Když dnes v Praze hledáte školení podle NV 194/2022, rychle zjistíte, že nabídka je široká – ale názvy kurzů často matou. Jednou je to „přezkoušení“, jindy „rekvalifikace“, někde jen „školení bez zkoušky“. Bez jasného přehledu se dá snadno utratit několik tisíc korun za něco, co vám ve skutečnosti nepomůže.
Nejčastější chyba je zaměnit rekvalifikaci s odbornou způsobilostí nebo zvolit nesprávný paragraf (§4, §6 nebo §7). Správná volba závisí na tom, jakou práci skutečně děláte a jakou odpovědnost nesete – ne na tom, který kurz je nejlevnější nebo nejrychlejší.
FAQ – Často kladené otázky
Kolik stojí školení §6 podle NV 194/2022 v Praze?
Cena školení a přezkoušení podle §6 NV 194/2022 se v Praze obvykle pohybuje mezi 1 800 a 3 500 Kč.
Rozpětí závisí na tom, zda je součástí pouze samotná zkouška, nebo i celodenní přípravné školení. Důležité je ověřit, že cena zahrnuje přezkoušení i vydání dokladu. Některé nabídky uvádějí jen výuku bez testu, což nestačí pro získání odborné způsobilosti. Před přihlášením si vždy nechte potvrdit, co je součástí ceny.
Jaký je rozdíl mezi §6 a §7 z hlediska kurzu?
§6 je určen pro samostatnou práci, zatímco §7 je pro vedoucí pracovníky s odpovědností za ostatní.
Kurz §7 obvykle klade větší důraz na organizaci práce, odpovědnost a dohled nad dalšími osobami. Cena může být vyšší a zkouška náročnější. Pokud řídíte tým nebo odpovídáte za bezpečnost provozu, je §7 správná volba. Volba nižšího paragrafu může znamenat nesoulad s reálnou odpovědností.
Mohu absolvovat školení §4, §6 nebo §7 během jednoho dne?
Ano, většina přezkoušení v Praze probíhá jako jednodenní kurz zakončený zkouškou.
Jednodenní forma je běžná zejména pro osoby s praxí. Dopoledne probíhá výklad nebo opakování legislativy, odpoledne test. Samotné absolvování dne nestačí – rozhodující je úspěšné složení zkoušky. Pokud neuspějete, je nutné absolvovat opravný termín.
Je rekvalifikace elektrikáře povinná pro získání §6?
Rekvalifikace není automaticky povinná pro získání §6 NV 194/2022, pokud splňujete vzdělání a praxi.
Pokud již máte odpovídající odborné vzdělání nebo dlouhodobou praxi, obvykle stačí přezkoušení. Rekvalifikace je určena spíše pro osoby bez předchozí kvalifikace. Záměna rekvalifikace a paragrafu je častá chyba, která vede ke zbytečným nákladům.
Stačí mi rekvalifikační kurz místo přezkoušení podle NV 194/2022?
Ne, samotná rekvalifikace elektrikáře nenahrazuje přezkoušení dle NV 194/2022 pro konkrétní paragraf.
Rekvalifikační kurz vám může dát širší odborné vzdělání, ale pokud potřebujete §6 nebo §7 pro samostatnou činnost, musíte absolvovat oficiální přezkoušení. Častá chyba je předpoklad, že po několikatýdenní rekvalifikaci máte automaticky i platný paragraf. Bez složené zkoušky a vydaného dokladu nemáte právní krytí výkonu práce, což může být problém při kontrole nebo úrazu.
Jak dlouho trvá platnost osvědčení po absolvování kurzu?
Platnost osvědčení je obvykle 3 roky, pokud není stanoveno jinak interními předpisy.
Po uplynutí této lhůty je nutné absolvovat opakované přezkoušení. Některé firmy mohou vyžadovat kratší interval podle charakteru práce. Vykonávání činnosti s propadlým osvědčením je rizikové a může mít právní následky.
Cena přezkoušení podle §6 NV 194/2022 v Brně se obvykle pohybuje mezi 1 700 a 3 200 Kč.
Rozdíl závisí na rozsahu výuky, zkušenosti lektora a tom, zda je součástí ceny i opravný termín. Levnější kurz nemusí zahrnovat plnohodnotnou přípravu ani možnost konzultace. Před přihlášením si vždy ověřte, že cena obsahuje oficiální zkoušku a vydání dokladu. Bez úspěšného přezkoušení nemáte platnou odbornou způsobilost.
Je online kurz NV 194/2022 v Brně uznatelný?
Online výuka může být uznatelná, pokud je zakončena oficiálním přezkoušením.
Samotné absolvování online prezentace nestačí. Rozhodující je zkouška podle NV 194/2022 a vydání dokladu o odborné způsobilosti. Většina seriózních poskytovatelů kombinuje online přípravu s prezenčním testem. Pokud kurz nabízí pouze potvrzení o účasti, nejedná se o plnohodnotné přezkoušení. Pokud někdo nabízí plně online získání paragrafu bez fyzického ověření totožnosti a znalostí, je na místě zvýšená opatrnost. Zodpovědnost za odbornou způsobilost nese vždy držitel paragrafu, nikoli poskytovatel kurzu.
Jak dlouho platí osvědčení §6 nebo §7?
Platnost osvědčení je zpravidla 3 roky, pokud interní předpis nestanoví jinak.
Po uplynutí této doby je nutné absolvovat opakované přezkoušení. Práce s propadlým osvědčením je riziková a může mít právní následky. Doporučuje se sledovat datum platnosti a objednat se na kurz s předstihem, aby nedošlo k přerušení činnosti.
Stačí mi rekvalifikace místo přezkoušení podle NV 194/2022?
Ne, samotná rekvalifikace nenahrazuje paragraf podle NV 194/2022.
Rekvalifikační kurz vám může dát odborný základ, ale pro výkon samostatné práce potřebujete konkrétní paragraf, například §6. Bez oficiální zkoušky nemáte právně platnou odbornou způsobilost. Mnoho lidí tuto chybu podceňuje a následně musí absolvovat další kurz.
Musím jako OSVČ absolvovat přezkoušení stejně jako zaměstnanec?
Ano, OSVČ i zaměstnanec musí mít platné osvědčení, pokud vykonávají činnost vyžadující paragraf.
Rozdíl spočívá v odpovědnosti. Zaměstnavatel obvykle organizuje školení pro zaměstnance, zatímco OSVČ si vše zajišťuje sama. Absence platného paragrafu může znamenat sankci při kontrole nebo problém při řešení škodní události.
Co když kurz v Brně neobsahuje zkoušku?
Pokud kurz neobsahuje zkoušku, nejde o plnohodnotné přezkoušení.
Takový kurz může být užitečný jako příprava, ale bez testu a vydání dokladu nemáte paragraf. Potvrzení o účasti nenahrazuje osvědčení o odborné způsobilosti. Před přihlášením si vždy ověřte, zda kurz zahrnuje oficiální přezkoušení.
Paragraf 6 vyhlášky 50 umožňoval samostatnou práci na elektrických zařízeních, dnes je jeho význam nahrazen jiným systémem odborné způsobilosti.
Paragraf 6 vyhlášky 50 byl spojen se samostatnou prací na elektrických zařízeních. V praxi šlo o jeden z nejrozšířenějších paragrafů vůbec.
Držitel paragrafu 6 mohl vykonávat práce na elektrických zařízeních bez přímého dozoru, ale vždy v rozsahu, který mu byl určen. Neznamenalo to automaticky oprávnění ke všem činnostem, jak se někdy mylně předpokládalo.
Paragraf 6 vyhlášky 50 – samostatná činnost
Samostatná činnost znamenala, že pracovník byl schopen posoudit rizika, zvolit bezpečný postup a nést odpovědnost za provedenou práci. Typicky šlo o elektrikáře v údržbě, montážníky nebo servisní techniky.
Jaké práce byly se §6 skutečně povolené
Rozsah prací se odvíjel od druhu zařízení a interních předpisů zaměstnavatele. Problém často vznikal tehdy, když se tento rozsah nejasně definoval nebo se v praxi postupně „rozšiřoval“.
Nejčastější omyly kolem paragrafu 6
Jedním z nejčastějších omylů bylo přesvědčení, že paragraf 6 opravňuje ke všemu. Ve skutečnosti byl vždy omezen konkrétními činnostmi, a jeho překročení znamenalo reálné riziko.
Kolik prutů zvolit (4 vs 6 vs 8 vs 12) – reálné srovnání
Jedna z prvních otázek, kterou si každý položí při pletení pomlázky, je: kolik prutů vlastně použít? Já jsem si tím prošel postupně a dnes už vím, že počet prutů zásadně ovlivňuje nejen vzhled, ale i obtížnost.
Začal jsem klasicky – čtyři pruty. A zpětně to považuji za nejlepší rozhodnutí.
Pomlázka ze 4 prutů má několik výhod:
je nejjednodušší na naučení
rychle pochopíte princip pletení
méně se zamotáte
Jakmile jsem to zvládl, zkusil jsem 6 prutů. A tady už to bylo znatelně náročnější.
Najednou bylo potřeba víc koordinace a víc přemýšlení nad tím, kam který prut patří.
Pomlázka z 8 prutů už je pak spíš pokročilá varianta. Výsledek je krásnější a hustší, ale pokud nemáte základ, budete bojovat.
12 prutů? To už je spíš výzva pro zkušené. Zkoušel jsem to jednou a upřímně – bez praxe to nemá smysl.
Moje doporučení: začněte se 4 pruty, maximálně 6. Všechno ostatní je až další krok.
Pro lepší přehled jsem si vytvořil srovnání, které mi pomohlo pochopit rozdíly:
Tabulka níže ukazuje obtížnost a výsledek podle počtu prutů.
Počet prutů
Obtížnost
Výsledek
4
Nízká
Základní, funkční
6
Střední
Hustší a pevnější
8
Vyšší
Velmi hezká hranatá a plná
12
Vysoká
Profesionální
Moje zkušenost: Největší skok není mezi 6 a 8, ale mezi 4 a 6 pruty. Tam se láme chleba.
Co z toho plyne v praxi:
4 pruty = nejlepší poměr jednoduchost / výsledek → ideální pro první pokus
6 prutů = rozumný upgrade → lepší vzhled, ale vyšší náročnost
8+ prutů = pouze pro zkušené → chyba se hůř opravuje
Moje zkušenost: pokud chcete rychle uspět, začněte se 4 pruty a teprve potom přidávejte složitost.
Sklizeň proběhla v polovině července. Každou skupinu jsem sklízel a vážil zvlášť. Zaznamenal jsem nejen počet palic, ale i průměrnou hmotnost a počet kusů vyřazených během sušení.
Skupina
Zasazeno
Sklizeno
Ztráty %
Průměrná hmotnost
Celkový výnos
Sulka 4 %
25
24
4 %
78 g
1,87 kg
Sulka 6 %
25
22
12 %
70 g
1,54 kg
Hypermangan
25
23
8 %
72 g
1,66 kg
Bez moření
25
20
20 %
65 g
1,30 kg
V přepočtu na 100 palic vychází rozdíl mezi 4% Sulkou a kontrolní skupinou na přibližně 2,28 kg česneku. To je téměř třetina běžné domácí roční spotřeby.
Navíc jsem u kontrolní skupiny během sušení vyřadil další dva kusy kvůli měknutí. U 4% varianty jsem po dosoušení nevyřadil žádný další kus. Stabilita při sušení je tedy další faktor, který není na první pohled vidět.
Hlubší interpretace dat: co čísla skutečně znamenají v praxi
Samotná tabulka ukazuje rozdíly v kilogramech, ale důležitější je trend. Pokud se podíváme na procento ztrát, vidíme lineární nárůst mezi kontrolou a 4% variantou. Rozdíl 16 procentních bodů mezi 4% Sulkou a nemorenou skupinou znamená, že z každých 100 palic zůstane v půdě o 16 kusů více.
To není jen číslo. To je reálných 16 míst v řádku, kde by jinak rostlina chyběla. Při hustotě výsadby 10 cm je to 1,6 metru záhonu.
Další důležitý údaj je průměrná hmotnost. Rozdíl 13 gramů mezi 4% a kontrolou se může zdát malý, ale při 100 palicích znamená 1,3 kg. To je téměř plná přepravka česneku.
Trend je tedy dvojí:
nižší procento ztrát
vyšší průměrná hmotnost přeživších palic
Právě kombinace těchto dvou faktorů vytváří skutečný rozdíl ve výnosu. Pokud by se zvýšila jen hmotnost bez snížení ztrát, efekt by byl poloviční. Pokud by se snížily jen ztráty bez zlepšení vitality, efekt by byl také omezený.
Data tedy ukazují, že 4% koncentrace optimalizuje oba parametry současně.
Rozbor dat: proč 6 % nebylo lepší než 4 %
Mnoho pěstitelů si myslí, že silnější koncentrace znamená vyšší ochranu. Test ukázal, že to není pravda. Skupina 6 % měla vyšší ztráty než 4% varianta a nižší průměrnou hmotnost palice.
Rozdíl 8 gramů na palici mezi 4 % a 6 % znamená v přepočtu na 100 palic téměř 0,8 kg.
Životnost povrchové úpravy po ošetření nanopěnou závisí na více faktorech, jako jsou účel použití, mechanické opotřebení a povětrnostní podmínky. Po dobu ochrany je povrch stále lesklý, případně lze lesk obnovit snadným otřením či vodou. Životnost pro mírné mechanické opotřebení a běžné středoevropské klimatické podmínky jsou následující: zrcadla 2 až 4 měsíce, okenní rámy 3 až 6 měsíců, chrom a nerez 4 až 6 měsíců, WC a koupelny 2 až 4 měsíce, stroje a přístroje 3 až 6 měsíců, hudební nástroje 6 až 9 měsíců, lakované povrchy 3 až 6 měsíců, auto-moto karoserie a ráfky cca 2 měsíce.
Po dobu prvních hodin až dvou týdnů ochrany je navíc ošetřený povrch extrémně hladký a kluzký. Poté, co tato na první dotek i pohled viditelná vlastnost odezní, dále působí ochrana povrchu s efektem snadného čištění jen vodou. Není třeba žádných dalších čisticích prostředků.
Jeden bílek z vejce M váží průměrně 30–33 gramů. Nejčastěji se při výpočtech používá orientační hodnota 30 g.
Reálná hmotnost se ale může pohybovat přibližně mezi 28 a 35 gramy podle konkrétního kusu. Pokud pečete běžné těsto, tento rozdíl většinou nevadí. U citlivých dezertů je však lepší bílek zvážit. Přesnost je důležitá hlavně u makronek nebo pusinek, kde malá odchylka změní konzistenci. Pravidlo 30 gramů je dobrý základ, ale ne absolutní hodnota.
Kolik bílků je 50 gramů?
50 gramů bílků odpovídá přibližně dvěma menším bílkům nebo jednomu většímu a části druhého.
Při použití vajec velikosti M počítejte s tím, že jeden bílek má kolem 30 g. Dva bílky tedy dají asi 60 g, což je o něco více, než požadovaných 50 g. Pokud potřebujete přesnost, oddělte dva bílky a část odeberte. Při práci bez váhy je lepší mírně podhodnotit než přidat příliš mnoho. Přesné vážení je jistější řešení.
Kolik bílků je 200 gramů?
200 gramů bílků představuje přibližně 6 až 7 bílků velikosti M.
Pokud použijete vejce L, může stačit 6 kusů. Při výpočtu můžete použít jednoduchý vzorec: 200 ÷ 30 = 6,6. To znamená 6 celých bílků a část sedmého. U většího množství se vždy vyplatí vážit, protože rozdíly mezi kusy se sčítají. Přesnost je klíčová zejména při větším pečení nebo výrobě dezertů ve větším objemu.
Kolik váží jeden bílek velikosti L?
Bílek z vejce velikosti L váží obvykle 33–36 gramů, někdy i více.
Rozdíl oproti velikosti M může být několik gramů. Pokud recept počítá s přesným množstvím, například 100 g bílků, může použití tří bílků L znamenat mírné překročení. Větší vejce obsahují více tekutiny, což ovlivní hustotu směsi. Přizpůsobení podle velikosti vejce je proto důležité zejména u precizních receptů.
Kolik bílků je 100 ml?
100 ml bílků odpovídá přibližně 3 bílkům velikosti M.
Protože hustota bílku je velmi blízká vodě, lze použít přepočet 1 ml ≈ 1 g. 100 ml tedy znamená asi 100 gramů. Pokud pracujete s odměrkou, počítejte s drobnou odchylkou způsobenou pěnou nebo nerovností hladiny. Odměrka je orientační nástroj, zatímco digitální váha poskytuje přesnější výsledek.
Kolik kalorií má jeden bílek?
Jeden bílek obsahuje přibližně 15–17 kcal a kolem 3–4 gramů bílkovin.
Bílek je téměř bez tuku a obsahuje minimum sacharidů. Proto je oblíbený v dietních a fitness jídelníčcích. Pokud oddělujete žloutek, výrazně snižujete kalorickou hodnotu vejce. Bílek je zdroj kvalitní bílkoviny bez přidaného tuku, což z něj dělá vhodnou surovinu při redukční dietě. Nutriční hodnota zůstává stabilní bez ohledu na velikost vejce.
V mikrovlnce lze zavařovat hotový masový pokrm. Základní nastavení: 1 sklenice o objemu 0,7 l se nechá v mikrovlnné troubě 6 minut při výkonu 700 W. Sklenice můžeme v mikrovlnce zavařovat i s víčky (nevadí ani kovová), jen je neplníme až po okraj, ale pod víčkem musí zůstat mezera, což je stejné, jako při zavařování v hrnci. Doba zavařování menších sklenic se zkrátí v poměru k jejich velikosti. Například sklenici 0,3 l zavařujeme při výkonu 700 W jen 3 minuty. Pokud je sklenic více, uvedené časy se násobí jejich počtem (4 skleničky při 700 W x 6 minut = 24 minut). Do mikrovlnné trouby je poté stavíme na otočný talíř po jeho obvodu, nikoliv na střed. Rada naší čtenářky, Nadji: Při zavařování v mikrovlnce doporučuji sklenice podložit talířem s trochu zvýšeným okrajem - pokud tekutina vyteče, aby se nerozlila po celé troubě.
V mikrovlnné troubě můžete zavařit polévku, omáčku, guláš a jiné polotovary. Důležité je zavařovat do sklenic se šroubovacím víčkem, ty vám v mikrovlnce nic nevyvedou. Sklenice naplňte ještě teplým jídlem pouze do ¾ a zašroubujte. Mikrovlnku nastavte na nejvyšší výkon a zavařujte velké sklenice alespoň 8 minut a malé 5 minut, tak aby chytlo víčko. Skladujte v lednici klidně 2 měsíce. Pokud chcete mít jistotu, že se jídlo opravdu nezkazí, zavařte ho bez zahuštění moukou a bez smetany. Tyto ingredience přidejte až před samotnou konzumací.
Základní nastavení: 1 sklenice o objemu 0,7 l se nechá v mikrovlnné troubě 6 minut při výkonu 700 W. Sklenice můžeme v mikrovlnce zavařovat i s víčky (nevadí ani kovová), jen je neplníme až po okraj, ale pod víčkem musí zůstat mezera, což je stejné, jako při zavařování v hrnci. Doba zavařování menších sklenic se zkrátí v poměru k jejich velikosti. Například sklenici 0,3 l zavařujeme při výkonu 700 W jen 3 minuty. Pokud je sklenic více, uvedené časy se násobí jejich počtem (4 skleničky při 700 W x 6 minut = 24 minut). Do mikrovlnné trouby je poté stavíme na otočný talíř po jeho obvodu, nikoliv na střed!
Správná koncentrace Sulky na česnek je 4 % (40 ml na 1 litr vody), což je v běžných podmínkách nejbezpečnější a nejúčinnější varianta.
V testu na 100 palicích měla 4% Sulka nejnižší procento ztrát a zároveň nejvyšší průměrnou hmotnost palic. Silnější koncentrace nepřinesla vyšší ochranu, pouze mírně zpomalila jarní start. Pokud nemáte extrémní tlak chorob, držte se doporučení. Vyšší koncentrace nepřináší vyšší jistotu, ale může zvýšit stres rostlin.
Který typ Sulky byl použit v testu?
V testu byla použita klasická sirná Sulka určená pro moření česneku, nikoli varianta Ca nebo K.
Šlo o standardní kapalný koncentrát se sirnou účinnou složkou. Nepoužíval jsem Sulka Ca ani Sulka K, protože cílem bylo hodnotit čistě dezinfekční efekt. Pokud použijete jinou variantu, může mít mírně odlišný vliv na výživu, nikoli však zásadně jiný dezinfekční efekt.
Může Sulka česnek poškodit nebo spálit?
Při dodržení doporučené koncentrace Sulka česnek nespálí, ale při předávkování může oslabit jeho růst.
V mém testu nebyla sadba zničena, ale u 6% varianty byl start viditelně pomalejší. Kombinace silné koncentrace a vlhké půdy zvyšuje riziko oslabení. Česnek obvykle nereaguje popálením, ale zpomalením růstu. Pokud dodržíte přesné dávkování a dobu máčení, je použití 4% roztoku bezpečné.
Co když jsem použil silnější roztok než 4 %?
Jednorázové použití silnějšího roztoku obvykle nezničí sadbu, ale může snížit vitalitu při jarním startu.
V testu byla 6% skupina stále produktivní, ale měla vyšší ztráty než 4% varianta. Největší problém vzniká při spojení vyšší koncentrace s přemokřenou půdou. Pokud je už zasazeno, zaměřte se na odvodnění a sledujte stav rostlin. Do budoucna je klíčové přesné měření, nikoli odhad.
Je lepší Sulka nebo hypermangan?
Na těžší a vlhčí půdě byla Sulka 4 % účinnější než hypermangan při snižování ztrát.
Hypermangan fungoval jako základní dezinfekce, ale rozdíl ve výnosu byl proti moření Sulkou patrný. Pokud pěstujete na lehké půdě a podzim je suchý, může hypermangan stačit. V mokrém roce však poskytla 4% Sulka stabilnější ochranu a vyšší průměrnou hmotnost palic.
Jak dlouho máčet česnek v Sulce?
Doporučená doba máčení je 6 až 8 hodin, delší doba nezvyšuje účinnost.
V mém testu bylo 8 hodin plně dostačujících. Delší máčení nepřineslo lepší výsledek a mohlo zvýšit stres stroužků. Délka máčení musí odpovídat správné koncentraci. Pokud chcete minimalizovat riziko, držte se rozmezí 6–8 hodin a nepřekračujte ho bez důvodu.
Musí se česnek po moření sušit?
Ano, sušení po moření je zásadní a výrazně ovlivňuje výsledek celé výsadby.
Výroba domácí aviváže není vůbec složitá, a navíc je i ekonomicky výhodná.
Základem domácí aviváže je bílý ocet, který je nejen přírodním změkčovadlem, ale také odstraňuje zbytky mýdla v pračce a snižuje statické výboje v sušičce.
Možné postupy
Postup č. 1
Potřebujete: 1 láhev octa
Návod: Používejte jako běžnou aviváž.
Postup č. 2
Potřebujete: 6 šálků bílého octa a 1 šálek sody
Návod: Vše promíchejte a používejte jako běžnou aviváž.
Návod: Smíchejte vodu, ocet a kondicionér na vlasy ve velké nádobě, vše promíchejte. Netřeste, jelikož by tato manipulace způsobila pěnění. Obsah tekutiny přelijte do uzavíratelné nádoby. Výroba domácí aviváže je hotová za 5 minut.
Postup č. 4
Potřebujete: 6 šálků vody, 2 šálky vlasového kondicionéru (můžete použít jakýkoliv), 3 šálky bílého octa, 20 kapek esenciálního oleje
Návod: Ingredience smíchejte a netřepejte. Přelijte tekutinu do uzavíratelné nádoby. Používejte jako běžnou aviváž.
Postup č. 5
Potřebujete: 1 lahev bílého octa, 30–40 kapek esenciálního oleje, můžete použít levanduli, pomeranč, citron a mátu
Návod: Éterický olej nakapejte do octa a používejte jako běžnou aviváž.
Návod: V nádobě smíchejte teplou vodou a jedlou sodu, vše pomalu přidejte do octa. Tekutina bude šumět a vyvěrat. Po vyšumění přelijte tekutinu do uzavíratelné lahve a používejte jako běžnou aviváž.
Čepička na hlavičku o obvodu 50 cm. 50 : 3,14 = 15,9. Potřebujeme tedy placku o průměru 15,9 cm plus minus 1 cm.
Vysvětlivky:
ř. o. = řetízkové oko
dl. sl. = jeden dlouhý sloupek do jednoho očka
2x dl. sl. = dva dlouhé sloupky do jednoho očka
Postup:
Uděláme si 6 ř. o., která spojíme pevným okem do kruhu.
1. řada: Do kruhu uděláme 2 ř. o. a 17 dl. sl., to je dohromady s 2 ř. o. 18. Řadu ukončíme pevným okem.
2. řada: Ve druhé řadě děláme 1 dl. sl., 2x dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl., opakujeme až do konce řady. Řadu ukončíme pevným okem.
3. řada: Opět začneme na 2 ř. o. a děláme 1 dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl., opakujeme až do konce řady. Řadu ukončíme pevným okem. Tak jako ve 2. řadě pícháme dl. sl. hned do prvního oka a taky do posledního.
4. řada: Začneme 2 ř. o. a dále děláme 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl. tak, že stále opakujeme 1, 1, 1, 2, 1, 1, 1, 2 až na konec řady. Řadu ukončíme pevným okem.
5. řada: Začneme 2 ř. o. a děláme 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl. tak, že opakujeme 1, 1, 1, 1, 2, 1, 1, 1, 1, 2 až do konce řady. Řadu ukončíme pevným okem.
6. řada: Začneme 2 ř. o. a děláme 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 1 dl. sl., 2x dl. sl. tak, že 1, 1, 1,1, 1, 2, 1, 1, 1, 1, 1, 2 opakujeme až na konec řady. Řadu ukončíme pevným okem.
7. řada: Začneme 2 ř. o. a děláme 1, 1, 1, 1, 1, 1, 2, 1, 1, 1, 1, 1, 2 – 6x uděláme po 1 dl. sl. a jednou 2x dl. sl., opakujeme až na konec řady. Řadu ukončíme pevným okem.
8. řada: Začneme 2 ř. o. a děláme 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 2, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 1, 2 tak, že 7krát po 1 dl. sl. a 2 dl. sl. Opakujeme až do konce řady. Řadu ukončíme pevným okem. Když se podíváme, vytvořili jsme placku o průměru skoro 15 cm. Jelikož děláme čepičku pro hlavičku s obvodem 50 cm a 50 : 3,14 = 15,9 cm, tak potřebujeme ještě kousek větší placku, ale pokud v další řadě budeme přidávat tak, jak by se v další řadě dle úvodního návodu mělo, byla by už placka moc velká, takže přidáváme pouze do každého třetího zdvojeného dl. sl. z předchozí řady.
9. řada: Opakujeme 8. řadu.
10. řada: Je už bez přidávání, jen po 1 dl. sl. do každého očka. Budeme píchat stále do prvního, a to tak dlouho, až uvidíme, že se šev začne stáčet doprava.
Dřín (Cornus) neboli svída je košatý keř vysoký 3 až 6 m. Pro živé ploty jsou vhodné jen dva domácí druhy – dřín obecný (Cornus mas L.) a svída (Cornus sanquinea L.). Dřín obecný dorůstá výšky 3 až 6 m a tvoří obyčejně košaté keře, někdy i keřové stromky. Ještě před vyrašením listů, v únoru až dubnu, keř žlutě kvete, kvítky jsou drobné, ale velmi početné a jsou hojně navštěvované včelami. Vejčitokopinaté listy jsou 3 až 5 cm dlouhé, celokrajné a mají nápadné obloukovité nervy. Od jara až do podzimu jsou jasně zelené. Korálově červené, na podzim dozrávající plody jsou asi 1,5 cm dlouhé a jsou jedlé. Ačkoli dřín není náročný na půdu, daří se mu nejlépe ve středně těžkých a živinami bohatých půdách s vysokým obsahem vápníku a na výslunných sušších místech a na svazích. Dobře snáší i kouřové ovzduší. Třebaže najdeme v přírodě rozptýlené keře i ve světlých dubových, bukových a lužních lesích, musí být živý plot na plném výsluní. Dřínové živé ploty jsou sestřihávané, 1 až 2,5 m vysoké a 0,6 až 1 m široké. Řez musíme provádět opatrně a nesmí být příliš radikální. Svída dorůstá výšky 2 až 5 m a má větve na slunečné straně nápadné červené, listy krátce řapíkaté, široce vejčité a květy drobné a bílé. Rozkvétá koncem května a v červnu. Svída je vhodná jen pro volně rostoucí živé ploty, hodí se k ohraničování obor, remízů a podobně. U země je živý plot široký 2 až 3 m.
Vajgélie (Weigelia) jsou velmi hezké, 1 až 2 m vysoké a téměř stejně široké keře s vystoupavými a obloukovitě zahnutými větvemi. Kvetou velice bohatě na začátku června – žlutobíle, růžově anebo purpurově červeně. Pro 2 až 3 m vysoké volně rostoucí živé ploty se hodí W. florida D. C. s tmavorůžovými květy, pro 2 metry vysoké ploty bohatě kvetoucí W. styriaca Klenert s květy jahodově červenými a na živé ploty 1,5 až 2 m vysoké se hodí hybridy (s výjimkou odrůdy 'E. Rathke', která roste slabě a pomalu). Vajgélie žádá výsluní a nepříliš těžkou, na živiny bohatou půdu. Každé dva roky bychom měli přihnojovat a řez omezit jen na odstraňování nejstarších větví na konci zimy. Sazenice vysazujeme ve vzdálenosti 70 až 90 cm.
Brslen (Euonymus) je téměř po celé Evropě i v západní Asii rozšířený keř. Dorůstá výšky až 6 m a má 3 až 4 m v průměru. Květy má drobné, zelenavě bílé, plody tvoří známé korálově červené kvadrátky. Na podzim se listy brslenu vybarvují a jsou karmínově červené. Brslen je vhodný pro volně rostoucí živé ploty, snese i stín, ale na podzim se pak méně vybarvuje. Vysazuje se ve vzdálenosti 50 až 60 cm.
Buflerova hmota je polotovar, který se používá jako spodní díl pod indiánky či koňakové špičky. Buflery také bývají součástí zmražené zmrzliny či pražských koulí.
Ingredience: 120 g prosáté hladké mouky, 70 g moučkového cukru, 6 žloutků, 6 bílků
Postup: Nejprve ušleháme 6 žloutků s 35 g cukru a vmícháme do nich 30 g hladké mouky. Zvlášť ušleháme 6 bílků na tuhý sníh, do kterého zašleháme dalších 35 g cukru, pak smícháme se žloutkovou hmotou. Lehce vmícháme 90 g hladké mouky. Hladkou trubičkou nastříkáme na tukem pomazaný a moukou vysypaný plech bochánky či jiné tvary, podle toho, k čemu budeme buflery potřebovat, a pečeme v dobře vyhřáté, mírně pootevřené troubě.
Tip: S těstem musíte pracovat rychle, protože brzy řídne!
Zavařování v mikrovlnné troubě představuje pravděpodobně nejjednodušší způsob. Omyté plody se opatrně naskládají do sklenic, zalijí se cukerným roztokem, sklenice se uzavřou a dají do mikrovlnné trouby. Sklenice o obsahu 0,7 litru se v zapnuté mikrovlnce při základním nastavení výkonu na 700 W nechá 6 minut. Tato doba platí pro jednu sklenici, čas se tedy zvyšuje podle jejich počtu, viz výše. Při vyšším výkonu mikrovlnné trouby se doba zavařování zkracuje. Sklenice se do trouby staví po obvodu, ne na střed. Doba zavařování sklenic s menším objemem se snižuje v poměru k základní velikosti 0,7 litru, například sklenice s objemem 0,3 litru se zavařuje při výkonu 700 W pouze 3 minuty.
Ovoce se v mikrovlnné troubě samozřejmě zavařuje v zavíčkovaných sklenicích, které se ale plní tak, aby pod víčkem byla mezera alespoň 2 centimetry.
Doba zavařování dle výkonu mikrovlnné trouby:
výkon 700 W, čas 6 min
výkon 750 W, čas 5,6 min
výkon 800 W, čas 5,3 min
výkon 850 W, čas 5 min
výkon: 900 W, čas 4,6 min
Tip: Mikrovlnná trouba se může při přípravě kompotů využít i jinak, ovoce se v ní připraví a pak teprve zavaří klasickým způsobem. Výhodou je, že nemusíte připravovat cukerný nálev. Příkladem takového zavařování mohou být například velmi oblíbené a často zavařované jahody.
Postup: Jahody zbavíme stopek, omyjeme je studenou vodou a dáme do misky. Posypeme ovoce cukrem, přidáme vodu – na 2 hrníčky jahod se přidávají 2 lžíce cukru a 1 lžíce vody. Přikryjeme a v mikrovlnné troubě vaříme 2 minuty na nejvyšší stupeň. Jahody v misce promícháme a vaříme v mikrovlnce ještě jednu minutu. Ovoce necháme přikryté 5 až 10 minut mírně vychladnout a pak ho dáme do sklenic, které důkladně uzavřeme a sterilizujeme klasickým způsobem v hrnci s 85 °C horkou vodou 15 minut. Sklenice se po sterilizaci nechají vychladnout otočené dnem vzhůru.
Na slabý sirup uvařte 6 hrnků vody a 2 hrnky cukru. Získáte tak 7 hrnků sirupu.
Na střední sirup uvařte 6 hrnků vody a 3 hrnky cukru. Budete mít 6 ½ hrnku sirupu.
Na silný sirup uvařte 6 hrnků vody a 4 hrnky cukru. Tak budete mít 7 hrnků sirupu.
Směs pomalu míchejte, aby se cukr rozpustil. Přiveďte vodu k mírnému varu a nechte ji vřít. Cukr můžete v nízkokalorické variantě nahradit Splendou nebo stévií. Nepoužívejte NutraSweet. Potom, co se cukr rozpustí, udržte sirupovou směs horkou. Nenechávejte ji vařit. Pokud budete pokračovat ve varu, může se sirup spálit a potom budete muset začít od začátku.
