Ingredience: 500 g oloupané a předem uvařené červené řepy, 1 cibule, 2 mrkve, kousek celeru, 600 ml zeleninového vývaru nebo vody, 1 stroužek česneku, kelímek bílého jogurtu, 1 bobkový list, sůl, pepř, olivový olej
Postup: Na olivovém oleji lehce orestujeme očištěnou a nakrájenou cibuli, mrkev a celer. Po orestování zalijeme vývarem nebo vodou a přidáme bobkový list a řepu nakrájenou na kostky. To vše vaříme zhruba 10 minut. Vyjmeme bobkový list a přidáme utřený stroužek česneku a bílý jogurt. Tuto vzniklou směs rozmixujeme tyčovým mixérem.
Výborná je i kaše: Řepu uvaříme, brambory nebo batáty také, oloupeme a rozmixujeme. Tato směs je výborná s přidaným žloutkem.
V diskuzi STERILIZACE ŠŤÁVY Z ČERVENÉ ŘEPY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Karel cani.
zavařuje někdo šťávu z červené řepy?pomoze ,díky
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel MARIE KLÁRA.
2,5 KG NASTROUHANÉ ČERVENÉ ŘEPY
4 LITRY VODY
PŮL HODINY VAŘIT
PŘIDAT NA 1 LITR ŠŤÁVY:
15 GR CUKRU
2 LŽÍCE KYSELINY CITRONOVÉ
10 MINUT POVAŘIT
DO VYCHLADLÉ ŠŤÁVY DÁME:
2 MALINOVÉ TRESTI
NALIJEME DO SKLENIC
ZAVAŘÍME, STAČÍ POVAŘIT, ABY CHYTLO VÍČKO
Z mouky a másla si osmahneme dozlatova jíšku v hrnci a poté zalijeme vývarem. Přidáme omytý a na růžičky rozebraný květák a vaříme, dokud nezměkne. Pak podle chuti přidáme sůl, trochu muškátového oříšku a ještě krátce povaříme. Nakonec tyčovým mixérem dobře rozmixujeme na hladký krém. Dozdobíme petrželovou natí.
Dřív by mi bylo stydno, kdybychom měli na zahrádce kopřivy. Dnes si někde v rohu rozhodně nějakou nechám. Kopřiva dvoudomá latinský název Urtica dioica je výborná zásobárna křemíku a jiných důležitých látek. Dokonce ji někteří označují za český ženšen.
Mladé kopřivy nebo vrchní lístky i těch starších exemplářů se dají výborně schovat do pokrmu, takže nikdo nemá námitky a jídlo získá více výživných látek. Do špenátu, ale i do nočků.
Ingredience: 250 g hustého oříškového jogurtu, 200 g polohrubé mouky, 1 prášek do pečiva, 100 g cukru, špetka soli, 4 vejce, 100 ml oleje, 1 vanilkový cukr, 2 lžíce sekaných vlašských ořechů, 1–2 lžíce kakaa
Postup: Vejce vyšleháme se solí a cukry, přidáme olej, jogurt a vše ostatní kromě kakaa. Kakaem obarvíme jen polovinu těsta. Nalijeme střídavě do formy vymazané máslem a vysypané moukou. Pečeme při 170 °C asi 45 minut. Bábovka je vláčná a není moc sladká. Výborná je i z bílého jogurtu.
Postup: Škvarky umeleme na masovém mlýnku, přidáme nadrobno nakrájená vejce a jemně nakrájenou cibuli. Ochutíme hořčicí (výborná je dijonská hořčice), solí, pepřem a důkladně promícháme. Nakonec přidáme nadrobno nakrájenou okurku. Škvarkovou pomazánku s okurkou podáváme namazanou na čerstvém chlebu. Můžeme ozdobit paprikou, rajčetem nebo pórkem.
Ocet na teplotu je výborná věc v kombinaci s bylinkami. V období, kdy kvete černý bez, je dobré natrhat celé koláčky květů, naskládat je třeba do litrové lahve a zalít octem, a to obyčejným nebo jablečným, uzavřít a uložit na slunné místo, kde nepřekáží. Po 4 týdnech přelít a v případě potřeby použít. Dítěti pak otírejte zápěstí hadříkem namočeným do této octové vody. Je to starý recept a věřte, že funguje nejen na děti. Tento roztok vám vydrží celý rok, tedy do další sklizně, kdy můžete proces výroby znovu opakovat.
Ingredience: 1 celý chléb nakrájený na plátky, 200 g šunky, 6 vajec, 150 g eidamu, 2 stroužky česneku, sůl, pepř, případně pažitku
Postup: Nejdříve nakrájíme chléb na středně tenké plátky, potom si nachystáme eidam a šunku – obojí nastrouháme na struhadle. Poté rozkvedláme vejce, do kterého dáme sůl, pepř, nastrouhaný sýr a šunku a nakonec přidáme prolisovaný česnek a vše dobře promícháme. Chléb v této směsi pořádně obalíme a hned smažíme na rozpáleném tuku. Osmažené chleby potíráme hořčicí nebo majonézou, jak kdo má rád, navrch poklademe rajčetem, kyselou okurkou, cibulí. Je to výborná večeře nebo svačinka.
O palačinkách, které zná v různých podobách snad celý svět, se tradovalo, že jde o jídlo přinášející štěstí. Placky z různých druhů mouky, například z mouky pohankové, pšeničné a kukuřičné, se objevují v jídelníčku všech starých národů. Takzvaná galeta, tedy palačinka z pohankové mouky, se nejdříve konzumovala samotná, postupně do ní lidé začali přidávat různé náplně z tuku, vajec a masa. Přidáním skořice a ingrediencí z pomerančovníku pak vznikla předchůdkyně dnešní sladké palačinky.
Do hrnce s vodou dáme vařit květák rozebraný na růžičky, nakrájenou mrkev, petržel a lístky libečku. Osolíme, opepříme a přidáme kmín. Vaříme do změknutí. Poté květák s ostatní zeleninou rozšťoucháme nebo rozmixujeme, jak kdo má rád. Dle chuti můžeme dosolit a dokořenit. Nakonec přidáme plátky másla, povaříme ještě pět minutek a můžeme podávat. Hotovou polévku nalejeme do hlubokého talíře a posypeme nasekanou petrželkou. Takto připravená květáková polévka je nejen výborná, ale i zdravá. Dobrou chuť.
Postup: Z krajíců chleba vykrojíme střed a odložíme. Kůrky, které nesmíme přeříznout, dáme na rozpálený olej, vznikne tak jakýsi rámeček, do kterého rozklepneme vejce, osolíme, opepříme, posypeme pažitkou. Přikryjeme salámem (na 1 vejce 2 kolečka), přikryjeme na plátky nakrájenou mozzarellou, přiklopíme vykrojeným středem chleba, jemně přimáčkneme, necháme zrůžovět. Pak převrátíme a dosmažíme druhou stranu. Podáváme s kečupem, hořčicí nebo tatarkou, případně se zeleninovým salátem, nebo jen ozdobíme rajčátkem, paprikou. Je to rychlá, výborná a vydatná večeře.
Lívanec je kynutý moučník, který se připravuje smažením těsta vytvořeného z mouky, mléka, jogurtu, droždí, prášku do pečiva a vajec (případně i jiných přísad) a který je populární zejména v českých zemích. Klasický lívanec má podobu silnější menší placky. Lívance se obvykle servírují potřené borůvkami či jahodami nebo s tvarohem ochuceným nejčastěji nasladko. Receptů existuje celá řada, v obchodech najdeme dokonce i lívance v prášku. Vedle sladkých lívanců se dělají také menší nesladké lívanečky jako příloha k jiným jídlům. Ke smažení se používají pánve či přímo lívanečníky různých velikostí. Z osmažených zbytků nenamazaných lívanců a vajec se dělávaly takzvané vaječníky.
Palačinka je nekynutý moučník (a též postní jídlo) připravovaný z tekutého těsta, jehož základem jsou mouka, mléko a vejce. K těmto ingrediencím pak může být přidána sůl, cukr nebo jiná ochucovadla. Palačinka vypadá jako velmi tenká placka, jež se peče na pánvi nebo na rozpálené desce (kameni). Představuje-li postní jídlo, nepodává se s masem. V České republice se palačinka připravuje nejčastěji z pšeničné mouky, kravského mléka a slepičích vajec. Ve Francii a románských jazycích se palačinka nazývá crêpe. Ve východní Evropě se palačinky označují jako bliny.Typickou náplní palačinek je ovoce (ať už čerstvé, nebo ve formě kompotu), marmelády, sladké pomazánky nebo tekuté čokolády. Zvenku (někdy i zevnitř) se palačinka zdobí šlehačkou, jogurtem, tvarohem, čokoládovou polevou, případně kombinací těchto pochutin. Palačinku lze podávat také naslano, v takovém případě bývá plněna špenátem, masem, sýrem a podobně. Samotné plnění se někdy (zejména v restauracích) provádí v kuchyni před servírováním, v domácích podmínkách se však častěji podává samotná palačinka, kterou si pak strávníci ochutí sami: různé náplně a ochucovadla se umístí na stůl a jedlíci si tak mohou vytvořit náplň přesně podle své chuti.
Na klasickou palačinku potřebujete: 500 ml mléka, 3 hrníčky hladké mouky, 3 vejce, špetku soli, olej na smažení (pokud nemáte nepřipalující se nádobí).
Postup: V misce rozšleháme vejce s mlékem a solí a za stálého šlehání poté postupně přisypáváme mouku. Na pánvi zahřejeme trochu oleje a připravené těsto na něm smažíme. Palačinku po chvíli otočíme, aby se opekla z obou stran. Nakonec ji naplníme dle chuti marmeládou, čokoládou, kakaem, sladkým tvarohem, zmrzlinou, ovocem nebo povidly a případně ozdobíme čokoládou, šlehačkou nebo třeba smetanou.
Rozdíl mezi palačinkou a lívancem spočívá v tom, že těsto na lívance většinou obsahuje droždí, jedná se tedy o těsto kynuté (kypřené). Lívanečky bývají silnější a mívají menší průměr. Lívance (takzvané pancakes) polévané javorovým sirupem patří mezi typická jídla v USA.
Postup: Nejprve umícháme dip ze všech uvedených ingrediencí. Potom najemno nastrouháme celer a jablíčko, smícháme s citronovou šťávou, aby nám nezhnědly. Přidáme dip, najemno nastrouhané sýry, nasekané ořechy a pokrájený pórek. Vše promícháme a ještě popřípadě dochutíme. Celerová pomazánka je výborná na rozpečené bagetky a ozdobená uvařeným vajíčkem. Bez použití majonézy vytvoříte výborný salát.
Vánočka je symbolem plodnosti a nového života, protože svým tvarem připomíná Ježíška v peřince. Vánočka se konzumuje převážně o Vánocích, ale i o jiných výjimečných svátcích. Již v minulosti bylo zvykem, že každá hospodyně pekla vánočku. Každý člen domácnosti dostal na Štědrý den krajíček, včetně dobytka, protože se věřilo, že mu to přinese zdraví. Nebo se do těsta zapékala mince, a ten kdo ji našel, měl být celý příští rok zdravý a bohatý. Když někdo vánočku spálil nebo mu při pečení praskla, bylo to špatné znamení. Vánočku také dostávali koledníci na sv. Štěpána. Na přípravu vánočky budete potřebovat mouku, mléko, máslo, droždí, rozinky, mandle, máslo, vanilku, cukr a sůl. Výborná je namazaná máslem, marmeládou nebo medem a k tomu káva, melta nebo mléko.
Ingredience: 3 červené řepy, 3 dcl mrkve/hrášku, 4 středně velké kyselé okurky, olivový olej, sůl, pepř, nízkotučný tvrdý sýr, případně 1 natvrdo uvařené vejce
Postup: Uvařenou řepu nakrájíme na kostičky, přidáme mrkev nebo hrášek, na kostičky nakrájené kyselé okurky, polijeme olivovým olejem. Salát necháme v lednici odležet. Před podáváním lehce posypeme nízkotučným tvrdým sýrem nebo natvrdo uvařeným vejcem.
Výborná je i druhá varianta salátu:
Ingredience: 300 g uvařené červené řepy, 100 g sušených švestek, 100 g vlašských ořechů, 2 stroužky česneku, špetka soli, pepř a 3 lžíce rostlinného oleje
Postup: Uvařenou červenou řepu nastrouháme na hrubém struhadle, přidáme sušené švestky a drcené ořechy. Podle chuti osolíme, opepříme, přidáme rozmačkaný česnek a přelijeme rostlinným olejem.
Ingredience: 250 g měkkého tvarohu, 2 vejce, 100 g Hery nebo oleje, 0,5 hrnku cukru, 2 hrnky polohrubé mouky, 1 prášek do pečiva, špetka soli
Postup: Do mísy dáme tvaroh, cukr, vejce, tuk (rozpuštěný), špetku soli, případně trošku rumu, a vše rozšleháme dohladka. Poté vmícháme mouku s práškem do pečiva. Je-li třeba, přidáme mouku nebo trochu mléka či vody, aby bylo těsto husté, ale přitom tekuté (závisí na použitém tvarohu). Dále můžeme přidat rozinky a podobně. Těsto vlijeme do vymazané a hrubou moukou vysypané formy, pečeme v rozpálené troubě na 150–200 °C. Těsto vychází pro střední nebo větší bábovkovou formu. Takto připravená bábovka je sama o sobě výborná, je vláčná a chuťově výrazná, i když není mastná a sladká. Příjemná změna je zkusit do těsta přidat půl balíčku pomerančové kůry, nebo půl lahvičky citrónového aroma. Zajímavá varianta pro milovníky skořicové vůně vznikne, když do části těsta vmícháme cca 1–2 lžíce skořice.
Ingredience: 140 g hrubé mouky, 140 g hladké mouky, 270 g cukru krupice, 160 g tuku (máslo nebo margarín), 110 g vlašských mletých ořechů, 125 ml vlažného mléka, 4 vejce, 1 prášek do pečiva, 1 vanilkový cukr, nastrouhaná kůra z 1/2 citrónu, forma na bábovku, cukr moučka na pocukrování, tuk na vymazání formy
Postup: Oddělíme bílky od žloutků. V míse vyšleháme žloutky, tuk, cukr krupici a vanilkový cukr. Promícháme obě mouky s práškem do pečiva, přidáme ořechy, citrónovou kůru. Do směsi žloutků postupně zašleháme směs z mouky a mléko. Z bílků ušleháme tuhý sníh, který pozvolna zapracujeme do vzniklé hmoty. Těsto nalijeme do tukem vymazané a hrubou moukou vysypané formy. V předem předehřáté troubě pozvolna pečeme při teplotě 160–170 °C cca 45 minut. Upečenou bábovku necháme zchladnout, je dobré dno propíchat špejlí, aby rychle uteklo teplo, ještě vlažnou ji vyklopíme na talíř. Po úplném vychladnutí pocukrujeme. Že máme bábovku dokonale propečenou, zjistíme při pečení, když do bábovky zapíchneme špejli, ta musí zůstat po vytažení čistá.