Rybí filé z tresky dáme vařit do osolené vody. Vaříme do měkka, pak tresku vyndáme a pokrájíme na kousky. Nadrobno nakrájenou cibulku orestujeme na oleji, přidáme oloupaná nakrájená rajčata, nakrájené papriky a mrkev na nudličky. Vše smícháme a chvilku restujeme. Poté přidáme rajský protlak, vývar z tresky, trošku citronové šťávy a vaříme asi 10 minut. Na pánev si dáme rozpustit máslo, opečeme kousky nakrájené tresky a nasypeme do polévky. Při podávání ozdobíme polévku lžící kysané smetany a kouskem petrželky.
Ingredience: 1 kg mražené tmavé tresky, koření na ryby, česnek, 250 ml smetany na šlehání, 1 tavený sýr, citronová šťáva, olivový olej
Postup: Rozmrazenou, omytou a osušenou rybu pokapeme olejem a posypeme kořením na ryby. Necháme chvíli odstát a poté ogrilujeme. Smetanu zahřejeme a přidáme tavený sýr a rozetřený česnek. Směs necháme projít varem a přelijeme jí ogrilovaný plátek tmavé tresky. Podáváme s bramborem.
Postup: Filety tresky naporcujeme. Ideálně na porce tvaru kostky. Každou porci z obou stran osolíme a opepříme a jen velmi lehce pokapeme olivovým olejem. Rozehřejeme troubu na maximální teplotu a na plech položíme pečicí papír, na který naskládáme jednotlivé porce tresky, které velmi opatrně a minimálně poprášíme hladkou moukou a na každou porci položíme kousek másla. Jelikož filety jsou bez kůže, není nutno porce při pečení obracet. Jakmile bude ryba lehce zlatavá a začne se na dotek rozpadat na „masové lupínky“, je hotová. Vhodnou přílohou je bramborová kaše obohacená vmíchanou hrstí najemno nasekané čerstvé pažitky.
Jestliže budete pokrm připravovat z chlazené tresky, tak ji jen omyjte a pak osušte. Pokud pracujete s mraženou treskou, tak ji chvíli nechte povolit při pokojové teplotě, poté omyjte a zase dobře osušte. Rybu poté položte na plech vyložený pečicím papírem a pokapejte ji šťávou z citronu. Trošku tresku osolte a okmínujte. Nakonec na struhadle postrouhejte tvrdý sýr a hustě jej nasypte na rybu. Takto připravenou tresku vložte do trouby vyhřáté na 180 °C a pečte 15 až 20 minut. Hotovou rybu podávejte s pečenými brambory omaštěnými s trošičkou másla.
Treska tmavá (Pollachius virens, angl. saithe), zvaná také pollack, žije ve velkých hejnech především ve vodách severního Atlantiku. Vyhovuje jí pobyt u dna i ve volné vodě v hloubce kolem 200 m. Tato dravá ryba se živí korýši a malými rybkami, velmi rychle roste a může se dožít až 25 let. Pohlavní dospělosti dosahuje po dvou letech, velmi dobře se množí. Její maso je chutné a pevné. Nejvýznamnějšími producenty jsou USA a Rusko. Většinou se zamrazuje na moři, ale část výlovu jde ve formě celých mražených ryb jako surovina do Číny, kde se znovu rozmrazí, filetuje a jako „double frozen“ (tedy dvakrát zmražená) se dováží mimo jiné i do EU.
Postavení ploutví tresky tmavé je podobné jako u tresky obecné a dalších treskovitých ryb. Má však poněkud vypouklejší břicho a tlamu s výraznou spodní čelistí na horní části tmavého čumáku. Je světlejší než její bělomasá příbuzná, stříbřité tělo přechází na hřbetě do hnědozelena, břicho má téměř bílé. Dorůstá 130 cm při hmotnosti zhruba 30 kg, na trhu se můžete nejčastěji setkat s exempláři 70 cm dlouhými a vážícími 3 až 4 kg.
Treska tmavá má velmi aromatické, pevné a libové maso, které je zasyrova šedočervené a bledne až po tepelné úpravě. Právě kvůli tmavé barvě masa nepatřil dříve tento druh tresky k oblíbeným rybám, ale příznivý poměr kvality k ceně a vynález konzervace při vysoké teplotě jí zajistil popularitu. Chuť masa vynikne především při smažení, lze ho však využít také na závitky, sekanou, rybí guláš, špízy a do rybích prstů, případně k solení, uzení či konzervování. Tudíž úprava tresky má mnohostranné využití. Vysoce kvalitní filé, zamražené na moři, je bílé, s nižším obsahem tuku. V USA je to nejprodávanější ryba. Veškerá produkce pochází z volného oceánu, není zatím znám způsob, jak ji chovat faremně. Na moři zamražená surovina se produkuje ve dvou základních druzích, a to jako filety nebo filety slisované do bloku. Kvalitativně mezi nimi není rozdíl. Jen celé filety mohou občas obsahovat, zejména v hlavové části, drobnou kost, značí se proto jako PBI (pin bone in – špendlíkové kosti uvnitř), může se z nich vyrábět i blok. Vyšší kategorií je filetový blok prakticky bez kosti, značený PBO (pin bone out – bez kostí), kde podle standardu nesmí být více než jedna drobná kůstka na 1 kg výrobku. Tato surovina se používá pro výrobu porcí označených jako bez kosti a vhodná je i pro děti.
Ingredience: 1 kelímek rajčatového pyré, 2 lžíce olivového oleje, 1 plátek másla, 4 hrsti cibulky s natí, 4 plátky tmavé tresky, 300 g cherry rajčat, 1/2 citronu; podle potřeby voda na podlití a směs koření na ryby
Postup: Pláty tresky dobře omyjeme, osušíme a výrazně pokapeme citronem. Necháme odležet a potom tresku po obou stranách posypeme kvalitním kořením na ryby (nejlépe s kousky sušené zeleniny). Nepoužíváme levné koření ze supermarketů. Cherry rajčátka omyjeme a rozkrájíme na poloviny. Zelenou cibulku nakrájíme na kolečka. Na velké pánvi rozehřejeme olej s máslem a tresku zprudka osmahneme, stačí 1–2 minuty. Do pekáčku vsypeme 3 hrsti cibulky a půlku celkového množství cherry rajčátek. Posypeme kořením na ryby, poklademe tresku a zasypeme zbytkem zeleniny. Nakonec přelijeme rajčatovým pyré a znovu posypeme kořením. Jen mírně podlijeme vodou a dáme péct do vyhřáté trouby. Pečeme okolo 30 minut, řídíme se hlavně pohledem. Šťávy nesmí být moc a zelenina by měla vypadat propečeně.
Postup: Tresku naporcujte, osolte, opepřete a pokapejte limetovou šťávou. Potřete olivovým olejem a vložte na gril.
Připravte si pesto: V hmoždíři smíchejte bazalku, petrželku, nakrájený česnek, oříšky, olivový olej a kapku octa a rozmělněte. Pak přimíchejte nastrouhaný parmazán a promíchejte. Pečenou tresku nandejte na talíř a podávejte s pestem a nakrájenými cherry rajčátky, které jste osolili a opepřili.
Rhodiace, rhodiování, galvanické pokovení nebo antioxidační úprava jsou metody, jak můžete mít stříbrné šperky stále lesklé a bez zešednutí. Na šperky se nanese tenká vrstva rhodia (může se používat jak na stříbro, tak i na bílé zlato), barva tak zůstává dlouho stejná a šperk je lesklý. Na některé šperky si můžete dodatečně nechat dát vrstvu rhodia (1 g stojí 12–18 korun podle typu šperku). Tuto povrchovou úpravu vám udělají v klenotnictví.
Postup: Pokrájejte nahrubo rajčata. Do hrnce dejte olivový olej a česnek. Na středním plameni osmažte česnek do tmavohněda, poté jej vyjměte a vyhoďte. Přidejte rajčata, petrželku, sůl a pepř. Stáhněte plamen a povařte omáčku 15 až 20 minut, dokud nezhoustne a nezíská tmavší barvu. Mezitím nakrájejte rybu na kusy přibližně o velikosti 5 x 7,5 cm, obalte je v mouce, počkejte 5 až 10 minut, znovu je obalte v mouce a mouku na nich uhlaďte. Do pánve na smažení nalijte alespoň 2,5 cm rostlinného oleje a rozehřejte jej na 190 stupňů. Kusy ryb postupně osmažte vždy po několika do zlatohněda. Nechte je okapat na kuchyňských ubrouscích. Udržujte je v teple a je-li třeba, přihřejte omáčku. Osmažené ryby dejte na servírovací mísu, přelijte je omáčkou a podávejte.
Kuchyňská úprava vuřtů, či chcete-li buřtů, je možná ohříváním, opékáním, nakládáním i zastudena s dochucovadly. Ohřívaný vuřt je šťavnatý, poměrně mastný, zlatočervené barvy, na řezu soudržný. Obalové střívko se před podáváním nebo během jídla často loupe, přičemž na střívku může ulpět část díla. Opékání a grilování je jednou z nejčastějších úprav, vuřt se pro tyto účely nařezává, což jednak zlepšuje jeho chuť a urychluje prohřátí, jednak zmenšuje tučnost pokrmu. Opečený vuřt je sytě červenohnědý, s příjemným leskem střívka, bez stop vytváření takzvané chlebové kůrky. Na řezu je masově červený, s částečně průsvitnou mozaikou špekové vložky. Veškeré stopy chrupavčitých podílů a červené zbarvení šťávy jsou diskvalifikující.
Divoká zvěř má maso, které je málo tučné a lehce stravitelné. Navíc obsahuje vysoké množství tělu prospěšných látek, jako například vitaminy skupiny B, minerální látky a stopové prvky. Zakoupíme-li maso čerstvě ulovené, je třeba ho dát minimálně na den, spíš na tři dny, odpočinout do chladu, aby se rozleželo. Toto pravidlo je poněkud v rozporu se skutečností, že divoké maso je hojně prokrvené, což mu sice dává onu tmavou barvu a charakteristickou chuť, ale zároveň ho činí náchylnějším ke zkažení. Takže pozor zejména na teplotu a cirkulaci vzduchu. Jedním z tipů, jak zvěřinu zhodnotit a zároveň donutit změknout, je naložení do nějaké marinády. Zmražené maso vysychá a zvěřina, která má málo tuku, je náchylná k vyschnutí ještě více.
Křen můžete zakoupit v obchodě nebo si ho můžete pěstovat na zahradě. Aby byl kořen křenu dostatečně masivní, je potřeba mu dát také dost dlouhý čas k tomu, aby narostl. Není to žádná rychlovka, na jeho úrodu si počkáte docela dlouho. Pokud se přeci jen rozhodnete pro pěstování na zahradě, nemusíte se obávat, že by se vám někam zatoulal a vy si nebudete pamatovat, kam že jste ho zasadili. Má specifické, velké, jasně zelené listy, po obvodu zdobené drobnými zoubky.
Máte-li již kořen křenu buď vykopaný, nebo zakoupený, opomeneme nejprve to, že je potřeba ho nějak opracovat, protože to, co si musíte ujasnit jako první, je, co s křenem chcete dělat, zda ho chcete nechat syrový, nebo ho uchovat, připravit si jablečný křen, naložit ho s medem a podobně.
Zduření slinných žláz projevující se jako boule pod jazykem může znamenat kamenem ucpanou slinnou žlázu. Jedná se o krystalická ložiska, která zablokují slinné kanálky a brání odtoku slin do úst. Projevem je bolest pod jazykem, zduřelá slinná žláza a někdy i zduřelá uzdička pod jazykem. Dalším projevem je stupňující se bolest. Příznaky se dostavují při jídle, kdy žláza produkuje zvýšené množství slin, ty se však vinou kamene nemohou vyměšovat do úst.
K charakteristickým příznakům patří:
bolest;
otok;
snížený přívod slin.
Pokud nedojde k odstranění ucpávky, může se vyvinout zánět.
Léčba
Slinné kameny se odstraňují konzervativně; pokud jsou malé, vyplaví se zvýšenou sekrecí slin. Někdy bývá nutná úprava ústí nebo odstranění celé stinné žlázy. Aby nedocházelo k recidivám, pacientům se doporučuje, aby dbali na zvýšený přívod tekutin.
Nejprve si omyjeme maso a pak ho nakrájíme na kostičky. Připravíme si cibuli, oloupeme ji a najemno nakrájíme. Pak je na řadě zelenina: celer, mrkev a petržel očistíme a nastrouháme najemno. Na pánvi si rozehřejeme olej, na němž osmahneme dorůžova cibulku. Pak přidáme maso a zprudka jej orestujeme, dokud se maso nezatáhne. Poté k němu přidáme nastrouhanou kořenovou zeleninu. Vše společně dvě minuty opečeme a posypeme kořením „Divočina“, osolíme a podlijeme vínem a připraveným vývarem. Pánvičku přikryjeme pokličkou a maso se zeleninou dusíme na mírném ohni. (Maso se dusí, dokud zcela nezměkne.) Pak na závěr omáčku zahustíme instantní jíškou podle potřeby. K srnčím kostkám na víně se hodí podávat bramborové knedlíky.
Srnčí maso není potřeba vždy nakládat, sice by mělo srnčí maso jako každá zvěřina před zpracováním uzrát, ale obvykle jí stačí ta doba od zastřelení zvěře po čekání na povinný veterinární rozbor (ten trvá několik dní). Pokud ale pochází srnčí maso ze staršího zvířete, může krátké naložení masa pomoci v jeho zkřehnutí.
Maso, které lze vykostit, nakládáme vykostěné. Maso musíme před naložením řádně odblanit a omýt. Musíme si připravit dostatečně velkou nádobu, do níž maso vložíme. Připravíme si máslo, které necháme rozpustit a mírně vychladnout. Máslem pak maso potřeme a zbytek másla pak na maso nalijeme. Nádobu se srnčím masem uložíme do chladnější místnosti, kde ji necháme zhruba tři dny. Nemusíme se bát, že by maso začalo zapáchat, protože vychladlé máslo na mase vytvoří povlak, který k masu nepropustí vzduch. Srnčí maso se nenakládá osolené, solí se až pak před konečnou úpravou. Sůl by při naložení způsobila, že by srnčí maso ztratilo chuť.