Ingredience: 1 krůta, 4 žemle, 2 dl mléka, 15 dkg slaniny (rozdělíme na 2 díly), 1 lžička sušené petrželové natě (lze dát čerstvou nebo nahradit libečkem pažitkou), 2–3 lžíce sekaných mandlí, ½ jablka (nakrájeného na kostičky), 2 vejce, sůl, pepř, droby (srdce, žaludek a játra umeleme), kousek červené papriky, 1 malá cibule na potření krůty, 2 lžíce oleje, mletý kmín, sůl, sladká paprika
Postup: Nádivku do krůty připravíme tak, že žemle pokrájené na malé kostičky vložíme do mísy a přelijeme mlékem. Když se tekutina nasákne, přidáme namleté droby, nasekané mandle, najemno nakrájenou slaninu a jablko, přidáme petržel, sůl, pepř, vejce a důkladně směs promícháme. Krůtu před naplněním nasolíme a dutinu břišní naplníme nádivkou. Zašijeme nití nebo spíchneme jehlou na maso. Do pekáče dáme druhý díl pokrájené slaniny, nakrájenou cibulku a vložíme naplněnou krůtu. Krůtu potřeme směsí oleje a koření. Přiklopíme poklicí a dáme péct na 200–250 °C. Délka pečení se odvíjí od velikosti krůty (cca 2 až 3 hodiny). Poté odklopíme poklici a dál pečeme 20 minut, aby krůta získala pěknou barvu. Jako příloha se k tomuto receptu hodí bramborový knedlík, zelí, případně lehčí varianta jako vařené brambory a zeleninový salát.
Postup: Krůtu omyjeme, osušíme a prošpikujeme velmi hustě špalíčky slaniny. Celou krůtu potřeme olivovým olejem a osolíme. Vložíme do pekáče, přidáme máslo, rozmarýn a podlijeme trochou vody. Máme-li drůbky, tak je uvaříme předem a vývarem z nich během pečení krůtu podle potřeby podléváme. Když drůbky nemáme, podléváme jen vodou. Krůtu pečeme přiklopenou v pekáči přibližně 2,5–3 hodiny při 180 °C. Pečenou krůtu podáváme podle chuti s houskovým nebo bramborovým knedlíkem a zelím či špenátem.
Uzení je v tomto případě trochu odlišné od obvyklých postupů, liší se hlavně v nakládání. Drůbež nakládáme pouze do láku, ať už celou anebo porcovanou na části. Krůty, kachny a ostatní drůbež se doporučuje vykostit, připravit na jednotlivé porce a pak teprve udit. Hotové maso se při krájení nedrobí a nerozpadá a je připravené přímo na talíř. Celá drůbež anebo porce se udí zásadně s kůží, potrhaná nebo chybějící kůže není vzhledná, i chuťově není drůbež stažená z kůže dobrá. Povrchová vrstva se příliš vysuší a ztvrdne.
Nakládání do láku se provádí pouze směsí soli a dusičnanu draselného. Poměry jsou stejné jako při uzení masa, vážíme i s kostmi a považujeme je za maso pro výpočet množství soli. Nedává se cukr a česnek. Pro naložení je lepší drůbež pouze chlazená, mražené je sušší.
Kachnu rozdělíme na porce, důkladně nasolíme a necháme 1 až 3 dny proležet. Před uzením oklepeme sůl a udíme podle velikosti porcí doměkka 6 až 8 hodin na 75 °C.
Rhodiace, rhodiování, galvanické pokovení nebo antioxidační úprava jsou metody, jak můžete mít stříbrné šperky stále lesklé a bez zešednutí. Na šperky se nanese tenká vrstva rhodia (může se používat jak na stříbro, tak i na bílé zlato), barva tak zůstává dlouho stejná a šperk je lesklý. Na některé šperky si můžete dodatečně nechat dát vrstvu rhodia (1 g stojí 12–18 korun podle typu šperku). Tuto povrchovou úpravu vám udělají v klenotnictví.
Ingredience na mlince: 300 g pšeničné hladké mouky, 3 g soli, cca 2 dl teplé vody
Postup: Krůtu vydatně osolíme a přelijeme sádlem. Pečeme při 180−200 °C asi 2 hodiny (záleží na velikosti krůty). Z mouky, soli a teplé vody vypracujeme hladké těsto, rozdělíme na stejné díly, z nichž tvarujeme kuličky, které rozválíme na placky. Placky dále rukama ještě vytáhneme dotenka ve velkou placku. Pečeme na plotně nebo železném tálu či ploché pánvi z obou stran do křupava. Před podáváním zalijeme placky horkou vodou, necháme je nabobtnat, vyjmeme a vložíme do výpeku ke krůtě.
Tento recept, si našel oblibu i na hostinách dvoru anglické panovnice. Výtečné a kvalitní krůtí maso nevyžaduje žádné zvláštní kulinářské úpravy. Krůta se jednoduše osolí, potře sádlem a peče do měkka. Pečená krůta se podává s mlinci, což jsou pšeničné placky nejprve nasucho pečené, které se před podáváním zalijí horkou vodou, a když nabobtnají, vloží se do vypečeného tuku ke krůtě. Jedná se o jednoduchý, avšak gastronomicky nepřekonatelný pokrm.
O krůtím mase se všeobecně tvrdí, že má devět druhů a zároveň i mnoho chutí. Běžný spotřebitel zná z obchodů většinou jen dva druhy krůtího masa a tím jsou prsa a stehýnka. Znalci však objevili i další lahůdky, jako je například opomíjený krůtí krk. V dřívějších dobách dávaly hospodyňky krůtí krk pouze do polévky či ho obíraly do rizota. Dnes se kupuje krk na vaření, ale i na pečení. Ano i na pečení, protože zákazníci, velcí labužníci, dobře vědí, že když se krůtí krk upeče, je to opravdová delikatesa. Upečenému šťavnatému masu s červenou křupavou kůžičkou totiž odolá jen málokdo.
K vůbec nejchutnějším masům krůty nepatří ani prsíčka ani krk, ale dvě malé kuličky nejjemnějšího masa, které se nacházejí u krůty pod páteří. Je to jen hrstka svalů, která se běžně v obchodech neprodává. Připravují se z nich vynikající, citlivě okořeněné medailonky, které jsou vyhledávanou pochoutkou kulinářských restaurací. Další znamenitou lahůdkou, určenou pro venkovní grilování je krocan nebo krůta vcelku.
Krůtí maso můžeme vařit, smažit, dusit i péct. Pečeme-li ale krůtu v celku, musíme dát pozor, aby pečeně nebyla příliš vysušená nebo naopak syrová u kosti. Na rozdíl od kuřecího je mladé krůtí i krocaní maso nejen jemné, ale hlavně vyzrálejší. Krůty jdou na jatka v 15. až 16. týdnu věku (váha 8,5–9,5 kg), krocani ve 21. až 22. týdnu (váha až 21 kg).
V obchodech se také můžeme setkat s takzvaným křehčeným masem. Křehčená krůtí prsa jsou injektována roztokem na přírodní bázi. Maso se při tepelném opracování okamžitě zatáhne a tak zůstane uvnitř šťavnaté (vhodné pro rožnění).
Krůtí maso můžeme koupit jak v celku, tak naporcované například na horní a dolní stehna či prsa, všechny varianty pak v čerstvém nebo zamrazeném stavu. Téměř 1/3 celé hmotnosti krůty tvoří prsa, která mají maso křehké, vzdáleně připomínající telecí. Zato maso ze stehen se chutí mírně blíží masu z divoké zvěře. Maso z křídel chutná něco mezi telecím a kuřecím, samotné letky s velkým podílem kůže jsou oproti jiné drůbeži dobře svalnaté a chutnají podobně jako maso kuřecí. Dlouhé maso z krku a boků zase obsahuje více tuku a hodí se do polévek. Ovšem nejtučnější částí krůty je samotný biskup, dobře upečený připomíná husí pečínku. Dalším lákadlem je maso malého bederního svalu vhodné na minutkovou přípravu, například šťavnatých medailonků. A nakonec droby, tedy játra a žaludek, ty přinášejí další chuťové variace v kuchyni upravené krůty.
Krůta má cca 70 % bílého masa a 30 % tmavého masa. Jednotlivé druhy masa se od sebe liší nutriční hodnotou. Bílé maso obsahuje méně tuků a je méně kalorické.
Většina veřejnosti dává ze zvyku přednost krůtě před krocanem. Krůty jsou celkově menší, a tedy i porce jsou menší a lépe zpracovatelné. Krocani se pro svoji velikost a váhu hůře porcují a dlouho žijící jedinci mohou mít tužší svalovinu.
Na náš trh přichází maso krůt i krocanů. Na pulty se dostává drůbež mladá, porážená před tím, než se u její svaloviny projeví takzvané nevýhody vyššího věku. U krůt to bývá větší procento tuků a u krocanů tuhost. Rozdíly tedy v kvalitě sice existují, ale po opracování jsou tak nepatrné, že je běžný zákazník nepozná.
Krůtí maso se na trh dodává chlazené, mražené i uzené. Cena masa závisí na způsobu dodání a chovu. Chlazené maso se dodává na trh obvykle za tyto ceny: krocan celý 99 Kč/kg, krůta celá 99 Kč/kg, krůtí prsa 179 Kč/kg, krůtí stehenní plátek 117 Kč/kg, krůtí horní stehno bez kůže 108 Kč/kg, krůtí horní stehno s kůží 99 Kč/kg, krůtí stehno celé 88 Kč/kg, krůtí spodní stehno 67 Kč/kg, krůtí křídlo celé 69 Kč/kg, krůtí biskup 25 Kč/kg, krůtí krk 49 Kč/kg, krůtí vnitřnosti 75 Kč/kg.
Srovnáme-li krůtí maso s masem kuřecím, je jednoznačně krůtí maso kvalitnější a chutnější.
Krocan je velký a těžký pták, může být vysoký až 120 centimetrů a vážit i 10 kilogramů. Krocan byl v minulosti domestikován, především jeho samice. Krůty se chovají téměř po celém světě a patří mezi významné ptáky sloužící k obživě lidí. Jsou známy dva druhy: krocan paví a krocan divoký.
Krůta domácí je samice domestikovaného krocana divokého, chová se na maso, ale i pro peří a vejce. Krůta je o třetinu až polovinu menší a lehčí než krocan. Chová se především pro maso, které obsahuje velmi mnoho bílkovin ve svalovině a málo tuku.
Krůtí maso je pokládáno za jedno z nejchutnějších a dieteticky nejhodnotnějších. Má nízký obsah tuků, ale vysoký obsah bílkovin hořčíku, draslíku a vitamínů ze skupiny B. Krůtí maso nevyžaduje dlouhou přípravu a snadno přijímá chuť koření. Maso z krůtích prsíček má pouze 0,7 % tuku a 24 % bílkovin, v jiných částech těla (například hřbet, stehna) je tuku poněkud více. Nejtučnější částí krůty je takzvaný biskup. Francouzští labužníci tvrdí, že krůta má devateré maso, které je v každé části těla jinak zbarvené a liší se i strukturou a obsahem tuku. Ve Velké Británii se již od 16. stol. podává na Vánoce, často s nádivkou z jedlých kaštanů.
Krůtí stehno má silné, tmavé a velmi šťavnaté maso, které svou chutí mírně připomíná zvěřinu. Horní část stehna je vhodná na pečení, ale i přípravu pečené rolády nebo plnění, v takovém případě se musí vykostit. Spodní část stehna se většinou peče vcelku, před pečením se odstraňují silné a houževnaté šlachy.
Křídlo může mít váhu až 350 gramů. Křídlo se často dělí na horní, spodní a střední, po překrojení se z něj odstraní kloubní šlachy. Střední část křídla je vynikající na grilování.
Krůtí prsa jsou velmi křehká a jemná, nakrájená na kostičky jsou vynikající na guláš, rozkrájená na proužky se mohou použít na přípravu mnoha jídel.
Krůtí roláda se připravuje z prsou nebo vykostěného horního stehna.
Krůtí játra mají poměrně výrazné aroma a jsou vhodná na přípravu minutek.
Krůtí srdce se většinou vaří nebo peče, před tepelnou úpravou se musí zbavit všech cév a důkladně propláchnout studenou vodou.
Co je vhodnější na pečení? Většina veřejnosti dává ze zvyku přednost krůtě před krocanem. Krocani se pro svoji velikost a váhu hůře porcují. Krocani rychleji přibývají na váze, a tak se vykrmují kratší dobu než krůty, dlouho žijící jedinci mohou mít tužší svalovinu. Krůty jsou celkově menší, a tedy i porce jsou menší a lépe zpracovatelné. Na pulty se dostává drůbež mladá, porážená dříve, než se u její svaloviny projeví takzvané nevýhody vyššího věku. U krůt to bývá větší procento tuků a u krocanů tuhost. Rozdíly tedy v kvalitě sice existují, ale po opracování jsou tak nepatrné, že je běžný zákazník nepozná. Krůtí maso se na trh dodává chlazené, mražené i uzené. Cena masa závisí na způsobu dodání a chovu. Chlazené maso se dodává na trh obvykle za tyto ceny: krocan celý 99 Kč/kg, krůta celá 99 Kč/kg, krůtí prsa 179 Kč/kg, krůtí stehenní plátek 117 Kč/kg, krůtí horní stehno bez kůže 108 Kč/kg, krůtí horní stehno s kůží 99 Kč/kg, krůtí stehno celé 88 Kč/kg, krůtí spodní stehno 67 Kč/kg, krůtí křídlo celé 69 Kč/kg, krůtí biskup 25 Kč/kg, krůtí krk 49 Kč/kg, krůtí vnitřnosti 75 Kč/kg. Srovnáme-li krůtí maso s masem kuřecím, je jednoznačně krůtí maso kvalitnější a chutnější.
Ingredience: 1 krůta (cca 4 kg), 500 g kaštanů, ½ pomeranče, 100 g slaniny, 200 g krůtích jater, 20 g másla, 50 g sušených brusinek, 100 ml portského vína, 250 g mletého masa, 500 ml drůbežího vývaru, 200 g starších žemlí, 3 rozšlehaná vejce, 2 lžíce petrželky, 2 jablka nakrájená na kostičky, sůl, pepř
Postup: Oloupané kaštany vložte do hrnce s vývarem a vařte na mírném ohni asi 30 minut. Z omytého pomeranče nastrouhejte kůru. Slaninu pokrájejte na kostičky, játra na menší kousky. Obojí zvolna osmažte na másle a játra rozmačkejte vidličkou. Brusinky namočte do poloviny vína. Uvařené kaštany nechte okapat. Polovinu si nechte na oblohu, zbylé nahrubo posekejte do nádivky. V míse smíchejte nasekané kaštany, játra se slaninou, mleté maso, vejce, pečivo namočené ve vývaru, petrželku a pomerančovou kůru. Osolte, opepřete a smíchejte se zbylým vínem. Nádivkou naplňte krůtu, dobře uzavřete, nožky svažte kuchyňským provázkem a vložte do trouby předehřáté na 200 °C. Zprudka zapečte, poté přilijte asi polovinu vývaru. Teplotu stáhněte na 170 °C a pečte za častého přelévání vypečenou šťávou (pokud se šťáva rychle vypéká, dolévejte horký vývar). Zbylé kaštany vložte do kastrolu, ve kterém jste nechali zkaramelizovat 2 lžíce cukru. Přidejte jablka a brusinky namočené v portském. Restujte přibližně 5 minut. Podávejte ke krůtě. Tato nádivka do krůty je sice netradiční, ale velmi delikátní.
Kuchyňská úprava vuřtů, či chcete-li buřtů, je možná ohříváním, opékáním, nakládáním i zastudena s dochucovadly. Ohřívaný vuřt je šťavnatý, poměrně mastný, zlatočervené barvy, na řezu soudržný. Obalové střívko se před podáváním nebo během jídla často loupe, přičemž na střívku může ulpět část díla. Opékání a grilování je jednou z nejčastějších úprav, vuřt se pro tyto účely nařezává, což jednak zlepšuje jeho chuť a urychluje prohřátí, jednak zmenšuje tučnost pokrmu. Opečený vuřt je sytě červenohnědý, s příjemným leskem střívka, bez stop vytváření takzvané chlebové kůrky. Na řezu je masově červený, s částečně průsvitnou mozaikou špekové vložky. Veškeré stopy chrupavčitých podílů a červené zbarvení šťávy jsou diskvalifikující.
Divoká zvěř má maso, které je málo tučné a lehce stravitelné. Navíc obsahuje vysoké množství tělu prospěšných látek, jako například vitaminy skupiny B, minerální látky a stopové prvky. Zakoupíme-li maso čerstvě ulovené, je třeba ho dát minimálně na den, spíš na tři dny, odpočinout do chladu, aby se rozleželo. Toto pravidlo je poněkud v rozporu se skutečností, že divoké maso je hojně prokrvené, což mu sice dává onu tmavou barvu a charakteristickou chuť, ale zároveň ho činí náchylnějším ke zkažení. Takže pozor zejména na teplotu a cirkulaci vzduchu. Jedním z tipů, jak zvěřinu zhodnotit a zároveň donutit změknout, je naložení do nějaké marinády. Zmražené maso vysychá a zvěřina, která má málo tuku, je náchylná k vyschnutí ještě více.
Křen můžete zakoupit v obchodě nebo si ho můžete pěstovat na zahradě. Aby byl kořen křenu dostatečně masivní, je potřeba mu dát také dost dlouhý čas k tomu, aby narostl. Není to žádná rychlovka, na jeho úrodu si počkáte docela dlouho. Pokud se přeci jen rozhodnete pro pěstování na zahradě, nemusíte se obávat, že by se vám někam zatoulal a vy si nebudete pamatovat, kam že jste ho zasadili. Má specifické, velké, jasně zelené listy, po obvodu zdobené drobnými zoubky.
Máte-li již kořen křenu buď vykopaný, nebo zakoupený, opomeneme nejprve to, že je potřeba ho nějak opracovat, protože to, co si musíte ujasnit jako první, je, co s křenem chcete dělat, zda ho chcete nechat syrový, nebo ho uchovat, připravit si jablečný křen, naložit ho s medem a podobně.
Zduření slinných žláz projevující se jako boule pod jazykem může znamenat kamenem ucpanou slinnou žlázu. Jedná se o krystalická ložiska, která zablokují slinné kanálky a brání odtoku slin do úst. Projevem je bolest pod jazykem, zduřelá slinná žláza a někdy i zduřelá uzdička pod jazykem. Dalším projevem je stupňující se bolest. Příznaky se dostavují při jídle, kdy žláza produkuje zvýšené množství slin, ty se však vinou kamene nemohou vyměšovat do úst.
K charakteristickým příznakům patří:
bolest;
otok;
snížený přívod slin.
Pokud nedojde k odstranění ucpávky, může se vyvinout zánět.
Léčba
Slinné kameny se odstraňují konzervativně; pokud jsou malé, vyplaví se zvýšenou sekrecí slin. Někdy bývá nutná úprava ústí nebo odstranění celé stinné žlázy. Aby nedocházelo k recidivám, pacientům se doporučuje, aby dbali na zvýšený přívod tekutin.
Nejprve si omyjeme maso a pak ho nakrájíme na kostičky. Připravíme si cibuli, oloupeme ji a najemno nakrájíme. Pak je na řadě zelenina: celer, mrkev a petržel očistíme a nastrouháme najemno. Na pánvi si rozehřejeme olej, na němž osmahneme dorůžova cibulku. Pak přidáme maso a zprudka jej orestujeme, dokud se maso nezatáhne. Poté k němu přidáme nastrouhanou kořenovou zeleninu. Vše společně dvě minuty opečeme a posypeme kořením „Divočina“, osolíme a podlijeme vínem a připraveným vývarem. Pánvičku přikryjeme pokličkou a maso se zeleninou dusíme na mírném ohni. (Maso se dusí, dokud zcela nezměkne.) Pak na závěr omáčku zahustíme instantní jíškou podle potřeby. K srnčím kostkám na víně se hodí podávat bramborové knedlíky.
Srnčí maso není potřeba vždy nakládat, sice by mělo srnčí maso jako každá zvěřina před zpracováním uzrát, ale obvykle jí stačí ta doba od zastřelení zvěře po čekání na povinný veterinární rozbor (ten trvá několik dní). Pokud ale pochází srnčí maso ze staršího zvířete, může krátké naložení masa pomoci v jeho zkřehnutí.
Maso, které lze vykostit, nakládáme vykostěné. Maso musíme před naložením řádně odblanit a omýt. Musíme si připravit dostatečně velkou nádobu, do níž maso vložíme. Připravíme si máslo, které necháme rozpustit a mírně vychladnout. Máslem pak maso potřeme a zbytek másla pak na maso nalijeme. Nádobu se srnčím masem uložíme do chladnější místnosti, kde ji necháme zhruba tři dny. Nemusíme se bát, že by maso začalo zapáchat, protože vychladlé máslo na mase vytvoří povlak, který k masu nepropustí vzduch. Srnčí maso se nenakládá osolené, solí se až pak před konečnou úpravou. Sůl by při naložení způsobila, že by srnčí maso ztratilo chuť.
1 500 g srnčí kýty (nebo jiné maso vhodné na guláš)
1 sklenka naložených hub
3 lžíce hladké mouky
3 lžíce koření „Divočina“
4 ks cibule
Bobkový list
Mletý černý pepř
Sůl
Sušená smetana
Sušený tymián
Postup přípravy:
Maso si očistíme, omyjeme, odblaníme a nakrájíme na malé kostky. Připravíme si i cibuli, kterou oloupeme a také nakrájíme na drobné kostky, stejně jako slaninu. V hrnci nebo v hluboké pánvi zahřejeme olej a orestujeme si cibulku se slaninou, jakmile začne cibule zlátnout, přidáme i kostky masa. Zprudka maso ze všech stran orestujeme, přidáme koření, bobkový list, tymián, vodu a hrnec přiklopíme poklicí. Maso průběžně podléváme vodou a dusíme maso tak dlouho, než změkne. Zhruba za hodinu přidáme do hrnce i houby. V závěru omáčku zaprášíme hladkou moukou (aby se zahustila), promícháme, ochutíme solí, pepřem, přidáme smetanu a vše ještě provaříme.
Srnčí maso očistíme, odblaníme a nakrájíme na kostky. Nakrájíme si i najemno slaninu. Oloupeme si cibuli a nakrájíme ji také najemno. Rajčata s paprikou si omyjeme a také nakrájíme na kostky. Pak si v hrnci zahřejeme olej a vsypeme do něj špek s cibulí a dozlatova orestujeme. Přidáme pak maso, které v rychlosti ze všech stran osmahneme, aby se zatáhlo. Pak k němu přidáme rajčata, papriku, mletou papriku, sůl, pepř a jalovec. Vše důkladně promícháme a necháme dusit ve vlastní šťávě. Do guláše vlijeme i horký vývar, celé pivo a opět maso dusíme, dokud nezměkne. Guláš můžeme zahustit nastrouhanou syrovou bramborou, nebo suchým chlebem a ještě chvilku ho povaříme. Na závěr se guláš dochutí solí, pepřem, majoránkou a jalovcem.
