Informace od profesionálů

HLAVNÍ STRÁNKA

  

CHOROBY

  

PĚSTOVÁNÍ

  

ŠKŮDCI

  

RECEPTY

  
Téma

TOPINAMBURY SADBA

Obsah

Sadba topinamburů

Ve svém sortimentu sadbu topinamburů běžná zahradnictví většinou nemívají. Je možné oslovit nějaké myslivecké sdružení. Topinambury totiž využívají myslivci k zimnímu přikrmování lesní zvěře. Další možností, jak sehnat sadbu topinamburů, je od jiných pěstitelů, kteří inzerují na internetu či v zahrádkářských časopisech.

Zdroj: Židovské brambory topinambury

Diskuze

V diskuzi ŽIDOVSKÉ BRAMBORY TOPINAMBURY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr.

topinambury miluju , kupuji je na diatop.cz

Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a bude moci vložit svůj komentář.

Zdroj: diskuze Židovské brambory topinambury

Topinambury zákaz

Topinambury se nesmějí pěstovat na Slovensku, topinambury jsou zde totiž zařazeny do invazivních druhů a jejich prodej je nezákonný.

Zdroj: Židovské brambory topinambury

Recept na salát s topinambury

Ingredience: 0,5 kg topinamburů, 4 ks rajčat, 150 g sýra Cottage, 1 lžíce pažitky, 1 ks oranžové papriky

Postup: Topinambury oškrábeme a dáme na chvíli do okyselené vody. Rajčata spaříme, oloupeme, zbavíme jadřinců a nakrájíme na kostičky. Stejně nakrájíme i žlutou nebo oranžovou kapii. Topinambury nastrouháme na hrubém struhadle. Pažitku nasekáme nadrobno. Ke kouskům rajčat a paprik přidáme nastrouhané topinambury, osolíme, opepříme a promícháme s kelímkem sýra Cottage. Salát ozdobíme nasekanou pažitkou a dáme vychladit.

Zdroj: Židovské brambory topinambury

Vařené topinambury

Ingredience: 600 g topinamburů, 50 g másla, 30 g tvrdého sýra nebo strouhanky, ocet

Postup: Oškrábané topinambury vkládáme do okyselené vody. Rozkrájíme je na půlky nebo čtvrtky a vaříme v osolené vodě 10–20 minut. Podáváme se smaženou houskou nebo strouhaným sýrem a polité máslem.

Zdroj: Židovské brambory topinambury

Pečené topinambury

Ingredience: 600 g topinamburů, 2 cibule, 6 lžic řepkového oleje, 4 stroužky česneku, sůl, mletý pepř, špetka strouhaného muškátového oříšku

Postup: Topinambury a cibuli oloupeme. Topinambury omyjeme a nakrájíme na kolečka, cibuli pokrájíme na kostičky. Takto připravené topinambury s cibulí dáme do hlubšího pekáčku nebo nepřilnavého kastrolu, přidáme prolisovaný česnek, sůl, mletý pepř a trošku muškátového oříšku. Vše promícháme a vložíme do trouby předehřáté na 180 stupňů Celsia. Pečeme asi 45 minut a v průběhu pečení několikrát promícháme. Podáváme například jako přílohu k masu.

Zdroj: Židovské brambory topinambury

Kde se dají koupit topinambury

Hlízy topinambur se dají koupit například na www.topinambury.cz, ale jen na jaře. Hlízy topinamburů můžete sehnat třeba v prodejně BioKoloniál, U Svobodárny 1110/12, 190 00 Praha 9.

Zdroj: Židovské brambory topinambury

Polévka z topinamburů

Ingredience: 500 g topinamburů, 1 cibule, 1 lžíce sádla, 100 g smetany, 1 kostka Masoxu, 2–3 stroužky česneku, sůl dle chuti

Postup: Topinambury očistíme a nahrubo pokrájíme. Cibuli nakrájíme na kostičky. V hrnci rozpustíme sádlo a opečeme na něm cibuli do zlatova. Přihodíme topinambury a krátce osmahneme. Zalijeme vodou (tak aby topinambury byly ponořené, ne více). Přidáme rozdrobenou kostku Masoxu a povaříme do měkka. Změklé topinambury rozmixujeme ponorným mixerem do kašovité konzistence, zjemníme smetanou. Dochutíme prolisovaným česnekem a solí. Podáváme samotné nebo s opečeným chlebem.

Zdroj: Židovské brambory topinambury

Pěstování topinamburů

Topinambury se mohou pěstovat z hlíz, které se nakrájí na kousky, ale tak, aby na každém zůstalo jedno očko. Po zaschnutí se řízky hlíz sází do pařeniště ve sponu deset krát deset centimetrů a pět centimetrů hluboko. Jakmile rostlinky dosáhnou výšky deseti centimetrů, vysazují se na záhon. Stěna z topinamburů může sloužit i jako živý plot. Topinambury je vhodnější sklízet každoročně, i když rostlina vydrží na jednom místě čtyři až šest let. Začnou-li se tvořit malé hlízy, je čas přesadit je na jiné místo. Topinambur je rostlina poměrně nenáročná a odolná. Stačí mu i půda, která je poměrně chudá na živiny. Dobře snáší vlhko i zimu. Topinambur lze pěstovat na záhonech, je dobré dát rostlinám rozestupy mezi sebou 20–30 cm, ale můžete je pěstovat dokonce i v prostorné nádobě. Hlízy se vysazují na jaře do hloubky 10–15 centimetrů. Rostliny potřebují pro růst oporu v podobě kůlu. Rostlina vyrůstá do výšky cca dva metry nad zemí, někdy i vyšší, a kvete žlutými květy. S příchodem zimy nadzemní část rostliny umírá. Z jedné rostliny sklidíte cca 1–1,5 kg hlízy. Úlomek hlízy můžete pak znovu zasadit a z něj vyroste nová rostlina. Topinambur se množí velice rychle. Vhodná doba pro sklizeň nastává od října až do pozdního podzimu. Hlízy nesklízejte jako brambory, ani rostlinu nevytrhávejte. Stačí ji vyvrátit – pod povrchem půdy se objeví většina hlíz. Ty opatrně vyjměte, abyste je nepoškodili. Poraněné hlízy totiž rychle vysychají nebo podléhají hnilobě.

Zdroj: Židovské brambory topinambury

Rychlý oběd bez masa

Růžičková kapusta

Ingredience: 8 hrstí růžičkové kapusty, 2 lžíce másla, 2 lžíce strouhanky, sůl.

Postup: Růžičky kapusty zbavíme zavadlých listů, důkladně je opereme a povaříme 15 minut. Při vaření nepoužíváme pokličku − bez pokličky nebudou štiplavé. Uvařenou a okapanou kapustu dáme na talíř, zalijeme máslem a posypeme upraženou strouhankou.

Topinambury s máslem

Ingredience: 10 hrstí topinamburů, 3 lžíce másla, 1 lžíce nasekané petrželky nebo pažitky, trocha octa nebo citrónové šťávy, sůl.

Postup: Topinambury oškrabáme, omyjeme a uvaříme v okyselené, mírně osolené vodě. Vaříme asi 30 minut. Uvařené topinambury posypeme petrželkou a přelijeme horkým máslem.

Topinambury jsou velmi zdravé. Obsahují inulin, který pomáhá snižovat hladinu cukru v krvi, proto jsou vhodné pro diabetiky. K dalším jejich pozitivům patří schopnost čistit střeva, pomáhají při revmatismu, při otocích a žádoucím odvodňování organismu. Potvrzena je i schopnost topinamburů redukovat hladinu cholesterolu v krvi, regulovat krevní tlak nebo pomáhat při stresu.

Cibulky s vejci

Ingredience: 1 šálek malých cibulek, 2 lžíce másla, 4 vejce uvařená natvrdo, nasekaná zelená petrželka, pepř, trocha cukru, sůl, brambory (jako příloha).

Postup: Nejdelší čas zabere uvaření brambor. Proto je oloupeme, očistíme, nakrájíme na kostičky a dáme vařit do osolené vody s trochou kmínu (tak se rychleji uvaří). Poté uvaříme vejce natvrdo. Mezitím si oloupeme a uvaříme cibulky. To trvá asi 15 minut. Uvařené cibulky přelijeme studenou vodou a necháme okapat. Do hrnce dáme máslo, cibulky, cukr (podle chuti) a vejce nakrájená na kolečka. Mírně podlijeme vodou a chvíli dusíme. Nakonec osolíme a opepříme. Hotové cibulky dáme na mísu a posypeme zelenou petrželkou. Jako přílohu podáváme vařené brambory.

Zdroj: Co k obědu

Moření česneku Fundazolem

Houbové choroby česneku se vyskytují více na těžkých či vlhkých půdách. Jejich šíření podporuje vlhké a teplé počasí. Stejné houby napadají mimo česnek i ostatní cibulovou zeleninu. To znamená, že česnek nelze pěstovat po žádné cibulové zelenině minimálně čtyři až pět let, v případě bílé, sklerociové hniloby až deset let. Pro výsadbu se musí užívat jen zaručeně zdravá sadba, a i když koupíte certifikovanou sadu, také ji namočte do Fundazolu (minimálně na 20–30 minut).

Zdrojem infekce jsou napadené stroužky už při výsadbě, zamořená půda nebo posklizňové zbytky rostlin.

Zdroj: Moření česneku

Řízkování levandulí

Z dospělé rostliny se ostříhají řízky v místě, kde je levandule dostatečně ohebná, ale zároveň dřevnatá. Abyste podpořili tvorbu kořenů, je dobré namočit řízky levandule do stimulátoru. Pak již můžete řízky levandule zasadit například do květináčků se zahradnickým nebo množárenským substrátem, a to nejlépe po 3–5 řízcích. Substrát byste měli udržovat mírně vlhký. Dospělé levandule necháváme na přímém slunečním světle, rostlinky ho dobře snášejí, ba přímo vyžadují. Řízkované rostlinky je však lepší nechat v polostínu, dokud dobře nezakoření a neobrazí. Levandule pak vysazujeme na slunná místa, mají rády sušší půdu.

Řízkování levandulí foto

Zde jsou fotografie, na kterých je vidět sadba řízků levandule.

Řízkování levandulí video

Zde jsou video návody, na kterých je vidět řízkování levandule.

Zdroj: Množení řízkováním

Co je to topinambur

Topinambury dorůstají do úctyhodné dvoumetrové výšky a jejich květy i listy se velmi podobají slunečnici. Semena dozrávají jen v klimaticky teplejších oblastech, proto se v našich podmínkách množí výhradně vegetativně, a to z hlíz. Topinambur je odolný proti mrazu i suchu, ale přece jen je více náročný na vláhu než brambory. Topinambury mají obdobné složení jako brambory. Obsahují bílkoviny, necelé procento tuku, šestnáct procent inulinu, minerálie železo a křemík a o trochu méně draslíku. Právě pro vysoký obsah inulinu místo škrobnatých látek jsou vhodnou zeleninou pro diabetiky. Chuť hlíz je velmi jemná i za syrova, nastrouhané nebo nakrájené na plátky se přidávají do salátů, vaří se jako příloha, mohou se opékat nebo jimi lze nahradit v polévkách brambory. Vaří se krátce s kapkou citronové šťávy nebo octa, aby hlízy nemodraly, ale zůstaly pěkně bílé. Ale pozor, vařte opravdu jen krátce, protože hlízy jsou velmi brzo měkké.

V hlízách topinamburu je obsažen kvalitní olej, vláknina, aminokyseliny, vitamín C a další vitamíny, draslík a především inulin. Ten je vhodný nejen pro diabetiky, ale i pro všechny ostatní, neboť snižuje hladinu cukru v krvi a ničí volné radikály. Jsou skvělou dietní potravinou napomáhající redukci nadváhy, i potravinou vhodnou pro osoby v rekonvalescenci a pro osoby starší. Zlepšují nejen činnost trávicí soustavy, ale i jater a ledvin, podporují látkovou výměnu obecně, také působí antirevmaticky a proti astmatu. Jsou vhodné pro těhotné ženy, neboť jejich požívání zmírňuje těhotenské křeče i nevolnosti a působí proti potratu. Pozitivně působí na snižování hladiny cholesterolu v krvi, mají i detoxikační a antistresové účinky.

Topinambury lze připravovat na spoustu způsobů, je možné je konzumovat jak za syrova, tak je tepelně upravovat. Jejich chuť je mírně nasládlá s jemně oříškovým nádechem. Hlízy topinambur ze všeho nejdříve očistíme kartáčkem. Konzumovat je můžeme vcelku, nakrájené na plátky nebo na kostičky, lze je i strouhat na struhadle. Můžete je smíchat s další zeleninou nebo je vařit, dusit, zapékat nebo smažit. Za syrova v salátech nahradí ředkvičku, mají obdobnou chuť, a za tepla je lze užít všude tam, kdy bychom použili jako přílohu k jídlu brambory. Z topinamburů si můžete připravit v odšťavňovači i čerstvou šťávu, pro vylepšení chuti ji doplňte třeba o šťávu z čerstvých mrkví.

Zdroj: Židovské brambory topinambury

Co říká o moření česneku Kozák

Z přípravků na moření sadby pěstitel Kozák doporučuje Sulku, která sice téměř neúčinkuje na háďátko zhoubné (proti kterému byla Sulka původně registrována), ale velmi dobře působí proti rozšířenému roztoči vlnovníku česnekovému (Aceria tulipe), který způsobuje takzvané vyšeptávání česneku.

V případě moření Sulkou pěstitel doporučuje sadbu rozdružit na stroužky už začátkem září a namočit je na 2–3 hodiny v 5% roztoku Sulky. Poté musí sadba co nejrychleji (cca do 12 hodin) oschnout. Takto připravenou sadbu pěstitel následně uskladní na větraném suchém místě až do doby výsadby (konec listopadu až začátek prosince). Pěstitel Kozák upozorňuje, že roztok Sulky nelze používat opakovaně. Také doporučuje před výsadbou stroužky na 1–2 hodiny namočit do vlažné vody. Tím stroužek rychleji aktivuje své obranné mechanismy. Po oschnutí stroužků je nutné ihned začít s výsadbou.

Zdroj: Moření česneku

Bezorebný systém

Při tomto způsobu hospodaření, který se také nazývá přímé setí, obdělávka půdy bez orby, drážkové obdělávání či drážková výsadba, se půda ponechává bez narušení od sklizně do osevu, s výjimkou dodání živin. Sadba či osev se provádí v úzkém seťovém lůžku nebo drážce vytvořené předradličkami, čističi řádků, diskovými či hrotovými otvírači. Regulace plevele se dosahuje v prvé řadě herbicidy. K nouzové regulaci plevele lze využít půdní obdělávky.

Tento bezorebný systém využívá dvou základních metod: hrůbkování a mulčování.

Hrůbkování

Půda se ponechává bez narušení od sklizně do osevu s výjimkou dodání živin. Výsadba se dokončuje v půdě připravené v hrůbcích pomocí šípových radliček, diskových otvíračů, předradliček nebo řádkových čisticích strojů. Zbytky se ponechávají na povrchu mezi hrůbky. Regulace plevelů se provádí herbicidy, obděláním půdy či oběma způsoby. Hrůbky se obnovují během obdělávání.

Mulčování

V zemědělství se termínem mulčování označuje rovnoměrné pokrytí plochy (pole), na které rostla sklízená rostlina, odpadem ze sklizně. Před výsadbou se půda naruší, k tomu se používá kultivační nářadí, jako jsou dlátové kypřiče, polní kultivátory, disky, šípové radličky nebo radlice. Regulace plevelů se pak provádí herbicidy, obděláním půdy či oběma možnými způsoby.

Zdroj: Rytí a orba půdy

Slovníček použitých odborných výrazů

  • uzavírání hroznů – dorůstání bobulí do konečné velikosti; bobule se vzájemně dotýkají, až vytlačují ven z hroznu
  • osečkování – odstraňování vrcholů letorostů s auxinem, hormonem podporujícím růst
  • odlisťování – odstraňování části listů, aby hrozny byly lépe osluněny
  • cibéby – bobule napadené ušlechtilou formou plísně šedé; plíseň odebírá z bobulí vody a zahušťuje mošt
  • chlebovinka – speciální vůně a chuť cibéb, typická pro některé druhy vín, např. Tokajské
  • ppm – speciální veličina, udávající množství živin v půdě, tj. 1 ppm přestavuje 1 mg živiny, např. draslíku nebo fosforu, v 1 kg půdy
  • mineralizace – přeměna organických forem živin na anorganické, týká se především dusíku
  • zelené hnojení – jedna z forem organických hnojiv; směska pěstovaná na místě a posléze zapravená do půdy
  • sorpční komplex – „zásobárna“ některých živin v půdě; tvoří ho buď částice jílu, nebo humus
  • rigolační pluh – pluh převracející půdu do větší hloubky
  • parafínování – ošetření místa srůstu na révové sazenici na ochranu před vysycháním
  • zpravokořenění sazenice – úhyn kořenů rostoucích na podnoži a rozvoj rosných kořenů vyrůstajících z roubu
  • kontejnerovaná sadba – sazenice révy prodávané za vegetace s kořenovým balem
  • etiolizovaný výhon – vybělený výhon, rostoucí pod povrchem půdy bez přístupu světla, nemá vytvořený chlorofyl
  • ramování – odstraňování rosných kořenů po výsadbě a v dalším následujícím roce

Zdroj: Kalendář pro vinaře - srpen

Pěstování

Křen vyžaduje vlhčí a dobře prohnojenou půdu. Řízky z kořene tlusté 2 až 3 cm a dlouhé asi 10 cm se vysazují vodorovně cca 30 cm hluboko a 70 cm od sebe. Během vegetace je třeba křen dále přihnojovat a v době sucha zalévat. První úrody se dočkáte na podzim 2. roku.

První rok se z křenových řízků vyvinou listové růžice a až druhý rok na podzim můžete sklízet pěkně vyvinuté kořeny. Při jejich dobývání dejte pozor, aby nedošlo k poškození matečných řízků. Sklízí se jen kořen, který prorostl brázdou na povrch. Protože je křen vytrvalá rostlina, se sklizní můžete pokračovat každý další rok. Jen na podzim dejte křenové zahrádce vždy novou zásobu živin v podobě čerstvého kompostu.

Jiný způsob pěstování křenu je rychlejší. Záhon připravíte jako u předchozího způsobu. Rozdíl spočívá v úpravě řízků, které před výsadbou otřete hadříkem. Tím se zabrání tvorbě vedlejších kořenů. Neotírá se jen vrchní část řízku o délce asi dva a půl centimetru. Sadba se klade opět do brázd, ale tentokrát šikmo (v úhlu čtyřiceti stupňů), aby byl vrcholek řízku těsně pod povrchem. Po výsadbě záhon urovnejte, během vegetace udržujte porost bez plevelů a na podzim už budete sklízet urostlé silné kořeny křenu, které se dobývají ze země celé. Na rozdíl od prvně uvedeného způsobu pěstování (takzvaně „po malínsku“) je ale potřeba výsadbu křenu založit každý rok znovu. Tento způsob pěstování umožňuje i zasazení do květináče.

Křen pěstujeme na slunci nebo v polostínu.

Zdroj: Křen

Autoři obsahu

Mgr. Světluše Vinšová

Mgr. Jana Válková

Mgr. Michal Vinš

Mgr. Hanka Synková


ČeskéNápady

O nás

Kontakt

Ochrana osobních údajů a cookies

 SiteMAP