ULMUS PARVIFOLIA HOKKAIDO

Hokkaido

Ulmus parvifolia Hokkaido je velmi miniaturní odrůda japonského jilmu. Je absolutně nejlepší pro tvoření bonsaí, neboť roste velmi pomalu. Rostlina má drobounké světlezelené listy. Dobře se tvaruje.

Zdroj: článek Ulmus parvifolia

Sagei

Ulmus Parvifolia Sagei je zakrslý druh jilmu, jehož domovinou je Čína. Ačkoliv se jedná o nenáročnou malou dřevinu, v Evropě není příliš často nabízen. Nese široce vejčité drobné lístečky s jemně pilovitými okraji. Na délku dosahují pouze do 1 cm. Jsou lesklé a jasně zelené, s podzimem se zbarvují do žluta a opadávají. Větvičky mají vínově hnědou barvu a pravidelné uspořádání. Předpokládaný vzrůst se pohybuje okolo 2 metrů v 10 letech. Tento druh je často používán na tvorbu bonsají. Je plně mrazuvzdorný.

Není na půdu příliš náročný. Nejlépe se mu daří v úrodné, mírně vlhké, ale dobře propustné půdě. Především během parných letních dnů dbejte na pravidelný přísun vody. Vysazujte ho na slunné až mírně polostinné stanoviště. Používejte pomalu rozpustná hnojiva s dlouhodobým účinkem. Tento druh je vhodný na bonsaje.

Zdroj: článek Ulmus parvifolia

Přesazování

Čínský jilm (Ulmus parvifolia) přesazujeme vždy na jaře, a to zhruba po 2 letech.

Zdroj: článek Ulmus parvifolia

Geisha

Ulmus parviflora Geisha – je keř se zaoblenou korunou, který roste pomalu. Listy jsou dekorativní, malé, jemně ozubené, s jemným bílým okrajem. Preferuje úrodnou půdu, je vhodný na malé zahrady.

Kmínkový kultivar jilmu čínského – Geisha – vytváří hustou korunku drobných, vejčitě kopinatých zoubkovaných listů s bílou kresbou na okraji, takže vynikne jako solitér, který opravdu nepřehlédnete. Kvete v březnu až dubnu, barva květu je zelená. Výška je do 4 m a šířka do 2 m. Tento druh má rád přímé slunce nebo polostín. Je velmi nenáročný, dobře snáší i hlubší zmlazovací řez, a to díky schopnosti obrůstat i z velmi starého dřeva.

Zdroj: článek Ulmus parvifolia

Jilm čínský

Ve své asijské domovině dorůstají tyto krásné stromy výšky až 20 metrů, nebo se naopak dle dlouholeté tradice tvarují do miniaturní podoby, tedy jako bonsaje. Mají velmi jemné rozvětvení, malé, svěže zelené, střídavě postavené oválné lístky s vroubkovaným okrajem a drobným řapíkem. Dobře snášejí teplotní rozdíly a respektují sucho i vlhko. Pro svůj zdárný růst ale potřebují dostatek světla. Pro správné pěstování je důležité vědět, odkud k nám byl daný druh jilmu dovezen. Rostliny z teplé jižní Číny a Tchai-wanu jsou pokojové, rostliny ze studeného severu a čínských hor jsou venkovní. Jakou rostlinu máme, poznáme nejlépe na podzim. U venkovních jilmů se všechny listy zbarví do červenohnědé barvy a opadají, u pokojových může část zežloutnout a opadat, ale na koncích jsou stále patrné zelené přírůstky.

Jilm dobře snáší řez, můžete proto tvarovat korunku, zmenšit nebo omezit velikost stromku. Pokud provedete takový úkon s citem v ruce a oku, bude zákrok jen ku prospěchu. Pro takovéto tvarování je nejvhodnější jilm holandský. Ten dobře snáší i hluboký řez. Velmi vhodné jsou však i popisované jilmy čínské. Chcete-li pěstovat jilm v truhlíku, pořiďte si kultivar Hokkaido. S droboučkými listy se uplatní i ve skalce a nadšeni z něj budou i bonsajisté. Má jedinou nevýhodu v tom, že bývá málokdy ke koupi.

Starat se o jilm nedá opravdu žádnou práci a pěstovat ho zvládne i úplný začátečník. Stromy i keřové formy rostou dobře v každé zahradní půdě, na slunci i ve stínu. Pestrolistým kultivarům pochopitelně vyhovuje slunná poloha, v zastínění se nevybarví listy a zůstávají spíše světle zelené.

Dobře kořenící jilmy snesou to, co málokterý strom. Díky bohatému kořenovému systému lze přesazovat i vzrostlé exempláře. Trochu potrápit vás mohou jedině kultivary roubované na jiné podnoži, pak musíte čas od času odstraňovat výhony původního druhu.

Prý již Keltové věřili ve vzácnou léčivou moc jilmů a připravovali ze sušené kůry prášek jako základ léčivých placek na poškozenou pokožku. Ty léčily neuvěřitelně rychle, měly i protizánětlivé účinky. Jilm je také jedním ze stromů keltského horoskopu, který připisuje lidem narozeným v jeho znamení toleranci, smysl pro humor, píli, pohotovost a tvůrčího ducha.

Pod jménem jilm čínský se skrývají různé velmi si podobné dřeviny pocházející z Asie, jejichž domácí klima je subtropické. Všechny mají malé, tuhé, oválné, tmavě zelené listy rostoucí střídavě. Kmen má většinou tmavě šedou barvu a ve vyšším věku bývá více či méně strupovitý. Rostliny jsou vůči mrazu odolné jen v malé míře.

Díky jeho robustnosti a odolnosti můžeme jilm čínský pěstovat celoročně v bytě. Chyby při 

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Ulmus parvifolia

Správný název dýně (Hokaido/Hokkaido)

Dýně Hokaido je jednoletá bylina s plazivými stonky, rodiny Cucurbitaceae, pocházející z Japonska. V Čechách se ujal název dýně Hokaido s jedním „k“, správný název je však dýně Hokkaido.

Tato rostlina se odpradávna pěstovala na Dálném východě, nyní je hojně pěstována v Americe. Dýně Hokaido je severojaponská odrůda, kde je známá jako „čínská dýně“.

Existují dva druhy dýně Hokaido – jeden má tmavě oranžovou barvu a druhý má slupku světle zelenou. Plody jsou kulovitého tvaru a pocházejí původně z japonského ostrova Hokkaidó, kde rostou ve vulkanické půdě.

Zdroj: článek Dýňová polévka z dýně Hokaido – styly, chyby, principy a osvědčené

Pěstování jako bonsaj

Jedná se pravděpodobně o nejlepší a nejoblíbenější druh jilmu pro bonsaje. Jilm čínský je strom, který ve své domovině dorůstá výšky až 20 metrů, má velmi jemné větvení, lístky jsou drobné, střídavě postavené, s vroubkovaným okrajem a malým řapíkem. Dobře snáší teplotní rozdíly a nevadí mu přílišné sucho nebo vlhko. Tento druh je normálně opadavý, pochází-li z teplejších klimatických podmínek, je ale stále zelený. U nás se pěstují rostliny stále zelené v interiérech a opadavé venku.

V zimě umisťujeme na jasném a slunném okně s teplotou mezi 6–22 °C. Při nedostatku světla listy žloutnou a opadávají. Od května do září mohou být jilmy při dostatečné zálivce venku na plném slunci.

Zaléváme po celé vegetační období denně, v horkém počasí i častěji, v zimě zálivku omezte, mezi zálivkami nenechte půdu vyschnout. Po rozvití listových pupenů na jaře hnojte první měsíc každý týden, pak jednou za 14 dní, v zimě při chladnějším zimování jednou po 4–6 týdnech.

Přesazujeme každoročně časně zjara do 10 let věku stromu, pak dle potřeby vývoje kořenů. Kořeny by se měly každé 2 roky kontrolovat. Vhodnou zeminou je substrát pro pokojové rostliny nebo hlína (akadama) – rašelina – písek v poměru 2 : 1 : 1.

Nové přírůstky prořezáváme stále, polodřevnaté výhonky za 2. až 3. listem. Větvičky je možno tvarovat drátem kdykoliv, správně založená koruna se snadno udržuje stříháním. Předlohou nám mohou být všechny známé styly. Čínský jilm lze díky jeho bujnému růstu a střídavě rostoucím listům tvarovat v požadovaném stylu pouze cíleným řezem. Drátování se zpravidla používá v případech, že se mění tvar starší rostliny nebo se rostlina zpracovává poprvé. Drátovat lze mladé výhony do tloušťky tužky. Silnější větve se napínají, aby se jim nepoškodila choulostivá kůra.

Redukční řez se provádí od délky výhonů 10 cm a více, lze prořezávat i mladší stromky, které jsou ještě ve vývoji. Již vyzrálé bonsaje prořezáváme dříve. Podle stupně vyzrálosti a postavení větve v koruně zkracujeme na jeden až pět listů. Mají-li být v průběhu nového tvarování odstraněny silnější větve, provádíme řez nejlépe v období od dubna do července. Dobře ošetřené rány v tomto období zarůstají zvlášť dobře.

Osivo u nás v prodeji nenaleznete. Jilm lze však snadno množit řízkováním. V nabídce specializovaných obchodů se starší rostliny v různých věkových kategoriích a vývojových stadiích objevují pravidelně.

Zdroj: článek Ulmus parvifolia

Dýně hokaido semena cena

Dýně Hokkaido (Cucurbita maxima) – semena této dýně se obvykle prodávají po 5 ks za cca 36 Kč.

Zdroj: článek Jak zpracovat dýně hokaido

Hokaido

Dýně hokaido se od pradávna pěstuje na Dálném východě, odkud se rozšířila do Ameriky, její prapůvod však můžeme nalézt v Nové Anglii. Obliba dýně hokaido, jejíž původní název Hokkaidó si většina z nás počeštila, v dnešní době vzrůstá i v České republice díky stoupajícímu zájmu o zdravý životní styl. Dýně hokaido je totiž také chutnou náhražkou nezdravých příloh či hlavní přísadou do skvělých krémových polévek a omáček.

Dýně hokaido dokáže předcházet revmatoidní artritidě. Za neméně důležité lze považovat také fakt, že se vyznačuje silně antioxidačními účinky. Pomáhá při onemocnění slinivky břišní, sleziny, žaludečních potížích, ale také při poruchách ledvin a srdečních potížích. Má močopudné účinky a obsažené látky bojují proti hlístům, roupům a škrkavkám. Konzumace dýně hokaido je vhodná i pro diabetiky, opražená semínka napomáhají pánům při potížích s prostatou. Pro nízký energetický obsah, vysoký obsah vlákniny a detoxikační účinky je dýně hokaido vhodná i jako součást jídelníčku při redukční dietě. Nutno ještě podotknout, že dokáže krásně prohřát organismus.

Při nákupu dýně nedbejte ani tak na kvantitu, jako na kvalitu. S větší dýní se vám bude hůře pracovat, bývá obvykle tvrdší. Pokud vsadíte na menší a mladší dýni, odměnou vám bude její jemnější struktura.

Před použitím dýně hokaido do pokrmů je třeba odstranit semínka a vlákna, slupka při vaření nevadí, neboť krásně změkne. Při konzumaci pokrmů z dýně hokaido oceníte především jemnou, sladkou, lehce oříškovou chuť, nesmí se ovšem převařit.

Dýně hokaido je velmi vděčnou surovinou, lze z ní nachystat výživnou a sytou polévku, zdravější variantu placek, přidat ji do koláče, který tak získá jemný žlutavý nádech. Dále perník, dýňový chléb, dětskou přesnídávku, dýňové čatní. Chutnou variantou je také pečená dýně hokaido. Fantazii se skutečně meze nekladou, a pokud se nebojíte experimentovat, můžete svůj podzimní jídelníček obohatit o tento vysoce ceněný plod přírody.

Zdroj: článek Dýně - druhy

Polévka Hokkaido podle Pohlreicha

Ingredience: 1 dýně Hokaido nakrájená na kousky, zbavená semínek (kůru neodstraňujte), 1 velký brambor (nakrájený na kousky), 1 středně velká cibule (najemno nakrájená), 750 ml kuřecího nebo zeleninového vývaru, 200 ml kokosového mléka, 2 stroužky nasekaného česneku, 2 vrchovaté čajové lžičky kari koření, 1–2 malé červené papričky (nakrájené), trochu olivového oleje, krutony dle chuti

Postup: Přichystejte si větší hrnec, do kterého nalijete olivový olej. Na oleji lehce osmahněte nakrájenou cibuli, chilli a česnek, dokud nezměknou. Přidejte nakrájené kousky dýně Hokaido a brambory, posypte kari kořením. Minutu nebo dvě restujte. Do hrnce přilijte kokosové mléko, přikryjte poklicí a duste, dokud brambory a dýně nezměknou. Dýňovou polévku nechte vychladnout, nalijte do mixéru a mixujte, dokud polévka nebude mít hladkou a krémovou konzistenci. Nakonec dýňovou polévku trochu ohřejte a podávejte s krutony usmaženými na olivovém oleji a posypanými bylinkovou směsí.

Zdroj: článek Dýňová polévka z dýně Hokaido – styly, chyby, principy a osvědčené

Dýňová polévka Hokkaido s kari

Ingredience: 2 lžičky olivového oleje, 1 hrst vyloupaných dýňových semínek, 1 dýně Hokaido, 1 kostka bujonu, 1 cibule, špetka soli, černého pepře, kari, 1 kelímek bílého jogurtu, 1 l vývaru, 4 mrkve, 4 střední brambory

Postup: Dýni Hokaido pořádně kartáčem umyjte. Pokrájejte ji na kousky i se slupkou. Mrkev očistěte a nastrouhejte nahrubo. Cibuli oloupejte a rozpul­te. Brambory oloupejte a pokrájejte. Rozehřejte olej a opražte dýni, cibuli, mrkev, osolte, opepřete a přidejte kari. Přidejte vývar a brambory. Vařte přibližně 40 minut na mírném ohni. Poté rozmixujte na hladkou kaši ručním ponorným mixérem. Polévku můžete podávat ve vydlabané dýni Hokaido, kterou 5–10 minut předpečete v horké troubě. Polévku zjemněte lžičkou bílého jogurtu a posypte vyloupanými dýňovými semínky.

Zdroj: článek Dýňová polévka z dýně Hokaido – styly, chyby, principy a osvědčené

Dýňová polévka Hokkaido pečená

Ingredience: 1 dýně Hokaido, 2 paličky česneku, 500 ml vývaru (dle potřeby), 100 ml smetany či kokosového mléka (dle chuti), sůl, olivový olej, bylinky dle chuti

Postup: Dýni rozpůlíme, odstraníme jádra a do vzniklé dutiny vložíme celé neoloupané stroužky česneku, a to tak, že do jedné půlky dýně dáme 1 paličku česneku, lehce prosolíme a zakápneme olejem. Dle chuti můžeme přidat i bylinky, například tymián, rozmarýn. Jednotlivé poloviny dýně zabalíme do alobalu a pečeme v troubě asi 1–1,5 hodinu (200 °C). Poté vyjmeme z trouby, rozbalíme a necháme zchladnout, aby česnek v ruce nepálil. Lehce vychladlý česnek vymačkáme do hrnce, přidáme na kousky nakrájenou dýni (netřeba loupat, Hokaido má kůru měkkou), zalijeme trochou teplého vývaru a ponorným mixerem rozmixujeme. Prohřejeme a dosolíme dle chuti. Nakonec zjemníme smetanou či kokosovým mlékem.

Zdroj: článek Dýňová polévka z dýně Hokaido – styly, chyby, principy a osvědčené

Kdy je dýně zralá?

U velkých až středních odrůd tykve, jako je Butternut, Hokkaido nebo Muscat de Provence, je tykev považována za zralou, když:

• při poklepu zní dutě;
• základ stonku je pěkně dřevnatý;
• slupka má sytě žlutou, oranžovou nebo zelenou barvu.

To poslední však neplatí pro všechny odrůdy dýní bez omezení. Například máslová dýně mění barvu poměrně zřetelně ze zelené na béžovou. Naopak barevná změna při dozrávání u odrůdy Muscat de Provance z velké části chybí. Zde je pouze zelená barva trochu intenzivnější a tykev je jasně lesklá.

Najít správný čas sklizně je u spíše malých odrůd dýně, jako je Patisson, opravdu obtížné.

Zdroj: článek Kdy sklízet patizon

Jakou dýni vlastně máte doma

Než začnete vařit, je dobré si ujasnit, s čím pracujete. Nemusíte znát latinské názvy, stačí základní orientace.

Dýně hokkaido

Nejvděčnější dýně do domácí kuchyně. Nemusí se loupat, má pevnou dužinu a výraznou chuť. Hodí se na polévky, pečení i pyré.

Dýně máslová

Jemnější, sladší, ideální na pyré a krémová jídla. Slupku je lepší oloupat, jinak může být tuhá.

Velké dýně

Často lákají velikostí, ale chuťově bývají vodnatější. Hodí se spíš na větší vaření nebo zpracování do zásoby.

Zdroj: článek Co s dýní: praktický kuchařský průvodce, když ji máte doma a nechcete

FAQ – Často kladené otázky

Co s dýní, když vůbec nevím, jaký typ mám doma?

Pokud nevíte, jaký typ dýně máte doma, nevadí – základní kuchyňské rozhodnutí můžete udělat i bez přesné identifikace.

Důležité je dýni rozkrojit, ochutnat syrovou dužinu a zkontrolovat její strukturu. Pevná, mírně nasládlá dužina se hodí na pečení nebo polévku, vodnatější spíš na rozmixování do pyré. Typ dýně je méně důležitý než její stav.

Je nutné dýni vždy loupat?

Ne, dýni není nutné vždy loupat a u některých typů je to dokonce chyba.

Například hokkaido má slupku, která při vaření změkne a chuťově neruší. Loupání má smysl u dýní s velmi tvrdou nebo vláknitou slupkou. Pokud si nejste jistí, zkuste malý kousek – kuchyně vám napoví víc než návod.

Proč je moje dýňová polévka bez chuti?

Nejčastějším důvodem je, že dýně nebyla ochucena už během vaření.

Dýně potřebuje sůl, tuk a kontrast. Pokud ji jen uvaříte ve vodě a až pak dochucujete, chuť zůstane plochá. Správný postup je dýni nejprve opéct nebo osolit hned na začátku, aby se chuť rozvinula.

Dá se dýně jíst i nasladko, nebo je lepší jen naslano?

Dýně se dá výborně připravit nasladko i naslano, záleží na její přirozené chuti.

Sladší dýně se hodí na pečení, kaše nebo dezerty, méně výrazné typy fungují lépe v polévkách a slaných jídlech. Zkušený kuchař se vždy rozhoduje podle ochutnání, ne podle názvu receptu.

Jak poznám, že je dýně zkažená a nemám ji vařit?

Dýni byste neměli vařit, pokud zapáchá, je měkká už syrová nebo má šedou dužinu.

Taková dýně už chuťově ani zdravotně nestojí za záchranu. Vařením se špatný základ neopraví. V tomto případě je lepší ji vyhodit než zkazit celé jídlo.

Co s dýní, když je jí doma hodně?

Pokud máte dýně nadbytek, nejlepší řešení je připravit pyré a zamrazit ho.

Pyré zabere méně místa, dobře se porcujete a dá se později použít do polévek, omáček i pečení. Celé kusy dýně se skladují hůř a rychleji ztrácejí kvalitu.

Jak dlouho vydrží dýně po rozkrojení?

Rozkrojená dýně vydrží v lednici obvykle 3 až 5 dní.

Musí být zabalená, ideálně bez semínek a vláken. Pokud začne zapáchat nebo měknout, je lepší ji už nepoužívat. Čím dřív ji zpracujete, tím lepší chuť získáte.

Je dýně vhodná i pro děti?

Ano, dýně je velmi vhodná pro děti, pokud je správně připravená.

Nejlépe funguje jemná polévka nebo pyré bez výrazného koření. Dýně je přirozeně sladká a děti ji často přijmou lépe než jinou zeleninu.

Proč se dýně někdy rozpadá a jindy drží tvar?

Rozpadání dýně závisí na typu, stáří a způsobu tepelné úpravy.

Mladší a pevnější dýně drží tvar při pečení, přezrálé nebo vodnaté se rozpadnou. Pokud chcete strukturu, volte pečení n

(...více se dočtete ve zdroji)

Zdroj: článek Co s dýní: praktický kuchařský průvodce, když ji máte doma a nechcete

Jak dělají dýňovou polévku Hokkaido Kluci v akci

Ingredience na polévku: 1 malá dýně Hokaido, 1 cibule, 50 ml olivového oleje, svazek koriandru, 1,5 l zeleninového vývaru, 200 g zakysané smetany, 30 g medu, citronová šťáva, sůl

Ingredience na podávání: řeřicha, vyloupané dýňové semínko

Postup polévka: Dýni a cibuli nakrájí na menší kousky, rozprostřou do pekáče, pokapou olivovým olejem, osolí a posypou !polovinou! sekaného koriandru. Všechno to promíchají a vloží do trouby vyhřáté na 200 °C na 30 minut. Poté to vyjmou z trouby, obsah přendají do hrnce a zalijí to vývarem. Pak to vaří asi 20 minut. Přidají k tomu šťávu z citronu, med a rozmixují, podle chuti dosolují. Těsně před podáváním vmíchají druhou část nasekaného koriandru. Polévku na talíři ozdobí zakysanou smetanou, řeřichou i dýňovými semínky a chipsy.

Ingredience na chipsy: 1 plát listového těsta, 1 vejce na potření, maldonská mořská sůl, 2 lžíce dýňových semínek

Postup chipsy: Plát těsta potřeme vajíčkem, posypeme mořskou solí (nejlépe maldonskou, ale není nutné) a sekaným dýňovým semínkem. Rozkrájíme na čtverečky cca 3 × 3 cm a přendáme na plech s pečicím papírem. Pečeme v troubě na 200 °C dozlatova.

Zdroj: článek Dýňová polévka z dýně Hokaido – styly, chyby, principy a osvědčené