TALSTAR 10EC je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Svilušky, lidově nazývané taky červení pavoučci, jsou 0,5–0,7 mm velcí roztoči z kmene členovců. Dokážou se velmi rychle množit, při přemnožení pak způsobují značné škody a úhyn rostlin. Škodí na zelenině, ovocných stromech, jehličnanech, travinách, najít je můžeme nejen ve skleníku a na zahrádce, ale i doma na pokojových rostlinách. Rod zahrnuje více než 140 druhů, nejznámější jsou sviluška chmelová a sviluška ovocná. Svilušky škodí sáním především na spodní straně listů a k usnadnění pohybu si budují síť drobných, velmi jemných pavučinek.
Postřiky proti svilušce
Svilušku může zabít česnekový postřik. Česnekový postřik se připraví tak, že se utře 5 stroužků česneku s dvěma lžičkami jemné kuchyňské soli. Po vzniknutí slizu se přidá postupně voda, aby se směs pěkně rozmíchala. Celkově se přidá jeden litr vody. Vzniklá směs se po chvíli míchání přecedí přes jemné sítko a nalije se do fixírky nebo zahradního postřikovače. Tento roztok z česneku svilušku může zabít při přímém zásahu. Česnekový postřik ale není spolehlivý zabiják svilušek, protože nehubí skrytá vajíčka.
Účinnou chemickou ochranu představuje ošetření akaricidy. Na seznamu registrovaných přípravků na ochranu rostlin jsou uvedeny tyto přípravky účinné proti sviluškám: Cascade 5 EC (0,15%), Magus 200 SC (0,05%), Nissorun 10 WP (0,07%), Omite 30 W (0,2%), Omite 570 EW (0,1%), Sanmite 20 WP (0,075%), Talstar 10 EC (0,02%).
Zdroj: článek Sviluška
Banánovník a jeho choroby
Banánovník mohou napadat svilušky, třásněnky, vlnatka či červci. Často jsou tyto rostliny napadány houbovými chorobami.
V případě škůdců nejčastěji narazíte asi na svilušku. Ta poškozuje listy, které začnou odshora odumírat. V případě napadení je nutný opakovaný chemický postřik přípravky Talstar nebo Omite.
Banánovníky mohou být postiženy i bakteriózami, bohužel si této choroby nemusíte všimnout, takže může přetrvávat skrytě i dlouhou dobu. Nejčastěji se projeví po přelití v zimním období nebo po nastydnutí v průvanu. Nejprve dojde k hnědnutí listů, později se objeví i zmiňovaná plíseň. Postřik na tento problém bohužel není žádný.
V Jihovýchodní Asii se počátkem 21. století začala masově šířit takzvaná panamská nemoc způsobená houbou Fusarium. Na banánovníku trvale přežívá bakteriální hnědá hniloba, která způsobuje hnědé skvrny na plodech. Urychluje rozklad odumřelých pletiv i rozklad plodů a agresivně napadá mladé rostliny mnoha jiných rostlinných druhů v okolí. Podle některých léčitelů může houba napadat povrch některých orgánů v dutině břišní a přispět například k rozvoji leukémie, jiní varují před pravidelnou konzumací tepelně neošetřených banánů zejména ve výživě dětí a mladých lidí. Špičku banánu (kudy plíseň do plodu proniká nejprve) je třeba odříznout a oloupaného banánu se nedotýkat rukama. Příliš skvrnité plody již nekonzumujte.
Zdroj: článek Banánovník
Škůdci na paprikách
Mšice
Nejčastějšími škůdci na paprikách jsou mšice, zejména mšice řešetláková (pozor – je velmi odolná proti přípravku Pirimor). Mšice škodí rostlinám především sáním a přenosem ostatních viróz. Rostliny můžete ochránit přípravky Actellic 50 EC, Dursban 480 EC, Mospilan 20 SP a Tribute Trigger.
Svilušky
Dalšími častými škůdci jsou svilušky, konkrétně sviluška chmelová, která vytváří na paprikách jemné pavučinky. Pro ochranu rostlin před napadením lze použít přípravky Omite 30, Omite 570 EW nebo Talstar 10 EC.
Molice
Velmi těžko hubitelným škůdcem paprik jsou molice. Jsou také označovány jako „bílé mušky“. V současné době je možné proti nim aplikovat pouze přípravek Applaud 25 WP.
Deformace plodů
Příčinou deformace plodů bývají nejčastěji genetické poruchy nebo potíže s opylením. Ty může vyvolat buď chladné počasí (nedostatek opylovačů, neprášivý pyl) nebo velké teplo v době květu (zasychání blizen).
Bradavice na paprikách
Pokud objevíte na plodech paprik drobné bradavičky (většinou umístěné na spodní straně listů poblíž listových žilek), jedná se o tzv. intumescenci. Její příčinou je především nadměrná zálivka nebo příliš vlhký vzduch.
Virus mozaiky okurky (CMV)
Následkem viru mozaiky okurky jsou plody paprik menší a deformovanější. Listy mají hnědé skvrny. Choroba se objevuje na rostlinách ve druhé polovině léta.
Paprikám škodí nebezpečná bronzovitost rajčete
Nebezpečná je virová bronzovitost rajčete, která je příčinou zpomaleného růstu až úhynu rostlin, na plodech způsobuje různobarevné, většinou rozptýlené skvrny. Všechny virózní rostliny je třeba okamžitě likvidovat.
Hniloba kořenů nebo kořenového krčku
Hniloba kořenů nebo kořenového krčku je příčinou fytoftorové hniloby nebo fusariového vadnutí. V obou případech je základem ochrany důsledné střídání plodin, včasné a důkladné odstraňování napadených rostlin a posklizňových zbytků, vyrovnaná výživa, případně vhodná dezinfekce půdy.
Zdroj: článek Škůdci
Další postřiky
Dále je možné použít následující insekticidy nebo akaricidy:
- PRAKTIK SVILUŠKA STOP (hexytthiazox)
- CAREO Koncentrát proti škůdcům (neselektivní insekticid)
- KARATE se ZEON technologií 5 CS (neselektivní insekticid)
- Omite 570 EW
- Talstar (neselektivní insekticid)
- Magus 200 SC
- Sanmite 20 WP
Zdroj: článek Ochrana proti svilušce
Jak zachránit rezavé túje
Pro zakořenění tújí je důležité, v jakých podmínkách do té doby rostly. Pokud rostly celou dobu v kontejnerech, obvykle se na novém stanovišti ujímají dobře. Pokud túje začnou rezavět, je nutné zjistit příčinu problému.
Když vysadíme zejména starší rostliny, které rostly ve volné půdě, musíme počítat s určitým „výpadkem“ rostlin. I při jejich opatrném vykopání dochází k částečnému narušení jemných kořínků, které stálezeleným rostlinám potom chybí k dostatečnému zásobení rostlin vodou a živinami. Na rozdíl od dřevin opadavých, u kterých můžeme nadzemní část při výsadbě redukovat, stálezelené dřeviny – a jehličnany zejména – nezkracujeme. Proto je výhodnější a jistější, i když dražší, vysazovat jen túje pěstované v kontejnerech. Další výhodou tohoto způsobu je, že nejsme vázáni na jarní či podzimní termín výsadby a při dostatečné zálivce můžeme dřeviny sázet i v létě.
Malý životní prostor
Několik let po výsadbě se živý plot postupně zapojí a sousedícím rostlinám se logicky zmenší životní prostor. Do přehoustlých korun tújí se dostává méně světla a dochází k postupnému žloutnutí, hnědnutí a prosychání bazální části stromu. Jde o přirozenou fyziologickou reakci rostlin, proto je v tomto případě aplikace chemických přípravků proti domnělému napadení houbovými chorobami zbytečná. V ojedinělých případech, za extrémně vlhkých klimatických podmínek, skutečně může dojít k houbové infekci, která bývá doprovázena žloutnutím a odumíráním jednotlivých větviček, přičemž infekce postupuje od bazálních částí větví. Původce onemocnění ale obvykle zjistíme až po odumření větví, a ani v tomto případě by nebylo ošetření fungicidy nijak účinné, protože jde o onemocnění způsobené špatnými pěstitelskými podmínkami.
Nevyrovnaná výživa
Žloutnutí, hnědnutí a prosychání dřevin odspodu může nastat při nedostatku, ale paradoxně i při přebytku živin v půdě. Nedostatek živin můžeme nahradit pravidelnou aplikací granulovaných nebo kapalných hnojiv v první polovině vegetačního období. Opačným extrémem je nejen nadměrné používání hnojiv, ale také jejich aplikace ve špatnou dobu. Hnojiva s obsahem dusíku je třeba aplikovat na jaře, další dávku je možné dodat ještě koncem června. Při pozdější aplikaci dochází nejen k prodloužení vegetace, ale hlavně k horšímu vyzrávání dřeva, což má za následek jeho malou odolnost k silnějším mrazům v zimě. Mrazuvzdornost tújí můžeme naopak posílit aplikací jednosložkových draselných hnojiv, například síranem draselným, a to na konci srpna či v září.
Nevhodné prostředí
Ve městech a v obcích se často túje vysazují jako veřejná zeleň na kraje cest a silnic, kde mají za úkol vytvoř
(...více se dočtete ve zdroji)
Zdroj: článek Túje a jejich nemoci
