Obrubníky jsou v podstatě kameny nebo dlažební kostky, které poskytují dekorativní a podpůrné hrany pro dlažební plochu. Pokládání obrubníků není složité a existuje přitom mnoho způsobů jejich využití. Obrubníky můžeme použít na lemování nové příjezdové cesty nebo trávníku. Bez ohledu na to, jakým způsobem chcete obrubníky použít, měli byste pokládku zvládnout sami s velmi dobrým výsledkem.
Postup pokládání obrubníků je následující:
Vyčistěte oblast, na které bude položena dlažba. Vezměte v úvahu výšku a šířku obrubníků, které budete pokládat, aby nebyly položeny moc vysoko nebo nízko. Položte je proto dříve než dlažbu, a to několik centimetrů pod úroveň výkopu.
Připravte betonový pruh podle cesty, kde chcete pokládat obrubníky. Beton by měl být suchý nebo mírně vlhký. Základová vrstva by měla být vysoká 2–3 cm.
Položte první obrubník spodní rovnou plochou na začátek, kde jste připravili beton. Horní zaoblená část obrubníku musí být směrem nahoru.
Stejným způsobem položte další obrubník na konec řádku připravené betonové plochy.
Natáhněte provázek od prvního obrubníku na začátku k druhému obrubníku na konci. Provázek vám pomůže udržet rovinu obrubníků při dalším pokládání.
Začněte pokládat další obrubníky vedle prvního na připravený betonový podklad. Rovinu položeného obrubníku vždy zkontrolujte podle nataženého provázku. Až se dostanete k poslednímu obrubníku, ke kterému máte natažený provázek, budete ho muset pravděpodobně zkrátit. Vyjměte ho a uřízněte na požadovanou délku.
Ještě jednou každý obrubník zkontrolujte, zda je položený ve správné rovině.
Podél přední a zadní strany každého obrubníku přidejte přiměřené množství betonu tak, aby po zatvrdnutí obrubníky pevně držely a nevyvracely se. Nešetřete na betonu kolem obrubníků, mohly by se uvolnit při silném dešti, vlivem sněhu nebo poškodit tlakem kol od auta.
Na zadní stranu obrubníku nasypte hustě cement, téměř až k horní hraně obrubníku. Tloušťka cementu by měla mít směrem k vrcholu tvar kužele. Dole by mělo být nasypáno nejvíce. Při přidávání betonu a cementu na zadní stranu obrubníku počítejte se zakrytím trávníkem.
Na přední stranu obrubníku přidejte silnou vrstvu betonu. Beton by neměl přesahovat první třetinu výšky obrubníku.
Obrubník ještě jemně poklepejte paličkou, až zapadne přesně na své místo.
Zkontrolujte, zda jsou vrcholy všech obrubníků ve stejné rovině s provázkem, který máte natažený od prvního k poslednímu obrubníku. Pokud ještě některý obrubník vyčnívá, dorovnejte jeho umístění paličkou.
Nechte alespoň jeden den zatvrdnout beton a cement.
V diskuzi SUCHÝ BETON se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jiří Dratnal.
Dobrý den,
mám na Vás prosbu - zda bych mohl dostat radu - potřebuji osadit cca 50 obrubníků a rozhoduji se zda si připravit směs sám, nebo koupit již hotovou směs - nedokáži ale spočítat kolik bych potřeboval přibližně pytlované směsi ( m3 ) nebo stěrku+písku+cementu.
Jestli můžete a budete ochotni mi sdělit Váš názor , budu moc rád.
S pozdravem Jiří Dratnal
Na tento příspěvěk jestě nikdo nereagoval. Chcete se k němu vyjádřit? Klikněte na tlačítko a budete moci vložit svůj komentář.
Phalaenopsis je monopodiální orchidej, která roste z jediné stopky. Není schopna ukládání většího množství vody, i když její listy nějakou vodu pojmou, přesto tato rostlina má nízkou toleranci k suchu. Během sezony, kdy orchidej roste, je potřeba ji zalévat vždy, když kořeny získají stříbřitě bílou barvu, obvykle jednou týdně. Snažte se udržovat substrát mírně vlhký. Během období květu můžete snížit zálivku zpět na jednou za dva týdny. Čím vyšší je vlhkost, tím důležitější je zachovat dobré proudění vzduchu kolem kořenů a listů. Více naleznete v článku zalévání orchidejí.
V naší poradně s názvem TUKOVÁ BULKA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Lukas.
Dobry den zhruba pred rokem se mi udelali takove vridky na varlatech bile pomerne i velke, predevcirem se mi udelal vred docela dost bolestivy, ale vymacknout zatim nejde
mohli by jste mi poradit co se stim da delat a co by to mohlo byt
dekuji Uživatel rovněž přidal ke svému příspěvku i obrázek, který můžete vidět, když kliknete na tento odkaz přiložený obrázek.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Cempírek.
Tyhle bulky se dělají, když dochází k ukládání vápníku a fosforu v oblasti šourku. Odborně se tomu říká kalcifikace kůže a obvykle postihuje mladé muže v pubertě. Pupínky pak pomalu rostou celý život a nikdy nedojdou do stadia, kdy by šly vymáčknout. Jediná možná léčba je chirurgické odstranění. S řešením pomůže kterýkoliv kožní lékař.
Postačí jedno špatné šlápnutí a hned je na světě nepříjemné podvrtnutí kotníku. Toto zranění je nejčastějším úrazem kotníku a přijít k němu je opravdu snadné. Často se objeví při sportování, ale můžete třeba jen nešťastně sklouznout po obrubníku chodníku nebo šlápnout na výmol v cestě.
Co je vlastně kotník? Kosti jsou s kloubem spojeny mnoha malými vazy, které zajišťují správný pohyb a celistvost kotníku. Při špatném došlápnutí a vyvrácení nohy dovnitř nebo ven se tyto malé vazy v kotníku natáhnou a přetrhnout. Častější je vyvrácení dovnitř, to se poraní vazy na vnější straně nohy. Následuje bolest a během krátké chvíle také otok, bolestivé je poraněné místo při pohybu i na dotek. Brzy se také začne objevovat probarvení postiženého místa, od modré až po černou barvu. I když se vám zdají otok a bolest malé, měli byste vždy s takovým zraněním navštívit lékaře. Jen díky rentgenu je totiž možné vyloučit případnou zlomeninu.
V těle maminky koluje během vývoje dítěte větší množství tekutin, a to vede k otokům především ve vyšších fázích těhotenství. V tomto období za otoky zpravidla může i rychlý nárůst váhy. Otoky se umocňují, pokud nastávající maminka dlouho stojí nebo sedí. V těchto polohách se totiž podporuje ukládání tekutiny mimo krevní oběh. Ideálním řešením je polohovat nohy a podnikat malé svižné procházky. Také je nutné regulovat příjem tekutin.
Medrol se používá v situacích, kdy je nutné tlumit imunitní systém a zánětlivou odpověď. Typickými indikacemi jsou zhoršení zánětlivých onemocnění dýchacích cest (astma, CHOPN), alergické reakce a autoimunitní nemoci. Vzhledem k nežádoucím účinkům při dlouhodobém užívání se tento lék podává spíše akutně a v krátkém časovém intervalu.
Mezi nežádoucí účinky Medrolu patří i přibývání na váze. Člověk má vlivem Medrolu zvýšenou chuť k jídlu. Tuk se následně hromadí v obličeji a na břichu – vzniká typický obézní měsícovitý obličej a velké břicho s relativně tenkými končetinami. Nahromadění tuku v oblasti zad za krkem může způsobit vznik tukového hrbu (gibbus). Spolu s nabýváním na hmotnosti vlivem ukládání tuku dochází k úbytku svalové hmoty.
Hrubý základový beton musí být především velmi pevný, aby nepraskal. Takový beton může obsahovat jakékoliv velké pevné části, jako jsou kusy starého betonu, železo a téměř jakýkoliv stavební odpad. Základový beton musí po zpracování několik týdnů tvrdnout. Tato doba se dá zkrátit použitím složek pro lepší tvrdnutí.
Pro výrobu a ukládání betonu je nejvhodnější počasí, kdy se teploty pohybují od patnácti do pětadvaceti stupňů Celsia a je vysoká relativní vlhkost vzduchu. Při teplotách vyšších je třeba beton rychleji zpracovat, protože rychleji tvrdne, a zabránit odpaření vody z povrchu betonu přikrytím PE fólií. Při teplotách betonové směsi pod pět stupňů se zastavuje chemický proces tvrdnutí betonu, z betonu se většinou vypaří voda (voda se odpařuje i při nízkých teplotách) a dojde ke znehodnocení betonu. Do základů by neměl být beton úplně suchý, ale zavlhlý.
Nejčastější a nejefektivnější krytinou pro podlahové vytápění je keramická dlažba, protože dobře vede teplo a umožňuje jeho ukládání. Samozřejmě mohou být použity podlahové krytiny i jako je vinyl, linoleum, koberce nebo dřevo, ale každá krytina, která izoluje podlahu v místnosti, snižuje účinnost tohoto systému.
Pokud chcete koberec, použijte tenký koberec s hustým polstrováním, nejlépe použijte jen malý koberec jako dekorativní prvek. Pokud budete mít jen některé pokoje, které budou mít podlahovou krytinu, pak by tyto místnosti měly mít samostatnou smyčku, aby byl systém vytápění těchto místností efektivnější. To proto, že voda, která teče pod zakrytou podlahou, bude muset být teplejší, aby vykompenzovala podlahovou krytinu. Dřevěně podlahy by měly být raději laminové, na místo masivního dřeva, aby se zabránilo možnosti vysoušení a praskání dřeva tepelnými účinky.
Kaolin, také známý jako bílý jíl, nebo v lékárnách jako bolus alba, je jemná bílá hornina bez železa, která obsahuje jako hlavní složku kaolinit, produkt ze zvětrávání živce. Dalšími složkami jsou různé další jílové minerály a nerozložené částice živce.
Kaolin se používá především při výrobě papíru a při přípravě porcelánu. Kromě toho se bolus alba používá mimo jiné jako složka některých lékových základů a přidává se i do potravin. Ale ani využití k ochraně rostlin není zanedbatelné. Kaolin se zde používá jako pesticid, kde jako účinná látka přípravků na ochranu rostlin je povolen v celé EU a ve Švýcarsku. Kaolinem se hubí škůdci, jako je přísavník hrušňový, vrtule ořechová, octomilka třešňová a blýskáček řepkový.
Proti vrtuli ořechové se kaolin využívá díky své schopnosti obalit slupku plodu ořechu a vytvořit tak nepropustnou vrstvu pro ukládání vajíček vrtule ořechové. Ta se nemá jak rozmnožovat a hyne vymřením. Kaolin se na ořechy používá jako suspenzní roztok kaolinu a vody a stříká se s ním celý strom v době, kdy jsou přítomny plody. Zde je vidět cena kaolinu.
Nasycené tuky: Pro diabetiky představují nasycené tuky časovanou bombu. Pokud nechcete riskovat své zdraví, vyhýbejte se konzumaci vysokotučných mléčných výrobků, uzenin a tučného masa. Vepřové a hovězí můžete nahradit kuřecím, králičím nebo rybím masem.
Smažená jídla: Při smažení vznikají transmastné kyseliny a další látky poškozující lidský metabolismus. I když tyto pokrmy mohou lahodit chuťovým pohárkům, raději zvolte zdravější postupy, například vaření, pečení či dušení.
Cholesterol: Živočišný tuk tvoří základ buněčných membrán. Nadměrné množství cholesterolu však vede k jeho ukládání do tepen a vzniku aterosklerózy. Příjem této látky by neměl převyšovat 300 miligramů denně. Potravinami bohatými na cholesterol jsou tučné mléčné výrobky, tučná masa, žloutky a vnitřnosti.
Sůl: Je-li jí moc, způsobuje zvýšení krevního tlaku a urychluje proces kornatění tepen. Hotové pokrmy na talíři tedy zásadně nedosolujeme a vyhýbáme se potravinám s vysokým obsahem soli, tedy hlavně uzeninám, polotovarům a různým slaným pochutinám.
Modřina na dásni je v podstatě hematogenní pigment. Jedná se o pigment, který vzniká rozkladem krevního barviva. K hematogenní pigmentaci dochází například při traumatech, kdy se pacient kousne do tváře (například po anestezii). Dalším příkladem jsou hematomy, ekchymóza, purpura. Vzácnou příčinou ukládání pigmentů hematogenního původu je hemochromatóza, což je dědičná choroba, která se projevuje zvýšeným ukládáním železa v těle. Projevem této nemoci v dutině ústní je šedomodrá pigmentace patra a sliznice tváří.
Jak se pozná rakovina dásní
Rakovina dásní se vyskytuje na rtech (obvykle na spodním rtu), uvnitř úst, na zadní straně hrdla, na mandlích nebo na slinných žlázách. Vyskytuje se častěji u mužů než u žen a její výskyt je nejpravděpodobnější u osob starších 40 let. Klíčovým rizikovým faktorem je kouření v kombinaci se silným alkoholismem. Pokud není včas odhalena, vyžaduje rakovina úst chirurgický zákrok, ozařování nebo chemoterapii. Může být smrtelná; přibližně v 50 % všech případů je doba přežití pacientů kolem pěti let. Tato špatná prognóza je částečně způsobena nerozpoznáním počátečních příznaků – klíčovým předpokladem úspěšné léčby rakoviny úst je její včasné odhalení.
Řepa je bohatá na vitamín C (posiluje imunitu), vlákninu a nezbytné minerály, jako je draslík (zásadní pro zdravé nervy a funkce svalů), mangan (dobrý pro vaše kosti, játra, ledviny a slinivku břišní), vápník či železo. Řepa také obsahuje kyselinu listovou, která pomáhá snížit riziko vrozených vad, a je proto vhodná pro těhotné.
Je to zelenina velmi hodnotná – ve 100 g bulvy červené řepy je asi 70 mg sodíku, 380 mg draslíku a 20 mg vápníku, dále řepa obsahuje hořčík a z mikroprvků rubidium a cesium. Důležitý je obsah rostlinných barviv, antokyanů zabraňujících křehkosti cév. Z vitamínů obsahuje nejen výše zmiňovaný vitamín C, ale i vitamíny skupiny B a další.
Warfarin je lék užívaný k prevenci vzniku krevních sraženin (trombů) v cévním řečišti a v srdci. Jeho účinek je založený na blokování účinku vitamínu K v organismu. Vitamín K je látka rozpustná v tucích s vlivem na srážení krve, na stavbu kostí a ukládání glukózy v játrech. Doporučená denní dávka vitamínu K je u mužů 80 µg a u žen 70 µg. Pokud jeho příjem kvůli potravě kolísá, mění se i srážlivost krve, což je situace, která pacienta léčeného Warfarinem může vážně ohrozit.
Nejúspornější myčka fy Siemens je poměrně úsporná. Myčka Siemens má průměrnou kvalitu mytí, v úsporném programu je pouze dostatečná, má delší mycí cykly, víko košíku na příbory se snadno uvolní, někdy má obtížnější zavírání komory na mycí prostředek, má relativně vysokou hlučnost.
Podle hodnocení zákazníků byla myčka Siemens hodnocena jako spolehlivá s 88 %. Hodnocení kvality bylo dobře s 60 %.
Myčka AEG má celkem nízkou spotřebu vody a energie v úsporném programu, snadné ukládání příborů, jemný a hrubý filtr, který lze vyjmout zvlášť.
Má průměrnou kvalitu mytí, v úsporném programu je pouze dostatečná, má poněkud nepraktickou práci s horním košem, má příliš malou skládací poličku na šálky, je nepříjemně hlučná, ostřikovací ramena nelze odmontovat (horší komfort při čištění).
Podle hodnocení zákazníků byla myčka AEG hodnocena jako méně spolehlivá se 78 %. Hodnocení kvality bylo uspokojivě s 59 %.
Nejdůležitějším parametrem při výběru ledničky je pro mnohé její vnitřní objem. Ale důležité je také věnovat pozornost energetické náročnosti, ty neúspornější spotřebiče mají energetickou třídu A+++.
Při výběru chladničky byste tedy měli vždy myslet na:
užitný objem – doporučuje se 60 litrů chladicího prostoru a 25 litrů mrazáku na jednu osobu;
energetickou náročnost – rozdíl v provozních nákladech mezi třídami A a A+++ může být až 100 %;
rozměry – přeměřte pozici, kde bude chladnička stát, stejně tak i transportní cestu.
Chladničky se rozdělují na kombinované, americké, monoklimatické, vestavné, pultové a vinotékové. Kombinovaná chladnička má nejčastěji v dolní části mrazničku. V horní části naleznete několik polic pro umístění potravin a často také šuplíky na ovoce a zeleninu. Americká lednička (side-by-side) představuje v podstatě dvě kombinované chladničky vedle sebe, velký chladicí prostor i mrazničku, často s vestavěným nápojovým automatem a výrobníkem ledu. Monoklimatická samostatná chladnička je bez integrovaného mrazáku, lze ji kombinovat s vedle stojící mrazničkou. Vestavná lednička je připravena pro zabudování do kuchyňské linky. Pultová nízká chladnička se hodí k umístění pod pult (varianty jsou s mrazákem i bez), lze ji využít také na chatě, v kanceláři nebo ve studentských pokojích. Vinotéková je speciální chladnička na víno, důležitá je kapacita lahví. K dostání je v jednozónové (pro jeden druh vína) nebo dvouzónové variantě.
Nejčastěji používanými technologiemi jsou antibakteriální povrch, dávkovač vody a ledu, nulová zóna, prázdninový režim a samoodmrazování. Antibakteriální povrch je aplikován na vnitřní stěny, které jsou potažené speciální látkou, která ničí bakterie a plísně. Dávkovač vody a ledu se nachází v přední straně dveří, převážně u amerických typů ledniček. Nulová zóna je přihrádka, která je určena pro skladování ovoce, zeleniny nebo sýrů, kde je nižší teplota než v ostatních prostorech. Prázdninový režim se využívá v případě, kdy není lednice často otevírána, pak je vnitřní teplota udržována na stabilní úrovni, čímž se výrazně snižuje spotřeba. Samoodmrazování funguje díky cirkulaci vzduchu – dochází ke snížení vlhkosti a nevzniká námraza.
Ukládání potravin do chladničky má svá pravidla. Ovoce a zeleninu byste například neměli omývat, veškeré pokrmy by měly být zchlazeny na pokojovou teplotu, aromatické potraviny by měly být zabaleny, aby neovlivnily chuť a vůni ostatních. Vnitřní prostory by neměly být přeplněné, aby vzduch mohl cirkulovat. Také platí, že teplota není všude stejná. Nejteplejší částí jsou dveře, následují boxy na ovoce a zeleninu. V nich je i vyšší vlhkost. Nad nimi je většinou nejchladnější místo a poté teplota směrem vzhůru opět roste. Rozdílné teploty a vlhkost určují, pro jaké potraviny jsou dané sekce vhodné. Často najdete doporučení i v návodu k použití.
Uspořádání a ukládání potravin v chladničce: 1. a 2. box (spodní) na ovoce a zeleninu; 1. přihrádka (nad boxy) na syrové maso, drůbež, ryby; 2. přihrádka na margaríny, sýry, zákusky; 3. přihrádka na vařené maso, šunku, párky, mléčné produkty, smetanu, rybí výrobky; 4. přihrádka na předem připravené pokrmy, polévky a vařené potraviny; 1. dveřní polička (spodní) na nápoje, 2. dveřní polička na dresinky, hořčice, kečup; 3. dveřní polička na vejce, máslo.
Uspořádání a ukládání potravin v mrazničce: 1. šuplík (odspodu) na mražené maso, drůbež, ryby; 2. šuplík na mraženou syrovou zeleninu a ovoce; 3. šuplík na zamražené pokrmy.
V České republice se jako vitamín D pro miminka používají kapky Vigantol. Zpravidla je jejich dávkování univerzální, přičemž se dětem podává jedna kapka denně. Vigantol je chemicky vytvořený vitamín D. Existují i jiné přípravky na rostlinné bázi, Vigantol je však předepisován všemi lékaři a je zdarma. Ostatní se hradí.
Vitamín D chrání před křivicí a napomáhá růstu zdravých kostí a zubů (vstřebávání vápníku). Při jeho nedostatku vzniká onemocnění rachitis, způsobující nevratnou deformitu kostí. Příroda si potřebný vitamín vyrábí v těle živočichů sama působením přímých paprsků slunce na pokožku. V kůži tedy tvoří vitamín D a tvoří si jej také do zásoby. Dá se tedy říci, že zásoba z letních měsíců pokryje potřebu pro podzimní měsíce. Pro zimní měsíce je tedy potřeba dodat vitamín D jinak.
Vigantol existuje ve formě oleje, který je uložen v malé lahvičce. Podává se ve formě kapek, které se mohou nakapat přímo do dutiny ústní nebo na lžičku mléka (u malých dětí). Dávkování se řídí doporučením lékaře, obecně se jedná o 1–2 kapky denně u dětí a cca 5–10 kapek u dospělých. Vigantol obsahuje cholekalciferol, což je vitamin D3. Nežádoucí účinky jsou způsobené hlavně možným předávkováním.
Přípravek je většinou dobře snášen. Při dodržování doporučených dávek se nežádoucí účinky neočekávají. K nežádoucímu zvýšení hladiny vápníku v krvi nebo moči a tím ke vzniku nežádoucích účinků může dojít při předávkování nebo současném vystavení pacienta ultrafialovému záření z přírodního nebo umělého zdroje. Výrazné zvýšení hladiny vápníku v krvi se může projevit akutními příznaky, například poruchami srdečního rytmu, bolestmi hlavy, nucením na zvracení, zvracením, psychickými poruchami až poruchou vědomí. Při přetrvání zvýšené hladiny vápníku v krvi se mohou projevit i další příznaky nežádoucích účinků jako ztráta tělesné hmotnosti, výskyt ledvinných kamenů, ukládání vápníku do měkkých tkání, nechutenství, žízeň a zvýšená frekvence močení.
Zachování rodu je základní myšlenkou každého včelstva. V momentu, kdy příroda otevře svůj roh hojnosti, včely se v úlu začnou silně množit a nosit do něj velké množství zásob. Pokud překročí hranici kapacity úlu, rozhodnou se rozdělit rojením. Tomuto aktu předcházejí dlouhodobé přípravy. Jednak matky omezí kladení nových vajíček a včely připraví velké množství matečníkových misek, do kterých donutí matku položit oplozená vajíčka. Z těchto misek se posléze stanou matečníky, ve kterých se tvoří nové matky. Původní královnu včely přestanou krmit, aby zhubla a byla schopna letu, neboť stávající poměr nosné plochy křídel k jejímu velkému zadečku jí to neumožňuje. Po zavíčkování matečníků okolo devátého dne se včelstvo připravuje k rozdělení a odletu do neznáma a nejistoty. Včely do sebe nasají medné zásoby na tři dny a začnou určovat kategorie, které vylétnou a které naopak zůstanou doma s novou neoplozenou matkou.
Rojení je přirozený způsob množení včelstev. V minulosti byla rojivost dokonce vyžadovaná vlastnost – díky ní se snadno navyšoval počet včelstev. V dnešní době včelaři rojivost už tolik neoceňují; včelstva se dají množit i jinými způsoby, ve svém důsledku efektivnějšími. Snaha je tak o selekci takových včelstev, která nejsou přehnaně rojivá. A dále je možné rojivost snižovat až k nule pomocí různých opatření.
Jakmile vzroste okolní teplota na maximum, včely opustí úl. Po zformování se do letové spirály nabírají směr, který jim ukázaly pátračky, tedy na předem vytipované a určené místo. Hučící spirála se pomalu pohybuje v letovém kurzu. Protože matka je špatným letcem, roj vždy nejprve usedne na nejbližší větev, shlukne se do dlouhého hroznu a připraví se na další, snad již konečnou cestu do nového příbytku.
Včely se rojí v období před první snůškou až do 20. června, kdy je konec období rozvoje a včely se začínají připravovat na zimu. Nejčastější příčinou rojení je přitom nedostatek místa v úlu. Včely v úlu mají různé úlohy. Náročné na prostor jsou stavba včelího díla, ukládaní zásob a kladení. Pokud tedy nemohou vykonávat jednu z těchto činností, dělnice narazí matečník a přinutí včelí matku opustit úl (vyrojit se).
