Zajímá vás téma VAŘENÉ KŮŽE? Tak právě pro vás je určen tento článek. Jaternice neboli jitrnice se připravují z mletých hlav, drobů, vařených vepřových kůží, žemlí, s přidáním různého koření. Jedná se o tradiční zabijačkovou pochoutku.
Jaternice nebo jitrnice
Co se týká názvu, stává se, že ještě někdo používá i název jaternice. Tohle pojmenování se k nám dostalo z němčiny překladem ze slova Leberwurst. Dnes je slovo jaternice už zastaralé, ale občas ho někdy někdo použije. Správná jitrnice se pozná podle toho, že nemá bílý prstýnek. Z jednoho prasete se dá připravit až 60 jitrnic.
Slovo jaternice používali naši předci, a to z toho důvodu, že se do nich mlela syrová játra.
Není jitrnice jako jitrnice. Všude je dělají jinak, někde masovější, jinde s větším podílem housky. Liší se i v použitém koření a dalších přidaných surovinách. Jsou místa, kde přidávají kroupy, jinde rýži nebo česnek. Základními surovinami je ale vždy méně hodnotné maso. Rozlišit bychom měli i dva základní druhy jitrnic:
Moravské – připravují se z masa z vařené hlavy, vařenékůže, syrových jater, vývaru, koření.
České – připravují se z laloku, bůčku, vnitřností (plíce a slezina), jater, kůže, bílého pečiva, vývaru, koření.
Jitrnice se nejčastěji koření solí, pepřem, mletým novým kořením, majoránkou, mletým zázvorem, přidává se i česnek a v některých regionech i cibule. Poměr surovin je různý podle krajů a tradic.
Ze všeho nejdřív si musíte namlít nebo nakrájet pomocí kolébky podřadné maso, které se nehodí ani do tlačenky. Jde například o hlavu, uši, všelijaké odřezky, kůže, plíce a další vnitřnosti. Do směsi se přidá třený, nikoliv mačkaný česnek. Je to proto, aby se netvořily „cucky“. Směs se okoření majoránkou, novým kořením, pepřem, solí (někde přidávají i kroupy). Přidá se natrhaná buchta (v horším případě veka nebo žemle) a spaří se vřelou polévkou ze zabijačky.
Masová směs se pak plní (naráží) do čistých vepřových střívek. Ta se na zabijačce musí otočit naruby, aby se dokonale vyprala (očistila). Je třeba je přeprat minimálně v deseti vodách. To, že jsou střeva čistá a připravená pro plnění, se pozná podle toho, že vržou mezi prsty. Takto omytá střeva se uchovávají ve vodě se solí a octem.
Pak je šikovný řezník nařeže na délku jitrnic (cca 20 cm) a zašpejluje na jednom konci. To se dělá jako při pletení. Pak se otevřený konec střívka vezme mezi dva prsty a tlakem se sevřenou pěstí druhé ruky vhání směs masa do střívka nebo pomocí narážečky. Na druhém konci se zašpejluje a jitrnice je připravena k vaření nebo pečení.
Jitrnice se vaří ve velkém hrnci s vodou teplou 70 až 80 °C asi deset minut nebo čtvrt hodiny, protože všechno, co je uvnitř, je už jednou vařené, kromě krupice. Voda, ve které se vaří jitrnice, se nesmí nikdy vařit (bublat). Pak se vytáhnou z teplé vody a vloží se do studené vody. Pokud taková jitrnice plave, je hotová.
Ingredience: 1 kelímek vepřového sádla, 2 kg vepřové kůže, 2 l vody (vzniknou 2 l vývaru z vepřové kůže)
Postup: Při zatáčení klobás musíme počítat s tím, že se musí vejít do sklenic. Na dno sklenice položíme kus vařené vepřové kůže a velkou lžíci vepřového sádla. Dále naskládáme do každé sklenice 5 klobás. Do poloviny výšky klobás nalijeme vývar z kůží a zbytek zalijeme vodou tak, aby byly klobásy minimálně jeden centimetr pod hladinou. Nakonec přidáme zase kousek vařené vepřové kůže. Takto připravené sklenice dáme do mikrovlnky a zavaříme dle výkonu. Poté sklenice vyndáme a necháme vychladnout. Sklenice neotáčíme. Sádlo musí po ztuhnutí vytvořit souvislou vrstvu, která klobásy ve sklenici uzavře. Pokud se stane, že jsou po ztuhnutí sádla špičky klobás nad ním, není to žádná tragédie. Jen je snězte první, ty by vám celý rok nemusely vydržet. Místo vývaru z kůží je možné použít jen čistou vodu, ale připravíte se o výborný sulc, který klobásy nenapodobitelně dochutí. Množství ingrediencí je jen orientační a samozřejmě musí být odvozeno od toho, kolik sklenic budete plnit.
Jako první si uvařte vepřové kůže asi 1 hodinu. Po uvaření je sceďte a nechte vychladnout. Vývar nevylévejte, ten budete ještě potřebovat. Kousek vařenékůže dejte na dno sklenice a přidejte lžíci vepřového sádla. Poté do sklenice naskládejte klobásy, cca 5 kusů dle velikosti. Vývar z kůží nalijte do poloviny výšky klobás a zbytek dolijte vodou tak, aby byly klobásy minimálně jeden cm pod hladinou. Nakonec dejte zase kousek vařenékůže. Sklenice pořádně zavřete víčkem a můžete začít zavařovat. Klobásy zavařujte zhruba 45 minut při teplotě 90 °C. Poté vytáhněte z hrnce a nechte vychladnout. Neotáčejte dnem vzhůru. Sádlo vytvoří po ztuhnutí souvislou vrstvu, která klobásy ve sklenici uzavře. Skladujte v chladu a temnu.
Většina z nás si pod názvem „francouzské brambory“ představí zapečené brambory se salámem, vajíčkem, sýrem a případně i cibulí. Proč zrovna název francouzské brambory? To asi nikdo neví. Receptů na francouzské brambory je mnoho a každá domácnost si je obměňuje o ingredience, které má ráda.
Zapečené brambory jsou vrstvený pokrm připravený v jedné nádobě. Základ tvoří brambory, uzenina, cibule, zelenina, vejce, sůl, pepř. Navzdory některým předpisům, které uvádějí brambory vařené, je praktičtější použít brambory syrové. Vařené brambory se jednak musí připravit dopředu a nechat vychladnout, a to zabírá čas. A také máme k dispozici jen určité množství brambor, takže jich někdy může být málo. Syrové brambory můžeme oloupat další a dle potřeby přidat. Na výsledné chuti se nic nemění, jestliže použijete brambory vařené nebo syrové. Mění se pouze doba přípravy, která se u syrových brambor prodlužuje. Zapečené brambory jsou již domestikovaným pokrmem.
Francouzské brambory, nebo zapečené brambory? V podstatě jde o jeden pokrm, který je nazýván dvěma názvy. Záleží jen na nás, jak je připravíme, někdo se salámem, druhý se zeleninou. Podstatné je, že se vždy jako hlavní ingredience použijí brambory a něco...
Svrab je velmi nakažlivý a jeho prvním příznakem je intenzivní škrábání. Život parazita není vázán na roční období, proto je důležité chránit před ním zvíře po celý rok. Svrab způsobený parazitem Sarcoptes canis se vyskytuje převážně u psa, ale mezi jeho další hostitele patří spousta dalších psovitých šelem. Někdy se objevuje také u koček a je přenosný i na lidi. Svrab se nedoporučuje podceňovat, při pozdní nebo špatné diagnóze se následně léčí o to hůře a zdlouhavěji.
Dospělé zákožky žijí ve spodní vrstvě kůže, kde vrtají chodbičky a kladou vajíčka. Celý vývojový cyklus zákožek trvá 17 až 21 dní. Inkubační doba je velmi variabilní, může trvat několik dní až týdnů a závisí na množství přenesených roztočů. Onemocnění začíná malými, ale velmi svědivými lézemi, které se v důsledku neustálého drbání a lízání rychle rozšiřují a mění se na hluboký zánět kůže s druhotnou bakteriální infekcí. Kůže může na těchto místech zesílit a skládat se do záhybů. Mezi projevy napadení svrabem patří ztráta srsti a výskyt bezsrstých míst na těle, zarudnutí pokožky. Vlivem škrábání vznikají druhotné změny na kůži: povrchové krváceniny, prasklá kůže a bakteriální kontaminace. Ta může zastřít příznaky samotného svrabu a pes je pak mylně léčen na jiné onemocnění kůže. V pokročilejších stadiích se na kůži mohou vyskytnout zaschlé krusty po prasklinách kůže a srst se nachází pouze na ojedinělých místech. Diagnostika tohoto onemocnění není zrovna jednoduchá, zvláště v prvních stadiích. Je tedy nutné navštívit veterináře, který provede rozbor z kůže.
Rozlišuje se několik druhů svrabu, a to sarkoptový (zákožka svrabová), který napadá hlavně psy, dále notodektový, který napadá uši koček a jiných zvířat, která jsou s nimi v kontaktu, a v neposlední řadě trixacarusový, který se vyskytuje u morčat.
Svrab se přenáší velmi snadno přímým kontaktem. Svrab je často považován za nemoc ze špíny, ale mohou jím onemocnět i zvířata ve velmi dobré péči. Rizikem mohou být veterinární ordinace, salóny a další prostředí, ve kterých se zvířata mohou setkat s ostatními nakaženými. Takže i když chováte svého psa v hygienicky čistém prostředí, může i on chytnout svrab.
Sarcoptes canis je drobný parazit kulatého těla s osmi kuželovitými krátkými nohami. Samičky vyvrtávají chodby v kůži, kde nejen žijí, ale také kladou vajíčka a zanechávají trus. Vylíhnuté larvy vylézají na povrch kůže, kde hledají potravu v podobě tkáňového moku. Jedinci obvykle nepřežívají bez hostitele déle než 2 až 3 dny. Nejčastěji se vyskytují na řídce osrstěných místech, jako jsou slabiny, ušní boltce a další.
Kůže je možné připravovat i vařením, kdy se většinou takto připravené používají jako další příměsi pro výrobu pokrmů.
Vodovka
Ingredience: 5 ks velkých brambor, 5 ks vepřových kůží (0,4 kg), 2 hrsti sušených hub, 3 stroužky česneku, majoránka, sůl, pepř, chléb (na topinky), voda
Technologický postup: Do ½ l vody namočíme asi na 20 minut sušené houby a přidáme 2 lžičky soli. Mezitím si oloupeme brambory a nakrájíme je na kostičky. Po 20 minutách přivedeme vodu s houbami k varu a přidáme do ní vepřové kůže, pepř a vaříme dalších 20–25 minut. Přilijeme dalšího ½ l vody a přidáme ještě brambory, které uvaříme doměkka. Když je vše uvařené, přisypeme do polévky trochu majoránky. Na talíř dáme vymačkaný česnek a zalijeme jej horkou polévkou. Podáváme s křupavou topinkou.
Technologický postup: Koleno, nožičky a bobkový list vložíme do vody a společně vaříme tak dlouho, dokud maso samo neodpadává od kosti. Poté maso z vody vyjmeme, ale vývar nevyléváme. Měkké maso nasekáme na menší kousky, očistíme cibuli a nakrájíme ji nadrobno. Maso smícháme s cibulí a podle chuti přidáme sůl a pepř. Směs dáme do pekáčku, zalijeme vodou, ve které jsme vařili maso, ochutíme octem, dobře promícháme a sulc uložíme do chladu ztuhnout. Po ztuhnutí krájíme sulc na plátky a bez ochucovadel jej můžeme podávat. Sulc je nejlepší s čerstvým měkkým chlebem.
Technologický postup: Maso z hlavy, nožiček i kůži omyjeme v teplé vodě, očistíme a dáme vařit, nejlépe do tlakového hrnce. Přidáme jednu cibuli, sůl, kuličky pepře a bobkový list. Na počátku varu sebereme vzniklou pěnu, hrnec uzavřeme a hodinu vaříme velmi mírným varem. Ke konci varu přidáme mrkev a druhou cibuli. Maso i nožičky vyjmeme, vykostíme, kůži dáme stranou. Maso nakrájíme na kostičky a kůži umeleme na masovém strojku. Cibuli a mrkev nasekáme nadrobno a promícháme s masem a kůží, přidáme hrášek, ochutíme pepřem, utřeným česnekem, octem a podle chuti i špetkou cukru. Opět dobře promícháme, případně ještě dochutíme, nalijeme do pekáčku, asi 2 minuty povaříme a necháme vychladnout nebo nalijeme do mísy či jiné formy.
