Vajíčková tlačenka je nejen delikatesa, ale i praktické jídlo, které představuje ideální způsob, jak spotřebovat vejce, kterých máme během Velikonoc nadbytek. Vaječnou tlačenku si můžete udělat nejen po Velikonocích, ale i kdykoliv jindy v roce. Je totiž výborná, jednoduchá na přípravu, levná a skvěle se hodí na různé oslavy a domácí party.
Postup: Vejce uvaříme natvrdo. Cibuli a salám oloupeme a nakrájíme na kostičky. Zeleninu z Moravanky vyndáme a nakrájíme na menší kousky. Nálev si dáme stranou. Vejce nakrájíme na kostičky a smícháme se salámem a zeleninou. Směs osolíme, opepříme a přidáme hořčici s majonézou. Vše společně promícháme.
Připravíme si nálev. K nálevu z Moravanky přidáme asi 150 ml vody, masox a necháme přejít varem. Pak přidáme želatinu na vaječnou tlačenku, vodu a rozmícháme. Nálevem zalijeme vaječnou hmotu, promícháme a vlijeme do srnčího hřbetu nebo jiné nádoby podle toho, jaký má mít vaječnátlačenka tvar. Vaječnou tlačenku z Moravanky necháme v lednici ztuhnout.
Ztuhlou vaječnou tlačenku servíruje podle chuti, ozdobte čerstvou zeleninou a podávejte s pečivem.
Pojmem Moravanka je myšlena zeleninová směs v kořeněném sladkokyselém nálevu.
Ingredience:
1 kg brambor varného typu B nebo A / B
1 lžíce hořčice
1 středně velká cibule
2 sklenice Moravanky
4 vejce
Olej
Majonéza
Pepř
Sůl
Šunka
Postup přípravy:
Den předem si omyjeme brambory a ve slupce je uvaříme. Přes noc je pak necháme odstát v ledničce. Druhý den je oloupeme a nakrájíme na kostičky. Oloupeme si cibuli a nakrájíme ji na malé kostičky. Cibuli pak spaříme horkou vodou (pokud se do salátu přidá majonéza). Cibuli můžeme na trošce oleje zpěnit (není nezbytné, ale lehce tepelně upravená cibule je lepší pro trávení než ta syrová). Zpěněnou cibuli necháme vychladnout. Moravanku si scedíme, ale nálev nevyléváme, ještě se nám bude hodit k dochucení salátu. Okurku a cibuli ze zeleninové směsi nakrájíme na menší kousky, ale ostatní zeleninu krájet nemusíme (pokud nemáme rádi některou zeleninu, například feferonku, klidně ji můžeme ze směsi odstranit). Mezitím si v osolené vodě uvaříme vajíčka natvrdo (vejce vložíme do hrnce se studenou vodou, vodu dáme vařit, a jakmile začne vřít, vaříme vajíčka asi deset minut, pak je zchladíme). Zchladlá vajíčka oloupeme a protlačíme kolečkem na krájení (nebo je drobně pokrájíme). Cibuli, brambory i vajíčka vložíme do větší misky, vše osolíme, opepříme, přidáme hořčici a pořádně promícháme. Salát dochucujeme zbylým nálevem z Moravanky (můžeme i octem). Kdo má rád v salátu i šunku, tak ji nakrájí a přidá (šunka ale není nezbytnou součástí). Salát je pak potřeba vychladit a než se bude podávat, můžeme do něj přidat majonézu.
Ingredience: 1 nakládaná zelenina, 1 polévková lžíce nasekané petrželky, 2 polévkové lžíce vegety, 2 polévkové lžíce vinného octa, 200 g dušené šunky, 250 ml vývaru, 40 g želatiny, 6 vajec uvařených natvrdo, 80 g majonézy, sůl
Postup: Zeleninu, vejce a šunku nakrájíme na kostičky. V ohřátém vývaru smíchaném s nálevem ze zeleniny rozpustíme želatinu. Zeleninu smícháme v míse s kostičkami vajec, majonézou, šunkou, vegetou, octem, pepřem a petrželkou. Nakonec vmícháme chladnoucí želatinu. Část směsi nalijeme do formy, položíme na ni tři celá vejce a přelijeme zbylou směsí. Necháme v chladničce ztuhnout. Na řezu tvoří tato tlačenka krásnou mozaiku barev.
Ingredience: 6 vajec, 1 Moravanka nebo jiná zelenina do salátu, 1 masox, 200 ml majonézy, 1/2 cibule, 200-250 g měkkého salámu (nejlépe kuřecího), 1 želatina (na vaječnou tlačenku), 400 ml vody
Postup: Vajíčka uvaříme natvrdo, mezitím nasekáme cibuli nadrobno a salám na malé kostičky. Zeleninu do salátu scedíme, ale vodu nevyléváme, necháme si ji na později. Zeleninu, cibuli a salám smícháme v jedné míse, přidáme vajíčka přes "sítovačku" (budou z nich drobné kostičky) a majonézu. Vše důkladně promícháme.
Do scezené vody ze zeleniny dolijeme 400 ml vody, promícháme a rozdělíme na dvě poloviny. Jednu polovinu dáme vařit a povaříme s masoxem, ale dále už nevaříme. Do horké vody vysypeme želatinu a důkladně promícháme. Dolijeme druhou polovinu vody a vše znovu promícháme. Poté zalijeme směs v míse a vše ještě jednou promícháme a vlijeme do formy, například do dortové. Dáme do lednice ztuhnout cca na 2 hodiny.
Ingredience: 1 sterilovaná zelenina ve sladkokyselém nálevu, 1 sáček směsi želatiny na vaječnou tlačenku a aspik (pokud nebudete dělat domácí), nálev ze zeleniny, 5 natvrdo uvařených vajec, 100 g měkkého salámu, 150 ml majonézy, 1/2 kávové lžičky soli, koření dle chuti, forma na srnčí hřbet, potravinářská fólie, síto
Postup: Nálev ze sterilované zeleniny si dáme stranou. Všechny suroviny nakrájíme na malé kostičky, včetně zeleniny. Vše osolíme a opepříme a přidáme majolku. Želatinu uvaříme dle návodu i s nálevem ze zeleniny. Počkáme, až směs trochu vychladne, nalijeme ji ke všem surovinám a zamícháme. Dáme do srnčího hřbetu, který jsme vyložili igelitovou fólií, a necháme cca 3 hodiny ztuhnout v ledničce, nejlépe do druhého dne.
Podáváme nakrájené na plátky jako svačinku s rohlíkem. Pokud koupíme normální želatinu (ne dortovou), přidáváme do tekutiny 2 dl nálevu ze zeleniny a necháme povařit jen chviličku při stálém míchání.
Postup: Bůček nakrájejte na malé kostičky, přidejte všechny ostatní ingredience a důkladně promíchejte. Směsí naplňte tlačenkové střevo a pořádně utáhněte. Vložte do vroucí vody a vařte 1 a ½ hodiny pomalým varem. Po uvaření nechte vystydnout a odpočinout několik hodin v ledničce. Podávejte s chlebem.
Kluci v akci nám na televizních obrazovkách vaječnou tlačenku ještě neukázali, ale obohatili nás níže uvedenou tlačenkou z jemného králičího masa.
Recept
Ingredience: 500 g ořezu z králíka, 200 g králičích a drůbežích jater a ledvinek, 2 cibule, 2 mrkve, 1 petržel, 2 plátky celeru, snítka tymiánu a rozmarýnu, 3 lžíce olivového oleje, 1 lžíce cukru, 1 lžička soli, 200 ml balzamikového octa, 500 ml masového vývaru, 100 g práškové želatiny, 100 ml vody
Postup: Kořenovou zeleninu s cibulí nakrájíme na drobné kostičky. Tymián a rozmarýn nasekáme.
V pánvi orestujeme zeleninu na olivovém oleji, přidáme králičí maso, opečeme, vmícháme bylinky a cukr, opečeme, osolíme, zalijeme balzamikovým octem a vývarem tak, aby bylo maso zakryté. Dusíme asi hodinu doměkka. Maso po uvaření vyjmeme, obereme a nakrájíme. Vývar zredukujeme, abychom získali 250 ml tekutiny. Ledvinky a játra očistíme, nakrájíme a vložíme do redukce, povaříme, vmícháme i maso.
Želatinu namočíme do vlažné vody a necháme rozpustit, poté vmícháme do směsi a plníme do plastového střeva, necháme ztuhnout a vychladit. Plátky tlačenky podáváme se salátem z najemno nakrájené cibule, kterou smícháme s jablečnými proužky a zakápneme vinným octem.
Rostlinné kurkumové barvivo je zcela neškodné. Krásně obarví polévky, rýži, máslo, sýry, tuky i hořčici na žádanou barvu. Kuchařka, která si kurkumu zvykne používat, se bez ní už neobejde. Například kuře potřené práškem z kurkumy rozmíchaným v trošce oleje získá při pečení lákavou kůrčičku. Ovšem potřebné dávky koření je třeba vždy nejprve opatrně vyzkoušet.
Vaječná omeleta
Ingredience: 6 vajec, 1/2 lžičky mleté kurkumy, 3 lžíce šťávy z cibule, sekaná petrželová nať, 1 chilli paprička, sůl, tuk na vymaštění plechu nebo mísy
Postup: Cibuli prolisujeme lisem podobně jako česnek. V takto získané cibulové šťávě rozšleháme žloutky společně s nasekanou petrželovou natí, kurkumou, solí a nasekanou zelenou paprikou, ze které jsme předtím odstranili semena. Do této dohladka vyšlehané hmoty zlehka vmícháme pevný sníh z bílků. Pekáč nebo zapékací mísu vymažeme olejem, vlijeme směs a pekáč vložíme do předehřáté trouby. Pečeme tak dlouho, dokud se omeleta nezdvihne a neztuhne. Musí však zůstat kyprá. Podáváme ji horkou na předehřátých talířích jako svačinu nebo vydatnou snídani s tmavým pečivem.
Rýže: 1 hrnek rychlovarné celozrnné nebo basmati rýže, 10 hřebíčků, ½ citronu
K podávání: ½ svazku čerstvé máty, 3 lžíce netučného bílého jogurtu, ½ citronu, 4 placky papadam
Postup: Otrhejte vnější listy květáku, pak jej nakrájejte na centimetrové plátky a opečte je na grilovací pánvi z obou stran. Do středního kastrolu dejte vařit 1 hrnek rýže se 2 hrnky vroucí vody, hřebíčkem, půlkou citronu a špetkou soli, přikryjte pokličkou. Olej vlijte do kastrolu, pak rychle vmíchejte semínka hořčice a pískavice, kurkumu a listy kari. Oloupaný zázvor, česnek, očištěné jarní cibulky, chilli papričku a stonky koriandru rozmixujte najemno a vmíchejte do kastrolu. Přidejte nahrubo nakrájená rajčata. Vlijte kokosové mléko, přidejte scezenou cizrnu, kousky ananasu i se šťávou. Přidejte opečený květák, přikryjte, zvyšte plamen a uveďte do varu. Syrové placky papadam dejte do mikrovlnky (800 W) na minutu nebo dvě, aby se nafoukly. Otrhejte lístky máty a rozdrťte je v hmoždíři na pastu.
Nejlepší je čerstvý, pevný květák bez tmavých skvrn.
Starší květák bývá vodnatý a po tepelné úpravě ztrácí strukturu. U květákových placiček je důležité, aby květák držel tvar a nebyl rozbředlý. Pevné růžice a tuhý střed jsou známkou správné volby.
Musí se květák vždy předem vařit nebo spařovat?
Ne vždy, záleží na konkrétní variantě.
U kari směsi a kuskusových placiček se květák zpracovává nadrobno a krátce se tepelně upravuje při restování. U steaků se květák dopeče v troubě. Důležité je, aby nebyl převařený, jinak placičky ztratí strukturu.
Čím lze nahradit kari koření?
Kari lze nahradit jinou kořenicí směsí.
Dobře funguje kurkuma s římským kmínem, jemná garam masala nebo uzená paprika. Smyslem je dodat květáku hloubku chuti. Květákové placičky bez koření bývají chuťově ploché.
Proč se těsto na košíčky musí nechat odležet?
Odležení umožní nasáknutí tekutiny a zpevnění struktury.
Bez odpočinku se těsto lepí, praská a špatně se tvaruje. Krátké odležení výrazně zlepší práci s těstem i výslednou pevnost košíčků.
Lze placičky připravit bez vajec?
Ano, ale je nutné počítat se změnou struktury.
Vaječná vazba pomáhá směs spojit. Bez vajec je potřeba přidat více suché složky nebo použít alternativní pojivo. Bezvaječné placičky jsou křehčí a vyžadují opatrnější manipulaci.
Jak zabránit tomu, aby se placičky rozpadaly?
Nejčastější příčinou je příliš vlhká směs.
Je potřeba nechat suroviny okapat, směs zahustit a dopřát jí čas na odležení. U smažení pomáhá také vyšší teplota oleje, která placičky rychle zatáhne.
Dají se květákové placičky připravit dopředu?
Ano, ale ideální je částečná příprava.
Směsi lze připravit předem a skladovat v chladu. Samotné pečení nebo smažení je lepší provádět těsně před podáváním, aby placičky zůstaly křupavé.
Jaké přílohy se k placičkám hodí nejlépe?
Nejlépe fungují lehké saláty a svěží omáčky.
Listový salát s klíčky, jogurtový nebo zakysaný dip vyváží kořeněnou chuť kari. Těžké přílohy placičky zbytečně zatíží.
Jsou květákové placičky vhodné pro děti?
Záleží na dochucení.
Pro děti je vhodné ubrat kari a pálivé koření. V jemnější verzi mohou květákové placičky fungovat velmi dobře i pro mladší strávníky.
Lze placičky zamrazit?
Ano, ale lépe snášejí zamrazení pečené varianty.
Smažené placičky po rozmrazení ztrácejí křupavost. Pokud plánujete mrazení, je praktičtější placičky nejprve upéct a po rozmrazení je krátce znovu ohřát v troubě.
Očištěnou mrkev a pastinák nastrouhejte na jemno. Cibuli oloupejte a nakrájejte na drobno, stejně tak zelenou petrželku. V míse promíchejte pastinák, mrkev, cibuli, majonézu a vidličkou rozmačkané vaječné žloutky, směs osolte a opepřete. Nakonec do pomazánky vmíchejte nasekané vaječné bílky a petrželku.
Technologický postup: Velké brambory povaříme se slupkou, dokud trochu nezměknou. Menší brokolici vaříme zcela doměkka. Mezitím si nakrájíme cibuli na tenká kolečka, česnek na plátky. Rozmícháme vejce s mlékem a přisypeme nastrouhaný sýr. Hotové brambory oloupeme a pokrájíme na širší plátky. Uvařenou brokolici rozebereme na menší části, kmen pokrájíme taktéž na plátky. Do zapékací mísy nebo do pekáčku vymazaného máslem klademe nejprve nakrájené brambory. Ty osolíme, opepříme a lehce zaprášíme mletou paprikou. Na brambory dáme rozebraná kolečka cibule. Po nich přijde brokolice, kterou posypeme plátky česneku a opět osolíme. Celou tuto vrstvu zalijeme částí vaječné směsi. Znovu zakryjeme plátky brambor, které okořeníme a osolíme. Následuje cibule, brokolice, česnek, sůl a vaječná směs. Tento postup opakujeme, než vypotřebujeme všechny přísady. Horní vrstvu můžeme ještě zasypat nastrouhaným sýrem, který jsme si odložili stranou. Vše pečeme v troubě asi půl hodiny, než brambory dostanou zlatavý nádech. Ihned podáváme.
FAQ – Často kladené otázky k hovězímu guláši z kližky
Proč je hovězí guláš z kližky po uvaření tuhý?
Hovězí guláš z kližky je tuhý tehdy, když maso nemělo dostatek času na rozpad kolagenu při mírném a dlouhém dušení.
Kližka obsahuje velké množství vaziva a kolagenu, které se rozpouštějí až při delším teplotním působení. Pokud guláš vaříte příliš krátce nebo při vysokém varu, kolagen se nestihne přeměnit na želatinu a maso zůstane tuhé. Řešením není vyšší teplota, ale delší čas a klidné tažení. Guláš lze zachránit dalším pomalým dušením.
Jak dlouho se má vařit hovězí guláš z kližky?
Hovězí guláš z kližky se běžně vaří 90 až 150 minut podle velikosti kostek a zvoleného způsobu přípravy.
Důležité není přesné číslo, ale výsledek. Kližka je hotová tehdy, když se rozpadá pod tlakem lžíce. V papiňáku se doba zkracuje zhruba na 60–75 minut, v troubě bývá ideální 90–120 minut. Příliš krátká doba je nejčastější chybou při přípravě hovězího guláše z kližky.
Kolik cibule patří do guláše z kližky?
Na hovězí guláš z kližky se osvědčil poměr přibližně dva díly masa na jeden díl cibule.
Cibule není jen dochucovadlo, ale základ chuti i hustoty. Pokud jí dáte málo, guláš bude řídký a plochý. Pokud jí dáte příliš, guláš zesládne. Klíčové je také to, aby byla cibule pořádně orestovaná do světle hněda, nikoli jen podušená.
Proč je guláš hořký?
Hořkost u hovězího guláše z kližky nejčastěji vzniká spálenou paprikou nebo cibulí.
Mletá paprika se nesmí smažit nasucho. Vždy ji přidávejte mimo přímý žár a okamžitě podlévejte tekutinou. Hořkost může způsobit i připálená cibule. Pokud se cibule připálí výrazně, není možné chuť opravit a je lepší začít znovu. Hořký guláš už se zpětně nezachrání.
Kdy zahušťovat hovězí guláš z kližky?
Hovězí guláš z kližky se zahušťuje až úplně na konci, ideálně přirozeně rozvarem cibule a kolagenu.
Předčasné zahušťování moukou zastaví správný rozpad masa. Pokud je potřeba zahustit, dělejte to až ve chvíli, kdy je maso zcela měkké. V mnoha případech není mouka potřeba vůbec, protože kližka pustí želatinu, která omáčku přirozeně zahustí.
Je lepší guláš z kližky vařit den předem?
Ano, hovězí guláš z kližky chutná téměř vždy lépe druhý den po uvaření.
Během chladnutí a opětovného ohřívání se chutě propojí, omáčka zhoustne a maso ještě více zkřehne. Právě proto je guláš ideální jídlo na přípravu dopředu. Při ohřívání je důležité postupovat pomalu a nepřivádět guláš do prudkého varu.
Jaké odrůdy vybrat? A jaké odrůdy jsou nejlepší pro malé pěstitele?
Dostáváme se k tématu, které tvoří náplň části vinohradnictví, zvané Ampelografie, což je obor zabývající se vlastnostmi jednotlivých odrůd. O ampelografii byla napsána řada odborných knih, které kromě popisu toho, jak keře vypadají, také uvádějí jejich požadavky na prostředí a na způsoby pěstování, a také charakteristiky jejich vín.
Kdybychom si chtěli udělat v odrůdách pořádek, mohli bychom je rozdělit např. podle barvy slupky na odrůdy bílé, červené a modré, nebo podle využití na odrůdy moštové a stolní. Ale mnohem zajímavější je podívat se na to, jak dlouho se pěstují na našem území a jak se k nám dostaly. Některé jsou u nás domovem již několik staletí. Patří k nim odrůdy z rodiny Burgundských (dnes podle legislativních dohod správně zvané odrůdy Rulandské), jež k nám opravdu dovezl Karel IV., kterému můžeme děkovat za rozšiřování vinohradnictví v Čechách. Jiné odrůdy se k nám v minulosti spontánně dostaly z dalších území Evropy; připomeňme si např. oblíbené odrůdy Sauvignon či Ryzlink rýnský. Všechno jsou to odrůdy velmi náročné na podmínky pěstování a zároveň jejich vína patří k nejkvalitnějším.
U řady odrůd není přesně znám původ, např. u odrůdy Neuburské. Navíc se v minulých dobách nevedla přehledná evidence popisů odrůd, takže ve starých literárních zdrojích se mohou najít tytéž odrůdy pod několika názvy. U nás byla první přehledná evidence zavedena v roce 1941, což se u odrůd, které zde byly mnohem déle, označuje jakožto rok „povolení odrůd“, přestože nikým jejich pěstování povolováno nebylo – na rozdíl od současných nových odrůd. Nežli se nové odrůdy zapíšou do seznamu povolených odrůd (a smí se z nich vyrábět a prodávat vína nebo hrozny), musí projít tzv. „uznávacím řízením“. To kupodivu není byrokratický akt, ale skutečné vysazení nových odrůd ve zkušebních vinicích a zhruba desetileté pozorování jejich vlastností na stanovišti. A také pochopitelně opakované zkoušení vín vyrobených z jednotlivých ročníků.
Čeští šlechtitelé révy vinné už několik desítek let nejenže udržují nejcennější keře z jednotlivých odrůd, (přemnožených do klonů), ale zabývají se také tzv. „novošlechtěním“, což je kreativní i náročná činnost, při které se vytvářejí nové odrůdy. Asi tak dvacet let trvá, než je nová odrůda povolena. Výsledkem jsou odrůdy, jako např. André, Olšava, Malverina, Veritas, Florianka, Erilon a řada dalších.
