Ceny za Hamamelis mollis se odvíjejí od velikosti prodávané rostliny. Prodejci uvádějí buď výšku vilínu, nebo velikost kontejneru, v níž rostlinu nabízejí. Hamamelis mollis o výšce 20–30 cm stojí cca 70 Kč; o výšce 30–40 cm (to je 2,5litrový kontejner) od 120 do 300 Kč; 40–60centimetrový vilín (třílitrový kontejner) okolo 300 Kč, 60centimetrový až metrový vilínměkký pak stojí přes 500 Kč. Zahradnictví nabízejí i vzrostlejší Hamamelis mollis v 50litrovém kontejneru cca za 1 500 Kč.
V naší poradně s názvem DOMÁCÍ CHLEBA Z KVÁSKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Petr Valeš.
Dobrý den, poprosím o radu. Peču kváskový chleba, to je báječná věc, trochu mě zrazuje, že mi ten chleba brzy tvrdne. Rychleji než koupený. Dávám jej do lněného plátna, do mikrotenu, nic nepomáhá. Peču 10 min. na 210, potom 35 min na 190. 700 g pšeničné hladké, 350 ml vody, 350 ml žitného kvásku. Budu Vám vděčný za jakoukoli radu. Předem děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Proč je kupovaný chléb tak měkký?
Na chlebu, který dostanete v místních pekárnách, je něco kouzelného – je vždy tak měkký a nadýchaný. Mnoho z těchto chlebů, zejména balených, je vyrobeno s množstvím chemických přísad, jako je propionát vápenatý, amyláza a oxid chloričitý, které pomáhají udržet je měkké, lehké a nadýchané po celé dny.
V domácích podmínkách můžete delší měkkosti docílit přidáním soli (2% z množství mouky, při 700 gramech je to 14 g soli). Zvážit můžete také přidání osmahnuté cibulky.
Hamamelis mollis 'Pallida' je jednou z vyšlechtěných variet vilínu měkkého. Jde o středně velké rozkladité keře, které mají vystoupavé větve, dorůstá velikosti cca 3 x 4 m. Listy velké 12 x 9 cm mají chlupatý rub, jsou vejčitě okrouhlé, v horní polovině vroubkované, ve spodní mělce vroubkované, vrcholek špičatý. Mladé listy jsou středně žlutavě zelené, dospělé středně zelené, na podzim pak žluté. Nakvétá v lednu až únoru bohatými shluky žlutých květů. Jeho silně a sladce vonné květy jsou středně velké až velké, kadeřené a zvlněné, kalich je uvnitř vínově červený.
Hamamelis virginiana je nejdříve kvetoucí vilín. Pochází z jihovýchodu Kanady a východu USA. Vyžaduje vlhkou půdu, proto ho v jeho domovině najdeme především na březích řek a jezer. Do Evropy byl vilín virginský dovezen v roce 1879 a již o rok později ho pěstoval kníže Rohan v zámeckém parku na Sychrově. V našich krajích dorůstá až do 5metrové výšky. Kvete od listopadu do prosince krásnými žlutými, vonnými květy, někdy se květy mohou objevit už v září. Jako jediný z vilínů dobře snáší zásadité půdy. Občas se pro ozdobu pěstuje v parcích, je u nás zcela mrazuvzdorný.
Je to opadavý rozkladitý keř nebo malý strom, listy má krátce řapíkaté, obvejčité, na okraji mělce laločnaté. Květy se objevují na zkrácených postranních dvou- a víceletých větví, jsou čtyřčetné, korunní lístky cca 1 cm dlouhé a 1 mm široké, mírně zvlněné, žluté, vzácně i červené. Plodem je tobolka dozrávající na podzim dalšího roku.
Vilín virginský byl často využíván v domorodé medicíně severoamerických indiánů, kteří jej používali při ošetřování celé řady neduhů. Zjistili, že destilát z tohoto druhu může být užíván k léčbě řezných ran, podlitin, škrábnutí a dalších zranění, dále pak pro ulehčení při nachlazení a ledvinových obtížích. Indiáni považovali keř za kouzelný, protože kvete v chladné roční době a často při sněhu. Medicína znala hojivé účinky vilínu na rány dlouho před 19. stoletím, kdy byl vilín uznán v terapii západní orientace a objevil se v knize léků USA. V Evropě byla poprvé vyrobena mast z vilínu v roce 1864. Dodnes je tato rostlina součástí oficiálních léčiv, droga obsahuje 10% třísloviny hamamelitanu s antiseptickými a stahujícími účinky a užívá se při léčbě povrchových zranění a v kosmetice. Nálev proti průjmu se připravuje z listů, vilín se používá především zevně k ošetření lokálního zánětu, slunečních popálenin, opařené a popraskané kůže, ran, hemoroidů a křečových žil. Zdá se, že vilín pomáhá i při nervovém zánětu kůže. Vilínové masti a krémy lze koupit hotové. Pro obklady lze zředit vilínovou vodu z lékárny, homeopatie používá vilín také při křečových žilách, hemoroidech, při krvácení kůže a sliznic. Také některé kosmetické vody na obličej obsahují vilín.
Vilíny jsou vcelku odolné a vitální keře, pokud jim zajistíte hlubší, lehce kyselou, humózní a dobře propustnou zem a slunné nebo jen lehce zastíněné stanoviště. Ve vápenatých půdách mohou trpět chlorózou. V létě jsou citlivé na prosychání půdy, v zimním období pak na přemokření, které může vést ke hnilobě kořenů. Pokud je zem mělká a v létě vysychá, listy keřů se předčasně podzimně vybarvují a stárnou.
Vilíny nevyžadují velkou péči, sestřih omezte na odstranění odumřelého dřeva po odkvětu. Vilíny vždy kvetou na loňských větévkách. Abyste dosáhli kompaktního vzrůstu, můžete je zastřihovat o 2 až 3 pupence od konce letorostů až do kvetoucího dřeva. Sestřih je možno provádět kdykoliv v průběhu roku s výjimkou období rašení listů.
K přesazování vilínů je nejvhodnější předjaří v době před začátkem rašení listů. Po přesazení z volné půdy keře většinou jednu sezónu stagnují a růst započnou až v následujícím roce. Vilíny se mohou dožít až 50 let.
Vilínměkký potřebuje kyselejší půdu, vápno absolutně nesnáší. Také potřebuje mít kolem sebe dost prostoru, takže na to nezapomeňte při jeho výsadbě. Zpočátku sice roste pomalu, ale později se hodně roztahuje do šířky. Když je vysazen do dobrých podmínek, netrpí žádnými chorobami. Ideálním stanovištěm pro vilín je například prostorné místo před okny nebo poblíž cestičky, kde si nejlépe vychutnáte jeho časnou krásu. Dobře roste v humózních a stále mírně vlhkých půdách. Půdu vylepšete přidáním kompostu. Nesázejte ho na příliš suchá stanoviště. V létě, zvláště je-li dlouho sucho, jej raději pravidelně zalévejte. Vyžaduje dostatek světla, ale snese i mírné zastínění. V našich podmínkách je vilín otužilý a zimní mrazy ho poškodí opravdu jen zřídka (mladé rostliny mohou být poškozeny mrazem, ale starší exempláře jsou již odolné a mrazuvzdornost je až do -20 °C). Špatně však snáší přesazování.
Pokud vilín chcete rozmnožit, zkuste hřížení větví v dubnu. Vilín lze koupit zpravidla v kontejneru, tudíž je jeho výsadba možná po větší část roku. Vysazuje se vždy s kořenovým balem. Přes zimu povrch půdy nad mladými rostlinami pro jistotu namulčujte. Ideální je zetlelý hnůj, ale bohatě postačí kvalitní kompost.
Hamamelis mollis neboli vilínměkký je jeden z druhů vilínu. Jméno tohoto rodu má dvojí výklad: je odvozeno od slova homoios (stejný) a mellon (plod, jablko), protože u něj současně vyrůstají květy a dozrávají loňské plody, nebo od slov hamatus (hákovitý) a mellon, protože jsou plodní stopky hákovitě zahnuté.
Vilíny jsou opadavé keře či malé stromy, v našich podmínkách různě mohutné, s jednoduchými střídavými listy. Podle druhu a odrůdy dosahují výšky 3 až 5 metrů. Svým vzhledem částečně připomínají lísku. Základní druhy pocházejí ze Severní Ameriky a východní Asie. Štíhlé kmínky mají šedavou nebo nahnědlou kůru. Na neolistěných větvích se velmi časně objevují nápadné a neobvyklé klubíčkovité květy. V době silných mrazů se stočí a po oteplení se opět neporušené rozvíjejí. Některé vilíny příjemně voní (dokonce se využívají v parfumerii). Teprve později se objevují jednoduché, nesouměrné a nepravidelně zubaté listy. Semena, připomínající drobný oříšek se zobáčkem, dozrávají až v následující zimě, často v době květu. Při dozrání se tobolky s puknutím otevřou a vystřelí semeno až několik metrů daleko. Větvičky, květní poupata a mladé listy jsou hvězdovitě chlupaté. Listy jsou tenké, nebo poněkud tužší, řapíkaté, asymetrické, široce eliptické, celokrajné nebo na okraji zvlněně zubaté, na bázi klínovité až mělce srdčité. Květy jsou oboupohlavné, čtyřčetné, v chudokvětých hlávkovitých nebo krátce klasovitých květenstvích.
Hamamelis mollis pochází z Číny, kde roste ve výškách 1 300–2 500 metrů nad mořem. Tvoří 3 až 5 metrů vysoké, řídké keře se široce trychtýřovitou korunou. Stejně jako Hamamelis intermedia roste pomalu. Jeho mladé výhony jsou hustě šedě až stříbřitě plstnaté. Líc listu je tmavozelený, lesklý a rub šedě plstnatý. Na podzim se listy barví zlatožlutě. Květy jsou intenzivně žluté, korunní plátky 2 cm dlouhé a 2 mm široké, zvlněné.
Ingredience: 1 pomazánkové máslo, 1 měkký tvaroh, 1 lžíce tatarky, cca 5 dkg salámu (může být tvrdý i měkký), cca 5 dkg tvrdého sýra, menší půlka celeru, sůl, pepř, jarní cibulka či pažitka
Postup: Máslo smícháme s tvarohem a tatarkou, nastrouháme či nakrájíme hodně nadrobno salám a sýr, syrový celer nastrouháme najemno, přidáme nadrobno nakrájenou jarní cibulku nebo pažitku, opatrně osolíme a opepříme. Pomazánka je opravdu lahodná, i odpůrce celeru nepozná, z čeho je.
Základem pařížského salátu je uzenina, nejčastěji se používá měkký salám, nakrájený na úhledné nudličky. Dalšími surovinami, bez nichž se tento salát neobejde, jsou sterilizované okurky a hrášek, cibule a majonéza. K dochucení se používá hořčice, ocet, cukr, worcester, pepř a sůl. Konzistence pařížského salátu je přiměřeně hustá, chuť je vyrovnaně sladkokyselá a jemná.
Chleba uchovávám v plátěném sáčku s obrázkem pečiva - koupila jsem jej na farmářském trhu od neziskovky pečující o děti s postižením. Stačí ho ale dát do utěrky z přírodního materiálu- (Pozor - když ji pereme, nepoužíváme aviváž. To by chléb voněl poněkud jinak☺)
Lepší je mít chleba sušší, než aby zplesnivěl.
Sušší chléb můžeme napařit nad varnou konvicí - bude měkký a chutný jako čerstvý. Nebo jej můžeme nakrájet na kostky a ty přidat do polévky.
Z těchto surovin připravíte asi 1 kg pařížského salátu.
Postup:
Měkký salám nakrájejte na pravidelné, úhledné nudličky, přidejte pokrájené okurky, hrášek bez nálevu, najemno nakrájenou cibuli, dále přidejte majonézu, hořčici, ocet, cukr, worcester, špetku pepře a trochu soli. Důkladně promíchejte a případně ještě dochuťte solí a pepřem dle potřeby. Skladuje v chladu.
Pařížský salát s vejcem
Ingredience:
400 g měkkého salámu
3 ks vajec
200 g majonézy
100 g sterilovaného hrášku
3 ks sterilovaných okurek
1 menší cibule
1 lžíce plnotučné hořčice
1 lžíce octa
1 lžíce cukru
pepř mletý
sůl
Postup:
Měkký salám nakrájejte na nudličky, přidejte na kostičky pokrájené okurky a natvrdo uvařená vejce, hrášek bez nálevu, najemno nakrájenou cibuli, dále přidejte majonézu, hořčici, ocet, cukr a dochuťte solí a pepřem dle potřeby. Důkladně promíchejte.
Pařížský salát s cuketou
Ingredience:
300 g měkkého salámu
150 g cukety (oloupané, bez dužiny)
150 g sterilovaných okurek
100 g sterilovaného hrášku
200 g majonézy
35 g cibule
20 g hořčice plnotučné
pepř mletý
sůl
Postup:
Měkký salám nakrájejte na nudličky, přidejte nastrouhané okurky a cuketu, kterou jste předem oloupali a odstranili z ní dužinu se semeny. Dále přidejte hrášek bez nálevu, najemno nakrájenou cibuli, majonézu, hořčici a dochuťte solí a pepřem dle potřeby. Důkladně promíchejte.
Pařížský salát se zakysanou smetanou
Ingredience:
400 g měkkého salátu
150 g sterilovaných okurek
100 g sterilovaného hrášku
200 g zakysané smetany
35 g cibule
20 g hořčice plnotučné
pepř mletý
sůl
Postup:
Měkký salám nakrájejte na nudličky, přidejte najemno pokrájené okurky, hrášek bez nálevu, cibuli nasekanou hodně nadrobno, zakysanou smetanu, hořčici a dochuťte solí a pepřem dle potřeby. Důkladně promíchejte.
Postup: Vařený celer a vařenou mrkev v poměru zhruba 1 : 1 nastrouháme na jemném struhadle, přidáme najemno nakrájenou cibulku a přimícháme majonézu, sůl, pepř, trochu cukru, na jemném struhadle nastrouhaný měkký zmrzlý salám. Množství a poměr surovin je dle chuti. Namazanou pomazánku posypeme posekanou petrželkou.
Patizon je také známý jako Ufo dýně a vyskytuje se v řadě barev včetně bílé a žluté. Na rozdíl od svých příbuzných lze tuto dýňovou odrůdu sklízet i velmi brzy. Nakládáním mladých dýní do oleje a octa z něj připravíte vynikající předkrmy. Mladý patizon je také výborný na grilu. Pokud to však není vaším záměrem, můžete také nechat patizon „dozrát“ a sklízet ho až po splnění obecných kritérií pro sklizeň dýně.
Ingredience: 1 lžička másla, 1 lžička mouky, 1 pórek, 350 ml vody, 150 ml mléka
Postup: Pórek (nejlépe BIO) důkladně očistíme a nakrájíme na kolečka. Ukrojíme lžičku másla, rozehřejeme ji v kastrůlku. Přidáme připravený pórek a lehce ho opražíme. Přidáme vodu tak, aby byl pórek potopený. Vaříme doměkka. Jakmile je pórek měkký, slijeme vodu, jemně zaprášíme hladkou moukou (stačí lžička) a dolijeme BIO mlékem. Doléváme podle potřeby a na závěr promixujeme podle zvyklostí dítěte. Pórková polévka pro batolata je moc dobrá. Jen s ní opatrně, pokud vaše děťátko trpívá na bolesti bříška.
Spodek stonku je měkký – pravděpodobně způsobeno nadbytkem vody a nízkou teplotou.
Listy žloutnou a vadnou – příčinou je zřejmě nízká teplota nebo průvan, nebo obojí.
Listy opadávají – příčinou je zřejmě opět nízká teplota nebo průvan, nebo příliš suchý vzduch. Opadávají-li však pouze spodní listy, je to jev zcela přirozený. Vede-li však i tento přirozený opad listů k tomu, že rostlina nevypadá pěkně, lze ji asi ve výšce 10 cm seříznout. Zpravidla velice brzy a velmi ochotně znovu obrazí.
Listy ztrácí barevnost – zřejmě je rostlina vystavena přímému slunečnímu záření.
Listy jsou na okraji hnědé – na vině je pravděpodobně nedostatečná zálivka.
Do hrnce s vodou na růžičky rozdělíme omytý květák, přidáme silný zeleninový vývar nebo zeleninový bujón, špetku soli, pepře, kmínu a dáme vařit. Mezitím smícháme v misce dětskou krupičku nebo hrubou mouku společně s vejcem. Takto smíchanou směs zavaříme do polévky, když je květák skoro měkký. Necháme zhruba ještě 10 minut povařit. Nakonec vmícháme jednu lžíci másla. Dle potřeby můžeme dochutit. Máme hotovo a můžeme podávat. Dobrou chuť.
Zhruba do 1 litru vody dejte vařit hrách a uzené maso v celku, hrách byste měli mít alespoň několik hodin namočený. Vařte do té doby, než bude hrách úplně měkký. Maso vyjměte z polévky a tu rozmixujte ponorným mixérem. Pak oloupejte a nadrobno nakrájejte cibuli. Krátce ji orestujte na másle, přisypte hladkou mouku a usmažte jíšku, kterou poté důkladně rozmíchejte v polévce. Přidejte česnek, sůl, pepř a majoránku, maso pokrájené na kousky a ještě asi 10 minut povařte. Podávejte s krutony.
