Afrikán neboli aksamitník prokazatelně odpuzuje háďátka, je tedy dobré vysazovat tuto rostlinu mezi rajčata i růže. Říká se, že dezinfikuje půdu před jakoukoliv výsadbou. Je však oblíbenou potravou slimáků. Afrikán je lehce fototoxický, proto pozor na pletí záhonu za plného slunce - může způsobit kožní vyrážku. Někoho odpuzuje jeho silně aromatická vůně.
Choroby a škůdci
Afrikány nejsou napadány škůdci, ale na mladých rostlinách si rádi pochutnají slimáci. Afrikány fungují jako odpuzovače škodlivého hmyzu a dokážou blokovat vývoj parazitických půdních háďátek.
Afrikány jsou náchylné k různým houbovým a bakteriálním chorobám, včetně skvrnitosti listů, vadnutí a plísní, které mohou ovlivnit jejich zdraví a vzhled. Mezi běžné houbové problémy patří alternariózní skvrnitost listů, fusariózní vadnutí a plíseň botrytis. Afrikány může postihnout i nemoc žloutnutí aster, způsobená fytoplazmou.
Houbové choroby afrikánů
Skvrnitost listů Kruhové až nepravidelné hnědožluté skvrny na listech způsobené houbami jako Alternaria, Cercospora a Septoria.
Vadnutí Náhlé uschnutí nebo vadnutí rostlin, často způsobené druhy Fusarium oxysporum nebo Verticillium.
Bakteriální vadnutí Bakterie Pseudomonas solanacearum může způsobit vadnutí a úhyn aksamitníků.
Další onemocnění
Nemoc žloutnutí aster Fytoplazmatické onemocnění způsobující žloutnutí listů, zpomalený růst a čarověník, což je chomáčovitá nebo metlovitá znetvořenina na rostlinách afrikánů, která je tvořena hustěji nahloučenými větvičkami, často odlišného zabarvení, tvaru a uspořádání olistění.
Opatření na ochranu
Dobrá cirkulace vzduchu a správné zavlažovací techniky jsou klíčové pro prevenci mnoha houbových chorob. Ukončení zavlažování shora může pomoci omezit šíření houbových spor. K léčbě některých houbových chorob mohou být použity fungicidy.
Pečlivé odstraňování infikovaných rostlinných zbytků může pomoci snížit riziko šíření chorob. Výběr odrůd odolných vůči chorobám může do budoucna vyřešit mnoho problémů.
Afrikán je poměrně nenáročná letnička, ale musí se předpěstovat v březnu a dubnu v pařeništi. Semínka se vysévají jednotlivě do malých květináčků nebo sadbovačů (výsev, setí), nemusí se pak znovu přesazovat. Klíčí v teple, zeminu udržujeme stále vlhkou.
Kdy zasadit afrikány? Na stanoviště lze afrikány zasadit koncem května před květem. Vzdálenost záleží na druhu. Rostliny nesnášejí mráz, přesazování v době květu jim také neprospívá. Aksamitník kvete od května až do října. Na podzim lze snadno sbírat semena pro jarní výsadbu.
V naší poradně s názvem ODBORNÍK NA VINNOU RÉVU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ivana Štiaková.
Děkuji za odpověď, ale tohle jsme zkoušeli, ale vzhledem k tomu, že víno mám roztaženo ve svahu a prostor, který bych takhle měla ochránit je velký (to by musela být snad nějaká konstrukce). Nikde na vinici jsem nic podobného neviděla.
Je nějaká jiná cesta k ochraně?
s pozdravem
Ivana Štiaková
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Když nechcete stavět kolem révy konstrukci, tak můžete ještě vyzkoušet přírodní repelenty ve formě rostlin. Létající hmyz výrazně odpuzují muškáty - pelargonie a nebo také afrikány. Zkuste jimi osázet okolí rostliny. Můžete je také ještě doplnit o levanduli, bazalku, meduňku, mátu a šalvěj. Všechny tyto rostliny odpuzují létající hmyz.
Nedoporučuji aplikovat na plody révy nějaké pesticidy nebo repelenty, protože to všechno později sníte.
Pokud nic nepomůže, tak přesaďte révu na jiné místo.
Ano, medvědí česnek může růst i na slunném balkoně, ale pouze pokud mu zajistíte stínění a stabilní vlhkost substrátu. Přímé polední slunce je rizikové.
Ve svém testu jsem krátce vystavil část truhlíku přímému odpolednímu slunci a špičky listů začaly během dvou dnů zasychat. Medvědí česnek je lesní rostlina, která přirozeně roste v polostínu. Pokud máte jižní balkon, doporučuji umístění ke zdi, použití stínicí textilie nebo vyšší okolní vegetaci. Bez těchto opatření dochází k přehřívání substrátu a stresu cibulek.
Jak hluboko sázet cibulky medvědího česneku do truhlíku?
Cibulky medvědího česneku sázejte přibližně 5 cm hluboko do dobře propustného substrátu. Příliš mělká výsadba vede k nestabilnímu zakořenění.
V mém experimentu mělká výsadba (cca 2–3 cm) způsobila slabší zakořenění a nižší vitalitu ve druhém roce. Optimální hloubka 5 cm umožní stabilní růst a lepší ochranu před vysycháním. Důležité je také dodržet rozestupy 4–5 cm mezi cibulkami, aby nedocházelo ke konkurenci o prostor a živiny.
Kolik vody potřebuje medvědí česnek v nádobě?
Medvědí česnek potřebuje trvale vlhký, ale ne přemokřený substrát. U běžného truhlíku 40 × 20 cm to znamená přibližně 1–2,5 litru vody týdně podle teploty.
Největší chybou je automatické zalévání bez kontroly. V mém tříletém testu vedla nadměrná zálivka k plísni a úhynu části cibulek. Vlhkoměr nebo kontrola prstem je spolehlivější než pevný harmonogram. Substrát má být vlhký na dotek, nikoli mazlavý nebo těžký.
Přezimuje medvědí česnek v truhlíku venku?
Ano, medvědí česnek musí projít zimním chladem, aby na jaře správně vyrašil. Přezimování venku je přirozené a žádoucí.
Jednu sezónu jsem truhlík přenesl do nevytápěné chodby z obavy před mrazem a jarní růst byl opožděný o téměř tři týdny. Krátkodobý mráz cibulkám nevadí, pokud není substrát přemokřený. Důležité je zajistit odtok vody a zabránit dlouhodobému zamrznutí v podmáčené půdě.
Proč medvědí česnek druhý rok roste slabě?
Slabý druhý rok bývá důsledkem příliš intenzivní sklizně nebo špatné struktury substrátu. Cibulky potřebují energii z listů pro další sezónu.
V prvním roce jsem sklidil téměř všechny listy a druhý rok byl růst slabší. Nechte alespoň polovinu listů na každé cibulce a udržujte substrát vzdušný. Přemokření nebo úplné vyschnutí během léta může cibulky oslabit natolik, že další sezóna bude výrazně slabší.
Dalším faktorem může být přehoustnutí cibulek. Ve třetím roce testu bylo patrné, že pokud jsem část trsů nerozdělil, začaly si konkurovat o prostor a živiny. Půda byla fyzicky zaplněná kořeny a růst stagnoval.
V naší poradně s názvem AKSAMITNÍK SÁZET AFRIKÁNY DO TRUHLÍKU se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Sandra.
jak daleko od sebe sadit afrikány v truhlíku 40 cm dlouhého, stačí 5 cm, nebo méně?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
5 afrikánů do truhlíku 40 cm je skvělá volba. Africány budou pěkně bohaté a vytvoří krásnou zelenou peřinu posetou žlutými a oranžovým květy. Ale jen když budete starostlivě zalévat. Rostliny při hustém osazení truhlíku jsou náchylné na vyschnutí. Pro představu vám posílám obrázek, jak by to mohlo vypadat.
1) Má jarní výsadba česneku vůbec smysl, když je výnos nižší?
Ano, jarní výsadba česneku má smysl, ale musíte počítat s nižším výnosem oproti podzimní variantě. Rozhodující je, jak brzy sázíte a jaká je teplota půdy.
Z mé zkušenosti je rozdíl ve výnosu kolem 20–40 %, ale kvalita bývá velmi dobrá. Pokud pěstujete pro rodinu a chcete mít jistotu původu, jarní česnek je plnohodnotná varianta. Pro prodej na trhu s důrazem na velikost palic je však výhodnější podzimní výsadba. Klíčem je správné načasování a důsledná příprava sadby.
2) Kdy je ideální termín pro jarní výsadbu česneku?
Ideální je sázet při teplotě půdy 5–7 °C, obvykle během března. Neřiďte se kalendářem, ale skutečnou teplotou v hloubce výsadby.
Jednou jsem čekal na teplé počasí a sázel při 12 °C. Výsledkem byly menší palice. Jakmile jsem začal sázet brzy, i když bylo chladno, kořenový systém byl silnější a výnos lepší. Pokud půda přes den rozmrzne a není přemokřená, je to správný okamžik.
3) Co se stane, když zasadím česnek až v dubnu?
Pozdní výsadba znamená vyšší teplotu půdy a rychlý růst listů, ale slabší kořen. Velikost cibule tím bývá omezená.
V mém pokusu byla dubnová výsadba při 11–12 °C půdy o téměř třetinu slabší na hmotnosti cibulí. Rostliny vypadaly silně, ale stonek byl tenčí. Pokud už musíte sázet v dubnu, zvažte větší stroužky a přísné třídění, jinak bude výnos spíše průměrný.
4) Má smysl dávat sadbu před jarní výsadbou do lednice?
Krátká domácí jarovizace může částečně pomoci, ale nenahradí zimu v půdě. Čtyři týdny při 4 °C mi zvýšily výnos asi o 8 %.
Stroužky jsem skladoval v suchu v lednici a vysadil do chladné půdy. Vzcházení bylo rychlejší a růst vyrovnanější. Přesto byl výsledek stále slabší než u podzimní výsadby. Je to kompromisní řešení pro ty, kdo nestihli podzim.
5) Proč je jarní česnek často menší než podzimní?
Rozhoduje hlavně síla kořenového systému před nástupem delších dnů. Bez silného kořene nemá rostlina kapacitu vytvořit velkou cibuli.
Podzimní výsadba projde přirozenou jarovizací a zakoření ještě před zimou. Jarní výsadba začíná „od nuly“. Pokud je půda teplá, rostlina roste do listu místo do kořene. Květen je klíčový měsíc – co nestihnete do té doby, už většinou nedoženete.
6) Jak hluboko sázet česnek na jaře?
Na jaře sázím do hloubky 5–8 cm, podle typu půdy. V těžší půdě mělčeji, v lehké o něco hlouběji.
Příliš mělká výsadba vede k vytažení cibule nad povrch, příliš hluboká zpomaluje růst. V mém případě byla ideální hloubka kolem 6 cm. Důležité je, aby byl stroužek pevně usazený a měl dobrý kontakt s půdou.
Ve svém příspěvku ALOE se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Martin.
Pokud bych chtel pěstovat Aloe Vera celoročně venku v půdě,tak jaky mráz vydrří taková rostlina..?Musi se nějak ošetřit zateplením? Jutou atp.?Děkuji za odpověd
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Stana.
Mráz nevydrží, to je má vlastní zkušenost. Při teplotách +5 až 0°C ještě vypadá jako zdravá, ale už je tou teplotou poškozená. Při poklesu pod nulu je rostlina viditelně poškozená, změklé, položené listy a mají už trochu jinou barvu. To byly rostliny na jaře vysázené do země na chráněném slunném místě. V květináči se rychle rozrostly, měla jsem dost rostlinek na tuto zkoušku. Přeji hodně úspěchů.
Starost o přezimování jahod začíná v podstatě už po jejich sklizni. Správné zazimování jahodníku je důležité nejen pro jeho samotné přežití do další sezony, ale i pro případnou eliminaci nejrůznějších chorob a škůdců. Nejčastěji dochází k poškození jahodníku vymrznutím, když v hloubce kořenového systému teplota klesne pod -15 stupňů Celsia. Pokud je kořenový systém bohatý a zdravý a teplota neklesne pod zmiňovaných -15 °C, jahodník je schopen zimu přečkat bez úhony. Dost důležitým opatřením před zimou je zamezení výskytu chorob a škůdců odstraněním listů asi pět centimetrů nad srdíčkem. Napadené a staré listy je nutné obrat a zlikvidovat.
Jak ošetřit jahody na podzim?
Přezimování převislých jahodníků je problematické, a pokud nemáte k dispozici nic jiného než balkon a nemůžete je zapustit do záhonu, většinou se s nimi musíte rozloučit. Tyto jahodníky je totiž nutné na zimu zasadit do záhonu. Před zazimováním je zapotřebí zakrátit výhony. Dokud není mráz, jahody občas mírně zalévejte, aby zemina zcela nevyschla. Velkým nepřítelem této skupiny rostlin je totiž sucho. A také v zimě, je-li tomu půda přístupná, musíme zalévat. Nejlépe ještě před zimou, nebo už v době, když noční teploty klesají pod bod mrazu, proveďte jednu pořádnou zálivku. V mnoha případech škody během zimy obvykle nezpůsobí mráz, ale chybějící vlhkost. Mráz totiž odnímá půdě vodu. Rovněž neškodí zakrýt jahodníky přes zimu chvojím. Na jaře jahody přesaďte do nové zeminy. Jakmile je přenesete z místnosti pro přezimování ven, silně je seřízněte do požadovaného tvaru.
V naší poradně s názvem ORCHIDEJ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Ludmila.
Zapomněla jsem orchidej u otevřeného okna,venku byl mráz /okolo minus 10 stupňů /,květy i listy byly zvadlé.Je možné, že rostlinka se ještě vzpamatuje ?
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Kamča.
Nejspíš se nevzpamatuje, protože listy přestaly fungovat a rostlina si nedokáže fotosyntézou vyrábět hmotu na výstavbu nových. Zkuste ji nechat při minimální zálivce a uvidíte.
Správně provedený řez převislé vrby zdravý strom nezničí a obvykle vede k silnějšímu obrůstání.
Riziko vzniká při kombinaci hlubokého zásahu, extrémního sucha a oslabeného kořenového systému. Pokud je převislá vrba v dobré kondici a řez proběhne v doporučeném období, regenerace je rychlá. Kritické je neřezat při silném mrazu a po zásahu zajistit dostatečnou zálivku, aby strom nebyl ve stresu.
Ostříhal jsem vrbu moc – může se ještě vzpamatovat?
Ano, pokud jste odstranili větší část koruny, převislá vrba se obvykle dokáže obnovit během jedné až dvou sezón.
Radikálnější zásah může dočasně změnit vzhled stromu, ale zdravá vrba má silnou schopnost obrůstání. Důležité je sledovat nové pupeny a zajistit dostatek vláhy. Zmlazovací řez je dokonce běžnou metodou obnovy, takže hlubší zásah sám o sobě strom nezničí.
Kolik centimetrů mám při řezu nechat?
Výhony se obvykle zkracují na 10–20 cm, přičemž řez vedeme nad zdravým pupenem.
Příliš dlouhé ponechání výhonů vede k prodlužování větví bez zahuštění. Naopak řez příliš blízko pupenu může omezit nové obrůstání. Správná technika řezu převislé vrby podporuje kompaktní tvar a hustotu. Dodržení rozmezí 10–20 cm je pro tvarovací řez nejbezpečnější variantou.
Můžu stříhat převislou vrbu v létě?
Letní řez je vhodný pouze jako lehká korekce, nikoli jako hlavní zásah.
V plné vegetaci strom investuje energii do růstu listů, a hlubší řez by jej zbytečně oslabil. Hlavní tvarovací řez je ideální provádět brzy na jaře. Letní zásah by měl být omezen jen na odstranění poškozených větví.
Je normální, že po řezu teče z vrby míza?
Ano, mírné vytékání mízy po řezu je běžné, zejména pokud se řeže později na jaře.
Míza je přirozenou reakcí stromu na poranění. Pokud je řez převislé vrby proveden v doporučeném období, množství mízy je obvykle minimální. Nadměrné vytékání může znamenat příliš pozdní zásah během silného proudění mízy.
Mám po řezu zatírat rány?
Ve většině případů není nutné rány po řezu natírat ochranným přípravkem.
Menší řezy se zahojí přirozeně. U silnějších větví lze zvážit ochranný nátěr, ale běžný řez převislé vrby to obvykle nevyžaduje. Důležitější než nátěr je čistý a ostrý nástroj.
Lze převislou vrbu stříhat na podzim?
Podzimní řez se nedoporučuje jako hlavní zásah.
Strom by mohl být citlivější na mráz a poškození během zimy. Pokud je nutné odstranit poškozené větve, lze provést lehkou úpravu. Hlavní řez převislé vrby by měl probíhat před začátkem vegetace.
Co když po řezu neporaší nové výhony?
Pokud převislá vrba po řezu neporaší, může jít o problém s vitalitou stromu.
V naší poradně s názvem MAGNÓLIE A MRÁZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Alena.
Prosim o radu magnolie kterou mame jiz 9let vzdy krasne kvetla , ted mela jiz napukle kvety ale po mrazu ktere byly nejednou poupata jakoby uschla a cela magnolie je bez listu a poupata jakoby uschla, manzel ji chce vykopat a dat novou, ale me je ji lito nevim co s ni mam delat muze mi prosim nekdo poradit, da se nejak zachranit, diky za radu Alca
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Normálně ji nechte v zemi a příští rok zase pokvete. Nedávné bleskové mrazy zničily nově narašená poupata i listy, které uschly a zhnědly. Samotná rostlina však přežila, stejně jako každou předchozí zimu.
Tlak ve vodárně je vhodné kontrolovat alespoň dvakrát ročně, ideálně na jaře a na podzim.
Tlaková nádoba přirozeně ztrácí vzduch a bez kontroly vzniká short cycling. Pokud tlak nekontrolujete, zvyšuje se počet startů a zatížení čerpadla. Pravidelná kontrola trvá několik minut a výrazně prodlužuje životnost systému.
Kolik startů čerpadla denně je ještě v normě?
Za běžných podmínek je normální přibližně 10–30 startů denně.
Pokud počet přesáhne 60 startů, je vhodné zkontrolovat tlak vzduchu a nastavení. Hodnota 100+ signalizuje short cycling. Vysoký počet startů výrazně zatěžuje čerpadlo a zkracuje jeho životnost.
Jak snížit spotřebu elektřiny u domácí vodárny?
Spotřebu snížíte omezením častého spínání a správným nastavením systému.
Short cycling znamená více startů a vyšší spotřebu. Správný tlak v tlakové nádobě a čistý filtr snižují zatížení čerpadla. Stabilní provoz vede k nižším nákladům a delší životnosti.
Kolik stojí zanedbaná údržba za několik let?
Zanedbaná údržba může během pěti let znamenat výměnu čerpadla a vyšší účty za elektřinu.
Ignorování short cyclingu zvyšuje počet startů a zatížení čerpadla. Výměna může stát tisíce korun. Pravidelný roční servis domácí vodárny je výrazně levnější.
Jak poznám, že je tlak vzduchu v nádobě nízký?
Nízký tlak se projeví častým spínáním a rychlým poklesem tlaku.
Pokud čerpadlo spíná často, je vhodné zkontrolovat tlakovou nádobu. Nízká vzduchová rezerva způsobuje short cycling a zvyšuje opotřebení systému.
Mám provádět servis i když vodárna funguje?
Ano, preventivní servis je důležitý i při zdánlivě bezproblémovém provozu.
Domácí vodárna může fungovat, ale postupně ztrácet vzduch. Pravidelný roční servis odhalí skryté problémy dříve, než způsobí poruchu čerpadla.
Jak často měnit nebo čistit filtr?
Filtr kontrolujte každé tři měsíce.
Zanesený filtr snižuje tlak a zvyšuje zatížení čerpadla. Pravidelná údržba domácí vodárny zabraňuje poklesu výkonu.
Může mráz poškodit domácí vodárnu?
Ano, mráz může ovlivnit tlak vzduchu i potrubí.
Pokud je domácí vodárna v nevytápěné místnosti, je nutná izolace. Nízká teplota může změnit tlak v tlakové nádobě a způsobit nestabilitu systému.
Jak poznám zanesený ventil?
Zanesený ventil se projeví poklesem tlaku bez odběru.
Pokud tlak přes noc klesá, může být problém ve zpětném ventilu. Nečistoty způsobují kolísání tlaku a časté spínání čerpadla.
Může krátké spínání zničit čerpadlo?
Ano, časté spínání výrazně zkracuje životnost motoru.
Short cycling znamená vysoký počet startů a zvýšené zahřívání. Pokud čerpadlo spíná každých pár sekund, je nutné systém upravit.
Afrikán je jedlý a není jedovatý. Působí proti plísním a antisepticky, pomáhá vypuzovat střevní parazity a odpuzovat hmyz. Jeho výrazné močopudné účinky se osvědčují zejména při zánětech močového měchýře, močové trubice, při anurii (zástavě močení) a redukci otoků. Aksamitník urychluje nástup menstruace, vyvolává pocení, uplatňuje se při trávicích a dýchacích potížích, velmi příznivě působí na játra a podporuje vylučování žluči. Využívá se při kožních onemocněních, především při lupénce a plísních.
Psychika: Sedativní účinky afrikánu se osvědčily při nervozitě, podrážděnosti, poruchách soustředění, bolestech hlavy či problémech se spánkem.
Jak již bylo uvedeno, afrikány jsou jedlé. Květy se díky zajímavě nahořklé chuti již tisíce let využívají v kulinářství, zejména jako přídavek do osvěžujících nápojů, salátů, pokrmů z těstovin nebo ryb. Podobné uplatnění má i afrikánová silice. Okvětní lístky aksamitníku jsou bohaté na oranžovo-žluté karotenoidy, proto se s oblibou používají jako potravinářské barvivo (INS-číslo E161b).
Často dochází k záměně aksamitníku s měsíčkem, protože se v angličtině pro obě rostliny někdy používá stejné označení "marigold", měsíček se však ve formě silic nepoužívá.
Afrikán Tagetes minuta (Khakibush nebo Huacatay), původem z Jižní Ameriky, se používá jako zdroj esenciálního oleje pro voňavkářský průmysl, známý jako tagette, a jako příchuť v potravinách a tabákovém průmyslu v Jižní Africe, kde je tento druh také užitečný jako pionýrská rostlina v rekultivaci narušených pozemků.
Afrikán Tagetes lucida z Mexika je nízký keřík. Používá se jako koření, které je pro svou nasládlou anýzovou chuť vhodné do omáček, polévek a kuřecí pečeně. Nálev z celé rostliny se pije při bolestech břicha nebo se přidává do koupele při revmatických onemocněních. Čaj má tišící účinky na žaludek a nervový systém, vhodný je při kocovině či lehké migréně. Jde o lehké psychedelikum - silný čaj způsobuje při zavřených očích vize podobné účinku peyotlu a lehkou euforii. Mexičtí Huicholové používali aksamitník jako obřadní drogu a kouřili jej ve směsi se selským tabákem.
V naší poradně s názvem MAGNÓLIE A MRÁZ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Zahradník.
Normálně ji nechte v zemi a příští rok zase pokvete. Nedávné bleskové mrazy zničily nově narašená poupata i listy, které uschly a zhnědly. Samotná rostlina však přežila, stejně jako každou předchozí zimu.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel ALENA RUZICKOVA.
Moc Vam dekuji za odpoved, manzel ji chtel vyhodit, tak jste mi ji zachranily, hezky den preji.
Muškáty (pelargonie) jsou teplomilné rostliny, které mráz snášejí velmi špatně. Z praxe platí jednoduché pravidlo: jakmile teploty klesnou k nule, začíná riziko poškození.
Konkrétní odolnost vůči chladu vypadá takto:
+5 °C a více – bezpečné podmínky, rostlina prospívá
0 až +3 °C – krátkodobě přežije, ale je ve stresu
kolem 0 °C – může dojít k poškození listů
−1 až −2 °C – výrazné poškození rostliny
−3 °C a méně – ve většině případů rostlina odumírá
Z vlastní zkušenosti můžu říct, že stačí jedna chladná noc kolem −1 °C a muškáty začnou během pár dnů vadnout. Nejprve se objeví změknutí listů, později zčernají a rostlina se rozpadá.
Velkou roli hrají i podmínky:
suchá rostlina vydrží více než přelitá
chráněné místo (u zdi, balkon) může snížit riziko poškození
mladé výhony jsou nejcitlivější
převislé muškáty bývají citlivější než vzpřímené
V českých podmínkách se proto doporučuje dávat muškáty ven až po polovině května (po zmrzlých) a na podzim je uklidit při poklesu teplot k +5 °C.
Praktický závěr: Muškáty nejsou mrazuvzdorné a jakmile teploty klesnou pod nulu, hrozí jejich poškození nebo úplné zničení.
V naší poradně s názvem JAK NA ODDĚLKY se k tomuto tématu vyjádřil uživatel František Mráz.
Zdravím,chtěl bych poradit jak co nejejdnoduším způsobem získat oddělek od nejlepšího včelsstva ve kterém mám matku letos už čtvrtým rokem (bílá)a včelstvo stále nejlepší co do rozvoje,výnosnosti,bez rojení atd.teď už si říkám,že už to dál matka nemůže zvládnout a vzhledem ke kvalitě tato včelstva musí rozšířit.Předesílám,že nemohu a ani neumím odchovat serii matečníků od nich a vytvořit oddělky .Děkuji za případné poučení.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Milda.
Rozdělení včelí kolonie znamená vzít silnou kolonii a udělat z ní dvě menší kolonie. Rozdělení včelstva je způsob, jak zvýšit počet osídlených úlů, aniž by bylo nutné čekat na roje, kterými by se úly přirozeně kolonizovaly. To pomáhá vyhnout se nejistotě přirozené kolonizace, zejména v situacích, kdy je nízká pravděpodobnost rojení. Rozdělení včel vždy znamená určité riziko poškození včel, takže by mělo být provedeno pouze tehdy, když je včelař ochoten toto riziko podstoupit a také včelař, který má dost úlů, aby to zvládl v případě neúspěchu.
Z praktického hlediska pro rozdělování včelstev je nejlepší používat nástavky s horní loučkou nebo Langstrothovy úly kvůli jejich standardním rozměrům. Tato standardizace umožňuje přesouvat plástve a včely z jednoho úlu do druhého.
Rozdělení by se mělo provádět pouze na silných úlech, které mají spoustu plodů (zapečetěné plody, mladé plody a vajíčka). Musíte vypozorovat čas, kdy jsou včely nejsilnější, kdy s největší pravděpodobností zakládají královské buňky. Základní myšlenkou je rozdělit mláďata a včely mezi dva úly a pak donutit ten bez královny, aby vytvořil novou. Včelí vajíčka jsou nezbytná pro to, aby rozdělená část kolonie, která byla ponechána bez královny, byla schopna vyrobit novou královnu, takže je nezbytné, aby byla v kolonii přítomna včelí vajíčka. Úspěch je nejpravděpodobnější, když jsou v kolonii již přítomny neuzavřené buňky královny, protože to znamená, že se přirozeně dělí (tj. chystají se rojit). Pokud nejsou přítomny žádné královské buňky, včely vytvoří novou královnu, pokud budou přítomna vajíčka.
K rozdělení včel budete potřebovat dva úly - aktivní (nebo rodičovský) úl a prázdný úl.
Někdy se povede, že v aktivní kolonii jsou přítomny buňky královny. To je zvláště dobré, protože aktivní kolonie již vytváří novou královnu a je připravena se přirozeně rozdělit. Pokud jsou již buňky královny přítomny, měla by se do nového úlu velmi pečlivě přenést alespoň jedna plástev s královnami. V aktivním úlu nahraďte každý odebraný rámek za nový. Pokud je to možné, měly by být horní laťky natřeny voskem, aby včely vytvořily nový plást ve správné poloze - jeden plást na jednu horní laťku. Vyplňte všechny prázdné prostory novými horními laťkami tak, aby byly oba úly kompletní, a znovu nasaďte víka. Přemístěte aktivní úl na nové stanoviště. Po určité době zkontrolujte, zda byla nová královna úspěšně odchována a snáší vejce. To může trvat až čtyři týdny.
Na počátku našeho povídání jsme révu definovali jako rostlinu teplomilnou a světlomilnou. Z těchto vlastností je možné její požadavky odvodit. Má podobné nároky na teplo jako některé teplomilné ovocné druhy, např. meruňky nebo broskvoně. To je ovšem velmi zjednodušené přirovnání. Vinohradníci pro posouzení vhodnosti lokality pracují s průměrnými denními teplotami, přesněji s teplotami aktivními. Aktivní teplota je z pohledu vinohradníka taková průměrná denní teplota, která je vyšší nežli 10 °C. Jednotlivé číselné hodnoty aktivních teplot se sečtou za celý rok a dostaneme se tak ke čtyřmístnému číslu, označovanému jako „suma aktivních teplot“. Podle jeho velikosti lze posoudit danou lokalitu z pohledu výběru odrůd:
Je-li hodnota sumy aktivních teplot okolo 2 200°C, lze zde v takových polohách vysazovat a pěstovat pouze nejranější odrůdy, např. Čabaňská perla, Jakubské nebo Vrboska.
Pokud se suma aktivních teplot pohybuje okolo hodnoty 2 500°C, jsou místní podmínky vhodné pro středně rané odrůdy, jako je např. Müller Thurgau nebo Modrý Portugal, Chrupky, Moravský muškát a další.
Většina středně pozdní odrůd (např. Veltlínské zelené, odrůdy z rodiny Rulandských, Tramín, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe) a samozřejmě i pozdní odrůdy (Ryzlinky, André, Frankovka aj.) vyžadují nejlepší tepelné podmínky, tj. sumu aktivních teplot 2 700°C a více.
Kolik by mělo být stupňů, aby réva dobře odkvetla?
Průměrná denní teplota by měla být alespoň 15°C. V době iniciace, kdy se vytvářejí buněčné základy budoucích květenství pro následující rok, je nutná teplota nad 20 °C po dobu nejméně čtyř hodin. Iniciace probíhá v nejteplejších měsících; je-li v té době dostatek tepla, vytvoří se základy budoucích květenství na třech, někdy i na čtyřech nodech a dá se počítat se 3 – 4 hrozny na jednom letorostu.
A jak moc révě škodí mráz?
O révu se začínáme bát, když se minimální teploty blíží hranici mínus 15°C, to už totiž pomrzají nejcitlivější části – očka. Při teplotách okolo mínus 20°C pomrzá dvouleté dřevo a v mrazivých dnech s teplotami mínus 22°C můžeme počítat, že dojde i k pomrznutí starého dřeva, tedy kmínků.
A u jarních mrazíků je to jednoznačné: mráz kopřivu nespálí, ale rašící očka či již vyrašené rostoucí letorosty ano. Proto vinaři tři zmrzlé muže nemilují. Sem vložit Obr. 4 s popisem: Poškození vyrůstajících letorostů jarními mrazy
Co réva a voda?
Jak kdy. Nejlepší je, když prší v době před rašením oček. Dále jsou vhodné dešťové srážky po odkvětu, to se zvětšují bobule, a také samozřejmě v době, kdy bobule zaměkají.
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Kůra na kmeni túje praská často. Příčinou může být hojná zálivka v minulém roce nebo mráz následovaný přímým slunečním zářením. Většinou nejde o nemoc, ale prasklina může být vstupní branou pro různé problémy, které mohou rostlinu úplně zničit.
Co dělat, když dojde k rozštěpení kůry na tújích?
V posledních letech bylo provedeno docela dost výzkumů věnujících se uzavření ran stromů. Výsledky uvádějí, že nanesení barvy nebo ošetřování dehtem mají jen malý účinek. Naopak začištění a oříznutí praskliny až na kůru, která pevně drží na dřevu, se ukázalo jako nejlepší řešení. Řezy v kůře rychle zaschnou, mají malou plochu a nazadržuje se v nich voda ani nečistoty. Obnažené dřevo zatuhne do hladka a uzavře se před okolním prostředím. Další ošetření již není potřeba, strom si s tím poradí sám. Jak provést začištění?
Ostrým nožem od jednoho konce praskliny, sledujte okraj kolem jedné strany rány, asi 1,5 až 2,5 cm od ní. Zastavte se na druhém konci a proveďte stejný postup na opačné straně praskliny. Nůž by měl být sterilizován mezi řezy jeho očištěním a ponořením na několik minut v roztoku chlornanu sodného s vodou v poměru 1:10 nebo v 70% alkoholu, aby se zabránilo kontaminaci. Opatrně vyjměte kůru z vnitřku ošetřovaného místa. Měl byste dosáhnout podobného stavu, jako na přiloženém obrázku. Nezapomeňte to nechat bez dalších zásahů.
Juku zná většina z nás spíše jako nenáročnou exotickou pokojovou rostlinu. Některé druhy však snesou i mráz a lze je pěstovat celoročně venku na zahradě. Vytvářejí husté růžice přízemních listů, které jsou zajímavé svou namodralou barvou či veselým panašováním. Kromě juk se zelenými listy si můžete do zahrady vysadit i kultivary s listy různě zbarvenými, například žlutě pruhovanými.
Zde jsou uvedeny některé druhy, které lze u nás celoročně pěstovat mimo interiéry:
Yucca gloriosa – patří mezi oblíbené stromové juky. Je mrazuvzdorná asi do -20 °C, dorůstá do pětimetrové výšky a po odkvětu se rozvětvuje. Kvete velkým bílým květenstvím, ostatně jako všechny juky. Foto Yucca gloriosa.
Yucca glauca – nejmrazuvzdornější stromová juka, odolává totiž teplotám až -37 °C (ovšem jen za velmi suchých podmínek). Roste obvykle do výšky 2 metrů. Foto Yucca glauca.
Yucca filamentosa – nejznámější a nejodolnější mrazuvzdorná juka, která nevytváří kmen a po odkvětu odumírá. Vytváří hodně odnoží a pěstuje se na našich zahradách jako trvalka. Latnaté květenství měří 100–200 cm. Foto Yucca filamentosa.
Yucca baccata – známá též jako Banánová juka, vytváří kmen až 1,5 metru vysoký. Snáší mráz až do -29 °C. Má jedlé plody. Foto Yucca baccata.
Yucca brevifolia – je nejznámější stromová juka, nazývaná též Joshua tree. Vyrůstá až do výšky 15 metrů. Odolná je do -15 °C, takže je v našich klimatických podmínkách nutná velmi dobrá zimní ochrana. Foto Yucca brevifolia.
Yucca flaccida – velmi dekorativní druh, má měkké, převislé listy, u nás hojně pěstovaný v zahradách a parcích, je spolehlivě mrazuodolný, neinvazivní, množí se dceřinými růžicemi po odkvětu. Foto Yucca flaccida.
V naší poradně s názvem TMAVNUTÍ MLADÝCH VÝHONKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radovan Sobotka.
Dobrý den, na tříleté sazenici révy se na nových mladých výhoncích listů začala objevovat tmavá místa. Zdá se mi že se i zpomaluje jejich růst a jakoby usychají.
Prosím neporadil by mi někdo o co se jedná a jaké je řešení. Připojuji foto.
Děkuji Sobotka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Příčinou bude nejspíše mráz. Podle fotografie je vidět, že jsou postižené jen lístky, které vyrostly jako první a ty nově se tvořící již tyto problémy nemají. Zpomalený růst souvisí také s chladnými teplotami a zpomaluje ho i nedostatek produktivní zelené hmoty, která vlivem mrazu ztmavla a odumírá - usychá. Co s tím? Teď už nic a spoléhat se, že nepřijdou mrazy pod -5 °C.
Vitálka, někdy také nazývána aztécké zlato, je dobře se větvící, polehává, půdopokryvná květina. Nerozrůstá se ani tolik do výšky jako do šířky. Je velice jednoduchá na pěstování a je hodně odolná, snad právě proto získala svůj název vitálka. Její květy vám mohou připomínat malé slunečnice, mají široký tmavý střed se žlutými nebo oranžovými lístky.
Jak vitálku pěstovat
Vitálka má ráda slunné a teplé stanoviště, dařit se jí ale bude i v polostínu, jen myslete na to, že čím méně bude mít světla, tím méně pokvete. Vyžaduje dobře propustnou půdu, zda si substrát připravíte sami v poměru 2 : 1 : 1 (zemina, kompost, písek), nebo si substrát zakoupíte v marketu, je jen na vás. Vitálkám nevadí větrné místo, ale nemají rády mráz. Při své výšce 15 až 20 cm se hodí jak do závěsných truhlíků a květináčů, tak na záhon, pokud je ale na záhon budete sázet, nechte jim dostatek místa na rozrůstání, aby pak zbytečně neutiskovaly ostatní rostliny. Květinu nemusíte zbavovat odkvetlých květů, opadají samy. Vitálka nechutná žádným škůdcům, takže budete mít o starost méně.
Zálivka a hnojení
Vitálka má ráda vlhkou půdu, pokud se vám stane, že substrát přelijete nebo naopak úplně vyschne, rostlině to nijak neuškodí. Brzy se vzpamatuje a na rostlině to ani nepoznáte. S hnojením můžete začít téměř hned po zasazení rostlinky do truhlíku či květináče. Použijte plnohodnotné hnojivo pro balkonové květiny.
Přezimování
Vitálka je jednoletá rostlina, v našich podmínkách se nezazimovává, proto ji klidně nechte v truhlíku, dokud pokvete nebo dokud vám ji nespálí mráz.
Množení vitálky
Jelikož nenecháváme vitálku přezimovat, jediným způsobem, jak si ji můžeme namnožit, je sběr a vysetí semen. Na podzim si posbírejte semena, usušte je, uskladněte je na suchém a teplém místě a v březnu je můžete vyset. Buď je předsejte do skleníku, kde teploty neklesají pod bod mrazu, nebo použijte semenáč, který umístěte do teplé a světlé místnosti, vyhněte se ale přímému slunci. Vzešlá semena přesaďte do květináčků či truhlíků a nechte do poloviny května za oknem nebo ve skleníku a poté přesuňte ven.
V naší poradně s názvem TMAVNUTÍ MLADÝCH VÝHONKŮ se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Radovan Sobotka.
Děkuji moc za rychlou odpověď. Mráz mě také napadl, ale 10cm vedle mi raší jiná odrůda a té nic není. Jen dodávám, že před cca.1,5 týdnem jsem provedl nejdříve preventivně postřik Rock effect proti mšicim a pak jsem začal panikařit a ještě Substralem, zdali to něco nežere.Teď se mi zdá, jestli to není nějaká houba.
Prosím jen pro jistotu zasílám ještě fotografii stejného výhonku po čase, něco se mi stále nezdá... Byl byste prosím tak hodný a posoudil ještě i tuto fotografii?
Děkuji za ochotu
Sobotka
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Zahradník.
Listy jsou něčím popálené. Ale to bílé jsou pravděpodobně molice. Zkuste si vzít lupu a podívejte se na ta bílá zrnka, jestli to ve skutečnosti nejsou miniaturní bílé můry - molice. Na ně by účinkoval Mospilan 20 SP a nebo i ten Rock Effect. Důležité je důkladnost postřiku a načasování na brzké ráno, ještě před východem slunce.
Kdyby u nás bylo o pár stupňů více, lemovaly by nám různobarevné oleandry zahradní cesty a stínily okna domů. Bohužel tomu tak není, a tak se začátkem každé zimy oleandry v květináčích stěhují do nezamrzajících prostor, chat, suterénů domů nebo chodeb. A na jaře je znovu vynášíme. Stěhování mohutných oleandrů v těžkých nádobách dovnitř a jejich jarní vynášení ven představuje náročnou akci i pro několik lidí. Kdo se tomu chce vyhnout, zaměří se na malé keříky nebo si možná troufne vypěstovat oleandrové bonsaje, které udivují něžnými miniaturními kvítky.
Na přezimování přeneste oleandr na podzim, nejčastěji koncem září (v závislosti na aktuálním počasí). Oleandr snese krátkodobě mráz až do cca -10 °C. Mráz sice poškodí mladé výhony, ale rostlina dokáže spolehlivě vyrašit ze staršího dřeva nebo vyžene nový výhon od kořenů. Dlouhodobé mrazy by však oleandr nepřežil. Pokud je to možné, zimujte oleandry v chladnějším prostředí s teplotou v rozmezí od 2 do 12 °C. Citlivější kultivary je vhodné zimovat při teplotách 8–12 °C. Při teplotách nad 12 °C se rostliny probouzejí k růstu. Teplejší zimování může být i příčinou slabšího kvetení v následující sezóně. Dalším faktorem ovlivňujícím kvetení je velikost ztráty listů v zimním období. Čím více listů opadne, tím méně bude rostlina pravděpodobně kvést.
Aby listy neopadávaly, je třeba jim dopřát i v zimě dostatek světla. Naopak vody potřebují rostliny zimované v chladnu minimum – pouze tolik, aby kořeny zcela nepřeschly. Přes veškerou péči může během zimy k nějakému opadu listů dojít, je to v našich klimatických podmínkách zcela přirozené. Listy na původním místě však již nenarostou, proto se holé větvičky na jaře seřezávají.
Ve svém příspěvku HORTENZIE SPALENA MRAZEM se k tomuto tématu vyjádřil uživatel Iveta Lachmanova.
Dobrý den Prosím co mam udělat s květy hortenzie slehl ji jarní mraz vypadá to že jenom květy mám je ostříhat nebo nechat spamatuje se nebo už ne co mam stim.udelat děkuji
Svou reakci k tomuto příspěvku přidal uživatel Růži.
Dobrý den,
Mám stejný problém. Zapomněla jsem hortenzii schovat na noc, a díky mírnému mrazíku, který v noci úřadoval, jsem ráno našla na hortenzii seschlé hnědé květy ošlehané mrazem. Rostlina zasažena nebyla, ani většina listů. Ale ty nádherné květy to bohužel schytaly..
Existuje nějaká rada jak postupovat? Nechat květy tak, nebo ostříhat?
Ven již přemístím rozhodně až po zmrzlých ..
Teoreticky jste nás připravila, a teď byste nám jako bonus mohla představit některé z těch rezistentních odrůd...
Tyto odrůdy bývají podle svého původu označovány jako interspecifické, tedy mezidruhové, ale můžeme se také setkat s označením německého původu, kde se jim říká PIWI odrůdy (pilzwiderstandsfähige Rebsorten). Při jejich křížení byly použity jiné druhy nežli Vitis vinifera. Zpočátku tyto takto vzniklé odrůdy nedosahovaly kvality běžně pěstovaných evropských odrůd, avšak v současné době jsou mezi nimi již některé, které evropských odrůdám mohou úspěšně konkurovat.
Jednou z nich je odrůda Hibernal. Tato bílá moštová odrůda je u nás ze všech PIWI odrůd rozšířená nejvíce. Pochází z Německa, z Výzkumného ústavu v Geisenheimu, a jeden z rodičů odrůdy Hibernal, mnohonásobný interspecifický kříženec Seibel 7053, má v rodokmenu řadu původních botanických druhů rodu Vitis. Právě ten je dárcem rezistence. Druhým rodičem je Ryzlink rýnský, po kterém má Hibernal některé své vlastnosti, například delší vegetační dobu, a proto se hodí do nejlepších pěstitelských podmínek. Poměrně dobře snáší mráz, je také dostatečně odolný vůči padlí i plísni šedé. K plísni révové je tolerantní, doporučuje se jeden postřik před květem. Hibernal je právě jedna z odrůd, které jsou v kvalitě vín srovnatelné s evropskými odrůdami. Protože je pozdní odrůdou, většinou dosahuje velmi dobré cukernatosti, a proto se z něj vyrábějí vína s vysokými přívlastky, která bývají jemně aromatická, s ovocnými vůněmi a větším obsahem kyselin, podobně jako je tomu u Ryzlinku rýnského. Na přehlídkách vín se kvalitou často neliší od evropských odrůd. Zde je fotografie odrůdy Hibernal:
Výsledkem šlechtitelské činnosti u nás je odrůda Malverina. Jejími rodiči jsou odrůdy Merlan a Rakiš. Oba rodiče mají ve svých předcích dárce rezistence, a to Villard Blanc u odrůdy Rakiš, a Seibel 13. 666 u Merlanu. Kdybychom se podívali podrobněji na jejich rodokmen, opět bychom došli ke kombinaci řady botanických druhů, přinášejících odolnost k houbovým chorobám. Dobře snáší mráz a také dvě z nejčastěji se vyskytujících houbových onemocnění – plíseň révy a padlí. Co se týká plísně šedé – její výskyt závisí na vododržnosti půd: na půdách s větší vlhkostí se tato choroba může vyskytovat, na sušších půdách jí hrozny vcelku odolávají. Má poměrně velké bobule, ve zralosti jsou žlutozelené s narůžovělým líčkem na straně přivrácené ke sluníčku. Víno této odrůdy se vyznačuje svěžími kyselinami s ovocným aroma typu zeleného jablka, hrušky či kdoule.
Před zimou se vyplatí přihrnutí rostlin pilinami nebo hoblinami z jehličnatých dřevin. Většina borůvek je velmi odolná na mráz -28 °C a výše. Právem jsou tedy nazývané kanadské.
Borůvky v květináčích nemusíte na zimu nikam uklízet. Pakliže není moc sněhu, který borůvky izoluje před mrazem jako pod peřinou, postačí je zvlhčit vodou. Pro malé jednoleté a dvouleté keříky je kritický mráz v případě, že jsou v květináčích venku po několik dní při teplotách -16 °C a více. To jim pak zmrznou kořeny a sazenice umrznou, proto je vhodné mít tyto rostliny přes zimu ve sklenících a navíc přikryté silnou bílou netkanou textilií.
V květináčích mohou přemrznout jižní odrůdy, jako například Brigitta, nebo novozélandské odrůdy jako Reka, Nui, Puru, a dokonce i Bluecrop nebo Bonifacy při suchomrazech, kdyby bylo velmi větrno a bez sněhu. Takové podmínky obvykle nezničí celý keř, ale ten pak skoro téměř neplodí následující léto.
Borůvky přes zimu přezimují a vláhy zas tolik nepotřebují, protože nemají listy. Takže jen při dlouhotrvajícím suchu a teplotách nad nulou v zimě a na podzim je můžete zalít – a nejen ty v květináčích, ale i na zahrádce.
