Jméno Zdeněk Pohlreich jsem začal brát vážně ve chvíli, kdy jsem podle něj začal vařit doma. Ne v televizi, ne v restauraci, ale v běžné kuchyni, s běžnými surovinami a lidmi kolem stolu, kteří mají jasná očekávání.
Krátká odpověď hned na začátku zní takto: ano, Zdeněk Pohlreich je pro mnoho lidí nejlepší kuchař, ale jen pokud se jeho autorita přeloží do reality domácí kuchyně. Bez tohoto překladu jeho styl často naráží.
FAQ – často kladené otázky
Je Zdeněk Pohlreich opravdu nejlepší kuchař v Česku?
Zdeněk Pohlreich je považován za nejlepšího kuchaře hlavně díky technické autoritě a vlivu na českou gastronomii.
V praxi ale „nejlepší“ neznamená univerzální. Je výborný tam, kde jde o kvalitu, techniku a disciplínu. Jakmile vstupují emoce, tradice a rodinná očekávání, jeho přístup přestává fungovat pro každého.
Dají se recepty Zdeňka Pohlreicha vařit doma bez úprav?
Recepty Zdeňka Pohlreicha se doma vařit dají, ale často vyžadují přizpůsobení.
Technický základ funguje, problém bývá v čase, ceně surovin a očekáváních rodiny. Bez úprav tempa a nároků může výsledek působit stroze nebo nepřijatelně. Překlad do domácí reality je klíčový.
Proč lidem vadí styl komunikace Zdeňka Pohlreicha?
Lidem vadí hlavně tvrdý jazyk a konfrontační styl, ne samotné názory.
Pro část publika je jeho přístup motivující a upřímný. Pro jiné demotivující a zbytečně agresivní. V domácím vaření, kde jde často o pohodu, může forma přebít obsah.
Je Pohlreich lepší kuchař než Kluci v akci?
Zdeněk Pohlreich je technicky silnější, Kluci v akci jsou praktičtější pro domácnosti.
Pohlreich učí disciplínu a kvalitu, Kluci v akci učí vařit v reálném čase a prostoru. Nejde o to, kdo je lepší, ale kdo víc odpovídá potřebám konkrétního kuchaře.
Proč svíčková podlePohlreicha doma často neuspěje?
Svíčková podlePohlreicha neuspěje hlavně kvůli rozporu s rodinnými očekáváními.
Je méně sladká, méně moučná a technicky čistší. Chuťově dává smysl, ale emočně může zklamat. Lepší technika nemusí znamenat větší spokojenost.
Je roastbeef podlePohlreicha vhodný pro běžnou rodinu?
Roastbeef podlePohlreicha je vhodný jen pro rodiny, které akceptují růžové maso.
Technicky je postup jednoduchý, ale psychicky náročný. Pokud rodina očekává propečené maso, výsledek bude odmítnut. Tady není chyba v receptu, ale v očekávání.
Co si z Pohlreicha vzít, pokud začínám vařit?
Začátečník by si měl vzít hlavně technické základy a respekt k surovinám.
Není nutné přebírat tlak, tvrdost ani absolutní nekompromisnost. Pokud se přístup zjemní, může být Pohlreich velmi dobrým učitelem základů.
Pro koho je styl Zdeňka Pohlreicha nevhodný?
Styl Zdeňka Pohlreicha je nevhodný pro lidi, kteří vaří hlavně podle emocí a tradice.
Pokud je cílem pohoda, klid a rodinná atmosféra, může jeho tlak na správnost vaření spíš škodit. Ne každý chce vařit jako profesionál.
Je Pohlreich víc kuchař, nebo mediální osobnost?
Zdeněk Pohlreich je v základu kuchař s mediálním přesahem.
Média jeho styl zesílila, ale nevytvořila. Odbornost existovala dřív než televizní popularita. Přesto platí, že část jeho obrazu dnes formuje hlavně televize.
Ve svém příspěvku RECEPT NA BUŘTGULÁŠ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Vilém Černík.
Teda zcela mne usadil recept dle Pohlreicha. Jak jsem byl blbej a nevzdělanej než mne poučil tenhle kuchtík. Tak on před vařením brambory umyje, hleďme, a dokonce cibuli oloupe. No, řekl by to někdo ? A jen tak mimochodem, smetana nemá v buřguláši co dělat, to ať si vaří Pohlreich v těch svejch rádoby honosných putykách.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Naděžda.
Pane Černíku, do buřtguláše přidávám na konec šlehačku, aby se zjemnil. Je i pro děti a ne jen pro chlapy, co ho zapijí škopkem piva.
A jsem přesvědčena, že pan Pohlreich o vaření toho ví mnohem víc, než vy, pokud nevaříte v nějaké vyhlášené restauraci.
Co jsou vepřová líčka a čím se liší od jiných částí masa?
Vepřová líčka jsou maso z lícní části hlavy prasete a vyznačují se vysokým obsahem kolagenu, díky kterému jsou po správné úpravě mimořádně šťavnatá a měkká.
Na rozdíl od běžných libových částí nejsou vepřová líčka vhodná pro rychlou přípravu. Vyžadují delší čas a nižší teplotu, aby se kolagen postupně přeměnil na želatinu. Právě tato vlastnost způsobuje, že maso po dlouhém tažení doslova měkne a omáčka získává přirozenou plnost bez nutnosti velkého zahušťování.
Proč jsou vepřová líčka po uvaření někdy tuhá?
Nejčastějším důvodem tuhosti je příliš krátká doba přípravy nebo vysoká teplota, při které se kolagen nestihne správně rozpustit.
Kolagen se nezačne měnit na želatinu okamžitě. Pokud maso rychle opečete nebo dusíte krátce, zůstane tuhé a suché. Řešením je vrátit líčka zpět do tekutiny, snížit teplotu a pokračovat v pomalém vaření. V praxi často platí, že líčka nejsou převařená, ale naopak nedovařená.
Jak dlouho se vaří nebo pečou vepřová líčka?
Doba přípravy vepřových líček se pohybuje obvykle mezi 2 až 6 hodinamipodle zvoleného postupu a teploty.
Při dušení nebo pečení kolem 140–150 °C počítejte minimálně se dvěma až třemi hodinami. Při velmi pomalém tažení v troubě kolem 120 °C může příprava trvat i šest až osm hodin. Výhodou je, že maso se nepřipaluje a výsledek je extrémně jemný.
Jaká teplota je ideální pro přípravu vepřových líček?
Ideální teplota pro přípravu vepřových líček je nízká až střední, nejčastěji mezi 120–150 °C.
Při této teplotě má kolagen dostatek času se přeměnit na želatinu. Vyšší teploty sice zkrátí dobu přípravy, ale zvyšují riziko, že maso zůstane tuhé. Vepřová líčka patří mezi typická jídla, kde čas pracuje ve váš prospěch.
Je nutné vepřová líčka předem marinovat?
Marinování není nutné, ale může výrazně zlepšit chuť a strukturu masa.
V praxi se velmi osvědčilo alespoň jednoduché nasolení den předem. Sůl pronikne do masa a pomůže mu udržet šťavnatost. U výraznějších receptů, například na víně nebo pivu, se často marinuje přímo během dlouhého tažení, takže samostatná marináda není nutná.
Kolik tekutiny je potřeba při přípravě vepřových líček?
Líčka by měla být při přípravě alespoň zčásti ponořená v tekutině, ideálně do dvou třetin své výšky.
Tekutina je zásadní pro správnou přeměnu kolagenu. Bez ní se maso spíše peče než táhne a výsledek je horší. Použít lze vývar, víno, pivo nebo jejich kombinaci. Tekutina se během vaření redukuje a vytváří základ omáčky.
Dají se vepřová líčka připravit den dopředu?
Ano, vepřová líčka jsou ideální jídlo na přípravu den dopředu.
Panenku očistěte a nakrájejte cca na 4 cm silné špalíky. Osolte hrubozrnnou solí a posypte čerstvě mletým pepřem. Dále si nakrájejte oloupaný česnek a anglickou slaninu na tenké plátky, omyté a osušené listy baby špenátu zbavte stonků. Na pracovní desce vytvořte proužek z 1–2 plátků anglické slaniny (podle velikosti, klaďte vedle sebe). Položte na ně listy špenátu a plátky česneku (podle chuti a síly, cca 1 menší stroužek na 1 medailonek). Medailonky zabalte a zajistěte provázkem. Pomocí mašlovačky potřete volnou vrchní a spodní část panenky olivovým olejem a položte špalíček na suchou rozpálenou pánev. Opečte ze všech stran, maso se zatáhne. Rozhodně obracejte pomocí kleští, vařeček nebo jiného vhodného náčiní. Do medailonků nepíchejte, z masa by vytekla šťáva.
Opečené medailonky přendejte na pekáč nebo do mísy (z varného skla, zapékací), zakryjte poklicí nebo alobalem a v troubě rozpálené na 200 °C nechte 8–10 minut dopéct. Doba záleží na velikosti a množství medailonků. Pokud jich děláte víc najednou a máte je v pekáčku naskládané na těsno, bude potřeba spíše 10 minut a je vhodné uprostřed pečení medailonky prohodit (ty ze středu přesunout na kraj). Po vyndání z trouby, tedy před servírováním, nechte v zakrytém pekáči asi 10 minut dojít. Maso by mělo být růžové, rozhodně ne krvavé.
Podávejte například s opečeným bramborem a sušenými rajčaty. Nebo s bramborovou kaší, hranolky či pečivem.
Ve svém příspěvku VEPROVA KYTA se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Jan Fort.
moc pěkné zpracované
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Dagmar.
Narazila jsem na tyto stránky náhodou a moc se mi líbí. Divím se, že - např. u vepřové kýty - je jen jeden komentář. Přála bych autorům více pochval!
Díky!
Ingredience: 1 vepřovápanenka, bazalka, oregano, sůl, pepř, máslo, jíška (domácí či kupovaná), smetana na vaření
Postup: Panenku rozkrájíme na centimetrové plátky, které lehce proklepeme paličkou na maso. Osolíme, opepříme. Dáme na rozpálenou pánev. Když je maso měkké, vyjmeme ho z pánve a odložíme stranou pod pokličku, aby nevychladlo. Do stejné pánvičky, na které jsme opékali maso, dáme kousek másla a zalijeme 200 ml smetany. Přidáme sůl a opepříme (jelikož máme pepřovou omáčku, tak pepřem nešetříme). Poté přidáme bazalku a oregano (buď čerstvé nebo sušené). Zahustíme jíškou a dle chuti můžeme okořenit i jinými bylinkami. Jako přílohu můžeme dát bramborový knedlík, noky či obyčejné brambory.
V míse smíchejte prolisovaný česnek s medem a šťávou z pomeranče. Poté panenku vložte do mísy s marinádou a několikrát ji otočte, aby se marináda dostala všude. Pak ji osolte a opepřete. Přikryjte mikroténovou fólií a nechte uležet minimálně dvě hodiny v lednici, nejlépe však celou noc.
Před samotným grilováním v misce smíchejte pomerančovou kůru, rozmarýn, tymián, šalvěj a olivový olej. Přikryjte misku fólií a uložte ji stranou. Gril si rozpalte na vysokou teplotu. Maso vyndejte z lednice, nechte chvíli odpočinout a pak jej vyndejte z marinády.
Poté, co grilovací rošt potřete olejem, můžete na něj klást maso. Grilujte přibližně 15 minut a pravidelně otáčejte. Maso po sejmutí z grilu nechte tak pět minut odpočinout. Pak jej nakrájejte na plátky, dochuťte připravenou směsí bylinek a ihned podávejte.
Křen se do křenové omáčky přidává vždy až na úplný závěr, mimo plný var.
Jakmile se křen vaří, rychle ztrácí aroma a zůstává po něm nepříjemná hořkost. Právě proto křenová omáčka podlePohlreicha funguje tak, že se křen vmíchá až po stažení hrnce z ohně. Omáčka je stále horká, ale už nevaří, takže se chuť křenu rozvine bez zhořknutí.
Kolik křenu dát do omáčky, aby pálila, ale nebyla agresivní?
Správné množství křenu je klíčové a záleží na tom, zda použijete čerstvý nebo skleničkový.
U čerstvého křenu počítejte zhruba 20–30 gramů na jeden litr omáčky. U křenu ze sklenice je potřeba množství navýšit, protože je méně výrazný. Důležité je přidávat křen postupně a ochutnávat, protože křenová omáčka pálí se zpožděním a konečná ostrost se projeví až po několika minutách.
Dá se křenová omáčka udělat úplně bez mouky?
Ano, křenová omáčka se dá připravit i bez klasické jíšky.
Místo mouky lze omáčku lehce zahustit redukcí vývaru nebo vyšším podílem smetany. Křenová omáčka bez moučné chuti je lehčí a chuť křenu v ní vynikne čistěji. Tento postup je bližší moderní kuchyni a vyhovuje i lidem, kteří mouku v omáčkách nemají rádi.
Jak zachránit slabou křenovou omáčku?
Slabá křenová omáčka se většinou dá ještě velmi dobře zachránit.
Nejčastější řešení je přidání další dávky čerstvého křenu, opět mimo var. Pomůže také lehké zvýraznění chuti kyselinou, například pár kapkami octa. Slabá křenová omáčka často netrpí nedostatkem křenu, ale chybějícím kontrastem, který ji „probudí“.
Jak zachránit příliš ostrou křenovou omáčku?
Příliš ostrá křenová omáčka se tlumí, neředí.
Pomůže přidání smetany nebo trochy vývaru, které chuť zakulatí. Důležité je omáčku znovu krátce prohřát, aby se chutě spojily. Příliš ostrá křenová omáčka se často zjemní i sama po několika minutách odstátí, protože ostrost křenu se postupně uklidní.
Lze použít křen ze sklenice místo čerstvého?
Ano, křen ze sklenice použít lze, ale s určitými omezeními.
Je potřeba vybírat kvalitní výrobky bez cukru a zbytečných dochucovadel. Skleničkový křen je méně aromatický, proto ho bývá potřeba víc. U receptu typu pohlreich křenová omáčka je ale čerstvý křen vždy lepší volbou, pokud ho máte k dispozici.
Proč křen pálí až po chvíli a ne hned?
Křen obsahuje látky, které se uvolňují až při strouhání a kontaktu s tekutinou.
Při prvním ochutnání se může zdát omáčka jemná, ale během několika minut se ostrost rozvine. Právě proto je důležité nepřidávat křen najednou a dát omáčce čas. Tento efekt je typický pro kvalitní čerstvý křen.
Jaký je hlavní rozdíl mezi těstovinovým salátem podlePohlreicha a běžným domácím salátem?
Těstovinový salát podlePohlreicha stojí na jednoduchosti, výrazné chuti a rychlé spotřebě, zatímco běžný domácí salát se často připravuje dopředu a musí vydržet.
V praxi to znamená, že Pohlreichův styl počítá s jiným načasováním dochucení a s větším důrazem na okamžitý chuťový efekt. Doma je ale nutné upravit poměry tuku a kyseliny, jinak salát ztěžkne a druhý den ztratí rovnováhu.
Proč je těstovinový salát druhý den skoro vždycky horší?
Druhý den chutná těstovinový salát jinak, protože těstoviny dál nasávají tuk, sůl i kyselinu a mění se jejich struktura.
Pokud byl salát dochucen „na doraz“ už první den, nemá žádnou rezervu. Správný postup počítá s tím, že se salát dochutí znovu, zejména kyselinou a solí, jinak působí mdlým a těžkým dojmem.
Jaké těstoviny jsou do těstovinového salátu podlePohlreicha nejlepší?
Nejlépe fungují krátké, pevnější těstoviny, které udrží strukturu a nerozpadnou se.
Vyhýbám se tenkým nebo velmi hladkým tvarům, protože rychle změknou. Ideální jsou těstoviny, které zvládnou opětovné dochucení a nezmění se v kaši ani po několika hodinách v lednici.
Kolik oleje je do těstovinového salátu opravdu potřeba?
Většina lidí dává do salátu příliš mnoho oleje hned na začátku, což je hlavní důvod těžké chuti.
Správné množství se dává ve dvou fázích. Nejprve jen tolik, aby se těstoviny nelepily, a zbytek až po vychladnutí. Díky tomu zůstane salát lehčí a lépe se reguluje chuť.
Je lepší přidat kyselinu hned, nebo až na konec?
Kyselina patří do salátu částečně hned po uvaření těstovin a částečně až před podáváním.
První dávka pomůže nastartovat chuť a zabrání mastnému dojmu, druhá slouží k doladění. Pokud se kyselina přidá jen na konci, salát bývá chuťově plochý a rychle těžkne.
Dá se těstovinový salát zachránit, když je mastný?
Ano, ve většině případů se dá mastný těstovinový salát ještě zachránit.
Nejlépe funguje přidání malé dávky kyseliny a soli, případně trochy čerstvé zeleniny. Nikdy už nepřidávám olej. Cílem je obnovit rovnováhu, ne salát dál zatížit.
Jak dlouho může těstovinový salát vydržet v lednici?
Správně připravený těstovinový salát vydrží 24 až 36 hodin, pokud je skladovaný v chladu.
Po této době už se mění struktura těstovin i zeleniny. Salát je stále jedlý, ale chuťově slabší. Pokud vím, že ho budu jíst druhý den, nechávám si část dochucení stranou.
Hodí se těstovinový salát podlePohlreicha ke grilování?
Ano, ale ne ke každému masu. Těstovinový salát se hodí ke grilované zelenině nebo lehčím masům.
Je tahle fazolová polévka opravdu podlePohlreicha, když nemá jíšku?
Fazolová polévka podlePohlreicha je postavená právě na tom, že se obejde bez jíšky a stojí na chuti fazolí a klobásy.
Pohlreich dlouhodobě prosazuje, aby se chuť netlumila moukou. V této polévce se zahuštění řeší částečným mixováním fazolí a tukem ze syrové klobásy. Výsledkem je lehčí, ale plná chuť, která se neztrácí ani druhý den. Pokud byste přidali jíšku, chuť by se uzavřela a celý princip by přestal fungovat.
Mohu místo salsiccie použít běžnou českou klobásu?
Ano, ale výsledek nebude úplně stejný, protože salsiccia funguje jako hlavní nosič chuti celé polévky.
Syrová ochucená klobása uvolňuje tuk i koření přímo do základu. U běžné české klobásy je chuť často už uzavřená uzením. Polévka pak bývá plošší a vyžaduje víc dochucování. Pokud jinou možnost nemáte, použijte klobásu jemnou a přidejte ji opravdu brzy, aby měla čas chuť předat.
Proč je moje fazolová polévka hustá, ale chuťově mdlá?
Nejčastěji je problém v tom, že je hustá díky mouce nebo škrobu, ne díky samotným fazolím.
Když se zahušťuje jíškou nebo se polévka snaží zachránit na konci, struktura sice drží, ale chuť zůstane prázdná. Správná fazolová polévka podlePohlreicha je hutná proto, že se část fazolí rozmixuje. Pokud chuť chybí, nepomůže sůl, ale lepší základ a kvalitnější klobása.
Kolik fazolí mám vlastně mixovat, aby z toho nebyla kaše?
Ideální je rozmixovat zhruba jednu třetinu obsahu, nikdy celý hrnec.
Pokud rozmixujete vše, polévka ztratí strukturu a připomíná spíš pyré. Když naopak nemixujete skoro vůbec, zůstane řídká. Třetina je kompromis, který funguje dlouhodobě. Důležité je také nemixovat při prudkém varu, aby se chuť neotupila.
Je lepší použít suché fazole, nebo fazole z konzervy?
Obě varianty fungují, ale každá má jiné nároky na postup a čas.
Suché fazole dávají lepší chuť a strukturu, ale vyžadují plánování a delší vaření. Konzervované fazole jsou rychlé a spolehlivé, jen je nutné je dobře propláchnout a hlídat, aby se nerozpadly. V běžném týdnu je konzerva praktická, o víkendu má smysl jít cestou suchých fazolí.
Proč chutná fazolová polévka druhý den lépe než první?
Protože fazole i klobása potřebují čas, aby se chutě skutečně spojily.
Během chladnutí a následného pomalého ohřívání se tuk, koření a fazole propojí. Chuť se zakulatí a vystoupí do popředí. To je další důvod, proč se do této polévky nepřidává mouka – druhý den by struktura byla těžká a nevzhledná.
Co dělat, když je polévka po uvaření příliš řídká?
Když je fazolová polévka řídká, většinou potřebuje čas, ne další suroviny.
Ingredience podle chuti: koření na steaky, mletý černý pepř, sůl
Postup: Vepřové panenky opláchneme, osušíme a nakrájíme na malé biftečky. Troubu předehřejeme na 150 °C. Olej vymícháme s kořením, solí a pepřem. Do této marinády maso naložíme a necháme odležet. Na pánvi rozpálíme olej a maso na něm opékáme z každé strany 3–4 minuty. Opečené plátky přendáme do trouby a necháme v ní 8 minut odležet. Minutky z vepřové panenky servírujeme se zeleninou.
Vepřovou panenku očistěte a odblaňte. Panenku rozřízněte tak, aby ji bylo možné pohodlně naplnit plátky anglické slaniny. Takto připravenou panenku ochuťte kořením. Ideální je koření nasypat do misky nebo na prkénko a celou panenku v něm pořádně obalit.
Poté si připravte brambory, ty budou tvořit základ pekáče. Omyté brambory nakrájejte nejlépe na tenké plátky, přidejte k nim cibulku nakrájenou nadrobno. Posypte kořením (bazalkou, tymiánem) a samozřejmě nezapomeňte pořádně osolit. Celou tuto směs na závěr důkladně zamíchejte a nakonec přidejte šlehačku, na které nemusíte šetřit.
Do tohoto připraveného pekáče vložte panenku potřenou olivovým olejem a jako úplně poslední vrstvu můžete opět přidat pár plátků anglické slaniny. Nyní už stačí jenom péct maso v troubě zhruba hodinu a půl.
1 kg vepřové panenky (ideálně by měla mít aspoň 5 cm v průměru)
100 ml olivového oleje
čerstvé bylinky: tymián, rozmarýn, bazalka
sůl, pepř
Postup:
Nasekané bylinky smíchejte s olivovým olejem. Očištěnou panenku nakrájejte na špalky, opepřete, obalte ve směsi bylinek. 20 minut nechte odležet, pak ji osolte a zprudka opečte. Vložte do pekáče a 8–10 minut pečte při 180 °C. Poté do výpeku na pánvi nalijte 50 ml horké vody a po upečení medailonků přilijte šťávu z pekáče, minutu povařte a před podáváním nechte chvíli rozležet.
Česnek a petrželku nasekejte najemno a smíchejte s olivovým olejem a mořskou solí. Do této marinády ponořte špalíčky panenky a nechte je naložené několik hodin, nejlépe přes noc.
Na troše olivového oleje upečte panenku dorůžova – nejdříve zprudka, poté pozvolna (ať je maso uvnitř šťavnaté) a během opékání potírejte marinádou.
Ingredience: 300 g vepřové panenky, 1/2 cibule, 1 stroužek česneku, rýžový olej (lze použít i olivový), sůl, pepř, čerstvý tymián
Postup: Panenku očistíme, rozdělíme na 2 porce, osolíme a opepříme. Zprudka ji ze všech stran orestujeme na rýžovém (olivovém) oleji. Na alobal poklademe nakrájenou cibuli a česnek. Položíme na ně panenku a navrch dáme pár snítek tymiánu. Zabalíme, dáme do trouby a pečeme 10–15 minut při 200 °C. Podávat můžeme s vařenou čočkou nebo brambory vařenými v páře.
Troubu předehřejte na 200 °C. Máslo vložte do misky a rozehřejte. Poté jej smíchejte s rozmačkaným česnekem, bazalkou, provensálským kořením a kořením na bylinkové máslo. Do panenky uprostřed udělejte malý otvor a špikovacím nožem vytvořte uvnitř kapsu po celé délce. Otvorem do kapsy nalijte polovinu bylinkového másla. Z plátků šunky a sýra vytvořte závitky a otvorem je natlačte do panenky. Vlijte trochu bylinkového másla a otvor „zašpuntujte“ kouskem šunky.
Panenku potřete olivovým olejem smíchaným s čerstvě namletým barevným pepřem, chilli kořením a bylinkovou solí. Rozpalte pánev a panenku ze všech stran prudce opečte.
Prázdný pekáček vytřete zbytkem bylinkového másla. Takto osmaženou panenku obalte plátky anglické slaniny, vložte do pekáčku a mírně podlijte červeným vínem.
Panenku pečte přibližně 25 minut, každých 5 minut ji raději otočte a polijte vzniklým výpekem s červeným vínem, v případě potřeby přidejte víno tak, aby vzniklo dostatečné množství šťávy.
Pečenou vepřovou panenku na víně podávejte nakrájenou na plátky a přelitou vzniklou šťávou. Jako příloha se hodí například široké nudle smíchané s bylinkovým máslem nebo bramborové noky.
Vepřovou panenku potřete hořčicí, osolte, opepřete a vložte do pekáče. Přidejte k ní na kroužky nakrájenou cibuli, nasekaný česnek, brambory na kolečka, mrkev, brokolici a ostatní zeleninu. Poté zeleninu také osolte, opepřete, posypte trochu červené papriky a přidejte 2 lžičky olivového oleje a trošku vody. Všechno dobře promíchejte a pečte v troubě vyhřáté na 220 stupňů asi 40 minut. Podávejte nejlépe s brambory.
Panenku odblaňte a naporcujte přibližně na stejné kusy, cca 1,5 cm vysoké medailonky. Na pánvi rozpalte olej a medailonky zprudka opečte z obou stran, vyjměte z pánve a uložte do tepla. Do výpeku přidejte pepř, krátce prohřejte a zalijte smetanou se zašlehanou lžičkou mouky. Provařte ještě pár minut za stálého míchání, dokud omáčka nezhoustne. Dle chuti osolte. Maso můžete vrátit do omáčky prohřát, nebo rovnou servírovat a omáčkou jen přelít.
