UPRAVA BUŘTU a nejen to vám přinášíme v tomto článku. Buřt, spisovně vuřt, je druh uzeniny připravované z jemně kutrované směsi vepřového a hovězího masa s vložkou z uzeného špeku. Pravý vuřt by se měl podle původní receptury skládat z 50 % hovězího zadního masa z mladých kusů, z 20 % vepřového výřezu bez kůže a z 30 % na kostičky nakrájeného špeku a měl by být kořeněn česnekem, pepřem, případně i trochou muškátového oříšku. Vuřt se naráží do hovězích střev s průměrem 3–4 cm a šňůrkuje na délku 5–7 centimetrů. Šňůrkování je u levnějších druhů nahrazováno skobováním kovovými potravinářskými sponami.
Buřty na černém pivu s nivou
Ingredience: 6 buřtů, 1 velká cibule, 1 stroužek česneku, čertovská omáčka, kečup, hořčice, niva dle chuti, cca 0,3 l piva, může být feferonka
Postup: Buřty rozkrojíme v půli, ale ne celé, aby zůstaly obě půlky spojené. Vzniklý prostor naplníme pikantní omáčkou, plátkem cibule a česneku a plátkem nivy, dáme do varné mísy – pekáče, zasypeme zbytkem nakrájené cibule a česneku, přidáme cca 2 lžíce hořčice (pokud máme rádi ostré, dáme klidně dijonskou hořčici), přibližně 2x takové množství kečupu, kdo má rád ostré, dá kousek feferonky, a zalijeme pivem tak, aby byly buřty ze 3/4 ponořené. Přiklopíme víkem a dáme do trouby, ze začátku na 220 °C, dokud se nezačne omáčka „vařit“, pak snížíme teplotu cca na 150–200 °C a necháme 20 min. Vykukující části buřtů se opečou a omáčka zhoustne. Je to rychlovka k obědu, večeři nebo jen tak na chuť.
Kuchyňská úprava vuřtů, či chcete-li buřtů, je možná ohříváním, opékáním, nakládáním i zastudena s dochucovadly. Ohřívaný vuřt je šťavnatý, poměrně mastný, zlatočervené barvy, na řezu soudržný. Obalové střívko se před podáváním nebo během jídla často loupe, přičemž na střívku může ulpět část díla. Opékání a grilování je jednou z nejčastějších úprav, vuřt se pro tyto účely nařezává, což jednak zlepšuje jeho chuť a urychluje prohřátí, jednak zmenšuje tučnost pokrmu. Opečený vuřt je sytě červenohnědý, s příjemným leskem střívka, bez stop vytváření takzvané chlebové kůrky. Na řezu je masově červený, s částečně průsvitnou mozaikou špekové vložky. Veškeré stopy chrupavčitých podílů a červené zbarvení šťávy jsou diskvalifikující.
Pomalu by se dalo říci, že co česká rodina, to originální recept na utopence. Základem všech by ale měly být kvalitní špekáčky. Při nákupu musíme být obezřetní, abychom špekáček nezaměnili s buřty či opékáčky.
V případě špekáčku totiž máme jistotu, že obsahuje minimálně 40 % masa (samozřejmě že čím víc masa, tím líp) a obsah tuku by v něm neměl být vyšší než 45 %. Oproti tomu u buřtů, vuřtů, uzenek či opékáčků množství masa není regulováno, a tak jsou plné laciných náhražek včetně sójové mouky.
Utopenci mají i svého vynálezce, údajně to byl hostinský a mlynář Šamánek z Berounska. Před sto lety začal konzervovat špekáčky do kyselého nálevu. Postupně začal svůj recept rozšiřovat přidáváním cibule a dalších přísad. Jeho hospůdka se stala velmi populární, a to právě díky nakládaným špekáčkům. Hostinský se prý utopil při opravě mlýnského kola a od té doby začali lidé říkat takto připraveným špekáčkům utopenci.
Technologický postup: Buřty ze stran nařízněte do kříže. Omyté brambory nakrájejte na kolečka a šalotky rozpulte. Buřty, brambory a šalotky dejte na grilovací tácek. Směs potřete pivem a grilujte ze všech stran dozlatova, dokud se buřty nerozevřou. Bude to trvat kolem 30 minut. Mezitím připravte rajčatové pyré: Na oleji na pánvi orestujte nasekanou šalotku s česnekem. Přidejte cherry rajčátka, nasekané chilli papričky, dochuťte solí a pepřem. Krátce poduste, asi 5 minut, a poté rozmixujte. Rajčatovým pyré zakapejte grilované buřty. Přikryjte alobalem a ještě krátce zapečte na grilu, asi 10 minut.
Ingredience: 1 kg buřtů (špekáčků), 500 g cibule, kečup, černé pivo, 3 stroužky česneku, sůl, mletý pepř
Technologický postup: Buřty nakrájíme na ježky, poskládáme do pekáče, podélně nařízneme a dovnitř řezu vkládáme na půlkolečka nakrájený česnek. Zasypeme cibulí pokrájenou na kolečka a zbylým česnekem. Nakonec zalijeme kečupem a pivem. Necháme péct, dokud nevznikne hustá omáčka. Podáváme s čerstvým chlebem, vařenými bramborami či uvařenou dušenou rýží.
Jedná se o pokrm, který je dosti kalorický. Hlavními ingrediencemi jsou buřty, pivo a cibule. Podle chuti je možné přidávat další ingredience.
Nejideálnější je používat na tento pokrm špekáčky místo buřtů. Špekáčky mají stanovenu národní normu složení, takže by měly obsahovat 90 % masa. Buřty a podobné názvy tuto normu nemají a proto jsou připravovány z různých separátů a obsahují jen minimum masa.
Ingredience: 1 kg buřtů, 750 g cibule, 200 g rajského protlaku, 2 lžíce sádla, 4 feferonky, 250 ml piva
Technologický postup: Na pekáč vymazaný sádlem dáme vrstvu cibule, kterou jsme nakrájeli na hrubé kousky. Na cibuli poklademe buřty nakrájené podélně na půlky, zbavené slupky. Podle chuti přidáme feferonky a vše zalijeme pivem, ve kterém jsme rozmíchali protlak. Povaříme. Jako přílohu doporučuji chléb, pokud podáváme jako hlavní chod, můžeme servírovat s vařeným bramborem. Toto jídlo je chutné i po vychladnutí, třeba během konzumace alkoholu.
Postup: Buřty oloupeme a pokrájíme na měsíčky, vložíme do pekáče, zalijeme rajčaty, posypeme cibulí, zalijeme pivem a medem, okořeníme a vložíme do předehřáté trouby a pečeme asi 30 minut při 180 °C. Podáváme teplé i studené s čerstvým pečivem.
Ingredience: 1 kg buřtů, 1 pikantní kečup, 250 ml černého piva, 2 velké cibule, 4 papriky, 1 cuketa, 6 stroužků česneku (podle chuti)
Postup: Buřty oloupeme a podélně rozpůlíme. Dáme do pekáčku, přidáme nakrájenou zeleninu, zalijeme omáčkou a pivem a pečeme cca na 160 °C do změknutí zeleniny. Měla by nám vzniknout hustá šťávička.
Ingredience: 500 g brambor, 300 g buřtů (špekáčků), 2 cibule, 2 stroužky česneku, olej, 3 lžíce hladké mouky, voda, sůl, mletý pepř, sladká mletá paprika, pálivá mletá paprika, majoránka, 250 ml smetany na vaření, hladká mouka
Technologický postup: Buřty nakrájíme na menší kostky, brambory oloupeme, omyjeme a nakrájíme také na menší kostky. Cibulku oloupeme a nakrájíme nadrobno. Ve větším hrnci na oleji zpěníme cibulku dosklovata, přidáme buřty, osolíme, opepříme. Necháme opéct, aby nebyla v guláši rozvařená. Mezitím si do varné konvice můžeme dát vařit vodu a rozetřít česnek se solí. Když jsou buřty pěkně opečené, zasypeme je sladkou i pálivou paprikou. Promícháme a během pár vteřin zalijeme vařící vodou. Přidáme nakrájené brambory a rozetřený česnek. Takto vaříme přibližně 10–15 minut, dokud nejsou brambory měkké. Posléze zalijeme celou smetanou a necháme provařit. Guláš dochutíme solí, pepřem, majoránkou. V hrnku vody rozšleháme hladkou mouku, aby vznikla hustá tekutina, kterou pomalu přiléváme do guláše, čímž ho zahustíme dle své potřeby. Krátce povaříme.
Technologický postup: Buřty oloupeme a rozkrojíme v půlce (nepřekrojíme). Posypeme vnitřek paprikou a pepřem. Dáme cca 0,5 lžičky hořčice a vložíme stroužek česneku nakrájený na plátky a proužky cibule. Buřty poskládáme do zapékací mísy. Zbytek volné cibule a česneku (můžeme i přikrojit další – větší množství není na škodu, naopak) vložíme také volně do mísy. Druhou variantou je nakrájet buřty na kolečka, nasypat do mísy spolu s cibulí a česnekem a kořením vše posypat. V tomto případě dáme hořčici ne na buřty, ale přimícháme ji do omáčky. Omáčku připravíme smícháním celého velkého kečupu a celého piva. Buřty omáčkou zalijeme a pečeme v zakryté míse, dokud se buřty neotevřou a případně v míse neotočí vzhůru nohama. Také omáčka by měla trochu zhoustnout. Pak pečeme odkryté, dokud buřty nezhnědnou.
Postup: Buřty oloupeme a rozkrojíme v půlce (nepřekrojíme). Posypeme vnitřek paprikou a pepřem. Dáme cca 0,5 lžičky hořčice a vložíme stroužek česneku nakrájený na plátky a proužky cibule. Buřty poskládáme do zapékací mísy. Zbytek volné cibule a česneku (můžeme přikrojit i další – větší množství není na škodu, naopak) vložíme také volně do mísy. Omáčku připravíme smícháním celého velkého kečupu a celého piva. Buřty omáčkou zalijeme a pečeme v zakryté míse, dokud se buřty neotevřou a případně v míse neotočí vzhůru nohama. Také omáčka by měla trochu zhoustnout. Pak pečeme odkryté, dokud buřty nezhnědnou.
Ingredience: 500 g brambor, 300 g buřtů nebo špekáčků, 2 cibule, 2 stroužky česneku, olej, 3 lžíce hladké mouky, voda, sůl, mletý pepř, sladká mletá paprika, pálivá mletá paprika, majoránka, 250 ml smetany na vaření
Postup: Zdeněk Pohlreich buřty nakrájí na menší kostky, brambory oloupe, omyje a nakrájí také na menší kostky. Cibulku oloupe a nakrájí nadrobno. Ve větším hrnci na oleji zpění cibulku dosklovata, přidá buřty, osolí, opepří. Nechá je opéct, aby nebyly v guláši rozvařené. Mezitím si Zdeněk do varné konvice dá vařit vodu a rozetře česnek se solí. Když jsou buřty opečené, zasype je sladkou i pálivou paprikou. Promíchá a během pár vteřin zalije vařící vodou. Přidá nakrájené brambory a rozetřený česnek. Vaří přibližně 10–15 minut, dokud nejsou brambory měkké. Poté zalije celou smetanou a nechá provařit. Guláš Zdeněk Pohlreich dochutí solí, pepřem a majoránkou. V hrnku vody rozšlehá hladkou mouku, aby vznikla hustá tekutina, kterou pomalu přilévá do guláše, čímž ho zahustí dle potřeby. Krátce povaří a má hotovo.
Nedostatek hořčíku narušuje nejvýznamnější rostlinné procesy, jako je fotosyntéza či biosyntéza bílkovin. Dlouhodobější deficit se projevuje především na starších listech omezením zeleného zbarvení, které se označuje jako chloróza. Listové žilky zůstávají zelené, plocha mezi žilnatinou však žloutne. Při pokračujícím nedostatku hořčíku chlorotické části odumírají. Tyto změny jsou často doprovázeny purpurovým zabarvením listů (jako při nedostatku fosforu). Postupně dochází k opadu starších listů a letorosty ovocných stromů se vyholují. Na výskyt nedostatku hořčíku má vliv kyselost půdy. Značný vliv má i množství srážek v zimním a jarním období, které mohou způsobit splavení hořčíku mimo oblast kořenů.
Předpokladem omezení poruch z nedostatku hořčíku je úprava půdních podmínek. Jedná se především o vápnění kyselých půd pomocí hnojiv s obsahem hořčíku, jako jsou dolomity, dolomitické vápence, případně strusky, které se aplikují na podzim. Zjištěný nedostatek hořčíku během vegetace je možné omezit přihnojením rostlin hnojivem Kieserit nebo hořkou solí. Účinnost tohoto zásahu silně závisí na vlhkosti půdy, proto je vhodná kombinace se závlahou. Nelze však očekávat výrazný efekt na půdách silně kyselých a půdách s vysokým obsahem draslíku.
Sálavé teplo lze využít klasicky, to znamená jako sálavé panely, které jsou hygienické, snadno udržovatelné a přitom atraktivní, například z přírodního kamene. Vzhledem ke svému výkonu jsou používány jako doplňkové vytápění, mohou vyhřát interiéry až do 180 m3. Vše je ale závislé na materiálu budovy, místnostech a izolaci objektu. Sálavé panely nabízejí vysokou účinnost, snadnou regulaci a tichý provoz. Při jejich provozu nedochází k víření prachu, tím pádem výskytu roztočů a nečistot, jsou ideální tam, kde žijí astmatici a alergici. Sálavé panely lze umístit jak na stěnu, tak i na strop místnosti.
Plynové sálavé topné panely
Princip tohoto vytápění je obdobný jako u kachlových kamen s rovnoměrným sáláním tepla do prostoru místnosti. Umístění plynových panelů je možné na stěny i stropy. Vstupní náklady na plynové sálavé topné panely jsou obecně nižší než u klasického plynového topení. Není totiž nutné pořizovat rozvody, přípojky a jiné další příslušenství.
Sálavé teplovodní panely
Teplovodní sálavé panely využívají sálání tepla, které je zprostředkováno speciálními panely s efektivně tvarovanou sálavou deskou. Teplovodní panely jsou ohřívány horkou vodou nebo párou přiváděnou ocelovými trubkami v teplotě 110 až 130°C. Velikost a délku panelů můžete vybírat přesně dle potřeb vytápěného prostoru. Pro větší efektivitu a nižší tepelné ztráty je vhodná tepelná izolace, kterou obvykle zajišťuje sklolaminátová izolační rohož. Instalace panelů je díky závěsným řetízkům jednoduchá a dovoluje více možností zavěšení. Standardně jsou panely dodávány v barvě holubí šeď RAL 9002 a nebo bílá RAL 9010, jiné barevné provedení lze objednat. Povrchová úprava bývá zakončena komaxitovým lakem.
