

U nás se jedná o nepůvodní druh. Tato trvalá, poloopadavá rostlina u nás dorůstá do výšky okolo 12 cm, má plazivé kořenující lodyhy. Její tmavě zelené listy jsou přízemní, dlouze řapíkaté, dlanitě tříčetné, okrouhle obvejčité, přibližně v horní polovině vroubkovaně zubaté, v dolní polovině celokrajné, na bázi klínovité.

Jde o celkem nenáročnou rostlinu, která dobře poroste v každé propustné půdě a na polostinném i stinném stanovišti. Protože se celkem rychle a svévolně ráda rozrůstá do širšího okolí, hodí se i k osázení větších ploch (odkud ale může vytlačovat méně expanzivní rostliny). V České republice není až tak rozšířená, může i zplaňovat.

Množí se semeny, dělením trsů nebo pomocí výběžků. Výsev provádíme na jaře nebo na podzim do nádob umístěných ve studeném pařeništi. Mochnička se dá koupit v některých zahradnictvích, a to v podobě vzrostlé rostliny nebo semen. Živé rostliny lze koupit okolo 50 Kč/ks a semena okolo 30 Kč za balení.

Detail odstavce: Waldsteinia trifolia
Zdroj: Mochnička
Zveřejněno: 14.11.2015

ALBUCA SPIRALIS

Pěstování

Rostlina potřebuje polostín, ale zvládne i přímé slunce. Výška rostliny je 11 až 20 cm, listy jsou zelené a stočené do vývrtky. Kvete žlutě v květnu až červnu, roste vzpřímeně. Kapskou hvězdu je možné pěstovat na záhoně, v truhlíku nebo květináči.

Pro výsev lze použít běžný propustný substrát, pokud možno sterilizovaný. Nejvhodnější doba na výsev je na jaře, kdy je již dostatek světla. Jako výsevní nádoby jsou vhodné hlubší květináčky o velikosti 6 x 6 nebo 8 x 8 cm. Lepší je překrýt vysetá semena slabou vrstvou výsevního substrátu. Semena není nutné před výsevem mořit, stačí postříkat povrch semínek 1–3% roztokem peroxidu vodíku. Teplota při klíčení by měla kolísat mezi 0–5 °C v noci a 15–20 °C přes den.

Semenáčky mají v prvním roce většinou jen jeden pravý list, který bývá obvykle válcovitý, velmi tenký a dlouhý, a tím také křehký (podobně jako naše evropské druhy cibulovin). Proto je třeba se semenáči opatrně manipulovat, aby se nepoškodily a nepřerušil se růst.

Po vegetačním období, tedy když začnou listy na rostlině žloutnout a zasychat, postupně omezte zálivku a květináče s rostlinami (cibulkami) udržujte v naprostém suchu (někde pod parapetem na chladnějším místě). Rostliny se probudí koncem léta nebo začátkem podzimu přenesením na co nejsvětlejší místo ve skleníku (pro pěstování v bytě není tento druh příliš vhodný) a opatrně se zalijí. Jakmile se objeví listy, je dobré zalévat pravidelně s přídavkem kapalného hnojiva. V době vegetace, asi říjen až duben, stačí teploty kolem 10–15 °C, rostliny zvládne i noční poklesy až k nule.

V některých případech se může stát, že v našich podmínkách pokvete kapská hvězda velmi zřídka. Patří k obtížně pěstovatelným rostlinám, což je ovlivněno zejména nedostatkem světla v zimních měsících, proto se doporučuje co nejsvětlejší umístění, které je hlavní podmínkou úspěch

Detail odstavce: Pěstování
Zdroj: Albuca spiralis
Zveřejněno: 7.2.2016