Cibuli oloupejte a nakrájejte na půlměsíčky. Nakrájenou cibulku zpěňte na másle, vložte do ní mleté maso a asi 10 minut smažte za občasného míchání. Zaprašte mletou červenou paprikou, řádně promíchejte a hned podlijte horkou vodou, ale jen tak, aby vše bylo lehce pod vodou. V tuto chvíli můžete solit a kořenit dle své chuti. Dále přidejte na větší kostičky pokrájené brambory, masox, dolijte horkou vodou tak, aby vše plavalo a vařte ještě asi 5 minut. Mezitím si připravte máslovou jíšku a po 5 minutách ji vylijte do polévky a vařte zhruba dalších 20 minut, za tuto dobu už by měly být brambory také uvařené. Gulášovou polévku z mletého masa ochutnejte a případně dochuťte, nyní už můžete servírovat. Gulášovou polévku z mletého masa můžete podávat klidně i jako hlavní chod, protože dobře zasytí.
Zeleninové rizoto má 1027,8 kJ, což je 245,64 kcal. Obsahuje zhruba 8,1 g bílkovin a 50,4 g sacharidů. Zeleninové rizoto tedy můžeme směle zařadit jako zdravý pokrm do vyváženého jídelníčku. Rýže a zelenina obsahují mnoho vitamínů, minerálních látek a také vlákninu. Jedná se o bezlepkový pokrm. Je vhodným pokrmem při různých dietách. S doplněním sýra nebo libového masa vás dostatečně zasytí.
Kuskus je snadno stravitelný, zasytí i v malém množství, obsahuje minimum kalorií a je navíc výborným zdrojem vlákniny, vitaminů či minerálů. Jenže u diety pozor! I když je kuskus nízkokalorický, obsahuje spoustu sacharidů, jejichž množství bychom si při dietách měli hlídat. Ale na druhou stranu s ním v malém množství nic nezkazíte! Díky němu totiž zdravě zahustíte lehká jídla tak, abyste po nich neměli hlad a nemuseli si tudíž dopřávat žádné další přílohy. Kuskus má navíc velice nízký glykemický index a můžete si jej dát i před sportovním výkonem nebo před tréninkem.
50 gramů kuskusu obsahuje 129 kcal, 5,65 g bílkovin, 25 g sacharidů, 0,65 g tuků a 0,1 g vlákniny. Kuskus je sice nízkokalorický, ovšem obsahuje spoustu sacharidů. Prakticky polovina pozřeného kuskusu jsou samé sacharidy, což pro dietu není vhodné.
Dýně je na našich talířích velmi opomíjenou zeleninou. A je to škoda, protože její příprava je nenáročná a dužina dýně s vysokým obsahem zdraví prospěšných látek zasytí i náročnějšího jedlíka. Dýni na talíři ocení milovníci rychlých a zdravých receptů, ale také sportovci, dietáři, děti nebo těhotné ženy. Nasládlá dužina dýně je totiž velmi snadno stravitelná. Obsahuje téměř 90 % vody a z potřebných živin tu najdete například vápník, hořčík, železo, draslík, zinek, nenasycené mastné kyseliny a beta-karoten. Pomáhá mimo jiné posilovat imunitní systém a prospívá zdraví srdce a cév.
Poslední jídlo dne představuje večeře, která by měla pokrýt asi 15–20 % denního energetického příjmu. Stejně jako odpolední svačina i večeře by měla být dostatečně objemná a přitom méně energeticky vydatná. Nemusí být také v každém případě teplá, ale měla by být kaloricky nejméně vydatným jídlem z celého dne.
Večeře by měla obsahovat tyto složky:
1. Zeleninu – co nejčerstvější syrovou nebo šetrně upravenou tak, aby se v ní zachovalo co nejvíce vitamínů, minerálů a dalších cenných látek (nejlépe v páře).
2. Proteiny – jsou tráveny pomalu, tudíž zasytí na delší dobu a organismus z nich čerpá dostatek materiálu na opravy buněk, svalů a podobně, zejména pokud jsme byli odpoledne sportovat.
3. Sacharidy – jsou důležité pro pálení energie večer a v noci. Pokud večeře neobsahuje dostatek sacharidů, organismus bude na „noční provoz“ čerpat energii ze svalů (bude jich ubývat).
4. Tuky – pokud večeře obsahuje tuky, měly by to být výhradně tuky zdravé, tedy nenasycené, například lžička olivového oleje v salátu, troška semínek pro oživení přílohy či mořská ryba.
Správná volba večeře:
Zeleninový salát se sýrem a pečivem
Těstovinový salát s jogurtovým dressingem
Chléb s tvarohem a řeřichou
Chléb s pomazánkou, tvrdým sýrem nebo šunkou
Zelenina
Špatná volba večeře:
Sladká kaše
Sladké pečivo
Knedlíky s omáčkou
Sladké druhy ovoce – banány, hroznové víno
Mléčné dezerty – pudinky, slazený tvaroh a podobně
Večeří se 2 až 3 hodiny před spaním! Toto pravidlo si uchovejte v paměti.
Pečený losos s pečenou dýní a bramborami, spolu s listovým salátem, lusky a paprikami
Losos
Upečte ho klasicky kůží dolů v troubě předehřáté na 200 °C, jen osolte a opepřete, můžete i lehce pokapat citrónem nebo limetkou.
Brambory s dýní
Brambory i dýni si nakrájejte na stejně velké kousky, osolte, opepřete a lehce pokapejte olivovým olejem, můžete péct dozlatova vedle lososa, a to cca 30 minut.
Salát
Smíchejte listy římského salátu s klíčky hrášku, rajčátka a červenou cibuli. Použijte dressing z olivového oleje, vinného octa, dobré hořčice, soli a pepře.
Papriky s lusky
Kupte nepálivé papriky spolu s čerstvými fialovými hráškovými lusky, které orestujte cca 8 minut na pánvi na kapičce olivového oleje. Paprika se krásně rozvoní a zesládne a lusky se prohřejí a zůstanou pěkně křupavé.
Takto připravená večeře pro muže jej zasytí, lahodí oku a i objemově potěší. Věřte, nebude mít hlad.
Obecně platí, že večeře již neobsahuje velké množství sacharidů. Můžete si dopřát maso od oběda se zeleninovou přílohou, vhodné jsou i ryby. Večeři (zvláště u dětí a mužů) je možné doplnit celozrnným pečivem, ale nemělo by hrát hlavní roli, důležité jsou především bílkoviny a zelenina. Základem zdravého stravování v rodině je společné stolování a společné jídlo jen s menšími obměnami u jednotlivých strávníků. Neznamená to tedy, že si dá máma s dětmi k večeři zeleninový salát s kuřecím masem a táta dostane párky a rohlíky. Jak by se taková společná večeře vyvíjela dál, není třeba popisovat. Zkusme tedy vařit tak, aby jídlo chutnalo všem a všichni z něho měli ten správný užitek (i požitek a zážitek). Důležité je, aby jídlo bylo pestré, bohaté na potřebné živiny, tvořené kvalitními surovinami a podávané ve vhodnou denní dobu.
Ingredience: 4 menší brambory, 2 menší cukety, 1 kostka zeleninového bujónu, 5 stroužků česneku, 1 hrst mraženého hrášku, 1 menší cibule
Ingredience podle chuti: polévkové koření, petrželová nať, celé nové koření, sůl, olivový olej (ne extra panenský), jemná celozrnná mouka
Postup: Oloupanou cibuli i česnek nakrájíme najemno a na trošce oleje osmahneme. Zalijeme zeleninovým vývarem a přidáme na malé kousky nakrájené brambory s cuketou. Povaříme. Před koncem přisypeme hrášek, čerstvou nasekanou nebo sušenou petrželovou nať, nové koření. Podle chuti osolíme, opepříme, zakápneme tekutým ochucovadlem polévek a vložíme lžíci předem připravené a vychladlé jíšky. Polévku necháme projít varem. Pro hustší konzistenci rozmixujeme nebo jen pomačkáme stejným způsobem, jako šťoucháme vařené brambory. Cuketovou polévku s brambory podáváme teplou. Dobře zasytí a recept je určen na více než 4 porce.
Z vitamínů obsahují švestky vitamín A, B6, C, K, E, zato minerálních látek mají spoustu – vápník, hořčík, fosfor, draslík. Dále jsou bohaté na vlákninu, třísloviny a organické kyseliny.
Tyto plody jsou výborným lékem na revmatismus, dnu, onemocnění ledvin, jater a krevního oběhu. Pomáhají také chránit srdce a cévy, snižují hladinu cholesterolu. Velmi účinné jsou při střevních problémech a zácpě.
Vitamín A je významný hlavně pro naše oči. Pomáhá při šerosleposti, barvosleposti a dalších problémech se zrakem a chrání jej proti UV záření. Také pozitivně působí na sliznice, kosti, krvetvorbu, spermie a vajíčka a hraje důležitou roli pro správný vývoj plodu v těhotenství. Je prevencí proti rakovině úst a prsu.
Vitamín B6 pomáhá léčit chudokrevnost a nervové potíže.
Jeden plod švestky obsahuje až 7 % doporučeného denního příjmu „céčka“. Vitamín C je silný antioxidant, prevence proti chřipkám a nachlazením, hojí rány, zlepšuje vstřebávání železa, podporuje tvorbu kolagenu a protistresových hormonů. Antioxidanty neutralizují škodlivé účinky volných radikálů a tím snižují riziko rozvoje nemocí jako astma, artritida, infarkt a rakovina, působí také proti stárnutí.
Vitamín K je nezbytný pro správnou srážlivost krve. Jeho nedostatek způsobuje snadnou tvorbu modřin, podlitin a krevních sraženin.
Švestky jsou výborným pomocníkem při dně, jsou totiž vynikajícím prostředkem odbourávajícím a vyplavujícím především močovinu, která je vlastně příčinou této nemoci. Pokud máme k dispozici čerstvé švestky, doporučuje se vždy před hlavním jídlem zkonzumovat 1–2 plody nebo vypít 2 skleničky švestkové šťávy. Jinak je možné používat švestky sušené, namočené přes noc ve vodě a vodu vypijeme.
Švestky prospívají také srdci. Vitamín E, draslík i hořčík chrání před aterosklerózou, infarktem a pomáhají snižovat hladinu cholesterolu.
Švestky jsou rovněž přírodní prostředek proti pomalé funkci střev. Máte-li problémy se střevy, můžete si pomoci každodenní konzumací 4 čerstvých či sušených švestek. Švestky jsou i účinnou prevencí rakoviny střev.
Díky antioxidantům a vitamínům je konzumace švestek nebo džusu z nich výborná i pro vaši pleť. Pomáhají odstraňovat příznaky stárnutí pleti, zlepšují její pružnost, zmírňují akné a vrásky, podporují tvorbu nové pokožky při jizvách a celkově produkci nových buněk, nahrazují poškozenou tkáň a hojí rány.
Vitamíny, minerály a antioxidanty v tomto ovoci dále podporují růst vlasů, pomáhají na slabé, křehké a lámavé vlasy, a naopak díky posilování buněčných membrán ve vlasových folikulech je udržují husté, zdravé a silné. Pomáhají proti adrenální únavě (nedostatečnosti ledvin nebo únavě nadledvinek), která se mim
Dýně dělíme podle užití do dvou skupin – na zeleninové a okrasné. Plody obou druhů dýní jsou tvarově i barevně velmi rozmanité. Jasně oranžové zabarvení dužniny je častější u zeleninových druhů a vzniká díky luteinu.
Dýně mají různé tvary, mohou být kulaté, zploštělé, vejcovité a podobně. Zbarvení jejich kůry bývá oranžové, žluté, zelené, bílé, černé nebo fialové. Dužina je buď oranžová, nebo žlutá, uprostřed je plná semínek.
Dýně mají vysoký obsah vody, obsahují velké množství vlákniny, draslíku, sodíku a betakarotenu. Semena jsou bohatá na zinek. Je vhodné je konzumovat při redukční dietě a po cvičení.
Všechny druhy dýní se podílejí na snižování krevního tlaku a mají diuretické, laxativní a protirakovinné účinky.
Jelikož dýně obsahuje velmi málo sodíku a hodně draslíku, pomáhá snižovat krevní tlak a brání tvorbě krevních sraženin v arteriích. Lidé s hypertenzí mohou dýni jíst každý den v jakékoliv formě, ale neměli by ji solit, protože by tím snížili její účinky. Rovněž se doporučuje celý jeden den jíst pouze rozmixovanou dýni.
Lidé, kteří trpí ischemickou chorobou srdeční (angina pectoris nebo infarkt myokardu), by dýni měli jíst nejméně třikrát týdně. Dýně působí v ledvinách jako slabé diuretikum, podporuje tvorbu moči a vylučování tekutin z těla.
Díky bohatému obsahu alkalizujících minerálních solí neutralizuje dužina dýně nadbytek žaludeční kyseliny a na sliznici žaludku (výstelku) má změkčující a ochranný účinek. Konzumace dýně, zejména mixované s kravským nebo sójovým mlékem, se předepisuje při nadbytku žaludeční kyseliny, při dyspepsii (porucha trávení), pyróze (pálení žáhy) a v případech žaludečních a dvanácterníkových vředů.
Dýně má regenerační a omlazující účinky, působí příznivě na funkci trávicí soustavy, slinivky, ledvin i na činnost srdce. Detoxikuje organismus, snižuje hladinu krevních tuků, posiluje imunitu a uklidňuje nervy, a přesto je dýně na našich talířích velmi opomíjenou zeleninou. A je to škoda, protože její příprava je nenáročná a dužina dýně s vysokým obsahem zdraví prospěšných látek zasytí i náročnějšího jedlíka. Zralou dýni poznáte podle stopky. Ta by měla být zdřevnatělá s prasklinkami, slupka by měla být nepoškozená, tvrdá a matná. Plod by měl být těžší, lehčí je plný semínek. Dýní jsou desítky druhů. Pro vaření jsou ale nejvhodnější druhy hokaido, populární je i muškátová či máslová dýně.
Při správném uskladnění vám dýně vydrží až čtyři měsíce. Potřebuje jen suché a chladné místo s teplotou okolo 10 °C.
Dýni lze přidávat do pomazánek, polévek, nádivek, zapékaných jídel, koktejlů, marmelád nebo třeba buchet.
Ingredience: 1 kostka droždí, 2 lžičky cukru, 300 ml mléka, 200 g hladké mouky, 200 g polohrubé mouky, 300 g syrových brambor, 300 g brambor vařených ve slupce, 2 vejce, 200 g škvarků, 50 g sádla, 4 stroužky česneku, hrst majoránky, sůl, sádlo nebo olej na vymazání pekáče, mák na posypání
Postup: Droždí rozmícháme s cukrem na kašičku, vmícháme vlažné mléko, obě mouky, najemno nastrouhané brambory, sůl, vejce, najemno nasekané škvarky, rozpuštěné sádlo, česnek utřený se solí, drhnutou majoránku a vypracujeme lité těsto, hustší než na lívance, které necháme na teplém místě vykynout. Poté ho vlijeme do sádlem vymazané pečicí nádoby, posypeme mákem a pečeme ve vyhřáté troubě při 170 °C dozlatova (asi 50 minut). Cmunda je výtečná, zasytí, chutná teplá i studená, samotná, k pivu, meltě s mlékem nebo i se zelím.
Broskve jsou pro svou pikantní a slabě nahořklou chuť vhodné při přípravě sladkých jídel, ale zavařené broskve jsou nejlepším komponentem při minutkové úpravě masa nebo ve studené kuchyni. Broskvový kompot je lehce stravitelný, osvěžující, přičemž dobře zasytí, proto je vhodné jej podávat nemocným s horečkou. Zavařenými broskvemi obkládáme sladké dezerty, teplé mléčné kaše a flameri. Tradičně se půlky zavařených broskví plní kuřecím salátem.
Ke konzervování vybíráme broskve plně zralé, ale pevné. Před vložením do sklenic je oloupeme, (pokud máte rádi slupku, tak neloupeme a použijeme plody se slupkou). Jde to snadno, jen je třeba znát jednoduchou „fintu“ – broskve na jednom „pólu“ křížem nařízneme a spaříme vroucí vodou. Necháme je v ní asi dvě minuty. Poté spařené plody po jednom vybíráme z vody a malým ostrým nožem je loupeme. Začínáme u horní naříznuté části. Oloupanou broskev hned rozpůlíme (pomáháme si nožíkem). Až teprve rozpůlený plod zbavíme nějakých vad, dopředu vyřezaná broskev se těžko půlí. Jestliže máme broskve „tvrdky“, vyřezáváme směrem k pecce výseče. Takto odhalenou pecku už snadno vyřízneme. A nyní může začít samotná konzervace.
