UPRAVA SKOPOVÝCH UZENÝCH ŽEBER je jedno z témat, o kterém si můžete přečíst v tomto článku. Skopové maso se v našich zeměpisných šířkách netěší zrovna extrémní oblibě. Možná je to dáno jeho specifickou chutí a vůní.
Technologický postup: Olej smícháme s prolisovaným česnekem, přidáme sůl a pepř, promícháme. Touto směsí potřeme žebra a necháme odležet nejlépe přes noc. Pak je dáme na pekáč, potřeme kari smíchaným se 3 lžícemi hořčice, přidáme trošku másla, přikryjeme a pečeme 3 hodiny v troubě při 150 °C. Posledních 20 minut pečeme bez pokličky. Po upečení ihned podáváme.
Ingredience: 0,5 kg uzenýchžeber, 0,5 kg nejlépe červených fazolí, 1 mrkev, 1 kolečko celeru, 1 petržel, 2 středně velké cibule, 4 kusy bobkového listu, celý černý pepř, mletý černý pepř, nové koření, sůl, hladká mouka, olej, ocet, 1 kostka bujonu
Postup: Ve vodě, do které jsme přidali veškeré koření (s výjimkou mletého pepře), sůl, mrkev, celer, 1 cibuli a petržel, uvaříme do měkka uzená žebra. Vyjmeme, obereme. Do scezeného vývaru namočíme fazole a necháme nejlépe přes noc nabobtnat. Druhý den uvaříme do měkka. Na oleji osmahneme drobně nakrájenou cibuli a uděláme zlatou jíšku. Jíšku přidáme k uvařeným fazolím, případným přidáním vody upravíme optimální krémovou konzistenci polévky, dochutíme pepřem, solí, octem eventuálně bujonem. Na závěr přidáme obrané maso, prohřejeme a můžeme podávat.
Ingredience: 5 větších brambor, 100 g mražené míchané zeleniny, 1 lžičku sušené petrželky, 1 kg uzenýchžeber
Postup: Uzená žebra uvaříme v tlakovém hrnci do měkka. Do vývaru dáme na menší kousky nakrájené brambory. K téměř měkkým přidáme zeleninu, krátce povaříme a doplníme obraným masem. Na závěr polévku dochutíme solí a petrželkou.
Postup: Uzené kosti uvaříme a poté obereme. Na sádle osmažíme nakrájenou cibuli do růžova a přidáme nakrájené brambory. Orestujeme je, přidáme kmín, papriku a zalijeme vývarem z kostí. Zelí uvaříme zvlášť. Polévku zahustíme jíškou ze sádla a mouky. Provaříme, přidáme zelí s vodou, obrané maso. Dochutíme bujonem, solí, pepřem, feferonkou a majoránkou.
Rýži uvařte podle návodu na obalu. Pórek a cibuli nakrájejte na kolečka a osmahněte na sádle (nebo oleji), přidejte nadrobno pokrájený česnek, přisypte mletou papriku a kari. Přidejte maso pokrájené malé kostky a zprudka orestujte. Osolte, opepřete, dobře promíchejte a trošku podlijte vodou. Přikryjte pokličkou a duste do měkka. K měkkému masu poté přidejte na kostičky pokrájené papriky a společně ještě chvíli poduste, maximálně 5 až 10 minut (paprika by měla zůstat křupavá). Pokud maso pustilo víc vody, nechte ji vydusit, ale nějakou šťávu nechte, aby rizoto nebylo suché. Do podušené směsi vmíchejte uvařenou okapanou rýži, zelené bylinky a nastrouhaný sýr. Část sýra si nechte na posypání povrchu. Rizoto přemístěte do pekáče a posypte zbylým sýrem. Pečte chvíli dozlatova v troubě vyhřáté na 180 stupňů Celsia. Pokud pokrm připravujete v titanovém hrnci, stačí jej nechat 15 minut přiklopený pokličkou na plotýnce zapnuté na minimum.
Pikantní zapékané rizoto
Suroviny:
1 hrnek uvařeného uzeného masa z žebírek
3 hrnky uvařené rýže
2 polévkové lžíce tuku
1 polévková lžíce jemně nasekaného libečku
1 polévková lžíce kari koření
2 feferonky
1 vejce
1 menší pórek
tuk na vymazání zapékací nádoby
pepř a sůl
Postup:
Uvařenou rýži promíchejte s tukem a přidejte nadrobno pokrájené maso, obrané z uvařených uzených žebírek. Feferonky zbavte jadérek, nakrájejte je a přidejte do směsi spolu s kari kořením a s pórkem nakrájeným na kolečka. Dochuťte solí a pepřem a vše důkladně promíchejte. Rýži vložte do tukem vymazané zapékací nádoby a povrch rovnoměrně uhlaďte. Vejce rozšlehejte s nasekaným libečkem a zalijte jím rizoto. Zapékejte při 200 °C cca 20 až 30 minut. Zapečené rizoto nakrájejte a podávejte například obložené čerstvou zeleninou.
Zapečené rizoto více barev
Suroviny:
250 ml rýže (1 hrnek)
250 g kuřecího či krůtího masa
1 lžíce mleté papriky
sůl, pepř
1 cibule
1 mrkev
hrášek
olej
2 hrnky vody
Postup:
Nejprve rýži propláchněte pod horkou a poté pod studenou vodou. Maso pokrájej
Dusitanová směs Praganda (takzvaná rychlosůl) se používá k nakládání a předúpravě masa určeného pro další zpracování do masných výrobků, konzerv a polokonzerv. Zajišťuje stabilitu vybarvení a chuťových vlastností masných výrobků.
Jedlá sůl je nejdůležitější pomocnou surovinou v masném průmyslu, kde je používána z chuťových a technologických důvodů. Z technologického hlediska je aplikace soli významná především pro svůj vliv na vaznost masa a tím na výtěžnost masné výroby a na konzistenci výrobku. Sůl má také konzervační účinek. Samotná sůl se ale používá jen u malé části výrobků, které jsou již tradičně šedé (například tlačenka, jitrnice, bílé klobásy). Většinou se přidává ve směsi s dusitanem sodným jako solicí dusitanová směs.
Dusitan se používá v případech, kdy je solené maso zpracováno v krátké době, nejvýše několik dnů po zasolení. Přispívá ke zvýšení údržnosti výrobku, podílí se na vytvoření chuti a vůně masných výrobků, chrání tuky přítomné v mase a masných výrobcích před oxidací a zajišťuje vznik typického růžového zbarvení nakládaných masných výrobků. Bez něj by maso při tepelném opracování získalo šedohnědé zbarvení, jako je tomu například při běžném vaření masa.
Rychlosůl se používá v masném průmyslu k přímému solení masa nebo jako součást používaných nakládacích láků. V případě přímého solení masa se kusy masa před naložením, kutrováním nebo masírováním posypou sypkou solicí dusitanovou směsí. V případě nasolení masa za použití láku se solicí dusitanová směs rozpouští spolu s dalšími ingrediencemi ve vodě a vzniklým lákem se předem nasolené maso, které bude dále skladováno (naloženo), zalije nebo se připravený lák přímo do masa vstříkne. Tento postup se standardně používá při výrobě šunek, uzených mas a specialit, které se pak zpracovávají vařením nebo uzením.
V posledních letech se velmi rozšířilo používání jódované soli a jódované solicí dusitanové směsi v masné výrobě. Četné odborné studie prokazují, že použití jódované solicí směsi neovlivňuje negativně chuť, vůni a vzhled hotových masných výrobků. Vzhledem k množství masných výrobků konzumovaných českými spotřebiteli lze používáním solicí dusitanové směsi s jódem jednoduše a efektivně zajistit přísun tohoto významného prvku do lidského organismu.
V současné době se ale na Pragandu díváme i optikou zdravého stravování. Informace o Pragandě a podobných výrobcích jsou bez potíží k dohledání. V některých pramenech se uvádí, že dusitan sodný může být karcinogenní. Proto je věcí každého dospělého, jestli se rozhodne Pragandu do svých domácích uzenářských výrobků přidávat, anebo ne. Právě tak nákup a konzumace uzenin, u nichž je použití dusitanů vyznačeno kódem E250, je jen volbou každého.
Lékaři před dusitany varují. Vážou se na hemoglobin a zjednodušeně řečeno ve vyšších, trvale podávaných dávkách mohou způsobit otravu krve. Uzeniny by vůbec neměly konzumovat malé děti do tří let. Pokud by malé dítě jedlo denně salámy a párky, může příjem dusitanů způsobit chudokrevnost.
Rychlosůl se používá k nakládání uzených mas a předúpravě masa určeného pro další zpracování do masných výrobků, klobás, salámů, sekané, konzerv a polokonzerv. Zajišťuje stabilitu vybarvení a chuťové vlastnosti masných výrobků. Přispívá ke zvýšení údržnosti a podílí se na vytvoření chuti a vůně masných výrobků, chrání tuky v mase a masných výrobcích před oxidací a zajišťuje vznik typického růžového zbarvení nakládaných masných výrobků.
Praganda nesmí být používána k přímému solení potravin a hotových pokrmů. Je určena výhradně pro použití v masném průmyslu. Solicí dusitanová směs se používá v případech, kdy je solené maso zpracováno v krátké době, nejvýše několik dnů po zasolení.
Dávkování: 20 až 22 g na 1 kg díla do výrobků tepelně opracovaných, 22 až 24 g na 1 kg díla do výrobků připravovaných studenou cestou. Před použitím se doporučuje promíchat.
Ve třicátých letech minulého století žil v Čechách řezník Hornoff. Zakládal si na uzených žebrech, neb pečeni z nich vykrajoval velkoryse, a když udil v ohromné skříni na zahradě, vůně kouře z bukového dřeva prý byla cítit až ve strojírně, co je za řekou. Pamětníci hovoří o záměru, protože do řeznictví chodívaly švarné děvečky až z okrajových vesnic a dělaly na pana mistra oči. To víte, že tu a tam nějaké žebro nechtěně ošidil, a protože si zakládal na jménu, nemohl takový nestandard někomu podstrčit, protože to se v živnosti nedělá. Řezník byl trochu ješita a tuze rád slýchal, když se mu říkalo pane mistr, a kdo oslovil živnostníka dokonce „pane von Hornoff”, marně hledal v žebrech kosti. Šlechtický rod Hornoff skutečně existoval, ale kde k němu starý Heinz přišel, už se nedovíme. Zkrátka ta řeznická firma zněla moc dobře. Tak tedy, ta ošizená žebra pan mistr vařil, maso si dával s křenem a vývar z nich byla věčná škoda vylít. Rozvařil v něm nakrouhané brambory, dohladka rozkvedlal, přidal česnek, majoránku a vařené kroupy, které jsou v řeznictví vždycky po ruce. Tak asi vznikla první uzená polévka.
Uzené kachní prso, bulgur s kopřivami a omáčkou s ibiškem
Ingredience: 600 g uzených kachních prsou, 500 g bulguru, 200 g mladých kopřiv, 400 g šalotky, 100 g strouhanky, 200 g másla, snítka čerstvého tymiánu, 2 květy ibišku, 300 ml červeného vína, 100 g cukru krupice, 500 ml kachního fondu, 100 g cibule
Technologický postup: Kachní prso očistěte, kůži prokrájejte a dochuťte solí a pepřem. Kachní prso zprudka opečte pouze ze strany, kde je kůže. Poté vložte do vakuovacího sáčku a vařte v sous-vide na 65 °C 2 hodiny. Bulgur propláchněte pod tekoucí vodou a vařte v hovězím vývaru doměkka. V jiném hrnci rozpusťte máslo a na něm opečte najemno nakrájenou šalotku. Přidejte nasekané kopřivy a poté i uvařený bulgur, dochuťte solí, pepřem a zjemněte máslem. Oloupané šalotky vložte na plech, který vysypte centimetrovou vrstvou soli, plech s šalotkou vložte do trouby a pečte na 160 °C 30 minut. Poté šalotku podélně rozpulte a konce zakrojte. Vedle si připravte směs z odkrojků šalotky, másla, strouhanky a bylinek (tymián). Směs promíchejte a lžící naneste na rozpůlené šalotky, které ještě společně se směsí krátce zapékejte, cca 8 minut na 180 °C. V hrnci si nachystejte tmavý základ z cibule, poté zaprašte moukou, zalijte kachním fondem a červeným vínem. Přidejte dva květy ibišku. Omáčku svařte na polovinu, aby měla dostatečnou sílu. Nakonec přeceďte přes jemný cedník.
Nedostatek hořčíku narušuje nejvýznamnější rostlinné procesy, jako je fotosyntéza či biosyntéza bílkovin. Dlouhodobější deficit se projevuje především na starších listech omezením zeleného zbarvení, které se označuje jako chloróza. Listové žilky zůstávají zelené, plocha mezi žilnatinou však žloutne. Při pokračujícím nedostatku hořčíku chlorotické části odumírají. Tyto změny jsou často doprovázeny purpurovým zabarvením listů (jako při nedostatku fosforu). Postupně dochází k opadu starších listů a letorosty ovocných stromů se vyholují. Na výskyt nedostatku hořčíku má vliv kyselost půdy. Značný vliv má i množství srážek v zimním a jarním období, které mohou způsobit splavení hořčíku mimo oblast kořenů.
Předpokladem omezení poruch z nedostatku hořčíku je úprava půdních podmínek. Jedná se především o vápnění kyselých půd pomocí hnojiv s obsahem hořčíku, jako jsou dolomity, dolomitické vápence, případně strusky, které se aplikují na podzim. Zjištěný nedostatek hořčíku během vegetace je možné omezit přihnojením rostlin hnojivem Kieserit nebo hořkou solí. Účinnost tohoto zásahu silně závisí na vlhkosti půdy, proto je vhodná kombinace se závlahou. Nelze však očekávat výrazný efekt na půdách silně kyselých a půdách s vysokým obsahem draslíku.
Sálavé teplo lze využít klasicky, to znamená jako sálavé panely, které jsou hygienické, snadno udržovatelné a přitom atraktivní, například z přírodního kamene. Vzhledem ke svému výkonu jsou používány jako doplňkové vytápění, mohou vyhřát interiéry až do 180 m3. Vše je ale závislé na materiálu budovy, místnostech a izolaci objektu. Sálavé panely nabízejí vysokou účinnost, snadnou regulaci a tichý provoz. Při jejich provozu nedochází k víření prachu, tím pádem výskytu roztočů a nečistot, jsou ideální tam, kde žijí astmatici a alergici. Sálavé panely lze umístit jak na stěnu, tak i na strop místnosti.
Plynové sálavé topné panely
Princip tohoto vytápění je obdobný jako u kachlových kamen s rovnoměrným sáláním tepla do prostoru místnosti. Umístění plynových panelů je možné na stěny i stropy. Vstupní náklady na plynové sálavé topné panely jsou obecně nižší než u klasického plynového topení. Není totiž nutné pořizovat rozvody, přípojky a jiné další příslušenství.
Sálavé teplovodní panely
Teplovodní sálavé panely využívají sálání tepla, které je zprostředkováno speciálními panely s efektivně tvarovanou sálavou deskou. Teplovodní panely jsou ohřívány horkou vodou nebo párou přiváděnou ocelovými trubkami v teplotě 110 až 130°C. Velikost a délku panelů můžete vybírat přesně dle potřeb vytápěného prostoru. Pro větší efektivitu a nižší tepelné ztráty je vhodná tepelná izolace, kterou obvykle zajišťuje sklolaminátová izolační rohož. Instalace panelů je díky závěsným řetízkům jednoduchá a dovoluje více možností zavěšení. Standardně jsou panely dodávány v barvě holubí šeď RAL 9002 a nebo bílá RAL 9010, jiné barevné provedení lze objednat. Povrchová úprava bývá zakončena komaxitovým lakem.
